veterinární zákon

§ 50

(1) Ústřední veterinární správa může vydat povolení k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti, jejíž výsledky budou využívány pro účely státního veterinárního dozoru, osobě, která dosáhla věku 18 let, má způsobilost k právním úkonům, je bezúhonná, k výkonu příslušné činnosti odborně způsobilá a bude ji vykonávat v prostředí a za veterinárních a hygienických podmínek, které odpovídají druhu a rozsahu příslušné činnosti.

(2) Ústřední veterinární správa vydá povolení k provozování asanačního podniku osobě, která splňuje předpoklady uvedené v odstavci 1.

(3) Krajská veterinární správa může vydat povolení k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti za účelem vyšetření zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel), nejde-li o povolení k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti, jejíž výsledky budou využívány pro účely státního veterinárního dozoru, osobě, která dosáhla věku 18 let, má způsobilost k právním úkonům, je bezúhonná, k výkonu této činnosti odborně způsobilá a bude ji vykonávat v prostředí a za veterinárních a hygienických podmínek odpovídajících druhu a rozsahu této činnosti.

(4) Jde-li o právnickou osobu, musí předpoklady uvedené v odstavcích 1 a 3 splňovat její odborný zástupce. Jde-li o osobu, které dosud nebylo přiděleno identifikační číslo osoby, přidělí jí krajská veterinární správa identifikační číslo osoby současně s vydáním povolení podle odstavců 1 až 3; identifikační číslo osoby poskytne správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci (dále jen „registr osob“)³⁹).

(5) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen v posledních 10 letech pro úmyslný trestný čin anebo v posledních 5 letech pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s odbornou veterinární činností. Za účelem prokázání bezúhonnosti si příslušný orgán uvedený v odstavcích 1 až 3 vyžádá podle zvláštního právního předpisu^25k) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) V povolení musí být určen druh a rozsah činnosti a odborný zástupce, a jde-li o asanační podnik, též územní obvod, v němž bude činnost vykonávána, (svozová oblast).

(7) Ústřední veterinární správa nebo krajská veterinární správa může změnit nebo odejmout jí vydané povolení, jestliže činnost není vykonávána v souladu s právními předpisy nebo se změnily podmínky, za nichž bylo povolení vydáno.

(8) Laboratorní, popřípadě jinou veterinární diagnostickou činnost za účelem vyšetření zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel), nejde-li o povolení k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti, jejíž výsledky budou využívány pro účely státního veterinárního dozoru, podle ustanovení odstavce 3 je oprávněn vykonávat veterinární lékař, soukromý veterinární technik, osoba odborně způsobilá podle ustanovení § 59a odst. 1 písm. b) až e) nebo osoba, která absolvovala specializovanou odbornou průpravu se zaměřením na vyšetřování zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel), složila závěrečnou zkoušku a získala tak osvědčení o způsobilosti k této činnosti.

(9) Specializovanou odbornou průpravu se zaměřením na vyšetřování zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel) organizuje vysoká škola uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, která vydává osobám, které absolvovaly tuto specializovanou odbornou průpravu, osvědčení o způsobilosti k vyšetřování zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel) a vede seznam těchto osob.

(10) Prováděcí právní předpis stanoví obsah, rozsah a organizaci specializované odborné průpravy se zaměřením na vyšetřování zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel), způsob a organizaci ověřování získaných znalostí, vydávání osvědčení a vedení seznamu osob, které tuto specializovanou odbornou průpravu absolvovaly.

§ 51

(1) Krajská veterinární správa vydá povolení, nejde-li o povolení k provozování asanačního podniku (§ 50 odst. 2), k výkonu jen některých veterinárních asanačních činností uvedených v § 39 odst. 1 osobě, která splňuje podmínky stanovené tímto zákonem a předpisy Evropské unie upravujícími hygienická pravidla pro vedlejší živočišné produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě^9b). Jde-li o odchyt zvířat bez pána⁶²) a toulavých nebo opuštěných zvířat nebo o sběr a neškodné odstraňování kadáverů zvířat v zájmovém chovu, musí být tato osoba osobou odborně způsobilou podle § 42 odst. 2. Pro změnu nebo odejmutí povolení platí obdobně § 50 odst. 7.

