Zákon o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů

§ 24

(1) Každý, kdo nakládá s radioaktivními odpady, je povinen brát v úvahu všechny jejich fyzikální, chemické a biologické vlastnosti, které by mohly bezpečnost nakládání s nimi ovlivnit.

(2) Vlastník radioaktivních odpadů, případně jiná fyzická nebo právnická osoba, která nakládá s věcí vlastníka tak, že při její činnosti vznikají radioaktivní odpady, (dále jen „původce“) nese veškeré náklady spojené s jejich nakládáním od jejich vzniku až po jejich uložení, včetně monitorování úložišť radioaktivních odpadů po jejich uzavření a potřebných výzkumných a vývojových prací. Smluvní převod práva k nakládání s radioaktivními odpady nebo jejich vlastnictví musí mít písemnou formu.

(3) Do doby, než vyhořelé nebo ozářené jaderné palivo jeho původce nebo Úřad prohlásí za radioaktivní odpad, se na nakládání s ním, kromě požadavků vyplývajících z jiných ustanovení tohoto zákona, vztahují také požadavky jako na radioaktivní odpady. Vlastník vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva je povinen nakládat s ním tak, aby nebyla ztížena možnost jeho další úpravy.

(4) Na nakládání s radioaktivními odpady se nevztahuje zákon o odpadech.¹⁴) Podrobnosti pro nakládání s radioaktivními odpady stanoví prováděcí předpis.

§ 25

Stát ručí za podmínek stanovených tímto zákonem za bezpečné ukládání všech radioaktivních odpadů, včetně monitorování a kontroly úložišť i po jejich uzavření.

§ 26

(1) Pro zajišťování činností spojených s ukládáním radioaktivních odpadů Ministerstvo průmyslu a obchodu zřizuje Správu úložišť radioaktivních odpadů (dále jen „Správa“) jako státní organizaci. Správa vykonává jednotlivé činnosti na základě povolení podle § 9 odst. 1. V případě jejího zrušení přecházejí práva a závazky Správy na zřizovatele.

(2) Činnosti Správy jsou financovány z prostředků zúročitelného účtu vedeného u České národní banky (dále jen „jaderný účet“). Ministerstvo financí spravuje jaderný účet, který je součástí účtů státních finančních aktiv a pasiv, o jejichž použití rozhoduje vláda.¹⁵) Prostředky jaderného účtu lze použít pouze pro účely podle tohoto zákona.

(3) Předmětem činnosti Správy je

1. a) příprava, výstavba, uvádění do provozu, provoz a uzavření úložišť radioaktivních odpadů a monitorování jejich vlivu na okolí,
2. b) nakládání s radioaktivními odpady,
3. c) úprava vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva do formy vhodné pro uložení nebo následné využití,
4. d) vedení evidence převzatých radioaktivních odpadů a jejich původců,
5. e) správa odvodů podle § 27,
6. f) vypracování návrhů na stanovení odvodů plátců na jaderný účet,
7. g) zajištění a koordinace výzkumu a vývoje v oblasti nakládání s radioaktivními odpady,
8. h) kontrola rezervy držitelů povolení na vyřazování jejich zařízení z provozu,
9. i) poskytování služeb v oblasti nakládání s radioaktivními odpady,
10. j) nakládání s radioaktivními odpady, které byly dopraveny na území České republiky ze zahraničí a nelze je vrátit,
11. k) zajišťování prozatímní správy¹⁶) u radioaktivních odpadů v případech, kdy podle zvláštního zákona¹⁷) připadly do vlastnictví státu; jde-li o věci nalezené, opuštěné nebo skryté,¹⁸) je Správa příslušná i k jejich přijetí namísto státního orgánu určeného zvláštním zákonem.¹⁹)

(4) Svou činnost vykonává Správa na základě vládou schváleného statutu, rozpočtu a ročního, tříletého a dlouhodobého plánu činnosti. Činnost podle odstavce 3 písm. a), b) a c) Správa zajišťuje především výběrem dodavatelů na základě hodnocení zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a ekonomické výhodnosti, činnost podle odstavce 3 písm. i) Správa vykonává pouze v souvislosti s jinými svými činnostmi.

(5) Ministerstvo financí převádí prostředky z jaderného účtu na samostatný účet Správy podle vládou schváleného plánu činnosti a rozpočtu Správy.

