Předchozí stránkaúčinné od 1. 6. 2002V procesu plazmové separace prochází plazma uranových iontů elektrickým polem nastaveným na rezonanční kmitočet iontů 235U, které proto preferenčně absorbují energii a zvětšují průměr svých spirálových orbitálů. Ionty s trajektorií většího průměru jsou zachycovány a tvoří produkt obohacený 235 U. Plazma, kterou tvoří ionizované páry uranu, se nachází ve vakuové komoře se silným magnetickým polem vytvořeným supravodivým magnetem. Hlavní technologické systémy tohoto procesu zahrnují systém generace uranové plazmy, separační modul se supravodivým magnetem (viz Příloha č. 2) a systémy odvádění a shromažďování kovu ve formě „produktu“ a „zbytků“.
- účinné od 1. 6. 20025.8.1. Mikrovlnné silové zdroje a antény
účinné od 1. 6. 2002Speciálně konstruované nebo upravené mikrovlnné silové zdroje a antény pro generaci nebo urychlování iontů, které mají následující charakteristiky:
účinné od 1. 6. 2002kmitočet převyšující 30 GHz a průměrný výkon pro tvorbu iontů větší než 50 kW.
- účinné od 1. 6. 20025.8.2. Iontové excitační cívky
účinné od 1. 6. 2002Speciálně konstruované nebo upravené vysokofrekvenční cívky sloužící pro excitaci iontů při kmitočtech převyšujících 100 kHz vhodné pro průměrný výkon vyšší než 40 kW.
- účinné od 1. 6. 20025.8.3. Systémy tvorby uranové plazmy
účinné od 1. 6. 2002Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro tvorbu uranové plazmy, které mohou obsahovat vysokovýkonná elektronová děla (strip nebo scan) s užitečným výkonem na terčíku větším než 2,5 kW/cm.
- účinné od 1. 6. 20025.8.4. Systémy pro manipulaci s kapalným kovovým uranem
účinné od 1. 6. 2002Speciálně konstruované nebo upravené systémy používané při manipulaci s roztaveným kovovým uranem nebo jeho slitinami sestávající z kelímků a zařízení na chlazení kelímků.
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
účinné od 1. 6. 2002Kelímky a jiné části tohoto systému, které přichází do kontaktu s roztaveným uranem nebo jeho slitinami, jsou vyrobeny ze vhodných žáruvzdorných a korozivzdorných materiálů nebo jimi chráněny. Vhodnými materiály jsou tantal, grafit povlakovaný oxidem ytria, grafit povlakovaný jinými oxidy vzácných zemin (viz Příloha č. 2) nebo jejich směsmi.
- účinné od 1. 6. 20025.8.5. Montážní celky sběračů (kolektorů) „produktu“ a „zbytků“ kovového uranu
účinné od 1. 6. 2002Speciálně konstruované nebo upravené montážní celky sběračů (kolektorů) pro kovový uran v pevné formě. Tyto montážní celky jsou vyrobeny ze žáruvzdorných materiálů odolných vůči korozi parami kovového uranu jako je grafit povlakovaný oxidy ytria nebo tantal, popřípadě jsou jimi chráněny.
- účinné od 1. 6. 20025.8.6. Pouzdra separačních modulů
účinné od 1. 6. 2002Speciálně konstruované nebo upravené válcové nádoby pro umístění zdroje par uranu, vysokofrekvenční cívky a sběračů (kolektorů) „produktu“ a „zbytků“.
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
účinné od 1. 6. 2002Tato pouzdra mají celou řadu otvorů pro umístění průchodek pro přívod elektřiny, připojení difúzní vývěvy a čidel systémů diagnostiky a monitorování. Jsou opatřena prostředky pro jejich otevírání a uzavírání, aby se umožnila výměna vnitřních komponent, a jsou vyrobena ze vhodných nemagnetických materiálů například austenitické nerezové oceli.
- účinné od 1. 6. 20025.9. Speciálně konstruované nebo upravené systémy, zařízení a komponenty obohacovacích závodů založených na technologii elektromagnetického obohacování
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
účinné od 1. 6. 2002V elektromagnetickém procesu jsou ionty kovového uranu získané ionizací vstupní suroviny - soli (typicky UCl4 ) urychlovány a procházejí magnetickým polem, které působí tak, že ionty různých izotopů sledují různé trajektorie. Hlavní komponenty elektromagnetického separátoru izotopů zahrnují:
účinné od 1. 6. 2002(a) magnetické pole pro vychýlení svazku iontů/separaci izotopů;
účinné od 1. 6. 2002(b) iontový zdroj se svým urychlovacím systémem;
účinné od 1. 6. 2002(c) systém pro shromažďování oddělených izotopů.
účinné od 1. 6. 2002Pomocné systémy tohoto procesu zahrnují systém elektrického napájení magnetu, vysokonapěťový systém iontového zdroje, vakuový systém a extenzívní chemické systémy pro regeneraci produktu
- účinné od 1. 6. 20025.9.1. Elektromagnetické separátory izotopů
účinné od 1. 6. 2002Elektromagnetické separátory izotopů speciálně konstruované nebo upravené pro separaci izotopů uranu a zařízení a komponenty určené k tomuto účelu včetně:
účinné od 1. 6. 2002(a) Iontových zdrojů
účinné od 1. 6. 2002Jednoduché nebo vícenásobné zdroje iontů uranu sestávající ze zdroje par, ionizátoru a urychlovače svazku, vyrobené z takových vhodných materiálů jako grafit, nerezová ocel nebo měď, které jsou schopné poskytnout celkový proud svazku 50 mA nebo větší.
účinné od 1. 6. 2002(b) Sběračů (kolektorů) iontů
účinné od 1. 6. 2002Desky sběračů (kolektorů) sestávající ze dvou nebo více štěrbin a sběrných komůrek speciálně konstruované nebo upravené pro shromažďování iontových svazků obohaceného a ochuzeného uranu a vyrobené z takových vhodných materiálů jako grafit nebo nerezová ocel.
účinné od 1. 6. 2002(c) Vakuových pouzder
účinné od 1. 6. 2002Speciálně konstruovaná nebo upravená pouzdra pro elektromagnetické separátory, vyrobená z takových vhodných nemagnetických materiálů jako austenitická nerezová ocel, a projektovaná pro provoz při tlaku 0,1 Pa nebo nižším.
