účinné od 1. 1. 1951167.
účinné od 1. 1. 1951Zákon
účinné od 1. 1. 1951ze dne 20. prosince 1950
účinné od 1. 1. 1951o komunálních podnicích.
účinné od 1. 1. 1951Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
účinné od 1. 1. 1951Komunální podniky jsou formou státního podnikání obdobnou národním podnikům. Jsou zaměřeny na podnikání významu místního (regionálního) a jsou provozovány pod vrchním vedením a dozorem státu vykonávaným především národními výbory. Prostřednictvím národních výborů jsou úzce spojeny s lidem, slouží jeho potřebám v souladu s celostátními zájmy a jsou pod jeho kontrolou.
účinné od 1. 1. 1951V komunálních podnicích se kolektivy pracujících účastní v soudružské spolupráci výstavby socialismu. Posláním komunálních podniků je, aby přispívaly podle jednotného hospodářského plánu k uspokojování životních potřeb obyvatelstva, k odkrývání a využití místních zdrojů, k vzestupu národního bohatství, ke zvyšování hmotné a kulturní úrovně a k upevnění moci pracujícího lidu. Při tom spolupracují s ostatními složkami socialistického sektoru.
účinné od 1. 1. 1951(1) Komunální podniky jsou zřizovány národními výbory podle místních (regionálních) potřeb v souladu s jednotným hospodářským plánem.
účinné od 1. 1. 1951(2) Zřízení komunálního podniku přísluší národnímu výboru, pod jehož bezprostředním vrchním vedením a dozorem bude podnik provozován (v dalším: „vedoucí národní výbor“).
účinné od 1. 1. 1951(3) Vedoucí národní výbor stanoví komunálnímu podniku sídlo, název a obor podnikání.
účinné od 1. 1. 1951(1) Činnost komunálního podniku je zpravidla zaměřena na uspokojování potřeb obyvatelstva v obvodu vedoucího národního výboru (komunální podniky místní [obecní, městské], okresní a krajské).
účinné od 1. 1. 1951(2) Jestliže se provoz komunálního podniku zvýšenou měrou dotýká zájmů obyvatelstva širší oblasti, než je obvod působnosti vedoucího národního výboru, může vedoucí národní výbor přibrat k poradní a pomocné účasti národní výbory v této oblasti (oblastní komunální podnik).
účinné od 1. 1. 1951(3) K tomu, aby činnost oblastního komunálního podniku podle odstavce 2 přesahovala hranice okresu, je třeba souhlasu krajského národního výboru; k tomu, aby přesahovala hranice kraje, je třeba souhlasu ministerstva vnitra.
účinné od 1. 1. 1951(4) Také u komunálního podniku okresního nebo krajského, jehož provoz se dotýká zvýšenou měrou zájmů obyvatelstva některých obcí nebo okresů v obvodu vedoucího národního výboru, mohou být přibrány podřízené národní výbory k poradní a pomocné účasti.
účinné od 1. 1. 1951Komunální podniky se zřizují zpravidla jako podniky jednoho národního výboru (komunální podniky individuální). Je-li to však hospodářsky účelné, mohou se výjimečně dva nebo více národních výborů sdružit ke zřízení společného komunálního podniku. Takový podnik je pak provozován pod jejich společným vrchním vedením a dozorem. Jeden z nich, určený dohodou, po případě dohlédacím národním výborem (úřadem), má postavení vedoucího národního výboru a jedná se souhlasem přidružených národních výborů také jejich jménem.
účinné od 1. 1. 1951Komunální podniky jsou samostatné právnické osoby.
účinné od 1. 1. 1951(1) Vlastníkem majetku komunálního podniku je stát. Komunálnímu podniku je takový majetek svěřen do správy. Ve věcech tohoto majetku komunální podnik vystupuje a jedná vlastním jménem.
účinné od 1. 1. 1951(2) V pozemkových knihách, úředních rejstřících nebo seznamech vedených podle československého práva se zapisuje jako vlastník nemovitosti nebo práva, které má komunální podnik ve správě, československý stát s vyznačením tohoto podniku. Zápisy v pozemkových knihách, úředních rejstřících a seznamech o majetku začleněném do komunálního podniku se provedou na návrh podniku podle listin vydaných o začlenění.
