Platné znění

Vyhláška Českého báňského úřadu o separátním větrání při hornické činnosti v plynujících dolech

Předseda:
prof. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r.

Příloha č. 1

k vyhlášce č. 165/2002 Sb.

Projekt separátního větrání

  1. 1. Určení hornicko-geologických a důlně-technických podmínek

    Před projektováním separátního větrání je nutné zhodnotit očekávané hornicko -geologické a předpokládané důlně-technické podmínky projektovaného důlního díla, a to i z hlediska nebezpečí zapálení metanu (dále jen “CH4”), a určit:

    Příloha č. 1 Projekt separátního větrání
    1.1.Projektovanou délku důlního dílaL[m]
    1.2.Světlý průřez projektovaného důlního dílaS[m2]
    1.3.Maximální průřez projektovaného důlního díla, dílčího úseku v důlním díleSMAX[m2]
    1.4.Předpokládanou exhalaci CH4 v projektovaném důlním díleq1[m3.s-1]
    1.5.Předpokládanou exhalaci kysličníku uhličitého (dále jen CO2) v projektovaném důlním díleq2[m3.s-1]
    1.6.Předpokládanou exhalaci radonu (dále jen “Rn") v projektovaném důlním díleDRn[Bq.s-1]
    1.7.Koncentraci CH4 v průchodním větrním proudu (dále jen „PVP“) před zaústěním lutnového tahu do projektovaného důlního dílac1[%]
    1.8.Koncentraci CO2 v PVP před zaústěním lutnového tahu do projektovaného důlního dílac3[%]
    1.9.Koncentraci Rn v PVP před zaústěním lutnového tahu do projektovaného důlního dílacVt[Bq.m-3]
    1.10.Přípustnou koncentraci CH4 v projektovaném důlním dílec[%]
    1.11.Přípustnou koncentraci CO2 v projektovaném důlním dílec2[%]
    1.12.Přípustnou koncentraci Rn v projektovaném důlním dílecRn[Bq.m-3]
    1.13.Hmotnost trhaviny použité na jednu zabírkuA[kg]
    1.14.Celkový objem jedovatých zplodin ze zvolené trhaviny vyjádřené hodnotou konvenčního COb[m3.kg-1]
    1.15.Přípustnou koncentraci konvenčního CO ve zplodinách po trhací prácicCO[%]
    1.16.Délku zabírky trhací práceLz[m]
    1.17.Měrnou hmotnost horninρh[kg.m3]
    1.18.Čas potřebný ke snížení koncentrace zplodin po trhací práci na přípustnou koncentraci konvenčního COτ[s]
    1.19.Celkový výkon naftových motorů pracujících současně v projektovaném důlním dílePN[kW]
    1.20.Největší dovolenou vzdálenost ústí hlavního lutnového tahu foukacího od čelbyL1[m]
    1.21.Největší dovolenou vzdálenost ústí hlavního lutnového tahu sacího od čelbyL2[m]
    1.22.Průměr projektovaných luten (u obdélníkových hydraulický)D[m]
    1.23.Koeficient porušení radioaktivní rovnováhy (0,2 - 0,5)p
    1.24.Nejmenší povolenou rychlost důlních větrů v důlním dílevmin[m.s-1]
    1.25.Objemový průtok důlních větrů přivedený na čelbuQV0[m3.s-1]
    1.26.Objemový průtok důlních větrů v lutnovém tahu foukacímQVF[m3.s-1]
    1.27.Objemový průtok důlních větrů v lutnovém tahu sacímQVS[m3.s-1]
    1.28.Objemový průtok důlních větrů lutnovým ventilátorem umístěným v PVPQV[m3.s-1]
    1.29.Objemový průtok důlních větrů v PVPQVpvp[m3.s-1]
    1.30.Objemový průtok důlních větrů ve vedlejším foukacím lutnovém tahu při separátním větrání foukacím s pomocným tahem foukacím QVFp[m3. s-1]
    1.31.Počet vířivých lutenn[ks]
    1.32.Délku štěrbiny jedné vířivé lutnyls[m]
    1.33.Šířku štěrbiny jedné vířivé lutnys[m]
    1.34.Výstupní rychlost důlních větrů proudících ze štěrbiny jedné lutnyv[m.s-1]
    1.35.Kritickou délku projektovaného důlního díla pro zředění zplodin po trhací práciLkr[m]
  1. 2. Návrh separátního větrání

    Obsahem projektu separátního větrání je:

