Čl. I
Odkaz účinné od 1. 4. 1959Čl. Iúčinné od 1. 4. 1959Zákon č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení, se mění a doplňuje takto:
- účinné od 1. 4. 19591. § 10 zní:
účinné od 1. 4. 1959 účinné od 1. 4. 1959„Výše starobního důchodu
účinné od 1. 4. 1959(1) Základní výměra starobního důchodu (§ 9 odst. 1) zaměstnance I. pracovní kategorie činí 60 %, zaměstnance II. pracovní kategorie 55 % a zaměstnance III. pracovní kategorie 50 % průměrného ročního výdělku.
účinné od 1. 4. 1959(2) Byl-li zaměstnanec I. anebo II. pracovní kategorie zaměstnán do dne vzniku nároku na starobní důchod déle než 20 let a zaměstnanec III. pracovní kategorie déle než 25 let, přičítají se k základní výměře důchodu za každý další rok zaměstnání
- účinné od 1. 4. 1959v I. pracovní kategorii od 21. roku zaměstnání 2 %,
- účinné od 1. 4. 1959v II. pracovní kategorii od 21. roku zaměstnání 1,5 % a
- účinné od 1. 4. 1959v III. pracovní kategorii od 26. roku zaměstnání 1 %
- účinné od 1. 4. 1959průměrného ročního výdělku; přitom se náhradní doba péče o dítě (§ 6 odst. 2 č. 2 písm. e)) nezapočítává do doby zaměstnání rozhodné pro výši důchodu.
účinné od 1. 4. 1959(3) Jestliže zaměstnanec byl zaměstnán střídavě v různých pracovních kategoriích, včítá se pro zvýšení nároku na důchod podle odstavce 2 do prvých 20 roků (zaměstnanci III. pracovní kategorie do prvých 25 roků) zaměstnání vždy nejprve doba zaměstnání ve III. pracovní kategorii, poté doba zaměstnání ve II. a naposled doba zaměstnání v I. pracovní kategorii.
účinné od 1. 4. 1959(4) Starobní důchod zaměstnance staršího 65 let, který byl zaměstnán po dobu kratší než 20 let, avšak aspoň 5 let (§ 9 odst. 2), činí poměrnou část z 50 % průměrného ročního výdělku, která odpovídá poměru doby zaměstnání k době 20 let.“
- účinné od 1. 4. 19592. § 11 zní:
účinné od 1. 4. 1959 účinné od 1. 4. 1959„Nároky na starobní důchod po dobu zaměstnání
účinné od 1. 4. 1959Zaměstnancům, kteří vykonávají zaměstnání po splnění podmínek pro vznik nároku na starobní důchod, náleží starobní důchod, popřípadě jeho třetina nebo jiná část podle toho, ve které pracovní kategorii jsou zaměstnáni a jakého věku dosáhli. Podrobnou úpravu těchto nároků stanoví vláda, která též určí, jak se těmto zaměstnancům jejich nároky na starobní důchod zvyšují za každý další rok zaměstnání.“
- účinné od 1. 4. 19593. § 19 zní:
účinné od 1. 4. 1959 účinné od 1. 4. 1959„Nejvyšší a nejnižší výměra starobního a invalidního důchodu
účinné od 1. 4. 1959(1) Starobní a invalidní důchod zaměstnance I. pracovní kategorie činí nejvýše 90 %, starobní a invalidní důchod ostatních zaměstnanců nejvýše 85 % průměrného ročního výdělku. Starobní a invalidní důchod spolu s jakýmkoliv důchodem z důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření), včetně důchodů z penzijního nadlepšení, nesmí však přesahovat
- účinné od 1. 4. 1959u zaměstnance I. pracovní kategorie částku 2200 Kčs,
- účinné od 1. 4. 1959u zaměstnance II. pracovní kategorie částku 1800 Kčs a
- účinné od 1. 4. 1959u zaměstnance III. pracovní kategorie částku 1600 Kčs
- účinné od 1. 4. 1959měsíčně. Vláda může nařízením zvýšit tyto nejvyšší výměry důchodů.
účinné od 1. 4. 1959(2) Starobní důchod podle § 9 odst. 1 a invalidní důchod činí nejméně 400 Kčs měsíčně, starobní důchod podle § 9 odst. 2 nejméně 300 Kčs měsíčně. Starobní důchod ani invalidní důchod zaměstnance staršího 20 let nesmí však být vyšší než 90 % průměrného ročního výdělku.“
- účinné od 1. 4. 19594. § 30 zní:
účinné od 1. 4. 1959 účinné od 1. 4. 1959„Výchovné k důchodům
účinné od 1. 4. 1959(1) Výchovné náleží na každé dítě (§ 24) poživatele důchodu starobního, invalidního, částečného invalidního, za výsluhu let, osobního a sociálního. Výchovné nenáleží na dítě, jež má nárok na sirotčí důchod nebo na něž přísluší přídavek na děti (výchovné podle předpisů o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil). Výchovné rovněž nenáleží na dítě, na něž nepřísluší přídavek na děti jen proto, že zaměstnanec nesplnil stanovené podmínky.
