Zákon o zemědělské dani

§ 1

Úvodní ustanovení

Tímto zákonem se upravuje zemědělská daň, která zahrnuje:

1. a) daň z pozemků;
2. b) daň z objemu mezd a odměn;
3. c) daň ze zisku;
4. d) daň z příjmu občanů ze zemědělské výroby.

§ 2

Poplatníci daně

(1) Poplatníkem daně z pozemků je každý uživatel pozemků uvedených v § 3. Pro daňovou povinnost je rozhodující, kdo je jako uživatel pozemků zapsán v evidenci nemovitostí.¹) Není-li v evidenci nemovitostí zapsán uživatel pozemků, je poplatníkem ten, kdo pozemky skutečně užívá.

(2) Z pozemků přenechaných občanům nebo organizacím do dočasného užívání podle zvláštních předpisů²) platí daň z pozemků dočasný uživatel.

(3) Z pozemků, které jsou užívány jako záhumenky, platí daň z pozemků jednotné zemědělské družstvo.

(4) Je-li v evidenci nemovitostí zapsána jako uživatel společenská organizace, která přenechala pozemek svým členům k dočasnému užívání, jsou poplatníky daně z pozemků jednotliví členové.

(5) Užívá-li pozemek několik poplatníků, jsou povinni platit daň společně a nerozdílně.

§ 3

Předmět daně

(1) Předmětem daně z pozemků jsou veškeré pozemky vedené v evidenci nemovitostí jako zemědělská půda,³) bez ohledu na to, jsou-li skutečně obdělávány či nikoliv nebo slouží-li k jiným účelům než k zemědělské výrobě.

(2) Z nezemědělské půdy podléhají dani okrasné zahrady³) v užívání občanů.

(3) Zemědělská půda, která byla trvale odňata zemědělské výrobě, je vyňata ze zdanění počínaje rokem, který následuje po roce, ve kterém byl pozemek vyňat z evidence zemědělské půdy.⁴)

§ 4

Osvobození od daně

(1) Od daně z pozemků jsou osvobozeny:

1. a) rekultivované pozemky po dobu 5 let, počínaje rokem následujícím po roce, kdy byly vráceny zemědělské výrobě;
2. b) pozemky, jejich části, počínaje rokem následujícím po osázení, na nichž byly osázeny:
   1. 1. ušlechtilé druhy vinné révy v souvislé výměře alespoň 1/4 ha po dobu 6 let,
   2. 2. ovocné sady, na nichž byly v souvislé výměře alespoň 1 ha vysázeny polokmeny, čtvrtkmeny, zákrsky nebo vřetena po dobu 4 let,
   3. 3. chmel a bobuloviny v souvislé výměře alespoň 1/2 ha po dobu 2 let;

1. c) pozemky dočasně odňaté zemědělské výrobě rozhodnutím příslušného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu,⁴) počínaje rokem následujícím po roce, ve kterém byly odňaty;
2. d) pozemky užívané diplomatickými zástupci pověřenými v Československé socialistické republice, konzuly z povolání a jinými osobami, které podle mezinárodního práva požívají výsad a imunity, a to za předpokladu, že nejsou československými státními občany a že je zaručena vzájemnost;
3. e) pozemky užívané rozpočtovými organizacemi.

(2) Poplatník uplatní nárok na osvobození od daně podle odstavce 1 písm. a) až c) v daňovém přiznání.

(3) Za rekultivované pozemky podle odstavce 1 se považují pozemky, které jsou v evidenci nemovitostí¹) vedeny jako zemědělská půda a na nichž se před rekultivací dolovalo, povrchově těžilo, nebo které byly úvozy a cestami a dále pozemky, které nebyly obdělávány pro značný stupeň jejich znehodnocení a které po rekultivaci jsou opět vhodné pro zemědělskou výrobu. Za rekultivované se považují i pozemky, které před rekultivací byly vedeny v evidenci nemovitostí jako nezemědělská půda a po rekultivaci byly převedeny do zemědělské půdy.

