zrušený předpis

Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro tvorbu uranové plazmy, které mohou obsahovat vysokovýkonná elektronová děla (strip nebo scan) s užitečným výkonem na terčíku větším než 2,5 kW/cm.

  1. 5.8.4. Systémy pro manipulaci s kapalným kovovým uranem

    Speciálně konstruované nebo upravené systémy používané při manipulaci s roztaveným kovovým uranem nebo jeho slitinami sestávající z kelímků a zařízení na chlazení kelímků.

  2. Poznámka

    Kelímky a jiné části tohoto systému, které přichází do kontaktu s roztaveným uranem nebo jeho slitinami, jsou vyrobeny ze vhodných žáruvzdorných a korozivzdorných materiálů nebo jimi chráněny. Vhodnými materiály jsou tantal, grafit povlakovaný oxidem ytria, grafit povlakovaný jinými oxidy vzácných zemin (viz Příloha č. 2) nebo jejich směsmi.

  1. 5.8.5. Montážní celky sběračů (kolektorů) „produktu“ a „zbytků“ kovového uranu

    Speciálně konstruované nebo upravené montážní celky sběračů (kolektorů) pro kovový uran v pevné formě. Tyto montážní celky jsou vyrobeny ze žáruvzdorných materiálů odolných vůči korozi parami kovového uranu jako je grafit povlakovaný oxidy ytria nebo tantal, popřípadě jsou jimi chráněny.

  1. 5.8.6. Pouzdra separačních modulů

    Speciálně konstruované nebo upravené válcové nádoby pro umístění zdroje par uranu, vysokofrekvenční cívky a sběračů (kolektorů) „produktu“ a „zbytků“.

  2. Poznámka

    Tato pouzdra mají celou řadu otvorů pro umístění průchodek pro přívod elektřiny, připojení difúzní vývěvy a čidel systémů diagnostiky a monitorování. Jsou opatřena prostředky pro jejich otevírání a uzavírání, aby se umožnila výměna vnitřních komponent, a jsou vyrobena ze vhodných nemagnetických materiálů například austenitické nerezové oceli.

  1. 5.9. Speciálně konstruované nebo upravené systémy, zařízení a komponenty obohacovacích závodů založených na technologii elektromagnetického obohacování
  2. Poznámka

    V elektromagnetickém procesu jsou ionty kovového uranu získané ionizací vstupní suroviny - soli (typicky UCl4 ) urychlovány a procházejí magnetickým polem, které působí tak, že ionty různých izotopů sledují různé trajektorie. Hlavní komponenty elektromagnetického separátoru izotopů zahrnují:

    (a) magnetické pole pro vychýlení svazku iontů/separaci izotopů;

    (b) iontový zdroj se svým urychlovacím systémem;

    (c) systém pro shromažďování oddělených izotopů.

    Pomocné systémy tohoto procesu zahrnují systém elektrického napájení magnetu, vysokonapěťový systém iontového zdroje, vakuový systém a extenzívní chemické systémy pro regeneraci produktu

    1. 5.9.1. Elektromagnetické separátory izotopů

      Elektromagnetické separátory izotopů speciálně konstruované nebo upravené pro separaci izotopů uranu a zařízení a komponenty určené k tomuto účelu včetně:

      (a) Iontových zdrojů

      Jednoduché nebo vícenásobné zdroje iontů uranu sestávající ze zdroje par, ionizátoru a urychlovače svazku, vyrobené z takových vhodných materiálů jako grafit, nerezová ocel nebo měď, které jsou schopné poskytnout celkový proud svazku 50 mA nebo větší.

      (b) Sběračů (kolektorů) iontů

      Desky sběračů (kolektorů) sestávající ze dvou nebo více štěrbin a sběrných komůrek speciálně konstruované nebo upravené pro shromažďování iontových svazků obohaceného a ochuzeného uranu a vyrobené z takových vhodných materiálů jako grafit nebo nerezová ocel.

      (c) Vakuových pouzder

      Speciálně konstruovaná nebo upravená pouzdra pro elektromagnetické separátory, vyrobená z takových vhodných nemagnetických materiálů jako austenitická nerezová ocel, a projektovaná pro provoz při tlaku 0,1 Pa nebo nižším.

    2. Poznámka

      Pouzdra jsou speciálně konstruovaná pro umístění iontových zdrojů, sběrných desek a výstelek chlazených vodou a mají zařízení pro připojení difúzní vývěvy a pro otevírání a uzavírání těchto zařízení, aby se umožnilo vyjmutí a opětovná instalace vnitřních komponent.

    3. (d) Pólových nástavců magnetu

      Speciálně konstruované nebo upravené pólové nástavce magnetu o průměru větším než 2 m používané pro udržení konstantního magnetického pole uvnitř elektromagnetického separátoru izotopů a pro přenos magnetického pole mezi dvěma sousedícími separátory.

    1. 5.9.2. Vysokonapěťové zdroje

      Speciálně konstruované nebo upravené vysokonapěťové zdroje pro iontové zdroje vyznačující se všemi následujícími charakteristikami:

      Schopné nepřetržitého provozu, výstupní napětí 20 kV nebo více, výstupní proud 1 A nebo větší a regulace napětí lepší než 0,01 % v průběhu 8 hodin.

    1. 5.9.3. Elektrické zdroje pro napájení elektromagnetů

      Speciálně konstruované nebo upravené vysoce výkonné stejnosměrné zdroje napájení magnetů vyznačující se všemi následujícími charakteristikami:

      Schopné nepřetržitě dodávat výstupní proud 500 A nebo větší při napětí 100 V nebo více, s proudovou nebo napěťovou regulací lepší než 0,01 % v průběhu 8 hodin.