(2) V povolení musí být určen druh a rozsah činnosti, a jde-li o sběr a neškodné odstraňování vedlejších živočišných produktů, také místo, kde budou tyto produkty neškodně odstraňovány nebo dále zpracovávány. Jde-li o vydání povolení osobě, které dosud nebylo přiděleno identifikační číslo osoby, přidělí jí krajská veterinární správa identifikační číslo osoby současně s vydáním povolení podle odstavce 1; identifikační číslo osoby poskytne správce registru osob³⁹).

(3) Krajská veterinární správa kontroluje v rámci výkonu státního veterinárního dozoru zejména, zda jsou dodržovány požadavky na tuto činnost stanovené tímto zákonem a předpisy Evropské unie^9b).

§ 51a

Národní referenční laboratoře

(1) Ministerstvo určuje národní referenční laboratoře podle čl. 100 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 za účelem prohlubování, koordinace a sjednocování laboratorní a diagnostické činnosti. Ministerstvo určí státní veterinární ústav, popřípadě jiné zařízení jako národní referenční laboratoř, jestliže je tento ústav nebo zařízení oprávněn k provádění příslušného druhu vyšetření a splňuje podmínky stanovené v čl. 100 odst. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Určení národní referenční laboratoře může ministerstvo odejmout, jestliže činnost není vykonávána řádně, anebo odpadl důvod pro její určení.

(2) Národní referenční laboratoř plní povinnosti a úkoly stanovené v čl. 101 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.

(3) Národní referenční laboratoř vypracuje za každý kalendářní rok zprávu o své činnosti a předloží ji ministerstvu a Ústřední veterinární správě jednou ročně, vždy v termínu do 31. března za období předcházejícího kalendářního roku. Zpráva o činnosti národní referenční laboratoře se skládá z odborné a ekonomické části.

§ 51b

Referenční laboratoře

(1) Ústřední veterinární správa určuje referenční laboratoře v oblasti veterinární péče, a to pro činnosti, pro které ministerstvo neurčuje národní referenční laboratoře podle čl. 100 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Ústřední veterinární správa určí státní veterinární ústav, popřípadě jiné zařízení oprávněné k provádění určitého druhu vyšetření, jako referenční laboratoř, jestliže má pro tuto činnost odpovídající prostorové, materiální, technické a personální vybavení a uplatňuje ve své činnosti aktuální poznatky a metody a je zapojen do informačního systému Státní veterinární správy. Určení referenční laboratoře může Ústřední veterinární správa odejmout, jestliže činnost není vykonávána řádně, anebo odpadl důvod pro její určení.

(2) Referenční laboratoře v oboru své působnosti zejména

1. a) koordinují používaní diagnostických metod a standardů, optimalizují a aktualizují tyto metody a standardy v závislosti na vývoji vědy a techniky,
2. b) zpracovávají používané nebo nově zaváděné postupy do formy standardních operačních postupů, zajišťují jejich akreditaci a kontrolují jejich používání při provádění laboratorních vyšetření pro potřeby státního veterinárního dozoru,
3. c) poskytují laboratořím podle § 50 odst. 1 a 3 zákona odbornou a technickou pomoc a odborné informace, kontrolují jejich odbornou úroveň a pomáhají jim při zajišťování standardů a diagnostických činidel,
4. d) pravidelně organizují srovnávací testy pro jednotlivá vyšetření a diagnostické metody a zúčastňují se mezinárodních srovnávacích testů organizovaných příslušnými referenčními laboratořemi Evropské unie, popřípadě dalšími institucemi,
5. e) potvrzují pozitivní výsledky vyšetření prováděných v laboratořích podle § 50 odst. 1 a 3 zákona a poskytují jim odbornou pomoc při identifikaci příslušné nákazy; v případě sporných výsledků vydávají pro potřeby státního veterinárního dozoru tzv. referenční výsledek,
6. f) identifikují a uchovávají izoláty původců příslušné nákazy, pocházejících z potvrzených případů této nákazy,
7. g) spolupracují s příslušnými referenčními laboratořemi Evropské unie, včetně spolupráce při školení odborných pracovníků,
8. h) zpracovávají a předávají laboratořím podle § 50 odst. 1 a 3 zákona odborné informace získané od příslušných referenčních laboratoří Evropské unie, popřípadě i z jiných zdrojů,
9. i) poskytují orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor odbornou pomoc.