(6) Správa vykonává právo hospodaření s majetkem státu a účtuje o něm ve svém účetnictví.²⁰) Svůj majetek Správa nemá. Správa neodpisuje investiční majetek, netvoří rezervy a opravné položky.

(7) Při zadávání zakázek se Správa řídí zvláštním zákonem.²¹)

(8) Prostředky Správy jsou předmětem ročního zúčtování k jadernému účtu. Příjem z vlastní činnosti Správa převádí na jaderný účet a je oprávněna zprostředkovat platby v jeho prospěch.

(9) Statut Správy v souladu s § 27 stanoví způsob finančního zúčtování k jadernému účtu, další podrobnosti o hospodaření a vymezí majetek, k němuž má Správa právo hospodaření při svém zřízení.

(10) Správa vytváří fond kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního předpisu.²²)

§ 27

(1) Příjmy jaderného účtu jsou zejména

1. a) prostředky získané od původců radioaktivních odpadů,
2. b) úroky z jaderného účtu,
3. c) výnosy z operací s prostředky jaderného účtu na finančním trhu,
4. d) příjmy Správy a platby zprostředkované Správou,
5. e) dotace, dary, granty a jiné příjmy.

(2) Původci jsou povinni odvádět na vrub svých nákladů¹²) prostředky ke krytí nákladů na uložení radioaktivních odpadů, které jim vznikly nebo vzniknou, a s tím spojených činností Správy. Tyto prostředky se shromažďují na jaderném účtu formou odvodů. Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při správě odvodů přiměřeně podle zvláštního zákona.²³)

(3) Výše odvodů se stanoví na základě předpokládaných nákladů na činnosti zajišťované Správou a podílu jednotlivých původců na celkovém vzniku radioaktivních odpadů ve vztahu k jednotlivým činnostem Správy s předstihem tří let ve vazbě na roční, tříletý a dlouhodobý plán činnosti Správy.

(4) Zůstatky jaderného účtu vedeného ve státních finančních aktivech mohou být investovány na finančním trhu výhradně do likvidních dluhopisů státu, České národní banky, dluhopisů se státními zárukami, případně do cenných papírů emitentů, kteří mají stupeň ohodnocení některou společností podle výběru Ministerstva financí minimálně na úrovni České republiky. Finanční investování může Ministerstvo financí zajišťovat prostřednictvím jiných osob. Na způsob investování a jeho výnosnost dohlíží Ministerstvo financí.

(5) Výši a způsob odvádění prostředků na jaderný účet, zejména základ odvodu, sazbu odvodu, odvodové období, splatnost odvodu, podání přiznání odvodu a zálohy na odvod, a způsob jejich správy, včetně způsobu evidence dle plátců, a podrobnosti hospodaření s prostředky jaderného účtu stanoví vláda svým nařízením. V tomto nařízení vláda stanoví pravidla, podle kterých bude umožněno původcům malého množství radioaktivních odpadů splatit odvod úhradou nákladů na jejich uložení ve prospěch jaderného účtu prostřednictvím Správy.

(6) V případě, kdy dojde k bezpečnému zneškodnění radioaktivních odpadů tak, že náklady Správy na činnosti související s odpady daného původce nedosáhnou předpokládané výše a původce ukončil činnosti, při kterých mu radioaktivní odpady vznikaly, vláda při schvalování rozpočtu Správy rozhodne o refundaci nespotřebovaných prostředků tomuto původci.

§ 28

(1) Stát poskytne prostřednictvím jaderného účtu Správě peněžní prostředky na činnost, kterou vykonává podle § 26 odst. 3 písm. j) a k), a na nakládání s radioaktivními odpady, které byly uloženy podle předpisů platných do nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Stát může poskytnout dotaci na likvidaci starých radiačních zátěží, a to

1. a) na zneškodnění radioaktivních odpadů, které vznikly do doby privatizace²⁴) jejich původců,
2. b) na likvidaci radioaktivního znečištění životního prostředí, ke kterému došlo do doby privatizace²⁴) jeho původců,
3. c) v rozsahu poměrné části nákladů na likvidaci radioaktivních odpadů vzniklých z látek nebo předmětů, které byly znečištěny radionuklidy do doby privatizace²⁴) jejich původců,
4. d) v rozsahu poměrné části nákladů na vyřazování z provozu zařízení uvedených do provozu před jejich privatizací²⁴) včetně nezbytných výzkumných a vývojových prací,
5. e) na zjištění rizika vyplývajícího z přítomnosti radonu a jeho dceřiných produktů ve vnitřním ovzduší staveb a na přijetí opatření prokazatelně zdůvodněných podle § 6 odst. 2.

