Vyhláška o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry

Příloha č. 1

Podrobnější vymezení některých požadavků na odměňování

Působnost

1. 1. Povinná osoba zavede kritéria stanovená přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 94 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU a uplatňuje zásady a postupy odměňování podle této přílohy takto:
   1. a) zásady odměňování podle bodů 3 a 28 uplatňuje na celkový systém odměňování povinné osoby a pro odměňování všech pracovníků,
   2. b) zvláštní zásady a postupy odměňování podle bodů 4 až 12, 16 až 20 a 22 až 27 uplatňuje na vybrané oblasti celkového systému odměňování povinné osoby a vždy pro odměňování
      1. 1. člena vedoucího orgánu,
      2. 2. pracovníka vrcholného vedení,
      3. 3. pracovníka s manažerskou odpovědností za kontrolní funkci nebo ve významné obchodní jednotce,
      4. 4. pracovníka s nárokem na významnou odměnu v předchozím účetním období, jsou-li splněny tyto podmínky:
         1. 4.1. odměna pracovníka dosahuje nejméně částky 500 000 eur a současně nejméně výše průměrné odměny členů vedoucího orgánu a pracovníků ve vrcholném vedení,
         2. 4.2. pracovník vykonává pracovní činnost ve významné obchodní jednotce a jeho činnost je takového druhu, že má podstatný vliv na rizikový profil dané obchodní jednotky,
      1. 5. pracovníka neuvedeného v bodech 1 až 4, pokud patří do kategorie pracovníků, jejíž kritéria stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 94 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, a
   1. c) je-li povinná osoba velkou institucí podle čl. 4 odst. 1 bodu 146 nařízení nebo hodnota jejích aktiv na individuálním základě v průběhu čtyřletého období bezprostředně předcházejícího běžnému účetnímu roku činí v průměru více než 5 miliard eur, uplatňuje i zvláštní zásady a postupy odměňování uvedené v bodech 13 až 15 a 21 s tím, že je neuplatní pro odměňování pracovníka, jehož roční pohyblivá složka odměny nepřesahuje 50 000 eur a nepředstavuje více než jednu třetinu jeho celkové roční odměny.

1. 2. Zásady odměňování podle bodu 1 povinná osoba vhodným způsobem zohlední při odměňování dalších právnických nebo fyzických osob, pokud fakticky vykonávají činnost pro povinnou osobu a tato činnost má významný vliv na celkový rizikový profil povinné osoby nebo jejichž odměňování je obdobné jako u osob podle bodu 1 písm. b), a to bez ohledu na právní vztah s povinnou osobou, právní formu a zeměpisné umístění.

Obecné zásady odměňování

1. 3. Obecné zásady a postupy odměňování
   1. a) podporují řádné a efektivní řízení rizik a jsou s ním v souladu,
   2. b) nepodněcují k podstupování rizika nad rámec míry rizika akceptované povinnou osobou,
   3. c) jsou v souladu se strategií, cíli, hodnotami a dlouhodobými zájmy povinné osoby,
   4. d) zahrnují opatření k zamezování střetům zájmů v souvislosti s odměňováním včetně zamezování střetům zájmů mezi motivací na plnění výkonnostních cílů a motivací na plnění cílů vnitřního kontrolního systému,
   5. e) zajišťují, že pohyblivé složky odměny jako celek neomezují schopnost povinné osoby posílit kapitál a
   6. f) zamezují rozdílům v odměňování pracovnic a pracovníků za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

Zvláštní zásady a postupy odměňování

Vybrané předpoklady a uspořádání celkového systému odměňování

1. 4. Kontrolní orgán schvaluje a pravidelně vyhodnocuje souhrnné zásady odměňování osob podle bodu 1 písm. b) nebo jejich skupin; tato činnost se považuje za zvláštní kontrolní činnost kontrolního orgánu.
2. 5. Uplatňování zásad odměňování osob s rizikovým vlivem nebo jejich skupin je alespoň jedenkrát ročně podrobeno celkovému nezávislému vnitřnímu prověření z hlediska souladu se souhrnnými zásadami odměňování osob s rizikovým vlivem nebo jejich skupin, schválenými kontrolním orgánem.
3. 6. Aniž by tím byla dotčena ustanovení jiných právních předpisů, zásady odměňování osob podle bodu 1 písm. b) jednoznačně rozlišují mezi kritérii pro stanovení
   1. a) základní pevné části odměny, která by měla zejména odrážet příslušné odborné zkušenosti a stanovenou pracovní náplň pracovníka, a
   2. b) pohyblivé složky odměny, která by měla odrážet udržitelný výkon povinné osoby, zohledňovat rizika a výkon nad rámec toho, co je požadováno ke splnění popisu pracovní náplně pracovníka.

1. 7. Pracovníci ve vnitřních kontrolních funkcích jsou odměňováni podle plnění cílů stanovených pro danou kontrolní funkci, nezávisle na výkonnosti útvarů, které kontrolují.
2. 8. Odměňování pracovníků ve vedení výkonu funkce řízení rizik, funkce vnitřního auditu a funkce compliance je pod přímým dohledem výboru pro odměňování, nebo kontrolního orgánu.

Měření výkonnosti v souvislosti s odměňováním

1. 9. Pokud jsou stanoveny výkonnostní odměny,
   1. a) celková odměna je založena na kombinaci hodnocení individuální pracovní výkonnosti a výkonnosti dotčeného útvaru s hodnocením celkových výsledků povinné osoby; výsledky skupiny nebo osoby ovládající povinnou osobu lze zohlednit pouze výjimečně, zejména pokud se jedná o výkon činností, které prokazatelně podstatněji ovlivňují výkonnost skupiny nebo výkonnost osoby ovládající povinnou osobu a jejich podíl na celkových činnostech hodnoceného není zanedbatelný, a způsobem, který bude řádně odůvodněn,
   2. b) při hodnocení individuální pracovní výkonnosti se zohlední finanční i nefinanční kritéria,
   3. c) hodnocení výkonnosti je založeno na víceletém základě tak, aby bylo zajištěno, že proces odměňování je založen na dlouhodobějších výsledcích a že uvolňování částí pohyblivé složky odměn založených na hodnocení výkonnosti je rozloženo do období, jehož délka zohledňuje cyklus podnikání povinné osoby a s ním spojených rizik, a
   4. d) postup měření výkonnosti pro účely kalkulace pohyblivé složky odměny nebo pohyblivých složek odměn jako celku zahrnuje úpravy, které zohlední všechny druhy stávajících a budoucích rizik i náklady na zajištění požadovaného kapitálu a likvidity.