    1. a) určení vstupních údajů, které charakterizují hornicko-geologické a důlně-technické podmínky projektovaného důlního díla podle bodu 1. této přílohy,
    2. b) určení předpokládané plynodajnosti CH4, CO2, CO a Rn,
    3. c) výpočet objemového průtoku důlních větrů QV0 potřebného pro větrání projektovaného důlního díla podle kritérií bodu 3. této přílohy,
    4. d) určení způsobu separátního větrání, jeho uspořádání a zaústění lutnového tahu do průchodního větrního proudu,
    5. e) určení technických parametrů hlavního lutnového tahu,
    6. f) určení technických parametrů lutnových ventilátorů a tlumičů hluku a jejich umístění v lutnovém tahu,
    7. g) určení objemového průtoku v průchodního větrního proudu,
    8. h) určení technických parametrů odprašovacího zařízení a jeho umístění v lutnovém tahu,
    9. i) určení technických parametrů chladicího zařízení a jeho umístění v lutnovém tahu,
    10. j) určení technických parametrů a uspořádání vedlejšího lutnového tahu,
    11. k) určení kontinuální kontroly koncentrací CH4 a CO včetně umístění čidel, vyvedení signalizace a určení mezních hodnot koncentrací.
  1. 3. Výpočet objemového průtoku větrů

    Objemový průtok důlních větrů QV0 potřebný pro větrání důlního díla a přivedený na jeho čelbu lze považovat za vyhovující, je-li splněn požadavek podle vztahu:

    QV0 ≥ (QV1,QV2,..QVn)

    1. QV1 - objemový průtok důlních větrů potřebný ke snížení koncentrace exhalujícího CH4 na přípustnou mez,
    2. QV2 - objemový průtok důlních větrů potřebný ke snížení koncentrace exhalujícího CO2 na přípustnou mez,
    3. QV3 - objemový průtok důlních větrů potřebný ke snížení koncentrace zplodin po trhací práci na přípustnou mez,
    4. QV4 - objemový průtok důlních větrů potřebný pro dosažení nejnižší povolené rychlosti důlních větrů,
    5. QV5 - objemový průtok důlních větrů potřebný ke snížení koncentrace výfukových zplodin naftových motorů na přípustnou mez,
    6. QV6 - objemový průtok důlních větrů potřebný ke snížení koncentrace exhalujícího Rn na přípustnou mez,
    7. QV7 - objemový průtok důlních větrů potřebný k dodržení vhodných mikroklimatických podmínek.
    1. 3.1. Objemový průtok podle kritéria ke snížení koncentrace CH4 na přípustnou mez:

    1. 3.2. Objemový průtok podle kritéria ke snížení koncentrace CO2 na přípustnou mez:

    1. 3.3. Objemový průtok podle kritéria ke snížení koncentrace zplodin po trhací práci na hodnotu přípustné meze konvenčního CO.
      1. 3.3.1. Separátní větrání foukací podle obrázku A přílohy č. 2.
        1. Podmínky: a) L1 ≤ 5 (S)1/2
        2. b) #L - do výpočtu se dosazuje menší z hodnot L nebo LKR

      1. 3.3.2. Separátní větrání sací podle obrázku B přílohy č. 2.

    1. 3.4. Objemový průtok podle kritéria nejnižší povolené rychlosti v profilu projektovaného důlního díla:
      Příloha č. 1 Projekt separátního větrání
      QV4 = 0,5.SMAXpro c> 0,5 %[m3.s-1]
      QV4 = 0,3.SMAXpro c≤ 0,5 %[m3.s-1]
      QV4 = 0,15.SMAXpro c≤ 0,5 %[m3.s-1]
    1. 3.5. Kritérium snížení koncentrace výfukových zplodin naftových motorů pracujících v projektovaném důlním díle

      QV5 = (0,065 + 0,069.c). PN [m3.s-1]

    1. 3.6. Objemový průtok podle kritéria ke snížení koncentrace exhalujícího Rn:

    1. 3.7. Objemový průtok větrů QV7 podle požadavků na mikroklima v důlním díle:

      Při stanovení objemového průtoku větrů k zajištění mikroklimatických podmínek se vychází z požadavků stanovených zvláštním právním předpisem.5) Výpočet zohledňuje geotermické a tepelně-vlhkostní poměry a tepelné zdroje raženého důlního díla.