Dotace může být poskytnuta na základě žádosti dokládající skutečnosti uvedené pod písmeny a) až e).

§ 29

(1) Orgány Správy jsou Rada a ředitel. Statutárním orgánem Správy je ředitel. Ředitel musí být bezúhonný podle § 11, musí splňovat požadavky ověřené způsobem podle zvláštního zákona,⁹) musí být způsobilý k právním úkonům a musí mít vysokoškolské vzdělání a nejméně šest let odborné praxe.

(2) Členy Rady a ředitele Správy jmenuje a odvolává ministr průmyslu a obchodu (dále jen „ministr“).

(3) Rada má 11 členů. Radu tvoří zástupci orgánů státní správy, původců radioaktivních odpadů a veřejnosti. Počet zástupců původců radioaktivních odpadů činí čtyři osoby, počet zástupců veřejnosti též čtyři osoby. Členství v Radě je veřejnou funkcí.²⁵)

(4) Členem Rady může být pouze osoba bezúhonná podle § 11 a způsobilá k právním úkonům. Člen Rady nesmí být se Správou v pracovněprávním vztahu nebo ve vztahu obdobném. Funkční období členů Rady je pět let.

(5) Rada

1. a) dohlíží na hospodárnost a účelnost vynakládání prostředků na činnosti zajišťované a prováděné Správou, upozorňuje ředitele Správy a ministra na zjištěné nedostatky a navrhuje opatření k nápravě,
2. b) doporučuje ministrovi k předložení vládě roční, tříletý a dlouhodobý plán činnosti a rozpočet Správy,
3. c) hodnotí plnění ročního plánu činnosti a rozpočtu Správy a zajišťuje ověření roční účetní závěrky Správy auditorem,
4. d) doporučuje ministrovi odvolání nebo jmenování ředitele Správy, případně organizační změny Správy nebo změny statutu Správy,
5. e) doporučuje ministrovi návrh na stanovení odvodů na jaderný účet.

(6) Ředitel má právo účastnit se jednání Rady s hlasem poradním.

§ 30

(1) Ministr na návrh Správy předkládá ke schválení vládě

1. a) roční plán činnosti Správy, včetně ročního rozpočtu,
2. b) tříletý plán činnosti Správy, včetně plánovaných příjmů a výdajů, spojený s dlouhodobým plánem činnosti Správy a odhadem předpokládaných příjmů a výdajů,
3. c) výroční zprávu o činnosti Správy, včetně auditorem ověřené roční účetní závěrky a vyhodnocení účelnosti vynaložených prostředků,
4. d) statut Správy,
5. e) návrh nařízení vlády pro stanovení odvodů na jaderný účet na základě návrhu podle § 26 odst. 3 písm. f).

(2) V případech nebezpečí z prodlení schválení ročního plánu činnosti a rozpočtu Správy má ministr právo schválit provizorní roční plán a rozpočet Správy, na jejichž základě vykonává Správa svou činnost až do schválení plánu činnosti a rozpočtu vládou.

§ 31

(1) Správa je povinna převzít radioaktivní odpady od původce v případě, že tyto odpady splňují podmínky přijatelnosti odpadů k uložení (dále jen „podmínky přijatelnosti“).

(2) Podmínky přebírání odpadů k ukládání a odvádění prostředků, včetně sankcí, budou upraveny smlouvou, která bude uzavřena mezi původcem a Správou.

(3) Podmínky přijatelnosti stanoví Úřad v povolení provozu pro jednotlivá úložiště na základě posouzení Správou předložených bezpečnostních rozborů z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti.

(4) Správa je povinna převzít radioaktivní odpady nebo nakládat s radioaktivními odpady na základě rozhodnutí Úřadu podle § 3 odst. 2 písm. q), a to i v případě, že nevyhovují podmínkám přijatelnosti. V tomto případě Správa na náklady původce zajistí úpravu takových odpadů do formy splňující podmínky přijatelnosti na úložiště nebo bezpečné skladování takových odpadů do vytvoření podmínek pro konečné řešení.

