Zákon o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů

§ 18

Účast při úkonech, dílčích řízeních nebo jiných postupech správce daně

(1) Kontaktní místo může dožádat kontaktní místo jiného státu, aby se v souladu s podmínkami stanovenými právním řádem jiného státu nebo v souladu s podmínkami stanovenými jejich vzájemnou dohodou mohl správce daně za účelem provádění mezinárodní spolupráce v jiném státě účastnit úkonu, dílčího řízení nebo jiného postupu, a to i na dálku, připouští-li to jejich povaha.

(2) Na základě žádosti kontaktního místa jiného státu může za účelem provádění mezinárodní spolupráce příslušný orgán jiného státu

1. a) být přítomen při úkonech, dílčích řízeních nebo jiných postupech,
2. b) klást otázky osobám zúčastněným na správě daní,
3. c) nahlížet do spisů správce daně, nebo
4. d) pořizovat kopie písemností, k nimž má správce daně přístup.

(3) Úkon, dílčí řízení nebo jiný postup podle odstavce 2 lze provést i na dálku, připouští-li to jejich povaha.

(4) Na základě žádosti kontaktního místa jiného členského státu o mezinárodní spolupráci podle odstavce 2 kontaktní místo do 60 dnů ode dne jejího doručení mezinárodní spolupráci potvrdí nebo ji odmítne spolu s uvedením důvodu pro odmítnutí. Na základě žádosti kontaktního místa smluvního státu dohodne kontaktní místo podmínky, za nichž lze umožnit příslušnému orgánu smluvního státu mezinárodní spolupráci podle odstavce 2.

(5) V rozsahu provádění mezinárodní spolupráce podle odstavců 2 až 4 má úřední osoba orgánu jiného státu postavení úřední osoby správce daně a prokazuje se pověřením, které obsahuje

1. a) jméno úřední osoby,
2. b) služební nebo jiné obdobné označení úřední osoby,
3. c) organizační útvar orgánu, ve kterém je úřední osoba zařazena, popřípadě její jiné pracovní zařazení,
4. d) rozsah pověření a
5. e) identifikaci správce daně nebo orgánu jiného státu, který pověření vydal.

§ 19

Souběžné daňové kontroly

(1) Kontaktní místo se může s kontaktním místem jiného státu dohodnout, že koordinovaně provedou každý na svém území souběžnou daňovou kontrolu týkající se jednoho nebo více daňových subjektů, na splnění jejichž daňových povinností mají společný nebo doplňující se zájem.

(2) V návrhu souběžné daňové kontroly podle odstavce 1 se stanoví daňové subjekty, u kterých bude provedena daňová kontrola nebo místní šetření, důvody svědčící pro jejich provedení a jejich časový rámec.

(3) Kontaktní místo vyjádří souhlas s navrhovanou souběžnou daňovou kontrolou do 60 dnů od doručení návrhu nebo v případě jejího odmítnutí sdělí v této lhůtě kontaktnímu orgánu jiného státu důvody tohoto odmítnutí.

(4) Kontaktní místo pověří úřední osobu dohledem nad provedením souběžné daňové kontroly v České republice a zajištěním její koordinace se souběžnou daňovou kontrolou v jiném státě.

§ 19a

Společná daňová kontrola v České republice

(1) Kontaktní místo se může na návrh kontaktního místa jiného členského státu s ním dohodnout, že na území České republiky provede správce daně daňovou kontrolu nebo místní šetření týkající se jednoho nebo více daňových subjektů, na splnění jejichž daňových povinností mají Česká republika a tento jiný členský stát společný nebo doplňující se zájem, a to koordinovaně a za účasti úřední osoby příslušného orgánu jiného členského státu.

(2) Kontaktní místo do 60 dnů ode dne doručení návrhu na provedení společné daňové kontroly vyjádří s tímto návrhem souhlas nebo tento návrh odmítne a sdělí kontaktnímu místu jiného členského státu důvody tohoto odmítnutí.

(3) V dohodě podle odstavce 1 se také určí jazykový režim, zejména jazyk používaný ke komunikaci mezi úředními osobami a organizační zajištění tlumočení do jednacího jazyka, rozdělení nákladů a případně také způsob zajištění účasti úředních osob jiného členského státu v řízení o opravném a dozorčím prostředku, řízení o jiném prostředku ochrany a soudním řízení vedených v souvislosti se společnou daňovou kontrolou.

(4) Kontaktní místo pověří úřední osobu dohledem nad provedením společné daňové kontroly a zajištěním její koordinace na území České republiky.

