Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj o dokumentaci staveb

§ 67

Společná ustanovení

(1) Autorským dozorem se zajišťuje dodržení řešení úvodního (jednostupňového) projektu, a to v období zpracování prováděcích projektů, dodavatelské dokumentace, v průběhu provádění stavby a při odevzdání a převzetí; součástí autorského dozoru je též účast při zkušebním provozu, uvedení stavby do trvalého provozu (užívání) a závěrečném technickoekonomickém vyhodnocení stavby.

(2) Výkon autorského dozoru je povinností generálního projektanta. Na žádost generálního projektanta jsou jeho dodavatelé části úvodního (jednostupňového) projektu povinni zúčastnit se autorského dozoru v rozsahu své dodávky.

(3) Provádění autorského dozoru nezbavuje investora odpovědnosti za řádné provádění technického dozoru podle zvláštních předpisů a dodavatele odpovědnosti za řádné provádění dodávek.

(4) Na významných, technicky a architektonicky složitých stavbách je zpravidla autorský dozor trvalý. Na ostatních stavbách se zajišťuje dozor občasný. Způsob a bližší podmínky výkonu autorského dozoru sjednává generální projektant s investorem a s dodavateli uvedenými v odstavci 2.

(5) Zjistí-li generální projektant při výkonu autorského dozoru závady, např. nedodržování řešení úvodního (jednostupňového) projektu, popř. příslušných právních předpisů, zejména technických norem, uvědomí bez zbytečného odkladu investora a dodavatele, zpravidla zápisem do stavebního nebo montážního deníku, popř. též příslušný orgán.

§ 68

Rozsah autorského dozoru

(1) V období zpracování prováděcích projektů generální projektant

1. a) zabezpečuje soulad prováděcích projektů provozních souborů a stavebních objektů, zpracovaných vyššími dodavateli jako součást jejich dodávky, s řešením úvodního projektu,
2. b) zabezpečuje soulad mezi prováděcími projekty stavebních objektů a prováděcími projekty provozních souborů v rámci celé stavby (§ 42 odst. 4 a 6),
3. c) na požádání vyšších dodavatelů poskytuje nutná vysvětlení k úvodnímu projektu,
4. d) kontroluje soulad situačních výkresů stavebních objektů nebo vytyčovacích výkresů inženýrských objektů s celkovou situací stavby (zastavovacím plánem) v úvodním projektu,
5. e) schvaluje volbu druhu a barvy povrchových omítek, obkladů, vnějších i vnitřních nátěrů nebo jiných úprav povrchů, tvarů, druhů a polohy architektonických prvků, pevných osvětlovacích těles apod.,
6. f) sleduje stav rozpočtových nákladů stavby v průběhu zpracování prováděcích projektů ve srovnání s náklady podle úvodního projektu,
7. g) sleduje vzniklé odchylky od údajů a ukazatelů obsažených v ekonomické zprávě úvodního projektu; způsobují-li odchylky zhoršení základních ukazatelů efektivnosti, upozorní investora.

(2) V období zpracování dodavatelské dokumentace generální projektant zajišťuje soulad dodavatelské dokumentace a projektové dokumentace dočasných objektů zařízení staveniště s řešením úvodního (jednostupňového) projektu, popř. i prováděcích projektů v rozsahu, který si vyhradí při projednávání podle § 38; přitom poskytuje vysvětlení potřebná pro vypracování dodavatelské dokumentace.

(3) V období realizace stavby generální projektant

1. a) se účastní předání staveniště dodavatelům,
2. b) zajišťuje dodržení řešení úvodního (jednostupňového) projektu s přihlédnutím k podmínkám stanoveným v rozhodnutí o přípustnosti stavby (stavebním povolení), zejména poskytuje vysvětlení potřebná pro plynulost výstavby,
3. c) vyjadřuje se k odchylkám a změnám v prováděcích projektech navrhovaným dodavateli a projednává je s investorem a podle potřeby s dotčenými orgány státní správy,
4. d) vyjadřuje se k čerpání částek na nepředvídané práce a vydání,
5. e) sleduje postup výstavby z hlediska časového plánu stavby,
6. f) zpracovává kontrolní sestavení rozpočtových nákladů stavby,
7. g) zúčastní se odevzdání a převzetí stavby nebo její ucelené části včetně komplexního vyzkoušení.