Forma a struktura odměn

1. 10. Pevná a pohyblivá složka celkové odměny osoby podle bodu 1 písm. b) jsou vhodně vyvážené; pevná složka odměny tvoří dostatečně velký podíl celkové odměny, aby bylo možno uplatňovat plně flexibilní přístup k pohyblivé složce odměny, včetně možnosti pohyblivou složku odměny nevyplatit.
2. 11. Povinná osoba stanoví vhodný poměr mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny individuálně pro jednotlivé osoby nebo skupiny osob. O schválení vyššího maximálního poměru pevné a pohyblivé složky odměny²⁰) povinná osoba bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku, včetně sdělení veškerých vyšších maximálních poměrů, počtu osob, pro které byly schváleny, a jejich funkcí.
3. 12. Alokace pohyblivých složek odměn osob podle bodu 1 písm. b) zohledňuje všechny druhy stávajících a budoucích rizik.
4. 13. Vznik nároku na podstatnou část pohyblivé složky odměny, a to nejméně 40 %, je odložen alespoň na dobu, která není kratší než 4 až 5 let. Délka období je vhodně stanovena s ohledem na povahu podnikání povinné osoby, jeho rizika a činnosti dotčené osoby s rizikovým vlivem a u člena vedoucího orgánu není kratší než 5 let. Nárok na odloženou část pohyblivé složky odměny nelze přiznat rychleji než na poměrném základě vůči celkové délce období, do kterého bylo přiznání nároku podstatné části pohyblivé složky odměny odloženo. V případě, že část pohyblivé složky odměny dosahuje mimořádně vysokého objemu, je odloženo přiznání nároku alespoň ve výši 60 % tohoto objemu. Povinná osoba je povinna vhodně určit objem pohyblivé složky odměny, který pro účely odložení vzniku nároku na odměnu do více let považuje za mimořádně vysoký. Povinná osoba vždy posoudí objem pohyblivé složky odměny jako mimořádně vysoký také v případě, že maximální pohyblivá složka odměny jednotlivce může přesahovat 100 % jeho pevné složky odměny.
5. 14. Podstatná část, nejméně však 50 % odložené a 50 % neodložené pohyblivé složky odměny osoby podle bodu 1 písm. b), je tvořena vhodnou kombinací
   1. a) akcií, anebo podle právní formy povinné osoby obdobných cenných papírů představujících podíl na právnické osobě, nebo nástrojů souvisejících s takovými kapitálovými nástroji, anebo jiných srovnatelných nepeněžních nástrojů, a
   2. b) je-li to vhodné, nástrojů podle článků 52 nebo 63 nařízení nebo jinými nástroji, které lze plně přeměnit na nástroje kmenového kapitálu tier 1 nebo odepsat a které vždy odpovídajícím způsobem náležitě zohledňují úvěrovou kvalitu povinné osoby při zohlednění zásady trvalého fungování povinné osoby na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem její činnosti a jsou odpovídajícím způsobem použitelné pro účely pohyblivé složky odměny.

1. 15. Nástroje podle bodu 14 jsou po přiměřenou dobu podle zásad povinné osoby zadržovány tak, aby byla motivace osob podle bodu 1 písm. b) provázána s dlouhodobými zájmy povinné osoby.
2. 16. Nástroje podle bodu 14 vydané osobou s úzkým propojením se bez dalšího nepovažují za nástroje, které odpovídajícím způsobem náležitě zohledňují úvěrovou kvalitu povinné osoby při zohlednění zásady trvalého fungování povinné osoby na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem její činnosti, ledaže je povinná osoba schopna prokázat opak.

Omezení pohyblivé složky odměny

1. 17. Nárok na pohyblivou složku odměny nebo jakékoli její části je přiznán pouze tehdy, je-li to udržitelné vzhledem k celkové finanční situaci povinné osoby a odůvodněné výkonností dotčeného útvaru a individuální pracovní výkonností dotčené osoby podle bodu 1 písm. b). V opačném případě se nárok nepřizná, anebo se přizná pouze v omezeném rozsahu.
2. 18. Povinná osoba zavede opatření, která jí umožní odejmout již přiznanou pohyblivou složku odměny nebo jakékoli její části a požadovat zpět již vyplacenou pohyblivou složku odměny; ustanovení jiných právních předpisů tím nejsou dotčena.
3. 19. V případě nepříznivé finanční výkonnosti nebo jejího poklesu je celková pohyblivá složka odměn podstatně snížena, včetně uplatnění opatření podle bodů 17 a 18, a to jak v aktuálním odměňování, tak i v odměnách za předchozí období.
4. 20. Povinná osoba stanoví konkrétní kritéria pro použití systému nepřiznání části, anebo celého nároku na odměnu a zpětného vyžadování již vyplacené odměny. Tato kritéria se vztahují zejména na situace, kdy osoba podle bodu 1 písm. b)
   1. a) se účastnila nebo nesla odpovědnost za jednání, které vedlo k významným ztrátám povinné osoby,
   2. b) nedodržela odpovídající standardy důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti.

Zvláštní penzijní výhody

1. 21. Zásady poskytování případných zvláštních penzijních výhod, poskytovaných osobám podle bodu 1 písm. b) mimo rámec případného plošného programu povinné osoby pro pracovníky včetně případného zaměstnaneckého připojištění, jsou v souladu se strategií, cíli, hodnotami a dlouhodobými zájmy povinné osoby. Za zvláštní penzijní výhody se nepovažují příspěvky v rámci zaměstnaneckého penzijního pojištění, penzijního připojištění se státním příspěvkem, doplňkového penzijního spoření, důchodového pojištění nebo příspěvky obdobné povahy obvyklé pro pracovníky povinné osoby. Zvláštní penzijní výhody jsou součástí pohyblivé složky odměny. Pokud osoba uvedená v bodu 1 písm. b)
   1. a) odejde před vznikem nároku na důchod, zvláštní penzijní výhody budou povinnou osobou odloženy po dobu 5 let ve formě nástrojů podle bodu 14,
   2. b) dosáhne nároku na důchod, budou jí zvláštní penzijní výhody přiznány ve formě nástrojů podle bodu 14 a povinná osoba bude mít povinnost je 5 let zadržovat.

Předejití možnému obcházení účelu regulace odměňování

1. 22. Pohyblivá složka odměny není vyplácena v nástrojích, anebo formou, která by umožnila obcházení požadavků této vyhlášky nebo jiných právních předpisů.
2. 23. Povinná osoba smluvně zaváže osoby podle bodu 1 písm. b), aby neuplatňovaly pojištění nebo jiné zajišťovací strategie spojené s jejich odměňováním nebo odpovědností, které by mohly ohrozit nebo omezit účinky rizikově zaměřených prvků zásad odměňování.
3. 24. Pohyblivá složka odměny, která je zaručena bez ohledu na výkonnost, je poskytována výjimečně a jen v případě, že povinná osoba udržuje dostatečné kapitálové vybavení, a je upravena pouze jde-li o získávání nových pracovníků; tento způsob odměňování je omezen na období prvního roku po nástupu nového pracovníka.
4. 25. Smluvně zaručená pohyblivá složka odměny neodpovídá řádnému řízení rizik ani zásadě odměny za výkon, a tudíž není zařazena do budoucích plánů odměňování.
5. 26. Smluvní odstupné poskytované pracovníkům v souvislosti s předčasným ukončením vztahu odráží jejich výkonnost dosaženou v průběhu daného období a je navrženo způsobem, který neodměňuje selhání či porušení povinností.
6. 27. Odměna, která souvisí s náhradou nebo vyplacením ze smlouvy v předchozím zaměstnání, je v souladu s dlouhodobými zájmy povinné osoby, včetně zadržení, odkladu, výkonnosti a ustanovení o odejmutí přiznané nebo vyplacené pohyblivé složky odměny.

Ostatní zásady odměňování

Zvláštní ustanovení pro odměňování v případě veřejné podpory

1. 28. Pokud je povinné osobě poskytnuta mimořádně veřejná podpora,
   1. a) pohyblivou složku limituje procentuální částí ze svých čistých příjmů tak, aby to bylo v souladu s udržováním kapitálu a včasným ukončením poskytování veřejné podpory,
   2. b) přehodnotí celkový systém odměňování tak, aby byl v souladu s řádným řízením rizik a dlouhodobým růstem, a bude-li to vhodné, stanoví limity odměňování členů vedoucího orgánu, a
   3. c) členům vedoucího orgánu přizná pohyblivou složku odměny jen tehdy, pokud to je ospravedlnitelné.

