Zákon Slovenské národní rady o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení

§ 1

Úvodní ustanovení

Tímto zákonem se upravují v rámci zákona Federálního shromáždění Československé socialistické republiky č. 133/1969 Sb., kterým se stanoví zásady pro zákony národních rad o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení,

1. a) podnikové daně, kterými jsou daň ze zisku, daň z jmění a daň z objemu mezd;
2. b) příspěvek na sociální zabezpečení.

§ 2

Poplatníci daní

(1) Poplatníky daně ze zisku a daně z jmění jsou:

1. a) státní hospodářské organizace, u nichž objem výkonů průmyslové nebo stavební činnosti, popřípadě souhrn objemů těchto činností přesahuje polovinu celkových výkonů;
2. b) oborová (generální) ředitelství, pokud alespoň polovina podřízených organizací podléhá zdanění podle písm. a);
3. c) organizace zahraničního obchodu;
4. d) tuzemské akciové společnosti;
5. e) organizace vzniklé na podkladě smlouvy o sdružení,*) pokud alespoň polovina jejich zakladatelů jsou organizace uvedené pod písm. a) až d).

(2) Poplatníky daně z objemu mezd jsou všechny státní hospodářské organizace, organizace zahraničního obchodu, tuzemské akciové společnosti, organizace uvedené v odstavci 1 písm. e) a organizace podléhající důchodové dani**) zabývající se převážně činností obchodní.

(3) Poplatníky podnikových daní nejsou organizace, které jsou zdaňovány důchodovou daní,**) pokud ustanovení odstavce 2 nestanoví jinak, zemědělskou daní***) a organizace, pro něž byl podle dosavadních předpisů+) ke dni účinnosti tohoto zákona stanoven zvláštní vztah ke státnímu rozpočtu. Dani ze zisku a dani z jmění nepodléhají organizace Ústřední správy železnic a státní zemědělské organizace s výjimkou zemědělských stavebních organizací.

§ 3

Předmět daně

(1) Dani ze zisku podléhají příjmy plynoucí z celé činnosti poplatníka.

(2) U poplatníků, kteří mají sídlo v tuzemsku, nepodléhají dani ze zisku příjmy ze zdrojů v cizině, prokáží-li, že byly zdaněny obdobnou daní v cizině.

§ 4

Základ daně

(1) Základem daně je bilanční zisk z veškeré činnosti poplatníka a z hospodaření s veškerým majetkem, vykázaný v řádně vedeném účetnictví, zvýšený o položky, které je nutno připočítat (dále jen „připočitatelné položky“), a snížený o položky, které se odpočítají (dále jen „odpočitatelné položky“).

(2) Bilanční zisk tvoří tržby z výrobních činností, předání výrobků, prací a služeb, aktivování investic, aktivování materiálu, tržby z nevýrobních činností, ostatní výnosy, jakož i cenové přirážky (srážky) a dotace zvyšující tržby, změny stavu zásob a zůstatků časového rozlišení, po odečtení položek zkracujících tržby a výnosy (nákupní ceny prodaných zásob, daně z obratu, tržeb z prodaných základních prostředků apod.) a celkových nákladů včetně finančních nákladů a povinných odvodů do státních fondů (odvod do fondu ochrany ovzduší, do silničního fondu apod.).

(3) Za dotace zvyšující tržby se považují dotace a intervence k cenám. Součástí tržeb jsou i dotace, intervence a příspěvky poskytnuté na základě faktur.

(4) Podrobnou náplň jednotlivých složek tvorby zisku podle odstavce 2 stanoví předpisy o účetnictví.

§ 5

Připočitatelné položky

Připočitatelnými položkami k zisku jsou:

1. a) položky účtované v nákladech poplatníka
   1. 1. příspěvky, pokud k jejich úhradě není poplatník povinen podle právních předpisů, subvence, dary a jiná bezúplatná věnování;
   2. 2. tvorba, popřípadě změna stavu rezerv, neodpovídající právním předpisům;
   3. 3. výdaje spojené s reprezentací a pohoštěním, u organizací zahraničního obchodu jen výdaje převyšující schválený limit;
   4. 4. položky, jejichž zahrnutím do nákladů byl v rozporu s právními předpisy zkrácen bilanční zisk;

1. b) vratky daně z jmění a neuhrazená ztráta ze závodního stravování;
2. c) částky přijaté v rámci přerozdělení prostředků v uhelném průmyslu v důsledku rozdílných přírodních a polohových podmínek.