(4) Po dokončení stavby se generální projektant na výzvu investora zúčastňuje

1. a) zkušebního provozu,
2. b) řízení o povolení k uvedení stavby do trvalého provozu (užívání),
3. c) závěrečného technickoekonomického vyhodnocení

1. a přitom poskytuje potřebná vysvětlení.

§ 69

(1) Vyšší dodavatelé (dodavatelé) investora jsou povinni zakreslovat do jednoho vyhotovení prováděcích projektů, popř. jednostupňového projektu, které sami dodali, nebo do jednoho vyhotovení prováděcích projektů, popř. jednostupňového projektu, které jim investor k tomu účelu předal, veškeré změny, k nimž došlo při provádění jejich dodávek.

(2) Toto vyhotovení prováděcích projektů, popř. jednostupňového projektu s vyznačením skutečného provedení jsou vyšší dodavatelé (dodavatelé) povinni předat investorovi při odevzdání a převzetí dodávek.

(3) Investor je povinen na podkladě dokumentace předané mu podle předchozího odstavce pořídit a archivovat dokumentaci skutečného provedení celé stavby; požádá-li o to investor, je povinen tuto dokumentaci souborně zpracovat generální projektant.⁴²)

(4) Tutéž povinnost, jakou mají vyšší dodavatelé (dodavatelé) podle odstavce 1 a 2, mají vůči nim jejich další dodavatelé.

§ 70

(1) Závěrečné technickoekonomické vyhodnocení staveb se provádí u všech staveb, jejichž náklady zahrnované do plánu investiční výstavby v době dokončení stavby jsou vyšší než 2 mil. Kčs; u ostatních staveb, jen pokud na ně byla poskytnuta státní dotace (subvence) nebo úvěr, anebo u nichž tak stanovil nadřízený orgán investora v dohodě se Státní bankou československou.

(2) Závěrečné technickoekonomické vyhodnocení staveb nad 2 mil. Kčs tvoří:

1. a) vyhodnocení stavby investorem,
2. b) vyhodnocovací řízení.

Rozsah a způsob vyhodnocení ostatních staveb určí nadřízený orgán investora v dohodě se Státní bankou československou.

(3) Investor je povinen co nejdříve, nejpozději však do jednoho roku, u staveb komplexní bytové výstavby nejpozději do tří měsíců, po uvedení stavby do trvalého provozu (užívání) vyhodnotit stavbu za účasti generálního projektanta a zprávu o vyhodnocení předložit příslušnému orgánu (organizaci) k provedení vyhodnocovacího řízení. Delší lhůty může u jednotlivých staveb stanovit ústřední orgán investora v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj nebo s ministerstvem výstavby a techniky ČSR nebo ministerstvem výstavby a techniky SSR podle příslušnosti. Vyhodnocovací řízení musí být provedeno do dvou měsíců od předložení zprávy.

(4) Je-li stavba členěna na etapy, provádí se závěrečné technickoekonomické vyhodnocení stavby teprve po uvedení do trvalého provozu (užívání) celé stavby.

(5) Pro provádění závěrečného technickoekonomického vyhodnocování staveb se sestavují roční časové plány vyhodnocování a o provedených vyhodnoceních se zpracovávají souhrnné zprávy.

(6) Bližší ustanovení o provádění závěrečného technickoekonomického vyhodnocení staveb, sestavování časového plánu vyhodnocení a zpracování souhrnných zpráv jsou uvedena v příloze č. 15.

§ 71

Odchylné úpravy

(1) Na návrh ústředního orgánu investora, projednaný s dotčenými ústředními orgány dodavatelských organizací, může federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj stanovit pro některé druhy staveb odchylně obsah projektového úkolu, úvodního projektu a popř. prováděcích projektů.

(2) U staveb zařazených do zvláštní části plánu a rozhodujících o zabezpečení obranyschopnosti státu může federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj v dohodě s příslušnými ústředními orgány v závažných a odůvodněných případech stanovit nezbytnou úpravu odchylnou od této vyhlášky.