  1. 6. Závody na výrobu nebo úpravu koncentrace těžké vody, deuteria a jeho sloučenin a zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená k tomuto účelu
  2. Poznámka

    Těžká voda může být vyráběna různými postupy. Nicméně dva postupy prokázaly svou komerční životaschopnost. První je založen na výměnné reakci voda - sirovodík (GS proces) a druhý na výměnné reakci amoniak - vodík. GS proces je založen na výměně vodíku a deuteria mezi vodou a sirovodíkem v řadě kolon, které jsou provozovány tak, že jejich horní sekce je studená a spodní sekce je horká. Voda protéká kolonami shora dolů, zatímco plynný sirovodík proudí ode dna kolon k jejich horní části. K lepšímu promíchání plynu a vody slouží řada perforovaných pater. Deuterium přechází do vody při nízkých teplotách a do sirovodíku při vysokých. Plyn nebo voda obohacené deuteriem jsou odváděny z prvního stupně kolon na kontaktu horké a studené sekce a tento proces se opakuje i v kolonách následujících stupňů. Produkt z posledního stupně, voda obohacená deuteriem do koncentrace 30 % deuteria, je dopravován do destilační jednotky, kde je vyráběna těžká voda reaktorové kvality, tj. 99,75% oxid deuteria.

    Pomocí procesu výměny mezi amoniakem a vodíkem lze extrahovat deuterium ze syntézního plynu při jeho kontaktu s kapalným amoniakem za přítomnosti katalyzátoru. Syntézní plyn je přiváděn do výměnných kolon a do konvertoru amoniaku. V kolonách plyn proudí ode dna k horní části, zatímco kapalný amoniak stéká shora dolů. Deuterium přechází z vodíku obsaženého v syntézním plynu do amoniaku, kde se koncentruje. Amoniak se potom přivádí do krakovacího zařízení na dno kolony, zatímco plyn proudí do horní části konvertoru amoniaku. Další obohacování probíhá v následujících stupních a těžká voda vhodná pro použití v reaktoru se vyrábí v konečné fázi destilací. Výchozí syntézní plyn může být poskytován závodem na výrobu amoniaku, který může být postaven jako součást závodu na výrobu těžké vody využívající výměny amoniak-vodík. Zdrojem pro získávání deuteria při výměnném procesu amoniak - vodík může být rovněž obyčejná voda. Mnohá klíčová zařízení pro závody na výrobu těžké vody, využívající procesu GS nebo procesu výměny mezi amoniakem a vodíkem, jsou stejná jako v některých provozech chemického průmyslu a průmyslu zpracování ropy. To platí především pro malé závody, využívající GS-proces. Nicméně jen málo položek bývá „běžně dostupných ke koupi“. GS proces i výměnný proces amoniak - vodík vyžadují manipulaci s velkým množstvím hořlavých, korozívních a toxických kapalin při zvýšených tlacích.

    V souvislosti s tím je vyžadován velmi pečlivý výběr a specifikace materiálů při stanovení projekčních a provozních norem pro závody a zařízení, využívající výše uvedené procesy, s cílem zajištění jejich dlouhodobé životnosti, vysoké bezpečnosti a spolehlivosti. Volba velikosti závodu závisí především na ekonomické stránce a potřebách. Většina položek by tedy byla upravována podle požadavků zákazníka.

    Závěrem je třeba poznamenat, že v obou výměnných procesech (proces GS a proces založený na výměnné reakci amoniak - vodík) mohou být části zařízení, které nejsou jednotlivě speciálně konstruovány nebo upraveny pro výrobu těžké vody, smontovány do systémů, které jsou speciálně konstruovány nebo upraveny pro tuto výrobu. Příkladem takových systémů je výroba katalyzátoru používaného ve výměnném procesu amoniak - vodík a destilace vody, používaná ke konečnému koncentrování těžké vody do úrovně reaktorové kvality.

    Zařízení, která jsou speciálně konstruovaná nebo upravená pro výrobu těžké vody, využívající buď výměnný proces voda - sirovodík nebo amoniak - vodík, zahrnují následující:

    1. 6.1. Kolony pro výměnu voda - sirovodík

      Výměnné kolony vyrobené z měkké nelegované oceli (např. ASTM A516) o průměru 6 - 9 m (20-30 ft) schopné pracovat při tlacích 2 MPa (300 psi) a více a s přípustnou tolerancí 6 mm a více na možný korozní úbytek speciálně konstruované nebo upravené pro výrobu těžké vody založenou na procesu výměny mezi vodou a sirovodíkem.

    1. 6.2. Dmychadla a kompresory

      Jednostupňová nízkotlaká odstředivá dmychadla nebo kompresory (tj. 0,2 MPa nebo 30 psi) speciálně konstruovaná nebo upravená pro cirkulaci sirovodíkového plynu (tj. plynu obsahujícího více než 70 % H2S ) při výrobě těžké vody založené na výměnném procesu voda- sirovodík. Tato dmychadla nebo kompresory mají minimální výkon 56 m3/s (120 000 SCFM), pracují při tlacích 1,8 MPa (260 psi) a více a jsou opatřena těsněním vhodným pro práci v prostředí vlhkého H2S.

    1. 6.3. Kolony pro výměnu amoniak - vodík

      Výměnné kolony o minimální výšce 35 m (114,3 ft) a průměru 1,5 m - 2,5 m (4,9 - 8,2 ft) schopné pracovat při tlacích vyšších než 15 MPa (2225 psi) speciálně konstruované nebo upravené pro výrobu těžké vody založenou na výměnném procesu amoniak - vodík. Tyto kolony mají v axiálním směru alespoň jeden přírubový otvor o stejném průměru jako vnitřní válcová část, přes který může být vkládáno nebo vyjímáno vnitřní zařízení kolony.

