Předmětem odvodu za elektřinu ze slunečního záření (dále jen „odvod“) je elektřina vyrobená ze slunečního záření v období od 1. ledna 2014 po dobu trvání práva na podporu elektřiny v zařízení uvedeném do provozu v období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010.
(1) Poplatníkem odvodu je výrobce, pokud vyrábí elektřinu ze slunečního záření.
(2) Plátcem odvodu je v případě hrazení formou zeleného bonusu na elektřinu operátor trhu a v případě hrazení formou výkupní ceny povinně vykupující.
Základem odvodu je částka bez daně z přidané hodnoty hrazená plátcem odvodu formou výkupní ceny nebo zeleného bonusu na elektřinu poplatníkovi odvodu za elektřinu ze slunečního záření vyrobenou v odvodovém období.
Od odvodu je osvobozena elektřina vyrobená ze slunečního záření ve výrobně elektřiny s instalovaným výkonem výrobny do 30 kW.
Sazba odvodu ze základu odvodu činí v případě hrazení formou
Odvodovým obdobím je kalendářní měsíc.
(1) Plátce odvodu je povinen srazit nebo vybrat odvod ze základu odvodu.
(2) Plátce odvodu je povinen odvést odvod ze základu odvodu do 25 dnů po skončení odvodového období; ve stejné lhůtě je povinen podat vyúčtování odvodu.
(1) Správu odvodu vykonávají finanční úřady.
(2) Při správě odvodu se postupuje podle daňového řádu.
Odvod je příjmem státního rozpočtu.
(1) Pro účely stanovení podpory tepla z obnovitelných zdrojů podle tohoto zákona se za teplo z obnovitelných zdrojů považuje teplo vyrobené využitím obnovitelného zdroje.
(2) Podpora tepla z obnovitelných zdrojů (dále jen „podpora tepla“) se uskutečňuje formou
(3) Provozní podpora tepla se uskutečňuje formou zeleného bonusu na teplo.
(4) Investiční podpora tepla se uskutečňuje formou programů podpory ze státních nebo evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů.
(5) Právo zvolit podporu tepla formou provozní podpory tepla má pouze výrobce tepla, který vyrábí teplo z obnovitelných zdrojů podle § 24 tohoto zákona.
(6) Podporu tepla formou provozní podpory tepla lze v rámci jedné výrobny tepla kombinovat s podporou tepla formou investiční podpory tepla.
(7) Výrobce tepla, který uplatňuje provozní podporu tepla, je povinen zaregistrovat přímo v systému operátora trhu provozní podporu tepla zeleným bonusem na teplo. Postup při registraci stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Právo na provozní podporu tepla podle tohoto zákona se vztahuje pouze na držitele licence na výrobu tepelné energie, který vyrábí tepelnou energii z obnovitelných zdrojů.
(2) Provozní podpora tepla se stanoví s ohledem na předpokládané hodnoty vyrobené energie pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů pro jednotlivé roky do roku 2020 uvedené v Národním akčním plánu.
(3) Provozní podpora tepla se vztahuje na teplo vyrobené z podporované biomasy, pro kterou je stanovena podpora elektřiny podle § 4 odst. 5 písm. a), z biokapalin splňujících kritéria udržitelnosti stanovená prováděcím právním předpisem ve výrobnách tepla se jmenovitým tepelným výkonem vyšším než 200 kW nebo z geotermální energie v zařízeních se jmenovitým tepelným výkonem vyšším než 200 kW dodané do rozvodného tepelného zařízení2) soustavy zásobování tepelnou energií z výroben tepla, které jsou umístěné na území České republiky a které splňují minimální účinnost užití energie stanovenou prováděcím právním předpisem.
(4) Provozní podpora tepla se vztahuje na užitečné teplo z výroben tepla, které jsou umístěny na území České republiky a které splňují minimální účinnost užití energie stanovenou prováděcím právním předpisem a jež mají instalovaný elektrický výkon do 500 kW a využívají bioplyn vznikající z více než 70 % ze statkových hnojiv a vedlejších produktů živočišné výroby anebo z biologicky rozložitelného odpadu.
(5) Rozsah a výši provozní podpory tepla stanoví Úřad podle tohoto zákona v cenovém rozhodnutí.