účinné od 1. 1. 1951(3) Stát svěřuje komunálnímu podniku národní majetek potřebný k tomu, aby mohl plnit své poslání, zejména:
účinné od 1. 1. 1951(4) Prostředky k financování investic a provozu svěřuje stát komunálnímu podniku prostřednictvím Fondu znárodněného hospodářství, po případě Fondu bytového hospodářství, podle předpisů o tom platných.
účinné od 1. 1. 1951(1) Národní majetek svěřený do správy vedoucího národního výboru se začleňuje do komunálního podniku usnesením tohoto národního výboru.
účinné od 1. 1. 1951(2) Začleňuje-li vedoucí národní výbor do komunálního podniku majetek svěřený mu do správy, převede naň také závazky patřící k tomuto majetku. Tyto závazky přecházejí na podnik dnem převzetí tohoto majetku. Přechodem závazků se jich dosavadní dlužník zprošťuje. Přivolení věřitele není potřebí.
účinné od 1. 1. 1951(3) Potvrzení o přechodu závazků na komunální podnik podle odstavce 2 vydává vedoucí národní výbor.
účinné od 1. 1. 1951(1) O rozsahu znárodnění majetku přenechaného k začlenění do komunálního podniku rozhodne podle předpisů o znárodnění a se zřetelem na potřeby provozu komunálního podniku ministr vnitra v dohodě s věcně příslušným ministrem nebo krajský národní výbor podle jejich zmocnění.
účinné od 1. 1. 1951(2) Při určení náhrady za znárodněný majetek začleněný do komunálního podniku, kterou má poskytnout Fond znárodněného hospodářství, je rozhodný stav tohoto majetku v den jeho převzetí komunálním podnikem a stav závazků k němu v tento den náležejících. O tom, zda se náhrada za tento majetek poskytne, o její výši a o způsobu placení rozhodne podle předpisů o znárodnění ministr financí v dohodě s ministrem vnitra a s věcně příslušným ministrem.
účinné od 1. 1. 1951(3) Předpisy o znárodnění stanoví, v které závazky vstupuje komunální podnik, do něhož byl začleněn znárodněný majetek, za kterých podmínek se může komunální podnik domáhat zrušení závazku nebo jeho přiměřené úpravy, jak se upravují závazky předluženého znárodněného podniku, jehož majetek byl začleněn do komunálního podniku, jakož i za kterých podmínek může komunální podnik odporovat právním jednáním dřívějšího vlastníka znárodněného podniku.
účinné od 1. 1. 1951(1) Součástí názvu komunálního podniku je označení „komunální podnik“. Tohoto označení smějí užívat jen podniky organisované podle tohoto zákona. V názvu buď vhodným způsobem naznačeno, zda jde o podnik místního, okresního (ústředního, jednotného) nebo krajského národního výboru, popřípadě o podnik oblastní nebo společný. Podle možnosti buď v názvu naznačen i obor podnikání.
účinné od 1. 1. 1951(2) Dosavadní firma podniku, jehož majetek byl z větší části začleněn do komunálního podniku, nebo část firmy takového podniku může být pojata do názvu komunálního podniku bez svolení jinak nutného podle platných předpisů. Provozuje-li dosavadní majitel jiný podnik, musí jeho firmu nebo název přiměřeně upravit, aby se zřetelně lišily od názvu komunálního podniku.
účinné od 1. 1. 1951(1) Činnost komunálního podniku je určována jeho schváleným podnikovým plánem.
účinné od 1. 1. 1951(2) Podnikový plán komunálního podniku je svým obsahem součástí jednotného hospodářského plánu. Podnikový plán podléhá schválení. Orgán, kterému přísluší schvalovat podnikový plán, určí a podrobnosti stanoví směrnicemi ministerstvo vnitra v dohodě se státním úřadem plánovacím a ministerstvem financí.
