Zákon o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů

§ 12

(1) Provozovatel, který způsobil ekologickou újmu nebo její bezprostřední hrozbu, je povinen nést náklady, a to i v případě, kdy preventivní opatření nebo nápravná opatření zajistí příslušný orgán. O náhradě nákladů rozhoduje příslušný orgán, který uložil preventivní nebo nápravná opatření podle tohoto zákona.

(2) Pokud ekologickou újmu nebo její bezprostřední hrozbu způsobilo více provozovatelů, nesou náklady společně a nerozdílně.

(3) Provozovatel činnosti uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, který provedl preventivní opatření nebo nápravná opatření, nenese náklady, pokud prokáže, že ekologická újma nebo její bezprostřední hrozba

1. a) byla způsobena třetí osobou a došlo k ní i přesto, že byla přijata vhodná bezpečnostní opatření, nebo
2. b) je důsledkem splnění rozhodnutí nebo jiného závazného aktu orgánu veřejné správy a nejedná se o rozhodnutí nebo akty vydané k odstranění nebo zmírnění emisí nebo událostí způsobených provozní činností provozovatele.

(4) Příslušný orgán rozhodne, že provozovatel činnosti uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, který provedl nápravná opatření k odstranění ekologické újmy, nebo za kterého je zajistil příslušný orgán, nenese jejich náklady, pokud prokáže, že

1. a) neporušil právní předpisy nebo rozhodnutí vydaná na jejich základě a ekologická újma byla způsobena emisí nebo událostí, která byla výslovně povolena podle zvláštních právních předpisů¹⁵), nebo
2. b) podle stavu vědeckých a technických znalostí v době, kdy došlo k emisím nebo k dané provozní činnosti, nebylo považováno za pravděpodobné, že by způsobily ekologickou újmu.

(5) Orgán veřejné správy, který vydal rozhodnutí nebo jiný závazný akt uvedený v odstavci 3 písm. b) nebo povolení k výkonu provozní činnosti podle zvláštních právních předpisů¹⁵) uvedené v odstavci 4, proplatí vynaložené náklady provozovateli, který prokáže, že nenese náklady podle odstavce 3 písm. b) nebo odstavce 4.

§ 13

(1) Příslušný orgán hradí náklady, které vynaložil místo provozovatele, ze státního rozpočtu. Bez zbytečného odkladu uloží provozovateli povinnost nahradit náklady takto vynaložené. Náhradu nákladů vybírá příslušný orgán, který rozhodl o náhradě nákladů podle § 12. Náklady vybrané příslušným orgánem jsou příjmem státního rozpočtu.

(2) Pokud je provozovatel v úpadku nebo v likvidaci, uplatňuje vymáhající orgán náhradu nákladů jako pohledávku v insolvenčním řízení, popřípadě jiným postupem podle insolvenčního zákona nebo při likvidaci právnické osoby¹⁶).

(3) Příslušný orgán může zahájit řízení o náhradě nákladů do pěti let ode dne, kdy byla opatření podle tohoto zákona ukončena, nebo ode dne, kdy byl zjištěn odpovědný provozovatel nebo třetí osoba. Tato lhůta se počítá od události, která nastane později.

(4) Nelze-li provozovatele zjistit nebo pokud zanikl nebo zemřel bez právního nástupce, nebo jde-li o nedobytnou pohledávku nebo prokáže-li provozovatel, že nenese náklady podle tohoto zákona, hradí náklady stát. V těchto případech stát hradí náklady jen nad rámec, v němž bylo zabránění nebo odstranění ekologické újmy nahrazeno z majetku nebo finančního zajištění provozovatele. Za stát jedná příslušný orgán.

(5) Stát náklady podle odstavce 4 nehradí, je-li zabránění nebo odstranění ekologické újmy provedeno jiným provozovatelem v rámci doplňkových nebo vyrovnávacích opatření uložených mu příslušným úřadem v řízení podle § 8.

(6) V případech uvedených v odstavci 4, kdy nelze uložit hrazení nákladů a jde přitom o náklady vzniklé za zajištění nápravných opatření k nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách, lze použít k hrazení těchto nákladů zvláštní účet kraje zřízený podle zvláštního právního předpisu¹⁷). Příslušný kraj zašle tyto prostředky příslušnému orgánu bez zbytečného odkladu na základě jeho žádosti.