(5) Úřední osoba příslušného orgánu jiného členského státu se při daňové kontrole nebo místním šetření řídí právním řádem České republiky. V rozsahu provádění společné daňové kontroly má úřední osoba orgánu jiného členského státu právní postavení úřední osoby správce daně podle odstavce 1, může ale vykonávat jen takové pravomoci, které jí zároveň přiznává právo jejího státu. Na území České republiky se úřední osoba orgánu jiného členského státu prokazuje pověřením vydaným kontaktním místem. Na obsahové náležitosti pověření se použije § 18 odst. 5 obdobně.

§ 19b

Společná daňová kontrola v jiném členském státě

(1) Kontaktní místo může kontaktnímu místu jiného členského státu navrhnout, že v dohodě s ním bude na území tohoto jiného členského státu provedena orgánem tohoto jiného členského státu daňová kontrola, místní šetření nebo obdobný postup týkající se jednoho nebo více daňových subjektů, na splnění jejichž daňových povinností mají Česká republika a tento jiný členský stát společný nebo doplňující se zájem, a to koordinovaně a za účasti úřední osoby správce daně.

(2) Právní postavení úřední osoby správce daně se v jiném členském státě řídí právním řádem tohoto jiného členského státu. Úřední osoba správce daně nesmí na území jiného členského státu vykonávat žádnou pravomoc, kterou jí zároveň nepřiznává právní řád České republiky.

§ 19c

Závěr společné daňové kontroly

(1) Kontaktní místo se s kontaktním místem jiného členského státu pokusí na základě dosavadního průběhu společné daňové kontroly dosáhnout dohody o vyhodnocení této kontroly. Výsledek tohoto postupu je součástí závěru společné daňové kontroly.

(2) Závěr společné daňové kontroly se oznámí daňovému subjektu do 60 dnů ode dne jeho vyhotovení.

(3) Umožňuje-li to stav daňového řízení nebo dohodovacího postupu při řešení sporné otázky v rámci harmonizovaného postupu nebo podle mezinárodní smlouvy, správce daně zohlední údaje uvedené v závěru společné daňové kontroly v rámci daňové kontroly nebo dalšího průběhu tohoto řízení nebo dohodovacího postupu. Správce daně při tom není závěrem společné daňové kontroly vázán. Správce daně uvede důvody odchýlení se od závěru společné daňové kontroly ve zprávě o daňové kontrole nebo v rozhodnutí o stanovení daně.

§ 20

Doručování

(1) Kontaktní místo může dožádat kontaktní místo jiného státu o doručení rozhodnutí nebo jiné písemnosti týkající se daní. Toto doručení se považuje za doručení podle daňového řádu.

(2) V žádosti podle odstavce 1 uvede kontaktní místo předmět rozhodnutí nebo jiné písemnosti, jméno a místo pobytu, obchodní firmu nebo název a sídlo adresáta, další informace potřebné k jeho identifikaci a případné další údaje potřebné k účinnosti doručení.

(3) Na žádost kontaktního místa jiného státu o doručení rozhodnutí nebo jiné písemnosti týkající se daní zajistí kontaktní místo jejich doručení. Rozhodnutí nebo jiné písemnosti týkající se daní nejsou neplatné nebo jejich doručení adresátovi není neúčinné pouze z toho důvodu, že mu byly doručeny v jazyce, kterému nerozumí.

(4) Kontaktní místo bezodkladně informuje dožadující kontaktní místo jiného státu o veškerých skutečnostech souvisejících s doručením, zejména o dni doručení písemnosti.

(5) O doručení nelze dožádat, pokud nebyly vyčerpány možnosti doručení podle vnitrostátních předpisů s výjimkou případů, kdy by takové doručení způsobilo nepřiměřené obtíže.

(6) Orgánu veřejné moci nepřísluší posouzení zákonnosti nebo správnosti

1. a) doručení učiněného kontaktním místem jiného státu, nebo
2. b) písemnosti doručované na základě žádosti kontaktního místa jiného státu.

§ 21

(1) Kontaktní místo může odmítnout poskytnutí mezinárodní spolupráce, která by porušila ochranu obchodního tajemství nebo zákonem uloženou nebo zákonem uznanou povinnost mlčenlivosti, anebo pokud by poskytnutí informací mohlo ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost České republiky.

(2) Důvodem k odmítnutí poskytnutí mezinárodní spolupráce podle odstavce 1 nemůže být pouze skutečnost, že požadované informace

1. a) má výhradně k dispozici banka, včetně zahraniční banky, nebo jiná finanční instituce,
2. b) má výhradně k dispozici osoba jednající jménem nebo na účet osoby, které se poskytnutí informací týká, nebo
3. c) se týkají vlastnických podílů.