(6) Provozní podpora tepla se nevztahuje na
(7) V případě, že pro výrobu tepla z jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů energie bylo o dva roky dříve, než je rok, ve kterém se o provozní podpoře tepla rozhoduje, dosaženo nebo překonáno skutečnými hodnotami výroby tepla z jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů energie předpokládaných hodnot výroby tepla z jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů energie stanovené v Národním akčním plánu pro rok, ve kterém se o provozní podpoře tepla z obnovitelných zdrojů rozhoduje, Úřad pro výrobny tepla uvedené do provozu od 1. ledna následujícího roku podporu tepla z jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů energie pro tento rok nestanoví.
(8) Informace o dosažené hodnotě výroby tepla z jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů energie podle odstavce 7 zveřejní Úřad do 30. května v Energetickém regulačním věstníku.
(9) Ustanovení odstavce 6 písm. f) se nepoužije pro výrobce tepla z obnovitelného zdroje, jehož akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu jsou ve vlastnictví obce nebo obcí podle zákona o obcích nebo ve vlastnictví kraje podle zákona o krajích.
(10) Ustanovení odstavce 6 písm. f) se nepoužije pro výrobce tepla z obnovitelného zdroje, jehož hlavním předmětem činnosti je zemědělská výroba. Způsob určení hlavního předmětu činnosti zemědělská výroba a způsob vedení seznamu výrobců s hlavním předmětem činnosti zemědělská výroba stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Investiční podpora tepla se vztahuje na výstavbu výrobny tepla z obnovitelných zdrojů a na rozvodné tepelné zařízení2) z těchto výroben tepla na území České republiky s minimální účinností užití energie stanovenou prováděcím právním předpisem.
(2) Vyhlašují-li organizační složky státu, kraje nebo obce programy podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, týkající se zcela nebo z části obnovitelných zdrojů, jsou povinny do výzvy k podání nabídek podle příslušných programů zařadit investiční podporu výstavby výrobny tepla z obnovitelných zdrojů a rozvodných tepelných zařízení2) z těchto výroben tepla.
(3) V případě výstavby výrobny tepla z tepelných čerpadel se investiční podpora tepla vztahuje na výrobnu tepla splňující požadavky stanovené rozhodnutím Komise15).
(4) V případě výstavby výrobny tepla z biokapalin se investiční podpora tepla vztahuje pouze na výrobnu tepla využívající jako paliva biokapaliny splňující kritéria udržitelnosti stanovená v prováděcím právním předpise. Splnění kritérií udržitelnosti biokapalin je povinen výrobce tepla doložit poskytovateli dotace do 30 dní po uvedení výrobny tepla do provozu.
(5) Investiční podpora tepla podle odstavců 3 a 4 se nevztahuje na solární systémy nebo systémy s tepelnými čerpadly, které by svým provozem zhoršily celkovou průměrnou roční účinnost stávajících účinných soustav zásobování tepelnou energií. Tyto soustavy zásobování tepelnou energií eviduje a způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejňuje Úřad do 30. dubna následujícího roku.
(6) Investiční podpora tepla se nevztahuje na výrobce tepla z obnovitelného zdroje, který, má-li formu akciové společnosti či právní formu obdobnou akciové společnosti, nemá vydány výlučně zaknihované akcie, popřípadě, který, je-li zahraniční osobou, nepředloží čestné prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu výrobce s uvedením zdroje, z něhož údaje o velikosti podílu akcionářů vychází.
(7) Ustanovení odstavce 6 se nepoužije pro výrobce tepla z obnovitelného zdroje, jehož akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu jsou ve vlastnictví obce nebo obcí podle zákona o obcích nebo ve vlastnictví kraje podle zákona o krajích.
(1) Zelený bonus na teplo je stanoven v Kč/GJ a poskytován pouze v ročním režimu.
(2) Zúčtovacím obdobím pro úhradu zeleného bonusu na teplo je 1 měsíc nebo jeho celé násobky.
(3) Úřad stanoví v souladu s § 1 odst. 3, § 24 odst. 2, 5 a 7 v daném kalendářním roce na následující kalendářní rok výši ročního zeleného bonusu na teplo.