    1. 6.4. Vnitřní zařízení kolon a patrová čerpadla

      Vnitřní zařízení a patrová čerpadla kolon speciálně konstruovaná nebo upravená pro kolony na výrobu těžké vody založenou na výměnném procesu amoniak - vodík. Vnitřní zařízení kolon tvoří speciálně konstruovaná patra reaktorů, která zajišťují co nejlepší kontakt mezi plynem a kapalinou. Patrová čerpadla jsou speciálně konstruovaná ponorná čerpadla určená pro cirkulaci kapalného amoniaku uvnitř kontaktního patra a pro dopravu amoniaku do pater kolon.

    1. 6.5. Krakovací zařízení amoniaku

      Krakovací zařízení s minimálním pracovním tlakem 3 MPa (450 psi) speciálně konstruovaná nebo upravovaná pro výrobu těžké vody založenou na výměnném procesu amoniak - vodík.

    1. 6.6. Infračervené absorbční analyzátory

      Infračervené absorbční analyzátory schopné provádět „on line“ analýzu poměru vodík/deuterium při koncentracích deuteria 90 % a výše.

    1. 6.7. Zařízení na katalytické spalování

      Zařízení pro katalytické spalování, tj. převod plynného obohaceného deuteria na těžkou vodu speciálně konstruovaná nebo upravovaná pro výrobu těžké vody založenou na výměnném procesu amoniak - vodík.

    1. 6.8. Kompletní systémy pro úpravu těžké vody nebo kolony určené k tomuto účelu

      Kompletní systémy pro úpravu těžké vody nebo kolony speciálně konstruované nebo upravené pro účely dosažení koncentrace deuteria potřebné pro použití v reaktoru.

    2. Poznámka

      Tyto systémy, které běžně využívají destilace vody k separaci těžké vody z lehké vody, jsou speciálně konstruované nebo upravené pro účely výroby těžké vody reaktorové kvality (tj. typicky 99,75 % oxidu deuteria) ze zásob těžké vody nižší koncentrace.

  1. 7. Závody na konverzi uranu a plutonia pro použití při výrobě palivových článků a separaci izotopu uranu, uvedených v částech 4 a 5, a zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená k tomuto účelu
  2. Poznámka

    Všechny závody, systémy a speciálně konstruovaná nebo upravená zařízení uvedená v rámci této části mohou být využity pro zpracování, výrobu nebo použití zvláštních štěpných materiálů.

    1. 7.1. Závody na konverzi uranu a zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená k tomuto účelu
    2. Poznámka

      Závody a systémy na konverzi uranu mohou provádět jednu nebo více transformací uranu z jedné jeho chemické formy do jiné. Patří k nim:

      1. konverze uranových rudných koncentrátů na UO3, konverze UO3 na UO2, konverze oxidů uranu na UF4 nebo UF6, konverze UF4 na UF6, konverze UF6 na UF4, konverze UF4 na kovový uran a konverze fluoridů uranu na UO2.

      Mnohé klíčové položky zařízení závodů na konverzi uranu jsou shodné se zařízením pro jiné oblasti chemického průmyslu. Typy zařízení používaných v těchto procesech mohou například zahrnovat:

      1. pece, rotační sušárny, fluidní reaktory, spalovací věžové reaktory, kapalinové odstředivky, destilační kolony a kolony pro extrakci kapalina - kapalina.

      Nicméně jen málo z těchto položek je „běžně dostupných“, většina by byla upravovaná podle požadavků a specifikací zákazníka. V některých případech je nutno brát v úvahu speciální projektové a konstrukční požadavky, spojené s korozními vlastnostmi používaných chemických látek (HF, F2, ClF3 a fluoridy uranu).

      Závěrem je nutné uvést, že ve všech procesech konverze uranu jsou používána speciálně konstruovaná nebo upravená zařízení, která mohou být zkompletována z jednotlivých dílů a částí které jednotlivě nejsou speciálně konstruovány nebo upraveny pro konverzi uranu.

      1. 7.1.1. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi uranových rudných koncentrátů na UO3
      2. Poznámka

        Konverze uranových rudných koncentrátů na UO3 může být prováděna rozpuštěním rudy v kyselině dusičné a extrahováním čistého uranylnitrátu s použitím takového rozpouštědla jako je tributylfosfát. Uranylnitrát je dále konvertován na UO3 buď pomocí koncentrace a denitrifikace nebo neutralizace plynným amoniakem do vzniku diuranátu amonného s následným filtrováním, sušením a žíháním.

      1. 7.1.2. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UO3 na UF6
      2. Poznámka

        Konverze UO3 na UF6 může být prováděna přímou fluoridací. Tento proces vyžaduje zdroj plynného fluóru nebo trifluoridu chloru.

      1. 7.1.3. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UO3 na UO2
      2. Poznámka

        Konverze UO3 na UO2 může být prováděna redukcí UO3 krakovaným plynným amoniakem nebo vodíkem.

      1. 7.1.4. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UO2 na UF4
      2. Poznámka

        Konverze UO2 na UF4 může být prováděna na základě reakce UO2 s plynným fluorovodíkem (HF) při 300 - 500 °C.

      1. 7.1.5. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UF4 na UF6
      2. Poznámka

        Konverze UF4 na UF6 je prováděna exotermickou reakcí s fluórem ve věžových reaktorech. UF6 je kondenzován z horkých výtokových plynů při průchodu přes studenou jímku ochlazenou na -10 °C. Tento proces vyžaduje zdroj plynného fluóru.

      1. 7.1.6. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UF4 na kovový uran
      2. Poznámka

        Konverze UF4 na kovový uran je prováděna redukcí hořčíkem (velké dávky) nebo vápníkem (malé dávky). Tato reakce probíhá při teplotách nad bodem tavení uranu (1130 °C).