(3) Držitel informace podle odstavce 2 je povinen ji na vyžádání kontaktního místa poskytnout kontaktnímu místu pro účely mezinárodní spolupráce při správě daní; to neplatí, jde-li o informaci, na kterou se vztahuje zákonem uložená nebo zákonem uznaná povinnost mlčenlivosti a kterou držitel získal v souvislosti s poskytnutím právní pomoci v řízení před soudem, jiným státním orgánem či orgánem veřejné správy.

§ 22

Použití přijatých informací

(1) Informace, které byly poskytnuty kontaktnímu místu v rámci mezinárodní spolupráce, lze použít pro zjištění, stanovení nebo zabezpečení úhrady

1. a) daní,
2. b) finančních pohledávek vymezených pro účely mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek, nebo
3. c) pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

(2) Informace, které byly poskytnuty kontaktnímu místu v rámci mezinárodní spolupráce, mohou být použity ve správním řízení, soudním řízení, nebo v souvislosti s trestním řízením, pokud se týkají porušení daňových předpisů, aniž jsou dotčeny právní předpisy upravující trestní řízení.

(3) Kontaktní místo udělí na žádost kontaktního místa jiného státu souhlas s užitím poskytnutých informací a písemností i k jinému účelu než uvedenému v odstavci 1 nebo 2, pokud mohou být informace použity k obdobnému účelu v souladu s právními předpisy České republiky. Kontaktní místo může za stejných podmínek z vlastního podnětu sdělit všem kontaktním místům jiných členských států účely, k nimž je možné i bez souhlasu tyto informace a písemnosti použít.

(4) Informace a písemnosti přijaté v rámci mezinárodní spolupráce mohou být kontaktním místem nebo jiným orgánem veřejné moci, který může využívat obdobné informace v souladu s právními předpisy České republiky, použity k jinému účelu než uvedenému v odstavci 1 nebo 2 pouze se souhlasem kontaktního místa jiného státu, které informace poskytlo. Souhlas není potřeba, pokud využití pro jiný účel umožňuje právo jiného členského státu a tato skutečnost byla oznámena kontaktním místem jiného členského státu.

(5) Informace a písemnosti, které byly poskytnuty kontaktnímu místu v rámci mezinárodní spolupráce, lze uplatnit jako důkazní prostředek v daňovém řízení stejně jako obdobné informace a písemnosti získané při správě daní v České republice.

§ 23

Předání informací mezi členskými státy

(1) Pokud kontaktní místo předpokládá, že informace, které získalo od kontaktního místa jiného členského státu, mohou mít význam pro účely podle § 22 odst. 1 nebo 2 v dalším členském státě, uvědomí kontaktní místo jiného členského státu, které informace poskytlo, o svém záměru předat tyto informace kontaktnímu místu dalšího členského státu.

(2) Vyjádří-li kontaktní místo jiného členského státu, které informace poskytlo, nesouhlas s jejich předáním do deseti pracovních dnů ode dne, kdy obdrželo sdělení kontaktního místa o záměru informace předat, kontaktní místo tyto informace nepředá.

(3) Nevyjádří-li kontaktní místo jiného členského státu, které informace poskytlo, svůj nesouhlas s jejich dalším předáním ve lhůtě podle odstavce 2 a pokud je předání informací v souladu s podmínkami pro poskytnutí informací podle tohoto zákona, může kontaktní místo informace předat kontaktnímu místu dalšího členského státu.

(4) Podle odstavců 1 až 3 postupuje kontaktní místo obdobně, pokud poskytlo kontaktnímu místu jiného členského státu informace, které mají být předány dalšímu členskému státu.

(5) Kontaktní místo může, pokud je to v souladu s právními předpisy České republiky, udělit souhlas s tím, aby byly informace jím poskytnuté a předané kontaktním místem jiného členského státu za podmínek stanovených v odstavci 1 použity dalším členským státem k jinému účelu podle § 22 odst. 3.

§ 24

Předání informací se smluvními a dalšími státy

(1) Pokud kontaktní místo předpokládá, že informace, které získalo od kontaktního místa jiného členského státu, mohou mít význam pro účely podle § 22 odst. 1 nebo 2 pro kontaktní místo smluvního státu, uvědomí kontaktní místo jiného členského státu, které informace poskytlo, o svém záměru předat tyto informace kontaktnímu místu smluvního státu. Kontaktní místo tyto informace předá kontaktnímu místu smluvního státu pouze tehdy, pokud

1. a) kontaktní místo jiného členského státu, které informace poskytlo, souhlasilo s jejich předáním a
2. b) stát, jemuž mají být tyto informace předány, se zavázal k poskytování mezinárodní spolupráce pro účely správního nebo soudního řízení týkajícího se porušování daňových předpisů včetně trestního řízení.