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
účinné od 1. 6. 2002Pouzdra jsou speciálně konstruovaná pro umístění iontových zdrojů, sběrných desek a výstelek chlazených vodou a mají zařízení pro připojení difúzní vývěvy a pro otevírání a uzavírání těchto zařízení, aby se umožnilo vyjmutí a opětovná instalace vnitřních komponent.
účinné od 1. 6. 2002(d) Pólových nástavců magnetu
účinné od 1. 6. 2002Speciálně konstruované nebo upravené pólové nástavce magnetu o průměru větším než 2 m používané pro udržení konstantního magnetického pole uvnitř elektromagnetického separátoru izotopů a pro přenos magnetického pole mezi dvěma sousedícími separátory.
- účinné od 1. 6. 20025.9.2. Vysokonapěťové zdroje
účinné od 1. 6. 2002Speciálně konstruované nebo upravené vysokonapěťové zdroje pro iontové zdroje vyznačující se všemi následujícími charakteristikami:
účinné od 1. 6. 2002Schopné nepřetržitého provozu, výstupní napětí 20 kV nebo více, výstupní proud 1 A nebo větší a regulace napětí lepší než 0,01 % v průběhu 8 hodin.
- účinné od 1. 6. 20025.9.3. Elektrické zdroje pro napájení elektromagnetů
účinné od 1. 6. 2002Speciálně konstruované nebo upravené vysoce výkonné stejnosměrné zdroje napájení magnetů vyznačující se všemi následujícími charakteristikami:
účinné od 1. 6. 2002Schopné nepřetržitě dodávat výstupní proud 500 A nebo větší při napětí 100 V nebo více, s proudovou nebo napěťovou regulací lepší než 0,01 % v průběhu 8 hodin.
- účinné od 1. 6. 20026. Závody na výrobu nebo úpravu koncentrace těžké vody, deuteria a jeho sloučenin a zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená k tomuto účelu
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
účinné od 1. 6. 2002Těžká voda může být vyráběna různými postupy. Nicméně dva postupy prokázaly svou komerční životaschopnost. První je založen na výměnné reakci voda - sirovodík (GS proces) a druhý na výměnné reakci amoniak - vodík. GS proces je založen na výměně vodíku a deuteria mezi vodou a sirovodíkem v řadě kolon, které jsou provozovány tak, že jejich horní sekce je studená a spodní sekce je horká. Voda protéká kolonami shora dolů, zatímco plynný sirovodík proudí ode dna kolon k jejich horní části. K lepšímu promíchání plynu a vody slouží řada perforovaných pater. Deuterium přechází do vody při nízkých teplotách a do sirovodíku při vysokých. Plyn nebo voda obohacené deuteriem jsou odváděny z prvního stupně kolon na kontaktu horké a studené sekce a tento proces se opakuje i v kolonách následujících stupňů. Produkt z posledního stupně, voda obohacená deuteriem do koncentrace 30 % deuteria, je dopravován do destilační jednotky, kde je vyráběna těžká voda reaktorové kvality, tj. 99,75% oxid deuteria.
účinné od 1. 6. 2002Pomocí procesu výměny mezi amoniakem a vodíkem lze extrahovat deuterium ze syntézního plynu při jeho kontaktu s kapalným amoniakem za přítomnosti katalyzátoru. Syntézní plyn je přiváděn do výměnných kolon a do konvertoru amoniaku. V kolonách plyn proudí ode dna k horní části, zatímco kapalný amoniak stéká shora dolů. Deuterium přechází z vodíku obsaženého v syntézním plynu do amoniaku, kde se koncentruje. Amoniak se potom přivádí do krakovacího zařízení na dno kolony, zatímco plyn proudí do horní části konvertoru amoniaku. Další obohacování probíhá v následujících stupních a těžká voda vhodná pro použití v reaktoru se vyrábí v konečné fázi destilací. Výchozí syntézní plyn může být poskytován závodem na výrobu amoniaku, který může být postaven jako součást závodu na výrobu těžké vody využívající výměny amoniak-vodík. Zdrojem pro získávání deuteria při výměnném procesu amoniak - vodík může být rovněž obyčejná voda. Mnohá klíčová zařízení pro závody na výrobu těžké vody, využívající procesu GS nebo procesu výměny mezi amoniakem a vodíkem, jsou stejná jako v některých provozech chemického průmyslu a průmyslu zpracování ropy. To platí především pro malé závody, využívající GS-proces. Nicméně jen málo položek bývá „běžně dostupných ke koupi“. GS proces i výměnný proces amoniak - vodík vyžadují manipulaci s velkým množstvím hořlavých, korozívních a toxických kapalin při zvýšených tlacích.
účinné od 1. 6. 2002V souvislosti s tím je vyžadován velmi pečlivý výběr a specifikace materiálů při stanovení projekčních a provozních norem pro závody a zařízení, využívající výše uvedené procesy, s cílem zajištění jejich dlouhodobé životnosti, vysoké bezpečnosti a spolehlivosti. Volba velikosti závodu závisí především na ekonomické stránce a potřebách. Většina položek by tedy byla upravována podle požadavků zákazníka.
účinné od 1. 6. 2002Závěrem je třeba poznamenat, že v obou výměnných procesech (proces GS a proces založený na výměnné reakci amoniak - vodík) mohou být části zařízení, které nejsou jednotlivě speciálně konstruovány nebo upraveny pro výrobu těžké vody, smontovány do systémů, které jsou speciálně konstruovány nebo upraveny pro tuto výrobu. Příkladem takových systémů je výroba katalyzátoru používaného ve výměnném procesu amoniak - vodík a destilace vody, používaná ke konečnému koncentrování těžké vody do úrovně reaktorové kvality.
účinné od 1. 6. 2002Zařízení, která jsou speciálně konstruovaná nebo upravená pro výrobu těžké vody, využívající buď výměnný proces voda - sirovodík nebo amoniak - vodík, zahrnují následující:
- účinné od 1. 6. 20026.1. Kolony pro výměnu voda - sirovodík
účinné od 1. 6. 2002Výměnné kolony vyrobené z měkké nelegované oceli (např. ASTM A516) o průměru 6 - 9 m (20-30 ft) schopné pracovat při tlacích 2 MPa (300 psi) a více a s přípustnou tolerancí 6 mm a více na možný korozní úbytek speciálně konstruované nebo upravené pro výrobu těžké vody založenou na procesu výměny mezi vodou a sirovodíkem.
