Zákon o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon upravuje postup a podmínky, za nichž správce daně spolupracuje s příslušnými orgány jiných států, a to

1. a) v souladu s předpisem Evropské unie upravujícím správní spolupráci v oblasti daní¹) ve vztahu k jinému členskému státu Evropské unie (dále jen „jiný členský stát“), nebo
2. b) na základě mezinárodní smlouvy v oblasti daní, která je součástí právního řádu České republiky (dále jen „mezinárodní smlouva“), ve vztahu ke státu nebo jurisdikci, s nimiž byla mezinárodní smlouva uzavřena (dále jen „smluvní stát“).

(2) Mezinárodní spolupráce při správě daní (dále jen „mezinárodní spolupráce“) se poskytuje nebo přijímá ve formě

1. a) výměny informací na žádost,
2. b) automatické výměny informací,
3. c) výměny informací z vlastního podnětu,
4. d) doručování písemností,
5. e) účasti při úkonech, dílčích řízeních nebo jiných postupech správce daně, nebo
6. f) provádění souběžných daňových kontrol.

(3) Informacemi se pro účely tohoto zákona rozumí informace, u nichž může správce daně důvodně předpokládat jejich význam pro správu daní.

(4) Daní se pro účely tohoto zákona rozumí

1. a) daň z příjmů fyzických osob,
2. b) daň z příjmů právnických osob,
3. c) daň z nemovitých věcí,
4. d) daň z nabytí nemovitých věcí,
5. e) silniční daň,
6. f) místní poplatek,
7. g) peněžité plnění obdobného charakteru jako peněžité plnění podle písmen a) až f) uložené jiným členským státem nebo jeho územním nebo správním celkem, nebo
8. h) peněžité plnění stanovené mezinárodní smlouvou s výjimkou povinných příspěvků na sociální pojištění.

(5) Podle tohoto zákona se nepostupuje při

1. a) vzájemné pomoci mezi příslušnými státy v trestních věcech,
2. b) mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek, nebo
3. c) zdaňování příjmu úrokového charakteru, pokud je postup upraven jiným právním předpisem.

§ 2

Jiný stát a jeho kontaktní místo

(1) Jiným státem se pro účely tohoto zákona rozumí

1. a) jiný členský stát, nebo
2. b) smluvní stát.

(2) Kontaktním místem jiného státu se pro účely tohoto zákona rozumí orgán příslušný k provádění mezinárodní spolupráce

1. a) v souladu s příslušným předpisem Evropské unie upravujícím správní spolupráci v oblasti daní¹), nebo
2. b) na základě mezinárodní smlouvy.

§ 3

Vztah k daňovému řádu

Při provádění mezinárodní spolupráce se postupuje podle daňového řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 4

Ministerstvo financí

(1) Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) zabezpečuje provádění mezinárodní spolupráce.

(2) Ministerstvo bezodkladně informuje Evropskou komisi o tom, který orgán vykonává působnost ústředního kontaktního orgánu a působnost kontaktního orgánu; tuto informaci zašle současně příslušným orgánům jiných členských států.

(3) Ministerstvo zveřejní ve Finančním zpravodaji orgán, který vykonává působnost kontaktního orgánu.

§ 5

Kontaktní místo

Kontaktním místem je ústřední kontaktní orgán nebo kontaktní orgán.

§ 6

Ústřední kontaktní orgán

(1) Generální finanční ředitelství vykonává působnost ústředního kontaktního orgánu.

(2) Ústřední kontaktní orgán zajišťuje komunikaci s kontaktními místy jiného státu.

(3) Ústřední kontaktní orgán vede seznam kontaktních orgánů a tento seznam zveřejňuje na svých internetových stránkách.

(4) Ústřední kontaktní orgán může převzít vyřízení žádosti o poskytnutí mezinárodní spolupráce, i když je k jejímu vyřízení příslušný kontaktní orgán. O tomto postupu uvědomí tento kontaktní orgán a informuje dožadující kontaktní místo jiného státu.

