Platné znění

Vyhláška o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry

  1. b) má předpoklady pro řádné provádění příslušné činnosti, zejména důvěryhodnost, odbornou způsobilost a zkušenost pro zajišťování dané činnosti a je finančně stabilní a
  2. c) zavede a udržuje alespoň takové vnitřní řídicí a kontrolní zásady a postupy, které zajišťují v porovnání s obdobnými pravidly povinné osoby alespoň srovnatelnou úroveň kvality a spolehlivosti.
  1. 35. Poskytovatel outsourcingu splňuje kritéria podle bodu 34 po celou dobu, kdy se podílí na výkonu činností povinné osoby. Povinná osoba plnění těchto a dalších stanovených podmínek, včetně podmínek pro případné využívání řetězení outsourcingu, kontroluje a je schopna ve lhůtě přiměřené povaze, rozsahu a složitosti dané činnosti reagovat na situace, které by ohrožovaly nebo vylučovaly plnění stanovených podmínek poskytovatelem outsourcingu.
  2. 36. Nejpozději před zahájením využívání outsourcingu určité činnosti povinná osoba zajistí, že poskytovatel outsourcingu zavede a udržuje pro činnosti, které souvisí s činnostmi pro povinnou osobu, alespoň takový systém řízení rizik a systém vnitřní kontroly, jaké by použila povinná osoba v souladu se svými zásadami pro řídicí a kontrolní systém, pokud by činnost zajišťovala sama.

Ujednání mezi povinnou osobou a poskytovatelem outsourcingu

  1. 37. Povinná osoba zajistí, že ve smlouvě s poskytovatelem outsourcingu je jednoznačně a určitě stanoven dohodnutý způsob a výsledky uplatňování outsourcingu, zejména
    1. a) specifikace činnosti vykonávané prostřednictvím outsourcingu, zejména předmětu a rozsahu takto vykonávané činnosti,
    2. b) jednoznačné vymezení rolí, působností a vztahů mezi povinnou osobou a poskytovatelem outsourcingu,
    3. c) podrobná úprava požadované kvantitativní a kvalitativní úrovně činnosti vykonávané prostřednictvím outsourcingu a podmínek, na základě kterých bude poskytovatel outsourcingu tuto činnost vykonávat, včetně podmínek cenových,
    4. d) podmínky zabezpečení informací podléhajících ochraně, zejména pokud poskytovatel outsourcingu přichází do styku s důvěrnými nebo jinými chráněnými informacemi o povinné osobě nebo jejích klientech, včetně jednoznačné povinnosti poskytovatele outsourcingu nakládat náležitě s informacemi podléhajícími ochraně,
    5. e) stanovení povinnosti poskytovatele outsourcingu poskytovat povinné osobě veškerá relevantní data a další informace související s činnostmi vykonávanými na základě smlouvy a bezodkladně informovat povinnou osobu o hrozícím nebo vzniklém ohrožení řádného výkonu dané činnosti,
    6. f) úprava způsobu sledování a kontroly plnění smluvních ujednání, včetně zajištění možnosti povinné osoby vykonávat tyto monitorovací a kontrolní činnosti v sídle poskytovatele outsourcingu anebo dalších místech výkonu předmětných činností, a to i pokud jsou v zahraničí,
    7. g) nápravná opatření a vhodné sankce při porušení či nesplnění smluvních podmínek nebo jiném selhání poskytovatele,
    8. h) postup při ukončení smlouvy včetně práva povinné osoby odstoupit od smlouvy s okamžitou účinností a včetně smluvního zajištění možnosti převést výkon činnosti na jinou osobu (jiného poskytovatele outsourcingu) nebo zpět na povinnou osobu a včetně situace, kdy výpověď smlouvy bude povinnou osobou provedena na základě rozhodnutí České národní banky o uložení opatření k nápravě,
    9. i) specifikace podmínek pro možnost řetězení outsourcingu,
    10. j) úprava vztahů vůči dohledu České národní banky. Smlouva jednoznačně vymezuje povinnost poskytovatele outsourcingu zpřístupnit a poskytovat veškeré informace o daném outsourcingu a zajišťuje možnost České národní banky vykonávat dohled nad povinnou osobou, i pokud je sídlo poskytovatele outsourcingu nebo další místo nebo místa výkonu předmětných činností v zahraničí; a
    11. k) volba práva v případě, že je sídlo poskytovatele outsourcingu anebo další místo nebo místa výkonu předmětných činností v jiném než členském státě, tak aby nebyla omezena proveditelnost nebo vymahatelnost ustanovení smlouvy mezi povinnou osobou a poskytovatelem outsourcingu.
  1. 38. Za účelem zajištění řádných administrativních postupů a hospodaření s péčí řádného hospodáře uplatňuje povinná osoba zásadu dosahovat využíváním outsourcingu vyšší efektivnosti výkonu dané činnosti v porovnání se situací, pokud by činnost vykonávala sama, zejména pravidlo přiměřenosti výše ceny, za kterou poskytovatel outsourcingu výkon dané činnosti povinné osobě poskytuje. Úroveň výkonu poskytovatele outsourcingu povinná osoba zpravidla posuzuje na základě kombinace kvantitativních a kvalitativních ukazatelů a charakteristik poskytujících nezkreslený a dostatečný obraz o množství a kvalitě činnosti vykonávané poskytovatelem outsourcingu. Smlouva mezi povinnou osobou a poskytovatelem outsourcingu nesmí být uzavřena za nápadně výhodných nebo nápadně nevýhodných podmínek pro povinnou osobu, zejména nesmí zavazovat povinnou osobu k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo k plnění, jež není úměrné poskytované protihodnotě.