Příloha č. 2

Podrobnější vymezení některých požadavků na činnosti a výbory kontrolního orgánu

Obecná ustanovení o výborech

1. 1. Povinná osoba zajistí, že výbor kontrolního orgánu je složen z nevýkonných členů kontrolního orgánu, ledaže právní předpis stanoví jinak.
2. 2. Na činnosti výboru kontrolního orgánu se mohou podílet i jiné osoby než členové daného výboru, pokud je to účelné a povinná osoba zajistí, že takové uspořádání je jednoznačně stanoveno, nemůže tím dojít ke střetu zájmů nebo ovládnutí či jinému nežádoucímu ovlivnění rozhodování nevýkonných členů ve výboru a informace o této skutečnosti je přiměřeně dostupná, a to i veřejnosti.

Výbor pro odměňování

1. 3. Povinná osoba zajistí, že členové výboru pro odměňování jsou dostatečně odborně způsobilí a zkušení, zejména aby bylo zajištěno kompetentní a nezávislé posuzování zásad a postupů odměňování a návrhů motivačních pobídek pro řízení rizik, kapitálu a likvidity.
2. 4. V působnosti výboru pro odměňování je příprava návrhů na rozhodnutí týkajících se odměňování, včetně těch, které mají dopad na rizika a řízení rizik povinné osoby, přijímaná kontrolním orgánem povinné osoby. Při přípravě těchto rozhodnutí přihlíží výbor pro odměňování k dlouhodobým zájmům společníků nebo členů povinné osoby, investorů a ostatních zúčastněných stran a k veřejnému zájmu.
3. 5. Pokud jsou v kontrolním orgánu zastoupeni v souladu s jinými právními předpisy zaměstnanci povinné osoby, povinná osoba zajistí, že členem výboru pro odměňování je jeden nebo více zástupců zaměstnanců.

Výbor pro rizika

1. 6. Členové výboru pro rizika jsou dostatečně odborně způsobilí a zkušení, aby mohli plně porozumět a sledovat strategii v oblasti rizik a přístup povinné osoby k podstupování rizik.
2. 7. Výbor pro rizika vykonává zejména tyto činnosti:
   1. a) poskytuje poradenství kontrolnímu orgánu pro celkový současný a budoucí přístup povinné osoby k riziku, její strategii v oblasti rizik a akceptované míře rizika a je kontrolnímu orgánu nápomocen při jím prováděné kontrole nad realizací uvedené strategie osobami ve vrcholném vedení; celková odpovědnost řídicího orgánu za rizika tím není dotčena; a
   2. b) přezkoumává, zda oceňování aktiv, závazků a podrozvahových položek promítnuté do nabídky klientům plně zohledňuje model podnikání povinné osoby a její strategii v oblasti rizik. Pokud promítnutí rizik do cen není v náležitém souladu s modelem podnikání a strategií povinné osoby v oblasti rizik, výbor pro rizika předloží kontrolnímu orgánu plán směřující k nápravě.

1. 8. Kontrolní orgán a výbor pro rizika mají odpovídající přístup k informacím o rizikové situaci povinné osoby, k funkci řízení rizik a k externím poradenským službám, pokud je to adekvátní a nutné.
2. 9. Kontrolní orgán a výbor pro rizika určí povahu, objem, formát a četnost informaci týkajících se rizik, které požadují získávat.
3. 10. Kontrolní orgán a výbor pro rizika, za účelem přispět k zavádění řádných zásad a postupů odměňovaní, přezkoumají, aniž jsou dotčeny úkoly výboru pro odměňování, zda pobídky stanovené v celkovém systému odměňování zohledňují rizika, kapitál, likviditu a pravděpodobnost a načasování předpokládaného zisku povinné osoby.

Výbor pro jmenování

1. 11. Členové výboru pro jmenování jsou dostatečně odborně způsobilí a zkušení, aby mohli objektivně posuzovat důvěryhodnost, odbornou způsobilost a zkušenost osob podle přílohy č. 1 bodu 1 písm. b) nebo potenciálních pracovníků povinné osoby.
2. 12. Výbor pro jmenování vykonává zejména tyto činnosti:
   1. a) určuje a navrhuje ke schválení kontrolním orgánem, valnou hromadou nebo členskou schůzí kandidáty na uvolněná místa ve vedoucím orgánu povinné osoby. Při tom výbor pro jmenování posuzuje také vyváženost odborné způsobilosti a zkušeností a rozmanitost složení daného orgánu jako celku. Výbor pro jmenování navrhne popis činností a schopností požadovaných pro konkrétní funkci a odhadne předpokládaný časový rozsah závazků spojených s výkonem funkce; výbor pro jmenování rovněž doporučí cílové zastoupení méně zastoupeného pohlaví v daném orgánu a zásady, jak zvýšit počet zástupců méně zastoupeného pohlaví v daném orgánu, aby se dosáhlo stanoveného cíle;
   2. b) pravidelně a alespoň jednou ročně hodnotí strukturu, velikost, složení a činnost vedoucího orgánu a předkládá kontrolnímu orgánu doporučení ohledně jakýchkoliv změn,
   3. c) pravidelně a alespoň jednou ročně hodnotí důvěryhodnost, odbornou způsobilost a zkušenost jednotlivých členů vedoucího orgánu a vedoucího orgánu jako celku a podává kontrolnímu orgánu o tomto hodnocení zprávy a
   4. d) pravidelně přezkoumává zásady vedoucího orgánu v otázkách výběru a jmenování osob ve vrcholném vedení a předkládá doporučení kontrolnímu orgánu.

1. 13. Kontrolní orgán a výbor pro jmenování při průběžném plnění svých povinností dále vykonávají, v nejvyšším možném rozsahu, svou činnost za účelem, aby rozhodování vedoucího orgánu a výboru neovládala jediná osoba nebo malá skupina osob způsobem, který by škodil zájmům povinné osoby.
2. 14. Kontrolní orgán a výbor pro jmenování mají možnost používat veškeré druhy zdrojů, které považují za vhodné, včetně externího poradenství, a za tímto účelem jsou jim k dispozici dostatečné finanční zdroje.
3. 15. Kontrolní orgán a výbor pro jmenování při vyhledávání a posuzování členů řídicího orgánu povinné osoby zohledňují dostatečně širokou škálu vlastností a schopností daných osob a za tímto účelem realizují také schválené zásady povinné osoby podporující rozmanitost v rámci příslušného orgánu.

Příloha č. 3

Podrobnější vymezení některých požadavků na řízení úvěrového rizika

Systém pro provádění obchodů

1. 1. Povinná osoba zavede a udržuje systém pro provádění obchodů tak, aby byly omezeny ty subjektivní aspekty rozhodovacího procesu, které nepřispívají ke kvalitě tohoto procesu.
2. 2. Povinná osoba zajistí, že obchody s osobami se zvláštním vztahem k ní jsou sjednávány na základě podmínek obvyklých na daném trhu.
3. 3. Povinná osoba zajistí, že má k dispozici informace, které jí umožní i před sjednáním obchodu zhodnotit finanční a ekonomickou situaci (bonitu) protistrany, a to i v případě syndikátních úvěrů, spoluúčastí na úvěrovém riziku, strukturovaných produktů a podobných obchodů. Povinná osoba zakáže sjednat obchod bez posouzení bonity protistrany.
4. 4. Povinná osoba zajistí, že je každý obchod posouzen s ohledem na jeho výši a složitost.
5. 5. Povinná osoba zajistí, že v rámci jejího systému pro provádění obchodů jsou v závislosti na druhu produktu a typu protistrany posuzovány, a to v časovém horizontu zohledňujícím splatnost expozice, zejména
   1. c) finanční a ekonomická situace protistrany,
   2. d) účel provedení obchodu,
   3. e) zdroje splácení včetně poměru hodnoty expozice k příjmům protistrany a včetně posouzení trvalosti a závaznosti těchto příjmů,
   4. f) kvalita a dostatečnost zajištění,
   5. g) situace v ekonomickém odvětví protistrany; je-li expozice zajištěna majetkovým zajištěním, posoudí povinná osoba také poměr hodnoty expozice k hodnotě zajištění,
   6. h) makroekonomické podmínky ve státě sídla protistrany včetně fází hospodářského cyklu,
   7. i) podmínky, za nichž má být obchod uskutečněn,
   8. j) rozhodné právo, zejména jedná-li se o zahraniční právní úpravu, a
   9. k) v případě financování určitého aktiva také poměr vlastních zdrojů použitých protistranou k hodnotě tohoto aktiva.