§ 7

Kontaktní orgán

(1) Ministerstvo může pověřit správce daně výkonem působnosti kontaktního orgánu; o tomto pověření informuje bezodkladně ústřední kontaktní orgán a Evropskou komisi.

(2) Kontaktní orgán je při provádění mezinárodní spolupráce podřízen ústřednímu kontaktnímu orgánu.

(3) Kontaktní orgán uvědomí ústřední kontaktní orgán o žádosti odeslané přímo kontaktnímu místu jiného státu nebo o žádosti obdržené přímo od kontaktního místa jiného státu, jakož i o odpovědi na obdrženou žádost.

(4) Pokud kontaktní orgán obdrží žádost o poskytnutí mezinárodní spolupráce, která vyžaduje přijmout opatření, jež nespadají do jeho působnosti, postoupí žádost bezodkladně ústřednímu kontaktnímu orgánu a uvědomí o tom dožadující kontaktní místo jiného státu. Lhůta pro vyřízení žádosti stanovená v § 10 odst. 2 nebo 3 začíná v případě tohoto postupu běžet prvním dnem následujícím po postoupení žádosti ústřednímu kontaktnímu orgánu.

§ 8

Správce daně

(1) Úkony, dílčí řízení nebo jiné postupy při poskytování mezinárodní spolupráce provádí správce daně určený kontaktním místem.

(2) Správcem daně při automatické výměně informací oznamovaných finančními institucemi je Specializovaný finanční úřad.

(3) Správce daně bezodkladně informuje kontaktní místo o provedených úkonech, dílčích řízeních nebo jiných postupech a předává mu nezbytné podklady pro poskytnutí mezinárodní spolupráce, popřípadě může prostřednictvím kontaktního místa požádat dožadující kontaktní místo jiného státu o doplnění podkladů.

(4) Správce daně může žádat o mezinárodní spolupráci pouze prostřednictvím kontaktního místa, kterému předá zpracovanou žádost, popřípadě doplní podklady nezbytné k provádění mezinárodní spolupráce.

§ 9

Postup při výměně informací na žádost

(1) Kontaktní místo může dožádat kontaktní místo jiného státu o poskytnutí informací vztahujících se ke správě daní, pokud vlastní zdroje informací již byly vyčerpány nebo by jejich získání ohrozilo cíl správy daní.

(2) Ode dne odeslání žádosti kontaktního místa do dne obdržení odpovědi na tuto žádost nebo do dne odeslání oznámení o ukončení mezinárodní spolupráce v dané věci lhůta pro stanovení daně podle daňového řádu neběží.

(3) Na žádost kontaktního místa jiného státu poskytne kontaktní místo informace vztahující se ke správě daní, které má k dispozici. V opačném případě provede úkony, dílčí řízení nebo jiné postupy nezbytné k získání požadovaných informací.

(4) V žádosti podle odstavce 1 nebo 3 lze dožádat provedení určitých úkonů, dílčích řízení nebo jiných postupů nezbytných k získání požadovaných informací; toto dožádání musí být zvlášť odůvodněno.

(5) Pokud se kontaktní místo domnívá, že určité úkony, dílčí řízení nebo jiné postupy, o jejichž provedení bylo podle odstavce 4 dožádáno, není nutné nebo je nelze provést, sdělí to kontaktnímu místu jiného státu bezodkladně včetně uvedení důvodů.

(6) Pokud nelze vyhovět výslovné žádosti kontaktního místa jiného státu o poskytnutí originálu písemnosti, poskytne kontaktní místo její kopii nebo stejnopis.

§ 10

Lhůty

(1) Kontaktní místo potvrdí obdržení žádosti o poskytnutí informací kontaktnímu místu jiného členského státu bezodkladně, nejpozději však do sedmi pracovních dnů ode dne obdržení žádosti, a to zpravidla prostřednictvím společné sítě elektronických komunikací Evropské unie (dále jen „společná komunikační síť“).