(4) Úřad je povinen pro výrobny tepla podle § 24 odst. 3 stanovit zelený bonus na teplo ve výši 50 Kč/GJ s pravidelným ročním navýšením o 2 %. Úřad pro výrobny tepla podle § 24 odst. 4 stanoví výši zeleného bonusu na teplo v cenovém rozhodnutí tak, aby bylo dosaženo patnáctileté doby prosté návratnosti investic za podmínky splnění technických a ekonomických parametrů, kterými jsou zejména náklady na instalovanou jednotku výkonu, účinnost využití primárního obsahu energie v obnovitelném zdroji, náklady na pořízení paliva a doba využití zařízení stanovených prováděcím právním předpisem.
(5) Při stanovení ročních zelených bonusů na teplo postupuje Úřad podle zákona o cenách.
(6) Pokud o to výrobce tepla požádá, je operátor trhu povinen, na základě vyúčtování podle odstavce 7, hradit výrobci zelený bonus na teplo.
(7) Vyúčtování zeleného bonusu na teplo se uskutečňuje na základě naměřených hodnot tepla dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií pro výrobny tepla podle § 24 odst. 3 nebo na základě naměřených hodnot užitečného tepla pro výrobny tepla definované v § 24 odst. 4 a dalších údajů evidovaných operátorem trhu podle prováděcího právního předpisu.
(1) Držitel licence na rozvod tepelné energie16) je povinen od výrobce tepla vykupovat teplo vyrobené z obnovitelných zdrojů a za tím účelem umožnit připojení výrobny tepla k rozvodnému tepelnému zařízení. Povinnost výkupu se vztahuje pouze na množství tepla, které neohrozí spolehlivý a bezpečný provoz dotčené soustavy zásobování tepelnou energií nebo její části nebo neomezí využití obnovitelných zdrojů v jiném zdroji tepelné energie připojeném k rozvodnému tepelnému zařízení.
(2) Povinnost umožnit připojení výrobny tepla a výkupu tepla nevzniká,
(3) Výrobce tepla je povinen zajistit měření
(4) Výrobce tepla, který používá pro výrobu tepla palivo z biomasy nebo bioplynu, je povinen uchovávat úplné a pravdivé dokumenty a záznamy o použitém palivu po dobu 5 let v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a na vyžádání je zpřístupnit Úřadu, ministerstvu a operátorovi trhu.
(5) Výrobce paliva z biomasy nebo dovozce paliva z biomasy je povinen uchovávat úplné a pravdivé dokumenty a záznamy o použitých druzích biomasy a o způsobu jejich využití pro výrobu paliv v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, nejméně po dobu 5 let ode dne, kdy tyto dokumenty a záznamy vznikly, a na vyžádání je zpřístupnit Úřadu, ministerstvu a operátorovi trhu.
(6) Výrobce tepla je povinen zaregistrovat místo předání vyrobeného tepla z výrobny tepla vyrábějící teplo z obnovitelných zdrojů do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě výroben tepla podle § 24 odst. 3 nebo užitečného tepla v případě výroben tepla podle § 24 odst. 4, ke kterému vzniká nárok na provozní podporu tepla podle tohoto zákona, v systému operátora trhu a dále registrovat všechny změny v těchto údajích podle prováděcího právního předpisu.
(7) Výrobce tepla je povinen
(8) Výrobce tepla je dále povinen
(9) U výroben tepla podle § 24 odst. 4 trvá právo na podporu tepla po dobu životnosti výrobny tepla stanovené prováděcím právním předpisem ve znění účinném ke dni uvedení výrobny tepla do provozu. Způsob a postup uvedení výrobny tepla do provozu stanoví prováděcí právní předpis.
(1) Náklady na podporu elektřiny a provozní podporu tepla jsou hrazeny prostřednictvím operátora trhu z finančních prostředků, které jsou tvořeny
(2) Operátor trhu má právo na úhradu nákladů na podporu elektřiny a provozní podporu tepla.
(3) Vláda stanoví nařízením prostředky státního rozpočtu pro poskytnutí dotace na úhradu složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny, na úhradu provozní podpory tepla a na kompenzaci na elektřinu spotřebovanou zákazníkem v České republice vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie v jiném členském státě Evropské unie, smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci (dále jen „kompenzace“) podle § 28a, a to do 30. září kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, pro který Úřad stanoví složku ceny služby distribuční soustavy a složku ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny. Prostředky státního rozpočtu pro poskytnutí dotace se stanoví na základě finančních prostředků uvedených v odstavci 1 písm. a), b) a d), a to tak, aby spolu s nimi pokryly celkové předpokládané finanční prostředky na podporu elektřiny a provozní podporu tepla a náklady na kompenzaci podle § 28a.
