Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu, kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti

§ 1

účinné od 1. 7. 1979Rozsah platnosti

účinné od 1. 7. 1979(1) Vyhláška je závazná pro organizace, na které se vztahuje působnost orgánů státního odborného dozoru nad bezpečností práce,¹) a pro organizace, které provádějí činnost, náležející do působnosti orgánů státní báňské správy.²)

účinné od 1. 7. 1979(2) Vyhláška se nevztahuje na technická zařízení, podléhající dozoru orgánů uvedených v § 3 odst. 2 písm. b) zákona.

§ 2

účinné od 1. 7. 1979Vyhrazená tlaková zařízení

účinné od 1. 7. 1979(1) Vyhrazená tlaková zařízení ve smyslu § 4 písm. d) až g) zákona (dále jen „zařízení“) jsou:

1. účinné od 1. 7. 1979a) parní a kapalinové kotle (dále jen „kotle“), jejichž konstrukční přetlak přesahuje 0,07 MPa a teplota pracovní látky převyšuje bod varu při tomto přetlaku,
2. účinné od 1. 7. 1979b) tlakové nádoby stabilní (dále jen „tlakové nádoby“), jejichž nejvyšší pracovní přetlak přesahuje 0,07 MPa a které obsahují plyny, páry nebo žíravé, jedovaté a výbušné kapaliny o jakékoliv teplotě nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující jejich bod varu při přetlaku 0,07 MPa,
3. účinné od 1. 7. 1979c) kovové tlakové nádoby k dopravě plynů (dále jen „nádoby na plyny“), jejichž kritická teplota je nižší než + 50 °C, nebo plynů, u nichž při teplotě + 50 °C je absolutní tlak (tenze) par vyšší než 0,3 MPa.

účinné od 1. 7. 1979(2) Kotle se dělí do 4 tříd:

1. účinné od 1. 7. 1979a) 1. třída – parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 115 t/h,
2. účinné od 1. 7. 1979b) 2. třída – parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 50 t/h do 115 t/h (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem nad 35 MW,
3. účinné od 1. 7. 1979c) 3. třída – parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 8 t/h do 50 t/h (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem nad 5,8 MW do 35 MW (včetně),
4. účinné od 1. 7. 1979d) 4. třída – parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry do 8 t/h (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem do 5,8 MW (včetně) a všechny ostatní kotle kapalinové.

účinné od 1. 7. 1979(3) Tlakové nádoby se člení do skupin podle nejvyššího pracovního přetlaku (p) v MPa a součinu nejvyššího pracovního přetlaku a objemu (v) v litrech (dále jen „bezpečnostní součin“) takto:

1. účinné od 1. 7. 1979a) skupinu A tvoří tlakové nádoby s nejvyšším pracovním přetlakem přesahujícím 0,2 MPa, jejichž bezpečnostní součin má hodnotu vyšší než 10³,
2. účinné od 1. 7. 1979b) skupinu B tvoří ostatní tlakové nádoby.

účinné od 1. 7. 1979(4) Má-li zařízení několik tlakových prostorů, posuzuje se bezpečnostní součin každého prostoru zvlášť a zařízení se zařazuje do skupiny, která odpovídá nejvyššímu bezpečnostnímu součinu.

účinné od 1. 7. 1979(5) Objem v litrech je celkový prostor určený pro pracovní látku (popřípadě látky), která je v zařízení pod přetlakem. Část tlakového prostoru, kterou zaujímají vestavby, vyzdívky, výplně a podobně, se při výpočtu objemu neodpočítává.