§ 14

Finanční zajištění preventivních opatření nebo nápravných opatření

(1) Provozovatel, který vykonává provozní činnost uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, je povinen zabezpečit finanční zajištění k náhradě nákladů podle tohoto zákona (dále jen „finanční zajištění“). Rozsah finančního zajištění musí po celou dobu výkonu provozní činnosti provozovatele odpovídat rozsahu možných nákladů a intenzitě nebo závažnosti vytvářeného rizika ekologické újmy. K tomu je provozovatel povinen provést hodnocení rizik jednotlivých provozních činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, které hodlá provozovat, a toto hodnocení průběžně aktualizovat v případě významných změn provozní činnosti.

(2) Bez zabezpečení finančního zajištění podle tohoto zákona nelze vykonávat činnost uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(3) Finanční zajištění není povinen zabezpečit provozovatel, který prokáže na základě hodnocení rizik, že provozní činností může způsobit ekologickou újmu, jejíž náprava si vyžádá náklady nižší než 20 000 000 Kč, nebo ekologickou újmu, jejíž náprava si vyžádá náklady vyšší než 20 000 000 Kč a provozovatel je současně registrován v Programu EMAS¹⁸) nebo prokazatelně zahájil činnosti potřebné pro zaregistrování do tohoto programu, nebo má certifikovaný systém environmentálního řízení uznaný podle souboru norem ČSN EN ISO 14000 nebo prokazatelně zahájil činnosti potřebné k získání této certifikace.

(4) Finanční zajištění není povinen zabezpečit provozovatel, který vypouští odpadní vody, které neobsahují nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky.

(5) Způsob hodnocení rizik, kritéria posuzování dostatečného finančního zajištění pro provozovatele a bližší podmínky provádění a způsobu finančního zajištění k provedení preventivních opatření a nápravných opatření stanoví vláda nařízením.

§ 15

(1) Jestliže se ekologická újma nebo její bezprostřední hrozba týká nebo může týkat jiného členského státu Evropských společenství (dále jen „členský stát“), oznámí to příslušný orgán neprodleně ministerstvu.

(2) Ministerstvo v součinnosti s příslušným orgánem

1. a) poskytuje příslušným orgánům členských států, které mohou být ekologickou újmou dotčeny, potřebné informace týkající se bezprostředně hrozící nebo existující ekologické újmy pocházející z České republiky, aby mohly přijmout potřebná opatření k odstranění, odvrácení nebo minimalizaci ekologické újmy,
2. b) spolupracuje s příslušnými orgány členských států při přijímání preventivních a nápravných opatření a bere v úvahu doporučení vypracovaná příslušnými orgány členských států.

(3) Jestliže se ekologická újma nebo její bezprostřední hrozba pocházející z území jiného členského státu dotkne nebo může dotknout České republiky, je orgán veřejné správy, který informaci obdrží, povinen poskytnout tuto informaci bezodkladně ministerstvu.

(4) V případě, že Česká republika zjistí, že na jejím území došlo k ekologické újmě, jež má původ na území jiného členského státu, oznámí ministerstvo tuto skutečnost Komisi Evropských společenství a příslušným úřadům všech ostatních členských států dotčených ekologickou újmou nebo přijímanými preventivními opatřeními nebo nápravnými opatřeními a případně doporučí členskému státu, z jehož území ekologická újma pochází, přijetí preventivních opatření nebo nápravných opatření. Zároveň určí výši nákladů, které vznikly České republice v souvislosti s přijetím preventivních opatření nebo nápravných opatření, a bude požadovat jejich náhradu.

§ 16

Výkon státní správy

(1) Státní správu podle tohoto zákona vykonávají příslušné orgány, kterými jsou

1. a) ministerstvo,
2. b) Česká inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“),
3. c) správy národních parků a Agentura ochrany přírody a krajiny,
4. d) Ministerstvo obrany,
5. e) Ministerstvo zdravotnictví,
6. f) krajské hygienické stanice,
7. g) újezdní úřady.