účinné od 1. 1. 1951(3) Komunální podnik nepotřebuje oprávnění, která by podle předpisů živnostenského nebo jiného práva byla jinak nutná k provozování jeho činnosti podle schváleného podnikového plánu. Komunální podniky však jsou podrobeny ustanovením o schvalování provozoven, jakož i jiným předpisům o ochraně života a zdraví pracujících, o obecné bezpečnosti a předpisům o výchově pracujícího dorostu.
účinné od 1. 1. 1951(1) Komunální podnik se zapisuje do podnikového rejstříku. V ohlášce k zápisu do rejstříku se podnik odvolá na rozhodnutí, jímž byl zřízen, a sdělí soudu:
účinné od 1. 1. 1951(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně také pro ohlašování změn těchto skutečností k zápisu do podnikového rejstříku.
účinné od 1. 1. 1951(1) Z majetku, který má komunální podnik ve správě, nelze žádat ani dosíci uspokojení pohledávek za státem.
účinné od 1. 1. 1951(2) Pro závazky komunálního podniku se lze uspokojit toliko z majetku jemu svěřeného do správy, který není určen k tomu, aby ho podnik trvale užíval (§ 14 odst. 1).
účinné od 1. 1. 1951(1) Komunální podnik nesmí zcizit části majetku svěřeného do jeho správy, které jsou určeny k tomu, aby jich trvale užíval. Jednání příčící se tomuto zákazu jsou právně bezúčinná.
účinné od 1. 1. 1951(2) K majetkovým částem uvedeným v odstavci 1 nemohou třetí osoby nabýt zástavních nebo jiných věcných práv.
účinné od 1. 1. 1951(3) Ze zákazu zcizení a zatížení majetku podle odstavců 1 a 2 mohou orgány vrchního státního vedení a dozoru povolit výjimku. Podrobnosti stanoví Statut (§ 50).
účinné od 1. 1. 1951(1) Zástavní práva váznoucí na majetkových částech uvedených v § 14 odst. 1 zanikají bez náhrady dnem počátku účinnosti tohoto zákona a na příště dnem, kdy takový majetek se začlení do komunálního podniku, nebo kdy ho komunální podnik jiným způsobem nabude. Knihovní soud je vymaže na návrh komunálního podniku s odvoláním na tento zákon. Závazky, pro které bylo zástavní právo zřízeno, zůstávají nedotčeny.
účinné od 1. 1. 1951(2) Za kterých podmínek zanikají jiná věcná práva na majetkových částech uvedených v § 14 odst. 1, upraví vláda nařízením.
účinné od 1. 1. 1951(3) Zánik zástavních práv podle odstavce 1 nenastává v případech, kdy komunální podnik nabyl jiného než národního majetku, na kterém vázne zástavní právo za závazek zároveň nepřevzatý, a dále v případech, ve kterých vláda povolí výjimku na návrh ministra vnitra učiněný v dohodě s ministrem financí.
účinné od 1. 1. 1951(1) Organisace komunálního podniku se musí přizpůsobovat zásadám socialistického hospodářství a musí zajišťovat dokonalou spolupráci a umožňovat úspěšné plnění plánovaných úkolů.
účinné od 1. 1. 1951(2) V komunálním podniku odpovídá každý osobně za splnění úkolů jemu připadajících.
účinné od 1. 1. 1951(3) Vedení komunálního podniku a jeho částí přísluší vždy jednomu vedoucímu, který má samostatnou rozhodovací pravomoc.
účinné od 1. 1. 1951(1) V čele komunálního podniku je správce, který vede podnik, zastupuje jej a jedná jeho jménem.
účinné od 1. 1. 1951(2) O věcech komunálního podniku rozhoduje správce samostatně, pokud podle zvláštních předpisů nepotřebuje souhlasu nebo schválení nadřízeného orgánu.
účinné od 1. 1. 1951(3) Správce je přímo podřízen vedoucímu národnímu výboru a jemu odpovídá za splnění svých povinností. Vedoucí národní výbor může uložit správci, aby k některým opatřením si předem vyžádal jeho souhlas.
účinné od 1. 1. 1951(4) V komunálních podnicích, pro něž je zřízeno společné ředitelství (oddíl VI), platí o podřízenosti správce ustanovení § 31.
