Vyhláška ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky, kterou se upravují podrobnosti o postupu při posuzování archivních dokumentů jako kulturních památek a způsob zajišťování zvýšené ochrany archivních dokumentů jako kulturních památek a národních kulturních památek

§ 1

účinné od 1. 1. 1976Posuzovací hlediska

účinné od 1. 1. 1976(1) Při posuzování, zda archivní dokument (dále jen „dokument“) je kulturní památkou podle zákona, se přihlíží zejména k obsahové hodnotě dokumentu, k jeho formě, k významu jeho původce, k době a místu jeho vzniku, dále k významu dokumentu pro všeobecné, národní nebo regionální dějiny, k jeho významu pro dějiny vědy, techniky, hospodářství a kultury, k jeho jedinečnosti a původnosti nebo k jiné důležité vlastnosti, pro niž má mimořádný význam pro kulturu společnosti (§ 3 odst. 1 a 2 zákona).

účinné od 1. 1. 1976(2) Kulturními památkami mohou být jednotlivé dokumenty, jejich soubory (archivní fondy, archivní sbírky) nebo jejich ucelené části, i když některé dokumenty v těchto souborech samy o sobě nejsou kulturními památkami.

§ 2

účinné od 1. 1. 1976(1) Návrhy na posouzení, zda dokument je kulturní památkou (dále jen „návrhy“), podávají ministerstvu vnitra Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo vnitra“) archivy, v nichž jsou takové dokumenty uschovány (§ 3 odst. 3 zákona), pokud dále není stanoveno jinak.

účinné od 1. 1. 1976(2) Podnikové archivy zřízené v organizacích řízených národními výbory (§ 25 odst. 2 zákona) působícími na území hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy a na území města Košic podávají návrhy prostřednictvím archivů těchto měst. Ostatní podnikové archivy a státní okresní archivy podávají návrhy prostřednictvím příslušného státního oblastního archivu.

účinné od 1. 1. 1976(3) Návrhy týkající se dokumentů uschovaných v archivech uvedených v § 27 a 28 zákona podávají příslušné orgány nebo organizace způsobem dohodnutým s ministerstvem vnitra.

§ 3

účinné od 1. 1. 1976(1) Návrhy týkající se dokumentů, které nejsou uloženy v archivech, podávají ministerstvu vnitra státní oblastní archivy, v jejíchž územním obvodu se dokument nachází, a Archiv hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy.

účinné od 1. 1. 1976(2) Návrhy týkající se dokumentů, uložených v organizacích a zařízeních ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky¹) (dále jen „ministerstvo kultury“) podávají archivy uvedené v odstavci 1 s odborným stanoviskem těchto organizací a zařízení.

§ 4

účinné od 1. 1. 1976Řízení o návrzích

účinné od 1. 1. 1976(1) Ministerstvo vnitra nebo jím pověřený státní archiv (§ 3 odst. 3 zákona) si ve složitějších případech před rozhodnutím o návrhu vyžádá stanovisko vědeckých institucí; jde-li o dokumenty uložené v organizacích a zařízeních ministerstva kultury, vyžádá si vždy též stanovisko tohoto ministerstva.

účinné od 1. 1. 1976(2) O rozhodnutí, zda je dokument kulturní památkou, uvědomí ministerstvo vnitra nebo jím pověřený státní archiv co nejdříve archiv, v němž je dokument uschován, dále archiv, jehož prostřednictvím byl návrh podán, a jde-li o dokument, který není uschován v archivu, toho, kdo je oprávněn s dokumentem nakládat.

§ 5

účinné od 1. 1. 1976Pořizování reprodukcí

účinné od 1. 1. 1976(1) K zabezpečení fyzické podoby dokumentů, které jsou kulturními památkami nebo byly prohlášeny za národní kulturní památky, pořídí archivy, v nichž jsou tyto dokumenty uschovány, reprodukce těchto dokumentů.

účinné od 1. 1. 1976(2) Archivy pořídí reprodukce dokumentů ihned po rozhodnutí, že dokument je kulturní památkou nebo po prohlášení dokumentu za národní kulturní památku; jde-li o dokument prohlášený za národní kulturní památku, pořídí podle pokynů ministerstva vnitra zvláštní reprodukci pro dokumentační účely.

§ 6

účinné od 1. 1. 1976Uschovávání

účinné od 1. 1. 1976(1) Dokumenty, které jsou kulturními památkami (dále jen „dokumenty - kulturní památky“) se ponechávají v souborech dokumentů, jejichž jsou součástí.

účinné od 1. 1. 1976(2) Skutečnost, že dokumenty, které Jsou uschovány v archivech nebo v organizacích a zařízeních ministerstva kultury, jsou kulturními památkami, se výrazně vyznačí na ochranných obalech; označí se tak i prostory, kde jsou takové dokumenty umístěny. Tyto prostory se účinně zabezpečí proti přístupu nepovolaných osob.

účinné od 1. 1. 1976(3) O uschování dokumentů - kulturních památek se vede zvláštní plán pro uschování.

účinné od 1. 1. 1976(4) Kontrola fyzického stavu dokumentů - kulturních památek se provádí ve lhůtách a způsobem, které stanoví ministerstvo vnitra; zprávy o výsledku kontroly se podávají ihned po jejím skončení ministerstvu vnitra týmž způsobem, jako se podávají návrhy na posouzení, zda dokumenty jsou kulturními památkami (§ 2 a 3).

účinné od 1. 1. 1976(5) Nedostatky zjištěné ve fyzickém stavu dokumentů - kulturních památek se ihned odstraní a poškozené dokumenty se přednostně restaurují a konzervují.