Pohotovostní plány při outsourcingu

  1. 39. Před zahájením využívání outsourcingu povinná osoba stanoví pohotovostní plán. Pohotovostní plán určí jednoznačně postup pro případ, že poskytovatel outsourcingu nebude schopen nebo ochoten řádně vykonávat předmětnou činnost nebo že dojde k jinému nežádoucímu vývoji při využívání outsourcingu.
  2. 40. Obsah a míra podrobnosti pohotovostního plánu zohledňují význam a prioritu obnovy a kontinuity činnosti vykonávané prostřednictvím outsourcingu z hlediska celkových priorit povinné osoby při zajišťování obnovy a kontinuity svých činností v případě mimořádné události.
  3. 41. Pohotovostní plán zahrnuje způsob odezvy povinné osoby na jednostranné ukončení outsourcingu a případ, kdy je jeho ukončení požadavkem dohledu České národní banky v rámci opatření uložených Českou národní bankou k nápravě nedostatků zjištěných při výkonu dohledu nad dodržováním povinností stanovených právními předpisy povinnou osobou.
  4. 42. Povinná osoba připravuje, prověřuje, vyhodnocuje a případně aktualizuje pohotovostní plány pravidelně a zejména v návaznosti na významné změny v provozních a jiných podmínkách relevantních využívání outsourcingu.
  5. 43. Povinná osoba zajistí, že
    1. a) jsou stanoveny vnitřní postupy pro přípravu, schvalování, testování a aktualizace pohotovostních plánů,
    2. b) prověřování pohotovostních plánů jejich testováním je prováděno pravidelně a po jejich významných úpravách, nebo pokud potřeba opětovného testování vyplývá z výsledků testů,
    3. c) výsledky testů pohotovostních plánů jsou dokumentovány,
    4. d) je prováděna kontrola dodržování postupů pro pohotovostní plánování a kontrola testování těchto plánů a
    5. e) jsou přijímána nápravná opatření k odstranění zjištěných nedostatků v oblasti pohotovostního plánování a odstranění je sledováno a vyhodnocováno.
  1. 44. Za účelem efektivního omezení finančních nebo jiných ztrát povinné osoby následkem mimořádné události včetně ztráty dat nebo jiných informací významných pro povinnou osobu povinná osoba vyhodnotí a v pohotovostním plánu zohlední možné následky selhání nebo neplnění ze strany konkrétního poskytovatele outsourcingu a proti této možnosti a případným dopadům mimořádné události se adekvátně zajistí také v příslušné smlouvě s poskytovatelem outsourcingu [bod 37, zejména písm. e), g) a h)].

Vyhodnocování funkčnosti a efektivnosti využívání outsourcingu

  1. 45. Povinná osoba ve vhodné časové periodě a vždy při významné změně podmínek posuzuje:
    1. a) zda jsou schválené vnitřní zásady a postupy povinné osoby pro využívání outsourcingu dodržovány a nadále aktuální a dostatečné,
    2. b) zda systém vnitřní kontroly povinné osoby zajišťuje včasné zjištění nedostatků při využívání outsourcingu a přijetí nápravných opatření,
    3. c) přístup povinné osoby k využívání outsourcingu, v tom vždy celkovou strategii a hlavní cíle a zásady využívání outsourcingu,
    4. d) celkové přínosy a případné významné negativní vlivy nebo jiné nepříznivé skutečnosti vyplývající pro povinnou osobu v souvislosti s využíváním outsourcingu a
    5. e) celkovou funkčnost a efektivnost využívání outsourcingu z hlediska povinné osoby.
  1. 46. Případná nápravná opatření přijímá povinná osoba bez zbytečného odkladu a následně ověří jejich účinnost.

Zásady a postupy řízení rizik ve vybraných případech outsourcingu

Poskytovatel outsourcingu se sídlem v zahraničí

  1. 47. Pokud jde o poskytovatele outsourcingu, který sídlí v zahraničí, zejména v jiném než členském státě, zaměří se povinná osoba také na možná rizika vyplývající z této skutečnosti, zejména na posouzení schopnosti poskytovatele outsourcingu přiměřeně prokázat, a to i České národní bance, že jím uplatňované řízení rizik a vnitřní kontrola jsou v souladu s obezřetnostními požadavky stanovenými povinné osobě.
  2. 48. Povinná osoba provede dostatečnou analýzu prostředí v zemi sídla poskytovatele outsourcingu za účelem rozpoznat a následně účinně zamezit možným negativním jevům při plnění nebo vymáhání sjednaných podmínek poskytování outsourcingu poskytovatelem outsourcingu, který sídlí v zahraničí, nebo od daného záměru upustit, pokud by rizika s ním spojená byla povinnou osobou vyhodnocena jako nepřiměřená.