(2) Pokud kontaktní místo předpokládá, že informace, které získalo od smluvního státu, mohou mít význam pro účely podle § 22 odst. 1 nebo 2 pro kontaktní místo jiného členského státu, může je předat kontaktnímu místu jiného členského státu, pokud to příslušná mezinárodní smlouva a právní předpisy České republiky umožňují.

(3) Pokud kontaktní místo předpokládá, že informace, které získalo od smluvního státu nebo od státu, který informace poskytl na základě svých vnitrostátních předpisů, mohou mít význam pro účely podle § 22 odst. 1 nebo 2 pro kontaktní místo dalšího smluvního státu, může kontaktní místo předat tyto informace kontaktnímu místu dalšího smluvního státu, pokud to příslušná mezinárodní smlouva a právní předpisy České republiky umožňují.

(4) Podle odstavců 1 až 3 postupuje kontaktní místo obdobně, pokud poskytlo kontaktnímu místu smluvního státu informace, které mají být předány dalšímu smluvnímu státu.

§ 25

Standardní formuláře a jejich elektronická forma

(1) Pro účely komunikace s jiným členským státem při provádění mezinárodní spolupráce se použije standardní formulář, jehož náležitosti jsou stanoveny přímo použitelným předpisem Evropské unie; k formuláři mohou být připojeny i jiné písemnosti.

(2) Kontaktní místo uvede ve standardním formuláři alespoň

1. a) totožnost daňového subjektu nebo podrobný popis skupiny daňových subjektů, týká-li se komunikace skupiny daňových subjektů, které nelze jednotlivě identifikovat, a
2. b) účel, k němuž jsou informace požadovány.

(3) Pokud je kontaktnímu místu známa osoba, u níž předpokládá, že má požadované informace k dispozici, uvede ve standardním formuláři její jméno a místo pobytu, obchodní firmu nebo název a sídlo. Kontaktní místo může uvést další údaje, které mohou usnadnit kontaktnímu místu jiného státu získání požadovaných informací.

(4) Pro účely automatické výměny informací se použije datový formát stanovený Evropskou komisí.

(5) Kontaktní místo pro účely komunikace ve vztahu ke smluvním státům zpravidla použije standardní formulář podle odstavce 1 a v žádosti o mezinárodní spolupráci uvede alespoň náležitosti podle odstavce 2.

(6) Pro účely automatické výměny informací se smluvními státy se použije datový formát podle odstavce 4; pokud to není možné, použije se formát stanovený vzájemnou dohodou orgánů smluvních států, zejména doporučený formát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj.

§ 26

Ukončení mezinárodní spolupráce

Odpadne-li důvod žádosti o provedení mezinárodní spolupráce, oznámí dožadující kontaktní místo tuto skutečnost bezodkladně kontaktnímu místu jiného státu.

§ 27

Způsob komunikace

(1) Informace v rámci mezinárodní spolupráce jsou poskytovány zpravidla prostřednictvím společné komunikační sítě.

(2) Ústřední kontaktní orgán odpovídá za to, že mezinárodní spolupráce ze strany orgánů České republiky bude zpravidla prováděna prostřednictvím společné komunikační sítě.

§ 28

Jazyk komunikace

(1) Žádost o poskytnutí mezinárodní spolupráce a k ní připojené písemnosti se vyhotovují v jazyce, na němž se kontaktní místo a kontaktní místo jiného státu dohodnou.

(2) Kontaktní místo může, avšak pouze ve zvlášť odůvodněných případech, požádat kontaktní místo jiného státu o překlad žádosti o poskytnutí mezinárodní spolupráce a k ní připojených písemností do českého jazyka.

(3) Kontaktní místo poskytne, avšak pouze ve zvlášť odůvodněných případech, kontaktnímu místu jiného státu překlad své žádosti o poskytnutí mezinárodní spolupráce nebo k ní připojených písemností do úředního jazyka tohoto jiného státu.

§ 29

Širší spolupráce

(1) Ministerstvo může dojednat širší mezinárodní spolupráci s jiným státem, pokud to umožňuje příslušný předpis Evropské unie upravující správní spolupráci v oblasti daní¹) nebo mezinárodní smlouva. Způsob provádění širší mezinárodní spolupráce dojedná ústřední kontaktní orgán s kontaktním místem jiného státu.