§ 3

účinné od 1. 7. 1979Zařízeními podle této vyhlášky nejsou:

1. účinné od 1. 7. 1979a) kotle pracující s radioaktivními látkami nebo kotle umístěné v prostředí s neutronovým tokem,
2. účinné od 1. 7. 1979b) kotle o objemu do 10 litrů (včetně), u nichž bezpečnostní součin z konstrukčního přetlaku v MPa a objemu v litrech nepřesahuje 10,
3. účinné od 1. 7. 1979c) tlakové nádoby pracující s radioaktivními látkami nebo tlakové nádoby umístěné v prostředí s neutronovým tokem,
4. účinné od 1. 7. 1979d) tlakové nádoby do 10 litrů (včetně), u nichž bezpečnostní součin nepřevyšuje 10,
5. účinné od 1. 7. 1979e) tlakové nádoby z trubek i nekruhových průřezů o nejvyšším vnitřním rozměru do 100 mm (včetně) bez sběračů, popřípadě se sběrači, pokud sběrač z trubky i nekruhového průřezu nemá vnitřní rozměr větší než 150 mm (včetně),
6. účinné od 1. 7. 1979f) topná tělesa pro parní a vodní (kapalinové) vytápění,
7. účinné od 1. 7. 1979g) potrubí, jeho rozšířené části a tlakové nádoby do něho vestavěné (určené například k uvolňování tlaku nebo jako zásobníky), jejichž vnitřní průměr (D) nepřesahuje trojnásobek vnitřního průměru (d) největší připojené trubky (D<3d), jakož i všechny rozšířené části potrubí a tlakové nádoby do něho vestavěné, pokud slouží jen k dopravě pracovní látky (například rozdělovače, odlučovače, sběrače),
8. účinné od 1. 7. 1979h) tlakové části strojů a technických zařízení, které nejsou samostatnými tlakovými nádobami (například válce pístových strojů, skříně parních turbín, větrníky pístových kapalinových čerpadel, chladiče kompresorů, tlaková pouzdra zapouzdřených rozvoden),
9. účinné od 1. 7. 1979i) ohřívače vzduchu, prašníky, čističe plynu vysokých pecí,
10. účinné od 1. 7. 1979j) nafukovací nekovová zařízení, u nichž vnitřní přetlak stlačeného plynu zajišťuje jejich tvar a tuhost (například pneumatiky, pneumatické nosníky, plováky),
11. účinné od 1. 7. 1979k) nádoby na plyny o tlakovém objemu do 0,22 litru (včetně),
12. účinné od 1. 7. 1979l) nevratné tlakové nádoby pro aerosoly a podobné použití.

§ 4

účinné od 1. 7. 1979Oprávnění organizací

účinné od 1. 7. 1979(1) Vyrábět, montovat, opravovat a rekonstruovat zařízení a provádět periodické zkoušky nádob na plyny smějí organizace pouze na základě oprávnění (dále jen „oprávněná organizace“).

účinné od 1. 7. 1979(2) Oprávnění vydává inspektorát bezpečnosti práce, popřípadě obvodní báňský úřad (dále jen „orgán dozoru“), v jehož obvodu má organizace sídlo, a to na základě písemné žádosti organizace, doložené stanoviskem jejího nadřízeného orgánu.

účinné od 1. 7. 1979(3) Organizace v žádosti uvede:

1. účinné od 1. 7. 1979a) svůj přesný název a adresu,
2. účinné od 1. 7. 1979b) název a adresu závodu (provozovny), pro nějž oprávnění žádá, pokud není v sídle organizace,
3. účinné od 1. 7. 1979c) název a adresu svého nadřízeného orgánu,
4. účinné od 1. 7. 1979d) druh a rozsah žádaného oprávnění,
5. účinné od 1. 7. 1979e) zajištění výkonu činnosti, k níž oprávnění požaduje, po stránce technického vybavení a odborné kvalifikace pracovníků.

účinné od 1. 7. 1979(4) Zjistí-li orgán dozoru nedodržování podmínek nebo porušování předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při činnosti podle oprávnění, omezí rozsah oprávnění nebo je organizaci odejme.