Poskytovatel outsourcingu, nad kterým není vykonáván dohled

  1. 49. Povinná osoba adekvátně přihlédne ke skutečnosti, že využívání jiné osoby, nad níž není vykonáván dohled, jako poskytovatele outsourcingu může být pro povinnou osobu spojeno s dodatečnými nebo specifickými riziky nebo rizikovými faktory a řádně se proti nim zajistí.
  2. 50. Povinná osoba může při řízení rizika outsourcingu přiměřeně zohlednit, pokud je nad poskytovatelem outsourcingu vykonáván dohled, zejména pokud poskytovateli outsourcingu vyplývají z právních předpisů určité povinnosti obezřetnostní povahy, zejména požadavky na řízení rizik a požadavky na důvěryhodnost, odbornou způsobilost a zkušenost osob, jejichž prostřednictvím poskytovatel outsourcingu vykonává svou činnost, a pokud se povinná osoba vhodným způsobem ujistí, že poskytovatel outsourcingu postupuje soustavně v souladu s těmito povinnostmi.

Využívání outsourcingu v rámci skupiny

  1. 51. Pokud je poskytovatelem outsourcingu osoba, s níž je povinná osoba v úzkém propojení, lze uplatnit určité modifikace podmínek využívání outsourcingu včetně sdílení informací a dalších relevantních výstupů a modifikací pohotovostního plánování (bod 39 až 44), ledaže by to mělo významný nepříznivý vliv na účinnost řízení rizika outsourcingu povinnou osobou.
  2. 52. Povinná osoba zavede a udržuje kontrolní mechanismy, které zajistí, že úzké propojení neovlivní řádný a obezřetný výkon činnosti povinné osoby. Povinná osoba i při využívání outsurcingu v rámci skupiny účinně řídí rizika. Využíváním outsourcingu v rámci skupiny odpovědnost povinné osoby není dotčena.

Příloha č. 8

k vyhlášce č. 163/2014 Sb.

Podrobnější vymezení některých požadavků na vnitřní audit

Obecné požadavky

  1. 1. Pro výkon vnitřního auditu povinná osoba má nebo získá takové kapacity, které jsou nezbytné pro plnění stanovených požadavků.
  2. 2. Osoba vykonávající vnitřní audit (dále jen „vnitřní auditor“) vykonává při plnění svých úkolů nezávislou a objektivní ujišťovací a případně konzultační činnost, která
    1. a) se zaměřuje na přidávání hodnoty a zdokonalování vnitřních procesů a
    2. b) přináší systematický metodický přístup k hodnocení a zlepšování funkčnosti a efektivnosti řízení rizik, kontrolních procesů a procesů správy a řízení.
  1. 3. Vnitřní auditoři poskytují své výstupy příslušným orgánům, výborům a pracovníkům včas a tyto výstupy jsou aktuální, spolehlivé a ucelené.
  2. 4. Při provádění své činnosti mají vnitřní auditoři zajištěn přístup ke všem relevantním osobám, prostorám, zařízením, informacím a dokumentům povinné osoby.
  3. 5. Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu má možnost zúčastnit se zasedání všech orgánů a výborů povinné osoby. V případech hodných zvláštního zřetele může být toto právo jednotlivě omezeno důvodným rozhodnutím vedoucího orgánu.
  4. 6. Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu je podřízena takovému organizačnímu stupni v povinné osobě, který umožní plnění požadavků na výkon vnitřního auditu.
  5. 7. Pokud se ve zcela výjimečných případech podílí na poskytování ujištění o činnosti fyzická osoba, která tuto činnost vykonávala nebo na jejímž zavádění se podílela před méně než 12 měsíci, je tato skutečnost uvedena a odůvodněna ve zprávě o provedeném vnitřním auditu a zároveň je zajištěna maximální objektivita této zprávy.
  6. 8. Při případném výkonu konzultační činnosti je zajištěno, že není omezena schopnost vnitřního auditora podávat nezávislé a objektivní ujištění o funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému nebo jinou ujišťovací činnost pro povinnou osobu; při případném výkonu konzultační činnosti vnitřní auditor poskytuje nestranné konzultace v otázkách zavedení a udržování řídicího a kontrolního systému a jeho součástí, zejména v otázkách zavádění a udržování funkčních a efektivních systémů a mechanismů řízení rizik a kontrolních mechanismů a řádných administrativních a účetních postupů včetně spolehlivosti a integrity finančních a dalších informací.

