Za pracovníky v zahraničí se pro účely nemocenského pojištění považují pracovníci československých rozpočtových, hospodářských nebo jiných organizací, kteří jsou československými občany, jsou pověřeni nebo přijati k výkonu činnosti pro tyto organizace mimo území Československé socialistické republiky a po dobu výkonu činnosti v zahraničí jsou jimi odměňováni.
(1) Za započitatelný výdělek pracovníka v zahraničí se považuje základní (funkční) plat, který mu náleží podle příslušné mzdové úpravy po dobu jeho činnosti v zahraničí.
(2) Nenáleží-li pracovníku v zahraničí základní (funkční) plat nebo není-li stanoven, považuje se za započitatelný výdělek plat (mzda), který podle povahy jeho činnosti v zahraničí stanoví příslušný ústřední orgán v souladu se zásadami mzdových úprav pro pracovníky v zahraničí odměňované zahraničními platy.
(3) Je-li započitatelný výdělek pracovníka v zahraničí zjištěný ke dni jeho vyslání do zahraničí, popřípadě ke dni započetí jeho přípravy pro službu v zahraničí podle obecných předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců vyšší než započitatelný výdělek zjištěný podle předchozích odstavců, použije se tohoto vyššího započitatelného výdělku.
(4) Jestliže důvod pro poskytování nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství nastal u pracovníka v zahraničí v době jeho činnosti v zahraničí a přitom trvá i po jeho trvalém návratu ze zahraničí do Československé socialistické republiky, stanoví se – počínaje dnem jeho trvalého návratu ze zahraničí do Československé socialistické republiky – tyto dávky z pravděpodobného započitatelného výdělku, pokud je vyšší než započitatelný výdělek zjištěný podle předchozích odstavců. Pravděpodobný započitatelný výdělek se stanoví podle započitatelného výdělku, kterého v době trvalého návratu pracovníka ze zahraničí dosahují pracovníci vykonávající stejnou nebo obdobnou práci, jako je práce, kterou pracovník vykonával naposledy před svým vysláním do zahraničí, popřípadě před započetím své přípravy pro službu v zahraničí. Obdobně se postupuje, nastal-li důvod pro poskytování nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství sice až po trvalém návratu pracovníka ze zahraničí do Československé socialistické republiky, avšak ještě před jeho nástupem do práce v organizaci, k níž trval jeho pracovní poměr i po dobu jeho činnosti v zahraničí, nebo do jiného zaměstnání.
(5) Přídavek zahraniční služby, popřípadě jiné příplatky nebo zvýšení platu poskytované k úhradě zvýšených výdajů v zahraničí se do započitatelného výdělku podle předchozích odstavců nezahrnují.
(6) Nástup pracovníka v zahraničí po jeho trvalém návratu ze zahraničí do práce v organizaci v Československé socialistické republice, k níž trval jeho pracovní poměr i po dobu jeho činnosti v zahraničí, se pro zjištění rozhodného období posuzuje stejně jako vstup do zaměstnání.5)
Pro zjištění čisté denní mzdy podle ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se od započitatelného výdělku odečítá daň ze mzdy, která by na tento započitatelný výdělek připadla při práci konané na území Československé socialistické republiky.
(1) Pracovníku v zahraničí se nemocenské poskytuje nejdříve ode dne, od kterého mu při pracovní neschopnosti (karanténě) již nenáleží základní (funkční) plat. Podpůrčí doba se však počítá vždy od prvého dne pracovní neschopnosti.
(2) Poskytování přídavku zahraniční služby, popřípadě jiných příplatků uvedených v § 29 odst. 5 není na újmu nároku na nemocenské.
(3) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro poskytování podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství. Do doby, po kterou tyto dávky náležejí, se však vždy započítá doba, po kterou byl pracovníku v zahraničí v témž případě ze stejného důvodu poskytován základní (funkční) plat.