- účinné od 1. 6. 20026.2. Dmychadla a kompresory
účinné od 1. 6. 2002Jednostupňová nízkotlaká odstředivá dmychadla nebo kompresory (tj. 0,2 MPa nebo 30 psi) speciálně konstruovaná nebo upravená pro cirkulaci sirovodíkového plynu (tj. plynu obsahujícího více než 70 % H2S ) při výrobě těžké vody založené na výměnném procesu voda- sirovodík. Tato dmychadla nebo kompresory mají minimální výkon 56 m3/s (120 000 SCFM), pracují při tlacích 1,8 MPa (260 psi) a více a jsou opatřena těsněním vhodným pro práci v prostředí vlhkého H2S.
- účinné od 1. 6. 20026.3. Kolony pro výměnu amoniak - vodík
účinné od 1. 6. 2002Výměnné kolony o minimální výšce 35 m (114,3 ft) a průměru 1,5 m - 2,5 m (4,9 - 8,2 ft) schopné pracovat při tlacích vyšších než 15 MPa (2225 psi) speciálně konstruované nebo upravené pro výrobu těžké vody založenou na výměnném procesu amoniak - vodík. Tyto kolony mají v axiálním směru alespoň jeden přírubový otvor o stejném průměru jako vnitřní válcová část, přes který může být vkládáno nebo vyjímáno vnitřní zařízení kolony.
- účinné od 1. 6. 20026.4. Vnitřní zařízení kolon a patrová čerpadla
účinné od 1. 6. 2002Vnitřní zařízení a patrová čerpadla kolon speciálně konstruovaná nebo upravená pro kolony na výrobu těžké vody založenou na výměnném procesu amoniak - vodík. Vnitřní zařízení kolon tvoří speciálně konstruovaná patra reaktorů, která zajišťují co nejlepší kontakt mezi plynem a kapalinou. Patrová čerpadla jsou speciálně konstruovaná ponorná čerpadla určená pro cirkulaci kapalného amoniaku uvnitř kontaktního patra a pro dopravu amoniaku do pater kolon.
- účinné od 1. 6. 20026.5. Krakovací zařízení amoniaku
účinné od 1. 6. 2002Krakovací zařízení s minimálním pracovním tlakem 3 MPa (450 psi) speciálně konstruovaná nebo upravovaná pro výrobu těžké vody založenou na výměnném procesu amoniak - vodík.
- účinné od 1. 6. 20026.6. Infračervené absorbční analyzátory
účinné od 1. 6. 2002Infračervené absorbční analyzátory schopné provádět „on line“ analýzu poměru vodík/deuterium při koncentracích deuteria 90 % a výše.
- účinné od 1. 6. 20026.7. Zařízení na katalytické spalování
účinné od 1. 6. 2002Zařízení pro katalytické spalování, tj. převod plynného obohaceného deuteria na těžkou vodu speciálně konstruovaná nebo upravovaná pro výrobu těžké vody založenou na výměnném procesu amoniak - vodík.
- účinné od 1. 6. 20026.8. Kompletní systémy pro úpravu těžké vody nebo kolony určené k tomuto účelu
účinné od 1. 6. 2002Kompletní systémy pro úpravu těžké vody nebo kolony speciálně konstruované nebo upravené pro účely dosažení koncentrace deuteria potřebné pro použití v reaktoru.
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
účinné od 1. 6. 2002Tyto systémy, které běžně využívají destilace vody k separaci těžké vody z lehké vody, jsou speciálně konstruované nebo upravené pro účely výroby těžké vody reaktorové kvality (tj. typicky 99,75 % oxidu deuteria) ze zásob těžké vody nižší koncentrace.
- účinné od 1. 6. 20027. Závody na konverzi uranu a plutonia pro použití při výrobě palivových článků a separaci izotopu uranu, uvedených v částech 4 a 5, a zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená k tomuto účelu
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
účinné od 1. 6. 2002Všechny závody, systémy a speciálně konstruovaná nebo upravená zařízení uvedená v rámci této části mohou být využity pro zpracování, výrobu nebo použití zvláštních štěpných materiálů.
- účinné od 1. 6. 20027.1. Závody na konverzi uranu a zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená k tomuto účelu
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
účinné od 1. 6. 2002Závody a systémy na konverzi uranu mohou provádět jednu nebo více transformací uranu z jedné jeho chemické formy do jiné. Patří k nim:
- účinné od 1. 6. 2002konverze uranových rudných koncentrátů na UO3, konverze UO3 na UO2, konverze oxidů uranu na UF4 nebo UF6, konverze UF4 na UF6, konverze UF6 na UF4, konverze UF4 na kovový uran a konverze fluoridů uranu na UO2.
účinné od 1. 6. 2002Mnohé klíčové položky zařízení závodů na konverzi uranu jsou shodné se zařízením pro jiné oblasti chemického průmyslu. Typy zařízení používaných v těchto procesech mohou například zahrnovat:
- účinné od 1. 6. 2002pece, rotační sušárny, fluidní reaktory, spalovací věžové reaktory, kapalinové odstředivky, destilační kolony a kolony pro extrakci kapalina - kapalina.
účinné od 1. 6. 2002Nicméně jen málo z těchto položek je „běžně dostupných“, většina by byla upravovaná podle požadavků a specifikací zákazníka. V některých případech je nutno brát v úvahu speciální projektové a konstrukční požadavky, spojené s korozními vlastnostmi používaných chemických látek (HF, F2, ClF3 a fluoridy uranu).
účinné od 1. 6. 2002Závěrem je nutné uvést, že ve všech procesech konverze uranu jsou používána speciálně konstruovaná nebo upravená zařízení, která mohou být zkompletována z jednotlivých dílů a částí které jednotlivě nejsou speciálně konstruovány nebo upraveny pro konverzi uranu.
- účinné od 1. 6. 20027.1.1. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi uranových rudných koncentrátů na UO3
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
účinné od 1. 6. 2002Konverze uranových rudných koncentrátů na UO3 může být prováděna rozpuštěním rudy v kyselině dusičné a extrahováním čistého uranylnitrátu s použitím takového rozpouštědla jako je tributylfosfát. Uranylnitrát je dále konvertován na UO3 buď pomocí koncentrace a denitrifikace nebo neutralizace plynným amoniakem do vzniku diuranátu amonného s následným filtrováním, sušením a žíháním.
