24. Navrhovatelé – skupina 67 poslanců – zaslali dne 18. 12. 2007 k vyjádřením předsedy Poslanecké sněmovny a předsedy Senátu svou nesouhlasnou repliku. Její podstatou bylo konstatování, že účastníky řízení před Ústavním soudem jsou komory Parlamentu, nikoli jejich předsedové. Ti jen zastupují komoru navenek a nejsou oprávněni samostatně tvořit její vůli. Mohou pouze tuto vůli, vytvořenou podle pravidel stanovených Ústavou a zákonem, navenek sdělovat či projevovat. Pokud předseda komory Parlamentu nepředloží návrh vyjádření jako účastníka řízení ke schválení komoře, může Ústavnímu soudu z titulu své funkce sdělit jen faktické a nesporné okolnosti projednávání návrhu zákona.
25. Z vyjádření obou komor Parlamentu České republiky, připojených příloh a z dokumentů dostupných elektronickou cestou v digitální knihovně na webových stránkách Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky na www.psp.cz a www.senat.cz, Ústavní soud zjistil, že vláda České republiky předložila Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona dne 24. 5. 2007 (tisk 222/0). Návrh zákona byl rozeslán poslancům dne 25. 5. 2007. Organizační výbor Poslanecké sněmovny projednání návrhu zákona doporučil dne 24. 5. 2007. Určil zpravodaje Mgr. Bohuslava Sobotku a navrhl přikázat návrh k projednání třem výborům: 1. výboru pro zdravotnictví, 2. výboru pro sociální politiku, 3. rozpočtovému výboru. První čtení proběhlo ve dnech 6. a 7. června 2007 na 15. schůzi Sněmovny. Návrh zákona byl přikázán k projednání shora uvedeným výborům (usnesení č. 335). Sněmovní výbor pro zdravotnictví projednal návrh zákona dne 20. června 2007, nepřijal žádné usnesení. Výbor pro sociální politiku projednal návrh zákona dne 2. 7. 2007 a ve svém usnesení doporučil návrh zamítnout. Rozpočtový výbor projednal návrh zákona dne 8. 8. 2007 a ve svém usnesení doporučil návrh zamítnout.
26. Druhým čtením ve sněmovně prošel návrh zákona v obecné a podrobné rozpravě ve dnech 14. a 15. srpna 2007 na 18. schůzi. Podané pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk 222/3, který byl rozeslán 16. 8. 2007. Třetí čtení ve Sněmovně proběhlo 21. 8. 2007 na 18. schůzi. Návrh zákona byl schválen, z přítomných 200 poslanců hlasovalo pro přijetí 101 poslanců, 99 hlasů bylo proti. Poslanecká sněmovna postoupila dne 31. 8. 2007 návrh zákona Senátu jako tisk 106/0. Senát zařadil tisk na svou 8. schůzi a projednal jej dne 19. 9. 2007. Usnesením č. 192 Senát vyjádřil svou vůli návrhem zákona se nezabývat. Zákon byl doručen prezidentovi republiky dne 25. 9. 2007, prezident jej podepsal dne 5. 10. 2007 a zákon byl vyhlášen dne 16. 10. 2007 ve Sbírce zákonů v částce 85 pod číslem 261/2007 Sb.
VII. Ústní jednání před Ústavním soudemVII.
27. Při ústním jednání pléna Ústavního soudu, konaném dne 23. dubna 2008, zástupci navrhovatelů v podstatě zopakovali argumenty, které již uvedli v návrzích na zrušení napadené právní úpravy. Další účastníci řízení stručně odkázali na svá vyjádření, která Ústavnímu soudu poskytli. Návrhu JUDr. V. Filipa na doplnění dokazování svědeckým výslechem poslance Ludvíka Hovorky o okolnostech nátlaku na poslance při projednávání zmíněného zákona v Poslanecké sněmovně plénum Ústavního soudu nevyhovělo s odkazem na článek 26Ústavy České republiky.
VIII. Ústavní konformita kompetence a legislativního procesuVIII.
28. Podle § 68 odst. 2zákona č. 182/1993 Sb. Ústavní soud v rámci řízení o kontrole norem přezkoumává soulad zákona s ústavním pořádkem ze tří základních hledisek. Prvním je kompetence orgánu, který napadený zákon vydal, druhým je procedura, kterou byl zákon vydán, a třetím je jeho vlastní obsah, tj. jeho obsahový soulad s ústavním pořádkem. Tím je tedy dána logická posloupnost přezkumu. Při posuzování ústavnosti napadeného zákona Ústavní soud akceptoval procesní námitku navrhovatele, podle níž předsedové komor Parlamentu nejsou oprávněni samostatně tvořit vůli komory. Ve svém vyjádření z pozice účastníka řízení jsou oprávněni jménem příslušné komory sdělit Ústavnímu soudu jen faktické a nesporné okolnosti projednávání návrhu zákona. Hodnocení napadeného zákona a polemika s návrhem na jeho zrušení Ústavním soudem nad tuto mez není již vyjádřením komory, nýbrž osobním názorem jejího předsedy.
29. Předmětem přezkumu v rozhodované věci je ústavnost shora označených částí zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů č. 261/2007 Sb. Kompetence Parlamentu České republiky, který tento zákon přijal, a ústavnost procedury přijímání zákona č. 261/2007 Sb. vyřešil nález sp. zn. Pl. ÚS 24/07 ze dne 31. 1. 2008 (viz výše).
30. Návrh na zrušení jednotlivých částí zákona č. 261/2007 Sb., který je předmětem tohoto řízení, se opírá v první řadě o námitky dopadající na tvrzené porušení ústavnosti přijímání předmětného zákona jako celku. Zde nelze než opět odkázat na závěry nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/07. Totéž lze vztáhnout i na procedurální pochybení vztahující se k jednotlivým částem zmíněného zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, která jsou navrhovatelem a vedlejšími účastníky spatřována v absenci úzkého vztahu pozměňovacích návrhů s předmětem navrhovaného zákona a v překročení zákonného rámce pro podávání legislativně-technických návrhů ve třetím čtení při jeho přijímání.
IX. K námitce nekonzistentnosti zákonaIX.
31. Jak bylo konstatováno v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/07, je zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, z hlediska legislativně-technického zákonem smíšeným. Obsahuje jednak novely přesně označených zákonů (části 1 až 36, 38 až 44, 48 až 50), dále původní novou zákonnou úpravu (části 37, 45, 46, 47) a konečně zrušovací ustanovení (část 51) a ustanovení o účinnosti (část 52). Jinými slovy vyjádřeno, jde o zákon, jenž je zčásti „sběrnou novelou“ a zčásti novou zákonnou úpravou. Jak tedy vyplývá z již citovaného nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/07, úprava sociálního systému provedená zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, má obsahovou vazbu na oblast veřejných rozpočtů. Nejedná se tedy ze strany Parlamentu České republiky, o extrémní systémovou svévoli, která by zakládala ve vztahu k této části derogační důvod pro porušení principů materiálního právního státu a parlamentní demokracie.
X. K námitkám absence úzkého vztahu pozměňovacích návrhů s předmětem zákona a překročení zákonného rámce pro podávání legislativně-technických návrhů ve třetím čtení návrhu zákonaX.
32. Ve vztahu k následujícím ustanovením zákona č. 261/2007 Sb. navrhovatelé namítají absenci úzkého vztahu pozměňovacích návrhů s obsahem návrhu samotného zákona u shora označených částí. I tyto otázky lze pokládat za vyřešené nálezem ze dne 31. 1. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 24/07.