§ 5

Základ daně

(1) Základem daně z pozemků je celková výměra všech pozemků podléhajících dani.

(2) Do celkové výměry všech pozemků podléhajících dani se nezapočítávají pozemky patřící k rodinným domkům a pozemky zemědělské půdy členů jednotných zemědělských družstev, které souvisejí s pozemkem, na němž je obytná budova, nebo které jsou v zastavěném území obce,⁵) činí-li jejich úhrnná výměra mimo zastavěnou plochu nejvýše 800 m².

(3) Převýší-li výměra pozemků rozsah stanovený v odstavci 2, započítává se do celkové výměry všech pozemků celá jejich výměra.

§ 6

Sazba daně

(1) Daň z pozemků připadající na 1 ha pozemků je odstupňována podle produkčních ekonomických skupin a je stanovena v sazebníku, který tvoří přílohu č. 1.

(2) Do produkčních ekonomických skupin se zařazují jako celek jednotlivé státní podniky hospodařící na půdě, jednotná zemědělská družstva, školní statky a společné podniky⁶) hospodařící na půdě. Organizační jednotky semenářských, šlechtitelských a plemenářských podniků, agrokomplexu Nitra a státních hospodářských organizací vojenských lesů a statků se zařazují do produkčních ekonomických skupin samostatně.

(3) Pro ostatní uživatele půdy platí zařazení územně technické jednotky (katastrální území)⁷), ve které užívají pozemky, do produkční ekonomické skupiny.

(4) Zaplacená daň z pozemků je u organizací položkou snižující výnosy.

§ 7

Snížení daně

(1) Orgán vykonávající správu daně (dále jen „správce daně“) může snížit poplatníkům daň z pozemků až o 50 %, jestliže jimi obhospodařované pozemky jsou podstatně horší ve srovnání s ostatními pozemky v témže katastrálním území. Daň nelze snížit organizacím zařazeným jako celek do některé produkční ekonomické skupiny (§ 6 odst. 2).

(2) Správce daně může na žádost poplatníka snížit nebo prominout daň z pozemků, které jsou zaplaveny, na nichž se provádějí vodohospodářské úpravy, z pozemků, které byly během roku rozhodnutím příslušného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu zcela nebo zčásti odňaty dočasně nebo trvale zemědělské výrobě, z pozemků využívaných jako letištní pozemky a vojenská pásma, z pozemků, na nichž je zřízen národní park nebo chráněná krajinná oblast, státní přírodní rezervace, chráněné naleziště, chráněný park a zahrada, chráněná studijní plocha, chráněný přírodní výtvor, chráněná přírodní památka⁸) a ochranná pásma zřízená podle zvláštních předpisů.⁹)

(3) Při snížení nebo prominutí daně se přihlíží k tomu, do jaké míry nelze pozemky plně využívat k zemědělské výrobě a zejména k ekonomickým důsledkům z toho vyplývajícím.

§ 8

Poplatníci daně

Poplatníky daně z objemu mezd a odměn jsou:

1. a) jednotná zemědělská družstva a společné podniky;¹⁰)
2. b) státní podniky,¹¹) jejichž zakladatelem jsou federální ministerstvo zemědělství a výživy nebo ministerstvo zemědělství a výživy České socialistické republiky nebo ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky;
3. c) organizace s potravinářskou výrobou v působnosti národních výborů;
4. d) státní hospodářské organizace vojenských lesů a statků;
5. e) další organizace zemědělské výroby, zemědělských služeb a potravinářské výroby a výroby pochutin stanovené v obecně závazném právním předpise.