1. 6. Povinná osoba při řízení úvěrového rizika používá techniky a nástroje omezující toto riziko, včetně zajištění, s tím, že použití těchto technik a nástrojů nemůže nahradit vyhodnocení finanční a ekonomické situace protistrany, nemůže být při posuzování protistrany považováno za náhradní zdroj splácení expozice, ani zohledňováno v interním ratingu protistrany. Z posouzení podle odstavce 5 je patrné, že expozice bude řádně a včas splacena, aniž by došlo k uspokojení se ze zajištění.

Systém měření a sledování úvěrového rizika

1. 7. Povinná osoba má takový systém měření a sledování úvěrového rizika, který je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností, podchytí všechny významné zdroje úvěrového rizika a umožňuje vyhodnotit dopad na výnosy a náklady a na hodnotu aktiv, dluhů a podrozvahových položek tak, aby poskytl nezkreslený obraz o míře podstupovaného rizika.
2. 8. Povinná osoba zajistí, že její systém měření a sledování úvěrového rizika umožňuje zejména
   1. a) včasně, přesně a úplně zaznamenat všechny obchody tak, aby bylo možno podchytit veškeré s nimi spojené podstupované úvěrové riziko,
   2. b) podchytit a vyhodnotit všechny významné zdroje úvěrového rizika,
   3. c) stanovit způsob sledování expozic vůči ekonomicky spjatým skupinám a
   4. d) měřit úvěrové riziko souhrnně za všechny obchodní jednotky a porovnávat míru podstupovaného rizika se schválenými vnitřními limity ve vhodné časové periodě s ohledem na velikost a povahu podstupovaného rizika a regulatorní limity.

1. 9. Povinná osoba zajistí, že její systém měření a sledování úvěrového rizika vyplývajícího ze sjednaných obchodů dále zajistí zejména
   1. a) sledování finanční a ekonomické situace protistrany s ohledem na typ obchodů sjednaných s touto protistranou,
   2. b) sledování plnění podmínek smlouvy protistranou,
   3. c) sledování ocenění hodnoty zajištění,
   4. d) sledování aktuálních problémů, které bezodkladně vyžadují nápravná opatření, a
   5. e) sledování přiměřenosti výše opravných položek a rezerv.

1. 10. Povinná osoba dále zajistí, že
   1. a) příslušní pracovníci, včetně osob ve vrcholném vedení a příslušných výborech, pokud jsou zřízeny, byli náležitě seznámeni s předpoklady, ze kterých systém měření a sledování úvěrového rizika vychází,
   2. b) předpoklady, ze kterých systém vychází, jsou dostatečně zdokumentovány,
   3. c) v případě identifikace situací, které naznačují pravděpodobnost nesplácení protistranou, postupuje podle bodů 35 až 65 obecných pokynů Evropského orgánu pro bankovnictví k používání definice selhání podle článku 178 nařízení (EU) č. 575/2013 a
   4. d) správa a řízení nevýkonných expozic je v souladu s body 58 až 124 obecných pokynů Evropského orgánu pro bankovnictví k řízení nevýkonných expozic a expozic s úlevou.

Limity pro řízení úvěrového rizika

1. 11. Povinná osoba zavede a udržuje soustavu limitů pro řízení úvěrového rizika a postupy pro jejich využívání a dodržování zajišťující, aby nebyla překročena míra úvěrového rizika akceptovaná řídicím orgánem, případně výkonným výborem, na který řídicí orgán tuto pravomoc delegoval, nebo stanovená příslušným orgánem dohledu. Za tímto účelem zejména
   1. a) zajistí, že soustava limitů a postupy používané pro měření a sledování úvěrového rizika jsou ucelené a propojené a soustava limitů bere v úvahu ostatní rizika, kterým je nebo může být vystavena, zejména riziko tržní a likvidity,
   2. b) zajistí přiměřenost soustavy limitů vzhledem ke své velikosti, organizačnímu uspořádání, povaze, rozsahu a složitosti činností, kapitálu a kapitálovým požadavkům. V závislosti na těchto faktorech stanoví dílčí limity, například pro jednotlivé protistrany, jednotlivé státy, zeměpisné oblasti nebo pro jednotlivé činnosti;
   3. c) zajistí, že dílčí limity úvěrového rizika jsou využívány tak, aby nebyla překročena celková akceptovaná míra úvěrového rizika a
   4. d) při stanovování limitů zohlední pozice vyplývající z celkové struktury aktiv, dluhů a podrozvahových položek.

Příloha č. 4

Podrobnější vymezení některých požadavků na řízení tržního rizika

Systém měření a sledování tržního rizika

1. 1. Povinná osoba má takový systém měření a sledování tržního rizika, který je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností a který podchytí všechny významné zdroje tržního rizika a umožňuje vyhodnotit dopad změn v tržních sazbách a kurzech na výnosy a náklady a na hodnotu aktiv, dluhů a podrozvahových položek tak, aby poskytl nezkreslený obraz o míře podstupovaného rizika.
2. 2. Povinná osoba zajistí, že její systém měření a sledování tržního rizika umožňuje zejména
   1. a) včasně, přesně a úplně zaznamenat všechny transakce tak, aby bylo možno podchytit veškeré s nimi spojené podstupované tržní riziko,
   2. b) správně tyto transakce ocenit. Pro tyto účely je nezbytné používat oceňování prováděné nezávisle na obchodních činnostech (útvarech). Povinná osoba má stanoveny postupy pro oceňování včetně
      1. 1. detailní identifikace zdrojů dat pro přecenění a
      2. 2. způsobu stanovení tržní ceny;
   1. c) podchytit všechny významné zdroje tržního rizika ze všech transakcí a vyhodnotit vliv změn v tržních sazbách a kurzech způsobem přiměřeným k povaze, rozsahu a složitosti transakcí,
   2. d) stanovit způsob agregace jednotlivých pozic tak, aby při agregaci nedošlo k výraznějšímu zkreslení podstupovaného rizika, včetně zkreslení nevhodným stanovením počtu nebo délky časových pásem při gap (diferenční) analýze, a aby všechny významné pozice a peněžní toky citlivé na tržní riziko byly uceleně a včas systémem podchyceny,
   3. e) měřit tržní riziko souhrnně za všechny obchodní jednotky a porovnávat míru podstupovaného rizika se schválenými limity ve vhodné časové periodě i s ohledem na velikost a povahu podstupovaného rizika a regulatorní limity a
   4. f) měřit úrokové riziko v každé měně, ve které má povinná osoba úrokově citlivé pozice, samostatně. Pokud je úrokové riziko měřeno ve dvou či více měnách společně, je nutné tento postup odůvodnit významnou korelací měn, tím, že povinná osoba má v těchto měnách zanedbatelnou činnost nebo jinou skutečností, a jednoznačně stanovit podmínky, za kterých je takovýto postup možný.

1. 3. Povinná osoba dále zajistí, že
   1. a) příslušní pracovníci, včetně příslušných osob ve vrcholném vedení a členů příslušných výborů, pokud jsou zřízeny, rozumí předpokladům, ze kterých systém měření a sledování tržního rizika vychází, a
   2. b) předpoklady, ze kterých systém vychází, jsou dostatečně zdokumentovány.

