Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN)

Příloha I

VNITROZEMSKÉ VODNÍ CESTY MEZINÁRODNÍHO VÝZNAMU

Číslování vnitrozemských vodních cest mezinárodního významu

1. 1. Všechny vnitrozemské vodní cesty mezinárodního významu (vodní cesty E) jsou označeny písmenem „E“, za nímž následuje dvou, čtyř nebo šestimístné číslo.
2. 2. Základní hlavní části sítě vodních cest E mají dvoumístná čísla a jejich odbočky a druhořadé odbočky („odbočky odboček“) mají příslušná čísla čtyřmístná, popřípadě šestimístná.
3. 3. Hlavní vodní magistrály, přibližně severojižního směru, zajišťující přístup do námořních přístavů a propojující jednu mořskou oblast s jinou mají čísla 10, 20, 30, 40 a 50 narůstající od západu na východ.
4. 4. Hlavní vodní magistrály, přibližně západovýchodního směru, které křižují nejméně tři hlavní magistrály uvedené v bodě 3, mají čísla 60, 70, 80 a 90 narůstající od severu na jih.
5. 5. Ostatní hlavní vodní cesty mají dvoumístná čísla mezi čísly dvou hlavních magistrál uvedených v bodě 3 nebo 4, mezi kterými se nacházejí.
6. 6. V případě odboček (nebo odboček odboček) první dvě nebo čtyři číslice označují příslušnou vyšší část sítě vodních cest a dvě následné znamenají pořadová čísla konkrétních odboček, přidělená ve směru od počátku do konce vyšší části, jak jsou popsány v následující tabulce. Sudá čísla se používají pro označení odboček pravostranných a lichá pro levostranné.

Seznam vnitrozemských vodních cest mezinárodního významu

Příloha II

VNITROZEMSKÉ PŘÍSTAVY MEZINÁRODNÍHO VÝZNAMU

Číslování přístavů mezinárodního významu

Každému vnitrozemskému přístavu mezinárodního významu je přiděleno číslo složené z čísla vodní cesty, na které se nachází, za kterým následuje pomlčka a dvoumístné číslo, označující přístav na této vodní cestě, narůstající od západu na východ a od severu na jih, a před toto číslo je předřazeno písmeno „P“. Soukromé (neveřejné) přístavy, patřící konkrétním společnostem, jsou označeny hvězdičkou (*).

Přehled vnitrozemských přístavů mezinárodního významu

Příloha III

TECHNICKÉ A PROVOZNÍ PARAMETRY VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CEST MEZINÁRODNÍHO VÝZNAMU

(a) Technické parametry vodních cest E

Hlavní technické parametry vodních cest E mají v zásadě odpovídat klasifikaci evropských vnitrozemských vodních cest uvedených v tabulce 1.

Pro zatřídění různých vodních cest E se použijí parametry tříd IV - VII podle následujících zásad:

(i) Třída vodní cesty se určuje horizontálními rozměry lodí s vlastním pohonem, člunů a tlačných sestav a především hlavním standardním rozměrem, kterým je jejich šířka nebo největší příčný rozměr.

(ii) Pouze vodní cesty, které odpovídají přinejmenším základním požadavkům třídy IV (minimální rozměry plavidel 85 m x 9,5 m), mohou být považovány za vodní cesty E. Omezení ponoru (méně než 2,5 m) a minimální podjezdná výška mostů (méně než 5,25 m) jsou přípustné jako výjimka pouze ve vztahu k existujícím vodním cestám.

(iii) Při modernizaci vodních cest třídy IV (a rovněž malých regionálních vodních cest) se doporučuje dodržovat parametry nejméně třídy Va.

(iv) Nové vodní cesty E musí přitom odpovídat nejméně parametrům třídy Vb. V této souvislosti je nutno zajistit průchodnost plavidel s ponorem nejméně 2,8 m.

(v) Při modernizaci existujících vodních cest a při výstavbě nových vodních cest je nutno se vždy řídit vyššími hodnotami rozměrů plavidel nebo sestav.

(vi) Pro zvýšení efektivnosti kontejnerových přeprav je nutno zajistit maximálně možnou podjezdnou výšku mostů v souladu s poznámkou 4 k tabulce 1.⁵)

(vii) Vnitrozemské vodní cesty, po kterých se bude podle očekávání uskutečňovat intenzivní přeprava kontejnerů a návěsů (Ro-Ro systém), musí odpovídat minimálně podmínkám třídy Vb. S ohledem na budoucí vývoj rozměrů kontejnerů a snadnou přepravu návěsů se může také vzít v úvahu zvýšení o 7 - 10 % šířky 11,40 m plavidel pro plavbu výhradně po vnitrozemských vodních cestách třídy Va a vyšších tříd.