§ 5

účinné od 1. 7. 1979Individuální vyzkoušení

účinné od 1. 7. 1979(1) Každý dohotovený kotel a tlakovou nádobu musí výrobce podrobit stavební a první tlakové zkoušce. Tyto zkoušky zajišťuje a provádí výrobce, pokud písemně nezmocnil jejich provedením organizaci, která je oprávněna k montáži kotle nebo tlakové nádoby. Ke každému kotli nebo tlakové nádobě musí výrobce vyhotovit průvodní dokumentaci včetně pasportu (revizní knihy) v rozsahu stanoveném technickými normami.

účinné od 1. 7. 1979(2) Po úspěšné stavební a první tlakové zkoušce revizní technik výrobce, popřípadě organizace, která provádí montáž, označí nýty továrního štítku kulatým razidlem o průměru 10 mm se značkou nebo zkráceným názvem své organizace. Otiskem téhož razidla označí i příslušné místo pasportu (revizní knihy).

účinné od 1. 7. 1979(3) Výrobci, popřípadě organizace, které provádějí montáž, jsou povinni písemně oznámit orgánu dozoru alespoň 15 dnů předem dobu a místo prováděných zkoušek kotlů s konstrukčním přetlakem přesahujícím 1,6 MPa a tlakových nádob skupiny A s nejvyšším pracovním přetlakem přesahujícím 2,5 MPa.

účinné od 1. 7. 1979(4) Každou vyrobenou nádobu na plyny musí výrobce podrobit první zkoušce.

účinné od 1. 7. 1979(5) Po úspěšné první zkoušce označí zkušební orgán nádobu na plyny razidlem³) a datem zkoušky.

§ 6

účinné od 1. 7. 1979Zkoušky po opravách a rekonstrukcích

účinné od 1. 7. 1979(1) Po opravě nebo rekonstrukci kotle nebo tlakové nádoby je oprávněná organizace povinna provést stavební a tlakovou zkoušku předepsaným přetlakem. Hodnota přetlaku je uvedena v průvodní dokumentaci zařízení.

účinné od 1. 7. 1979(2) O zkoušce vyhotoví oprávněná organizace protokol, který se stává nedílnou součástí průvodní dokumentace zařízení spolu s technickou dokumentací opravy nebo rekonstrukce.

účinné od 1. 7. 1979(3) Oprávněná organizace je povinna oznámit písemně 15 dnů předem orgánu dozoru, v jehož obvodu působnosti se zařízení nachází, datum provádění zkoušek kotlů s konstrukčním přetlakem přesahujícím 1,6 MPa a tlakových nádob skupiny A s nejvyšším pracovním přetlakem přesahujícím 2,5 MPa.

§ 7

účinné od 1. 7. 1979Revize a zkoušky provozovaných kotlů a tlakových nádob

účinné od 1. 7. 1979(1) Revize a zkoušky provozovaných kotlů a tlakových nádob smí provádět pouze revizní technik (§ 8). Způsob, termíny a případy provedení revizí a zkoušek těsnosti stanoví technické normy.

účinné od 1. 7. 1979(2) Tlakovou zkoušku provádí revizní technik zpravidla vodou, popřípadě olejem nebo jinou nežíravou, nejedovatou a nevýbušnou kapalinou. Výsledek zkoušky zapíše do revizního záznamu. Hodnota zkušebního přetlaku je uvedena v průvodní dokumentaci zařízení.

účinné od 1. 7. 1979(3) Došlo-li v důsledku nového seřízení pojistného ventilu ke změně nastavených hodnot, opraví revizní technik příslušné údaje v pasportu (revizní knize) zařízení.

účinné od 1. 7. 1979(4) Tlaková zkouška musí být provedena

1. účinné od 1. 7. 1979a) určí-li to orgán dozoru,
2. účinné od 1. 7. 1979b) nejpozději do 9 let od provedení předchozí tlakové zkoušky zkušebním přetlakem, pokud v průvodní dokumentaci není stanovena lhůta kratší.