(5) Nárok na uplatnění náhrady nákladů za nakládání s radioaktivními odpady se promlčuje ve lhůtě tří let ode dne zjištění původce radioaktivních odpadů, nejpozději však ve lhůtě 20 let ode dne, kdy Správa převzala tyto radioaktivní odpady k uložení.

(6) Radioaktivní odpady okamžikem převzetí Správou od jejich původce přecházejí do vlastnictví státu. Předání a převzetí radioaktivních odpadů si původce a Správa navzájem písemně potvrdí.

§ 32

(1) Pro účely občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody se použijí ustanovení mezinárodní smlouvy,²⁶) kterou je Česká republika vázána.

(2) Ustanovení obecných právních předpisů²⁷)^,28) o odpovědnosti za škodu se použijí jen tehdy, nestanoví-li mezinárodní smlouva²⁶) nebo tento zákon jinak.

§ 33

(1) Držitel povolení k provozu jaderného zařízení²⁹) nebo k jakékoliv činnosti spojené s užíváním jaderného zařízení nebo držitel povolení k přepravě jaderných materiálů³⁰) je provozovatelem³¹) odpovědným za jadernou škodu³²) podle mezinárodní smlouvy,²⁶) kterou je Česká republika vázána.

(2) Pokud jedna osoba je držitelem povolení k více jaderným zařízením nacházejícím se na území, pro něž byl schválen společný vnitřní havarijní plán, jsou tato zařízení považována pro účely odpovědnosti za jaderné škody za jedno jaderné zařízení. Za jedno jaderné zařízení ve vztahu k odpovědnosti za jaderné škody však nelze považovat více jaderných zařízení, ke kterým mají povolení různé osoby, i když tato zařízení na sebe přímo navazují.

§ 34

(1) Při stanovení rozsahu a způsobu náhrady jaderné škody se použijí ustanovení obecných právních předpisů o odpovědnosti za škodu.²⁷) Pro stanovení výše škody se použijí předpisy platné v době vzniku jaderné události,³³) která jadernou škodu způsobila.

(2) Jadernou škodou je také škoda vzniklá vynaložením nákladů na nezbytná opatření k odvrácení nebo snížení ozáření nebo k obnovení původního nebo obdobného stavu životního prostředí, pokud byla tato opatření vyvolána v důsledku jaderné události a povaha škody to umožňuje.

(3) Prováděcí předpis stanoví limity koncentrace a množství jaderného materiálu, na které se ustanovení o jaderných škodách v souladu s mezinárodní smlouvou³⁴) nevztahují.

§ 35

Odpovědnost držitele povolení za jadernou škodu způsobenou každou jednotlivou jadernou událostí je omezena v případě

1. a) jaderných zařízení pro energetické účely,³⁵) skladů a úložišť vyhořelého jaderného paliva, určeného pro tato zařízení, nebo jaderných materiálů, vzniklých zpracováním tohoto paliva, na částku 6 mld. Kč,
2. b) ostatních jaderných zařízení a přeprav na částku 1,5 mld. Kč.

§ 36

(1) Držitel povolení podle § 33 je povinen sjednat pojištění své odpovědnosti za jadernou škodu s pojistitelem oprávněným podle zvláštního zákona,³⁶) pokud není stanoveno jiné finanční zajištění pro případ odpovědnosti za jadernou škodu.

(2) Ministerstvo financí v dohodě s Úřadem a Ministerstvem průmyslu a obchodu stanoví formou rozhodnutí o výjimce z odstavce 1 v zájmu hospodárného vynakládání státních prostředků, u kterého držitele povolení se namísto pojištění vyžaduje jiné finanční zajištění pro případ odpovědnosti za jadernou škodu.

(3) Pojistná částka v případech podle § 35 písm. a) nesmí být nižší než 1,5 mld. Kč, v případech podle § 35 písm. b) nižší než 200 mil. Kč.

(4) Pojištění se uzavírá nebo jiné finanční zajištění se stanoví zvlášť pro každé jaderné zařízení nebo přepravu jaderných materiálů ve smyslu § 33 odst. 2.

(5) Bližší podmínky pojištění stanoví všeobecné pojistné podmínky pojistitele schválené orgánem státního dozoru nad pojišťovnictvím. Bližší podmínky jiného finančního zajištění stanoví Ministerstvo financí.