(1) Je-li pracovník v zahraničí pojištěn také ve státě, v němž vykonává činnost, má nárok na peněžité dávky nemocenského pojištění podle tohoto oddílu, jen nevznikl-li mu nárok na obdobné dávky z pojištění v zahraničí nebo jsou-li dávky z tohoto pojištění nižší než dávky podle tohoto oddílu; v takovém případě obdrží jen rozdíl mezi dávkami z pojištění v zahraničí a dávkami podle tohoto oddílu.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro přídavky na děti; přitom jako přídavky na děti se posuzuje i zvýšení platu poskytované na děti pracovníka v zahraničí podle předpisů platných ve státě, v němž vykonává činnost.
Při poukazování peněžitých dávek nemocenského pojištění a přídavků na děti do zahraničí se postupuje stejně jako při poukazování mzdy. Valutové rozdíly, které při tom vznikají, se však z prostředků nemocenského pojištění neuhrazují.
Ustanovení § 28 až 34 se nevztahují
Za započitatelný výdělek učně se považují příjmy, které mu náležejí podle předpisů o odměňování a hmotném zabezpečení učňů7) a které jsou započitatelné podle ustanovení § 1 až 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb. Hodnota hmotného zabezpečení a případných naturálních požitků učňů se nezahrnuje do započitatelného výdělku.
Den přechodu učně z přípravného období do období odborného rozvoje se pro zjištění rozhodného období posuzuje stejně jako vstup do zaměstnání.5)
(1) U učně v období odborného rozvoje se pro zjištění čisté denní mzdy podle ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 143/1965 Sb. nepřihlíží k počtu pracovních dnů, v nichž se v rozhodném období zúčastnil teoretického vyučování. Za pracovní dny, ve kterých se učeň měl, kdyby nebyl pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným práce (nebyl v karanténě), zúčastnit teoretického vyučování, nemocenské nenáleží.
(2) Učni se nemocenské poskytuje nejdříve ode dne, od kterého mu při pracovní neschopnosti (karanténě) již nenáleží odměna podle předpisů o odměňování a hmotném zabezpečení učňů.7) Podpůrčí doba se však počítá vždy od prvého dne pracovní neschopnosti.
(1) Pro zjištění čisté denní mzdy se do počtu pracovních dnů, kterým se dělí započitatelný výdělek zúčtovaný v rozhodném období, zahrnují i dny, v nichž se učnice v rozhodném období zúčastnila teoretického vyučování.
(2) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje i za pracovní dny, ve kterých se učnice měla, kdyby nebyla na mateřské dovolené, zúčastnit teoretického vyučování. Ustanovení § 43 odst. 2 platí obdobně pro poskytování peněžité pomoci v mateřství; do doby, po kterou tato dávka náleží, se však vždy započítá doba, po kterou byla učnici v témž případě ze stejného důvodu poskytována odměna podle předpisů o odměňování a hmotném zabezpečení učňů.7)
(3) Jestliže výše peněžité pomoci v mateřství za pracovní den stanovená z čisté denní mzdy (odměny) učnice8) činí při pětidenním pracovním týdnu méně než 42 Kčs a při šestidenním pracovním týdnu méně než 35 Kčs, poskytuje se učnici peněžitá pomoc v mateřství při pětidenním pracovním týdnu v částce 42 Kčs a při šestidenním pracovním týdnu v částce 35 Kčs za pracovní den.
(4) Jestliže učnice, která jinak splňuje podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství, výjimečně pobírá po část doby mateřské dovolené odměnu, jejíž poměrná část připadající na pracovní den je nižší než denní výše peněžité pomoci v mateřství, jež by jí náležela podle odstavce 3, poskytuje se učnici peněžitá pomoc v mateřství za pracovní den ve výši rozdílu mezi denní výší této dávky, která by jí náležela podle odstavce 3, a poměrnou částí odměny učnice připadající na pracovní den.
(5) Pro přiznání, výši a poskytování peněžité pomoci učni platí obdobně předchozí odstavce.
(1) Ustanovení § 43 platí obdobně i pro výpočet a poskytování podpory při ošetřování člena rodiny.