      1. 7.1.7. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UF6 na UO2
      2. Poznámka

        Konverze UF6 na UO2 může být prováděna jedním ze tří procesů.

        V prvním je UF6 redukován a hydrolyzován na UO2 s použitím vodíku a páry.

        Ve druhém je UF6 hydrolyzován rozpuštěním ve vodě, přidáním amoniaku je vysrážen diuranát amonný, který je následně redukován na UO2 vodíkem při 820 °C.

        Ve třetím procesu reagují plynné UF6, CO2 a NH3 ve vodě s vysrážením amoniumuranyltrikarbonátu. Při reakci amoniumuranyltrikarbonátu s párou a vodíkem při 500-600 °C vzniká UO2. Konverze UF6 na UO2 je často prováděna jako první stupeň v závodech na výrobu paliva.

      1. 7.1.8. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UF6 na UF4
      2. Poznámka

        Konverze UF6 na UF4 je prováděna redukcí vodíkem.

      1. 7.1.9. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UO2 na UCl4
      2. Poznámka

        Konverze UO2 na UCl4 může být prováděna jedním ze dvou procesů. V prvním reaguje UO2 s tetrachloridem uhlíku (CCl4) při teplotě přibližně 400 °C. V druhém reaguje UO2 za přibližné teploty 700 °C v přítomnosti černého uhlí (CAS 1333-86-4), oxidu uhelnatého a chlóru s výsledným produktem UCl4.

    1. 7.2. Závody na konverzi plutonia a zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená k tomuto účelu
    2. Poznámka

      V závodech a systémech na konverzi plutonia probíhají transformace z jedné chemické formy do druhé, a to včetně konverze dusičnanu plutonia na PuO2, konverze PuO2 na PuF4 a konverze PuF4 na kovové plutonium. Závody na konverzi plutonia jsou většinou spojeny s přepracovacími zařízeními, avšak mohou být spojeny také se zařízeními na výrobu plutoniového paliva. Mnoho klíčových položek zařízení závodů na konverzi plutonia je společných s několika úseky chemického zpracovatelského průmyslu. Typy zařízení používaných v těchto procesech mohou například zahrnovat:

      1. pece, rotační sušárny, fluidní reaktory, spalovací věžové reaktory, kapalinové odstředivky, destilační kolony a kolony pro extrakci kapalina - kapalina.

      Vyžadovány mohou být také horké komory, rukavicové boxy a dálkově řízené manipulátory. Nicméně jen málo z těchto položek je „běžně dostupných“, většina by byla upravovaná podle požadavků a specifikací zákazníka. Pozornost při projektování je třeba věnovat zejména nebezpečí radiace, toxicity a kritičnosti související s přítomností plutonia.

      V některých případech je nutno brát v úvahu speciální projektové a konstrukční požadavky, spojené s korozními vlastnostmi používaných chemických látek (například HF).

      Závěrem je nutné uvést, že ve všech procesech konverze plutonia jsou používána speciálně konstruovaná nebo upravená zařízení, která mohou být zkompletována z jednotlivých dílů a částí, které jednotlivě nejsou speciálně konstruovány nebo upraveny pro konverzi uranu.

      1. 7.2.1. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi dusičnanu plutonia na oxid
      2. Poznámka

        Hlavními postupy využívanými v tomto procesu jsou skladování a regulace technologické suroviny, srážení a separace pevných látek a kapalin, kalcinace, nakládání s produktem, ventilace, nakládání s odpady a řízení procesů. Systémy tohoto procesu jsou zejména uzpůsobené k tomu, aby zabránily dosažení kritičnosti, vyloučily vliv radiace a minimalizovaly nebezpečí toxicity. Většina přepracovacích závodů využívá proces konverze dusičnanu plutonia na oxid plutonia. Ostatní procesy mohou využívat srážení šťavelanu plutonia nebo peroxidu plutonia.

      1. 7.2.2. Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro výrobu kovového plutonia
      2. Poznámka

        Tento proces obvykle zahrnuje fluoraci oxidu plutonia, normálně s vysoce korozivním fluorovodíkem, s cílem výroby fluoridu plutonia, ze kterého je následnou redukcí za použití vysoce čistého kovového vápníku získáváno kovové plutonium a struska fluoridu vápenatého. Hlavními postupy využívanými v tomto procesu jsou fluorace (například využívající zařízení vyrobená nebo potažená drahými kovy), redukce kovem (například za použití keramických kelímků), vytěžování strusky, nakládání s produktem, ventilace, nakládání s odpady a řízení procesů. Systémy tohoto procesu jsou zejména uzpůsobené k tomu, aby zabránily dosažení kritičnosti, vyloučily vliv radiace a minimalizovaly nebezpečí toxicity. Ostatní procesy zahrnují fluoraci šťavelanu plutonia nebo peroxidu plutonia s následnou redukcí na kov.

Příloha č. 2

k vyhlášce č. 179/2002 Sb.

SEZNAM POLOŽEK DVOJÍHO POUŽITÍ

(MATERIÁLY, ZAŘÍZENÍ A TECHNOLOGIE DVOJÍHO POUŽITÍ V JADERNÉ OBLASTI)

PODLÉHAJÍCÍCH KONTROLNÍM REŽIMŮM PŘI DOVOZU A VÝVOZU

  1. seznam je zpracován podle dokumentu Mezinárodní agentury pro atomovou energii INFCIRC / 254 / Rev. 4 / Part 2
  2. 1. PRŮMYSLOVÁ ZAŘÍZENÍ
    1. 1.A. Zařízení, soubory a komponenty
      1. 1.A.1. Radiačně stínící okna o vysoké měrné hmotnosti (olovnaté sklo či jiné) mající následující charakteristiky, a pro ně speciálně navržené rámy:

        (a) o ploše na „studené straně“ větší než 0,09 m2;

        (b) s měrnou hmotností vyšší než 3 g/cm3; a

        (c) při tloušťce minimálně 100 mm.