Statut vnitřního auditu

  1. 9. Povinná osoba vymezí statut vnitřního auditu, kterým upraví zejména
    1. a) působnost a pravomoci útvaru či právnické nebo fyzické osoby vykonávající v povinné osobě nebo pro povinnou osobu vnitřní audit,
    2. b) cíl, předmět a rozsah výkonu vnitřního auditu,
    3. c) povahu ujišťovacích a případných konzultačních činností vykonávaných vnitřními auditory a výstupů z těchto činností,
    4. d) proces plánování vnitřního auditu,
    5. e) způsob sdělování výsledků vnitřního auditu včetně návrhů nápravných opatření,
    6. f) způsob vypořádání připomínek ohledně závěrů vnitřního auditu a řešení sporů a
    7. g) způsob ukládání nápravných opatření na základě zjištění vnitřního auditu.

Analýza rizik a plánování vnitřního auditu

  1. 10. Plánování činnosti a rozvrhování kapacit vnitřních auditorů je založeno na analýze rizik.
  2. 11. Analýza rizik hodnotí míru rizik spojených s jednotlivými činnostmi povinné osoby tak, že zohlední pravděpodobnost selhání řídicího a kontrolního systému v jednotlivých oblastech a míru možné ztráty z tohoto selhání vyplývající. Výstup z provedené analýzy rizik předkládá osoba ve vedení funkce vnitřního auditu řídicímu orgánu, případně výboru pro audit, k projednání. Odlišné názory řídicího orgánu nebo výboru pro audit na výstup z analýzy rizik jsou zdokumentovány.
  3. 12. Na základě analýzy rizik sestavuje osoba ve vedení funkce vnitřního auditu návrh strategického a periodického plánu vnitřního auditu. Při přípravě plánu vyžaduje a vyhodnocuje podněty vedoucího orgánu, případně výboru pro audit, osob ve vrcholném vedení, zohledňuje požadavky příslušných právních předpisů na prověření vnitřním auditem a přihlíží k dalším významným relevantním požadavkům, informacím a skutečnostem, zejména k nově zaváděným činnostem povinné osoby a k obsahu zpráv orgánů dohledu. Zároveň bere v úvahu činnost vnitřního auditu jiných osob, které jsou členem téže skupiny, pokud je to relevantní, a auditora.
  4. 13. Plány činnosti vnitřního auditu jsou před schválením řídicím orgánem předloženy k projednání kontrolnímu orgánu, případně výboru pro audit. Důvody změn plánů vnitřního auditu jsou zdokumentovány.
  5. 14. Strategický plán vnitřního auditu je sestavován na období tří až pěti let. Strategický plán zajišťuje, že činnost vnitřního auditu je efektivně rozvržena na příslušné období (tří až pěti let), jsou zohledněna strategická rozhodnutí vedoucího orgánu povinné osoby a rizikovost jednotlivých činností a je určena předpokládaná perioda ověřování. Strategický plán je v návaznosti na provedenou analýzu rizik případně aktualizován.
  6. 15. Periodický plán vnitřního auditu je sestavován na období jednoho roku nebo kratší časový úsek. Periodický plán určuje cíl, předmět a termín plánovaných vnitřních auditů. Periodický plán dále rozvrhuje kapacitu na plánované vnitřní audity, mimořádné vnitřní audity, vzdělávání a ostatní činnosti.

Výkon a informace vnitřního auditu

  1. 16. Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu zajistí, že výkon vnitřního auditu je efektivně koordinován, pokud je to relevantní, s vnitřními auditory jiných osob, které jsou členem téže skupiny. Zároveň při koordinaci činnosti zohlední ověřování zadaná mimo plán vedoucím orgánem a ověření dle požadavku příslušného orgánu dohledu.
  2. 17. Pro každou jednotlivou auditní akci je veden auditorský spis. Auditorský spis je veden takovým způsobem, aby byl plně rekonstruovatelný postup při provedeném auditu. Auditorské spisy jsou prověřovány osobou ve vedení funkce vnitřního auditu nebo jí zmocněným vnitřním auditorem.
  3. 18. O provedeném vnitřním auditu je vypracovávána zpráva. Zpráva obsahuje zejména cíl, předmět, rozsah provedeného vnitřního auditu a zjištění spolu s návrhem nápravných opatření. Zpráva obsahuje názor vnitřního auditora na míru rizik obsaženou v auditované činnosti včetně zbytkového (nekrytého) rizika v dané oblasti a jeho přijatelnost. Zpráva je přístupná vedoucímu orgánu, výboru pro audit a věcně příslušným řídicím osobám včetně osob ve vrcholném vedení.
  4. 19. Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu zajistí vytvoření a udržování systému sledování nápravných opatření uložených na základě zjištění vnitřního auditu, včetně sledování, zda jsou tato opatření efektivně zavedena. V případě, že osoba ve vedení funkce vnitřního auditu dojde k závěru, že je stupeň zbytkového rizika v dané oblasti v důsledku nezavedení efektivních nápravných opatření pro povinnou osobu nepřijatelný, projedná tuto skutečnost s řídicím orgánem. Pokud dle úsudku osoby odpovědné za vedení funkce vnitřního auditu není otázka zbytkového rizika v dané oblasti vyřešena, předá tuto informaci kontrolnímu orgánu, případně výboru pro audit.
  5. 20. Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu pravidelně informuje o zjištěních vnitřního auditu, o návrzích nápravných opatření a o odstraňování zjištěných nedostatků vedoucí orgán, případně výbor pro audit.
  6. 21. Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu předkládá alespoň jednou ročně vedoucímu orgánu, případně výboru pro audit, k projednání souhrnné vyhodnocení funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému povinné osoby. Toto hodnocení se týká zejména spolehlivosti a integrity finančních a dalších informací, funkčnosti a efektivnosti procesů, ochrany aktiv a dodržování právních a vnitřních předpisů.
  7. 22. Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu zpracovává pravidelně, alespoň však jednou ročně, zprávu o činnosti vnitřního auditu a předkládá ji vedoucímu orgánu, případně výboru pro audit, k projednání.
  8. 23. Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu informuje řídicí orgán, případně kontrolní orgán nebo výbor pro audit, o možných dopadech v důsledku případných omezených zdrojů vnitřního auditu.