(3) Referenční laboratoř vypracuje za každý kalendářní rok zprávu o své činnosti a předloží ji Ústřední veterinární správě jednou ročně, vždy v termínu do 31. března za období předcházejícího kalendářního roku. Zpráva referenční laboratoře se skládá z odborné a ekonomické části.

§ 52

(1) Orgány veterinární správy vykonávají státní veterinární dozor v souladu s tímto zákonem, zvláštními právními předpisy^25l) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Při jeho výkonu

1. a) dozírají, zda jsou dodržovány povinnosti, požadavky a podmínky stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy^25l) nebo předpisy Evropské unie anebo na jejich základě a v jimi stanovených mezích, a zjišťují nedostatky, jejich příčiny a osoby za ně odpovědné,
2. b) projednávají a podle potřeby ukládají závaznými pokyny, jakým způsobem a v jaké lhůtě mají být zjištěné nedostatky odstraněny a kontrolují jejich plnění,
3. c) postupují podle čl. 137 odst. 2 a 3 a čl. 138 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625,
4. d) sledují nákazovou situaci v prostředí volně žijících živočichů.

(2) Specifickými formami státního veterinárního dozoru jsou veterinární kontrola zdraví a dědičnosti zdraví, kontrola označování a evidence zvířat, veterinární kontrola zdravotní nezávadnosti krmiv, prohlídka jatečných zvířat a masa a pohraniční veterinární kontrola.

(3) Je-li podkladem pro rozhodnutí orgánu veterinární správy výsledek laboratorního vyšetření vzorků, musí být výsledkem vyšetření provedeného

1. a) státním veterinárním ústavem, národní referenční laboratoří, referenční laboratoří nebo laboratoří, které bylo vydáno pro příslušný okruh vyšetřování osvědčení o akreditaci podle zákona o technických požadavcích na výrobky^17k) a které Ústřední veterinární správa vydala povolení k provádění veterinární laboratorní a diagnostické činnosti; tyto subjekty se považují za úřední laboratoře určené podle čl. 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625,
2. b) laboratoří jiného orgánu státního dozoru, která provádí laboratorní vyšetření vzorků při úředních kontrolách, nebo
3. c) referenční laboratoří Evropské unie nebo laboratoří jiného členského státu schválenou pro provádění laboratorních vyšetření vzorků při úředních kontrolách.

(4) Při laboratorním vyšetření vzorků se postupuje podle norem a metod stanovených na základě čl. 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.

(5) Pro výkon státního veterinárního dozoru Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra platí ustanovení odstavců 1 až 4 obdobně.

§ 53

(1) Úřední veterinární lékaři orgánů veterinární správy a veterinární lékaři Ministerstva obrany nebo ozbrojených sil České republiky a veterinární lékaři Ministerstva vnitra, popřípadě jím zřízených organizačních složek státu nebo útvarů Policie České republiky, pověření výkonem státního veterinárního dozoru (dále jen „veterinární inspektor“), jsou oprávněni při jeho výkonu,

1. a) na místě znehodnotit živočišné produkty, které nejsou zdravotně nezávadné, anebo nařídit jejich znehodnocení a neškodné odstranění, a to na náklad kontrolované osoby,
2. b) pozastavit, omezit nebo zakázat výrobu, zpracování nebo uvádění živočišných produktů na trh, jestliže nejsou dodržovány podmínky a požadavky stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy²⁶) nebo předpisy Evropské unie⁴⁷) na živočišné produkty a zacházení s nimi,
3. c) pozastavit výrobu, zpracování nebo uvádění živočišných produktů na trh na přiměřenou dobu při podezření, že nejsou zdravotně nezávadné,
4. d) zajistit živočišné produkty na přiměřenou dobu úřední veterinární závěrou, jestliže nejsou dodrženy podmínky a požadavky stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy²⁶) nebo předpisy Evropské unie⁴⁷) na živočišné produkty a zacházení s nimi, nebo při podezření, že živočišné produkty nejsou zdravotně nezávadné; úřední veterinární závěrou se rozumí zajištění živočišných produktů v dopravních prostředcích, kontejnerech nebo obalech plombou, pečetí, známkou nebo jiným zajišťovacím prostředkem tak, aby nebylo možno živočišné produkty vyjmout nebo do nich živočišné produkty vložit, aniž dojde k narušení této závěry; porušit úřední veterinární závěru lze jen se souhlasem krajské veterinární správy,
5. e) zakázat užívání prostor pro výrobu, zpracování nebo uvádění živočišných produktů na trh při důvodném podezření na uvádění na trh potravin jiných než zdravotně nezávadných nebo z nákazových důvodů, jestliže kontrolovaná osoba neumožní veterinárnímu inspektorovi vstupovat na pozemky, do staveb nebo do jiných prostor v souladu s jeho oprávněním podle kontrolního řádu,
6. f) zjednat si přístup do staveb, dopravních prostředků, na pozemky a do dalších prostor včetně otevření uzavřených prostor při důvodném podezření na uvádění na trh potravin jiných než zdravotně nezávadných nebo z nákazových důvodů. Každý, v jehož objektu se takové prostory kontrolované osoby nalézají, je povinen strpět kontrolu v těchto prostorách.