účinné od 1. 7. 1979(5) Kromě případů uvedených v odstavci 4 musí být tlaková zkouška u kotlů stabilních provedena vždy po jejich přemístění před opětovným zahájením provozu a u všech kotlů vždy po provozní přestávce delší dvou let.

účinné od 1. 7. 1979(6) V jednotlivých technicky odůvodněných případech může orgán dozoru lhůty tlakových zkoušek prodloužit, popřípadě navrhnout místo tlakové zkoušky jiný způsob zkoušení.

účinné od 1. 7. 1979(7) Organizace provozující kotel (dále jen „provozovatel“) je povinna písemně oznámit orgánu dozoru alespoň 30 dnů předem datum jeho tlakové zkoušky.

§ 8

účinné od 1. 7. 1979Revizní technik a zkušební orgán

účinné od 1. 7. 1979(1) Revizní technik je pracovník pověřený organizací revizemi a zkouškami kotlů a tlakových nádob, který má pro tuto činnost osvědčení vydané orgánem dozoru na základě vykonané zkoušky. Pracovníka přihlašuje ke zkoušce organizace, k níž je v pracovním poměru.

účinné od 1. 7. 1979(2) Uchazeč o osvědčení revizního technika musí mít ukončené úplné střední odborné vzdělání strojní a nejméně pětiletou praxi v oboru tlakových zařízení. Pro uchazeče o osvědčení revizního technika kotlů 4. třídy postačí výuční list ve strojním oboru a nejméně sedmiletá odborná praxe v oboru tlakových zařízení.

účinné od 1. 7. 1979(3) Zkušebním orgánem je pracovník pověřený oprávněnou organizací prováděním prvních a periodických zkoušek nádob na plyny.

účinné od 1. 7. 1979(4) Zkušební orgán provádějící první zkoušky musí mít ukončené úplné střední odborné vzdělání strojní a nejméně pětiletou odbornou praxi v oboru tlakových zařízení a osvědčení vydané orgánem dozoru na základě vykonané zkoušky. Uchazeče přihlašuje ke zkoušce organizace, k níž je v pracovním poměru.

účinné od 1. 7. 1979(5) Zkušební orgán provádějící periodické zkoušky musí mít alespoň výuční list v oboru strojním a nejméně pětiletou odbornou praxi v oboru tlakových zařízení.

účinné od 1. 7. 1979(6) Má-li pracovník odborné strojní vzdělání vyšší, než je předepsáno v odstavcích 2 a 4, postačí odborná praxe dvouletá. Má-li uchazeč jiné odborné vzdělání, rozhodne o potřebné délce praxe orgán dozoru.

účinné od 1. 7. 1979(7) Revizní technik a zkušební orgán provádějící první zkoušky jsou povinni uvádět v záznamech o úkonech, které provedli, evidenční číslo svého osvědčení.

§ 9

účinné od 1. 7. 1979(1) Pro účely státního odborného dozoru je provozovatel povinen připravit kotle a tlakové nádoby ke kontrolní prohlídce nebo zkoušce ve sjednaný den a za podmínek stanovených orgánem dozoru.

účinné od 1. 7. 1979(2) Technické úkony nutné k řádnému provedení prohlídky nebo zkoušky řídí a provádí revizní technik nebo jiný odborně způsobilý pracovník určený provozovatelem.

§ 10

účinné od 1. 7. 1979(1) Stavební a první tlakové zkoušky vyrobených, smontovaných, opravených nebo rekonstruovaných kotlů a tlakových nádob smí vykonávat pouze revizní technik oprávněné organizace (§ 8).

účinné od 1. 7. 1979(2) První zkoušky a periodické zkoušky nádob na plyny smí vykonávat pouze zkušební orgán oprávněné organizace (§ 8).