(4) Úřad stanoví složku ceny služby distribuční soustavy a složku ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny
(5) Zákazník hradí za fakturované období složku ceny služby distribuční soustavy nebo složku ceny přenosové soustavy na podporu elektřiny ve výši součinu jednotkové složky ceny služby distribuční soustavy nebo jednotkové složky ceny služby přenosové soustavy stanovené Úřadem a velikosti sjednaného rezervovaného příkonu v odběrném nebo předávacím místě nebo v případě odběru elektřiny na hladině nízkého napětí jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem podle odstavce 4. Maximální platba za složku ceny služby distribuční soustavy a složku ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny za odběrné nebo předávací místo za fakturované období je určena součinem částky 495 Kč/MWh a celkového odebraného množství elektřiny z přenosové soustavy nebo distribuční soustavy v odběrném nebo předávacím místě za fakturované období. Do tohoto celkového množství se nezahrnuje množství elektřiny spotřebované přečerpávacími vodními elektrárnami, spotřebované zákazníkem24) v ostrovním provozu na území České republiky prokazatelně odděleném od elektrizační soustavy, dodané prostřednictvím distribuční soustavy do zahraničí a množství elektřiny spotřebované pro technologickou vlastní spotřebu elektřiny pro výrobu elektřiny nebo pro výrobu elektřiny a tepla nebo spotřebované provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem distribuční soustavy na ztráty v jím provozované přenosové soustavě nebo distribuční soustavě.
(6) Provozovatel lokální distribuční soustavy hradí provozovateli distribuční soustavy, ke které je lokální distribuční soustava připojena, nad rámec plateb vybraných od účastníků trhu s elektřinou za odběrné nebo předávací místo připojené k lokální distribuční soustavě tohoto provozovatele složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny ve výši rozdílu plateb odpovídající velikosti sjednaného příkonu v předávacím místě lokální distribuční soustavy a souhrnu plateb složky ceny distribuční soustavy hrazených účastníky trhu za odběrná a předávací místa připojená k této lokální distribuční soustavě. Maximální platba za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny za odběrné nebo předávací místo provozovatele lokální distribuční soustavy za fakturované období je určena součinem částky 495 Kč/MWh a celkového množství elektřiny vstupující do lokální distribuční soustavy z distribuční soustavy, ke které je lokální distribuční soustava připojena, z lokálních distribučních soustav připojených k lokální distribuční soustavě a z odběrných a předávacích míst zákazníků a výrobců připojených k lokální distribuční soustavě, sníženého o množství elektřiny vystupující z lokální distribuční soustavy do distribuční soustavy, ke které je lokální distribuční soustava připojena a do lokálních distribučních soustav připojených k lokální distribuční soustavě, za fakturované období. Do výsledného množství elektřiny podle věty předchozí se nezahrnuje množství elektřiny spotřebované přečerpávacími vodními elektrárnami, spotřebované zákazníkem v ostrovním provozu na území České republiky prokazatelně odděleném od elektrizační soustavy nebo dodané prostřednictvím distribuční soustavy do zahraničí, spotřebované na krytí ztrát v distribuční soustavě a množství elektřiny spotřebované pro technologickou vlastní spotřebu elektřiny pro výrobu elektřiny nebo pro výrobu elektřiny a tepla.
(7) V případě, že odběrné místo zákazníka připojené k distribuční soustavě na napěťové hladině nízkého napětí není vybaveno hlavním jističem před elektroměrem, použije se pro stanovení výše platby jmenovitá proudová hodnota nejbližšího předřazeného jistícího prvku.
(8) Složka ceny služby distribuční soustavy a složka ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny se účtuje v poměru počtu dní, kdy je odběrné místo nebo výrobna elektřiny v daném měsíci připojena, k počtu dní v kalendářním měsíci.
(9) Finanční prostředky určené na podporu elektřiny a provozní podporu tepla podle § 9 odst. 3, § 13 odst. 2, § 26 odst. 6 a na kompenzaci podle § 28a vede operátor trhu samostatně na zvláštních účtech.