(2) Kontaktní místo poskytne informace podle § 9 bezodkladně, nejpozději do dvou měsíců ode dne obdržení žádosti, a nemá-li takové informace k dispozici, poskytne je nejpozději do šesti měsíců ode dne obdržení žádosti, nedohodne-li se s kontaktním místem jiného státu na lhůtě delší.

(3) Pokud kontaktní místo nemůže poskytnout informace kontaktnímu místu jiného státu ve lhůtě stanovené podle odstavce 2, vyrozumí jej bezodkladně, nejpozději však do tří měsíců ode dne obdržení žádosti, o důvodech neposkytnutí informací a o datu, kdy lze předpokládat, že požadované informace poskytne.

§ 11

Doplnění žádosti

(1) Kontaktní místo oznámí kontaktnímu místu jiného státu do jednoho měsíce ode dne obdržení žádosti o poskytnutí informací případné nedostatky v žádosti a vyžádá si její doplnění.

(2) Lhůty stanovené v § 10 odst. 2 začínají běžet prvním dnem po obdržení potřebných doplňujících informací.

§ 12

Podmínky odmítnutí poskytnout informace

(1) Kontaktní místo může odmítnout poskytnutí informací, pokud dožadující kontaktní místo jiného státu

1. a) nevyčerpalo možnosti získání informací podle právního řádu tohoto jiného státu s výjimkou případů, kdy by jejich vyčerpání ohrozilo účel získání těchto informací, nebo
2. b) není oprávněno podle právního řádu tohoto jiného státu obdobné informace poskytovat.

(2) Pokud kontaktní místo nemá požadované informace k dispozici a nemůže je žádným způsobem získat nebo odmítne poskytnout informace z důvodů stanovených v odstavci 1, vyrozumí bezodkladně o důvodech neposkytnutí informací dožadující kontaktní místo jiného státu, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne obdržení žádosti.

(3) Kontaktní místo nesmí odmítnout poskytnutí informací z důvodu, že tyto informace nemají význam pro účely správy daní v České republice.

§ 13

Rozsah a podmínky automatické výměny informací

(1) Ústřední kontaktní orgán pravidelně poskytuje kontaktnímu místu jiného státu informace týkající se osob, které jsou podle právních předpisů tohoto jiného státu podrobeny v tomto jiném státě zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení, a to

1. a) podle druhů příjmu nebo majetku uvedených v příslušném předpise Evropské unie upravujícím správní spolupráci v oblasti daní²) a stanovených vyhláškou ministerstva, nebo
2. b) na základě mezinárodní smlouvy.

(2) Informace podle odstavce 1 písm. a) se poskytují pouze o druzích příjmu nebo majetku, u nichž jsou informace dostupné. Tyto druhy sdělí ústřední kontaktní orgán Evropské komisi a ministerstvu.

(3) Pokud není stanoveno jinak, poskytuje ústřední kontaktní orgán informace podle odstavce 1 alespoň jednou za kalendářní rok, a to nejpozději do šesti měsíců od konce zdaňovacího období, ve kterém informace získal.

(4) Pokud Česká republika poskytuje informace o jiných druzích příjmu nebo majetku, než stanovených vyhláškou podle odstavce 1 písm. a) jinému členskému státu na základě jejich vzájemné dohody nebo na základě mezinárodní smlouvy, oznámí ústřední kontaktní orgán tuto skutečnost Evropské komisi a poskytne jí tuto dohodu nebo mezinárodní smlouvu.

(5) Ústřední kontaktní orgán sdělí jednou ročně Evropské komisi informace o objemu automatických výměn ve vztahu k členským státům, a to nejpozději do šesti měsíců od konce zdaňovacího období, ve kterém byly poskytnuty. Pokud jsou dostupné, poskytne současně informace o nákladech a přínosech souvisejících s prováděním této formy mezinárodní spolupráce.

(6) Ústřední kontaktní orgán může sdělit ústřednímu kontaktnímu orgánu jiného členského státu, že požaduje, aby mu nebyly poskytovány informace týkající se určitého druhu příjmu nebo majetku stanoveného vyhláškou podle odstavce 1 písm. a); o tomto informuje Evropskou komisi a ministerstvo.