účinné od 1. 1. 1951(5) Správce je jmenován a odvoláván vedoucím národním výborem po vyjádření krajského inspektorátu komunálních podniků (§ 37) a po slyšení krajského orgánu jednotné odborové organisace.
účinné od 1. 1. 1951(6) Správcem může být toliko československý občan oddaný lidově demokratickému řádu, občansky a mravně bezúhonný a k plnění této funkce schopný.
účinné od 1. 1. 1951(7) Správce nesmí vykonávat zaměstnání, funkci nebo činnost, které jsou v rozporu se zájmy komunálního podniku.
účinné od 1. 1. 1951(8) Správce slíbí předsedovi vedoucího národního výboru, že bude svědomitě plnit své povinnosti v souladu se zájmy státu. Slib zároveň potvrdí písemně. Dnem slibu se správce ujímá své funkce a stává se zaměstnancem komunálního podniku, pokud jím nebyl již dříve.
účinné od 1. 1. 1951(9) Správce se může své funkce vzdát. Vzdání se stává účinným, jakmile je vedoucí národní výbor vezme na vědomost.
účinné od 1. 1. 1951(10) Odvoláním z funkce nebo vzdáním se funkce, jež bylo vzato na vědomí, zaniká správcův pracovní poměr, pokud vedoucí národní výbor jej neponechal v platnosti. Nedošlo-li k zániku pracovního poměru za okolností, pro které by jinak bylo možno pracovní poměr zrušit předčasně, přísluší správci plat po dobu odpovídající výpovědní lhůtě stanovené obecnými předpisy.
účinné od 1. 1. 1951(11) Na jmenování a odvolání správce se nevztahují předpisy o spolupůsobení závodního zastupitelstva při přijímání a zařazování zaměstnanců na pracovní místa a při propouštění zaměstnanců; k jeho jmenování a odvolání také není potřebí úředního souhlasu jinak nutného při sjednávání a rozvázání pracovního poměru.
účinné od 1. 1. 1951(1) Vedoucí národní výbor ustanoví z řad zaměstnanců komunálního podniku na návrh správcův jednoho nebo více zástupců, kteří v době nepřítomnosti nebo zaneprázdnění správce jej zastupují v plném rozsahu jeho pravomoci ve stanoveném pořadí. Na ustanovení správcova zástupce a jeho odvolání se nevztahují předpisy o spolupůsobení závodního zastupitelstva při zařazování zaměstnanců na pracovní místa a při propouštění zaměstnanců.
účinné od 1. 1. 1951(2) Správce může v rámci své pravomoci zmocnit ještě další osoby, aby v omezeném a výslovně stanoveném rozsahu jednaly jeho jménem. Takové zmocnění udělí zejména zaměstnancům vedoucím jednotlivé organisační složky komunálního podniku (závody, odbory, provozovny atd.).
účinné od 1. 1. 1951Statut (§ 50) stanoví, v kterých případech se v komunálním podniku ustanoví podnikový hospodář, jaké má úkoly a jaké je jeho právní postavení.
účinné od 1. 1. 1951(1) Komunální podnik ohlásí k zápisu do podnikového rejstříku svého správce a jeho zástupce. Tyto osoby se podepíší před soudem nebo podají svůj podpis v ověřené formě.
účinné od 1. 1. 1951(2) Za podnik se podepisuje tak, že k vytištěnému nebo kýmkoliv napsanému názvu podniku připojí správce (zástupce) svůj podpis.
účinné od 1. 1. 1951Správce a osoby, které zastupují komunální podnik nebo obstarávají jeho věci, odpovídají za škodu, kterou podniku způsobili. O nárocích na náhradu škody rozhodují soudy.
účinné od 1. 1. 1951Komunální podnik může být organisován tak, že se určité úkoly pomocné, poradní a kontrolní svěřují občanstvu. Podrobnosti upraví ministerstvo vnitra směrnicemi.
účinné od 1. 1. 1951(1) Pracovní a mzdové poměry zaměstnanců komunálních podniků se řídí předpisy platnými pro zaměstnance, na které se vztahuje zákon o státní mzdové politice.