(2) Ministerstvo

1. a) je ústředním správním úřadem na úseku předcházení a nápravy ekologické újmy,
2. b) vykonává vrchní státní dozor nad tím, jak další příslušné orgány vykonávají působnost stanovenou tímto zákonem,
3. c) vede souhrnnou evidenci případů ekologické újmy a její bezprostřední hrozby na území České republiky a jejich řešení,
4. d) přezkoumává rozhodnutí inspekce, správ národních parků a Agentury ochrany přírody a krajiny vydaná na základě tohoto zákona,
5. e) spolupracuje s příslušnými orgány ostatních členských států v případě, že se ekologická újma dotýká několika členských států,
6. f) poskytuje orgánům Evropských společenství informace požadované právními akty Evropských společenství a plní další úkoly vyplývající z členství České republiky v Evropských společenstvích v oblasti předcházení a nápravy ekologické újmy.

(3) Inspekce

1. a) přijímá sdělení o bezprostřední hrozbě ekologické újmy (§ 6 odst. 2) nebo o vzniklé či zjištěné ekologické újmě (§ 7 odst. 2),
2. b) kontroluje dodržování povinností stanovených tímto zákonem nebo rozhodnutím či opatřením vydaným na jeho základě a je oprávněna kontrolovat údaje poskytnuté provozovatelem včetně údajů o rozsahu znečištění,
3. c) zjišťuje a eviduje případy ekologické újmy,
4. d) vydává rozhodnutí o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření,
5. e) rozhoduje o náhradě nákladů (§ 12 odst. 1),
6. f) ukládá pokyny nebo jiná opatření na základě tohoto zákona,
7. g) vede přehledy informací o případech ekologické újmy nebo její bezprostřední hrozby a o projednávaných nebo uložených preventivních opatřeních a nápravných opatřeních,
8. h) ukládá pokuty za přestupky,
9. i) plní další úkoly příslušného orgánu vyplývající z tohoto zákona.

(4) Na území národních parků a Agentury ochrany přírody a krajiny a jejich ochranných pásem jsou příslušným orgánem v rozsahu působnosti inspekce správy národních parků nebo Agentury ochrany přírody a krajiny¹⁹). Správa národního parku nebo Agentura ochrany přírody a krajiny je věcně příslušným orgánem podle tohoto zákona, pokud se příčina vzniku ekologické újmy nebo její bezprostřední hrozby nachází na území národního parku nebo chráněné krajinné oblasti nebo v ochranném pásmu národního parku nebo chráněné krajinné oblasti.

(5) Ministerstvo obrany přezkoumává rozhodnutí újezdních úřadů vydaná na základě tohoto zákona.

(6) Ministerstvo zdravotnictví vykonává vrchní státní dozor nad krajskými hygienickými stanicemi z hlediska hodnocení analýzy rizik pro lidské zdraví (§ 11 odst. 2).

(7) Krajské hygienické stanice vydávají na základě požadavku inspekce, správy národního parku, Agentury ochrany přírody a krajiny nebo újezdního úřadu odborná stanoviska k analýzám rizik pro lidské zdraví a k nápravným opatřením při ekologické újmě na půdě.

(8) Na území vojenských újezdů jsou příslušným orgánem v rozsahu působnosti inspekce újezdní úřady.

§ 17

Dotčené orgány

(1) V řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření k předcházení nebo nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách je dotčeným orgánem vodoprávní úřad příslušný k povolení provozní činnosti²⁰).

(2) V řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření k předcházení nebo nápravě ekologické újmy na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin nebo přírodních stanovištích je dotčeným orgánem příslušný orgán ochrany přírody, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností²¹).

(3) V řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření k předcházení nebo nápravě ekologické újmy na lesích je dotčeným orgánem příslušný orgán státní správy lesů, kterým jsou obecní úřady obcí s rozšířenou působností²²).

(4) V řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření k předcházení nebo nápravě ekologické újmy na zemědělském půdním fondu je dotčeným orgánem příslušný orgán ochrany zemědělského půdního fondu, kterým jsou obecní úřady obcí s rozšířenou působností²³).