§ 13a

Úvodní ustanovení

Ústřední kontaktní orgán pravidelně poskytuje kontaktnímu místu jiného státu informace týkající se osob, na které se v jiném státě vztahují daňové povinnosti a o nichž jsou informace oznamovány finančními institucemi.

§ 13b

Pojmy

(1) Pokud je pojem použitý v tomto oddíle vymezen v případě automatické výměny informací

1. a) s jiným členským státem v příloze č. 1 k tomuto zákonu, má vždy význam daný touto přílohou,
2. b) se smluvním státem Úmluvy o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech v příloze č. 1 k tomuto zákonu, má význam daný touto přílohou, pokud mezi tímto smluvním státem a Českou republikou není použitelná dvoustranná mezinárodní smlouva upravující automatickou výměnu informací oznamovaných finančními institucemi,
3. c) se smluvním státem v mezinárodní smlouvě, má význam daný touto mezinárodní smlouvou, i když je vymezen v tomto oddíle; pokud smlouva pojmy nevymezuje, má význam daný přílohou č. 1 k tomuto zákonu.

(2) Seznam smluvních států podle odstavce 1 písm. b) a c) zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 13c

Oznamující česká finanční instituce

(1) Oznamující českou finanční institucí se rozumí finanční instituce v České republice neuvedená v odstavci 2.

(2) Neoznamující českou finanční institucí se rozumí

1. a) finanční instituce v České republice, která je neoznamující finanční institucí podle článku B přílohy č. 1 k tomuto zákonu, nebo
2. b) právnická osoba nebo jednotka bez právní osobnosti, u níž je nízké riziko, že jejím prostřednictvím bude ohroženo správné zjištění a stanovení daně nebo zabezpečení její úhrady.

(3) Finanční institucí ve státě nebo jurisdikci se rozumí finanční instituce, která je

1. a) rezidentem tohoto státu nebo jurisdikce, kromě jakékoliv její pobočky, která se nachází mimo území tohoto státu nebo jurisdikce, nebo
2. b) pobočkou finanční instituce, která není rezidentem tohoto státu nebo jurisdikce, pokud se tato pobočka nachází v tomto státě nebo jurisdikci.

(4) Seznam neoznamujících českých finančních institucí podle odstavce 2 písm. b) stanoví ministerstvo vyhláškou a oznámí ho Evropské komisi. Ministerstvo Evropskou komisi uvědomí o změnách, k nimž v seznamu dojde.

§ 13d

Oznamovaný účet

(1) Oznamovaným účtem se rozumí finanční účet vedený oznamující českou finanční institucí držený oznamovanou osobou nebo pasivní nefinanční entitou, jejíž ovládající osoba je oznamovanou osobou, vyhledaný podle postupů náležité péče nebo jiných srovnatelných postupů stanovených v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

(2) Ovládající osobou se rozumí v případě

1. a) právnické osoby skutečný majitel podle zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
2. b) svěřenského fondu zakladatel, svěřenský správce, osoba vykonávající dohled nad správou fondu, obmyšlený nebo jiná fyzická osoba mající nejvyšší faktickou kontrolu nad svěřenským fondem,
3. c) jiné jednotky bez právní osobnosti než svěřenského fondu osoba v rovnocenném nebo obdobném postavení jako ovládající osoba svěřenského fondu.

(3) Pasivní nefinanční entitou se rozumí

1. a) nefinanční entita, která není aktivní nefinanční entitou podle článku D přílohy č. 1 k tomuto zákonu, nebo
2. b) investiční entita podle článku A bodu 4 písm. b) přílohy č. 1 k tomuto zákonu, která není finanční institucí v zúčastněném státě,
3. c) nefinanční entitou se rozumí právnická osoba nebo jednotka bez právní osobnosti, která není finanční institucí.