    1. 3.8. Objemový průtok QV0 při separátním větrání kombinovaném sacím podle obrázku C přílohy č. 2:
      1. 3.8.1. Pro separátní větrání kombinované sací objemový průtok důlních větrů hlavním lutnovým tahem sacím QVS vypočte jako pro separátní větrání sací.
      2. 3.8.2. Objemový průtok větrů vedlejším lutnovým tahem foukacím při separátním větrání kombinovaném sacím podle 3.8.1. je nutné určit tak, aby vyhovoval těmto podmínkám:
        1. a) z hlediska snížení koncentrace CH4, CO2, CO a Rn platí pro stanovení QVF ve vedlejším foukacím tahu vztahy podle 3.1., 3.2., 3.5. a 3.6., přičemž hlavním lutnovým tahem sacím je nutno z čelby odvést QVS

          QVS ≥ 1,2.(největší QVF z 3.1., 3.2., 3.5. a 3.6.) [m3.s-1]

        1. b) při výpočtu objemového průtoku z hlediska rychlosti proudění větrů podél hlavního lutnového tahu, vyjma úseku překrytí, se postupuje podle 3.4. Podél vedlejšího lutnového tahu foukacího je nutné splnit také další uvedené podmínky:
          Příloha č. 1 Projekt separátního větrání
          0,833.QVS ≥ QVF ≥ 0,25.SMAXpro c > 0,5 % CH4
          0,833.QVS ≥ QVF ≥ 0,15.SMAXpro c ≤ 0,5 % CH4
        1. c) při výpočtu z hlediska snížení koncentrace zplodin po trhací práci je výpočet pro hlavní lutnový tah sací nutno provést podle 3.3.2.

          Objemový průtok větrů dodávaný vedlejším lutnovým tahem foukacím je nejvyšší hodnota z vypočtených QV0, přičemž k zajištění větrání prostoru podél vedlejšího lutnového tahu platí

          QV0 = QVF = (0,3 ÷ 0,8).QVS [m3.s-1]

      1. 3.8.3. Úsek překrytí hlavního sacího a vedlejšího foukacího lutnového tahu se volí v rozmezí (0,5 až 1).√S. Předstih výfukového ústí vedlejšího foukacího před ústím hlavního sacího má být co nejmenší, max. √S.
    1. 3.9. Objemový průtok QV0 při kombinovaném separátním větrání foukacím podle obrázků D a E přílohy č. 2:
      1. 3.9.1. Z hlediska snížení koncentrací CH4, CO2, výfukových zplodin vznětových motorů a exhalace Rn platí pro stanovení QVS ve vedlejším sacím lutnovém tahu vztahy podle 3.1., 3.2., 3.5. a 3.6., přičemž hlavním foukacím lutnovým tahem je nutno na čelbu přivést QVF

        QVF ≥ 1,2 (nejvyšší QVS z 3.1., 3.2., 3.5. nebo 3.6.) [m3.s-1]

      1. 3.9.2. Objemový průtok k zajištění nejnižší povolené rychlosti důlních větrů podél hlavního foukacího tahu je vypočten podle 3.4. a podél vedlejšího sacího lutnového tahu takto:

        0,833.QVF ≥ QVS

      1. 3.9.3. Objemový průtok důlních větrů určený ke snížení koncentrací zplodin po trhací práci je vypočten podle 3.3.1:
      2. 3.9.4. Výpočet počtu vířivých luten:

        Počet je určen vztahem

      3. Poznámka: Výstupní rychlost větrů ze štěrbiny vířivé lutny bývá volena v rozsahu 15 až 30 m.s-1.
    1. 3.10 Objemový průtok Qvo při kombinovaném separátním větrání foukacím podle obrázku G přílohy č. 2 se stanovuje pro hlavní lutnový tah z hlediska snížení koncentrace CH4, CO2, snížení koncentrace zplodin po trhací práci, dodržení nejnižší povolené rychlosti v profilu důlního díla, snížení koncentrace výfukových zplodin vznětových motorů, snížení koncentrace exhalujícího Rn podle vztahů 3.1, 3.2, 3.3.1, 3.4, 3.5, 3.6.
      1. 3.10.1 Objemový průtok vedlejším lutnovým tahem

        QVFp ≤ 0,6.QVF

  1. 4. Výpočet potřebného objemového průtoku důlních větrů v průchodním větrním proudu:

    Hodnota objemového průtoku důlních větrů v PVP je určena vztahem

    přičemž objemový průtok důlních větrů ventilátorem QV umístěným v PVP musí zohlednit:

    1. - potřebný objemový průtok na čelbu podle všech kritérií s ohledem na konečnou projektovanou délku důlního díla L,
    2. - provozní body ventilátorů, určení jejich typu a jejich umístění (staničení v důlním díle) v lutnovém tahu,
    3. - místní a třecí odpory zařízení separátního větrání v hlavním lutnovém tahu,
    4. - technicky dosažitelné koeficienty netěsností používaných typů luten a příslušenství separátního větrání.

Příloha č. 2

k vyhlášce č. 165/2002 Sb.