Limity pro řízení tržního rizika

1. 4. Povinná osoba zavede a udržuje soustavu limitů pro řízení tržního rizika a postupy pro jejich využívání a dodržování zajišťující, aby nebyla překročena míra tržního rizika akceptovaná řídicím orgánem nebo stanovená příslušným orgánem dohledu. Za tímto účelem povinná osoba zejména
   1. a) zajistí, že soustava limitů a postupy používané pro měření sledování tržního rizika jsou ucelené a propojené a soustava limitů bere v úvahu ostatní rizika, kterým povinná osoba je nebo může být vystavena, zejména riziko úvěrové a likvidity,
   2. b) zajistí přiměřenost soustavy limitů vzhledem ke své velikosti a způsobu řízení, povaze, rozsahu a složitosti činností a kapitálu a kapitálovým požadavkům. V závislosti na těchto faktorech stanoví dílčí limity, například pro jednotlivé obchodní jednotky, portfolia nebo specifické nástroje;
   3. c) zajistí, že dílčí limity tržního rizika jsou využívány tak, aby nebyla překročena celková akceptovaná míra tržního rizika,
   4. d) při stanovování limitů zohlední jak pozice vyplývající z denního obchodování, tak pozice vyplývající z celkové struktury aktiv, dluhů a podrozvahových položek, a
   5. e) limity konstruuje tak, aby omezily dopad potenciálních změn v tržních rizikových faktorech na výnosy i na hodnotu aktiv, dluhů a podrozvahových položek, s tím, že bere do úvahy rychlost, s jakou je schopna své pozice uzavřít.

Stresové testování tržního rizika

1. 5. Povinná osoba provádí stresové testování pro posouzení dopadů mimořádně nepříznivých tržních podmínek. Povinná osoba bere tyto výsledky do úvahy při stanovování a ověřování spolehlivosti postupů a limitů pro řízení tržního rizika tak, aby ztráty, které utrpí v důsledku nepříznivých prudkých změn v tržních podmínkách, nezpůsobily její platební neschopnost či nesnížily její kapitálové poměry pod stanovenou úroveň.
2. 6. Povinná osoba zajistí, že stresové testování je prováděno na základě stresových scénářů. Při tvorbě stresových scénářů povinná osoba zohledňuje svůj rizikový profil v oblasti tržního rizika, zejména velikost a strukturu obchodního portfolia a faktory, vůči jejichž změně je nebo by mohla být nejzranitelnější.
3. 7. Povinná osoba zajistí
   1. a) pravidelné provádění stresového testování, s přihlédnutím k velikosti, struktuře a povaze obchodního portfolia,
   2. b) pravidelné prověřování platnosti předpokladů stresových scénářů s ohledem na měnící se podmínky na trhu nebo uvnitř povinné osoby. Změny předpokladů jsou podnětem pro úpravu scénářů a následné provedení stresových testů;
   3. c) předkládání výsledků stresových testů osobám ve vrcholném vedení, do jejichž působnosti náleží řízení rizik.

Příloha č. 5

Podrobnější vymezení některých požadavků na řízení rizika likvidity

Měření a sledování rizika likvidity

1. 1. Pro účely řízení rizika likvidity má povinná osoba přiměřené postupy měření a sledování likviditní pozice tak, aby bylo možné určit kroky povinné osoby potřebné k řízení rizika likvidity.
2. 2. Povinná osoba zajistí, že postupy měření a sledování likviditní pozice umožňují zejména:
   1. a) měření a porovnání přítoku a odtoku peněžních prostředků,
   2. b) sledování očekávaných čistých peněžních toků na denní bázi pro období nejméně 5 pracovních dnů dopředu, sestavení kalendáře splatností a propočtu likviditní pozice s přihlédnutím ke smluvním splatnostem. Pokud povinná osoba zařazuje aktiva do pásem s kratší splatností než by odpovídalo skutečným splatnostem těchto aktiv, stanoví k těmto aktivům systém srážek, které budou odrážet tržní riziko související s rychlým odprodejem jednotlivých aktiv. Pokud povinná osoba zařazuje závazky do pásem s delší splatností než by odpovídalo skutečným splatnostem těchto dluhů, je schopna prokázat oprávněnost takovýchto přesunů.

1. 3. Povinná osoba dále zajistí, že
   1. a) příslušní pracovníci, včetně příslušných osob ve vrcholném vedení a členů příslušných výborů, pokud jsou zřízeny, rozumí předpokladům, ze kterých systém měření a sledování rizika likvidity vychází, a
   2. b) předpoklady, ze kterých systém vychází, jsou dostatečně zdokumentovány.

Řízení rizika likvidity v jednotlivých hlavních měnách a limity

1. 4. Pro účely řízení rizika likvidity v jednotlivých měnách má povinná osoba postupy umožňující měření, sledování a kontrolu likvidity povinné osoby v každé z hlavních měn, se kterými pracuje.
2. 5. Pokud povinná osoba financuje aktiva držená v jedné měně závazky drženými v jiné měně, analyzuje tržní podmínky, které mohou ovlivnit její přístup na devizový trh, možné podmínky směny jedné měny za jinou při různých situacích a další podmínky, které mohou ovlivnit její přístup ke zdrojům v požadované měně.
3. 6. V závislosti na objemu činností v jednotlivých měnách povinná osoba stanoví limity pro řízení rizika likvidity, a to jak souhrnně za všechny měny, tak i jednotlivě pro každou hlavní měnu, se kterou pracuje.
4. 7. Při stanovování limitů povinná osoba zohlední také dopad možných nestandardních podmínek nebo mimořádných krizových okolností.

Řízení finančních zdrojů a přístupu na trh

1. 8. Povinná osoba dostatečně stabilizuje a diverzifikuje své finanční zdroje. Za tímto účelem zejména
   1. a) vytvoří a udržuje pravidelné kontakty s významnými věřiteli, s korespondenčními bankami a dalšími významnými obchodními partnery a klienty,
   2. b) prověřuje míru spolehlivosti jednotlivých finančních zdrojů,
   3. c) sleduje různé možnosti financování svých aktiv a vývoj těchto možností a
   4. d) sleduje a udržuje možnost přístupu na trh za účelem prodeje svých aktiv.

Scénáře pro řízení rizika likvidity

1. 9. Povinná osoba stanoví pro jednotlivé scénáře předpoklady vývoje objemu a struktury aktiv, dluhů a podrozvahových položek a dalších důležitých faktorů pro scénáře řízení rizika likvidity, které zejména zahrnují
   1. a) odhad
      1. 1. objemu splatných aktiv, která hodlá a je schopna obnovit,
      2. 2. předpokládaného nárůstu objemově nejvýznamnějších aktiv a
      3. 3. kategorizace jednotlivých aktiv z hlediska jejich likvidnosti,
   1. b) odhad
      1. 1. objemu dluhů, včetně vymezení obvyklé úrovně obnovení splatných dluhů a obvyklého růstu nových vkladů a
      2. 2. průměrné splatnosti vkladů a obdobných nástrojů na viděnou založený na historické zkušenosti,
   1. c) prověření odlivu finančních toků prostřednictvím úvěrových příslibů, záruk a akreditivů, pevných termínových kontraktů a opcí a
   2. d) další důležité faktory, které je třeba zohlednit při sestavování a ověřování scénáře řízení rizika likvidity, zejména likviditní potřeby spojené s některými činnostmi povinné osoby a aktivitami jejích klientů a dalších osob včetně vypořádání obchodů klientů a dalších osob nebo korespondenční bankovní služby.

1. 10. Povinná osoba zajistí prověřování správnosti předpokladů scénářů řízení rizika likvidity s ohledem na měnící se vnitřní nebo vnější podmínky; prověřování správnosti předpokladů alternativních stresových scénářů provádí povinná osoba alespoň jednou ročně. Změny předpokladů jsou podnětem pro úpravu scénářů.