(3) Pokud ústřední orgán investora bude podrobněji upravovat postup při provádění ustanovení vyhlášky v oboru své působnosti, je povinen projednat toto opatření předem s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj.

(4) Účastníci výstavby se mohou v nezbytných případech po vzájemné dohodě odchýlit od ustanovení o podrobném obsahu dokumentace uvedených v přílohách č. 2, 3, 6, 7, 9 až 11; vždy však musí být zachována základní skladba této dokumentace a dokumentace musí splňovat účel a funkci předepsané touto vyhláškou a být postačujícím podkladem pro projednávání, schvalování a pro závěrečné technickoekonomické vyhodnocení.

§ 72

Odstraňování nedostatků. Řešení rozporů

(1) Zjistí-li kterýkoliv z účastníků výstavby při zpracování a projednávání přípravné a projektové dokumentace, popř. v souvislosti s výkonem autorského dozoru skutečnosti, které negativně ovlivňují další přípravu stavby, je povinen bez zbytečného odkladu

1. a) provést potřebná opatření k jejich odstranění, a to ve spolupráci s ostatními účastníky výstavby,
2. b) nemohou-li tato opatření provést, oznámit zjištěné skutečnosti svým nadřízeným orgánům, popřípadě dalším zúčastněným organizacím (dalším dodavatelům) a jejich nadřízeným orgánům se žádostí o provedení potřebných opatření.

(2) Nadřízené orgány jsou povinny projednat skutečnosti oznámené podle předchozího odstavce a provést v dohodě potřebná opatření, a to do 30 dnů po obdržení žádosti.

(3) Nedojde-li k dohodě a jde-li o úkol státního plánu (stavbu jmenovitě uvedenou ve státním plánu pro přípravu k zahájení nebo stavbu zahajovanou), jsou nadřízené orgány povinny požádat neprodleně ústřední orgány o rozhodnutí; k žádosti musejí připojit doklad o neúspěšném projednání. Příslušné ústřední orgány projednají zjištěné nedostatky a rozhodnou rozpory bez zbytečných odkladů - nejpozději tak, aby byly dodrženy lhůty pro přípravu plánů a jejich realizace - s konečnou platností.

§ 73

Lhůty

(1) Pro projednávání přípravné i projektové dokumentace staveb, pro zaujímání stanovisek, pro poskytování informací, údajů a projektových podkladů platí pro všechny orgány a organizace obecně lhůta 30 dnů, pokud není v jednotlivých ustanoveních této vyhlášky nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak nebo nebyla-li dohodnuta lhůta kratší.

(2) Jestliže ke splnění povinností podle předchozího odstavce musí dodavatelská organizace jednat s dalšími dodavatelskými organizacemi, může lhůty stanovené touto vyhláškou překročit, nejvýše však o 15 dnů.

(3) Lhůta počíná ode dne, kdy povinná organizace se dozvěděla o požadavku organizace oprávněné. Připadne-li poslední den lhůty na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den.

(4) Organizace, která je v prodlení se splněním povinnosti uložené v této vyhlášce ve lhůtě v ní stanovené, je povinna zaplatit oprávněné organizaci penále 500 Kčs za každý den prodlení. To neplatí, jestliže povinnost k placení penále z téhož důvodu vzniká již podle ustanovení jiných právních předpisů nebo jestliže jde o stavbu, u níž jsou organizace povinny uzavřít smlouvu o přípravě dodávek [§ 33 odst. 1 písm. a)].

(5) Pokud lhůty stanovené obecně nebo zvláště pro splnění povinnosti nebo poskytnutí součinnosti podle ustanovení § 20 odst. 1, § 24 odst. 6, § 37 odst. 2 uplynou a povinnost nebyla splněna ani součinnost poskytnuta a příslušný orgán byl na to řádně upozorněn, má se po marném uplynutí dalších 15 dnů za to, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, že tento orgán nemá připomínky, a návrhy, k nimž se měl vyjádřit, nebo na nichž měl spolupracovat, platí v předloženém znění.

§ 74

Přechodná ustanovení