(2) Za pracovní dny, ve kterých by se učeň jinak měl v době potřeby ošetřování (péče) zúčastnit teoretického vyučování, podpora při ošetřování člena rodiny nenáleží; přitom do doby, po kterou tato dávka náleží, se však vždy započítají pracovní dny teoretického vyučování, jakož i doba, po kterou byla učni v témž případě ze stejného důvodu poskytována odměna podle předpisů o odměňování a hmotném zabezpečení učňů.7)
Nemocenského pojištění jsou za podmínek dále stanovených účastni
(1) Pojištění studenta vysoké školy a žáka střední školy a odborného učiliště vzniká počátkem školního roku prvního ročníku školy. Jestliže však student (žák) začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, vzniká jeho pojištění dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit. Pojištění však vzniká nejdříve po ukončení povinné školní docházky.
(2) Pojištění studenta (žáka) trvá až do konce posledního ročníku školy, jestliže v něm student (žák) vykonal stanovenou závěrečnou zkoušku, pokud po jejím vykonání nevstoupil do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačal vykonávat jinou trvalou pracovní činnost. Jestliže student (žák) nevykonal tuto zkoušku do konce posledního ročníku školy, trvá jeho pojištění do jejího vykonání, nejdéle však do konce následujícího školního roku, pokud před uplynutím této doby nevstoupil do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačal vykonávat jinou trvalou pracovní činnost.
(3) Pojištění studenta (žáka) však vždy zaniká přerušením, popřípadě předčasným skončením studia. Pojištění žáka, který skončí studium na střední škole nebo v odborném učilišti dovršením povinné školní docházky, zaniká až uplynutím období školních prázdnin navazujících na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž žák dovrší poslední rok povinné školní docházky, pokud v této době nevstoupil do trvalého zaměstnání nebo nezačal vykonávat jinou trvalou pracovní činnost.
(1) Je-li student nebo žák pojištěný podle tohoto oddílu (dále jen „student“) pojištěn také z důvodu zaměstnání, které však po dobu trvání studia nevykonává, náleží mu dávky jen z nemocenského pojištění studentů a žáků, a to za podmínek uvedených v tomto oddíle. Jestliže však pracovní neschopnost (karanténa) studenta vznikla v době jeho studia a přitom trvá i po jeho skončení (přerušení), poskytne se mu na žádost nemocenské z pojištění z důvodu zaměstnání, a to nejdříve ode dne, kdy měl opět nastoupit do zaměstnání; toto nemocenské náleží namísto nemocenského, které by mu případně náleželo z nemocenského pojištění studentů a žáků. Jestliže studentka, která jinak splňuje podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství, skončila (přerušila) studium, poskytne se jí peněžitá pomoc v mateřství vždy z jejího pojištění z důvodu zaměstnání, a to nejdříve ode dne následujícího po skončení (přerušení) studia; doba poskytování této dávky se však počítá vždy od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař.
(2) Vykonává-li student podle učebních osnov nebo v souvislosti se studiem činnost zakládající účast na nemocenském pojištění, není tím jeho pojištění podle tohoto oddílu dotčeno. Z pojištění z této činnosti mu však náleží jen nemocenské, a to za podmínky, že jeho pracovní neschopnost (karanténa) vznikla za trvání takové činnosti. Nemocenské se poskytuje nejdéle do dne, kdy měla taková činnost skončit; po jejím skončení se poskytuje, jen pokud pracovní neschopnost (karanténa) brání studentu ve studiu, popřípadě v nástupu do zaměstnání po skončení studia.
(3) Vykonává-li student po dobu školních prázdnin nebo po jejich část činnost zakládající účast na nemocenském pojištění, není tím jeho pojištění podle tohoto oddílu dotčeno. Z pojištění z této činnosti mu náleží jen nemocenské, které se poskytuje nejdéle do konce školních prázdnin; po jejich skončení se poskytuje, jen pokud pracovní neschopnost (karanténa) brání studentu ve studiu, popřípadě v nástupu do zaměstnání po skončení studia.
(4) Ustanovení § 30 a 31 vyhlášky č. 143/1965 Sb. platí obdobně i pro studenty; ustanovení § 32 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se na studenty nevztahuje.
(1) Za započitatelný výdělek studenta se považuje sociální, podnikové, krajské a resortní stipendium, popřípadě další stipendium, které má obdobnou povahu jako sociální stipendium (dále jen „stipendium“).