(2) Pokud kontaktní místo poskytuje smluvnímu státu mezinárodní spolupráci širší, než jakou poskytuje jinému členskému státu, nesmí odmítnout poskytnutí takové širší spolupráce tomuto jinému členskému státu, pokud o ni požádá.

§ 30

Přístup k informacím při správě společné komunikační sítě a centrálního rejstříku

V rozsahu nezbytném pro správu společné komunikační sítě a bezpečného centrálního rejstříku členských států pro správní spolupráci v oblasti daní mají osoby pověřené orgánem Evropské komise pro schvalování z hlediska bezpečnosti přístup k informacím, které jsou předmětem provádění mezinárodní spolupráce.

§ 30a

Porušení ochrany údajů

(1) Orgán veřejné moci spravující údaje vztahující se k mezinárodní spolupráci ohlásí ústřednímu kontaktnímu orgánu porušení ochrany údajů bezodkladně, nejpozději do 72 hodin od zjištění tohoto porušení. Tento orgán

1. a) poskytne ústřednímu kontaktnímu orgánu součinnost při
   1. 1. prověřování porušení ochrany údajů a
   2. 2. ověření nápravy porušení ochrany údajů,

1. b) zajistí nápravu porušení ochrany údajů a
2. c) průběžně a bezodkladně informuje ústřední kontaktní orgán o zajištěných opatřeních k nápravě porušení ochrany údajů.

(2) Porušení ochrany údajů vztahujících se k mezinárodní spolupráci s jiným členským státem nahlásí ústřední kontaktní orgán Evropské komisi. Pokud nelze zajistit nápravu porušení ochrany údajů ihned, požádá současně ústřední kontaktní orgán o pozastavení přístupu do společné komunikační sítě. Ústřední kontaktní orgán bezodkladně informuje Evropskou komisi o zajištěných opatřeních k nápravě porušení ochrany údajů vztahujících se k mezinárodní spolupráci s jiným členským státem. Ústřední kontaktní orgán může požádat Evropskou komisi o společné ověření nápravy porušení ochrany údajů vztahujících se k mezinárodní spolupráci s jiným členským státem.

(3) Ústřední kontaktní orgán může v případě porušení ochrany údajů v jiném členském státě pozastavit výměnu informací s tímto jiným členským státem od okamžiku, kdy tuto skutečnost oznámí Evropské komisi a dotčenému jinému členskému státu, až do obnovení jeho přístupu do společné komunikační sítě. Ústřední kontaktní orgán může v případě porušení ochrany údajů ve smluvním státě pozastavit výměnu informací s tímto státem do doby, než dojde k nápravě porušení ochrany údajů.

(4) Ústřední kontaktní orgán může dojednat praktická opatření nezbytná pro ochranu údajů, včetně postupů pro řešení případů porušení ochrany údajů v souladu s mezinárodně uznávanými osvědčenými postupy a případně dohody o společném správci údajů, dohody mezi zpracovateli a správci údajů nebo o vzorech těchto dohod.

(5) Porušením ochrany údajů podle odstavců 1 až 4 se rozumí porušení zabezpečení údajů včetně přenášených, uložených nebo jinak zpracovávaných osobních údajů, které vede ke zničení, ztrátě, změně nebo jakémukoli případu nevhodného nebo neoprávněného přístupu k informacím, jejich poskytnutí nebo použití, v důsledku protiprávního jednání nebo nehod. Porušení ochrany údajů se může týkat důvěrnosti, dostupnosti nebo integrity údajů.

(6) Ustanovením odstavců 1 až 5 není dotčeno plnění povinnosti podle jiných právních předpisů.

§ 31

Hodnocení provádění mezinárodní spolupráce

(1) Ministerstvo a ústřední kontaktní orgán spolu s Evropskou komisí vyhodnocují provádění mezinárodní spolupráce a spolupracují na jejím dalším rozvoji.

(2) Ústřední kontaktní orgán sdělí Evropské komisi a ministerstvu informace nezbytné pro vyhodnocení účinnosti provádění mezinárodní spolupráce v boji proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem.

(3) Ústřední kontaktní orgán předá Evropské komisi a ministerstvu roční vyhodnocení účinnosti automatické výměny informací.

(4) Zprávy a dokumenty zpracované Evropskou komisí na základě informací podle odstavců 2 a 3 lze použít pouze pro analytické účely a nesmějí být bez výslovného souhlasu Evropské komise zveřejněny ani zpřístupněny žádné další osobě nebo orgánu, který není správcem daně.

§ 32

Přechodná ustanovení

§ 33

Zrušovací ustanovení