§ 11

účinné od 1. 7. 1979Topiči kotlů

účinné od 1. 7. 1979(1) Kotel je dovoleno provozovat jen tehdy, je-li jeho obsluhou pověřen odborně způsobilý pracovník (dále jen „topič“), jemuž byl po úspěšně vykonané základní zkoušce vydán topičský průkaz příslušným inspektorátem bezpečnosti práce (dále jen „inspektorát“). Základní zkouška opravňuje k samostatné obsluze kotlů 4. třídy.

účinné od 1. 7. 1979(2) K samostatné obsluze kotlů 1. a 3. třídy nebo kotlů na jiné než v topičském průkaze uvedené palivo je nutno složit příslušnou doplňkovou zkoušku.

účinné od 1. 7. 1979(3) Poruší-li topič závažným způsobem své povinnosti, může mu inspektorát topičský průkaz odejmout.

účinné od 1. 7. 1979(4) Neobsluhuje-li topič po dobu 5 let kotel, pozbývá jeho topičský průkaz platnosti.

účinné od 1. 7. 1979(5) Opětovné získání průkazu je podmíněno vykonáním nové základní zkoušky.

účinné od 1. 7. 1979(6) Topičského průkazu není třeba k obsluze kotlů 4. třídy

1. účinné od 1. 7. 1979a) plně automatizovaných s jmenovitým množstvím vyráběné páry do 0,5 t/h,
2. účinné od 1. 7. 1979b) plně automatizovaných kapalinových s tepelným výkonem do 0,35 MW,
3. účinné od 1. 7. 1979c) s konstrukčním přetlakem do 0,3 MPa a o objemu do 100 litrů,
4. účinné od 1. 7. 1979d) průtočných o objemu do 100 litrů.

účinné od 1. 7. 1979Topiči těchto kotlů musí být o jejich obsluze poučeni a v ní zacvičeni, o čemž musí provozovatel pořídit zápis.

§ 12

účinné od 1. 7. 1979Základní zkoušky

účinné od 1. 7. 1979(1) Základní topičské zkoušky (zkoušky odborné způsobilosti topiče) se vykonávají u inspektorátů.

účinné od 1. 7. 1979(2) Přihlášky k základním zkouškám podávají uchazeči na předepsaném formuláři prostřednictvím provozovatele u inspektorátu, v jehož obvodě se kotel nachází.

účinné od 1. 7. 1979(3) K základní zkoušce smějí být připuštěni uchazeči

1. účinné od 1. 7. 1979a) starší 18 let,
2. účinné od 1. 7. 1979b) tělesně i duševně způsobilí vykonávat práci topiče,⁴)
3. účinné od 1. 7. 1979c) kteří podle potvrzení provozovatele kotle mají šestiměsíční odborný zácvik v obsluze kotle alespoň 4. třídy pod dohledem topiče s platným topičským průkazem,
4. účinné od 1. 7. 1979d) kteří se prokáží potvrzením o absolvování odborného kursu provozu a obsluhy kotlů v délce alespoň 20 vyučovacích hodin, včetně vykonané zkoušky,
5. účinné od 1. 7. 1979e) kteří prokáží kvalifikaci požadovanou zvláštním předpisem v případě, že mají obsluhovat kotle s plynovým otopem.⁵)

účinné od 1. 7. 1979(4) Úlevu z předepsaného zácviku podle odstavce 3 písm. c) může v mimořádných případech povolit na žádost provozovatele inspektorát.

účinné od 1. 7. 1979(5) Inspektorát uvědomí provozovatele o dni a místě konání zkoušky nejméně 15 dnů předem. Provozovatel o tom vyrozumí příslušného uchazeče a zajistí jeho účast.

účinné od 1. 7. 1979(6) Po úspěšně vykonané základní zkoušce vydá inspektorát uchazeči topičský průkaz.