(2) Za započitatelný výdělek žáka středního odborného nebo jiného učiliště se považují příjmy, které mu náležejí podle předpisů o finančním a hmotném zabezpečení těchto žáků1) a které jsou započitatelné podle ustanovení § 1 až 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb. Hodnota hmotného zabezpečení a případných naturálních požitků těchto žáků se nezahrnuje do započitatelného výdělku.
(3) Za započitatelný výdělek studenta vyslaného ke studiu nebo studijnímu pobytu v zahraničí [§ 46 písm. c)] se v době jeho pobytu v Československé socialistické republice považuje stipendium, které by mu po tuto dobu náleželo podle příslušných stipendijních předpisů, a nikoliv stipendium, které je mu poskytováno v době jeho studia nebo studijního pobytu v zahraničí.
(1) Nemocenské náleží jen studentu, kterému je přiznáno stipendium (§ 49). Poskytuje se nejdříve ode dne, od kterého studentu při pracovní neschopnosti (karanténě) již nenáleží stipendium, a studentu vyslanému ke studiu nebo studijnímu pobytu v zahraničí [§ 46 písm. c)] jen po dobu jeho pobytu v Československé socialistické republice. V případě, že pracovní neschopnost (karanténa) studenta vznikla v době, kdy se mu neposkytuje stipendium, náleží mu nemocenské až ode dne, od něhož by se mu jinak poskytovalo stipendium. Podpůrčí doba se však počítá vždy od prvého dne pracovní neschopnosti.
(2) Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny. Jeho denní výše se rovná poměrné části, která z přiznaného měsíčního stipendia (§ 49) připadá na kalendářní den, avšak nejvýše činí 96 Kčs. Pokud stipendium podléhá dani ze mzdy, stanoví se jeho poměrná část připadající na kalendářní den až po odečtení této daně od stipendia.
(3) Studentu, který získal střední, úplné střední nebo vysokoškolské vzdělání a který po skončení studia nemohl nastoupit do sjednaného zaměstnání pro vážné onemocnění nebo vážný úraz, může být přiznáno nemocenské ze započitatelného výdělku, kterého by pravděpodobně dosáhl, kdyby nastoupil do sjednaného zaměstnání, nejdříve však ode dne, kdy měl toto zaměstnání nastoupit. Podpůrčí doba se však počítá vždy od prvého dne pracovní neschopnosti. O přiznání nemocenského podle tohoto odstavce rozhoduje orgán nemocenského pojištění příslušný podle místa bydliště studenta; tento orgán nemocenské také vyplácí. Takto přiznané nemocenské nahrazuje nemocenské, které by studentu případně náleželo podle odstavce 1.
(1) Den přechodu z přípravného období do období odborného rozvoje se pro zjištění rozhodného období posuzuje stejně jako vstup do zaměstnání.2) Jestliže v době školních prázdnin (s výjimkou zimních a jarních prázdnin), na něž navazuje období odborného rozvoje, vykonával žák učiliště odbornou praxi, za kterou je odměňován jako v období odborného rozvoje, považuje se den, kdy začal tuto odbornou praxi vykonávat, za den přechodu z přípravného období do období odborného rozvoje.
(2) Pro zjištění čisté denní mzdy podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 143/1965 Sb. se do počtu pracovních dnů, kterým se dělí započitatelný výdělek zúčtovaný v rozhodném období, zahrnují i pracovní dny, v nichž se žák učiliště zúčastnil teoretického vyučování; nezahrnují se však pracovní dny připadající na období školních prázdnin (s výjimkou zimních a jarních prázdnin), jestliže v nich žák učiliště nekonal odbornou praxi.
(3) Žáku učiliště náleží nemocenské nejdříve ode dne, od kterého mu při pracovní neschopnosti (karanténě) již nenáleží odměna podle předpisů o finančním a hmotném zabezpečení žáků učilišť;1) přiznání nemocenského však nebrání poskytování příspěvku na dítě žáka (žákyně) učiliště.3) Nemocenské se poskytuje i za pracovní dny, ve kterých se žák učiliště měl zúčastnit teoretického vyučování, a za pracovní dny připadající na zimní a jarní prázdniny. Neposkytuje se však za pracovní dny připadající na období hlavních školních prázdnin s výjimkou pracovních dnů, kdy měl žák učiliště vykonávat odbornou praxi, za kterou náleží odměna jako v období odborného rozvoje. Podpůrčí doba se však počítá vždy od prvního dne pracovní neschopnosti.