Pohotovostní plán pro případ krize likvidity

1. 11. Povinná osoba zajistí, že pohotovostní plán pro případ krize likvidity obsahuje zejména
   1. a) zajištění přesných a včasných informačních toků v rámci povinné osoby, včetně vymezení rozhodných událostí,
   2. b) jednoznačné vymezení působností a pravomocí v rámci povinné osoby,
   3. c) možné způsoby ovlivnění vývoje aktiv, dluhů a podrozvahových položek,
   4. d) způsob komunikace s významnými věřiteli, obchodními partnery, dalšími osobami, klienty a veřejností při realizaci této strategie a
   5. e) specifikaci dalších záložních finančních zdrojů nad rámec likviditní rezervy.

1. 12. Povinná osoba zajistí ve vhodné časové periodicitě testování proveditelnosti a funkčnosti pohotovostního plánu.
2. 13. Povinná osoba zajistí aktualizaci pohotovostního plánu s ohledem na měnící se vnitřní nebo vnější podmínky a výsledky testování plánu.

Příloha č. 6

Podrobnější vymezení některých požadavků na řízení operačního rizika

Systém řízení operačního rizika

1. 1. Povinná osoba zavede a udržuje systém řízení operačního rizika, který je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností a obsahuje alespoň
   1. a) vymezení operačního rizika,
   2. b) zásady a cíle řízení operačního rizika,
   3. c) postupy řízení operačního rizika,
   4. d) působnosti, pravomoci a informační toky při řízení operačního rizika na všech řídicích a organizačních úrovních,
   5. e) informace o významných událostech a ztrátách vzniklých v důsledku operačního rizika,
   6. f) míru akceptovaného operačního rizika a
   7. g) způsob případného vyvedení operačního rizika mimo povinnou osobu.

1. 2. Povinná osoba pravidelně vyhodnocuje a případně upravuje systém řízení operačního rizika.

Rozpoznávání, vyhodnocování, sledování a ohlašování operačního rizika

1. 3. Povinná osoba identifikuje zdroje operačního rizika.
2. 4. Povinná osoba zajistí, že vyhodnocování a sledování operačního rizika je začleněno do jejích běžných procesů.
3. 5. Povinná osoba pravidelně vyhodnocuje a sleduje možné dopady a potenciální ztráty vyplývající z událostí operačního rizika.
4. 6. Povinná osoba zajistí pravidelné informování příslušných pracovníků o podstupovaném operačním riziku souvisejícím s jejich činností (ohlašování operačního rizika).

Omezování operačního rizika

1. 7. Povinná osoba upravuje míru podstupovaného operačního rizika uplatňováním vhodných postupů omezování výskytu či nepříznivých dopadů výskytu událostí operačního rizika.
2. 8. Povinná osoba posoudí jak rizika ovlivnitelná, tak rizika stojící mimo její přímý vliv, a rozhodne, zda rizika přijme, omezí jejich případné dopady, či zda omezí nebo zcela ukončí příslušnou činnost.
3. 9. Pro omezování operačního rizika povinná osoba zavede a udržuje také postupy pro
   1. a) řízení přístupů pracovníků, klientů a dalších oprávněných osob k hmotnému a nehmotnému majetku povinné osoby,
   2. b) řešení odezvy na případný výskyt bezpečnostních incidentů a
   3. c) řešení operačního rizika, včetně rizika modelů, rizika právního a compliance, při zajišťování dodávek zboží a služeb a při outsourcingu, pokud je povinnou osobou uplatňován či zvažován, ledaže je riziko outsourcingu interně definováno a řízeno jako samostatná riziková kategorie.

Pohotovostní plánování

1. 10. Povinná osoba zavede a udržuje pohotovostní plány pro případy neplánovaného přerušení nebo omezení svých činností, selhání pro povinnou osobu významných třetích osob nebo selhání vnější infrastruktury.
2. 11. Povinná osoba stanoví v pohotovostních plánech alespoň tato opatření:
   1. a) činnost následující bezprostředně po vzniku krizové situace zaměřená na minimalizaci škod,
   2. b) činnost následující po vzniku krizové situace zaměřená na likvidaci následků krizové situace,
   3. c) způsob zálohování, pokud je to relevantní,
   4. d) způsob zajištění nouzového provozu s uvedením minimálních funkcí, které zůstanou zachovány, a
   5. e) způsob obnovy činností včetně činností zajišťovaných třetími osobami.

1. 12. Povinná osoba zajistí, že příslušní pracovníci jsou s pohotovostními plány seznámeni a postupují podle nich.
2. 13. Povinná osoba zajistí, že pohotovostní plány jsou pravidelně testovány, vyhodnocovány a případně aktualizovány.

Informační systémy a technologie

1. 14. Pro účely tohoto bodu a bodů 15 až 21 se rozumí
   1. a) informačním systémem dílčí funkční celek zabezpečující získávání, uchovávání, přenášení, zpracovávání a poskytování informací pomocí informačních technologií,
   2. b) informační technologií technické a programové vybavení. Technickým vybavením se rozumí hmotné technické prostředky výpočetní a komunikační techniky. Programovým vybavením se rozumí programy, procedury a pravidla nutné k tomu, aby příslušné technické vybavení plnilo požadovanou funkci;
   3. c) aktivem informačního systému informační technologie, informace uložené v informačním systému a dokumentace informačního systému,
   4. d) autentizací uživatele proces ověření jeho totožnosti,
   5. e) autorizací uživatele proces ověření jeho přístupových práv na základě autentizace,
   6. f) důvěrností informace zajištění, že informace je přístupná pouze uživateli, který je k přístupu oprávněn,
   7. g) dostupností informace zajištění, že informace je pro oprávněného uživatele přístupná ve stanovené době,
   8. h) integritou informace zajištění správnosti a úplnosti informace a metody jejího zpracování.

1. 15. Povinná osoba zajistí, že bezpečnostní zásady informačních systémů obsahují
   1. a) cíle bezpečnosti informačních systémů,
   2. b) hlavní zásady a postupy pro zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací a
   3. c) působnost a pravomoci v oblasti ochrany aktiv a plnění bezpečnostních zásad informačních systémů.

1. 16. Povinná osoba zajistí dodržování bezpečnostních zásad v jednotlivých informačních systémech.
2. 17. Povinná osoba provede analýzu rizik spjatých s informačními systémy. V ní definuje aktiva informačních systémů, hrozby, které na ně působí, zranitelná místa informačních systémů, pravděpodobnost realizace hrozeb a odhad jejich následků a protiopatření. Povinná osoba pravidelně provádí aktualizaci analýzy rizik spjatých s informačními systémy.
3. 18. V oblasti bezpečnosti přístupu k informacím povinná osoba zajistí
   1. a) přidělení přístupových práv uživatelům v informačních systémech,
   2. b) jednoznačnou autentizaci uživatele, která předchází jeho činnostem v informačních systémech,
   3. c) přístup k informacím v informačních systémech pouze uživateli, který byl pro tento přístup autorizován,
   4. d) ochranu důvěrnosti a integrity autentizační informace,
   5. e) zaznamenávání událostí, které ohrozily nebo narušily bezpečnost informačních systémů, do bezpečnostních auditních záznamů, ochranu těchto záznamů před neautorizovaným přístupem, zejména úpravou (modifikací) nebo zničením, a jejich uchovávání a
   6. f) vyhodnocování bezpečnostních auditních záznamů pracovníkem, který nemá možnost upravovat (modifikovat) v informačních systémech informace související s činností, o které je bezpečnostní auditní záznam pořízen.