§ 37

(1) Stát poskytuje záruku za uspokojení přiznaných nároků na náhradu jaderné škody, pokud nejsou uhrazeny z povinného pojištění nebo jiného stanoveného finančního zajištění, a to do částky

1. a) 6 mld. Kč po vyčerpání plnění pojistitele v rozsahu 1,5 mld. Kč v případech zařízení podle § 35 písm. a),
2. b) 1,5 mld. Kč po vyčerpání plnění pojistitele v rozsahu 200 mil. Kč v případech zařízení podle § 35 písm. b).

(2) Právo státu jako ručitele na postih za uspokojení přiznaných nároků na náhradu jaderné škody vůči držiteli povolení není dotčeno.

§ 38

(1) Právo na náhradu jaderné škody se promlčí, jestliže nárok na její náhradu nebyl uplatněn ve lhůtě tří let ode dne, kdy se poškozený o události, která vedla k jaderné škodě, a o tom, kdo za ni odpovídá, dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však ve lhůtě deseti let ode dne vzniku takové události, popřípadě po uplynutí platnosti pojištění, pokud byla platnost pojištění delší.

(2) Držitel povolení je v případě, kdy u něj dojde ke vzniku jaderné události, povinen písemně oznámit v oblasti ovlivněné touto událostí podle zjištění Úřadu na základě činnosti celostátní radiační monitorovací sítě podle § 3 odst. 2 písm. j), že za jadernou škodu způsobenou touto událostí odpovídá. Toto písemné oznámení musí být veřejně přístupné u držitele povolení a na okresních úřadech a obecních úřadech v této oblasti.

§ 39

účinné od 1. 7. 1997Kontrolní činnost

účinné od 1. 7. 1997(1) Úřad kontroluje dodržování tohoto zákona a dalších předpisů vydaných na jeho základě. Úřad vykonává kontrolu u osob, kterým bylo vydáno povolení podle § 9 odst. 1 nebo splnily ohlašovací povinnost podle § 21 odst. 2, u osob vykonávajících činnosti související s využíváním jaderné energie a činnosti vedoucí k ozáření, které nevyžadují povolení ani ohlášení, u osob odpovědných za provádění zásahů ke snížení přírodního ozáření nebo ozáření v důsledku radiačních nehod a u osob, u nichž lze důvodně předpokládat, že neoprávněně využívají jadernou energii nebo vykonávají činnosti vedoucí k ozáření.

účinné od 1. 7. 1997(2) Kontrolními pracovníky Úřadu jsou inspektoři jaderné bezpečnosti a inspektoři radiační ochrany (dále jen „inspektoři“). Inspektorem může být pouze osoba způsobilá k právním úkonům, která má vysokoškolské vzdělání příslušného směru a tři roky odborné praxe. Inspektor musí být odborně způsobilý v jím kontrolované oblasti, bezúhonný podle § 11 a splňovat požadavky ověřené způsobem podle zvláštního zákona.⁹) Inspektory jmenuje předseda Úřadu.

účinné od 1. 7. 1997(3) Inspektoři kontrolují, zda osoby uvedené v odstavci 1 dodržují ustanovení tohoto zákona a prováděcích předpisů a zda dodržují předmět a rozsah vydaného povolení, včetně stanovených podmínek.

účinné od 1. 7. 1997(4) Inspektoři v rámci kontrolní činnosti a předseda Úřadu jsou oprávněni, vedle práv vyplývajících ze zvláštních předpisů,³⁷)

1. účinné od 1. 7. 1997a) vstupovat kdykoliv do objektů, zařízení a provozů, na pozemky a do jiných prostor kontrolovaných osob, kde se provádějí činnosti související s využíváním jaderné energie nebo činnosti vedoucí k ozáření,
2. účinné od 1. 7. 1997b) provádět kontrolu dodržování požadavků a podmínek jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti a stavu jaderného zařízení, dodržování limitů a podmínek a provozních předpisů,
3. účinné od 1. 7. 1997c) požadovat důkazy o plnění všech stanovených povinností při zajišťování jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti jaderného zařízení,
4. účinné od 1. 7. 1997d) provádět měření a odebírat u kontrolovaných osob vzorky potřebné pro kontrolu dodržování tohoto zákona a dalších předpisů vydaných na jeho základě,
5. účinné od 1. 7. 1997e) provádět fyzickou kontrolu jaderných položek nebo zdrojů ionizujícího záření, včetně kontroly jejich evidence,
6. účinné od 1. 7. 1997f) prověřovat odbornou způsobilost a zvláštní odbornou způsobilost podle tohoto zákona,
7. účinné od 1. 7. 1997g) účastnit se šetření a likvidace událostí důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti, včetně neoprávněného nakládání s jadernými položkami nebo zdroji ionizujícího záření.