(4) Ustanovení § 50 odst. 3 se na žáky učiliště vztahuje obdobně.
(1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží studentce, která přerušila (skončila) studium a splňuje přitom i ostatní podmínky nároku na tuto dávku, 9) i když jí nenáleželo stipendium (§ 49).
(2) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje ode dne přerušení (skončení) studia, nejdříve však od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař. Studentce, které se poskytuje stipendium (§ 49) ještě po počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař, se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje až ode dne, od něhož jí bylo další poskytování stipendia zastaveno. Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství se však počítá vždy od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař.
(3) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje za kalendářní dny.
(4) Výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den činí u studentek, které získaly vysokoškolské vzdělání, 40 Kčs a u ostatních studentek 30 Kčs. U studentky, které je přiznáno stipendium (§ 49), se denní výše peněžité pomoci v mateřství stanoví stejným způsobem jako denní výše nemocenského (§ 50 odst. 2), jestliže takto stanovená peněžitá pomoc v mateřství je za kalendářní den vyšší než peněžitá pomoc v mateřství, která by jí náležela podle předchozí věty.
(5) Studentce, která získala střední, úplné střední, vyšší nebo vysokoškolské vzdělání a která nemohla nastoupit do sjednaného zaměstnání pro těhotenství nebo mateřství, se – pokud má nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle tohoto oddílu – stanoví na žádost peněžitá pomoc v mateřství ze započitatelného výdělku, kterého by pravděpodobně dosáhla, kdyby nastoupila do sjednaného zaměstnání. Žádost se podává u orgánu nemocenského pojištění příslušného podle místa bydliště studentky; tento orgán peněžitou pomoc v mateřství také vyplácí. Peněžitá pomoc v mateřství podle tohoto odstavce nastupuje místo peněžité pomoci v mateřství, která by studentce náležela podle předchozích odstavců; poskytuje se nejdříve ode dne, kdy studentka měla nastoupit do sjednaného zaměstnání, avšak doba jejího poskytování se počítá vždy od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař.
(6) Pro přiznání, výši a poskytování peněžité pomoci studentu platí obdobně předchozí odstavce.
(1) Ustanovení § 50a odst. 1 a 2, § 51 odst. 1, 2 a 5 platí obdobně i pro peněžitou pomoc v mateřství žákyň učilišť.
(2) Peněžitá pomoc v mateřství se žákyni učiliště poskytuje za všechny pracovní dny včetně pracovních dnů připadajících na období školních prázdnin.
(3) Jestliže výše peněžité pomoci v mateřství za pracovní den stanovená z čisté denní mzdy (odměny) žákyně učiliště činí při pětidenním pracovním týdnu méně než 42 Kčs a při šestidenním pracovním týdnu méně než 35 Kčs, poskytuje se žákyni učiliště peněžitá pomoc v mateřství při pětidenním pracovním týdnu v částce 42 Kčs a při šestidenním pracovním týdnu v částce 35 Kčs za pracovní den.
(4) Pro přiznání, výši a poskytování peněžité pomoci žáku učiliště platí obdobně předchozí odstavce.
Podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění studentů nenáležejí.
Podmínka pracovního úvazku a podmínka odpracované doby pro nárok na přídavky na děti se považují za splněné, pokud je student pojištěn podle tohoto oddílu.
Pracovním úrazem je úraz, který student utrpěl při vyučování nebo v přímé souvislosti s ním; ustanovení § 21 odst. 2 až 5 vyhlášky č. 143/1965 Sb. platí obdobně i pro studenty.
Ustanovení § 46 až 55 se nevztahují
(1) Za započitatelný výdělek interního vědeckého aspiranta10) se považuje stipendium11) včetně té části, která je osvobozena od daně ze mzdy.