účinné od 1. 1. 1951(2) Pokud tento zákon nebo předpisy podle něho vydané nestanoví jinak, přijímá zaměstnance a na pracovní místa je zařazuje správce komunálního podniku po projednání se závodním zastupitelstvem. K jejich propuštění je třeba souhlasu tohoto orgánu.
účinné od 1. 1. 1951(1) Podnícení hmotného zájmu zaměstnanců na výsledcích plnění podnikového plánu slouží podnikový fond pracujících. Do něho plyne podíl na zisku docíleném podle plánu a podíl na lepším hospodářském výsledku, než byl plánován. Při výpočtu podílu na lepším hospodářském výsledku se přihlíží k celkové výši docíleného výsledku před jeho případným zdaněním.
účinné od 1. 1. 1951(2) Komunální podnik odvádí podnikovému fondu pracujících jeho podíl do 14 dnů po schválení účetní závěrky. Ministr vnitra může komunálnímu podniku uložit, aby odváděl na tento podíl zálohy.
účinné od 1. 1. 1951(1) Krajský národní výbor stanoví podle směrnic, jež vydá ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí, který majetek a závazky patří v komunálním podniku k podnikovému fondu pracujících.
účinné od 1. 1. 1951(2) Prostředků podnikového fondu pracujících používá správce po projednání se závodním zastupitelstvem.
účinné od 1. 1. 1951(3) O správě a provozu sociálních, zdravotních, kulturních a tělovýchovných zařízení podnikových fondů pracujících, jakož i o používání prostředků těchto fondů vydá ministerstvo vnitra v dohodě s ústředním orgánem jednotné odborové organisace směrnice v rámci předpisů podle § 50.
účinné od 1. 1. 1951(4) Majetek a závazky patřící k podnikovému fondu pracujících a jeho hospodaření se v komunálním podniku vykazují odděleně.
účinné od 1. 1. 1951Komunální podnik poskytuje své výrobky a koná práce a služby za úplatu podle obecných cenových předpisů, pokud podle zvláštních předpisů není stanoveno jinak. Pro typické úplaty může vydat sazebník.
účinné od 1. 1. 1951(1) Komunální podnik je povinen hospodařit podle rozpočtu, který je základem finančního plánu tvořícího součást jeho podnikového plánu.
účinné od 1. 1. 1951(2) Účetní závěrka komunálního podniku podléhá schválení. Orgán, kterému přísluší schvalovat účetní závěrku, určí a podrobnosti stanoví směrnicemi ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí, státním úřadem plánovacím a nejvyšším účetním kontrolním úřadem.
účinné od 1. 1. 1951O finančním hospodaření komunálních podniků platí zvláštní předpisy.
účinné od 1. 1. 1951Má-li národní výbor více komunálních podniků velkého rozsahu, může pro ně zřídit se souhlasem ministerstva vnitra společné ředitelství.
účinné od 1. 1. 1951(1) V čele ředitelství stojí ředitel komunálních podniků. Platí o něm přiměřeně ustanovení o správci komunálního podniku s výjimkou ustanovení § 20 odst. 1.
účinné od 1. 1. 1951(2) Zaměstnanci ředitelství se posuzují jako zaměstnanci komunálních podniků.
účinné od 1. 1. 1951Správcové komunálních podniků, pro něž je zřízeno společné ředitelství, jsou podřízeni řediteli. Vrchnímu státnímu vedení a dozoru podléhají prostřednictvím ředitele.
účinné od 1. 1. 1951(1) Činnost ředitelství je zaměřena na splnění plánů podřízených komunálních podniků. Řídí se plánem. Částí plánu je rozpočet, podle něhož je ředitelství povinno hospodařit. Plán a účetní závěrku ředitelství projednává vedoucí národní výbor a schvaluje je dohlédací národní výbor (úřad).
účinné od 1. 1. 1951(2) Rozpočetní náklady ředitelství nekryté jeho rozpočetními výnosy uhradí příslušné komunální podniky podle rozvrhu provedeného vedoucím národním výborem.