§ 9

Základ daně

(1) Základem daně z objemu mezd a odměn je objem mzdových prostředků a odměn za práci zúčtovaných v běžném roce k výplatě snížený o odměny vyplácené podle předpisů autorského práva.¹²)

(2) U jednotných zemědělských družstev se započte do základu daně uvedeného v odstavci 1 i příspěvek na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení.¹³)

(3) Daň z objemu mezd a odměn zahrnuje i pojistné nemocenského pojištění.¹⁴)

§ 10

Sazba daně

(1) Sazba daně z objemu mezd a odměn činí 50 % ze základu daně.

(2) Poskytuje-li poplatník služby veřejného stravování včetně velkovýroby jídel, veřejného ubytování, cestovního ruchu, opravy a údržbu automobilů osobních a jednostopých motorových vozidel včetně jejich přívěsů a příslušenství a další služby, do jejichž cen nebyla promítnuta daň z objemu mezd a odměn (příspěvek na sociální zabezpečení) ve výši 50 %, činí sazba daně z části základu připadajícího na tyto služby 20 %.

(3) Do části základu daně podle odstavce 2 se zahrnují veškeré prokazatelné a samostatně evidované mzdové prostředky připadající na uvedené služby. Pokud se tento základ daně samostatně nesleduje, stanoví se podle podílu výkonů za uvedené služby z celkových výkonů s přesností na desetiny (bez zaokrouhlení).

§ 11

Poplatníci daně

Poplatníky daně ze zisku jsou organizace uvedené v § 8.

§ 12

Předmět daně

Předmětem daně ze zisku jsou příjmy z veškeré činnosti poplatníků daně.

§ 13

Základ daně

(1) Základem daně ze zisku je zisk zjištěný v účetnictví zvýšený o:

1. a) částky, o které byly zvýšeny náklady nebo sníženy výnosy v rozporu s právními předpisy;
2. b) rozdíl, o který placené penále a pokuty převyšují přijaté penále, pokuty a náhrady škody za zaplacené penále a pokuty;
3. c) poplatky za znečišťování ovzduší včetně přirážky;¹⁵)
4. d) přirážky k základním úplatám za vypouštění odpadních vod.¹⁶)

O částky uvedené pod písmeny c) a d) se základ daně ze zisku zvýší, jen byly-li zahrnuty do nákladů.

(2) Základ daně ze zisku se sníží o:

1. a) rozdíl, o který placené úroky převyšují přijaté úroky, nejsou-li účtovány v nákladech;
2. b) částku odpočitatelného minima, která se určí normativem na 1 ha zemědělské půdy nebo vodní plochy, popřípadě normativem k objemu základních prostředků a zásob; podrobnosti o určení odpočitatelného minima stanoví obecně závazný právní předpis;
3. c) částky, které již byly u téhož nebo jiného poplatníka podrobeny dani ze zisku podle tohoto zákona, pokud jsou součástí zisku.

(3) Daň z objemu mezd a odměn je součástí nákladů poplatníka.

(4) Výdaje, jejichž rozsah nebo výše je závazně upravena pro státní podniky a pro státní hospodářské organizace zvláštními předpisy, se zahrnou pro výpočet základu daně ze zisku u všech dalších poplatníků do nákladů maximálně v rozsahu a do výše stanovené podle těchto předpisů.¹⁷)

(5) U poplatníků, kteří nevykáží zisk nebo vykáží ztrátu, je základem daně ze zisku rozdíl úhrnu částek zvyšujících a snižujících zisk podle odstavců 1 a 2 snížený o vykázanou ztrátu.

(6) U poplatníků v likvidaci nebo zaniklých bez likvidace, pokud nelze základ daně stanovit podle předchozích odstavců, je základem daně ze zisku likvidační přebytek.

§ 14

Sazba daně

Sazba daně ze zisku činí 50 % ze základu daně.

§ 15

Poplatníci daně

(1) Poplatníky daně z příjmu občanů ze zemědělské výroby jsou občané, kteří provozují zemědělskou výrobu na vlastní nebo společný účet.

(2) Provozuje-li zemědělskou výrobu společně více občanů, podléhají dani společně a nerozdílně.

§ 16

Předmět daně

(1) Předmětem daně z příjmu občanů ze zemědělské výroby jsou příjmy:

1. a) ze zemědělské výroby, lesnictví, rybníkářství provozovaných na pozemcích a vodních plochách ve vlastnictví občanů,¹⁸) v trvalém nebo dočasném užívání, popř. užívaných na základě jiného právního vztahu nebo provozovaných bez pozemků;
2. b) z vedlejší výroby a příležitostné činnosti provozované v souvislosti se zemědělskou výrobou.

(2) Za příjmy z činností uvedených v odstavci 1 se považují příjmy:

1. a) z rostlinné výroby bez ohledu, zda jde o pěstování běžných kultur nebo plodin (dále jen „kultury“) nebo zvláštních kultur, či výrobky pěstování lesa, ostatní lesní výrobky a těžbu dřeva;
2. b) z živočišné výroby, a to bez ohledu, je-li provozována v návaznosti na rostlinnou výrobu či bez rostlinné výroby;
3. c) z prodeje zemědělských výrobků z vlastní rostlinné a živočišné produkce včetně zemědělských výrobků nakoupených nebo převzatých od jiných občanů;
4. d) z příležitostné činnosti, při níž se využívá výrobních prostředků sloužících zemědělské výrobě zpravidla v době, kdy nejsou plně využívány pro tuto výrobu;
5. e) z vedlejší výroby navazující na rostlinnou a živočišnou výrobu, ze zpracování vlastní zemědělské produkce nebo z příležitostné výroby.

(3) Za příležitostnou činnost, vedlejší výrobu, příležitostnou výrobu nebo prodej zemědělských výrobků se nepovažuje taková činnost, která je poplatníkem provozována na základě povolení národního výboru¹⁹) nebo přesahují-li příjmy z těchto činností po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení příjmy, které jsou předmětem daně podle odstavce 1 písm. a).²⁰)

§ 17

Osvobození od daně

(1) Od daně z příjmu občanů ze zemědělské výroby jsou osvobozeni diplomatičtí zástupci pověření v Československé socialistické republice, konzulové z povolání a další osoby, které podle mezinárodního práva požívají výsad a imunity, za předpokladu, že nejsou československými státními občany a že je zaručena vzájemnost.

(2) Od daně z příjmu občanů ze zemědělské výroby jsou osvobozeni členové jednotných zemědělských družstev pokud jde o příjmy, které jsou jim vypláceny družstvem jako odměna za práci, popřípadě jako splátky na náhradu za odevzdaný majetek.

§ 18

Základ daně

(1) Příjem podrobený dani z příjmu občanů ze zemědělské výroby se vypočítává podle skutečně dosažených peněžních příjmů. U poplatníků provozujících zemědělskou výrobu na pozemcích se stanoví tento příjem nejméně ve výši odpovídající součinu průměrné normy výnosnosti připadající na 1 ha zemědělské půdy a celkové výměry všech pozemků způsobilých k zemědělskému obdělávání. Příjem z rostlinné výroby ve sklenících a fóliovnících se stanoví nejméně ve výši desetinásobku příjmu vypočteného podle průměrné normy výnosnosti, pokud nelze zjistit skutečně dosažené příjmy z této činnosti.

(2) Průměrné normy výnosnosti na 1 ha zemědělské půdy jsou stanoveny v příloze č. 2.

(3) Do celkové výměry rozhodné pro výpočet příjmu podrobeného dani podle průměrné normy výnosnosti se započítávají:

1. a) pastviny, pokud podle předpisů o ochraně zemědělského půdního fondu nebyla uložena jejich přeměna na ornou půdu, dvěma desetinami skutečné výměry;
2. b) hospodářsky využívané vodní plochy třemi desetinami skutečné výměry;
3. c) ostatní zemědělská půda plnou výměrou;
4. d) ostatní nezemědělská půda,¹⁸) která je využívána pro zemědělskou výrobu, plnou výměrou.

(4) Stanoví-li se příjem podle průměrné normy výnosnosti, je rozhodná celková výměra pozemků uvedených v odstavci 3 podle stavu k 31. prosinci roku, za který se daň vyměřuje, popřípadě ke dni zániku daňové povinnosti během roku.

(5) Od skutečně dosažených příjmů se odečítají výdaje na dosažení a zajištění příjmů paušální částkou, a to u příjmů:

1. a) z živočišné výroby a ze svozu dřeva z oblastí postižených kalamitou 50 %;
2. b) z pěstování zvláštních kultur a ze svozu dřeva, nejde-li o případ uvedený pod písmenem a), 40 %;
3. c) v ostatních případech 20 %.

(6) Prokáže-li poplatník hodnověrnými doklady výdaje vyšší než stanovené v odstavci 5, sníží se skutečně dosažený příjem o prokázané výdaje. Výdaji vynaloženými na dosažení příjmů nejsou výdaje na zlepšení a rozmnožení majetku, odpisy za opotřebení nebo znehodnocení a ztráty na majetku. Částky vyplácené zemědělskými organizacemi za přísun včelstev k zemědělským hmyzosnubným kulturám mají charakter náhrady nákladů vynaložených na dosažení příjmů a nezapočítávají se do základu daně.

(7) Pro stanovení odpočitatelných výdajů podle odstavce 5 se považují:

1. a) za živočišnou výrobu: chov skotu, prasat, koz, koní, drůbeže, ostatních hospodářských zvířat, kožešinových a laboratorních zvířat, včel, ryb sladkovodních, bource morušového, hlemýžďů pro konzum, a to včetně produktů a výrobků z jejich chovu;
2. b) za zvláštní kultury: vinná réva, chmel, tabák, zelenina, ovoce, léčivé, kořeninové a aromatické rostliny, květiny a okrasné dřeviny, dřeviny ovocné, houby pěstované, výrobky pěstování lesa, ostatní lesní výrobky, semena, sadba a množitelský materiál všeho druhu, a to včetně produktů z těchto kultur. Pro účely tohoto zákona se ke zvláštním kulturám řadí též těžba dřeva.

(8) Základem daně z příjmu občanů ze zemědělské výroby jsou příjmy vypočtené podle odstavců 1, 5 a 6 snížené o částku 6000 Kčs.

§ 19

Sazba daně

§ 20

Daň stanovená paušální částkou

Správce daně může:

1. a) stanovit daň z příjmu občanů ze zemědělské výroby paušální částkou a její výši určit v závislosti na výši předpokládaných příjmů, které jsou předmětem daně (§ 16);
2. b) upravit výši daně z příjmu občanů ze zemědělské výroby placené paušální částkou nebo zrušit stanovení daně paušální částkou pro zdaňovací období následující po zdaňovacím období, v němž bylo zjištěno, že její výše již neodpovídá příjmům docilovaným z činností, které jsou předmětem daně.

§ 21

Zvýšení a snížení daně

Správce daně může:

1. a) zvýšit daň z příjmu občanů ze zemědělské výroby až o 30 % poplatníku, který prodává zemědělské výrobky přímo spotřebitelům nebo zaměstnává-li občany v pracovním poměru;
2. b) snížit daň z příjmu občanů ze zemědělské výroby vypočtenou podle § 19 až o 50 % poplatníkům starším 65 let a poplatníkům se změněnou pracovní schopností.

§ 22

Záznamní povinnost

Poplatníkům, kteří mají příjem z pěstování zvláštních kultur nebo z provozování živočišné výroby ve větším rozsahu, z příležitostné činnosti nebo vedlejší výroby, může správce daně uložit, aby vedli záznamy o skutečně dosažených peněžních příjmech a výdajích a doklady uschovávali, a to po dobu 5 let od konce příslušného zdaňovacího období.