účinné od 1. 4. 1959(2) Výchovné činí měsíčně
účinné od 1. 4. 1959 Čl. I „Výše starobního důchodu „Nároky na starobní důchod po dobu zaměstnání „Nejvyšší a nejnižší výměra starobního a invalidního důchodu „Výchovné k důchodům při důchodu na 1 dítě na 2 děti na 3 děti na 4 děti na 5 dětí Kčs Kčs Kčs Kčs Kčs Kčs do 1400 70 170 430 690 950 nad 1400 70 170 400 640 880 účinné od 1. 4. 1959Při více dětech se zvyšuje částka výchovného, která náleží důchodci na 5 dětí, na každé další dítě měsíčně
- účinné od 1. 4. 1959o 260 Kčs při důchodu do 1400 Kčs a
- účinné od 1. 4. 1959o 240 Kčs při důchodu nad 1400 Kčs.
účinné od 1. 4. 1959(3) Výchovné činí měsíčně
účinné od 1. 4. 1959 Čl. I „Výše starobního důchodu „Nároky na starobní důchod po dobu zaměstnání „Nejvyšší a nejnižší výměra starobního a invalidního důchodu „Výchovné k důchodům při invalidním důchodu na 1 dítě na 2 děti na 3 děti na 4 děti na 5 dětí Kčs Kčs Kčs Kčs Kčs Kčs do 1400 120 260 480 700 950 nad 1400 120 260 460 660 880 účinné od 1. 4. 1959Při více dětech se zvyšuje částka výchovného, která náleží poživateli invalidního důchodu na 5 dětí, na každé další dítě měsíčně
- účinné od 1. 4. 1959o 260 Kčs při důchodu do 1400 Kčs a
- účinné od 1. 4. 1959o 240 Kčs při důchodu nad 1400 Kčs.
účinné od 1. 4. 1959(4) Jestliže poživatel důchodu je zároveň uživatelem zemědělské půdy ve výměře nad 0,5 ha (v pastvinářské nebo pícninářské oblasti nad 2 ha) nebo žije s takovým uživatelem půdy ve společné domácnosti jako člen rodiny, činí výchovné
účinné od 1. 4. 1959 Čl. I „Výše starobního důchodu „Nároky na starobní důchod po dobu zaměstnání „Nejvyšší a nejnižší výměra starobního a invalidního důchodu „Výchovné k důchodům na 1 dítě na 2 děti na 3 děti na 4 děti Kčs Kčs Kčs Kčs k důchodu 70 170 310 490 k invalidnímu důchodu 120 260 420 600 - účinné od 1. 4. 1959měsíčně a zvyšuje se o 220 Kčs na každé další dítě.
účinné od 1. 4. 1959Ustanovení § 36 odst. 2 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, platí obdobně.
účinné od 1. 4. 1959(5) Mělo-li by nárok na výchovné na totéž dítě několik osob, náleží výchovné té, která má nárok na vyšší výchovné, a při stejné výši výchovného té, jíž bylo dříve přiznáno. Vzniknou-li někomu nároky na výchovné na totéž dítě podle různých předpisů o důchodovém zabezpečení (pojištění, zaopatření), přizná se jen vyšší výchovné.
účinné od 1. 4. 1959(6) Výchovné náleží až do skončení povinné školní docházky dítěte a poté za stejných podmínek jako sirotčí důchod.
účinné od 1. 4. 1959(7) Je-li dítě v zaopatření jiné osoby než důchodce, vyplácí se výchovné této osobě.
účinné od 1. 4. 1959(8) Určuje-li soud výživné na dítě, přihlíží i k tomu, do jaké míry jsou potřeby dítěte uhrazovány výchovným, které se na ně poskytuje; do určeného výživného se výchovné nezapočítává.“
- účinné od 1. 4. 19595. § 42 odst. 1 zní:
účinné od 1. 4. 1959 účinné od 1. 4. 1959„(1) Vznikne-li nárok na starobní důchod v době, po kterou se vyplácí nemocenské, posuzuje se nárok zaměstnance na starobní důchod a jeho výši stejně jako nárok zaměstnance, který vykonává zaměstnání.“
- účinné od 1. 4. 19596. Kde se v tomto zákoně nebo v předpisech vydaných podle něho mluví o starobním důchodu ve výši jedné třetiny, rozumí se tímto důchodem část starobního důchodu poskytovaná na základě úpravy provedené vládou podle § 11.