(2) Za započitatelný výdělek uměleckého aspiranta12) se považuje stipendium včetně té části, která je osvobozena od daně ze mzdy, a odměny vyplácené za pedagogickou činnost vykonávanou v rámci studijního plánu.13)
(3) Za započitatelný výdělek interního vědeckého aspiranta nebo uměleckého aspiranta, který je vyslán ke stipendijnímu pobytu v zahraničí se považuje částka odpovídající stipendiu, jež by mu náleželo v Československé socialistické republice.
(1) Při určení denního nemocenského interního vědeckého aspiranta nebo uměleckého aspiranta se postupuje obdobně podle ustanovení § 7 vyhlášky č. 143/1965 Sb.; přitom čistá denní mzda se zjišťuje jednak z té části započitatelného výdělku, která podléhá dani ze mzdy, a jednak z té části, která je od daně ze mzdy osvobozena.
(2) Internímu vědeckému aspirantu nebo uměleckému aspirantu se nemocenské poskytuje nejdříve ode dne, od kterého mu při pracovní neschopnosti (karanténě) již nenáleží stipendium. Podpůrčí doba se však počítá vždy od prvého dne pracovní neschopnosti.
(3) Ustanovení § 50 odst. 3 platí obdobně i pro interní vědecké aspiranty a umělecké aspiranty.
(1) Ustanovení § 58 platí obdobně pro výpočet a poskytování podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství. Do doby, po kterou tyto dávky náležejí, se však vždy započítá doba, po kterou bylo internímu vědeckému aspirantu nebo uměleckému aspirantu v témž případě ze stejného důvodu poskytováno stipendium.
(2) Ustanovení § 51 odst. 5 platí obdobně i pro peněžitou pomoc v mateřství.
Podmínka pracovního úvazku a podmínka odpracované doby pro nárok na přídavky na děti se považují za splněné, pokud je interní vědecký aspirant nebo umělecký aspirant pojištěn podle tohoto oddílu.
Pracovním úrazem je úraz, který interní vědecký aspirant nebo umělecký aspirant utrpěl při činnosti vykonávané podle svého studijního plánu nebo v přímé souvislosti s ní; ustanovení § 21 odst. 2 až 5 vyhlášky č. 143/1965 Sb. platí obdobně i pro interní vědecké aspiranty a umělecké aspiranty.
Ustanovení § 57 až 62 se nevztahují
(1) Nemocenského pojištění jsou účastni členové obecních zastupitelstev,34) poslanci obecních zastupitelstev35) a starostové obcí36) (dále jen „členové obecního zastupitelstva“), kteří vykonávají funkci dlouhodobě uvolněných členů obecního zastupitelstva.37)
(2) Účast na nemocenském pojištění podle odstavce 1 vzniká dnem zvolení za člena obecního zastupitelstva a zaniká dnem uplynutí volebního období, popřípadě dnem zániku mandátu. U člena obecního zastupitelstva, který je členem obecní rady, nemocenské pojištění podle odstavce 1 však zaniká dnem zvolení nové obecní rady, popřípadě u starosty dnem uplynutí funkčního období.
Za započitatelný výdělek člena obecního zastupitelstva se považuje odměna náležející za výkon funkce včetně těch částí, které jsou osvobozeny od daně ze mzdy.
(1) Při určení denního nemocenského člena obecního zastupitelstva se postupuje obdobně podle ustanovení § 7 vyhlášky č. 143/1965 Sb.; přitom čistá denní mzda se zjišťuje jednak z té části započitatelného výdělku, která podléhá dani ze mzdy, a jednak z té části, která je od daně ze mzdy osvobozena.
(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně pro určení denní výše podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství.
(3) Úraz, který utrpí člen obecního zastupitelstva při plnění úkolů vyplývajících z této funkce nebo v přímé souvislosti s ním, se považuje za pracovní úraz; ustanovení § 21 odst. 2 až 5 vyhlášky č. 143/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, platí zde obdobně.
Podmínka pracovního úvazku a podmínka odpracované doby pro nárok na přídavky na děti se považují za splněné, pokud je člen obecního zastupitelstva pojištěn podle tohoto oddílu.