Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 1/1998 Sb., kterou se stanoví požadavky na jakost, postup při přípravě, zkoušení, uchovávání a dávkování léčiv (Český lékopis 1997), ve znění pozdějších předpisů

Lisování šnekovým lisem za mokra. Hrozny plodů (palmové plody) se umístí do koše a vloží se do horizontálního sterilizátoru, kde se vystaví účinkům páry a teploty. Účelem sterilizace je inaktivace enzymů, uvolnění plodů z hroznů, koagulace bílkovin apod. Po zahřátí v autoklávu se drť dodává do šnekového lisu. Olej se vyčeří odstředěním a vakuově vysuší.

Předlisování následované extrakcí rozpouštědlem. Postupuje se ve stejném pořadí, jak je uvedeno výše. Hlavní funkcí předlisování, je získání drti s vynikající propustností pro následující stadium extrakce rozpouštědlem. Extrakce se provádí buď v perkolátoru, nebo v zařízení pro ponornou extrakci. Účinnost extrakce je taková, že pouze 1 % zbytkového oleje zůstává v drti.

1. B. Odstřeďování

Odděluje olejovou fázi od fáze, která obsahuje vodu, ve vodě rozpustné složky a zbytky pevných částic. Tento postup se může provádět za použití:

1. - samočisticí kádě nebo talířové odstředivky,
2. - super-dekantérů, kterými jsou vodorovné turbíny vybavené válcovitou kádí, mírně se zužující na jednom konci a plynule se otáčejícím šroubem, který seškrabává stěny kádě. Šroub a káď se otáčejí rozdílnými rychlostmi. Pevné částice se odstraňují zúženým koncem kádě a druhým koncem vytéká olej.

Extrakce rozpouštědlem

Před extrakcí se provádějí následující kroky: semena se udržují asi jeden týden při teplotě nižší než 24 °C tak, aby se uvolnily slupky ze semen a bylo možné dosáhnout stejnoměrné vlhkosti semene. Potom se semena čistí, melou, loupají a navločkují. Nejčastěji používaným rozpouštědlem je směs obsahující hlavně n-hexan a methylpentany (TV: 65 °C až 70 °C), obecně označovaná jako „hexan“. Vzhledem k většímu nebezpečí požáru a výbuchu této směsi mohou být použity i metody využívající zkapalněné plyny a superkritické plyny.

ČIŠTĚNÍ

Cílem čištění je odstranění nečistot a látek znečišťujících oleje při co nejmenším poškození triacylglycerolů a minimální ztrátě oleje. Snižuje se obsah následujících látek:

1. - volných mastných kyselin, které mohou způsobit znehodnocení oleje oxidací, nevhodnou kouřovou chutí po zahřátí a ostrým pachem (při alkalickém čištění),
2. - vody, která podporuje enzymatické hydrolytické reakce (při alkalickém čištění a sušení),
3. - parciálních acylglycerolů, které mohou způsobit pěnění a hořkou chuť (při neutralizaci a praní),
4. - fosfolipidů a fosforečných sloučenin, které mají emulgační vlastnosti, mohou způsobit sedlinu, tmavnutí oleje při zahřívání, zakalení a špatnou organoleptickou stabilitu (při alkalickém čištění),
5. - barviv jako jsou chlorofyl (při alkalickém čištění) a karotenoidy (při bělení),
6. - glykolipidů, které mohou tvořit koloidní roztoky s vodou,
7. - volných uhlovodíků, parafinu, vosků a pryskyřičných látek,
8. - kovů (Fe, Cu, Pb, Sn, Pt, Pd, apod.), které jsou silnými katalyzátory oxidace,
9. - pigmentů, jako je gossypol (v bavlníkovém oleji), nebo mykotoxiny, jako je aflatoxin (hlavně v podzemnicovém oleji),
10. - pesticidů,
11. - oxidačních produktů (aldehydy, peroxidy),
12. - bílkovin majících možné alergické reakce,
13. - nezmýdelnitelných látek (např. ligniny, steroly, tokoferoly a další vitaminy),
14. - polycyklických aromatických uhlovodíků.

Alkalické čištění. Zahrnuje tyto postupy: odstranění slizů, neutralizaci zásadami, praní a sušení.