(4) Pro účely automatické výměny informací s jiným státem se vyňatým účtem rozumí také účet, u něhož je nízké riziko, že jeho prostřednictvím bude ohroženo správné zjištění a stanovení daně nebo zabezpečení její úhrady a má velmi podobné znaky jako kterýkoliv z vyňatých účtů, uvedených v článku C bodu 17 písm. a) až f) přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

(5) Seznam vyňatých účtů podle odstavce 5 stanoví ministerstvo vyhláškou a oznámí ho Evropské komisi. Ministerstvo Evropskou komisi uvědomí o změnách, k nimž v seznamu dojde.

§ 13e

Oznamovaná osoba

(1) Oznamovanou osobou se rozumí osoba ze zúčastněného státu, která není

1. a) akciovou společností, jejíž akcie jsou pravidelně obchodovány na regulovaném trhu s cennými papíry,
2. b) obchodní korporací, která je propojenou entitou akciové společnosti podle písmene a),
3. c) vládní entitou,
4. d) mezinárodní organizací,
5. e) centrální bankou, nebo
6. f) finanční institucí.

(2) Osobou ze zúčastněného státu se rozumí

1. a) fyzická osoba, právnická osoba nebo jednotka bez právní osobnosti, která je rezidentem tohoto zúčastněného státu,
2. b) jednotka bez právní osobnosti jiná než svěřenský fond, která není rezidentem žádného státu nebo jurisdikce, pokud v tomto zúčastněném státě má místo svého vedení, nebo
3. c) pozůstalost po zůstaviteli, který byl rezidentem tohoto zúčastněného státu.

(3) Zúčastněným státem se rozumí

1. a) jiný členský stát,
2. b) smluvní stát, se kterým Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu, na jejímž základě lze s tímto státem automaticky vyměňovat informace oznamované finančními institucemi, nebo
3. c) smluvní stát, se kterým Evropská unie uzavřela mezinárodní smlouvu, na jejímž základě lze vyměňovat informace oznamované finančními institucemi, a který je uveden na seznamu zveřejněném Evropskou komisí.

(4) Rezidentem státu nebo jurisdikce se rozumí osoba nebo jednotka bez právní osobnosti, která podle právních předpisů tohoto státu nebo jurisdikce podléhá v tomto státě nebo jurisdikci zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení.

(5) Pro účely automatické výměny informací se Spojenými státy americkými se rozumí

1. a) oznamovanou osobou specifikovaná americká osoba,
2. b) rezidentem státu nebo jurisdikce rezident podle smlouvy mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a majetku.

(6) Seznam smluvních států podle odstavce 3 písm. b) oznámí ministerstvo Evropské komisi.

§ 13f

Procesní postavení finanční instituce

Oznamující česká finanční instituce a neoznamující česká finanční instituce mají pro účely tohoto zákona procesní postavení daňového subjektu.

§ 13g

Prověřování

(1) Oznamující česká finanční instituce prověřuje, zda v kalendářním roce vede oznamovaný účet.

(2) Oznamující česká finanční instituce používá při prověřování v případě

1. a) jiného členského státu vždy postupy náležité péče uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu nebo přísnější postupy, jejichž použití tato příloha umožňuje,
2. b) smluvního státu Úmluvy o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech postupy náležité péče uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu nebo přísnější postupy, jejichž použití tato příloha umožňuje, pokud mezi tímto smluvním státem a Českou republikou není použitelná mezinárodní smlouva upravující automatickou výměnu informací oznamovaných finančními institucemi,
3. c) smluvního státu postupy náležité péče podle mezinárodní smlouvy nebo jiné srovnatelné postupy, jejichž použití mezinárodní smlouva umožňuje; pokud smlouva postupy náležité péče neobsahuje, použijí se postupy náležité péče uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu nebo přísnější postupy, jejichž použití tato příloha umožňuje.

(3) Oznamující česká finanční instituce oznámí použití jiných srovnatelných nebo přísnějších postupů podle odstavce 2 správci daně.

(4) Pro účely prověřování podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu se vůči státu nebo jurisdikci, které byly zúčastněným státem ke dni 31. prosince 2015, rozhodným dnem rozumí 31. prosinec 2015; v ostatních případech se rozhodným dnem rozumí 31. prosinec roku, ve kterém se tento stát stane zúčastněným státem.