Zabezpečení a zvyšování kvality vnitřního auditu

  1. 24. Povinná osoba zajistí personální a další zabezpečení výkonu vnitřního auditu tak, aby soustavně poskytoval nezávislé a objektivní ujištění o činnostech povinné osoby, zejména o funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému a jeho součástí, v odpovídající kvalitě a s patřičnou přidanou hodnotou. Využíváním outsourcingu při zajišťování výkonu funkce vnitřního auditu není tato povinnost dotčena.
  2. 25. Osoba ve vedení funkce vnitřního auditu vypracuje a pravidelně aktualizuje program pro zabezpečení a zvyšování kvality vnitřního auditu, který zahrne všechny aspekty vnitřního auditu a průběžně sleduje funkčnost a efektivnost tohoto programu, ledaže toto provádí kontrolní orgán nebo výbor pro audit.

Příloha č. 9

k vyhlášce č. 163/2014 Sb.

Podrobnější vymezení požadavků na zprávu o ověření řídicího a kontrolního systému auditorem

Struktura zprávy

  1. 1. Kapitola 1: Stručný popis ověřovaných oblastí.

    Tato kapitola obsahuje:

    1. a) organizační schéma s detailnějším popisem organizačního uspořádání v dané součásti řídicího a kontrolního systému,
    2. b) stručné vymezení působnosti a pravomocí relevantních orgánů povinné osoby, útvarů a výborů,
    3. c) popis schvalovacích a rozhodovacích procesů v rámci jednotlivých ověřovaných oblastí,
    4. d) popis metod a postupů používaných v jednotlivých oblastech, například metody používané pro řízení rizik,
    5. e) strukturu limitů v dané oblasti, pokud je to pro ověřovanou oblast relevantní,
    6. f) popis struktury používaných informačních a komunikačních systémů.
  1. 2. Kapitola 2: Identifikace zavedených mechanismů vnitřní kontroly a zhodnocení funkčnosti a efektivnosti těchto mechanismů, zejména porovnáním s uznávanými standardy.

    Tato kapitola obsahuje přehled všech zavedených mechanismů vnitřní kontroly. V případě, že byly identifikovány nedostatky, jsou tyto skutečnosti v rámci této kapitoly uvedeny, podrobněji jsou jednotlivé nedostatky analyzovány v kapitole 3.

  1. 3. Kapitola 3: Specifikace chybějících mechanismů vnitřní kontroly a vyhodnocení závažnosti jednotlivých nedostatků.

    V této kapitole jsou podrobně popsány nedostatky zjištěné v průběhu ověřování systému auditorem. Součástí je i zhodnocení závažnosti daných nedostatků podle stupnice:

    1. a) nedostatek s velmi vysokou mírou závažnosti - nedostatek, který může mít vliv na další existenci povinné osoby nebo který významně ohrožuje finanční situaci a kapitál povinné osoby. Nedostatek má zásadní vliv na funkčnost a efektivnost procesů povinné osoby;
    2. b) nedostatek s vysokou mírou závažnosti - nedostatek může ohrozit finanční situaci a kapitál povinné osoby, nedostatek má vliv na funkčnost a efektivnost více dílčích procesů v povinné osobě, jedná se o zásadní systémový nedostatek určité oblasti;
    3. c) nedostatek se střední mírou závažnosti - nedostatek neohrožuje finanční situaci a kapitál povinné osoby, jedná se o dílčí nedostatek systémového charakteru nebo významnější nedostatek nesystémového charakteru;
    4. d) nedostatek s nízkou mírou závažnosti - nedostatek neohrožuje finanční situaci a kapitál povinné osoby, jedná se o méně významný nedostatek nesystémového charakteru.

    Dále je součástí identifikace chybějících mechanismů vnitřní kontroly. Součástí je i popis, jaký vliv tyto skutečnosti představovaly a představují pro funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému nebo jeho součástí.

  1. 4. Kapitola 4: Celkové vyhodnocení funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému v dané oblasti.

    V této kapitole je vyhodnocena funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému v dané oblasti jako celku.