§ 6

Odpočitatelné položky

(1) Odpočitatelnými položkami od zisku jsou tyto položky, pokud nejsou podle právních předpisů účtovány v nákladech, resp. na vrub tvorby zisku poplatníka:

1. a) zaplacená daň z jmění;
2. b) zaplacená daň z pozemků;*)
3. c) zaplacené náhrady za dočasné odnětí zemědělské půdy v geologii;
4. d) příspěvek do fondu technického rozvoje vytvořeného u oborového ředitelství;
5. e) příspěvek do fondu škod a náhrad v hornictví,
6. f) příspěvek do fondu geologických prací, stanovený zvláštními předpisy.

(2) Odpočitatelnými položkami jsou dále:

1. a) účelové vývozní prémie, pokud jsou zahrnuty v zisku;
2. b) zisk ze závodního stravování;
3. c) přijaté částky, které již byly zdaněny u jiného poplatníka;
4. d) příspěvek na podnikovou bytovou výstavbu do výše 50 % rozpočtové ceny podle skutečné realizace výstavby v běžném roce;
5. e) částky poskytnuté v rámci přerozdělení prostředků v uhelném průmyslu v důsledku rozdílných přírodních a polohových podmínek.

§ 7

Sazba daně

Sazba daně ze zisku činí 65 % ze základu daně (§ 4); u těch peněžních ústavů, které jsou akciovými společnostmi a mají vytvořený všeobecný rezervní fond ve výši určené stanovami, sazba daně ze zisku činí 85 %.

§ 8

Předmět daně

Předmětem daně z jmění je jmění poplatníka.

§ 9

(1) Základ daně z jmění tvoří jmění poplatníka:

1. a) u základních prostředků a nedokončených investic stav fondu základních prostředků a investic a stav fondu výstavby;
2. b) u oběžných prostředků stav obratového fondu a stav všech podnikových fondů kromě fondu kulturních a sociálních potřeb, fondu technického rozvoje, fondu škod a náhrad v hornictví a fondu geologických prací, pokud příspěvek do tohoto fondu je odpočitatelnou položkou u daně ze zisku [§ 6 odst. 1 písm. f)]; u tuzemských akciových společností též akciový kapitál;
3. c) nerozdělený zisk.

(2) Z jmění poplatníka se odečítají:

1. a) zůstatková cena
   1. 1. základních prostředků sloužících jako samostatná zařízení**) převážně bytovým, zdravotnickým, rehabilitačním, výchovným, kulturním a tělovýchovným účelům, pro rekreaci vlastních zaměstnanců (včetně pionýrské rekreace ROH) nebo pro závodní stravování a ubytování;
   2. 2. samostatných základních prostředků sloužících výlučně ke zlepšení čistoty vody a ovzduší, k zajištění bezpečnosti nebo k ochraně zdraví pracujících;
   3. 3. základních prostředků sloužících výlučně pro účely civilní obrany a zvláštní úkoly;
   4. 4. základních prostředků v konzervaci, určených pro zvláštní úkoly;
   5. 5. silničních komunikací s veřejným provozem;
   6. 6. základních prostředků předaných do dočasného užívání a použitých pro účely uvedené pod č. 1 až 3.

Zůstatková cena základních prostředků uvedených pod č. 1 až 6 se odečítá z jmění poplatníka jen ve výši kryté fondem základních prostředků a investic;

1. b) prostředky fondů, jež jsou na základě rozhodnutí vlády uloženy na zvláštních účtech a vázány (např. minimální výše rezervního fondu);
2. c) cena zásob materiálu civilní obrany a dále zásob pro zvláštní úkoly, jejichž skladování bylo poplatníku zvlášť uloženo, pokud jsou kryty některým z podnikových fondů,
3. d) neuhrazená ztráta;
4. e) cena pozemků, je-li do základních prostředků zahrnuta.

