účinné od 1. 1. 1983

účinné od 1. 1. 1983172

účinné od 1. 1. 1983VYHLÁŠKA

účinné od 1. 1. 1983federálního ministerstva paliv a energetiky

účinné od 1. 1. 1983ze dne 16. prosince 1982,

účinné od 1. 1. 1983o základních podmínkách dodávky topných plynů, ropy a gazolinu

účinné od 1. 1. 1983Federální ministerstvo paliv a energetiky v dohodě s zúčastněnými ústředními orgány a Státní arbitráží Československé socialistické republiky stanoví podle § 392 odst. 1 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění vyhlášeném pod č. 37/1971 Sb. a ve znění zákona č. 165/1982 Sb. a podle § 26 zákona č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití topných plynů (plynárenský zákon):

účinné od 1. 1. 1983

ČÁST PRVNÍ účinné od 1. 1. 1983ÚVODNÍ USTANOVENÍ účinné od 1. 1. 1983ČÁST PRVNÍ

§ 1

Odkaz účinné od 1. 1. 1983§ 1

účinné od 1. 1. 1983Předmět úpravy

účinné od 1. 1. 1983(1) Tato vyhláška upravuje dodávky

  1. účinné od 1. 1. 1983a) topných plynů
    1. účinné od 1. 1. 19831. svítiplynu, zemního plynu, koksárenského plynu technicky čistého
    2. účinné od 1. 1. 19832. propan-butanu
  1. účinné od 1. 1. 1983b) ropy a gazolinu

účinné od 1. 1. 1983mezi socialistickými organizacemi.

účinné od 1. 1. 1983(2) Vyhláška se nevztahuje na dodávky pro vývoz a z dovozu.

§ 2

Odkaz účinné od 1. 1. 1983§ 2

účinné od 1. 1. 1983Rozdělení odběratelů

účinné od 1. 1. 1983(1) Organizace odebírají topné plyny z plynovodní sítě jako velkoodběratelé nebo maloodběratelé.

účinné od 1. 1. 1983(2) Velkoodběratelé jsou odběratelé topných plynů, jejichž plánovaný roční odběr přesahuje 120 000 m3 svítiplynu a koksárenského plynu nebo 60 000 m3 zemního plynu při základních dodacích podmínkách1) pro jedno odběrní místo. Podle charakteru spotřeby se dělí na velkoodběratele

  1. účinné od 1. 1. 1983a) technologického charakteru
  2. účinné od 1. 1. 1983b) otopového charakteru.

účinné od 1. 1. 1983(3) Maloodběratelé jsou odběratelé topných plynů v menších množstvích, než je uvedeno v odstavci 2, jakož i odběratelé propan-butanu.

účinné od 1. 1. 1983(4) Za jedno odběrní místo se považuje objekt, popřípadě pozemek, tvořící samostatný a trvale propojený celek, ve kterém se odebírá topný plyn pro jednoho odběratele. V pochybnostech stanoví odběrní místo dodavatel.