účinné od 1. 1. 1951(3) Je-li to účelné v zájmu úkolů uložených ředitelství, může mu stát svěřit do správy též majetek.
účinné od 1. 1. 1951(4) Pro ředitelství platí přiměřeně ustanovení o komunálních podnicích obsažená v § 7 odst. 1 až 3, §§ 8 a 9, § 11 odst.3, §§ 13 až 16, §§ 18, 21 a 23, §§ 34 až 36, § 37 odst. 1, § 42, § 43 odst. 2 a 3, §§ 44 až 46, § 47 odst. 1 a 3, § 48 odst. 1, 2 a 4 a §§ 49, 52, 53 a 56. Rovněž platí pro ředitelství přiměřeně ustanovení jiných předpisů vztahujících se na komunální podniky, pokud vláda nestanoví nařízením odchylku.
účinné od 1. 1. 1951(5) Ministr financí stanoví v dohodě s ministrem vnitra nařízením, která ustanovení zákona č. 104/1950 Sb., o financování národních a komunálních podniků, platí přiměřeně pro ředitelství komunálních podniků, a případné odchylky od ustanovení téhož zákona.
účinné od 1. 1. 1951Ředitelství komunálních podniků, jež zřídí ústřední národní výbor hlavního města Prahy, může ministr vnitra pověřit některými úkoly odborného vrchního vedení (§ 37).
účinné od 1. 1. 1951(1) Komunální podniky jsou podřízeny vrchnímu vedení a dozoru státu.
účinné od 1. 1. 1951(2) Proti opatřením orgánů vrchního vedení a dozoru státu nemůže se komunální podnik odvolat.
účinné od 1. 1. 1951Bezprostřední vrchní vedení komunálních podniků a dozor státu nad nimi vykonává vedoucí národní výbor, a to zejména tím, že je zřizuje, určuje zaměření jejich činnosti, mění jejich učlenění nebo je zrušuje; začleňuje do nich národní majetek a přenáší na ně závazky, po případě majetek a závazky z nich vyjímá; jmenuje a odvolává správce a uděluje mu pokyny, popřípadě si vyhrazuje předchozí souhlas; projednává podnikový plán a účetní závěrku; všestranně dbá o to, aby komunální podniky řádně hospodařily a plnily své poslání.
účinné od 1. 1. 1951(1) Vrchní vedení komunálních podniků a dozor státu nad nimi ve vyšší stolici (instanční dohled) vykonávají národní výbory nadřízené vedoucímu národnímu výboru (bezprostředně dohlédací, po případě vyšší dohlédací národní výbor) a v nejvyšší stolici ministerstvo vnitra. Orgánům instančního dohledu také náleží dbát o to, aby vedoucí národní výbory plnily úkoly jim uložené.
účinné od 1. 1. 1951(2) Dohlédací národní výbor může vedoucímu národnímu výboru udělovat pokyny a vyhradit si, že některá opatření vyžadují jeho souhlasu. Může opatření vedoucího národního výboru změnit nebo zrušit nebo může s jeho vědomím zakročit opatřením vlastním. Oprávnění, jež přísluší bezprostřednímu dohlédacímu národnímu výboru, přísluší také vyššímu dohlédacímu národnímu výboru a ministerstvu vnitra.
účinné od 1. 1. 1951(3) Místní příslušnost dohlédacího národního výboru není dotčena tím, že u oblastního komunálního podniku jsou přibrány k poradní a pomocné účasti také národní výbory mimo obvod jeho působnosti.
účinné od 1. 1. 1951(4) Krajské národní výbory dbají o to, aby síť komunálních podniků v kraji a jejich činnost byly v souladu s jednotným hospodářským plánem. Ministerstvo vnitra usměrňuje tyto úkoly s hlediska celostátního.
účinné od 1. 1. 1951(5) Opatření vedoucího národního výboru, k jehož provedení bude třeba změnit obsah nebo rozsah úkolů svěřených komunálnímu podniku prováděcím plánem jednotného hospodářského plánu, vyžadují vždy souhlasu dohlédacího národního výboru (úřadu). Dříve než udělí tento souhlas, dohlédací národní výbor projedná věc s příslušným plánovacím místem.