(2) Krajská veterinární správa ukončí

1. a) opatření uložené podle odstavce 1 písm. b), pokud byl závadný stav odstraněn,
2. b) opatření uložené podle odstavce 1 písm. c), pokud kontrolovaná osoba prokáže, že živočišné produkty jsou zdravotně nezávadné,
3. c) opatření uložené podle odstavce 1 písm. d), pokud byl závadný stav odstraněn, nebo pokud kontrolovaná osoba prokáže, že živočišné produkty jsou zdravotně nezávadné.

(3) Veterinární inspektoři jsou povinni

1. a) prokazovat pověření ke kontrole podle kontrolního řádu⁴³) služebním průkazem,
2. b) pořizovat záznam o opatřeních podle odstavce 1 písm. a) až d).

(4) Veterinární inspektor je oprávněn zahájit kontrolu prodeje na dálku kontrolním nákupem předcházejícím předložení pověření ke kontrole nebo doručení oznámení o zahájení kontroly. Při kontrole prodeje na dálku postupuje veterinární inspektor podle čl. 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.

(5) Využije-li kontrolovaná osoba práva na druhé odborné stanovisko podle předpisu Evropské unie o úředních kontrolách⁷⁵), postupuje veterinární inspektor při odběru kontrolního vzorku podle čl. 35 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.

(6) Pro úřední veterinární asistenty platí obdobně odstavec 3 a práva a povinnosti kontrolujících stanovená kontrolním řádem⁴⁴).

(7) Za odebrané vzorky se neposkytne náhrada s výjimkou vzorků odebraných při prodeji potravin živočišného původu podle zvláštních právních předpisů²⁸), za které se kontrolované osobě poskytne náhrada²⁷), pokud o ni požádá ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy byla seznámena se skutečností, že potravina splňuje požadavky stanovené zvláštními právními předpisy²⁸). Náhrada se kontrolované osobě poskytne nejdéle do 30 dnů ode dne, kdy o ni požádala.

(8) Prováděcí právní předpis stanoví

1. a) veterinární hlediska pro stanovení četnosti úředních kontrol a auditů, pokud jejich četnost není upravena předpisy Evropské unie,
2. b) způsob sledování nákazové situace v prostředí volně žijících zvířat,
3. c) vzor služebního průkazu veterinárního inspektora a úředního veterinárního asistenta,
4. d) postup při odběru vzorků, není-li stanoven nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.

(9) Provádí-li Komise svými odborníky, popřípadě i odborníky z jiných členských států, kteří jsou zapsáni v seznamu vedeném Komisí pro tyto účely, ve spolupráci s orgány veterinární správy kontroly dodržování a jednotného uplatňování povinností a požadavků, stanovených tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, anebo předpisy Evropské unie, na místě v České republice, poskytují jim orgány veterinární správy podporu, kterou tito odborníci potřebují ke splnění svého úkolu.

(10) Pro provádění kontrol uvedených v odstavci 9 platí ustanovení odstavce 3 písm. a) a práva a povinnosti kontrolujících stanovená kontrolním řádem⁴⁵) obdobně. Zejména musí být uvedeným odborníkům umožněn stejný přístup do míst, zařízení a dopravních prostředků, jaký mají veterinární inspektoři. Informace získané uvedenými odborníky v průběhu kontrol a závěry z nich nesmí být za žádných okolností použity pro osobní účely ani sdělovány osobám, které nepatří do příslušných útvarů Komise nebo členských států.