(10) Při stanovení složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny pro následující kalendářní rok Úřad bere v úvahu rozdíly mezi skutečně vynaloženými náklady a výnosy na podporu elektřiny a provozní podporu tepla a na kompenzaci podle § 28a za uplynulý kalendářní rok.
(11) Skutečně vynaloženými náklady operátora trhu je součet celkových finančních vyplacených prostředků výrobcům podle § 9 odst. 3, výrobcům tepla podle § 26 odst. 6, povinně vykupujícímu podle § 13 odst. 2 a zákazníkům podle § 28a. Skutečnými výnosy operátora trhu jsou skutečně uhrazené finanční prostředky podle odstavce 1.
(12) Úřad poskytuje operátorovi trhu údaje o držitelích licencí a údaje z vydaných rozhodnutí o udělení licence a ministerstvo údaje o držitelích osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a osvědčení o původu elektřiny z druhotných zdrojů v rozsahu nezbytném pro jeho činnost.
(1) Zákazník má právo na kompenzaci od operátora trhu ve výši uhrazené ceny na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny, pokud v letech 2013 až 2015 spotřeboval v České republice elektřinu vyrobenou z obnovitelného zdroje energie v jiném členském státě Evropské unie, smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci (dále jen „jiný členský stát“) za podmínek dále uvedených.
(2) Právem zákazníka podle odstavce 1 není dotčena povinnost uhradit cenu na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny.
(3) Zákazník může podat žádost o kompenzaci u svého obchodníka s elektřinou. V případě, že obchodník s elektřinou dodal zákazníkovi elektřinu uvedenou v odstavci 1, přiloží obchodník s elektřinou k této žádosti dokumenty podle odstavce 5 a předá tuto žádost operátorovi trhu. V opačném případě obchodník s elektřinou o skutečnosti, že svému zákazníkovi nedodal elektřinu uvedenou ve větě první, informuje svého zákazníka a žádost dále nepředá.
(4) Po ověření podmínek podle odstavce 5 operátor trhu uhradí kompenzaci obchodníkovi s elektřinou, který předal zákazníkovu žádost o kompenzaci operátorovi trhu. Obchodník s elektřinou bez zbytečného odkladu uhradí kompenzaci zákazníkovi, který u něj podal žádost o kompenzaci.
(5) Podmínkou úhrady kompenzace je
(6) Maximální výše finančních prostředků vyplacených operátorem trhu na úhradu kompenzace v roce 2013 až 2015 nesmí každoročně v daném roce přesáhnout hodnotu 10 % celkových finančních prostředků, které byly vyplaceny operátorem trhu v roce předcházejícím na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů určených pro výrobny elektřiny uvedené do provozu od 1. ledna 2013. Pro nárok na úhradu kompenzace je rozhodující termín uplatnění žádosti v systému operátor trhu elektronickou formou u operátora trhu. V případě, že kompenzaci bude pro své zákazníky v příslušném kalendářním měsíci nárokovat více obchodníků s elektřinou a došlo by k překročení maximální výše finančních prostředků, pak se zbývající finanční prostředky rozdělí mezi tyto obchodníky s elektřinou v poměru podle množství jimi dodané elektřiny z obnovitelných zdrojů zákazníkům. Informace o dosažení hodnoty maximální výše finančních prostředků zveřejní operátor trhu způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(7) Postupy, termíny a obsah žádosti o kompenzaci, vzor žádosti o kompenzaci stanoví prováděcí právní předpis.
(8) Náklady na kompenzaci jsou hrazeny z dotace podle § 29.
(1) Dotaci na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny a provozní podporu tepla podle § 28 a na kompenzaci podle § 28a poskytuje ministerstvo operátorovi trhu čtvrtletně na základě jeho žádosti předložené do konce měsíce následujícího po ukončení čtvrtletí. Ministerstvo operátorovi trhu do konce dalšího měsíce poukáže jednu čtvrtinu částky uvedené v nařízení vlády podle § 28 odst. 2.
(2) O poskytnutí dotace vydá ministerstvo rozhodnutí, ve kterém uvede svůj název a adresu, název a adresu sídla operátora trhu, kterému je dotace určena, poskytovanou částku a den vydání rozhodnutí.