§ 13

účinné od 1. 7. 1979Doplňkové zkoušky

účinné od 1. 7. 1979(1) Uchazeči o doplňkové zkoušky musí absolvovat šestiměsíční odborný zácvik v obsluze kotle příslušné třídy pod dohledem topiče s platným topičským průkazem a odborný kurs, a to v délce 30 hodin pro kotle 3. třídy, 50 hodin pro kotle 2. třídy a 100 hodin pro kotle 1. třídy. V případě doplňkové zkoušky pro obsluhu kotlů nejbližší vyšší třídy nebo kotlů na jiná paliva v rámci téže třídy kotle rozhoduje o délce odborného zácviku a nutnosti odborného kursu provozovatel na základě vyjádření revizního technika, ale odborný zácvik musí trvat nejméně dva měsíce.

účinné od 1. 7. 1979(2) Doplňkové zkoušky se skládají před zkušební komisí jmenovanou a svolanou provozovatelem, který je povinen oznámit písemně inspektorátu termín a místo konání zkoušek nejpozději do 15 dnů před jejich zahájením.

účinné od 1. 7. 1979(3) Zkušební komise se skládá z předsedy, kterým musí být zmocněný zástupce provozovatele, a nejméně ze dvou členů, z nichž jeden musí být revizní technik kotlů alespoň příslušné třídy a jeden zástupce příslušného závodního výboru Revolučního odborového hnutí.

účinné od 1. 7. 1979(4) Topič předloží zkušební komisi před zahájením zkoušky doklad o tom, že splňuje stanovené požadavky. O průběhu zkoušky sepíše komise zápis, který podepíše předseda a ostatní členové komise.

účinné od 1. 7. 1979(5) Úspěšné složení doplňkové zkoušky zapíše předseda zkušební komise do topičského průkazu.

účinné od 1. 7. 1979(6) Seznamy zkoušených a zápisy o výsledku zkoušek uchovává organizace, která zkušební komisi jmenovala.

účinné od 1. 7. 1979(7) Na jednotný způsob provádění doplňkových zkoušek dozírá inspektorát.

§ 14

účinné od 1. 7. 1979(1) Provozovatel zařízení je povinen do jednoho roku ode dne účinnosti této vyhlášky písemně oznámit orgánu dozoru do evidence počty provozovaných zařízení v rozdělení podle § 2 odst. 2 a 3 a způsob zajištění jejich revizí a zkoušek.

účinné od 1. 7. 1979(2) Organizace provozující činnost uvedenou v § 4 dosud bez oprávnění jsou povinny požádat o ně do šesti měsíců od účinnosti této vyhlášky.

účinné od 1. 7. 1979(3) Osvědčení vydaná orgánem dozoru revizním technikům a zkušebním orgánům k provádění prvních zkoušek nádob na plyny před účinností této vyhlášky zůstávají v platnosti.

účinné od 1. 7. 1979(4) Topičské průkazy vydané před účinností této vyhlášky zůstávají v platnosti, pokud odpovídají novému třídění kotlů. V ostatních případech musí topič složit předepsanou zkoušku nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy vyhláška nabude účinnosti.

§ 15

účinné od 1. 7. 1979Zrušují se:

1. účinné od 1. 7. 19791. nařízení č. 212/1910 ř. z., jímž se živnost výroby sodové vody váže koncesí,
2. účinné od 1. 7. 19792. vládní nařízení č. 435/1941 Sb., o přístrojích používaných při živnostenském výčepu a stáčení piva,
3. účinné od 1. 7. 19793. nařízení č. 334/1945 Ú. l., kterým se mění nařízení č. 176/1944 Sb., kterým se vydávají předpisy pro materiál a stavbu parních kotlů,
4. účinné od 1. 7. 19794. vyhláška č. 55/1960 Sb., kterou se upravují některé povinnosti výrobců a provozovatelů parních kotlů (parních generátorů) a jiných tlakových nádob a mění některé předpisy o bezpečnosti a hospodárnosti těchto technických zařízení, ve znění vyhlášky č. 121/1961 Sb.,
5. účinné od 1. 7. 19795. ustanovení § 1 písm. a) vyhlášky č. 151/1969 Sb., kterou se určují vyhrazená technická zařízení.

§ 16