(11) Ústřední ředitel může zřídit inspekční skupinu, která je složena nejen z veterinárních inspektorů krajské veterinární správy, v jejímž územním obvodu je kontrola prováděna, ale také z veterinárních inspektorů jiných krajských veterinárních správ. Pro veterinární inspektory jiných krajských veterinárních správ, kteří jsou členy inspekční skupiny, platí práva a povinnosti kontrolujících stanovená tímto zákonem a kontrolním řádem i v územním obvodu krajské veterinární správy, v jejímž územním obvodu je kontrola prováděna. V řízení o přestupku zjištěném při kontrole provedené inspekční skupinou rozhoduje jako orgán prvého stupně krajská veterinární správa, v jejímž územním obvodu byla kontrola provedena.

§ 53a

Státní dozor nad klasifikací těl jatečných zvířat

(1) Státní dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem o potravinách vykonává veterinární inspektor.

(2) Státní dozor nad prováděním klasifikace jatečně upravených těl jatečných zvířat podle zákona o potravinách může vykonávat i osoba, která není veterinárním inspektorem (dále jen „inspektor“).

(3) Pro inspektory platí obdobně práva a povinnosti kontrolujících stanovená kontrolním řádem⁴⁶) a v § 53 odst. 3 písm. a). Prováděcí právní předpis stanoví vzor služebního průkazu inspektora.

(4) Inspektor může na základě písemného pověření ústředního ředitele vykonávat státní dozor nad prováděním klasifikace jatečně upravených těl jatečných zvířat i mimo územní působnost krajské veterinární správy, jejímž je inspektorem. V řízení o přestupku zjištěném při kontrole, při níž inspektor postupoval podle věty první, rozhoduje jako orgán prvého stupně krajská veterinární správa, v jejímž územním obvodu byla kontrola provedena.

§ 54

(1) Mimořádná veterinární opatření jsou

1. a) nařízení veterinárního vyšetření, očkování zvířat nebo zajištění odběru vzorků,
2. b) vymezení ohniska nákazy, ochranných pásem, pásem dozoru a zamořené oblasti, výstražné označení, popřípadě i střežení ohniska nákazy, vybudování zábran k omezení nebo zabránění volnému pohybu volně žijících živočichů,
3. c) nařízení izolace nebo karantény, popřípadě porážky nebo usmrcení zvířat, nařízení lovu nebo odchytu volně žijících živočichů nebo sběru kadáverů volně žijících živočichů,
4. d) omezení nebo zákaz chovu, přemísťování, prodeje, obchodování, volného pohybu, porážení a plemenitby zvířat a provádění pokusů na zvířatech,
5. e) omezení nebo zákaz pastvy, používání krmiva, steliva nebo zdroje vody,
6. f) omezení nebo zákaz konání svodů zvířat, veřejných vystoupení zvířat, lovu nebo odchytu volně žijících živočichů nebo lovu ryb,
7. g) omezení nebo zákaz prodeje nebo dodávání zvířat a živočišných produktů podle § 27a nebo těl ulovené volně žijící zvěře podle § 27b,
8. h) pozastavení nakládání se živočišnými produkty, krmivy nebo stelivy do skončení potřebného vyšetření, nařízení odděleného uložení (uskladnění) zdravotně závadných nebo podezřelých živočišných produktů, krmiv nebo steliv,
9. i) omezení nebo zákaz výroby, zpracovávání, přepravy nebo uvádění na trh zdravotně závadných nebo podezřelých živočišných produktů, krmiv nebo steliv, stanovení zvláštních podmínek pro jejich výrobu, zpracovávání a přepravu anebo nařízení jejich zničení,
10. j) stanovení zvláštních podmínek provozu, popřípadě jeho omezení nebo zastavení,
11. k) omezení, zákaz nebo stanovení zvláštních podmínek dovozu, vývozu a tranzitu veterinárního zboží,
12. l) nařízení očisty, omezení nebo zákaz používání anebo zničení zařízení a předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz,
13. m) nařízení zvláštního ošetření hnoje, kejdy, močůvky a odpadních vod,
14. n) stanovení zvláštních podmínek pro ukládání, sběr, svoz, neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů, popřípadě nařízení sběru, svozu, neškodného odstranění a dalšího zpracování vedlejších živočišných produktů i mimo určený územní obvod (svozovou oblast),
15. o) nařízení úpravy hygienického a sanitačního provozu nebo technologických a pracovních postupů, dezinfekce, deratizace a dezinsekce,
16. p) omezení nebo zákaz volného pohybu a styku osob a jejich shromažďování, omezení nebo zákaz pohraničního styku osob,
17. r) nařízení zneškodnění, popřípadě omezení výskytu zdrojů nákaz zvířat s přírodní ohniskovostí,
18. s) omezení nebo zákaz sklizně, nařízení změny agrotechnických postupů.