      2. Poznámka

        V položce 1.A.1.(a) znamená termín „studená strana“ stínící stranu okna vystavenou podle projektového návrhu nejnižší radiaci.

      1. 1.A.2. Radiačně odolné televizní kamery nebo jejich čočky speciálně zkonstruované nebo uznané jako radiačně odolné, aby odolaly souhrnné dávce záření větší než 5 x 104 Gy (křemík) (5 x 106 rad (křemík)) aniž by během provozu došlo k degradaci jejich vlastností
      2. Poznámka

        Jednotka Gy (křemík) představuje energii v Joulech na kilogram absorbovanou nestíněným křemíkovým vzorkem vystaveným ionizujícímu záření.

      1. 1.A.3. Roboty, koncové ovladače a řídící jednotky

        (a) Roboty a koncové ovladače mající některou z následujících charakteristik:

        1. 1. speciálně konstruované, aby vyhověly národnímu (státnímu) bezpečnostnímu standardu pro zacházení s vysoce explozivními látkami (například splňující podmínky zatížení elektrického kódu či odpovídající ovládací prvky); nebo
        2. 2. speciálně konstruované nebo vypočtené jako radiačně odolné, aby odolaly souhrnné dávce záření větší než 5 x 104 Gy (křemík) a nepodléhaly provozní degradaci.
      2. Poznámka

        Jednotka Gy (křemík) představuje energii v Joulech na kilogram absorbovanou nestíněným křemíkovým vzorkem vystaveným ionizujícímu záření.

      3. (b) Řídící jednotky speciálně konstruované pro kterýkoli robot nebo koncový ovladač uvedený v položce 1.A.3.(a).

      4. Poznámka

        Položka 1.A.3. nezahrnuje roboty speciálně konstruované pro nejaderné průmyslové aplikace jako automobilové stříkací boxy.

        1. 1. „Roboty“

          V položce 1.A.3. „Robot“ znamená manipulační mechanizmus, který se může pohybovat po lineární dráze, či od bodu k bodu, může používat čidla a má všechny následující charakteristiky:

          1. a) je víceúčelový;
          2. b) je schopen pomocí různých pohybů ve třech dimenzích umístit nebo orientovat materiály, součásti, nástroje nebo speciální zařízení;
          3. c) obsahuje tři a více systémů servo-řízení s uzavřenými či otevřenými regulačními obvody, eventuálně s krokovými motory; a
          4. d) má „programovatelnost přístupnou uživateli“ pomocí metody učení/opakování nebo pomocí elektronického počítače, který může být řízen programovatelnou logikou, tj. bez mechanických zásahů.

          Ve výše uvedené definici „čidla“ znamenají detektory fyzikálních jevů, jejichž výstup (po konverzi na signál, který může být interpretován ovladačem) je schopen generovat „programy“ nebo modifikovat naprogramované instrukce, či numerické programové údaje. Zahrnují „čidla“ se strojovým viděním, infračerveným zobrazováním, dotykové, inerciální snímače polohy, optické nebo akustické měřiče vzdálenosti nebo točivého momentu.

          Ve výše uvedené definici se „programovatelností přístupnou uživateli“ rozumí zařízení umožňující uživateli vložit, upravit nebo nahradit programy pomocí prostředků jiných než:

          1. a) fyzickou změnou kabeláže nebo vzájemného propojení;
          2. b) nastavením řídících funkcí včetně vstupních parametrů.

          Výše uvedená definice nezahrnuje:

          1. a) manipulační mechanizmy, které jsou řiditelné pouze manuálně nebo dálkově;
          2. b) manipulační mechanizmy s fixní sekvencí, které jsou automatizovanými zařízeními provádějícími mechanicky naprogramované pohyby. Program je mechanicky omezen fixními zarážkami, jako jsou kolíky či vačky. Sekvence pohybů, výběr trajektorií nebo úhlů nejsou proměnné či měnitelné mechanickými naprogramovanými pohyby;
          3. c) mechanicky ovládané manipulační mechanizmy s měnitelnou sekvencí, které jsou automatizovanými pohyblivými zařízeními, fungujícími podle mechanicky fixovaných naprogramovaných pohybů. Program je mechanicky omezen pevnými, ale nastavitelnými zarážkami, jako jsou kolíky nebo vačky. Sekvence pohybů a výběr trajektorií nebo úhlů je variabilní v rámci fixní programové předlohy. Změny nebo modifikace programové předlohy (tj. například změny kolíků nebo výměny vaček) v jedné či více osách pohybu lze uskutečnit pouze pomocí mechanických operací;
          4. d) manipulační mechanizmy s měnitelnou sekvencí bez řídících servomotorů, které jsou automatizovanými pohyblivými zařízeními, fungujícími podle mechanicky fixovaných naprogramovaných pohybů. Program lze měnit, ale určitá sekvence se uskutečňuje pouze na základě binárního signálu z mechanicky fixovaných elektrických binárních zařízení nebo nastavitelných zarážek;
          5. e) zvedací jeřáby, definované jako manipulační systémy v kartézských souřadnicích, vyrobené jako integrální součást vertikálního souboru skladovacích zásobníků a zkonstruované ke zpřístupnění obsahu těchto zásobníků při ukládání nebo vyjímání.
        1. 2. „Koncové ovladače“

          V položce 1.A.3. „Koncové ovladače“ zahrnují čelisti, „aktivní nástrojové jednotky“ a jakékoliv jiné nástroje, které jsou připevněny k základní desce na konci manipulačního ramene „robota“.

          Ve výše uvedené definici jsou „aktivními nástrojovými jednotkami“ přístroje využívající hybnou sílu, energii procesu nebo vnímání obráběného předmětu.