(5) Seznam rozhodných dnů podle odstavce 4 zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 13h

Zjišťování

(1) Oznamující česká finanční instituce zjišťuje údaje o oznamovaném účtu za kalendářní rok.

(2) Oznamující česká finanční instituce postupuje při zjišťování obdobně jako při prověřování za použití postupů náležité péče, jiných srovnatelných postupů nebo přísnějších postupů.

(3) Údaje se zjišťují o oznamovaném účtu, jehož majitelem je

1. a) oznamovaná osoba,
2. b) právnická osoba nebo jednotka bez právní osobnosti, jejichž ovládající osoba je oznamovanou osobou.

(4) Zjišťovanými údaji o oznamovaném účtu jsou

1. a) jméno nebo označení majitele účtu,
2. b) datum a místo narození majitele účtu,
3. c) adresa místa trvalého nebo jiného pobytu nebo adresa sídla majitele účtu a
4. d) daňové identifikační číslo nebo jiné obdobné číslo majitele účtu používané pro daňové účely ve státě, kde je daňovým rezidentem, a kód tohoto státu.

(5) Údaje podle odstavce 4 se zjišťují i u ovládající osoby podle odstavce 3 písm. b).

§ 13i

Součinnost

(1) Majitel účtu poskytne oznamující české finanční instituci nebo neoznamující české finanční instituci potřebnou součinnost při prověřování a zjišťování.

(2) Součinnost podle odstavce 1 poskytne i ovládající osoba majitele účtu.

§ 13j

Uchovávání dokladů

Oznamující česká finanční instituce je povinna uchovávat doklady týkající se prověřování a zjišťování po dobu 10 let od konce kalendářního roku, za který jsou oznamované účty prověřovány a údaje o nich zjišťovány.

§ 13k

Oznámení

(1) Oznamující česká finanční instituce, která v kalendářním roce vede oznamovaný účet, podá správci daně oznámení, ve kterém uvede

1. a) identifikační číslo, pokud jí bylo přiděleno v souladu s mezinárodní smlouvou,
2. b) svůj název nebo označení, identifikační číslo osoby podle zákona upravujícího státní statistickou službu,
3. c) údaje zjištěné o oznamovaném účtu,
4. d) jednoznačný identifikátor oznamovaného účtu,
5. e) zůstatek na oznamovaném účtu nebo hodnotu tohoto účtu ke konci kalendářního roku, nebo pokud byl v tomto období tento účet zrušen, informace o jeho zrušení; v případě pojistné smlouvy s kapitálovou hodnotou nebo smlouvy o pojištění důchodu také kapitálovou hodnotu nebo hodnotu odkupného,
6. f) u schovatelského účtu
   1. 1. celkovou hrubou výši úroku, celkovou hrubou výši dividend a celkovou hrubou výši jiných příjmů plynoucích z prostředků na tomto účtu vyplacených nebo připsaných na tento účet v průběhu kalendářního roku,
   2. 2. celkové hrubé výnosy z prodeje nebo zpětného odkupu finančního majetku vyplacené nebo připsané na tento účet v průběhu kalendářního roku, kdy oznamující česká finanční instituce působila jako schovatelský správce, makléř, zmocněnec nebo jiný zástupce majitele tohoto účtu,

1. g) u depozitního účtu celkovou hrubou výši úroku vyplaceného nebo připsaného na tento účet v průběhu kalendářního roku,
2. h) u účtu neuvedeného v písmeni f) nebo g) celkovou hrubou částku vyplacenou nebo připsanou jeho majiteli v souvislosti s tímto účtem v průběhu kalendářního roku, kdy je oznamující česká finanční instituce zavázanou stranou nebo dlužníkem, včetně úhrnné částky zaplacené majiteli tohoto účtu za jakýkoli zpětný odkup v průběhu kalendářního roku,
3. i) další údaje podle mezinárodní smlouvy nebo příloh k tomuto zákonu,
4. j) prohlášení, že při prověřování řádně použila postupy náležité péče, jiné srovnatelné nebo přísnější postupy.