§ 10

Pro stanovení daňové povinnosti je rozhodný průměrný stav jmění ve zdaňovacím období.

§ 11

Má-li poplatník jmění v cizině, může si od daně z jmění odečítat částku obdobné daně připadající na toto jmění, zaplacenou v cizině.

§ 12

Sazba daně

Sazba daně z jmění činí 5 % ze základu daně.

§ 13

Předmět daně

Dani z objemu mezd podléhají u poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 mzdy, ostatní osobní výdaje a podíly na hospodářském výsledku.

§ 14

Základ daně

Základem daně z objemu mezd je objem všech v běžném roce zúčtovaných mezd včetně ostatních osobních výdajů a vyplacených podílů na hospodářském výsledku.

§ 15

Sazba daně

(1) Sazba daně z objemu mezd činí:

přičemž činitel „a“ se rovná procentu přírůstku průměrných mezd přesahujícímu spodní hranici příslušného daňového pásma s přesností na setiny.

(2) Průměrnou mzdou běžného roku se rozumí podíl připadající na jednoho pracovníka vypočtený z objemu mezd (§ 14) sníženého o mzdy vyplacené učňům a skutečného průměrného počtu pracovníků v běžném roce. Průměrná mzda předchozího roku se stanoví tak, aby byla zachována metodická a organizační srovnatelnost s běžným rokem.

§ 16

Poplatníci daně ze zisku a daně z jmění odvádějí do státního rozpočtu Slovenské socialistické republiky příspěvek na sociální zabezpečení ve výši 25 % z objemu v běžném roce zúčtovaných mezd a ostatních osobních výdajů a vyplacených podílů na hospodářském výsledku. Příspěvek na sociální zabezpečení je součástí nákladů poplatníků.

§ 19

Správa dani

Správu daní vykonává okresní národní výbor, Národní výbor hlavního města Slovenska Bratislavy, popřípadě městský národní výbor s pravomocí okresního národního výboru (dále jen „národní výbor“), v jehož obvodu má poplatník sídlo.

§ 20

Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Daně se vyměřují po jeho uplynutí.

§ 21

(1) Podkladem pro zjištění základu daní a daňových povinností je daňové přiznání. Poplatník je povinen podat přiznání k daním u místně příslušného národního výboru (§ 19) na tiskopise vydaném ministerstvem financí Slovenské socialistické republiky do konce února po uplynutí zdaňovacího období (§ 20) a připojit k němu schválené účetní závěrky, jakož i další doklady uvedené na tiskopise daňového přiznání.

(2) Při zániku organizace bez provedení likvidace je poplatník (jeho právní nástupce) povinen podat přiznání k daním za uplynulou část roku do konce následujícího měsíce.

(3) Poplatník je povinen v přiznání k daním si daně sám vypočítat a uvést případné výjimky, zvýhodnění a slevy a vyčíslit jejich objem.

(4) Nebylo-li přiznání k daním podáno včas, mohou být vyměřené daně zvýšeny až o 10 %.

§ 22

V případě likvidace organizace trvá daňová povinnost poplatníka až do skončení likvidace a tedy i povinnost podávat každoročně přiznání k daním. Po skončení likvidace je orgán pověřený likvidací povinen podat do konce následujícího měsíce přiznání za uplynulou část roku a v přiznání k dani ze zisku uvést též likvidační přebytek. Přiznání je povinen doložit počáteční a konečnou likvidační rozvahou a výkazem o použití likvidačního přebytku. Likvidační přebytek se připočte k základu daně ze zisku toho roku, v němž byla likvidace skončena.

§ 23

(1) Daně vyměří místně příslušný národní výbor.

(2) Základ daní se zaokrouhluje na celé 100 Kčs nahoru. Daň, zvýšení daně (§ 21 odst. 4) a penále (§ 26) se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

§ 24

(1) O vyměření daní vyrozumí národní výbor poplatníka platebním výměrem.

(2) Proti platebnímu výměru může poplatník podat do 15 dnů odvolání národnímu výboru, který platební výměr vydal. O odvolání rozhodne ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky.

(3) Odvolání nemá odkladný účinek.

§ 25

(1) Poplatník je povinen platit měsíční zálohy na daně, a to:

1. a) na daň ze zisku, dokud nedojde k prvému vyměření této daně, ve výši ¹/₁₂ celoroční daňové povinnosti vypočtené ze zisku plánovaného na běžný rok. Po vyměření daně je poplatník povinen platit měsíční zálohy na daň ze zisku ve výši ¹/₁₂ posledního ročního předpisu daně, popřípadě ve výši ¹/₁₂ celoroční daňové povinnosti vypočtené ze zisku plánovaného na běžný rok, je-li takto vypočtená daňová povinnost vyšší. Plánovaný zisk na běžný rok je poplatník povinen uvést v přiznání za minulý rok. V roce 1970 sdělí poplatník plánovaný zisk na rok 1970 a výpočet celoroční daňové povinnosti příslušnému národnímu výboru zároveň se zaplacením zálohy splatné v měsíci lednu. Novým poplatníkům stanoví výši měsíčních záloh místně příslušný národní výbor s přihlédnutím k plánovanému zisku.

Po uplynutí každého čtvrtletí (s výjimkou posledního čtvrtletí roku) zjistí poplatník z účetnictví, kolik činí daň ze zisku skutečně dosaženého za uplynulou dobu od začátku roku, a je-li vypočtená daň vyšší než odvedené zálohy, je povinen rozdíl zaplatit se zálohou splatnou v prvém měsíci následujícího čtvrtletí. Zároveň oznámí národnímu výboru na předepsaném tiskopise, jak daň vypočetl. Je-li vypočtená daň nižší než odvedené zálohy, zúčtuje se přeplatek na zálohy splatné v dalších měsících;

1. b) na daň z jmění ve výši ¹/₁₂ celoroční daňové povinnosti vypočtené z účetního stavu jmění poplatníka (§ 9) na začátku běžného roku;
2. c) na daň z objemu mezd ve výši ¹/₁₂ plánované roční výše daně.

(2) Zálohy jsou splatné nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce.

(3) V odůvodněných případech, zejména podnikům se sezónní výrobou, může národní výbor stanovit zálohy jinak.

(4) Rozdíl mezi zaplacenými zálohami a výší daní vypočtenou poplatníkem v přiznání je poplatník povinen zaplatit nejpozději ve lhůtě stanovené pro podání přiznání (§ 21 odst. 1 a 2).

(5) Rozdíl mezi výší daní vypočtenou poplatníkem v přiznání a výší daní stanovenou platebním výměrem je poplatník povinen zaplatit nejpozději do 15 dnů po doručení platebního výměru.

§ 26

Nebyla-li daň (včetně zvýšení daně podle § 21 odst. 4) nebo záloha na daň zaplacena včas, je poplatník povinen zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,1 % dlužné částky.

§ 27

Promlčení

(1) Daně nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen podat přiznání k daním.

(2) Příspěvek na sociální zabezpečení nelze vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen tento příspěvek odvést.

(3) Je-li proveden úkon k vyměření nebo vymáhání daní, popřípadě k vymáhání příspěvku na sociální zabezpečení, běží promlčecí lhůta znovu od konce roku, ve kterém byl poplatník o tomto úkonu zpraven.

§ 28

Kontrola daní

(1) Národní výbor kontroluje správnost a úplnost daňových přiznání, jakož i včasnost, správnost a úplnost placení daní.

(2) Poplatníci jsou povinni poskytnout kontrolním orgánům vysvětlení a důkazy o skutečnostech rozhodných pro vyměření daní a učinit vše, co je k usnadnění a urychlení kontroly potřebné.

§ 29

Vznik a zánik daňové povinnosti

(1) Daňová povinnost vzniká dnem počátku činnosti poplatníka a zaniká dnem jejího ukončení.

(2) Poplatník je povinen oznámit do 15 dnů místně příslušnému národnímu výboru počátek a ukončení činnosti.

§ 30

Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí o řízení ve věcech těchto daní předpisy o řízení ve věcech daní a poplatků.*)

§ 31

Ustanovení § 19 až 30 se použijí přiměřeně i na příspěvek na sociální zabezpečení (§ 16). Příspěvek je splatný bez vyměření v měsíčních splátkách, a to tak, že nejpozději do 15 dnů po uplynutí každého měsíce odvede poplatník na zvláštní účet částku ve výši 25 % z objemu v uplynulém měsíci zúčtovaných mezd a ostatních osobních výdajů a vyplacených podílů na hospodářském výsledku.

§ 32

Vláda Slovenské socialistické republiky může pro poplatníky se sídlem v Slovenské socialistické republice:

1. a) rozšířit u daně ze zisku okruh připočitatelných a odpočitatelných položek, popřípadě upravit nebo zrušit některé ze stanovených položek, a to nejvýše v rozsahu 3 % daňového základu všech poplatníků;
2. b) na plánovanou dobu výstavby zcela osvobodit od daně ze zisku a daně z jmění nově budované podniky a zčásti osvobodit od daně ze zisku a daně z jmění podniky, které se podstatně rozšiřují, zejména budováním nových závodů;
3. c) určit místa a odvětví (obory), popřípadě jednotlivé podniky, v nichž daň z objemu mezd nebude postihovat přírůstky objemu mezd vyplývající z růstu zaměstnanosti;
4. d) stanovit podmínky, v kterých případech daní z objemu mezd nebude zdaňován přírůstek mezd vyplývající ze snížení zaměstnanosti;
5. e) upravit sazbu daně z objemu mezd v jednotlivých pásmech zdanění maximálně v rozsahu ± 1 % v souladu s mzdově politickými záměry a s potřebou diferencovaného tempa růstu průměrných mezd v jednotlivých odvětvích, popřípadě i podnicích;
6. f) v případě naléhavé potřeby povolit odvod podnikových daní oborovými (generálními) ředitelstvími nebo obdobnými orgány hospodářského řízení, anebo povolit, aby se zdaňoval zisk výrobní hospodářské jednotky jako celku a aby poplatníkem daně ze zisku mohlo být oborové (generální) ředitelství nebo obdobný orgán hospodářského řízení; jsou-li těmto orgánům hospodářského řízení v České socialistické republice podřízeny podniky na území Slovenské socialistické republiky, je třeba souhlasu vlády Slovenské socialistické republiky;
7. g) schvalovat v některých vybraných organizacích nebo oborech experimentální vyzkoušení daně ze zisku při progresívní daňové sazbě stanovené v závislosti na rentabilitě organizace a schvalovat vyzkoušení dalších způsobů zdaňování objemu mezd;
8. h) povolovat slevy z daně z jmění a daně ze zisku poplatníkům, kteří vykonávají činnost ve veřejném zájmu, a to u daně ze zisku až do výše 35 % z rozdílu mezi příjmy a výdaji z této činnosti a u daně z jmění až do výše daňové povinnosti připadající na skutečné jmění, které slouží této činnosti.

§ 33

Ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky může pro poplatníky se sídlem v Slovenské socialistické republice:

1. a) povolovat slevy z daně z jmění a z daně za zisku poplatníkům, u nichž celková daňová povinnost u těchto daní bude větší než 85 % základu daně ze zisku nesníženého o daň z jmění, a to nejvýše tak, aby celková daňová povinnost u těchto daní činila nejméně 85 % tohoto základu;
2. b) povolovat v jednotlivých případech na omezenou dobu slevy z daně ze zisku organizacím s rentabilitou nižší než 7 %, a to až do výše 50 % sazby daně; při stanovení výše slevy se bere v úvahu zejména potřeba investičního rozvoje organizace. Výše rentability se pro tento účel vypočítá jako poměr bilančního zisku (§ 4), neupraveného o připočitatelné a odpočitatelné položky, k celkovým nákladům;
3. c) v spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky stanovit pro účely daně z objemu mezd výchozí úroveň mezd:
   1. 1. pro nově vzniklé organizace a v případech reorganizací;
   2. 2. v organizacích, místech, popřípadě odvětvích (oborech), rozhodne-li tak vláda Slovenské socialistické republiky;

1. d) učinit opatření, aby bylo zabráněno dvojímu zdanění téhož základu daně u téhož poplatníka;
2. e) v jednotlivých případech učinit opatření k zamezení tvrdostí a nesrovnalostí.