účinné od 1. 7. 1997(5) Provádět fyzickou kontrolu jaderných materiálů a kontrolu jejich evidence jsou oprávněni v doprovodu inspektorů Úřadu též inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.²)

účinné od 1. 7. 1997(6) Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se postup při kontrolní činnosti zvláštním zákonem.³⁷)

§ 40

účinné od 1. 7. 1997Opatření k nápravě

účinné od 1. 7. 1997(1) Zjistí-li inspektor nedostatky v činnosti u kontrolované osoby, je oprávněn podle povahy zjištěného nedostatku

1. účinné od 1. 7. 1997a) vyžadovat, aby kontrolovaná osoba ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,
2. účinné od 1. 7. 1997b) uložit kontrolované osobě provedení technických kontrol, revizí nebo zkoušek provozní způsobilosti zařízení, jejich částí, systému nebo jejich souborů, pokud je to nezbytné pro ověření jaderné bezpečnosti,
3. účinné od 1. 7. 1997c) odebrat oprávnění zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanci kontrolované osoby, který závažně porušil své povinnosti nebo který nevyhovuje odborné, zdravotní nebo psychické způsobilosti,
4. účinné od 1. 7. 1997d) navrhnout uložení pokuty.

účinné od 1. 7. 1997(2) Úřad je oprávněn v případě nebezpečí z prodlení nebo při vzniku nežádoucích skutečností důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti vydat předběžné opatření³⁸) ukládající kontrolované osobě snížit výkon nebo zastavit provoz jaderného zařízení, zastavit montáž součástí nebo systémů jaderného zařízení, zákaz nakládání s jadernými položkami, zdroji ionizujícího záření nebo radioaktivními odpady nebo povinnost strpět, aby s nimi na její náklady nakládala jiná osoba.

§ 41

účinné od 1. 7. 1997Pokuty

účinné od 1. 7. 1997Úřad uloží za porušení právní povinnosti stanovené tímto zákonem pokutu až do výše

1. účinné od 1. 7. 1997a) 100 mil. Kč tomu, kdo poruší zákaz využívání jaderné energie k jiným než mírovým účelům podle § 4 nebo zákaz podle § 5 odst. 1,
2. účinné od 1. 7. 1997b) 50 mil. Kč osobě, která vykonává bez povolení činnosti podle § 9 odst. 1,
3. účinné od 1. 7. 1997c) 10 mil. Kč držiteli povolení za porušení povinností podle § 17 až 20,
4. účinné od 1. 7. 1997d) 10 mil. Kč osobě, která poruší zákaz dovozu radioaktivních odpadů k jejich uložení podle § 5 odst. 2, neplní povinnost odvodů na jaderný účet podle § 27 nebo povinnost ukládání radioaktivních odpadů pouze osobou určenou k tomu podle § 26 a § 48 odst. 1,
5. účinné od 1. 7. 1997e) 200 tisíc Kč fyzickým osobám statutárních orgánů a 100 tisíc Kč zaměstnancům kontrolované osoby za zkreslení nebo zatajení skutečností důležitých pro výkon dozoru nebo za neposkytnutí součinnosti při kontrole,
6. účinné od 1. 7. 1997f) 100 tisíc Kč za nesplnění ostatních povinností uložených tímto zákonem.

§ 42

účinné od 1. 7. 1997(1) Pokutu podle § 41 lze uložit do tří let ode dne, kdy Úřad zjistil porušení povinnosti, nejdéle však do deseti let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

účinné od 1. 7. 1997(2) Při stanovení výše pokuty se přihlíží k závažnosti, významu a době trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobených následků, k včasnosti a účinné součinnosti při odstraňování závad. V případě, kdy došlo k nápravě bezprostředně poté, kdy bylo zjištěno porušení povinnosti, a Úřadu byla poskytnuta účinná součinnost a nedošlo-li ke vzniku škody osobám nebo na životní prostředí, Úřad může od uložení pokuty upustit.

účinné od 1. 7. 1997(3) Úřad vybírá pokuty uložené podle § 41. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu.