Zákon o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů

§ 18

Povinnosti z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti

(1) Držitel povolení je dále povinen

1. a) sledovat, měřit, hodnotit, ověřovat a zaznamenávat veličiny, parametry a skutečnosti důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti v rozsahu stanoveném prováděcími předpisy,
2. b) vést evidenci a provádět kontrolu jaderných materiálů a dokumenty o tom archivovat a ohlašovat Úřadu způsobem stanoveným prováděcím předpisem a ohlašovat Úřadu výsledky fyzické inventury a materiálové bilance jaderných materiálů a každou změnu v evidenci jaderných materiálů,
3. c) vést a uchovávat evidenci zdrojů ionizujícího záření, objektů, materiálů, činností, veličin a parametrů a dalších skutečností důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti a evidované údaje předávat Úřadu způsobem stanoveným prováděcím předpisem,
4. d) omezovat produkci radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva na nezbytnou míru,
5. e) vypracovávat a předávat právnické osobě oprávněné k ukládání radioaktivních odpadů podle § 26 údaje o krátkodobé a dlouhodobé tvorbě radioaktivních odpadů, vyhořelého jaderného paliva a další podklady pro stanovení výše a způsobu odvádění prostředků na jaderný účet,
6. f) vést evidenci radioaktivních odpadů podle druhů odpadů takovým způsobem, aby byly zřejmé všechny charakteristiky důležité pro zajištění bezpečného nakládání s nimi,
7. g) umožnit vstup a poskytovat potřebnou součinnost pro výkon kontrolní činnosti inspektorům Mezinárodní agentury pro atomovou energii podle § 39 odst. 5 a osobám přibraným Úřadem k posouzení odborné stránky kontrolované činnosti,
8. h) pro zajištění vyřazování jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie z provozu, pokud odhad celkových nákladů na vyřazování ověřený Správou úložišť radioaktivních odpadů (dále jen „Správa“) přesáhne 300 000 Kč, vytvářet rovnoměrně rezervu¹⁰) tak, aby peněžní prostředky vedené na vázaném účtu byly k dispozici pro potřeby přípravy a realizace vyřazování z provozu v potřebném čase a výši v souladu s Úřadem schváleným návrhem k vyřazování. V případě, že odhad celkových nákladů na vyřazování přesáhne 1 mld. Kč, je držitel povolení povinen ukládat peněžní prostředky ve výši této rezervy na vázaný účet u banky v České republice. Výnosy prostředků vázaného účtu jsou příjmem tohoto vázaného účtu. Rezerva je výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmu.¹⁰) Prováděcí právní předpis stanoví způsob tvorby rezervy. Peněžní prostředky vedené na vázaném účtu lze použít pouze na přípravu a realizaci vyřazování z provozu, čerpání těchto prostředků podléhá schválení Správou. Povinnost tvorby rezervy na vyřazování z provozu se nevztahuje na organizační složky státu¹¹) a státní příspěvkové organizace,^11a) veřejné vysoké školy,^11b) organizační složky a příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky,^11c)
9. i) zajistit soustavný dohled nad dodržováním jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti, včetně ověřování havarijní připravenosti,
10. j) zajistit pro pracovníky kategorie A vstupní preventivní lékařské prohlídky a nejméně jednou ročně periodické preventivní lékařské prohlídky a v případech, kdy podle posouzení ozáření Úřadem došlo k překročení limitů ozáření, zajistit mimořádnou preventivní lékařskou prohlídku a následnou preventivní lékařskou prohlídku,^11d) pokud je Úřadem doporučena, a dále pro zaměstnance, kteří vykonávají činnosti mající bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost, zajistit ověřování psychické způsobilosti. Náklady preventivních lékařských prohlídek hradí zaměstnavatel, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Držitel povolení je dále povinen pravidelně informovat zdravotnické zařízení zajišťující závodní preventivní péči o obdržených osobních dávkách pracovníků,
11. k) zajistit těhotným nebo kojícím ženám pracujícím v kontrolovaném pásmu podmínky zajišťující pro plod nebo kojence stejný stupeň radiační ochrany jako pro každého jednotlivce z obyvatelstva,
12. l) ověřovat bezpečnostní způsobilost způsobem podle zvláštního právního předpisu^1c) u osob vykonávajících citlivé činnosti podle § 2a a ověřovat bezúhonnost zaměstnanců a osob nakládajících s jaderným materiálem I. a II. kategorie, zajišťujících fyzickou ochranu jaderných zařízení a jaderných materiálů, vstupujících bez doprovodu do vnitřního prostoru jaderných zařízení a zajistit, aby jen tyto osoby vykonávaly, řídily a kontrolovaly uvedené činnosti a vstupovaly do vnitřního a chráněného prostoru jaderného zařízení,
13. m) ověřovat bezúhonnost zaměstnanců a osob nakládajících s jaderným materiálem III. kategorie nebo vstupujících bez doprovodu do střeženého a chráněného prostoru jaderného zařízení a zajistit, aby jen tyto osoby vykonávaly uvedené činnosti a vstupovaly do střeženého a chráněného prostoru jaderného zařízení,
14. n) pozastavit oprávnění nakládat s jaderným materiálem nebo vstupovat do jaderného zařízení zaměstnanci okamžikem, kdy se dozví, že bylo proti němu zahájeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, spáchaný v souvislosti s vykonávanou činností, nebo pro trestný čin spáchaný úmyslně,
15. o) zajistit systém vzdělávání a ověřování způsobilosti zaměstnanců podle významu jimi vykonávané práce,
16. p) předávat Úřadu a Evropské komisi údaje požadované tímto zákonem a předpisy Evropských společenství; okruh údajů, způsob a formu předávání stanoví prováděcí právní předpis,
17. r) vybavit radiační pracovníky kategorie A, kteří pracují v kontrolovaném pásmu jiného držitele povolení, osobními radiačními průkazy vydanými Úřadem a pravidelně aktualizovat údaje v nich uvedené v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.

(2) Zvláštní odbornou způsobilostí se pro účely tohoto zákona rozumí

1. a) odborná schopnost fyzických osob ověřená státní zkušební komisí vyžadovaná pro činnosti, které mají bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost jaderných zařízení. Státní zkušební komisi ustavuje a jejího předsedu a členy jmenuje předseda Úřadu,
2. b) odborná schopnost fyzických osob ověřená odbornou zkušební komisí Úřadu vyžadovaná pro vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska radiační ochrany stanovených prováděcím předpisem.

(3) Činnosti, které mají bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost, mohou vykonávat pouze fyzické osoby zdravotně a psychicky způsobilé, se zvláštní odbornou způsobilostí a kterým byla Úřadem na žádost držitele povolení udělena oprávnění k daným činnostem.

(4) Vykonávat činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany stanovené prováděcím předpisem mohou pouze fyzické osoby, jejichž znalost zásad a postupů radiační ochrany byla ověřena odbornou zkušební komisí Úřadu a kterým bylo Úřadem vydáno oprávnění k dané činnosti.

(5) Činnosti, které mají bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost, a činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany, požadavky na kvalifikaci, odbornou přípravu, způsob jejich ověřování a udělování oprávnění pro osoby oprávněné vykonávat činnosti podle odstavců 3 a 4 (dále jen „vybraní pracovníci“) stanoví prováděcí předpis.

(6) Držitel povolení, který provozuje kontrolované pásmo, ve kterém pracují i pracovníci kategorie A jiného držitele povolení, kontroluje před započetím prací jejich osobní radiační průkaz a doplňuje do něj údaje v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.

(7) Při uznávání odborné kvalifikace pro výkon činností, pro které tento zákon vyžaduje zvláštní odbornou způsobilost, postupuje podle zákona o uznávání odborné kvalifikace.^6a) Rozhodnutí Úřadu o uznání odborné kvalifikace je dokladem o zvláštní odborné způsobilosti podle tohoto zákona.

§ 19

Povinnosti pro případ vzniku radiační nehody

(1) Držitel povolení je povinen v rozsahu a způsobem stanoveným vnitřním havarijním plánem schváleným Úřadem

1. a) neprodleně vyrozumět v souladu se zvláštním právním předpisem^11e) příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, Úřad a další dotčené orgány uvedené ve vnitřním havarijním plánu o vzniku nebo podezření na vznik radiační havárie,
2. b) neprodleně zajistit při vzniku radiační havárie varování obyvatelstva v zóně havarijního plánování,
3. c) neprodleně zajistit likvidaci následků radiační nehody v prostorách, kde provozuje svoji činnost, a realizovat opatření pro ochranu zaměstnanců a dalších osob před účinky ionizujícího záření,
4. d) zajistit monitorování ozáření zaměstnanců a dalších osob a úniků radionuklidů a ionizujícího záření do životního prostředí,
5. e) informovat dotčené orgány zejména o výsledcích svého monitorování, o skutečném a očekávaném vývoji situace, o opatřeních přijatých na ochranu zaměstnanců a obyvatel, o opatřeních přijatých k likvidaci radiační nehody a o skutečném a očekávaném ozáření osob,
6. f) kontrolovat a usměrňovat ozáření zaměstnanců a osob podílejících se na likvidaci radiační nehody v prostorách, kde provozuje svoji činnost,
7. g) spolupracovat při likvidaci následků radiační nehody svého zařízení,
8. h) podílet se při vzniku radiační havárie na činnosti celostátní radiační monitorovací sítě.

(2) Držitel povolení k přepravám podle § 9 odst. 1 písm. m) je dále povinen v rozsahu a způsobem stanoveným havarijním řádem schváleným Úřadem

1. a) neprodleně vyrozumět v souladu se zvláštním právním předpisem^11e) místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, Úřad a další dotčené orgány uvedené v havarijním řádu o vzniku nebo podezření na vznik radiační havárie,
2. b) neprodleně realizovat při vzniku radiační nehody opatření pro ochranu osob zajišťujících přepravu před účinky ionizujícího záření,
3. c) neprodleně informovat dotčené orgány zejména o výsledcích svého monitorování, o skutečném a očekávaném vývoji situace, o opatřeních přijatých na ochranu osob zajišťujících přepravu, o opatřeních přijatých k likvidaci radiační havárie a o skutečném a očekávaném ozáření osob,
4. d) kontrolovat a podílet se na usměrňování ozáření osob zajišťujících přepravu a podílejících se na likvidaci radiační nehody,
5. e) spolupracovat při likvidaci následků radiační havárie svého zařízení.

(3) Dále je držitel povolení povinen předat příslušnému krajskému úřadu a dotčeným obecním úřadům obcí s rozšířenou působností podklady pro vypracování vnějšího havarijního plánu, spolupracovat s ním na zajištění havarijní připravenosti zóny havarijního plánování, v rozsahu stanoveném v nařízení vlády k zóně havarijního plánování a na vrub svých nákladů¹²) se finančně podílet na zajištění činnosti celostátní radiační monitorovací sítě, na vybavení obyvatelstva v zóně havarijního plánování příslušných zařízení nebo pracovišť antidoty, na zajištění tiskové a informační kampaně k zajištění připravenosti obyvatelstva pro případy radiační havárie, na zajištění systému vyrozumění dotčených orgánů v rozsahu a způsobem stanoveným vnitřním havarijním plánem, na zajištění systému varování obyvatelstva v jejich okolí a je povinen podílet se na likvidaci následků radiační havárie v zóně havarijního plánování.

§ 20

Povinnosti při přepravě a dopravě jaderných položek a radioaktivních látek

(1) Držitel povolení podle § 9 odst. 1 písm. m) nebo osoba předávající radioaktivní látky k přepravě, uvedená jako odesílatel v přepravních dokladech, (dále jen „přepravce“) je povinna

1. a) přesvědčit se, že příjemce je oprávněn k nakládání s jaderným materiálem nebo radioaktivní látkou podle tohoto zákona,
2. b) zabezpečit přepravu a dopravu jaderných materiálů a prováděcím předpisem stanovených radioaktivních látek způsobem podle prováděcího předpisu a v souladu s požadavky stanovenými ve zvláštních předpisech,¹³)
3. c) předávat k dopravě jaderné materiály a prováděcím předpisem stanovené radioaktivní látky jen v obalových souborech typově schválených Úřadem podle tohoto zákona,
4. d) zajistit, aby během přepravy a dopravy únik radionuklidů ani ozáření osob nepřekročily limity a směrné hodnoty stanovené v prováděcím předpise, a zajistit fyzickou ochranu přeprav jaderných materiálů v souladu s prováděcím předpisem.

(2) Přepravce nebo držitel povolení podle § 9 odst. 1 písm. i), j), k), l), o) nebo p) zajistí, aby osoba, která provádí dopravu, předložila celnímu úřadu při provádění dohledu^13a) nebo při provádění kontrolní činnosti při dopravě

1. a) jaderných položek, radioaktivních látek nebo radioaktivních odpadů, ověřenou kopii příslušného povolení Úřadu, pokud je vyžadováno, a ohlásila jejich vstup nebo výstup z území České republiky celnímu úřadu,
2. b) radioaktivních látek nebo radioaktivních odpadů v rámci Evropské unie kromě dokladů podle písmene a) písemné prohlášení příjemce radioaktivních látek nebo radioaktivních odpadů,^13b) potvrzené kompetentním orgánem státu příjemce,
3. c) jaderných materiálů, vybraných položek a radioaktivních látek vyvážených přes území České republiky z území Evropské unie kromě dokladů podle písmen a) a b) ověřenou kopii platného povolení státu, do něhož mají být jaderné materiály, vybrané položky nebo radioaktivní látky vyvezeny,
4. d) při mezinárodních přepravách radioaktivních odpadů podle § 9 odst. 1 písm. p) kromě dokladů podle písmen a), b) a c) formuláře požadované zvláštním právním předpisem.^13c)

Údaje uvedené v těchto dokladech v případě jaderných položek celní úřady neprodleně oznámí Úřadu; v případě radioaktivních látek nebo radioaktivních odpadů celní úřady oznámí Úřadu požadované údaje souhrnně jednou měsíčně.

(3) Jsou-li dováženy na území členského státu Evropské unie nebo vyváženy z území členského státu Evropské unie radioaktivní látky nebo radioaktivní odpady, jejichž příjemce nebo odesílatel má sídlo nebo bydliště v České republice, podává se celní prohlášení na propuštění do příslušného režimu^13d) u celního úřadu se sídlem v České republice.

(4) Zjistí-li celní úřady nedostatky v činnosti u osob kontrolovaných podle odstavce 2, jsou povinny přepravované jaderné položky, radioaktivní látky nebo radioaktivní odpady zadržet a o této skutečnosti neprodleně informovat Úřad.

§ 21

Používání nevýznamných a drobných zdrojů ionizujícího záření

(1) Povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření podle § 9 odst. 1 písm. i) není třeba k používání nevýznamných nebo typově schválených drobných zdrojů ionizujícího záření, pokud se uskutečňuje v souladu s návodem k použití těchto zdrojů schváleným Úřadem při jejich typovém schválení.

(2) Ten, kdo používá typově schválené drobné zdroje (dále jen „ohlašovatel“), je povinen nejpozději den před zahájením této činnosti ohlásit Úřadu

1. a) identifikaci ohlašovatele,
2. b) specifikaci používaných zdrojů ionizujícího záření a jejich počet,
3. c) objekt, kde budou zdroje umístěny,
4. d) předpokládaný způsob likvidace zdrojů ionizujícího záření.

(3) Povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření podle § 9 odst. 1 písm. i) ani ohlášení podle odstavce 2 není třeba, pokud se jedná o jednotlivé úkony a práce se zdroji v rámci povoleného nebo ohlášeného nakládání se zdroji ionizujícího záření.

§ 22

Povinnosti ohlašovatele

Ohlašovatel je povinen

1. a) používat zdroje ionizujícího záření pouze v souladu s návodem k použití schváleným Úřadem v rámci typového schvalování podle § 23,
2. b) oznamovat Úřadu každou změnu v údajích uvedených v § 21,
3. c) prověřit každé porušení tohoto zákona a prováděcích předpisů a přijmout opatření k nápravě,
4. d) zajistit bezpečné ukončení činností,
5. e) vést a uchovávat evidenci zdrojů ionizujícího záření a evidované údaje předávat Úřadu způsobem stanoveným prováděcím předpisem,
6. f) poskytovat potřebnou součinnost pro výkon kontrolní činnosti Úřadu.

§ 23

Typové schválení

(1) Obalové soubory pro přepravu, skladování nebo ukládání jaderného materiálu a radioaktivních látek stanovených prováděcím právním předpisem smějí být používány, pouze pokud byly typově schváleny Úřadem. Zdroje ionizujícího záření stanovené prováděcím právním předpisem smějí být uváděny na trh, pokud byly typově schváleny Úřadem. Posouzení shody výrobků postupy podle zvláštního právního předpisu^13e) nahrazuje typové schválení Úřadem a takto posouzené výrobky se považují za typově schválené podle tohoto zákona, pokud zvláštní právní předpis^13e) nestanoví jinak; toto se netýká obalových souborů pro přepravu, skladování nebo ukládání jaderného materiálu a radioaktivních látek stanovených prováděcím právním předpisem.

(2) Úřad zahájí řízení o typovém schválení podle odstavce 1 na žádost výrobce nebo u dovážených zařízení na žádost dovozce, a to dnem, kdy Úřadu byla doručena žádost. Úřad rozhodne o žádosti o typové schválení obalového souboru pro přepravu nebo skladování jaderného materiálu a radioaktivní látky stanovené prováděcím předpisem ve lhůtě do 12 měsíců od zahájení řízení. V ostatních případech do 90 dnů od zahájení řízení. Náležitosti žádosti, doklady, které je nutno k žádosti doložit, a způsob schválení stanoví prováděcí předpis.

(3) U výrobků určených prováděcím předpisem je součástí podkladů pro rozhodnutí Úřadu o typovém schválení dokumentace zkoušek, které se provádějí na náklad žadatele u právnických osob, které určí Úřad.

(4) Výrobce zařízení podle odstavce 1, vyráběných za účelem jejich uvedení do oběhu, je povinen je vyrábět podle Úřadem schváleného typu, ověřovat shodu vlastností a parametrů jednotlivých výrobků se schváleným typem a dokládat ji v rozsahu a způsobem stanoveným Úřadem v rozhodnutí o typovém schválení zařízení nebo v prováděcím předpise.

(5) Dovozce zařízení podle odstavce 1 je povinen dovážet pouze Úřadem schválené typy. Dovozce, nebo osoba uvádějící toto zařízení do oběhu, je povinen zajistit ověřování shody vlastností a parametrů jednotlivých výrobků se schváleným typem a dokládat ji v rozsahu a způsobem stanoveným Úřadem v rozhodnutí o typovém schválení zařízení nebo v prováděcím předpise.

(6) Nevýznamné a drobné zdroje ionizujícího záření a obalové soubory typu B(U)^13f) pro přepravu radioaktivních látek, které byly schváleny obdobným způsobem v členských státech Evropské unie, se považují za typově schválené podle tohoto zákona.