účinné od 1. 1. 1976(6) Způsob zvýšené ochrany dokumentu - kulturní památky, který není v socialistickém společenském vlastnictví a který není uschován v archivu, popřípadě v organizaci nebo zařízeni ministerstva kultury, doporučí jeho vlastníkovi archiv, v němž je dokument veden v evidenci (§ 9 odst. 2 zákona), a to v mezích ustanoveni předchozích odstavců a s přihlédnutím k podmínkám jednotlivého případu.

§ 7

účinné od 1. 1. 1976Využívání

účinné od 1. 1. 1976(1) Dokumenty - kulturní památky se předkládají k nahlédnutí pouze v reprodukcích. Originály takových dokumentů lze předložit ke studiu pouze se souhlasem ředitele archivu (vedoucího organizace). Souhlas lze udělit, vyžaduje-li to nezbytně povaha studijního úkolu.

účinné od 1. 1. 1976(2) Originály dokumentů - kulturních památek lze zasílat ke studiu do jiného archivu jen výjimečně a při dodržení zvláštní opatrností.

účinné od 1. 1. 1976(3) Dokumentů - kulturních památek lze použít na území Československé socialistické republiky k jiným účelům než k nahlédnutí a studiu (např. pro výstavu apod.) jen po předchozím projednání s ministerstvem vnitra.

§ 8

účinné od 1. 1. 1976Evidence

účinné od 1. 1. 1976(1) Dokumenty - kulturní památky vedou ve zvláštní evidencí archivy, v nichž jsou uschovány; jsou-li uloženy v organizacích nebo zařízeních ministerstva kultury, vedou je ve zvláštní evidenci tyto organizace a zařízení. Zvláštní evidenci dokumentů - kulturních památek, které nejsou uschovány v archívech, vedou ty archívy, které určí ministerstvo vnitra, popřípadě ji vede ministerstvo vnitra samo. Zvláštní evidence všech dokumentů - kulturních památek je součástí ústřední evidence dokumentů, kterou vede ministerstvo vnitra.

účinné od 1. 1. 1976(2) Zvláštní evidence dokumentů - kulturních památek spočívá ve vyznačení znaků charakterizujících jejich hodnotu jako kulturních památek jak v evidenčním listu, tak i ve zvláštních záznamech, které se ukládají odděleně.

§ 9

účinné od 1. 1. 1976Uschovávání

účinné od 1. 1. 1976(1) Dokumenty prohlášené za národní kulturní památky se uschovávají na zvlášť bezpečném místě; jsou-li součástí souboru a není-li možno zabezpečit takto celý soubor, je třeba je ze souboru vyjmout. Ustanovení § 6 odst. 2, 3 a 6 platí obdobně.

účinné od 1. 1. 1976(2) O dokumenty prohlášené za národní kulturní památky mohou pečovat pouze pracovníci k tomu určení ředitelem archivu (vedoucím organizace nebo zařízení), v němž jsou tyto dokumenty uschovány.

účinné od 1. 1. 1976(3) Konzervační a restaurační zásahy na dokumentech prohlášených za národní kulturní památky lze provést pouze se souhlasem ministerstva vnitra a způsobem, který toto ministerstvo zároveň určí. Jde-li o takové dokumenty uložené v organizacích a zařízeních ministerstva kultury, provádějí se konzervační a restaurační zásahy na nich v dohodě s tímto ministerstvem, přičemž se zároveň určí i způsob těchto zásahů.

účinné od 1. 1. 1976(4) Zprávy o fyzickém stavu dokumentů prohlášených za národní kulturní památky se podávají ministerstvu vnitra pravidelně jednou za rok. jsou-li tyto dokumenty ohroženy, podá se zpráva ihned. Zjištěné nedostatky se neprodleně odstraní.

§ 10

účinné od 1. 1. 1976Využívání

účinné od 1. 1. 1976(1) Dokumenty prohlášené za národní kulturní památky se předkládají k nahlédnutí pouze v reprodukcích. Originály takových dokumentů lze předložit ke studiu pouze v místnostech, kde jsou uschovány, a jen se souhlasem ministerstva vnitra. Souhlas lze udělit jen ve zvlášť odůvodněných případech.

účinné od 1. 1. 1976(2) Dokumenty prohlášené za národní kulturní památky lze na území Československé socialistické republiky vystavovat jen budou-li řádně zabezpečeny a pouze se souhlasem ministerstva vnitra a podle jím určených podmínek.

účinné od 1. 1. 1976(3) Ministerstvo vnitra ve spoluprácí se zúčastněnými orgány a organizacemi zajišťuje propagaci a popularizaci dokumentů prohlášených za národní kulturní památky a zveřejňování výsledků jejich vědeckého nebo jiného hodnocení.

§ 11

účinné od 1. 1. 1976Evidence

účinné od 1. 1. 1976(1) Dokumenty prohlášené za národní kulturní památky se v zájmu jejich zvýšené ochrany zapisují do zvláštního seznamu, který vede ministerstvo vnitra.

účinné od 1. 1. 1976(2) Zvláštní seznam dokumentů prohlášených za národní kulturní památky obsahuje základní charakteristické znaky těchto dokumentů a údaje o tom, kdy je vláda Slovenské socialistické republiky prohlásila za národní kulturní památku a kde jsou uschovány.

účinné od 1. 1. 1976(3) Ministerstvo vnitra vede kromě zvláštního seznamu i příslušnou dokumentaci dokumentů prohlášených za národní kulturní památky.

§ 12