1. 19. V oblasti bezpečnosti komunikačních sítí povinná osoba zajistí
   1. a) připojení sítě, která je pod kontrolou povinné osoby, k vnější komunikační síti, která není pod kontrolou povinné osoby, tak, aby byla minimalizována možnost průniku do jejích informačních systémů,
   2. b) že při přenosu důvěrných informací vnější komunikační sítí je zajištěna
      1. 1. přiměřená důvěrnost a integrita informací a
      2. 2. spolehlivá autentizace komunikujících stran, včetně ochrany autentizačních informací.

1. 20. Povinná osoba zavede a udržuje opatření pro fyzickou ochranu aktiv informačních systémů.
2. 21. Při provozování informačních systémů povinná osoba zejména zajistí
   1. a) že změnu v provozovaných informačních systémech je možno provést až po vyhodnocení vlivu této změny na bezpečnost informačních systémů,
   2. b) že v provozovaných informačních systémech je používáno pouze otestované programové vybavení, u kterého výsledky testů prokázaly, že bezpečnostní funkce jsou v souladu se schválenými bezpečnostními zásadami informačních systémů. Výsledky testů jsou zdokumentovány;
   3. c) že servisní činnost v provozovaných informačních systémech je organizována tak, aby bylo minimalizováno ohrožení jejich bezpečnosti,
   4. d) zálohování informací a programového vybavení provozovaných informačních systémů významných pro její fungování. Zálohované informace a programové vybavení jsou uloženy tak, aby byly zabezpečeny proti poškození, zničení a krádeži; a
   5. e) pravidelné prověřování a vyhodnocování bezpečnosti informačních systémů.

Příloha č. 7

Podrobnější vymezení některých požadavků na řízení rizika outsourcingu

Systém řízení rizika outsourcingu

1. 1. Řízením rizika outsourcingu se rozumí
   1. a) vymezení celkového přístupu povinné osoby k riziku outsourcingu včetně jednoznačného interního vymezení tohoto rizika, a to v rámci strategie řízení rizik povinné osoby, a
   2. b) zavedení a udržování konkrétních postupů řízení rizika outsourcingu včetně postupů rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování výskytu nebo dopadů výskytu tohoto rizika.

1. 2. Povinná osoba má takový systém řízení rizika outsourcingu, který je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností, které outsourcuje nebo hodlá outsourcovat, a který podchytí a zohlední všechny významné zdroje rizika outsourcingu a omezí jejich možný nepříznivý dopad na výnosy a náklady povinné osoby a její celkový rizikový profil. Za tímto účelem zavede a udržuje tyto zásady a postupy.

Obecné zásady a postupy řízení rizik při outsourcingu

Obecné požadavky na řídicí a kontrolní systém při outsourcingu

1. 3. Povinná osoba zavede a udržuje strategii pro využívání outsourcingu včetně stanovení přiměřeného přístupu k outsourcingu nevýznamných činností. Přitom zohlední a zajistí, že
   1. a) využívání outsourcingu nebude představovat podstatnou změnu ve skutečnostech, na jejichž základě bylo povinné osobě uděleno povolení k výkonu činnosti, zejména neadekvátní změnu ve věcných, organizačních nebo jiných předpokladech pro výkon činnosti, a
   2. b) k outsourcingu se nepřistoupí, pokud by byl výsledný stav v rozporu s povinnostmi povinné osoby stanovenými právními předpisy.

1. 4. Zásady a postupy podporující omezování rizika outsourcingu povinnou osobou zahrnují zejména
   1. a) zajištění ucelenosti a přiměřenosti předpokladů řádné správy a řízení, řízení rizik a vnitřní kontroly povinné osoby při využívání outsourcingu, i v případě řetězení outsourcingu (bod 8),
   2. b) zajištění systematického řízení rizika outsourcingu,
   3. c) zachování adekvátní úrovně kvality řídicího a kontrolního systému povinné osoby i při využívání outsourcingu,
   4. d) zachování odpovědnosti orgánů a osob, které vedou podnikání povinné osoby, i při využívání outsourcingu,
   5. e) zachování odpovědnosti povinné osoby i při využívání outsourcingu,
   6. f) zachování nepřetržitého souladu s podmínkami povolení k výkonu činnosti povinné osoby i při využívání outsourcingu a
   7. g) zachování možnosti vykonávat kontrolu a nezávislý dohled využívání outsourcingu.

Dodržování pravidel obezřetného podnikání, i v případě řetězení outsourcingu

1. 5. Povinná osoba zajistí dodržování právních povinností, zejména pravidel obezřetného podnikání, i při využívání outsourcingu.
2. 6. Porušením podmínky podle bodu 5 je, pokud způsob vymezení outsourcingu nebo způsob jeho využívání povinnou osobou vede nebo by mohl vést k obcházení účelu obezřetnostní regulace outsourcingu. K tomu povinná osoba zejména zajistí, že její interní vymezení outsourcingu je jednoznačné a obezřetné a v případě pochybností povinné osoby, zda jde o outsourcing, rozhodne konzervativně; v případě obchodních vztahů povinné osoby s jinými osobami, které nejsou outsourcingem, zajistí povinná osoba dodržování právních povinností, zejména pravidel obezřetného podnikání jiným vhodným způsobem s tím, že pro daný účel jsou pravidla pro outsourcing účelně využitelná.
3. 7. Porušením podmínky podle bodu 5 není, pokud povinná osoba nepovažuje za outsourcing dodávky standardizovaných produktů a vybavení povinné osobě včetně standardně nabízených informací o trhu a dodávky zboží, zařízení a služeb, s nimiž není spojeno poskytnutí informací povinnou osobou, které se jí týkají, které spravuje nebo jí náleží, dodavateli, ledaže jde o informace běžně dostupné, a je-li povinnou osobou jiným vhodným způsobem spolehlivě zabezpečena účelnost a efektivnost daných dodávek.
4. 8. Řetězení outsourcingu, neboli využívání outsourcingu jeho poskytovatelem pro zajišťování činností pro povinnou osobu, podléhá obdobným zásadám jako využívání outsourcingu povinnou osobou a je možné pouze tehdy, pokud
   1. a) není v rozporu s požadavky na poskytovatele outsourcingu povinné osobě a
   2. b) každá osoba takto zapojená do činností pro poskytovatele outsourcingu se zaváže dodržovat v plném rozsahu ujednání mezi povinnou osobou a poskytovatelem outsourcingu.

   Za tímto účelem jsou možnost a podmínky řetězení outsourcingu jednoznačně upraveny již v rámci ujednání mezi povinnou osobou a poskytovatelem outsourcingu.

Uspořádání řízení rizik

1. 9. Řízení rizika outsourcingu je součástí řízení operačního rizika, ledaže je riziko outsourcingu povinnou osobou interně definováno a řízeno jako samostatná riziková kategorie.
2. 10. Řízení rizika outsourcingu zahrnuje také riziko koncentrace při outsourcingu, zejména riziko koncentrace z hlediska míry využívání určitého poskytovatele outsourcingu, a koncentraci rizik outsourcingu, včetně vystavení se takovému riziku v rámci skupiny.