(viii) Na vodních cestách s kolísavými hloubkami vody se hodnota doporučovaného ponoru vztahuje na ponor, překročený v průměru 240 dní v roce (nebo po dobu 60 % plavebního období). Tam, kde je to možné a ekonomicky zdůvodněné, je nutno zajistit hodnotu doporučované podjezdné výšky mostů (5,25, 7,00 nebo 9,10 m) při nejvyšším plavebním stavu.

(ix) Stejné parametry třídy, ponoru a podjezdné výšky mostů je třeba zajistit na celé vodní cestě, nebo alespoň na jejích důležitých dostatečně dlouhých úsecích.

(x) Podle možnosti je třeba zajistit, aby parametry přilehlých vnitrozemských vodních cest byly shodné nebo analogické.

(xi) Maximální ponor (4,50 m) a minimální podjezdnou výšku mostů (9,10 m) je třeba zajistit na všech úsecích sítě, které přímo navazují na příbřežní trasy.

(xii) Minimální podjezdná výška mostů 7,00 m musí být zajištěna na vodních cestách, které propojují důležité námořní přístavy s vnitrozemím a které mohou být úspěšně využívány pro kontejnerové přepravy a přepravy „řeka-moře“.

(xiii) Příbřežní trasy vyjmenované ve výše uvedené příloze I zajišťují celistvost celé sítě evropských vnitrozemských vodních cest E a předpokládá se jejich využívání ve smyslu této Dohody pro plavbu lodí typu „řeka-moře“, jejichž rozměry by měly, pokud je to možné a ekonomicky účelné, odpovídat požadavkům pro motorové nákladní lodě vhodné pro plavbu po vnitrozemských vodních cestách třídy Va a VIb.

Pro zajištění použitelnosti vodní cesty pro kontejnerové přepravy musí vodní cesta vyhovět následujícím minimálním požadavkům:

1. - plavidla vnitrozemské plavby o šířce 11,40 m a délce okolo 110 m musí umožnit přepravu kontejnerů ve třech nebo více vrstvách nad sebou;
2. - v opačném případě musí být umožněna plavba tlačných sestav o maximální délce 185 m s tím, že tyto sestavy musí umožnit přepravu kontejnerů ve dvou vrstvách nad sebou.

Tabulka 1

KLASIFIKACE VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CEST MEZINÁRODÍHO VÝZNAMU*)

Příloha III TECHNICKÉ A PROVOZNÍ PARAMETRY VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CEST MEZINÁRODNÍHO VÝZNAMU KLASIFIKACE VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CEST MEZINÁRODÍHO VÝZNAMU*)

Druh cesty	Třída cesty	Motorové nákladní lodě a čluny					Tlačná sestava					Nejmenší výška pod mosty 2)	Grafické označeni na mapách
		Hlavní charakteristika plavidla					Hlavní charakteristika sestavy
		název	max. délka	max. šířka	ponor 6)	nosnost		délka	šířka	ponor 6)	nosnost
			L(m)	B(m)	d(m)	T(t)		L(m)	B(m)	d(m)	T(t)	H(m)
1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11	12	13	14
Mezinárodního významu	IV	Johann Welker	80-85	9,5	2,50	1000-1500		85	9,5 5)	2,50-2,80	1250-1450	5,25 nebo 7,00 4)
	Va	velké rýnské lodě	95-110	11,4	2,50-2,80	1500-3000		95-110 1)	11,4	2,50-4,50	1600-3000	5,25 nebo 7,00 nebo 9,10 4)
	Vb							172-185	11,4	2,50-4,50	3200-6000
	VIa							95-110 1)	22,8	2,50-4,50	3200-6000	7,00 nebo 9,10 4)
	VIb	3)	140	15,0	3,90			185-195 1)	22,8	2,50-4,50	6400-12 000	7,00 nebo 9,10 4)
	VIc							270-280 1)	22,8	2,50-4,50	9600-18000	9,10 4)
								195-200 1)	33,0-34,2	2,50-4,50	9600-18 000
	VII						7)	275-285	33,0-34,2 1)	2,50-4,50	14 500-27000	9,10 4)

(b) Provozní parametry vodních cest E

Pro spolehlivé zajištění mezinárodní přepravy po vodních cestách E musí tyto cesty odpovídat následujícím hlavním provozním parametrům:

(i) Plavba musí být zajištěna v průběhu celého plavebního období, s výjimkou přestávek uvedených níže.

(ii) Délka plavebního období může být kratší než 365 dní v oblastech s nepříznivými klimatickými podmínkami, kdy v zimním období není možné zajistit plavební dráhu volnou od ledu a kdy je s ohledem na to nutné přerušení plavby. V těchto případech musí být data začátku a konce tohoto přerušení pevně stanovena. Délka plavebních přestávek podmíněných takovými přírodními vlivy, jako je zámraza, vysoké vodní stavy atd., musí být minimalizována za pomoci příslušných technických a organizačních opatření.

(iii) Délka plavebních přestávek v průběhu plavebního období, nutných pro pravidelnou technickou údržbu plavebních komor a jiného hydrotechnického zařízení, musí být omezena na minimum. Uživatelé vodních cest, na kterých je plánováno provedení prací spojených s technickou údržbou, musí být informováni o lhůtách a délce předpokládaných plavebních přestávek. V případě neočekávaných poruch plavebních komor a jiných hydrotechnických objektů nebo v jiných případech způsobených vyšší mocí musí být délka přestávek v maximální míře omezena přijetím potřebných opatření k nápravě situace.

(iv) Žádné přestávky v období nízké vody se nepřipouštějí. Přitom se připouští rozumné omezení přípustných hodnot ponorů na vodních cestách s měnícími se vodními stavy. Přesto je třeba v průběhu celého období zajistit jako minimální ponor 1,20 m a hodnota doporučeného nebo obvyklého ponoru musí být zajištěna nebo být vyšší v průběhu 240 dní v roce. V oblastech uvedených výše v podbodě (ii) musí být minimální ponor 1,20 m zajištěn v délce 60 % průměrného plavebního období.

(v) Provozní doba plavebních komor, pohyblivých mostů a jiných zařízení infrastruktury musí být taková, aby zajišťovala v případě ekonomické účelnosti nepřetržitou plavbu 24 hodin v pracovní dny. V jednotlivých případech se mohou připouštět výjimky z organizačních a/nebo technických příčin. Přiměřenou dobu plavebního provozu je nutno rovněž zajistit o svátcích a ve dnech pracovního volna.

(c) Technické a provozní charakteristiky přístavů E

Síť vodních cest E zahrnuje systém vnitrozemských přístavů mezinárodního významu. Každý přístav E musí odpovídat následujícím technickým a provozním kritériím:

(i) Musí se nacházet na vodní cestě E.

(ii) Musí umožnit manipulaci lodí nebo tlačných sestav, používaných na této vodní cestě E v souladu s její třídou.

(iii) Musí být napojen na hlavní silnice a železniční tratě (je žádoucí, aby patřily k síti mezinárodních silnic a železničních tratí uvedených v Evropské dohodě o hlavních silnicích s mezinárodním provozem (AGR), v Evropské dohodě o hlavních železničních mezinárodních magistrálách (AGC) a v Evropské dohodě o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisících objektech (AGTC).

(iv) Jeho celková kapacita musí být nejméně 0,5 mil. t zboží ročně.

(v) Musí nabídnout vhodné podmínky pro rozvoj přístavní průmyslové zóny.

(vi) Musí zabezpečovat manipulaci normalizovaných kontejnerů (s výjimkou přístavů, specializujících se na manipulaci s volně loženým zbožím).

(vii) Musí být vybaven vším zařízením, potřebným pro provádění obvyklých operací v rámci mezinárodní přepravy.

(viii) S cílem zajištění ochrany životního prostředí musí být v přístavech mezinárodního významu umístěno zařízení pro příjem odpadů, které vznikají na palubě plavidel.

VNITROZEMSKÉ VODNÍ CESTY MEZINÁRODNÍHO VÝZNAMU

V následných mapkách uváděné vnitrozemské vodní cesty jsou uvedeny v souladu s Přílohou I Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN) z 19. ledna 1996.

Tyto mapky nejsou součástí Dohody AGN a znamenají pouze z dokumentárního hlediska zeměpisnou ilustraci sítě vodních cest E.

Použitá označení v těchto mapkách neznamenají sdělení se strany sekretariátu Organizace spojených národů jakýchkoliv názorů ohledně právního statutu země, teritoria, města nebo oblasti, nebo jejich vlád nebo změny jejich hranic.

Legenda k mapkám

Hlavní vodní magistrály

Ostatní hlavní vodní cesty

Odbočky

Příbřežní trasy

Chybějící části