(2) Pokud z prověřování vyplyne, že oznamující česká finanční instituce v kalendářním roce nevede žádný oznamovaný účet, oznámí tuto skutečnost správci daně.

(3) Vykonává-li neoznamující česká finanční instituce, která je vládní entitou, mezinárodní organizací nebo Českou národní bankou, jako podnikatel činnost stejného druhu, jakou vykonávají finanční instituce, podává, pokud jde o toto podnikání, oznámení podle odstavce 1.

§ 13l

Lhůta pro podání oznámení

Oznámení se podává do 30. června kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který je podáváno.

§ 13m

Způsob podání oznámení

(1) Oznámení se činí datovou zprávou

1. a) podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, nebo
2. b) s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

(2) Formát a strukturu datové zprávy zveřejní správce daně způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 13n

Pokuty

(1) Správce daně může oznamující české finanční instituci nebo neoznamující české finanční instituci uložit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy také, pokud poruší povinnost

1. a) při prověřování,
2. b) při zjišťování,
3. c) uchovávat doklady týkající se prověřování a zjišťování,
4. d) získat identifikační číslo,
5. e) při informování nebo zveřejňování.

(2) Správce daně může oznamující české finanční instituci nebo neoznamující české finanční instituci uložit pořádkovou pokutu do 500 000 Kč, pokud poruší povinnost při oznamování.

§ 13o

Postup správce daně při předávání informací

Správce daně informace získané na základě podaného oznámení předá ústřednímu kontaktnímu orgánu.

§ 13p

Postup ústředního kontaktního orgánu při předávání informací

(1) Ústřední kontaktní orgán předá informace získané od správce daně kontaktnímu místu členského státu nebo kontaktnímu místu smluvního státu, s nímž je uzavřená mezinárodní smlouva použitelná pro automatickou výměnu informací oznamovaných finančními institucemi, do 30. září kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který byly oznámeny.

(2) Seznam smluvních států podle odstavce 1 zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 13q

Identifikační číslo

(1) Oznamující česká finanční instituce požádá kontaktní místo Spojených států amerických o přidělení identifikačního čísla.

(2) Neoznamující česká finanční instituce, která vede oznamovaný účet, požádá kontaktní místo Spojených států amerických o přidělení identifikačního čísla, pokud jí má být přiděleno podle mezinárodní smlouvy.

(3) Finanční instituce požádá o identifikační číslo tak, aby ho získala nejpozději do dne předcházejícího dni, ve kterém má podat správci daně oznámení.

(4) Finanční instituce oznámí identifikační číslo správci daně do 15 dnů ode dne jeho přidělení.

§ 13r

Neúčastnící se finanční instituce

(1) Oznamující česká finanční instituce dále prověřuje, zda v kalendářním roce vede účet, jehož majitelem je neúčastnící se finanční instituce.

(2) Oznamující česká finanční instituce, která v daném kalendářním roce vede účet, jehož majitelem je neúčastnící se finanční instituce, oznámí tuto skutečnost správci daně.

(3) Oznamující česká finanční instituce, která neúčastnící se finanční instituci poukáže nebo zprostředkuje platbu ze zdrojů na území Spojených států amerických,

1. a) poskytne tomu, od koho tuto platbu obdržela, údaje nutné pro oznamování související s touto platbou a sražení daně Spojených států amerických podle mezinárodní smlouvy, nebo
2. b) srazí částku odpovídající dani Spojených států amerických podle mezinárodní smlouvy, pokud je k tomu vůči tomuto státu zavázána, a zašle ji tomuto státu.

§ 13s

Informování a zveřejňování

(1) Oznamující česká finanční instituce informuje oznamovanou osobu, která je fyzickou osobou, o tom, že o ní budou shromažďovány a předávány údaje, a to před učiněním prvního oznámení správci daně obsahující údaje o této osobě, tak, aby tato osoba mohla uplatnit svá práva na ochranu osobních údajů.