účinné od 1. 1. 1951(6) Usnesení vedoucího národního výboru, jímž se do komunálního podniku začleňuje majetek nebo přenáší naň závazek, nebo jímž se takový majetek nebo závazek z komunálního podniku vyjímá, vyžaduje souhlasu toho dohlédacího národního výboru (úřadu), který schvaluje plán komunálního podniku.
účinné od 1. 1. 1951(7) Před každým opatřením dohlédacího národního výboru (úřadu) je třeba slyšet vedoucí národní výbor, pokud není nebezpečí v prodlení.
účinné od 1. 1. 1951(1) K úkolům vrchního vedení a dozoru státu nad komunálními podniky náleží také sjednocování a usměrňování jejich podnikové činnosti, péče o jejich účelnou organisaci a odborné vedení provozu a péče o jejich hmotné zásobování (odborné vrchní vedení).
účinné od 1. 1. 1951(2) Pro vykonávání odborného vrchního vedení komunálních podniků se zřizují krajské inspektoráty komunálních podniků jako orgány krajských národních výborů a dále ústřední inspektorát komunálních podniků jako orgán ministerstva vnitra a oblastní inspektorát komunálních podniků jako orgán pověřenectva vnitra. Směrnice a pokyny inspektorátů ve věcech odborného vrchního vedení komunálních podniků jsou závazné pro podřízené národní výbory a pro správce komunálních podniků.
účinné od 1. 1. 1951(3) Pro obvod ústředního národního výboru hlavního města Prahy se inspektorát komunálních podniků nezřizuje.
účinné od 1. 1. 1951(1) V čele inspektorátu stojí inspektor komunálních podniků. Ústředního (oblastního) inspektora jmenuje a odvolává ministr vnitra; krajského inspektora jmenuje a odvolává krajský národní výbor.
účinné od 1. 1. 1951(2) O inspektoru komunálních podniků platí přiměřeně ustanovení o správci komunálních podniků s výjimkou ustanovení § 20 odst. 1.
účinné od 1. 1. 1951(1) Činnost inspektorátu se řídí plánem. Částí plánu je rozpočet, podle něhož je inspektorát povinen hospodařit. Plán a účetní závěrku krajského inspektorátu projednává krajský národní výbor a schvaluje je ministerstvo vnitra; ministerstvo vnitra také schvaluje plán a účetní závěrku ústředního (oblastního) inspektorátu.
účinné od 1. 1. 1951(2) Je-li to potřebné v zájmu úkolů uložených inspektorátu, může mu stát svěřit do správy též majetek.
účinné od 1. 1. 1951(3) Pro inspektoráty platí přiměřeně ustanovení o komunálních podnicích obsažená v § 7 odst. 1 až 3, §§ 8 a 9, § 11 odst. 3, §§ 13 až 16, §§ 18, 21, 23, 28, 34 a 42, § 43 odst. 2 a 3 a §§ 44, 45, 52, 53 a 56. Rovněž platí pro inspektoráty přiměřeně ustanovení jiných předpisů vztahujících se na komunální podniky, pokud vláda nestanoví nařízením odchylku. Kde se v takových ustanoveních mluví o vedoucím národním výboru, použije se jich vzhledem ke krajskému inspektorátu přiměřeně o příslušném krajském národním výboru a vzhledem k ústřednímu (oblastnímu) inspektorátu o ministerstvu (pověřenectvu) vnitra.
účinné od 1. 1. 1951Které úkoly náležejí k vrchnímu odbornému vedení komunálních podniků, stanoví Statut (§ 50); podrobnosti stanoví ministerstvo vnitra směrnicemi.
účinné od 1. 1. 1951Zaměstnanci inspektorátu se posuzují jako zaměstnanci komunálních podniků.
účinné od 1. 1. 1951(1) Vedoucí národní výbor může z komunálního podniku vyjmout majetek a učinit o něm opatření ve vlastním oboru působnosti; zejména může takový majetek začlenit do jiného svého komunálního podniku.
účinné od 1. 1. 1951(2) Vedoucí národní výbor může z komunálního podniku vyjmout závazek a přenést jej na jiný svůj komunální podnik.