Uspořádání zařízení separátního větrání

  1. 1. PŘEHLED POUŽITÝCH ZNAČEK
    Obrázek směr proudění důlních větrů v průchodním větrním proudu
    Obrázek lutnový tah
    Obrázek ústí foukacího lutnového tahu
    Obrázek ústí sacího lutnového tahu
    Obrázek ventilátor
    Obrázek vířivé lutny
    Obrázek uzavírací klapa
    Obrázek místo rozpojení lutnového tahu při výměně zásobníku
    Obrázek zásobník luten
    Obrázek odprašovací zařízení s ventilátorem
    Obrázek místo měření koncentrace metanu
    Obrázek místo měření koncentrace kysličníku uhelnatého
    Obrázek místo měření rychlosti důlních větrů
    Obrázek chladič důlních větrů
  1. 2. FOUKACÍ VĚTRÁNÍ

    Obrázek A

    Obrázek
  2. Poznámka: typ, počet a umístění ventilátorů v lutnovém tahu určí projekt separátního větrání
  1. 3. SACÍ VĚTRÁNÍ

    Obrázek B

    Obrázek
  2. Poznámka: typ, počet a umístění ventilátorů v lutnovém tahu určí projekt separátního větrání.
  1. 4. SEPARÁTNÍ VĚTRÁNÍ KOMBINOVANÉ SACÍ (S HLAVNÍM SACÍM LUTNOVÝM TAHEM)

    Obrázek C

    Obrázek
  2. Poznámka: typ, počet a umístění ventilátorů v lutnovém tahu určí projekt separátního větrání
  1. 5. SEPARÁTNÍ VĚTRÁNÍ KOMBINOVANÉ FOUKACÍ ( S HLAVNÍM FOUKACÍM LUTNOVÝM TAHEM )

    Obrázek D

    Obrázek
  2. Pozn.: typ, počet a umístění ventilátorů v lutnovém tahu určí projekt separátního větrání.
  1. 5.a SEPARÁTNÍ VĚTRÁNÍ KOMBINOVANÉ FOUKACÍ ( S HLAVNÍM FOUKACÍM LUTNOVÝM TAHEM )

    Obrázek D2

    Obrázek
  2. Pozn.: typ, počet a umístění ventilátorů v lutnovém tahu určí projekt separátního větrání.
  1. 5.b SEPARÁTNÍ VĚTRÁNÍ KOMBINOVANÉ FOUKACÍ ( S HLAVNÍM FOUKACÍM LUTNOVÝM TAHEM )

    Obrázek D3

    Obrázek
  2. Pozn.: typ, počet a umístění ventilátorů v lutnovém tahu určí projekt separátního větrání.
  1. 6. SEPARÁTNÍ VĚTRÁNÍ KOMBINOVANÉ FOUKACÍ PŘI VÝMĚNĚ ZÁSOBNÍKU

    Obrázek E

    Obrázek
  2. Poznámka: typ, počet a umístění ventilátorů v lutnovém tahu určí projekt separátního větrání.
  1. 7. SEPARÁTNÍ VĚTRÁNÍ KOMBINOVANÉ FOUKACÍ PŘI ZMĚNĚ SMĚRU RAŽBY

    Obrázek F

    Obrázek
  2. Pozn.: typ, počet a umístění ventilátorů v lutnovém tahu určí projekt separátního větrání.
  1. 7.a SEPARÁTNÍ VĚTRÁNÍ KOMBINOVANÉ FOUKACÍ PŘI ZMĚNĚ SMĚRU RAŽBY

    Obrázek F2

    Obrázek
  2. Pozn.: typ, počet a umístění ventilátorů v lutnovém tahu určí projekt separátního větrání.
  1. 8. SEPARÁTNÍ VĚTRÁNÍ KOMBINOVANÉ FOUKACÍ (S HLAVNÍM I VEDLEJŠÍM FOUKACÍM LUTNOVÝM TAHEM)

    Obrázek G

    Obrázek
  2. Poznámka: typ, počet a umístění ventilátorů v lutnovém tahu určí projekt separátního větrání
  1. 9. UMÍSTĚNÍ CHLADIČE DŮLNÍCH VĚTRŮ V BOČNÍKU

    Obrázek H

    Obrázek
  1. 1) § 79 odst. 2 vyhlášky č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí.
  2. 2) Například ČSN 33 2030 Ochrana před nebezpečnými účinky statické elektřiny.
  3. 3) § 99 vyhlášky č. 22/1989 Sb.
  4. 4) § 220 vyhlášky č. 22/1989 Sb.
  5. 5) Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.
    Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
  6. 6) § 23 odst. 4 vyhlášky č. 22/1989 Sb.
  7. 7) § 43 vyhlášky č. 22/1989 Sb.
  8. 8) § 83 vyhlášky č. 22/1989 Sb.
  9. 9) § 242 vyhlášky č. 22/1989 Sb.
  10. 10) Vyhláška č. 71/2002 Sb., o zdolávaní havárií v dolech a při těžbě ropy a zemního plynu.