Nemocenského pojištění jsou účastni občané se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění podle předpisů o zaměstnanosti,18) kterým náleží příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění19) (dále jen „občané se změněnou pracovní schopností“), jestliže nejsou pojištěni (zabezpečeni) již z důvodu jiné činnosti.
Pojištění občana se změněnou pracovní schopností vzniká dnem, kdy nastoupil přípravu pro pracovní uplatnění, a trvá až do dne skončení této přípravy.
(1) Za započitatelný příjem občana se změněnou pracovní schopností se považuje příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění stanovený příslušným orgánem20) (dále jen „příspěvek“) včetně jeho případného zvýšení.21) Přitom se nepřihlíží k případnému snížení tohoto příspěvku o odměnu za práci, kterou občan se změněnou pracovní schopností vykonává během přípravy pro pracovní uplatnění.22)
(2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro občana se změněnou pracovní schopností, který je při přípravě pro pracovní uplatnění bezplatně ubytován a stravován nebo jen bezplatně stravován.23)
(1) Občanu se změněnou pracovní schopností se nemocenské poskytuje nejdříve ode dne, od kterého se mu při pracovní neschopnosti (karanténě) přestal podle předpisů o sociálním zabezpečení25) vyplácet příspěvek. Podpůrčí doba se však počítá vždy od prvého dne pracovní neschopnosti.
(2) Denní výše nemocenského se rovná poměrné části, která ze stanoveného měsíčního příspěvku (§ 96) připadá na kalendářní den, avšak nejvýše 69 % z částky, která představuje nejvyšší denní vyměřovací základ podle obecných předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců24).
(3) Je-li občan se změněnou pracovní schopností poživatelem plného invalidního důchodu, náleží mu nemocenské jen za podmínek a po dobu uvedených v § 21 zákona č. 54/1956 Sb.; přitom doba, po kterou tomuto občanu se změněnou pracovní schopností je podle předpisů o sociálním zabezpečení25) vyplácen příspěvek i v době jeho pracovní neschopnosti, se započítává do podpůrčí doby.
(1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží občance se změněnou pracovní schopností, jestliže přerušila (skončila) přípravu pro pracovní uplatnění a splňuje přitom i ostatní podmínky nároku na tuto dávku.9)
(2) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje ode dne přerušení (skončení) přípravy pro pracovní uplatnění, nejdříve však od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař. Občance se změněnou pracovní schopností, které je vyplácen příspěvek ještě po počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař, se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje až ode dne, od něhož jí byla další výplata příspěvku zastavena. Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství se však počítá vždy od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař.
(3) Denní výše peněžité pomoci v mateřství se stanoví stejným způsobem jako denní výše nemocenského (§ 97 odst. 2), avšak nejméně činí jednu třicetinu částky rodičovského příspěvku, která náleží za kalendářní měsíc.
(4) Pro přiznání, výši a poskytování peněžité pomoci občanu se změněnou pracovní schopností platí obdobně předchozí odstavce.
Podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění občanů se změněnou pracovní schopností nenáležejí.
Pracovním úrazem je úraz, který občan se změněnou pracovní schopností utrpěl při přípravě pro pracovní uplatnění nebo v přímé souvislosti s ní; ustanovení § 21 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb. platí obdobně i pro občany se změněnou pracovní schopností.
Za započitatelný příjem pěstouna, který vykonává pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních,44) se považuje odměna za výkon pěstounské péče a za práce spojené s péčí o svěřené děti.45)
Pěstounu, který vykonává pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních, se nemocenské poskytuje nejdříve ode dne, od kterého se mu při pracovní neschopnosti již neposkytuje odměna uvedená v § 102a.
(1) Započitatelným příjmem poslance Poslanecké sněmovny je poslanecký plat vyplacený podle příslušných předpisů.38)
(2) Úraz, který utrpí poslanec Poslanecké sněmovny při plnění úkolů vyplývajících z této funkce nebo v přímé souvislosti s ním, se považuje za pracovní úraz; ustanovení § 21 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 143/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, platí zde obdobně.
(3) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro senátory Senátu Parlamentu.