      1. 1.A.4. Dálkově ovládané manipulátory, které lze použít k úkonům při operacích radiochemické separace v horkých komorách, mající některou z následujících charakteristik:

        (a) Manipulátory schopné „prostupovat“ zdí horké komory („operace vedené skrz zeď“) o síle 0,6 m a více.

        (b) Manipulátory schopné přemostit vrchol stěny komory o tloušťce stěny 0,6 m nebo více („operace vedené přes zeď“).

      2. Poznámka

        Dálkově ovládané manipulátory převádí úkony operátora na dálkově ovládané rameno a koncový uchopující přípravek. Mohou být kopírujícího typu, ovládané pákovým ovladačem či klávesnicí.

    1. 1.B. Testovací a výrobní zařízení
      1. 1.B.1. Tvářecí stroje s plynulým tvářením, tvářecí stroje schopné plynule tvářet duté válce a trny

        (a) Tvářecí stroje mající obě z následujících charakteristik:

        1. 1. tři či více válců (aktivních nebo vodících); a
        2. 2. mohou být, podle technické specifikace výrobce, vybaveny jednotkami „číslicového řízení“ nebo řízeny počítačem.

        (b) Rotační tvářecí stroje zkonstruované pro plynulé tváření cylindrických bezešvých dutých válců za pomoci vnitřního trnu (vřetene) o vnitřním průměru mezi 75 mm a 400 mm.

      2. Poznámka

        Položka 1.B.1.(a) zahrnuje stroje, které mají jen jeden válec určený pro deformaci kovu a dva pomocné válce, které podpírají trn, ale procesu deformace se bezprostředně neúčastní.

      1. 1.B.2. Obráběcí stroje pro následující použití: obrábění nebo řezání kovů, keramických či kompozitních materiálů, které podle technických údajů výrobce mohou být vybaveny elektronickým zařízením pro „řízené obrábění (kopírování)“ současně ve dvou či více osách
      2. Poznámka

        Numericky řízené jednotky řízené jim příslušným software - viz část 1.D.3.

      3. (a) Soustruhy, které mají „přesnost nastavení“ se všemi dosažitelnými kompenzacemi lepší než 0,006 mm podél jakékoliv lineární osy (celkové nastavení) pro stroje schopné obrábět průměr větší než 35 mm.

      4. Poznámka

        Položka 1.B.2.(a) nezahrnuje tyčové automatizované soustruhy (Swissturn) omezené pouze na soustružení tyčového materiálu podávaného vřetenem, pokud maximální průměr soustružené tyče je 42 mm, bez možnosti upínání do sklíčidla. Stroje mohou také vrtat a/nebo frézovat soustružené části o průměru menším než 42 mm.

      5. (b) Obráběcí stroje pro frézování mající některou z následujících charakteristik:

        1. 1. „přesnosti nastavení“ se všemi dosažitelnými kompenzacemi jsou lepší než 0,006 mm podél každé lineární osy (celkové nastavení); nebo
        2. 2. dvě nebo více řízených ( kopírovacích ) rotačních os.
        3. Poznámka

          Položka 1.B.2.(b) nezahrnuje frézovací stroje mající obě následující charakteristiky:

          1. 1. osy x se pohybují více než 2 m; a
          2. 2. celková „přesnost nastavení“ na osách x je horší než 0,030 mm.

        (c) Obráběcí stroje pro broušení mající některou z následujících charakteristik:

        1. 1. „přesnosti nastavení“ se všemi dosažitelnými kompenzacemi jsou lepší než 0,004 mm podél jakékoliv lineární osy (celkové nastavení); nebo
        2. 2. dvě nebo více řízených ( kopírovacích ) rotačních os.
        3. Poznámka

          Položka 1.B.2.(c) nezahrnuje následující brousící stroje:

          1. 1. Válcové vnější, vnitřní a vnější-vnitřní brusky mající všechny následující charakteristiky:
            1. a) omezení na cylindrické broušení;
            2. b) opracovávaná součást může mít vnější průměr nebo délku maximálně 150 mm;
            3. c) ne více než dvě osy mohou být současně koordinovány pro „řízené obrábění (kopírování)“;
            4. d) bez „řízeného obrábění (kopírování)“ osy c.
          1. 2. Souřadnicové brusky s osami omezenými na „x“, „y“, „c“ a „a“, kde osa „c“ je použita k udržování brusného kotouče kolmo k pracovnímu povrchu a osa „a“ je ovládána pomocí vaček.
          2. 3. Ostřičky nebo brusky na ostření fréz se „software“ speciálně navrženým pro výrobu a ostření nožů nebo fréz; nebo
          3. 4. Brusky na broušení klikových nebo vačkových hřídelí.

        (d) Elektrojiskrové bezdrátové obráběcí stroje (Electrical Discharge Machines (EDM)), které mají dva či více stupňů volnosti, jež lze koordinovat současně pro „řízené obrábění (kopírování)“.

      6. Poznámka

        Namísto individuálních zkušebních protokolů mohou být použity garantované úrovně „přesností nastavení“ pro každý model obráběcího stroje odpovídající dohodnuté zkušební proceduře ISO.

        1. 1. Pojmenování os má být v souladu s mezinárodním standardem ISO 841, „číslicově řízené stroje - nomenklatura os a pohybů“.
        2. 2. Do celkového počtu řízených (kopírovacích) os se nezapočítávají osy, které jsou sekundárně paralelní rotační osy, jejichž středová linie je paralelní s primární rotační osou.
        3. 3. Rotační osy se nemusí nutně otáčet o 360°. Rotační osa může být poháněna lineárním pohonem, například šroubem či hřebenovým soukolím.
      1. 1.B.3. Stroje, zařízení nebo systémy pro kontrolu rozměrů

        (a) Počítačem nebo číslicově řízené stroje pro měření rozměrů mající obě z následujících charakteristik:

        1. 1. dvě nebo více os; a
        2. 2. nepřesnost měření délky v jednom směru rovnou nebo menší (lepší) než (1,25 + L/1000) μm, zkoušenou sondou o přesnosti lepší než 0,2 μm, kde L je měřená délka v mm (odkaz: VDI/VDE 2617 části 1 a 2).

