Plán gazifikace připravuje federální ministerstvo paliv a energetiky ve spolupráci s generálním ředitelstvím Českých plynárenských podniků a generálním ředitelstvím Slovenských plynárenských a naftových podniků v souladu se státními plány rozvoje národního hospodářství ČSSR.
Metodiku a rozsah plánu stanoví federální ministerstvo paliv a energetiky podle jednotných pokynů Státní plánovací komise a v souladu s platnými právními předpisy. 22)
Krajské plány gazifikace vypracovávají jednotlivé plynárenské podniky ve spolupráci s krajskými národními výbory. Rozsah plánu se řídí specifickými potřebami jednotlivých oblastí.
(1) Gazifikaci provádějí a zajišťují plynárenské podniky; národním výborům jednotlivých stupňů přísluší pravomoc a odpovědnost v rozsahu stanoveném v § 21 zákona. Jiná organizace může provádět gazifikaci jen za podmínek stanovených plynárenským podnikem.
(2) Příslušný národní výbor, pokud je stavebním úřadem, může správci, vlastníku stavby nařídit, 23) aby v souladu s plánem gazifikace měst provedl stavební úpravy potřebné z důvodů obecného zájmu, zejména připojení na plynovodní přípojku včetně zařízení domovní a bytové instalace popřípadě její úpravu.
(1) Plynárenským podnikům přísluší v rozsahu uvedeném v § 22 odst. 1 zákona oprávnění k cizím nemovitostem. 24)
(2) Při výkonu oprávnění je třeba dbát ustanovení zákonů o ochraně zemědělského půdního a lesního fondu, 25) šetřit zájmy státní památkové péče 26) a státní ochrany přírody. 27)
(3) V případech, kdy poškozenému přísluší náhrada skutečné škody podle příslušných ustanovení zákona, ale vzniknou pochybnosti o dni vzniku škody v místě, platí domněnka, že je to den skončení prací v příslušném okrese.
(4) Nedojde-li k dohodě, musí poškozený uplatnit nárok na náhradu škody podle zákona a písemně uvědomit o uplatnění nároku příslušný plynárenský podnik.
(1) O podmínkách styku plynárenských zařízení s komunikacemi, vedeními všech druhů, vodami, vodohospodářskými díly a zařízeními platí obdobně předpisy o podmínkách styku energetických děl s komunikacemi, vedeními všech druhů, vodami, vodohospodářskými díly a zařízeními 28) a ustanovení příslušných norem. 29)
(2) Styk plynárenských zařízení s hornickou činností upraví pravidla, která vydá podle příslušnosti federální ministerstvo paliv a energetiky a Český báňský úřad nebo Slovenský báňský úřad v dohodě s ústředními orgány, v jejichž působnosti se provádí hornická činnost.
(1) Ochranná pásma jsou u plynovodů a plynovodních přípojek vymezena ve vodorovné vzdálenosti měřené po obou stranách kolmo na plynovod nebo plynovodní přípojku. Jejich maximální šíře měřená po obou stranách od osy plynovodu nebo přípojky je stanovena v zákoně (§ 24 odst. 2).
(2) Tato vzdálenost činí na každou stranu od osy plynovodu:
| a) u středotlakých plynovodů a přípojek ve volném terénu a v nezastavěném území | 10 metrů, |
| b) u vysokotlakých plynovodů a přípojek do Ø 300 mm | 20 metrů, |
| c) u vysokotlakých plynovodů a přípojek o Ø nad 300 mm | 50 metrů, |
Podobně se musí dodržovat minimální vzdálenosti mezi povrchy potrubí plynovodu a podzemními vedeními nebo kabely při křížení nebo souběhu.30)
(3) Nízkotlaké a středotlaké plynovody a přípojky, jimiž se rozvádějí topné plyny ve městech, v sídlištích a souvisle zastavěných obcích nechrání se ochrannými pásmy. Ochrana jejich plynulého provozu je upravena technickými normami.31)
(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně i pro zařízení na odvádění vytěžených zemních plynů včetně topných plynů získaných z důlních děl (degazace).
(1) Správci, vlastníci, uživatelé nemovitostí, jakož i jiné organizace, jsou povinny v ochranném pásmu zdržet se všeho, co by mohlo ohrozit plynárenská zařízení a plynulost a bezpečnost jejich provozu.
(2) V ochranných pásmech nesmí být zřizovány zejména sklady třaskavin, sklady a čerpadla benzínu a jiných hořlavin, žíravin, plynojemy, úvodní (vtažná) díla (jámy, štoly apod.) organizací, které prozkoumávají nebo dobývají ložiska nerostů a jiné zvlášť důležité objekty; v ochranném pásmu nesmí být též umístěny odvaly hlušin.
(3) Uvnitř ochranného pásma je u vysokotlakého plynovodu o průměru alespoň 300 mm též zakázáno:
(4) Pro vysokotlaké plynovody do průměru 300 mm, jakož i pro vysokotlaké přípojky a středotlaké plynovody platí poloviční vzdálenosti, než které jsou uvedeny v odstavci 3 pod písmeny a), b); vzdálenosti uvedené pod písmeny c) až f) zůstávají však nedotčeny.
(5) Uvnitř ochranného pásma u plynovodů o velmi vysokém tlaku se nesmí provádět žádná z činností uvedených v odstavci 3.
(6) Při výstavbě jiných objektů musí být z důvodu ochrany objektů před možnými důsledky poruch plynovodů a přípojek s velmi vysokým tlakem dodržena ustanovení příslušné ČSN30) o nejmenších dovolených vzdálenostech plynovodů a přípojek s velmi vysokým tlakem od jiných objektů.
(7) Pro vzdálenosti mezi plynárenskými zařízeními platí ustanovení technických norem o nejmenších vzdálenostech při křížení a souběhu.
Venkovní elektrické vedení velmi vysokého a vysokého napětí, kabelová vedení, jakož i podzemní potrubí pro pohonné látky a ropu je dovoleno zřizovat nejméně v takové vzdálenosti od zařízení pro rozvod topných plynů, aby byla zachována ochranná pásma stanovená předpisy platnými pro elektrická vedení a pro podzemní potrubí pro pohonné látky a ropu.
Při výstavbě zařízení pro výrobu, rozvod a uskladnění topných plynů (§ 2-5) stanoví ochranné pásmo, jakož i druhy činností, které jsou v něm omezeny nebo zakázány, příslušný orgán územního plánování, u podzemního zásobníku v dohodě s příslušným obvodním báňským úřadem po vyjádření Českého geologického úřadu nebo Slovenského geologického úřadu, a to na návrh příslušného plynárenského podniku.
Povinnosti a omezení v ochranných pásmech vznikají dnem právní moci územního rozhodnutí nebo dnem, který je v tomto rozhodnutí o umístění stavby plynárenského zařízení stanoven, a zanikají zrušením plynárenského zařízení. Je-li rozsah ochranných pásem nebo rozsah povinností a omezení sporný, určí je orgán územního plánování, příslušný pro vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby po dohodě s plynárenským podnikem.
O plynárenských a odběrních plynových zařízeních, která jsou umístěna ve vybraných objektech federálního ministerstva národní obrany, platí zvláštní předpisy.
Zrušují se:
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.