(2) Příslušný orgán nařídí mimořádná veterinární opatření

1. a) při podezření z výskytu nebo potvrzení výskytu nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, anebo hrozí-li nebezpečí jejího šíření (ochranná a zdolávací opatření),
2. b) při zjištění jiných než zdravotně nezávadných živočišných produktů, vody nebo krmiv, popřípadě jiné příčiny závažného ohrožení zdraví zvířat nebo lidí živočišnými produkty, (veterinární hygienická opatření),
3. c) hrozí-li nebezpečí zavlečení nebo rozšíření původců nákaz zvířat a nemocí přenosných ze zvířat na člověka či zdravotně závadných živočišných produktů a krmiv ze zahraničí, (opatření k veterinární ochraně státního území).

(3) Odůvodňují-li to okolnosti konkrétního případu, mohou být nařízena i jiná opatření odpovídající veterinárním požadavkům a poznatkům veterinární vědy.

(4) Příslušný orgán může nařídit mimořádná veterinární opatření také při podezření z výskytu nebo potvrzení výskytu jiné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, která není považována za nebezpečnou (§ 17b).

§ 55

Jako mimořádné veterinární opatření při výskytu slintavky a kulhavky může být nařízena uzávěra obce, popřípadě její části. Rozumí se jí

1. a) uzavření příjezdových a přístupových cest do obce, jejich opatření závorami a výstražným označením a jejich střežení,
2. b) zákaz průjezdu obcí a určení objížďky,
3. c) zřízení dezinfekčních pásů na příjezdových a přístupových cestách do obce,
4. d) zákaz přemísťování, prodeje a volného pohybu hospodářských a zájmově chovaných zvířat,
5. e) zákaz opouštění prostorů, v nichž jsou umístěna nemocná a podezřelá zvířata, a zákaz vstupu do těchto prostorů bez vážného důvodu,
6. f) zákaz shromažďování osob,
7. g) stanovení pravidel pro pohyb osob v obci,
8. h) zákaz vstupu do obce a zákaz jejího opouštění,
9. i) stanovení zvláštních podmínek pro zásobování obce, pro výjimečný vjezd dopravních prostředků a pro vstup osob do obce z naléhavých důvodů, jakož i stanovení dezinfekčních opatření, jimž musí být tyto dopravní prostředky a osoby podrobeny před opuštěním obce,
10. j) stanovení zvláštních podmínek provozu odpadového hospodářství.

§ 55a

(1) Kraj se podílí na svém území, které zasahuje do ochranného pásma, pásma dozoru, popřípadě dalšího pásma s omezením na zabezpečování mimořádných veterinárních opatření nařízených Státní veterinární správou, a to způsobem a v rozsahu stanovenými těmito opatřeními.

(2) Pro náhradu nákladů a ztrát vzniklých kraji v souvislosti se zabezpečováním mimořádných veterinárních opatření platí obdobně § 67 odst. 2, § 68 odst. 1 a § 70 odst. 1 a 2.

§ 56

Závazný posudek

(1) Závazný posudek Státní veterinární správy, který není správním rozhodnutím, je podkladem ve stavebním řízení, pro ohlášení stavby a pro vydání kolaudačního souhlasu a musí být vyžádán

1. a) podnikatelem¹⁰), jde-li o stavbu nebo zařízení, které podléhají státnímu veterinárnímu dozoru,
2. b) tím, kdo bude stavbu nebo zařízení používat jako útulek pro zvířata, anebo k ukládání nebo spalování kadáverů zvířat v zájmovém chovu, nebo
3. c) tím, kdo bude stavbu nebo zařízení používat pro chov druhu zvířete vyžadujícího zvláštní péči podle zvláštního právního předpisu⁶).

(2) Orgán příslušný rozhodnout ve věci podle zvláštních právních předpisů²⁹) nemůže rozhodnout v rozporu s tímto posudkem.