(2) V případě narušení bezpečnosti týkající se údajů o oznamované osobě, které zřejmě bude mít dopad na ochranu osobních údajů nebo na soukromí oznamované osoby, ji o této skutečnosti informuje

1. a) oznamující česká finanční instituce, pokud k narušení bezpečnosti došlo při zpracování údajů nebo jejich předání správci daně, nebo
2. b) ústřední kontaktní orgán v ostatních případech.

(3) Oznamující česká finanční instituce oznámí narušení bezpečnosti podle odstavce 2 také ústřednímu kontaktnímu orgánu.

(4) Oznamující česká finanční instituce zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo jiným vhodným způsobem, že uplatňuje

1. a) postupy náležité péče pro nové účty také na dříve existující účty,
2. b) postupy náležité péče pro účty s vysokou hodnotou také na účty s nižší hodnotou,
3. c) postupy náležité péče také pro dříve existující účty entit, jejichž hodnota k rozhodnému dni nepřevyšuje částku odpovídající 250 000 USD, nebo
4. d) jiné srovnatelné nebo přísnější postupy podle mezinárodní smlouvy.

§ 13t

Postup ústředního kontaktního orgánu při přijímání informací

Ústřední kontaktní orgán přijímá a používá informace od kontaktního místa jiného státu.

§ 14

Rozsah a podmínky poskytnutí informací z vlastního podnětu

(1) Kontaktní místo poskytne z vlastního podnětu kontaktnímu místu jiného státu informace, které má k dispozici, pokud

1. a) důvodně předpokládá, že v tomto jiném státě může dojít ke zkrácení daně,
2. b) daňovému subjektu byla stanovena nižší daň nebo bylo uplatněno osvobození od daně v České republice, které by mohlo vést ke zvýšení daně nebo vzniku daňové povinnosti v tomto jiném státě,
3. c) podnikání mezi daňovými subjekty majícími daňové povinnosti v různých státech je uskutečňováno přes jeden nebo více států tak, že může dojít ke snížení daně v některém z těchto států,
4. d) důvodně předpokládá, že může dojít ke snížení daně účelovým přesunem zisku mezi spojenými osobami vymezenými podle zákona o daních z příjmů, nebo
5. e) důvodně předpokládá, že by poskytnuté informace umožnily zjištění skutečností, které mohou ovlivnit stanovení daně v tomto jiném státě.

(2) Kontaktní místo může poskytnout z vlastního podnětu kontaktnímu místu jiného státu informace, které má k dispozici a které mohou mít význam pro správu daní v tomto jiném státě.

§ 15

Lhůty pro výměnu informací z vlastního podnětu

(1) Informace podle § 14 odst. 1 se poskytují bezodkladně, nejpozději však do jednoho měsíce poté, kdy je kontaktní místo získalo.

(2) Kontaktní místo v případě, že mu jsou sděleny informace z vlastního podnětu kontaktního místa jiného členského státu, potvrdí jejich přijetí bezodkladně, nejpozději však do sedmi pracovních dnů ode dne jejich přijetí, a to zpravidla prostřednictvím společné komunikační sítě.

§ 16

Hodnocení využití informací poskytnutých na základě žádosti nebo z vlastního podnětu

(1) Pokud kontaktní místo poskytne informace na žádost nebo z vlastního podnětu, může požádat kontaktní místo jiného státu o sdělení, jak byly využity.

(2) Na žádost kontaktního místa jiného státu sdělí kontaktní místo, jak byly využity informace, které kontaktnímu místu poskytlo kontaktní místo jiného státu na žádost nebo z vlastního podnětu. Kontaktní místo toto sdělení poskytne bezodkladně, nejpozději však do tří měsíců poté, kdy je mu znám výsledek jejich využití.

§ 17

Hodnocení využití informací vyměňovaných automaticky

Kontaktní místo zasílá kontaktním místům jiných členských států informaci o využití informací získaných automatickou výměnou informací nejméně jednou ročně, a to způsobem stanoveným jejich vzájemnou dohodou.