        (b) Následující lineární měřící přístroje:

        1. 1. bezdotykové měřící systémy s „rozlišením“ rovným nebo lepším než 0,2 μm v měřícím rozsahu do 0,2 mm;
        2. 2. systémy s lineárně měnitelným diferenciálním transformátorem (LVDT) mající obě následující charakteristiky:
          1. a) „linearita“ je rovná nebo lepší než 0,1 % v měřícím rozsahu do 5 mm; a
          2. b) kolísání (odchylka - drift) je menší nebo rovné (lepší) než 0,1 % za den (24 hod) při standardní teplotě okolního vzduchu plus minus 1 K.
        1. 3. měřící systémy mající obě následující charakteristiky:
          1. a) obsahují „laser“; a
          2. b) nejméně 12 hodin udržují při standardní teplotě plus minus 1 K a standardním tlaku:
            1. 1. „rozlišení“ v celém měřícím rozsahu 0,1 μm nebo lepší; a
            2. 2. nepřesnost měření rovnou nebo menší (lepší) (0,2 + L/2000) μm, kde L je měřená délka v mm.
          3. Poznámka

            Položka 1.B.3.(b)3. nezahrnuje měřící interferometrické systémy, bez otevřené nebo uzavřené smyčky se zpětnou vazbou, obsahující „laser“ k měření chyby pohybu saní obráběcích strojů, strojů na měření rozměrů nebo podobných zařízení.

          (c) Úhlové měřící přístroje mající „úhlovou odchylku polohy“ rovnou nebo menší (lepší) než 0,00025°.

        2. Poznámka

          Položka 1.B.3.(c) se nevztahuje na optické přístroje jako jsou autokolimátory, používající k detekci úhlového posunu zrcadla kolimované světlo.

        3. (d) Systémy pro simultánní lineárně-úhlovou kontrolu polokoulí mající obě následující charakteristiky:

          1. 1. nepřesnost měření podél kterékoliv lineární osy je rovna nebo menší (lepší) než 3,5 μm na 5 mm; a
          2. 2. „úhlová odchylka polohy“ je rovna nebo menší než 0,02°.
        4. Poznámka
          1. 1. Obráběcí stroje v položce 1.B.3., které mohou být použity jako měřící stroje podléhají kontrole, pokud splňují nebo překračují kritéria specifikovaná pro funkci obráběcích strojů nebo funkci měřících strojů.
          2. 2. Stroje popsané v této části 1.B.3. podléhají kontrole, jestliže překračují kontrolní limity v kterémkoliv intervalu svého pracovního rozmezí.
          3. 3. Snímač používaný ke stanovení neurčitosti měření v systému kontroly rozměrů musí odpovídat popisu ve VDI/VDE 2617, části 2,3 a 4.
          4. 4. Všechny parametry měřených hodnot v této položce je třeba chápat jako plus/mínus hodnoty, tj. nikoliv jako celkový rozsah.
      1. 1.B.4. Indukční pece (vakuové nebo s inertním plynem) s řízenou atmosférou a jejich proudové zdroje

        (a) Indukční pece mající všechny následující charakteristiky:

        1. 1. jsou schopné provozu nad 850° C;
        2. 2. mají indukční cívky o průměru 600 mm nebo menším; a
        3. 3. jsou konstruované na příkony 5 kW a vyšší.
        4. Poznámka

          Položka 1.B.4.(a) nezahrnuje pece konstruované pro výrobu polovodičových destiček.

        (b) Proudové zdroje s jmenovitým výkonem 5 kW a více speciálně konstruované pro indukční pece specifikované v položce 1.B.4.(a).

      1. 1.B.5. Izostatické lisy a zařízení s nimi související

        (a) Izostatické lisy mající obě následující charakteristiky:

        1. 1. schopné dosáhnout maximálního pracovního tlaku 69 MPa a vyššího; a
        2. 2. s velkou komorou o vnitřním průměru přesahujícím 152 mm.

        (b) Lisovací nástroje a formy speciálně konstruované pro izostatické lisy specifikované v položce 1.B.5.(a).

      2. Poznámka
        1. 1. V položce 1.B.5. „Izostatickými lisy“ se rozumí zařízení, které je schopno natlakovat uzavřený prostor pomocí různých médií (plyn, kapalina, pevné částice atd.) tak, že se na obrobek či materiál vyvine stejný tlak ve všech třech směrech.
        2. 2. V položce 1.B.5. se vnitřními rozměry komory rozumí ten prostor, v němž se dosahuje současně pracovní teploty i tlaku, a které nezahrnují upínací přípravky. Tento rozměr je menší než buď vnitřní průměr tlakové komory, nebo vnitřní průměr izolované komory pece, podle toho, která z těchto dvou komor je umístěna uvnitř té druhé.
      1. 1.B.6. Vibrační testovací systémy, zařízení a komponenty

        (a) Elektrodynamické vibrační testovací systémy mající všechny následující charakteristiky:

        1. 1. využívají zpětnou vazbu nebo uzavřený regulační obvod a zahrnují číslicový regulátor;
        2. 2. jsou schopné vyvinout vibrace mezi 20 Hz a 2000 Hz při efektivním zrychlení 10 g a více; a
        3. 3. jsou schopné přenášet síly nejméně 50 kN, měřeno na „holém stole“.