(3) Závazné posudky na stavby nebo zařízení, které podléhají státnímu veterinárnímu dozoru a jsou v objektech důležitých pro obranu státu nebo v objektech Ministerstvem obrany zřízených organizačních složek státu nebo příspěvkových organizací, vydávají orgány pověřené ministrem obrany.

(4) Závazné posudky na stavby nebo zařízení, které podléhají státnímu veterinárnímu dozoru a jsou v objektech Ministerstva vnitra nebo jím zřízených organizačních složek státu nebo v objektech útvarů Policie České republiky, vydávají orgány pověřené ministrem vnitra.

§ 56a

Veterinární osvědčení a úřední potvrzení

(1) Veterinární osvědčení vystavuje úřední veterinární lékař v případech a za podmínek uvedených v čl. 87 a 88 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.

(2) Veterinární osvědčení musí splňovat požadavky uvedené v čl. 89 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.

(3) Veterinární osvědčení v případě dovozu a vývozu musí být

1. a) na každé straně podepsáno úředním veterinárním lékařem, který je vystavuje, a orazítkováno,
2. b) vyhotoveno
   1. 1. v případě dovozu v úředním jazyce členského státu určení a toho členského státu, v němž se provádí pohraniční veterinární kontrola, anebo provázeno ověřeným překladem do tohoto jazyka, nebo
   2. 2. v případě vývozu v českém jazyce a jazyce, který požaduje třetí země určení, popřípadě tranzitní stát,

1. c) opatřeno vlastním identifikačním číslem a musí sestávat
   1. 1. z jediného listu papíru,
   2. 2. ze dvou nebo více stran, které jsou součástí jediného, celistvého a nedělitelného listu papíru, nebo
   3. 3. z několika po sobě jdoucích stran očíslovaných tak, aby bylo zřejmé, o kterou stranu z tohoto počtu stran se jedná; identifikační číslo musí být uvedeno na každé straně,

1. d) vydáno dříve, než zvířata nebo živočišné produkty opustí místo veterinární kontroly, a musí provázet v originální verzi zvířata nebo živočišné produkty
   1. 1. při jejich vstupu na území členských států v případě dovozu, nebo
   2. 2. na území třetí země určení v případě vývozu.

(4) Při vydávání úředního potvrzení se postupuje podle čl. 91 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.

§ 56b

Veterinární podmínky pokusu

Uživatel pokusných zvířat⁶) je povinen požádat o stanovení veterinárních podmínek pro provádění pokusů pro zvířata, která

1. a) hodlá použít k pokusu
   1. 1. mimo schválené zařízení uživatele pokusných zvířat, nebo
   2. 2. ve schváleném zařízení uživatele pokusných zvířat, v případě, že charakter použitých biologických materiálů, zvířat nebo jejich produkty nebo biologické materiály mají nebo lze předpokládat, že budou mít vysoce rizikový charakter, nebo

1. b) mají být po ukončení pokusu
   1. 1. umístěna do chovu odpovídajícího danému druhu pokusných zvířat, nebo
   2. 2. dodána na jatky.

§ 57

(1) Orgány veterinární správy vzájemně spolupracují s příslušnými orgány ochrany zvířat, ochrany veřejného zdraví, Státní zemědělské a potravinářské inspekce a odborného dozoru nad krmivy.

(2) Orgány veřejné správy, orgány Policie České republiky a obecní policie spolupracují s orgány veterinární správy při předcházení nebezpečným nákazám, zamezení jejich šíření a jejich zdolávání a v souladu se svou působností se podílejí na zajišťování a kontrole plnění mimořádných veterinárních opatření.

(3) Orgánům veterinární správy jsou pro výkon státní správy na úseku veterinární péče poskytovány

1. a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
2. b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
3. c) údaje z agendového informačního systému cizinců.

(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. a) jsou

1. a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
2. b) datum a místo narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
3. c) datum a místo úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
4. d) adresa místa pobytu,
5. e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(5) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. b) jsou

1. a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
2. b) datum a místo narození,
3. c) rodné číslo,
4. d) adresa místa trvalého pobytu,
5. e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(6) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. c) jsou

1. a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
2. b) datum a místo narození,
3. c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
4. d) druh a adresa místa pobytu,
5. e) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu.

(7) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(8) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.