Zachování adekvátní úrovně kvality řídicího a kontrolního systému povinné osoby

1. 11. Povinná osoba zajistí při využívání outsourcingu úroveň kvality řídicího a kontrolního systému, která odpovídá situaci, kdy by povinná osoba činnost vykonávala sama.
2. 12. Pokud právní předpis stanoví požadavky na odbornou způsobilost, zkušenost nebo důvěryhodnost osob pro výkon určité činnosti povinné osoby, povinná osoba zajistí, že jiná fyzická nebo právnická osoba, která fakticky tuto činnost vykonává, splňuje dané požadavky i v případě využívání outsourcingu.
3. 13. Pokud právní předpis stanoví požadavky na odměňování za výkon určité činnosti povinné osoby, zohledňuje povinná osoba při využívání outsourcingu tyto požadavky vhodným způsobem v přístupu k odměňování za danou činnost, vymezeném ujednáním mezi povinnou osobou a poskytovatelem outsourcingu (body 37 a 38), a to včetně přístupu k odměňování dalších jiných osob v případě řetězení outsourcingu (bod 8).
4. 14. Povinná osoba si ponechá dostatečné odborné kapacity a oprávnění zajišťující jí možnost kontroly nad outsourcovanou činností a řízení rizik outsourcingu v dostatečném rozsahu a odpovídající kvalitě.

Zachování odpovědnosti orgánů a osob, které vedou podnikání povinné osoby

1. 15. Povinná osoba zajistí, že působnosti jejího vedoucího orgánu a jejich členů nejsou narušeny v důsledku neadekvátního rozsahu nebo způsobu využití outsourcingu.
2. 16. Je zejména nepřípustné, aby v rámci outsourcingu došlo k přenosu základních řídicích a kontrolních působností vedoucího orgánu povinné osoby a jejich členů na poskytovatele outsourcingu, zejména odpovědnosti za řádnou správu, řízení a kontrolu celkového výkonu činnosti povinné osoby včetně dodržování pravidel obezřetného podnikání.

Zachování odpovědnosti povinné osoby za výkon činností včetně poskytovaných služeb a produktů

1. 17. Využíváním outsourcingu se povinná osoba nezbavuje svých povinností a odpovědnosti vůči příslušným orgánům dohledu a jiným osobám za činnosti, které takto vykonává, zejména povinností
   1. a) postupovat při výkonu své činnosti včetně jednání s klienty způsobem neohrožujícím řádné, čestné a profesionální plnění povinností a nepoškozovat zájmy klientů a
   2. b) při ochraně osobních údajů¹⁶) a dalších informací podléhajících ochraně, zejména obchodnímu tajemství, bankovnímu tajemství nebo ochraně údajů o obchodech člena se spořitelním a úvěrním družstvem¹⁷).

1. 18. Odpovědnost povinné osoby za dodržování požadavků na výkon činnosti je při využívání outsourcingu zachována, i když jiná skutečnost, zejména smlouva s klientem, smlouva s poskytovatelem outsourcingu, nebo právo státu sídla poskytovatele outsourcingu stanoví jinak.
2. 19. Odpovědnost povinné osoby za škody způsobené klientovi je zachována i při využívání outsourcingu a povinná osoba učiní veškerá vhodná opatření k předcházení nedostatků nebo škod při využívání outsourcingu v důsledku porušení jejích povinností, zejména aby nedošlo k neoprávněnému zveřejnění nebo využití jakýchkoli informací týkajících se klienta a podléhajících ochraně, které jsou dostupné poskytovateli outsourcingu.
3. 20. Odpovědnost poskytovatele outsourcingu vůči povinné osobě není ustanoveními bodů 17 až 19 dotčena.

Zachování nepřetržitého souladu s podmínkami povolení k výkonu činnosti

1. 21. Povinná osoba splňuje soustavně i v případě využívání outsourcingu všechny podstatné podmínky, jimiž je podmíněno udělení povolení k výkonu činnosti povinné osoby.
2. 22. Povinná osoba nemůže zejména využívat outsourcing takovým způsobem, že by byla většina činností zajišťována poskytovateli outsourcingu a povinná osoba by se stala prázdnou schránkou.

Zachování možnosti vykonávat kontrolu a nezávislý dohled využívání outsourcingu

1. 23. Využívání outsourcingu nesmí omezit schopnost povinné osoby a orgánů a pracovníků v řídicích a kontrolních funkcích řídit a kontrolovat činnost povinné osoby jako celku i při využívání outsourcingu.
2. 24. Povinná osoba zajistí, že využívání outsourcingu nepředstavuje snížení možnosti České národní banky vykonávat nad ní dohled včetně zajištění součinnosti poskytovatele outsourcingu s Českou národní bankou při výkonu dohledu, včetně možnosti případné kontroly a přezkumu skutečností, dat a dalších informací podléhajících dohledu u poskytovatele outsourcingu, i pokud poskytovatel outsourcingu sídlí v zahraničí.

Zásady a postupy řízení rizik při realizaci outsourcingu

Rámec řízení rizik při realizaci outsourcingu

1. 25. Povinná osoba zavede a udržuje ucelený systém řízení a kontroly přípravy a využívání outsourcingu v souladu se schválenou strategií pro využívání outsourcingu. Za tímto účelem zavede a udržuje zásady a postupy pro řízení, sledování a posuzování přípravy a využívání outsourcingu jako celku a jeho jednotlivých případů, které zejména zabezpečí řádné a obezřetné využívání outsourcingu a soulad se schválenou strategií povinné osoby.
2. 26. Před zahájením využívání outsourcingu povinná osoba provede dostatečnou analýzu rizik spojených s daným záměrem, včetně posouzení možných nepříznivých dopadů na řídicí a kontrolní činnosti a funkce povinné osoby, a stanoví konkrétní metody a postupy, jakými budou takto rozpoznaná rizika řízena, které následně zavede a udržuje.
3. 27. Povinná osoba posuzuje rizika outsourcingu rovněž s přihlédnutím k možným střetům zájmů včetně možného střetu zájmů, pokud existuje mezi povinnou osobou a poskytovatelem outsourcingu ovládání.
4. 28. V rámci systému vnitřní kontroly povinná osoba zajistí, že je průběžně prováděno sledování a hodnocení jednotlivých případů outsourcingu, a to zejména z hlediska kontroly souladu s právními předpisy a souladu se sjednanou mírou a kvalitou takto vykonávaných činností a rovněž z hlediska řízení rizik a bezpečnosti a spolehlivosti přenosu, zpracování a zabezpečení informací, zejména dat podléhajících ochraně.
5. 29. Předmětem posuzování využívání outsourcingu, které pravidelně provádí povinná osoba, je zejména zda
   1. a) je činnost trvale vykonávána v souladu s příslušnými právními předpisy a smlouvou,
   2. b) je poskytovatel outsourcingu nadále důvěryhodný a právně, finančně, odborně a technicky způsobilý k zajišťování dané činnosti,
   3. c) zabezpečení informací podléhajících ochraně je zajištěno trvale a dostatečně a
   4. d) poskytovatel outsourcingu pravidelně prověřuje funkčnost a dostatečnost svých systémů vnitřní kontroly a řízení rizik včetně řízení rizika výskytu mimořádných událostí, které by mohly mít významný negativní vliv na řádný výkon dané činnosti.

1. 30. Využívání outsourcingu povinná osoba posuzuje prostřednictvím osoby či osob s adekvátními znalostmi a zkušenostmi v dané oblasti či oblastech a v dostatečném rozsahu.
2. 31. Povinná osoba před zahájením využívání outsourcingu stanoví, jak často a kým bude kontrolován a posuzován, včetně případné kontroly kvality dané činnosti a účinnosti vnitřní kontroly a řízení rizik přímo u poskytovatele outsourcingu.
3. 32. V případě zjištění významného nedostatku při outsourcingu zajistí povinná osoba bez zbytečného odkladu nápravu, v případě jiných nedostatků nápravu zajistí v přiměřené době.

Potenciální poskytovatel outsourcingu

1. 33. Povinná osoba, která hodlá využívat outsourcing, provede před uzavřením smlouvy podrobné posouzení potenciálního poskytovatele outsourcingu.
2. 34. Poskytovatel outsourcingu splňuje zejména tato kritéria:
   1. a) má podnikatelské povolení nebo jiné oprávnění k výkonu dané činnosti,