účinné od 1. 1. 1951(3) Ministr vnitra nebo podle jeho zmocnění krajský národní výbor může obdobně podle ustanovení odstavců 1 a 2 provést změny v učlenění komunálních podniků, i když patří různým vedoucím národním výborům, po případě převést komunální podnik z jednoho vedoucího národního výboru na jiný.
účinné od 1. 1. 1951(1) Ministr vnitra může vyjmout komunální podnik z organisace podle tohoto zákona a naložit s ním buď ve vlastním oboru působnosti, nebo v dohodě s příslušným ministrem jej odevzdat k opatření podle předpisů, které tomuto ministru přísluší provádět.
účinné od 1. 1. 1951(2) Ministr vnitra může z komunálního podniku vyjmout majetek nebo závazky a učinit o nich opatření ve vlastním oboru působnosti nebo je v dohodě s příslušným ministrem převést do jeho pravomoci, aby o nich učinil opatření ve vlastním oboru působnosti.
účinné od 1. 1. 1951(3) Ministr vnitra může v dohodě s ministrem financí přenést na komunální podnik závazky patřící k národnímu majetku.
účinné od 1. 1. 1951Před každou změnou v učlenění komunálního podniku je třeba slyšet jeho správce.
účinné od 1. 1. 1951(1) Přechodem závazků podle § 42 odst. 2 a 3 a § 43 odst. 2 a 3 se jich dosavadní dlužník zprošťuje. K takovému přechodu není potřebí přivolení věřitele.
účinné od 1. 1. 1951(2) O přechodu závazků na komunální podnik vydává potvrzení vedoucí národní výbor.
účinné od 1. 1. 1951Vedoucí národní výbor může komunální podnik zrušit. Při tom také stanoví, jak má být naloženo s majetkem zrušeného podniku. Toto usnesení vyžaduje souhlasu toho dohlédacího národního výboru (úřadu), který schvaluje plán komunálního podniku.
účinné od 1. 1. 1951(1) Po zrušení komunálního podniku jmenuje vedoucí národní výbor likvidátora. Jmenovaného likvidátora může též odvolat.
účinné od 1. 1. 1951(2) Zrušení komunálního podniku i jmenování a odvolání likvidátora ohlásí vedoucí národní výbor k zápisu do podnikového rejstříku.
účinné od 1. 1. 1951(3) Likvidátor nebude jmenován, dojde-li při zrušení komunálního podniku k přenesení všech jeho závazků na jiný subjekt.
účinné od 1. 1. 1951(1) Likvidátor smí zpeněžit majetek zrušeného komunálního podniku jen, pokud o něm nebylo jinak stanoveno podle § 46.
účinné od 1. 1. 1951(2) Likvidační přebytek zrušeného komunálního podniku odvede likvidátor Fondu znárodněného hospodářství.
účinné od 1. 1. 1951(3) Po skončení likvidace navrhne likvidátor výmaz komunálního podniku z podnikového rejstříku.
účinné od 1. 1. 1951(4) Knihy a spisy zrušeného komunálního podniku odevzdá likvidátor vedoucímu národnímu výboru.
účinné od 1. 1. 1951(1) Likvidátor je podroben dozoru obdobně podle ustanovení o správci komunálního podniku.
účinné od 1. 1. 1951(2) O osobní odpovědnosti likvidátorově a o vymáhání náhrady škody jím způsobené platí přiměřeně ustanovení § 21.
účinné od 1. 1. 1951Vláda vyhlásí nařízením Statut komunálních podniků. Statut určí komunálním podnikům směrnice zejména o oblastních a společných komunálních podnicích, řízení, organisaci a právním postavení orgánů, kmenovém jmění, zcizování a zatěžování majetku, podnikovém plánu, práci a pracujících, péči o kádry, technice provozu, finančním hospodaření, podnikových fondech pracujících, o ředitelstvích komunálních podniků a o vrchním vedení a dozoru státu. Vycházejíce z ducha tohoto Statutu, komunální podniky postupují podle zásad do něho pojatých tak, aby splnily své poslání.