        (b) Číslicové regulátory kombinované se „speciálně vytvořeným softwarem“ pro vibrační testování, s šířkou kmitočtového pásma v reálném čase větší než 5 kHz, které jsou konstruovány pro použití v systémech specifikovaných v položce 1.B.6.(a).

        (c) Vibrační třasadlové jednotky s/nebo bez připojených zesilovačů schopné přenášet síly nejméně 50 kN, měřeno na „holém stole“, které jsou použitelné v systémech specifikovaných v položce 1.B.6.(a).

        (d) Nosné konstrukce pro testované kusy a elektronické jednotky konstruované s cílem sloučit řadu třasadlových jednotek v kompletní třasadlový systém schopný vyvinout účinnou kombinovanou sílu nejméně 50 kN, které jsou použitelné v systémech specifikovaných v položce 1.B.6.(a).

      2. Poznámka

        V položce 1.B.6. „holý stůl“ znamená rovný stůl nebo povrch úchytů nebo fitinků.

      1. 1.B.7. Vakuové nebo jiné tavicí a licí pece s řízenou atmosférou a zařízení s nimi související

        (a) Obloukové tavicí a licí pece mající obě následující charakteristiky:

        1. 1. objem tavných elektrod mezi 1000 cm3 a 20000 cm3; a
        2. 2. schopnost provozu při teplotách tavení nad 1973 K (1700 °C).

        (b) Tavicí pece s elektronovým svazkem nebo plazmové pece mající obě následující charakteristiky:

        1. 1. příkon 50 kW či větší; a
        2. 2. schopnost provozu při teplotách tavení nad 1473 K (1200 °C).

        (c) Počítačové ovládací a monitorovací systémy speciálně uspořádané pro pece specifikované v položce 1.B.7.(a) a 1.B.7.(b).

    1. 1.C. Materiály

      Žádné.

    1. 1.D. Software
      1. 1.D.1. Software speciálně vytvořený pro užití u zařízení specifikovaných v položkách 1.A.3., 1.B.1., 1.B.3., 1.B.5., 1.B.6.(a), 1.B.6.(b), 1.B.6.(d) nebo 1.B.7.
      2. Poznámka

        Software speciálně navržený pro systémy specifikované v položce 1.B.3.(d) zahrnuje software pro simultánní měření tloušťky stěny a obrysu.

      1. 1.D.2. Software speciálně vytvořený nebo modifikovaný pro vývoj, výrobu nebo použití zařízení specifikovaných v položce 1.B.2.
      2. 1.D.3. Software pro jakoukoliv kombinaci elektronických zařízení nebo systémů umožňující těmto zařízením funkci jednotky „numerického řízení“ schopné řídit 5 nebo více řízených (kopírovacích) os, které mohou být simultánně koordinovány pro „řízené obrábění (kopírování)“
      3. Poznámka
        1. 1. Software patří mezi kontrolované položky bez ohledu na to, je-li vyvážen samostatně či jestli se nachází uvnitř jednotky „numerického řízení“ nebo v jakémkoliv jiném elektronickém zařízení nebo systému.
        2. 2. Položka 1.D.3. se nevztahuje na software speciálně navržený nebo přizpůsobený výrobcem řídící jednotky nebo obráběcího stroje k řízení obráběcích strojů, které nejsou zahrnuty pod položkou 1.B.2.
    1. 1.E. Technologie
      1. 1.E.1. „Technologie“ vztahující se k řízení výrobních procesů pro „vývoj“, „výrobu“ nebo „využití“ zařízení, materiálů nebo „softwaru“ specifikovaných v položkách 1.A. až 1.D.
  1. 2. MATERIÁLY
    1. 2.A. Zařízení, soubory a komponenty
      1. 2.A.1. Kelímky vyrobené z materiálů odolných vůči roztaveným kovovým aktinidům

        (a) Kelímky mající obě z následujících charakteristik:

        1. 1. objem mezi 150 ml a 8 1; a
        2. 2. vyrobené z/nebo povlečené jakýmkoliv z následujících materiálů o minimální čistotě 98 %:
          1. a) fluorid vápenatý (CaF2);
          2. b) zirkoničitan vápenatý (Ca2ZrO3);
          3. c) sulfid ceritý (Ce2S3);
          4. d) oxid erbitý (Er2O3);
          5. e) oxid hafničitý (HfO2);
          6. f) oxid hořečnatý (MgO);
          7. g) nitridovaná slitina niobu, titanu a wolframu (přibližně 50 % Nb, 30 % Ti, 20 % W);
          8. h) oxid ytritý (Y2O3);
          9. i) oxid zirkoničitý (ZrO2).

        (b) Kelímky mající obě z následujících charakteristik:

        1. 1. objem mezi 50 ml a 2 l; a
        2. 2. vyrobené z/nebo obložené tantalem o čistotě 99,9 % nebo vyšší.

        (c) Kelímky mající všechny následující charakteristiky:

        1. 1. objem mezi 50 ml a 2 l; a
        2. 2. vyrobené z/nebo obložené tantalem (o čistotě 98 % nebo vyšší); a
        3. 3. povlečené karbidem, nitridem nebo boridem tantalu (či jakoukoliv kombinací těchto sloučenin).
      1. 2.A.2. Platinové katalyzátory speciálně konstruované nebo upravené k uskutečnění izotopické výměny mezi vodíkem a vodou s cílem zpětného získání tritia z těžké vody či k výrobě těžké vody
      2. 2.A.3. Kompozitní struktury ve formě trubek mající obě z následujících charakteristik:

        (a) vnitřní průměr mezi 75 mm a 400 mm; a

        (b) vyrobené z jakéhokoliv „vláknitého či vláknového materiálu“ specifikovaného pod položkou 2.C.7.(c).

    1. 2.B. Testovací a výrobní zařízení