Formát a další náležitosti zprávy

  1. 5. Zpráva o ověření systému je předkládána České národní bance v listinné i elektronické podobě, ve formátu *.doc/ docx, *.xls/xlsx nebo *.mdb.
  2. 6. Zpráva o ověření systému je opatřena obchodní firmou a číslem osvědčení o zápisu auditora, s uvedením jména a příjmení auditora, čísla osvědčení o zápisu a datem vyhotovení zprávy. Zpráva v listinné podobě je opatřena navíc vlastnoručním podpisem auditora.

Příloha č. 10

k vyhlášce č. 163/2014 Sb.

Obsah údajů o povinné osobě, složení společníků nebo členů, struktuře skupiny, jejíž je součástí, o činnosti a finanční situaci

  1. 1. Údaje o povinné osobě
    1. a) obchodní firma, právní forma, adresa sídla a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) povinné osoby podle zápisu v obchodním rejstříku,
    2. b) datum zápisu do obchodního rejstříku, včetně data zápisu poslední změny s uvedením účelu poslední změny,
    3. c) výše základního kapitálu zapsaného v obchodním rejstříku,
    4. d) výše splaceného základního kapitálu,
    5. e) druh, forma, podoba a počet emitovaných akcií s uvedením jejich jmenovité hodnoty, pokud povinná osoba je akciovou společností,
    6. f) údaje o nabytí vlastních akcií a zatímních listů a jiných kapitálových nástrojů, pokud povinná osoba je akciovou společností,
    7. g) údaje o zvýšení základního kapitálu, pokud základní kapitál byl zvýšen od posledního uveřejnění:
      1. 1. způsob a rozsah zvýšení základního kapitálu,
      2. 2. jsou-li vydávány nové akcie, povinná osoba uveřejňuje druh a počet emitovaných akcií s uvedením jmenovité hodnoty, rozsah splacení nově upsaných akcií a lhůtu pro splacení nově upsaných akcií,
      3. 3. při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů povinná osoba uveřejňuje částku, o níž se základní kapitál zvyšuje, označí vlastní zdroje, z nichž se základní kapitál zvyšuje. Povinná osoba, která je akciovou společností, dále uvede, zda se zvyšuje jmenovitá hodnota akcií a pokud se zvyšuje, o jakou částku se zvyšuje;
    1. h) organizační struktura povinné osoby s uvedením počtu obchodních míst a počtu pracovníků (přepočtený stav),
    2. i) údaje o členech vedoucího orgánu a o osobách ve vrcholném vedení povinné osoby v tomto rozsahu:
      1. 1. jméno a příjmení, včetně titulů,
      2. 2. označení orgánu a v něm vykonávané funkce nebo označení pozice ve vrcholném vedení, a datum, od kdy osoba vykonává příslušnou funkci nebo zastává danou pozici,
      3. 3. dosavadní zkušenosti a kvalifikační předpoklady pro výkon dané funkce nebo zastávané pozice,
      4. 4. členství v orgánech jiných právnických osob včetně označení dané osoby, orgánu a funkce,
      5. 5. souhrnná výše úvěrů poskytnutých povinnou osobou členům vedoucího orgánu a osobám ve vrcholném vedení povinné osoby,
      6. 6. souhrnná výše záruk vydaných povinnou osobou za členy vedoucího orgánu a osoby ve vrcholném vedení povinné osoby a
    1. j) údaje o výborech zřízených povinnou osobou samostatně za každý výbor v tomto rozsahu:
      1. 1. označení výboru,
      2. 2. stručné shrnutí působnosti, pravomoci, způsobu jednání a rozhodování a začlenění výboru do organizačního uspořádání a informačních toků povinné osoby a
      3. 3. údaje o jednotlivých členech v tomto rozsahu:
        1. a) jméno a příjmení, včetně titulů,
        2. b) označení funkce vykonávané ve výboru, datum, od kdy osoba příslušnou funkci ve výboru vykonává,
        3. c) dosavadní zkušenosti a kvalifikační předpoklady pro výkon funkce ve výboru a zda povinná osoba považuje člena za nezávislého21),
        4. d) členství a vykonávaná funkce v orgánech povinné osoby a
        5. e) členství a vykonávané funkce v orgánech jiných právnických osob;

        přičemž pokud povinná osoba nemá zřízen výbor pro rizika, výbor pro jmenování nebo výbor pro odměňování22) a funkci výboru plní kontrolní orgán23), uvede v bodu 3 písm. a) povinná osoba tuto skutečnost a důvody pro nezřízení výboru a v písmenech c) až e) uvede namísto údajů o členech výboru požadované údaje o členech kontrolního orgánu; body 1 a 2 a písm. b) v bodu 3 se nepoužijí.

  1. 2. Údaje o složení společníků nebo členů povinné osoby

    Údaje o společnících nebo členech povinné osoby s kvalifikovanou účastí na povinné osobě s tím, že

    1. a) o společnících nebo členech, kteří jsou právnickými osobami, povinná osoba uveřejňuje obchodní firmu, právní formu, adresu sídla, identifikační číslo, je-li přiděleno, odvětvovou klasifikaci ekonomických činností a výši podílu na hlasovacích právech v procentech,
    2. b) o společnících nebo členech, kteří jsou fyzickými osobami, povinná osoba uveřejňuje jméno a příjmení a výši podílu na hlasovacích právech v procentech.
  1. 3. Údaje o struktuře skupiny, jejíž je povinná osoba součástí
    1. a) informace o osobách, které jsou ve vztahu k povinné osobě ovládajícími osobami, popřípadě většinovým společníkem, jež zahrnuje
      1. 1. obchodní firmu, právní formu, adresu sídla, identifikační číslo, je-li přiděleno, a odvětvovou klasifikaci ekonomických činností takovéto osoby; jde-li o fyzickou osobu jméno a příjmení;
      2. 2. přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu povinné osoby v procentech,
      3. 3. přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech povinné osoby v procentech,
      4. 4. jiný způsob ovládání,
      5. 5. souhrnnou výši dluhových nástrojů, které má povinná osoba v aktivech a které jsou dluhem těchto osob, souhrnnou výši dluhů povinné osoby vůči těmto osobám, v členění podle osob a v členění na dluhové cenné papíry a ostatní dluhové nástroje,
      6. 6. souhrnnou výši kapitálových nástrojů, které má povinná osoba v aktivech a které jsou vlastním kapitálem těchto osob, a souhrnnou výši dluhů povinné osoby z těchto kapitálových nástrojů, v členění podle osob,
      7. 7. souhrnnou výši povinnou osobou vydaných záruk za těmito osobami a souhrnnou výši povinnou osobou přijatých záruk od takových osob, v členění podle osob.
    1. b) informace o osobách, které jsou ve vztahu k povinné osobě ovládanými osobami, popřípadě v nichž je povinná osoba většinovým společníkem, jež zahrnuje
      1. 1. obchodní firmu, právní formu, adresu sídla, identifikační číslo, je-li přiděleno, a odvětvovou klasifikaci ekonomických činností takovéto osoby,
      2. 2. přímý nebo nepřímý podíl povinné osoby na základním kapitálu v procentech,
      3. 3. přímý nebo nepřímý podíl povinné osoby na hlasovacích právech v procentech,
      4. 4. jiný způsob ovládání,
      5. 5. souhrnnou výši dluhových nástrojů, které má povinná osoba v aktivech a které jsou dluhem těchto osob, souhrnnou výši dluhů povinné osoby vůči těmto osobám, v členění podle osob a v členění na dluhové cenné papíry a ostatní dluhové nástroje,
      6. 6. souhrnnou výši kapitálových nástrojů, které má povinná osoba v aktivech a které jsou vlastním kapitálem těchto osob, souhrnnou výši dluhů povinné osoby z těchto kapitálových nástrojů, v členění podle osob,
      7. 7. souhrnnou výši povinnou osobou vydaných záruk za takové osoby a souhrnnou výši povinnou osobou přijatých záruk od takových osob, v členění podle osob;
    1. c) grafické znázornění skupiny, jejímž členem je povinná osoba, z hlediska vlastnického uspořádání s vyznačením osob, které jsou zahrnuty do obezřetnostní konsolidace, a uvedením důvodu pro nezahrnutí do obezřetnostní konsolidace u ostatních osob,
    2. d) grafické znázornění skupiny, jejímž členem je povinná osoba, z hlediska řízení s vyznačením osob, které jsou zahrnuty do obezřetnostní konsolidace, a uvedením důvodu pro nezahrnutí do obezřetnostní konsolidace u ostatních osob.
  1. 4. Údaje o činnosti povinné osoby
    1. a) předmět podnikání (činnosti) zapsaný v obchodním rejstříku,
    2. b) přehled činností skutečně vykonávaných a
    3. c) přehled činností, jejichž vykonávání nebo poskytování bylo Českou národní bankou omezeno nebo vyloučeno.
  1. 5. Údaje o finanční situaci povinné osoby
    1. a) čtvrtletní rozvaha povinné osoby,
    2. b) čtvrtletní výkaz zisku a ztráty povinné osoby,
    3. c) reálné a jmenovité hodnoty derivátů, a to
      1. 1. souhrnně za deriváty sjednané za účelem zajišťování a souhrnně za deriváty sjednané za účelem obchodování nebo spekulace,
      2. 2. souhrnně za deriváty, u nichž povinná osoba uplatňuje zajišťovací účetnictví, a souhrnně za deriváty ostatní,
    1. d) poměrové ukazatele povinné osoby, a to
      1. 1. rentabilita průměrných aktiv,
      2. 2. rentabilita průměrného kapitálu tier 1,
      3. 3. aktiva na jednoho pracovníka,
      4. 4. správní náklady na jednoho pracovníka,
      5. 5. zisk nebo ztráta po zdanění na jednoho pracovníka.

Příloha č. 13

k vyhlášce č. 163/2014 Sb.