- účinné od 1. 6. 20027.1.2. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UO3 na UF6
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
účinné od 1. 6. 2002Konverze UO3 na UF6 může být prováděna přímou fluoridací. Tento proces vyžaduje zdroj plynného fluóru nebo trifluoridu chloru.
- účinné od 1. 6. 20027.1.3. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UO3 na UO2
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
účinné od 1. 6. 2002Konverze UO3 na UO2 může být prováděna redukcí UO3 krakovaným plynným amoniakem nebo vodíkem.
- účinné od 1. 6. 20027.1.4. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UO2 na UF4
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
účinné od 1. 6. 2002Konverze UO2 na UF4 může být prováděna na základě reakce UO2 s plynným fluorovodíkem (HF) při 300 - 500 °C.
- účinné od 1. 6. 20027.1.5. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UF4 na UF6
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
účinné od 1. 6. 2002Konverze UF4 na UF6 je prováděna exotermickou reakcí s fluórem ve věžových reaktorech. UF6 je kondenzován z horkých výtokových plynů při průchodu přes studenou jímku ochlazenou na -10 °C. Tento proces vyžaduje zdroj plynného fluóru.
- účinné od 1. 6. 20027.1.6. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UF4 na kovový uran
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
účinné od 1. 6. 2002Konverze UF4 na kovový uran je prováděna redukcí hořčíkem (velké dávky) nebo vápníkem (malé dávky). Tato reakce probíhá při teplotách nad bodem tavení uranu (1130 °C).
- účinné od 1. 6. 20027.1.7. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UF6 na UO2
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
účinné od 1. 6. 2002Konverze UF6 na UO2 může být prováděna jedním ze tří procesů.
účinné od 1. 6. 2002V prvním je UF6 redukován a hydrolyzován na UO2 s použitím vodíku a páry.
účinné od 1. 6. 2002Ve druhém je UF6 hydrolyzován rozpuštěním ve vodě, přidáním amoniaku je vysrážen diuranát amonný, který je následně redukován na UO2 vodíkem při 820 °C.
účinné od 1. 6. 2002Ve třetím procesu reagují plynné UF6, CO2 a NH3 ve vodě s vysrážením amoniumuranyltrikarbonátu. Při reakci amoniumuranyltrikarbonátu s párou a vodíkem při 500-600 °C vzniká UO2. Konverze UF6 na UO2 je často prováděna jako první stupeň v závodech na výrobu paliva.
- účinné od 1. 6. 20027.1.8. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UF6 na UF4
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
účinné od 1. 6. 2002Konverze UF6 na UF4 je prováděna redukcí vodíkem.
- účinné od 1. 6. 20027.1.9. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UO2 na UCl4
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
účinné od 1. 6. 2002Konverze UO2 na UCl4 může být prováděna jedním ze dvou procesů. V prvním reaguje UO2 s tetrachloridem uhlíku (CCl4) při teplotě přibližně 400 °C. V druhém reaguje UO2 za přibližné teploty 700 °C v přítomnosti černého uhlí (CAS 1333-86-4), oxidu uhelnatého a chlóru s výsledným produktem UCl4.
- účinné od 1. 6. 20027.2. Závody na konverzi plutonia a zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená k tomuto účelu
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
účinné od 1. 6. 2002V závodech a systémech na konverzi plutonia probíhají transformace z jedné chemické formy do druhé, a to včetně konverze dusičnanu plutonia na PuO2, konverze PuO2 na PuF4 a konverze PuF4 na kovové plutonium. Závody na konverzi plutonia jsou většinou spojeny s přepracovacími zařízeními, avšak mohou být spojeny také se zařízeními na výrobu plutoniového paliva. Mnoho klíčových položek zařízení závodů na konverzi plutonia je společných s několika úseky chemického zpracovatelského průmyslu. Typy zařízení používaných v těchto procesech mohou například zahrnovat:
- účinné od 1. 6. 2002pece, rotační sušárny, fluidní reaktory, spalovací věžové reaktory, kapalinové odstředivky, destilační kolony a kolony pro extrakci kapalina - kapalina.
účinné od 1. 6. 2002Vyžadovány mohou být také horké komory, rukavicové boxy a dálkově řízené manipulátory. Nicméně jen málo z těchto položek je „běžně dostupných“, většina by byla upravovaná podle požadavků a specifikací zákazníka. Pozornost při projektování je třeba věnovat zejména nebezpečí radiace, toxicity a kritičnosti související s přítomností plutonia.
účinné od 1. 6. 2002V některých případech je nutno brát v úvahu speciální projektové a konstrukční požadavky, spojené s korozními vlastnostmi používaných chemických látek (například HF).
účinné od 1. 6. 2002Závěrem je nutné uvést, že ve všech procesech konverze plutonia jsou používána speciálně konstruovaná nebo upravená zařízení, která mohou být zkompletována z jednotlivých dílů a částí, které jednotlivě nejsou speciálně konstruovány nebo upraveny pro konverzi uranu.
- účinné od 1. 6. 20027.2.1. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi dusičnanu plutonia na oxid
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
účinné od 1. 6. 2002Hlavními postupy využívanými v tomto procesu jsou skladování a regulace technologické suroviny, srážení a separace pevných látek a kapalin, kalcinace, nakládání s produktem, ventilace, nakládání s odpady a řízení procesů. Systémy tohoto procesu jsou zejména uzpůsobené k tomu, aby zabránily dosažení kritičnosti, vyloučily vliv radiace a minimalizovaly nebezpečí toxicity. Většina přepracovacích závodů využívá proces konverze dusičnanu plutonia na oxid plutonia. Ostatní procesy mohou využívat srážení šťavelanu plutonia nebo peroxidu plutonia.
- účinné od 1. 6. 20027.2.2. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro výrobu kovového plutonia
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
účinné od 1. 6. 2002Tento proces obvykle zahrnuje fluoraci oxidu plutonia, normálně s vysoce korozivním fluorovodíkem, s cílem výroby fluoridu plutonia, ze kterého je následnou redukcí za použití vysoce čistého kovového vápníku získáváno kovové plutonium a struska fluoridu vápenatého. Hlavními postupy využívanými v tomto procesu jsou fluorace (například využívající zařízení vyrobená nebo potažená drahými kovy), redukce kovem (například za použití keramických kelímků), vytěžování strusky, nakládání s produktem, ventilace, nakládání s odpady a řízení procesů. Systémy tohoto procesu jsou zejména uzpůsobené k tomu, aby zabránily dosažení kritičnosti, vyloučily vliv radiace a minimalizovaly nebezpečí toxicity. Ostatní procesy zahrnují fluoraci šťavelanu plutonia nebo peroxidu plutonia s následnou redukcí na kov.
účinné od 1. 6. 2002Příloha č. 2
účinné od 1. 6. 2002 k vyhlášce č. 179/2002 Sb.účinné od 1. 6. 2002SEZNAM POLOŽEK DVOJÍHO POUŽITÍ
účinné od 1. 6. 2002(MATERIÁLY, ZAŘÍZENÍ A TECHNOLOGIE DVOJÍHO POUŽITÍ V JADERNÉ OBLASTI)
účinné od 1. 6. 2002PODLÉHAJÍCÍCH KONTROLNÍM REŽIMŮM PŘI DOVOZU A VÝVOZU
- účinné od 1. 6. 2002seznam je zpracován podle dokumentu Mezinárodní agentury pro atomovou energii INFCIRC / 254 / Rev. 4 / Part 2
- účinné od 1. 6. 20021. PRŮMYSLOVÁ ZAŘÍZENÍ
- účinné od 1. 6. 20021.A. Zařízení, soubory a komponenty
- účinné od 1. 6. 20021.A.1. Radiačně stínící okna o vysoké měrné hmotnosti (olovnaté sklo či jiné) mající následující charakteristiky, a pro ně speciálně navržené rámy:
účinné od 1. 6. 2002(a) o ploše na „studené straně“ větší než 0,09 m2;
účinné od 1. 6. 2002(b) s měrnou hmotností vyšší než 3 g/cm3; a
účinné od 1. 6. 2002(c) při tloušťce minimálně 100 mm.
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
účinné od 1. 6. 2002V položce 1.A.1.(a) znamená termín „studená strana“ stínící stranu okna vystavenou podle projektového návrhu nejnižší radiaci.
- účinné od 1. 6. 20021.A.2. Radiačně odolné televizní kamery nebo jejich čočky speciálně zkonstruované nebo uznané jako radiačně odolné, aby odolaly souhrnné dávce záření větší než 5 x 104 Gy (křemík) (5 x 106 rad (křemík)) aniž by během provozu došlo k degradaci jejich vlastností
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
účinné od 1. 6. 2002Jednotka Gy (křemík) představuje energii v Joulech na kilogram absorbovanou nestíněným křemíkovým vzorkem vystaveným ionizujícímu záření.
- účinné od 1. 6. 20021.A.3. Roboty, koncové ovladače a řídící jednotky
účinné od 1. 6. 2002(a) Roboty a koncové ovladače mající některou z následujících charakteristik:
- účinné od 1. 6. 20021. speciálně konstruované, aby vyhověly národnímu (státnímu) bezpečnostnímu standardu pro zacházení s vysoce explozivními látkami (například splňující podmínky zatížení elektrického kódu či odpovídající ovládací prvky); nebo
- účinné od 1. 6. 20022. speciálně konstruované nebo vypočtené jako radiačně odolné, aby odolaly souhrnné dávce záření větší než 5 x 104 Gy (křemík) a nepodléhaly provozní degradaci.
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
účinné od 1. 6. 2002Jednotka Gy (křemík) představuje energii v Joulech na kilogram absorbovanou nestíněným křemíkovým vzorkem vystaveným ionizujícímu záření.
účinné od 1. 6. 2002(b) Řídící jednotky speciálně konstruované pro kterýkoli robot nebo koncový ovladač uvedený v položce 1.A.3.(a).
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
účinné od 1. 6. 2002Položka 1.A.3. nezahrnuje roboty speciálně konstruované pro nejaderné průmyslové aplikace jako automobilové stříkací boxy.
- účinné od 1. 6. 20021. „Roboty“
účinné od 1. 6. 2002V položce 1.A.3. „Robot“ znamená manipulační mechanizmus, který se může pohybovat po lineární dráze, či od bodu k bodu, může používat čidla a má všechny následující charakteristiky:
- účinné od 1. 6. 2002a) je víceúčelový;
- účinné od 1. 6. 2002b) je schopen pomocí různých pohybů ve třech dimenzích umístit nebo orientovat materiály, součásti, nástroje nebo speciální zařízení;
- účinné od 1. 6. 2002c) obsahuje tři a více systémů servo-řízení s uzavřenými či otevřenými regulačními obvody, eventuálně s krokovými motory; a
- účinné od 1. 6. 2002d) má „programovatelnost přístupnou uživateli“ pomocí metody učení/opakování nebo pomocí elektronického počítače, který může být řízen programovatelnou logikou, tj. bez mechanických zásahů.
účinné od 1. 6. 2002Ve výše uvedené definici „čidla“ znamenají detektory fyzikálních jevů, jejichž výstup (po konverzi na signál, který může být interpretován ovladačem) je schopen generovat „programy“ nebo modifikovat naprogramované instrukce, či numerické programové údaje. Zahrnují „čidla“ se strojovým viděním, infračerveným zobrazováním, dotykové, inerciální snímače polohy, optické nebo akustické měřiče vzdálenosti nebo točivého momentu.
účinné od 1. 6. 2002Ve výše uvedené definici se „programovatelností přístupnou uživateli“ rozumí zařízení umožňující uživateli vložit, upravit nebo nahradit programy pomocí prostředků jiných než:
- účinné od 1. 6. 2002a) fyzickou změnou kabeláže nebo vzájemného propojení;
- účinné od 1. 6. 2002b) nastavením řídících funkcí včetně vstupních parametrů.
účinné od 1. 6. 2002Výše uvedená definice nezahrnuje:
- účinné od 1. 6. 2002a) manipulační mechanizmy, které jsou řiditelné pouze manuálně nebo dálkově;
- účinné od 1. 6. 2002b) manipulační mechanizmy s fixní sekvencí, které jsou automatizovanými zařízeními provádějícími mechanicky naprogramované pohyby. Program je mechanicky omezen fixními zarážkami, jako jsou kolíky či vačky. Sekvence pohybů, výběr trajektorií nebo úhlů nejsou proměnné či měnitelné mechanickými naprogramovanými pohyby;
- účinné od 1. 6. 2002c) mechanicky ovládané manipulační mechanizmy s měnitelnou sekvencí, které jsou automatizovanými pohyblivými zařízeními, fungujícími podle mechanicky fixovaných naprogramovaných pohybů. Program je mechanicky omezen pevnými, ale nastavitelnými zarážkami, jako jsou kolíky nebo vačky. Sekvence pohybů a výběr trajektorií nebo úhlů je variabilní v rámci fixní programové předlohy. Změny nebo modifikace programové předlohy (tj. například změny kolíků nebo výměny vaček) v jedné či více osách pohybu lze uskutečnit pouze pomocí mechanických operací;
- účinné od 1. 6. 2002d) manipulační mechanizmy s měnitelnou sekvencí bez řídících servomotorů, které jsou automatizovanými pohyblivými zařízeními, fungujícími podle mechanicky fixovaných naprogramovaných pohybů. Program lze měnit, ale určitá sekvence se uskutečňuje pouze na základě binárního signálu z mechanicky fixovaných elektrických binárních zařízení nebo nastavitelných zarážek;
- účinné od 1. 6. 2002e) zvedací jeřáby, definované jako manipulační systémy v kartézských souřadnicích, vyrobené jako integrální součást vertikálního souboru skladovacích zásobníků a zkonstruované ke zpřístupnění obsahu těchto zásobníků při ukládání nebo vyjímání.
- účinné od 1. 6. 20022. „Koncové ovladače“
účinné od 1. 6. 2002V položce 1.A.3. „Koncové ovladače“ zahrnují čelisti, „aktivní nástrojové jednotky“ a jakékoliv jiné nástroje, které jsou připevněny k základní desce na konci manipulačního ramene „robota“.
účinné od 1. 6. 2002Ve výše uvedené definici jsou „aktivními nástrojovými jednotkami“ přístroje využívající hybnou sílu, energii procesu nebo vnímání obráběného předmětu.
- účinné od 1. 6. 20021.A.4. Dálkově ovládané manipulátory, které lze použít k úkonům při operacích radiochemické separace v horkých komorách, mající některou z následujících charakteristik:
účinné od 1. 6. 2002(a) Manipulátory schopné „prostupovat“ zdí horké komory („operace vedené skrz zeď“) o síle 0,6 m a více.
účinné od 1. 6. 2002(b) Manipulátory schopné přemostit vrchol stěny komory o tloušťce stěny 0,6 m nebo více („operace vedené přes zeď“).
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
účinné od 1. 6. 2002Dálkově ovládané manipulátory převádí úkony operátora na dálkově ovládané rameno a koncový uchopující přípravek. Mohou být kopírujícího typu, ovládané pákovým ovladačem či klávesnicí.
- účinné od 1. 6. 20021.B. Testovací a výrobní zařízení
- účinné od 1. 6. 20021.B.1. Tvářecí stroje s plynulým tvářením, tvářecí stroje schopné plynule tvářet duté válce a trny
účinné od 1. 6. 2002(a) Tvářecí stroje mající obě z následujících charakteristik:
- účinné od 1. 6. 20021. tři či více válců (aktivních nebo vodících); a
- účinné od 1. 6. 20022. mohou být, podle technické specifikace výrobce, vybaveny jednotkami „číslicového řízení“ nebo řízeny počítačem.
účinné od 1. 6. 2002(b) Rotační tvářecí stroje zkonstruované pro plynulé tváření cylindrických bezešvých dutých válců za pomoci vnitřního trnu (vřetene) o vnitřním průměru mezi 75 mm a 400 mm.
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
účinné od 1. 6. 2002Položka 1.B.1.(a) zahrnuje stroje, které mají jen jeden válec určený pro deformaci kovu a dva pomocné válce, které podpírají trn, ale procesu deformace se bezprostředně neúčastní.
- účinné od 1. 6. 20021.B.2. Obráběcí stroje pro následující použití: obrábění nebo řezání kovů, keramických či kompozitních materiálů, které podle technických údajů výrobce mohou být vybaveny elektronickým zařízením pro „řízené obrábění (kopírování)“ současně ve dvou či více osách
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
účinné od 1. 6. 2002Numericky řízené jednotky řízené jim příslušným software - viz část 1.D.3.
účinné od 1. 6. 2002(a) Soustruhy, které mají „přesnost nastavení“ se všemi dosažitelnými kompenzacemi lepší než 0,006 mm podél jakékoliv lineární osy (celkové nastavení) pro stroje schopné obrábět průměr větší než 35 mm.
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
účinné od 1. 6. 2002Položka 1.B.2.(a) nezahrnuje tyčové automatizované soustruhy (Swissturn) omezené pouze na soustružení tyčového materiálu podávaného vřetenem, pokud maximální průměr soustružené tyče je 42 mm, bez možnosti upínání do sklíčidla. Stroje mohou také vrtat a/nebo frézovat soustružené části o průměru menším než 42 mm.
účinné od 1. 6. 2002(b) Obráběcí stroje pro frézování mající některou z následujících charakteristik:
- účinné od 1. 6. 20021. „přesnosti nastavení“ se všemi dosažitelnými kompenzacemi jsou lepší než 0,006 mm podél každé lineární osy (celkové nastavení); nebo
- účinné od 1. 6. 20022. dvě nebo více řízených ( kopírovacích ) rotačních os.
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
účinné od 1. 6. 2002Položka 1.B.2.(b) nezahrnuje frézovací stroje mající obě následující charakteristiky:
- účinné od 1. 6. 20021. osy x se pohybují více než 2 m; a
- účinné od 1. 6. 20022. celková „přesnost nastavení“ na osách x je horší než 0,030 mm.
účinné od 1. 6. 2002(c) Obráběcí stroje pro broušení mající některou z následujících charakteristik:
- účinné od 1. 6. 20021. „přesnosti nastavení“ se všemi dosažitelnými kompenzacemi jsou lepší než 0,004 mm podél jakékoliv lineární osy (celkové nastavení); nebo
- účinné od 1. 6. 20022. dvě nebo více řízených ( kopírovacích ) rotačních os.
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
účinné od 1. 6. 2002Položka 1.B.2.(c) nezahrnuje následující brousící stroje:
- účinné od 1. 6. 20021. Válcové vnější, vnitřní a vnější-vnitřní brusky mající všechny následující charakteristiky:
- účinné od 1. 6. 2002a) omezení na cylindrické broušení;
- účinné od 1. 6. 2002b) opracovávaná součást může mít vnější průměr nebo délku maximálně 150 mm;
- účinné od 1. 6. 2002c) ne více než dvě osy mohou být současně koordinovány pro „řízené obrábění (kopírování)“;
- účinné od 1. 6. 2002d) bez „řízeného obrábění (kopírování)“ osy c.
- účinné od 1. 6. 20022. Souřadnicové brusky s osami omezenými na „x“, „y“, „c“ a „a“, kde osa „c“ je použita k udržování brusného kotouče kolmo k pracovnímu povrchu a osa „a“ je ovládána pomocí vaček.
- účinné od 1. 6. 20023. Ostřičky nebo brusky na ostření fréz se „software“ speciálně navrženým pro výrobu a ostření nožů nebo fréz; nebo
- účinné od 1. 6. 20024. Brusky na broušení klikových nebo vačkových hřídelí.
účinné od 1. 6. 2002(d) Elektrojiskrové bezdrátové obráběcí stroje (Electrical Discharge Machines (EDM)), které mají dva či více stupňů volnosti, jež lze koordinovat současně pro „řízené obrábění (kopírování)“.
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
účinné od 1. 6. 2002Namísto individuálních zkušebních protokolů mohou být použity garantované úrovně „přesností nastavení“ pro každý model obráběcího stroje odpovídající dohodnuté zkušební proceduře ISO.
- účinné od 1. 6. 20021. Pojmenování os má být v souladu s mezinárodním standardem ISO 841, „číslicově řízené stroje - nomenklatura os a pohybů“.
- účinné od 1. 6. 20022. Do celkového počtu řízených (kopírovacích) os se nezapočítávají osy, které jsou sekundárně paralelní rotační osy, jejichž středová linie je paralelní s primární rotační osou.
- účinné od 1. 6. 20023. Rotační osy se nemusí nutně otáčet o 360°. Rotační osa může být poháněna lineárním pohonem, například šroubem či hřebenovým soukolím.
- účinné od 1. 6. 20021.B.3. Stroje, zařízení nebo systémy pro kontrolu rozměrů
účinné od 1. 6. 2002(a) Počítačem nebo číslicově řízené stroje pro měření rozměrů mající obě z následujících charakteristik:
- účinné od 1. 6. 20021. dvě nebo více os; a
- účinné od 1. 6. 20022. nepřesnost měření délky v jednom směru rovnou nebo menší (lepší) než (1,25 + L/1000) μm, zkoušenou sondou o přesnosti lepší než 0,2 μm, kde L je měřená délka v mm (odkaz: VDI/VDE 2617 části 1 a 2).
účinné od 1. 6. 2002(b) Následující lineární měřící přístroje:
- účinné od 1. 6. 20021. bezdotykové měřící systémy s „rozlišením“ rovným nebo lepším než 0,2 μm v měřícím rozsahu do 0,2 mm;
- účinné od 1. 6. 20022. systémy s lineárně měnitelným diferenciálním transformátorem (LVDT) mající obě následující charakteristiky:
- účinné od 1. 6. 2002a) „linearita“ je rovná nebo lepší než 0,1 % v měřícím rozsahu do 5 mm; a
- účinné od 1. 6. 2002b) kolísání (odchylka - drift) je menší nebo rovné (lepší) než 0,1 % za den (24 hod) při standardní teplotě okolního vzduchu plus minus 1 K.
- účinné od 1. 6. 20023. měřící systémy mající obě následující charakteristiky:
- účinné od 1. 6. 2002a) obsahují „laser“; a
- účinné od 1. 6. 2002b) nejméně 12 hodin udržují při standardní teplotě plus minus 1 K a standardním tlaku:
- účinné od 1. 6. 20021. „rozlišení“ v celém měřícím rozsahu 0,1 μm nebo lepší; a
- účinné od 1. 6. 20022. nepřesnost měření rovnou nebo menší (lepší) (0,2 + L/2000) μm, kde L je měřená délka v mm.
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
účinné od 1. 6. 2002Položka 1.B.3.(b)3. nezahrnuje měřící interferometrické systémy, bez otevřené nebo uzavřené smyčky se zpětnou vazbou, obsahující „laser“ k měření chyby pohybu saní obráběcích strojů, strojů na měření rozměrů nebo podobných zařízení.
účinné od 1. 6. 2002(c) Úhlové měřící přístroje mající „úhlovou odchylku polohy“ rovnou nebo menší (lepší) než 0,00025°.
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
účinné od 1. 6. 2002Položka 1.B.3.(c) se nevztahuje na optické přístroje jako jsou autokolimátory, používající k detekci úhlového posunu zrcadla kolimované světlo.
účinné od 1. 6. 2002(d) Systémy pro simultánní lineárně-úhlovou kontrolu polokoulí mající obě následující charakteristiky:
- účinné od 1. 6. 20021. nepřesnost měření podél kterékoliv lineární osy je rovna nebo menší (lepší) než 3,5 μm na 5 mm; a
- účinné od 1. 6. 20022. „úhlová odchylka polohy“ je rovna nebo menší než 0,02°.
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
- účinné od 1. 6. 20021. Obráběcí stroje v položce 1.B.3., které mohou být použity jako měřící stroje podléhají kontrole, pokud splňují nebo překračují kritéria specifikovaná pro funkci obráběcích strojů nebo funkci měřících strojů.
- účinné od 1. 6. 20022. Stroje popsané v této části 1.B.3. podléhají kontrole, jestliže překračují kontrolní limity v kterémkoliv intervalu svého pracovního rozmezí.
- účinné od 1. 6. 20023. Snímač používaný ke stanovení neurčitosti měření v systému kontroly rozměrů musí odpovídat popisu ve VDI/VDE 2617, části 2,3 a 4.
- účinné od 1. 6. 20024. Všechny parametry měřených hodnot v této položce je třeba chápat jako plus/mínus hodnoty, tj. nikoliv jako celkový rozsah.
- účinné od 1. 6. 20021.B.4. Indukční pece (vakuové nebo s inertním plynem) s řízenou atmosférou a jejich proudové zdroje
účinné od 1. 6. 2002(a) Indukční pece mající všechny následující charakteristiky:
- účinné od 1. 6. 20021. jsou schopné provozu nad 850° C;
- účinné od 1. 6. 20022. mají indukční cívky o průměru 600 mm nebo menším; a
- účinné od 1. 6. 20023. jsou konstruované na příkony 5 kW a vyšší.
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
účinné od 1. 6. 2002Položka 1.B.4.(a) nezahrnuje pece konstruované pro výrobu polovodičových destiček.
účinné od 1. 6. 2002(b) Proudové zdroje s jmenovitým výkonem 5 kW a více speciálně konstruované pro indukční pece specifikované v položce 1.B.4.(a).
- účinné od 1. 6. 20021.B.5. Izostatické lisy a zařízení s nimi související
účinné od 1. 6. 2002(a) Izostatické lisy mající obě následující charakteristiky:
- účinné od 1. 6. 20021. schopné dosáhnout maximálního pracovního tlaku 69 MPa a vyššího; a
- účinné od 1. 6. 20022. s velkou komorou o vnitřním průměru přesahujícím 152 mm.
účinné od 1. 6. 2002(b) Lisovací nástroje a formy speciálně konstruované pro izostatické lisy specifikované v položce 1.B.5.(a).
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
- účinné od 1. 6. 20021. V položce 1.B.5. „Izostatickými lisy“ se rozumí zařízení, které je schopno natlakovat uzavřený prostor pomocí různých médií (plyn, kapalina, pevné částice atd.) tak, že se na obrobek či materiál vyvine stejný tlak ve všech třech směrech.
- účinné od 1. 6. 20022. V položce 1.B.5. se vnitřními rozměry komory rozumí ten prostor, v němž se dosahuje současně pracovní teploty i tlaku, a které nezahrnují upínací přípravky. Tento rozměr je menší než buď vnitřní průměr tlakové komory, nebo vnitřní průměr izolované komory pece, podle toho, která z těchto dvou komor je umístěna uvnitř té druhé.
- účinné od 1. 6. 20021.B.6. Vibrační testovací systémy, zařízení a komponenty
účinné od 1. 6. 2002(a) Elektrodynamické vibrační testovací systémy mající všechny následující charakteristiky:
- účinné od 1. 6. 20021. využívají zpětnou vazbu nebo uzavřený regulační obvod a zahrnují číslicový regulátor;
- účinné od 1. 6. 20022. jsou schopné vyvinout vibrace mezi 20 Hz a 2000 Hz při efektivním zrychlení 10 g a více; a
- účinné od 1. 6. 20023. jsou schopné přenášet síly nejméně 50 kN, měřeno na „holém stole“.
účinné od 1. 6. 2002(b) Číslicové regulátory kombinované se „speciálně vytvořeným softwarem“ pro vibrační testování, s šířkou kmitočtového pásma v reálném čase větší než 5 kHz, které jsou konstruovány pro použití v systémech specifikovaných v položce 1.B.6.(a).
účinné od 1. 6. 2002(c) Vibrační třasadlové jednotky s/nebo bez připojených zesilovačů schopné přenášet síly nejméně 50 kN, měřeno na „holém stole“, které jsou použitelné v systémech specifikovaných v položce 1.B.6.(a).
účinné od 1. 6. 2002(d) Nosné konstrukce pro testované kusy a elektronické jednotky konstruované s cílem sloučit řadu třasadlových jednotek v kompletní třasadlový systém schopný vyvinout účinnou kombinovanou sílu nejméně 50 kN, které jsou použitelné v systémech specifikovaných v položce 1.B.6.(a).
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
účinné od 1. 6. 2002V položce 1.B.6. „holý stůl“ znamená rovný stůl nebo povrch úchytů nebo fitinků.
- účinné od 1. 6. 20021.B.7. Vakuové nebo jiné tavicí a licí pece s řízenou atmosférou a zařízení s nimi související
účinné od 1. 6. 2002(a) Obloukové tavicí a licí pece mající obě následující charakteristiky:
- účinné od 1. 6. 20021. objem tavných elektrod mezi 1000 cm3 a 20000 cm3; a
- účinné od 1. 6. 20022. schopnost provozu při teplotách tavení nad 1973 K (1700 °C).
účinné od 1. 6. 2002(b) Tavicí pece s elektronovým svazkem nebo plazmové pece mající obě následující charakteristiky:
- účinné od 1. 6. 20021. příkon 50 kW či větší; a
- účinné od 1. 6. 20022. schopnost provozu při teplotách tavení nad 1473 K (1200 °C).
účinné od 1. 6. 2002(c) Počítačové ovládací a monitorovací systémy speciálně uspořádané pro pece specifikované v položce 1.B.7.(a) a 1.B.7.(b).
- účinné od 1. 6. 20021.C. Materiály
účinné od 1. 6. 2002Žádné.
- účinné od 1. 6. 20021.D. Software
- účinné od 1. 6. 20021.D.1. Software speciálně vytvořený pro užití u zařízení specifikovaných v položkách 1.A.3., 1.B.1., 1.B.3., 1.B.5., 1.B.6.(a), 1.B.6.(b), 1.B.6.(d) nebo 1.B.7.
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
účinné od 1. 6. 2002Software speciálně navržený pro systémy specifikované v položce 1.B.3.(d) zahrnuje software pro simultánní měření tloušťky stěny a obrysu.
- účinné od 1. 6. 20021.D.2. Software speciálně vytvořený nebo modifikovaný pro vývoj, výrobu nebo použití zařízení specifikovaných v položce 1.B.2.
- účinné od 1. 6. 20021.D.3. Software pro jakoukoliv kombinaci elektronických zařízení nebo systémů umožňující těmto zařízením funkci jednotky „numerického řízení“ schopné řídit 5 nebo více řízených (kopírovacích) os, které mohou být simultánně koordinovány pro „řízené obrábění (kopírování)“
- účinné od 1. 6. 2002Poznámka
- účinné od 1. 6. 20021. Software patří mezi kontrolované položky bez ohledu na to, je-li vyvážen samostatně či jestli se nachází uvnitř jednotky „numerického řízení“ nebo v jakémkoliv jiném elektronickém zařízení nebo systému.
- účinné od 1. 6. 20022. Položka 1.D.3. se nevztahuje na software speciálně navržený nebo přizpůsobený výrobcem řídící jednotky nebo obráběcího stroje k řízení obráběcích strojů, které nejsou zahrnuty pod položkou 1.B.2.
- účinné od 1. 6. 20021.E. Technologie
- účinné od 1. 6. 20021.E.1. „Technologie“ vztahující se k řízení výrobních procesů pro „vývoj“, „výrobu“ nebo „využití“ zařízení, materiálů nebo „softwaru“ specifikovaných v položkách 1.A. až 1.D.
- účinné od 1. 6. 20022. MATERIÁLY
- účinné od 1. 6. 20022.A. Zařízení, soubory a komponenty
Následující stránka