(5) Je-li v řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření provozovatelem organizace podle § 3a zákona o hornické činnosti²⁴), je dotčeným orgánem příslušný obvodní báňský úřad.

(6) V řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření v případě bezprostřední hrozby ekologické újmy nebo jejího vzniku způsobené provozem zařízení podléhajícím vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci²⁵) je dotčeným orgánem příslušný krajský úřad.

§ 18

Výkon kontroly

(1) Pracovníci příslušných orgánů se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem vydaným příslušným kontrolním orgánem, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole.

(2) Za odebrané vzorky pro účely kontroly údajů o rozsahu znečištění nenáleží osobě, jíž byl vzorek odebrán, náhrada.

§ 19

Přestupky

(1) Provozovatel se dopustí přestupku tím, že

1. a) neprovede preventivní opatření podle § 6 odst. 1 nebo podle § 6 odst. 4 věty první,
2. b) nesdělí příslušnému orgánu informace o všech důležitých okolnostech bezprostřední hrozby ekologické újmy, o nichž měl nebo mohl vědět, nebo o provedených preventivních opatřeních podle § 6 odst. 2,
3. c) neprovede veškerá proveditelná nápravná opatření podle § 7 odst. 1 nebo podle § 7 odst. 4 věty první,
4. d) nesdělí příslušnému orgánu informace o všech důležitých okolnostech vzniku ekologické újmy nebo okolnostech nasvědčujících jejímu vzniku, o nichž měl nebo mohl vědět, nebo o provedených nápravných opatřeních podle § 7 odst. 2,
5. e) vykonává provozní činnost uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu bez zabezpečení finančního zajištění v rozporu s § 14.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b), d) nebo e) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo c) lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.

§ 20

Společná ustanovení k přestupkům

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává na území národního parku správa národního parku, na území chráněné krajinné oblasti Agentura ochrany přírody a krajiny, na území vojenského újezdu újezdní úřad a v ostatních případech inspekce.

(2) Příjem z pokut je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky.

§ 21

Společná ustanovení

(1) Odkladný účinek odvolání je vyloučen v řízení podle § 8.

(2) V případě bezprostředně hrozící nebo existující ekologické újmy příslušný orgán může uložit povinnosti podle tohoto zákona v řízení na místě²⁶).

(3) Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupuje se při ukládání preventivních nebo nápravných opatření podle zvláštních právních předpisů¹²). Příslušný správní orgán rozhodující o preventivních opatřeních nebo nápravných opatřeních podle zvláštního právního předpisu¹²) si může vyžádat vyjádření příslušného orgánu, zda jde o ekologickou újmu nebo její bezprostřední hrozbu podle tohoto zákona. Pokud v žádosti uvede, že jde o věc, která nesnese odkladu, poskytne příslušný orgán své vyjádření do 1 dne od obdržení žádosti o vyjádření.

(4) Je-li příčinou vzniku ekologické újmy havárie podle vodního zákona, postupuje se při jejím zneškodňování a odstraňování jejích škodlivých následků podle § 40 a 41 vodního zákona²⁷); při ukládání nápravných opatření k odstranění následků takové havárie se postupuje podle tohoto zákona.

(5) Ukládání povinných kompenzačních opatření v případech zjištěného negativního vlivu koncepce nebo záměru na území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí²⁸) není tímto zákonem dotčeno. Příslušný orgán při ukládání preventivních opatření nebo nápravných opatření bere v úvahu záchranné programy zvláště chráněných druhů zajišťované podle § 52 zákona o ochraně přírody a krajiny⁴).

(6) Podle obecných předpisů o odpovědnosti za škodu se nepostupuje, pokud je v důsledku nápravy ekologické újmy podle tohoto zákona nahrazena i škoda na majetku.

(7) Tímto zákonem nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy²⁹), které stanoví pravomoc a působnost státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků, působnost složek integrovaného záchranného systému a práva a povinnosti právnických nebo fyzických osob při přípravě na mimořádné události a při záchranných a likvidačních pracích. V případech hrozícího nebezpečí z prodlení postupují složky integrovaného záchranného systému ve spolupráci s příslušným orgánem.

§ 22

Přechodná ustanovení