Obsah údajů uveřejňovaných pobočkou banky z jiného než členského státu

  1. 1. Údaje o zahraniční bance z jiného než členského státu
    1. a) obchodní firma a adresa sídla zahraniční banky z jiného než členského státu, která je zřizovatelem pobočky banky z jiného než členského státu,
    2. b) označení a adresa sídla orgánu, který vykonává dohled nad zahraniční bankou z jiného než členského státu,
    3. c) údaje o společnících nebo členech s kvalifikovanou účastí na zahraniční bance z jiného než členského státu s tím, že o společnících nebo členech, kteří jsou
      1. 1. právnickými osobami, se uveřejňuje obchodní firma, právní forma, adresa sídla, identifikační číslo, je-li přiděleno, odvětvová klasifikace ekonomických činností a výše podílu na kapitálu v procentech a na hlasovacích právech v procentech,
      2. 2. fyzickými osobami, se uveřejňuje jméno a příjmení a výše podílu na kapitálu v procentech a na hlasovacích právech v procentech,
    1. d) předmět podnikání (činnosti) zahraniční banky z jiného než členského státu,
    2. e) přehled činností zahraniční bankou z jiného než členského státu skutečně vykonávaných,
    3. f) přehled činností zahraniční banky z jiného než členského státu, jejichž vykonávání nebo poskytování bylo příslušným orgánem dohledu omezeno nebo vyloučeno,
    4. g) výroční zpráva zahraniční banky z jiného než členského státu a účetní závěrka zahraniční banky z jiného než členského státu, není-li součástí výroční zprávy, alespoň za poslední účetní období, nebo internetová adresa, na které jsou tyto informace k dispozici.
  1. 2. Údaje o pobočce banky z jiného než členského státu
    1. a) označení, adresa sídla a identifikační číslo pobočky banky z jiného než členského státu podle zápisu v obchodním rejstříku,
    2. b) datum zápisu do obchodního rejstříku, včetně data zápisu poslední změny s uvedením účelu poslední změny,
    3. c) předmět podnikání (činnosti) zapsaný v obchodním rejstříku,
    4. d) přehled činností skutečně vykonávaných,
    5. e) přehled činností, jejichž vykonávání nebo poskytování bylo Českou národní bankou omezeno nebo vyloučeno,
    6. f) organizační struktura pobočky banky z jiného než členského státu s uvedením počtu obchodních míst a počtu pracovníků (přepočtený stav),
    7. g) údaje o vedoucím pobočky banky z jiného členského státu a dalších osobách ve vedení této pobočky v tomto rozsahu:
      1. 1. jméno a příjmení, včetně titulů,
      2. 2. funkce a datum, od kdy osoba příslušnou funkci vykonává,
      3. 3. dosavadní zkušenosti a kvalifikační předpoklady pro výkon funkce,
      4. 4. členství v orgánech jiných právnických osob včetně označení dané osoby, orgánu a funkce,
      5. 5. souhrnná výše úvěrů poskytnutých pobočkou banky z jiného než členského státu vedoucímu této pobočky a osobám ve vedení této pobočky,
      6. 6. souhrnná výše záruk vydaných pobočkou banky z jiného než členského státu za vedoucího této pobočky a další osoby ve vedení této pobočky.
  1. 3. Údaje o plnění obezřetnostních pravidel pobočky banky z jiného než členského státu
    1. a) údaje podle čl. 433c odst. 2 nařízení,
    2. b) reálné a jmenovité hodnoty derivátů, a to
      1. 1. souhrnně za deriváty sjednané za účelem zajišťování a souhrnně za deriváty sjednané za účelem obchodování nebo spekulace,
      2. 2. souhrnně za deriváty, u nichž pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje zajišťovací účetnictví, a souhrnně za deriváty ostatní a
    1. c) poměrové ukazatele pobočky banky z jiného než členského státu, a to
      1. 1. rentabilita průměrných aktiv,
      2. 2. rentabilita průměrného kapitálu tier 1,
      3. 3. aktiva na jednoho pracovníka,
      4. 4. správní náklady na jednoho pracovníka,
      5. 5. zisk nebo ztráta po zdanění na jednoho pracovníka.
  1. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU, 2014/59/EU, (EU) 2015/2366, (EU) 2018/843, (EU) 2019/878, (EU) 2019/2034 a (EU) 2021/338.
  2. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.
  3. 3) Například § 22 odst. 3 zákona o bankách, ve znění zákona č. 254/2012 Sb. a zákona č. 227/2013 Sb., a čl. 103 až 105, 144, 166, 173 až 179, 185 až 191, 209, 221, 225, 243, 259, 287 až 294, 318, 320 až 322, 368, 369, 393, 434 a 435 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
  4. 4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES, v platném znění.
  5. 5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES, v platném znění.
  6. 6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES, v platném znění.
  7. 7) Například čl. 54 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010.
  8. 8) Například § 22 odst. 2 zákona o bankách.
  9. 9) Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.
  10. 10) Například čl. 368 odst. 1 písm. b) věta třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
  11. 11) Například čl. 100 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
  12. 12) § 12c zákona o bankách.
    § 8a zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb.
    § 9a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb.