§ 1
Odkaz § 1Úvodní ustanovení
Tímto zákonem se upravuje zemědělská daň, která zahrnuje:
- a) daň z pozemků;
- b) daň z objemu mezd a odměn;
- c) daň ze zisku;
- d) daň z příjmu občanů ze zemědělské výroby.
172
ZÁKON
ze dne 8. listopadu 1988
o zemědělské dani
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Tímto zákonem se upravuje zemědělská daň, která zahrnuje:
(1) Poplatníkem daně z pozemků je každý uživatel pozemků uvedených v § 3. Pro daňovou povinnost je rozhodující, kdo je jako uživatel pozemků zapsán v evidenci nemovitostí.1) Není-li v evidenci nemovitostí zapsán uživatel pozemků, je poplatníkem ten, kdo pozemky skutečně užívá.
(2) Z pozemků přenechaných občanům nebo organizacím do dočasného užívání podle zvláštních předpisů2) platí daň z pozemků dočasný uživatel.
(3) Z pozemků, které jsou užívány jako záhumenky, platí daň z pozemků jednotné zemědělské družstvo.
(4) Je-li v evidenci nemovitostí zapsána jako uživatel společenská organizace, která přenechala pozemek svým členům k dočasnému užívání, jsou poplatníky daně z pozemků jednotliví členové.
(5) Užívá-li pozemek několik poplatníků, jsou povinni platit daň společně a nerozdílně.
(1) Předmětem daně z pozemků jsou veškeré pozemky vedené v evidenci nemovitostí jako zemědělská půda,3) bez ohledu na to, jsou-li skutečně obdělávány či nikoliv nebo slouží-li k jiným účelům než k zemědělské výrobě.
(2) Z nezemědělské půdy podléhají dani okrasné zahrady3) v užívání občanů.
(3) Zemědělská půda, která byla trvale odňata zemědělské výrobě, je vyňata ze zdanění počínaje rokem, který následuje po roce, ve kterém byl pozemek vyňat z evidence zemědělské půdy.4)
(1) Od daně z pozemků jsou osvobozeny:
(2) Poplatník uplatní nárok na osvobození od daně podle odstavce 1 písm. a) až c) v daňovém přiznání.
(3) Za rekultivované pozemky podle odstavce 1 se považují pozemky, které jsou v evidenci nemovitostí1) vedeny jako zemědělská půda a na nichž se před rekultivací dolovalo, povrchově těžilo, nebo které byly úvozy a cestami a dále pozemky, které nebyly obdělávány pro značný stupeň jejich znehodnocení a které po rekultivaci jsou opět vhodné pro zemědělskou výrobu. Za rekultivované se považují i pozemky, které před rekultivací byly vedeny v evidenci nemovitostí jako nezemědělská půda a po rekultivaci byly převedeny do zemědělské půdy.
(1) Základem daně z pozemků je celková výměra všech pozemků podléhajících dani.
(2) Do celkové výměry všech pozemků podléhajících dani se nezapočítávají pozemky patřící k rodinným domkům a pozemky zemědělské půdy členů jednotných zemědělských družstev, které souvisejí s pozemkem, na němž je obytná budova, nebo které jsou v zastavěném území obce,5) činí-li jejich úhrnná výměra mimo zastavěnou plochu nejvýše 800 m2.
(3) Převýší-li výměra pozemků rozsah stanovený v odstavci 2, započítává se do celkové výměry všech pozemků celá jejich výměra.
(1) Daň z pozemků připadající na 1 ha pozemků je odstupňována podle produkčních ekonomických skupin a je stanovena v sazebníku, který tvoří přílohu č. 1.
(2) Do produkčních ekonomických skupin se zařazují jako celek jednotlivé státní podniky hospodařící na půdě, jednotná zemědělská družstva, školní statky a společné podniky6) hospodařící na půdě. Organizační jednotky semenářských, šlechtitelských a plemenářských podniků, agrokomplexu Nitra a státních hospodářských organizací vojenských lesů a statků se zařazují do produkčních ekonomických skupin samostatně.
(3) Pro ostatní uživatele půdy platí zařazení územně technické jednotky (katastrální území)7), ve které užívají pozemky, do produkční ekonomické skupiny.
(4) Zaplacená daň z pozemků je u organizací položkou snižující výnosy.
(1) Orgán vykonávající správu daně (dále jen „správce daně“) může snížit poplatníkům daň z pozemků až o 50 %, jestliže jimi obhospodařované pozemky jsou podstatně horší ve srovnání s ostatními pozemky v témže katastrálním území. Daň nelze snížit organizacím zařazeným jako celek do některé produkční ekonomické skupiny (§ 6 odst. 2).
(2) Správce daně může na žádost poplatníka snížit nebo prominout daň z pozemků, které jsou zaplaveny, na nichž se provádějí vodohospodářské úpravy, z pozemků, které byly během roku rozhodnutím příslušného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu zcela nebo zčásti odňaty dočasně nebo trvale zemědělské výrobě, z pozemků využívaných jako letištní pozemky a vojenská pásma, z pozemků, na nichž je zřízen národní park nebo chráněná krajinná oblast, státní přírodní rezervace, chráněné naleziště, chráněný park a zahrada, chráněná studijní plocha, chráněný přírodní výtvor, chráněná přírodní památka8) a ochranná pásma zřízená podle zvláštních předpisů.9)
(3) Při snížení nebo prominutí daně se přihlíží k tomu, do jaké míry nelze pozemky plně využívat k zemědělské výrobě a zejména k ekonomickým důsledkům z toho vyplývajícím.
Poplatníky daně z objemu mezd a odměn jsou:
(1) Základem daně z objemu mezd a odměn je objem mzdových prostředků a odměn za práci zúčtovaných k výplatě v běžném roce, snížený o odměny poskytované podle předpisů autorského práva a průmyslového práva12) zúčtované k výplatě v běžném roce.
(2) U jednotných zemědělských družstev se započte do základu daně uvedeného v odstavci 1 i příspěvek na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení.13)
(3) Daň z objemu mezd a odměn zahrnuje i pojistné nemocenského pojištění.14)
(1) Sazba daně z objemu mezd a odměn činí 50 % ze základu daně.
(2) Poskytuje-li poplatník služby veřejného stravování včetně velkovýroby jídel, veřejného ubytování, cestovního ruchu, opravy a údržbu automobilů osobních a jednostopých motorových vozidel včetně jejich přívěsů a příslušenství a další služby, do jejichž cen nebyla promítnuta daň z objemu mezd a odměn (příspěvek na sociální zabezpečení) ve výši 50 %, činí sazba daně z části základu připadajícího na tyto služby 20 %.
(3) Do části základu daně podle odstavce 2 se zahrnují veškeré prokazatelné a samostatně evidované mzdové prostředky připadající na uvedené služby. Pokud se tento základ daně samostatně nesleduje, stanoví se podle podílu výkonů za uvedené služby z celkových výkonů s přesností na desetiny (bez zaokrouhlení).
(4) Sazbu daně uvedenou v odstavci 2 není poplatník povinen uplatňovat.
(1) Poplatníkům podléhajícím dani z objemu mezd a odměn (§ 8) se daň z objemu mezd snižuje o:
(2) Pro výpočet slevy podle odstavce 1 je rozhodný průměrný přepočtený počet pracovníků se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením a pracovníků se změněnou pracovní schopností ve zdaňovacím období (zaokrouhlený na celá čísla nahoru).
(3) Daň z objemu mezd a odměn po odečtení slev podle odstavce 1 nemůže činit méně než 10 % základu daně z objemu mezd a odměn (§ 9 odst. 1 a 2).
Poplatníky daně ze zisku jsou organizace uvedené v § 8.
Předmětem daně ze zisku jsou příjmy z veškeré činnosti poplatníků daně.
(1) Základem daně ze zisku je zisk zjištěný v účetnictví zvýšený o:
O částky uvedené pod písmeny c) a d) se základ daně ze zisku zvýší, jen byly-li zahrnuty do nákladů.
(2) Základ daně ze zisku se sníží o:
(3) Daň z objemu mezd a odměn je součástí nákladů poplatníka.
(4) Výdaje, jejichž rozsah nebo výše je závazně upravena pro státní podniky a pro státní hospodářské organizace zvláštními předpisy, se zahrnou pro výpočet základu daně ze zisku u všech dalších poplatníků do nákladů maximálně v rozsahu a do výše stanovené podle těchto předpisů.17)
(5) U poplatníků, kteří nevykáží zisk nebo vykáží ztrátu, je základem daně ze zisku rozdíl úhrnu částek zvyšujících a snižujících zisk podle odstavců 1 a 2 snížený o vykázanou ztrátu.
(6) U poplatníků v likvidaci nebo zaniklých bez likvidace, pokud nelze základ daně stanovit podle předchozích odstavců, je základem daně ze zisku likvidační přebytek.
Sazba daně ze zisku činí 50 % ze základu daně; u bank založených jako společný podnik10) činí sazba 65 %.
(1) Poplatníky daně z příjmu občanů ze zemědělské výroby jsou občané, kteří provozují zemědělskou výrobu na vlastní nebo společný účet.
(2) Provozuje-li zemědělskou výrobu společně více občanů, podléhají dani společně a nerozdílně.
(1) Předmětem daně z příjmu občanů ze zemědělské výroby jsou příjmy:
(2) Za příjmy z činností uvedených v odstavci 1 se považují příjmy:
(3) Za příležitostnou činnost, vedlejší výrobu, příležitostnou výrobu nebo prodej zemědělských výrobků se nepovažuje taková činnost, která je poplatníkem provozována na základě povolení národního výboru19) nebo přesahují-li příjmy z těchto činností po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení příjmy, které jsou předmětem daně podle odstavce 1 písm. a).20)
(1) Od daně z příjmu občanů ze zemědělské výroby jsou osvobozeni diplomatičtí zástupci pověření v Československé socialistické republice, konzulové z povolání a další osoby, které podle mezinárodního práva požívají výsad a imunity, za předpokladu, že nejsou československými státními občany a že je zaručena vzájemnost.
(2) Od daně z příjmu občanů ze zemědělské výroby jsou osvobozeni členové jednotných zemědělských družstev pokud jde o příjmy, které jsou jim vypláceny družstvem jako odměna za práci, popřípadě jako splátky na náhradu za odevzdaný majetek.
(1) Příjem podrobený dani z příjmu občanů ze zemědělské výroby se vypočítává podle skutečně dosažených peněžních příjmů. U poplatníků provozujících zemědělskou výrobu na pozemcích se stanoví tento příjem nejméně ve výši odpovídající součinu průměrné normy výnosnosti připadající na 1 ha zemědělské půdy a celkové výměry všech pozemků způsobilých k zemědělskému obdělávání. Příjem z rostlinné výroby ve sklenících a fóliovnících se stanoví nejméně ve výši desetinásobku příjmu vypočteného podle průměrné normy výnosnosti, pokud nelze zjistit skutečně dosažené příjmy z této činnosti.
(2) Průměrné normy výnosnosti na 1 ha zemědělské půdy jsou stanoveny v příloze č. 2.
(3) Do celkové výměry rozhodné pro výpočet příjmu podrobeného dani podle průměrné normy výnosnosti se započítávají:
(4) Stanoví-li se příjem podle průměrné normy výnosnosti, je rozhodná celková výměra pozemků uvedených v odstavci 3 podle stavu k 31. prosinci roku, za který se daň vyměřuje, popřípadě ke dni zániku daňové povinnosti během roku.
(5) Od skutečně dosažených příjmů se odečítají výdaje na dosažení a zajištění příjmů paušální částkou, a to u příjmů:
(6) Prokáže-li poplatník hodnověrnými doklady výdaje vyšší než stanovené v odstavci 5, sníží se skutečně dosažený příjem o prokázané výdaje. Výdaji vynaloženými na dosažení příjmů nejsou výdaje na zlepšení a rozmnožení majetku, odpisy za opotřebení nebo znehodnocení a ztráty na majetku. Částky vyplácené zemědělskými organizacemi za přísun včelstev k zemědělským hmyzosnubným kulturám mají charakter náhrady nákladů vynaložených na dosažení příjmů a nezapočítávají se do základu daně.
(7) Pro stanovení odpočitatelných výdajů podle odstavce 5 se považují:
(8) Základem daně z příjmu občanů ze zemědělské výroby jsou příjmy vypočtené podle odstavců 1, 5 a 6 snížené o částku 6000 Kčs.
| Daň činí při základu daně | ||
|---|---|---|
| nad Kčs | do Kčs | |
| – | 10 000 | 10 % |
| 10 000 | 20 000 | 1 000 Kčs a 20 % ze základu přesahujícího 10 000 Kčs |
| 20 000 | 30 000 | 3 000 Kčs a 30 % ze základu přesahujícího 20 000 Kčs |
| 30 000 | 40 000 | 6 000 Kčs a 40 % ze základu přesahujícího 30 000 Kčs |
| 40 000 | 50 000 | 10 000 Kčs a 50 % ze základu přesahujícího 40 000 Kčs |
| 50 000 | 15 000 Kčs a 60 % ze základu přesahujícího 50 000 Kčs. | |
Správce daně může:
Správce daně může:
Poplatníkům, kteří mají příjem z pěstování zvláštních kultur nebo z provozování živočišné výroby ve větším rozsahu, z příležitostné činnosti nebo vedlejší výroby, může správce daně uložit, aby vedli záznamy o skutečně dosažených peněžních příjmech a výdajích a doklady uschovávali, a to po dobu 5 let od konce příslušného zdaňovacího období.