Odstranění slizů. Během tohoto kroku čištění, tj. zpracováním vodou, a/nebo kyselinou fosforečnou, a/nebo chloridem sodným jsou vyloučeny fosfolipidy, fosforečné sloučeniny a kovy. Použití tohoto kroku závisí na povaze oleje.

Alkalická neutralizace. Tento krok snižuje obsah volných kyselin na méně než 0,1 %; mastné kyseliny jsou převedeny do mýdel nerozpustných v oleji a také další látky mohou být odstraněny adsorpcí na tato mýdla, jsou to: slizy, fosfolipidy, oxidační produkty, barviva apod. Všechny látky, které se stanou nerozpustné v oleji, se hydratací odstraní. Nevýhodou alkalické neutralizace je možnost zmýdelnění části neutrálního oleje, zvláště není-li neutralizace dobře provedena.

Praní. Tento krok spočívá v odstranění nadbytku nejen mýdla a louhu, ale i zbývajících stop kovů, fosfolipidů a dalších nečistot za použití horké vody.

Sušení. Zbytková voda se před dalším zpracováním odstraní ve vakuu před dalšími kroky, jako např. bělení.

Fyzikální čištění. Zahrnuje zpracování oleje parou ve vysokém vakuu při teplotě vyšší než 235 °C. Tato technologie je použita u olejů s přirozeně nízkým obsahem fosfolipidů a kovů (palmový, kokosový a olivový olej) nebo u olejů, ze kterých byly fosfatidy a kovy odstraněny kyselinou fosforečnou a následně adsorpcí zpracovávány aktivovanou bělicí hlinkou (slunečnicový, řepkový a sójový olej). Tento postup však nelze použít u tepelně nestálých olejů (bavlníkový olej), které tmavnou.

Bělení. Obecná metoda bělení využívající adsorpce oleje obvykle zahřátého na 90 °C na bělicí přírodní nebo aktivovanou hlinku, nebo uhlí (aktivované nebo neaktivované) ve vakuu po dobu 30 min; mohou být také přidány syntetické křemičitanové adsorbenty. V tomto kroku jsou odstraněny látky, které nebyly zcela odstraněny během čištění, např. karotenoidy a chlorofyl.

Dezodorace. Odstraňují se pach, těkavé látky a zbytková extrakční rozpouštědla; provádí se zavedením přehřáté páry do oleje, který se udržuje ve vakuu při vysoké teplotě. Používají se různé teploty v závislosti na druhu oleje: 1 h 30 min až 3 h při 200 °C až 235 °C nebo 30 min při teplotě vyšší než 240 °C.

Jedna z významných vedlejších reakcí je tepelné odbarvení jako následek rozkladu karotenoidů při teplotě vyšší než 150 °C. Tato technologie přispívá ke ztrátě látek, které mohou být oddestilovány (volné mastné kyseliny, steroly, tokoferoly, část čištěného oleje) a může způsobit cis-trans izomeraci na dvojných vazbách nenasycených mastných kyselin.

ČIŠTĚNÍ OCHLAZENÍM

Odstranění pevných částic a vosků filtrací za snížené teploty (nazývané též odvoskování). Tyto nežádoucí pevné částice a vosky mohou poškozovat vzhled oleje a být příčinou vzniku usazenin.

HYDROGENACE

Hydrogenace vysušeného a/nebo běleného oleje se provádí při teplotě 100 °C až 200 °C zaváděním vodíku pod tlakem za přítomnosti katalyzátoru (např. Ni, Pt, Pd). Katalyzátor se potom odstraní filtrací při 90 °C. Vodík musí být čistý, prostý katalyzátorových jedů, bezvodý, s nízkým obsahem oxidu uhličitého, methanu a dusíku. Může se získat malé množství trans-mastných kyselin nebo polymerů.

CHROMATOGRAFICKÉ ČIŠTĚNÍ

Pro použití vyžadující vysoké parametry čistoty, zejména parenterální použití se předpokládá další čištění oleje přes kolonu aktivní hlinky. Ke zlepšení účinnosti je možné použít rozpouštědla. Přednostně se odstraňují vysoce polární molekuly, jako jsou oxidované materiály, kyseliny, alkoholy, parciální acylglyceroly a volné steroly.

Je-li olej používán k přípravě parenterálních lékových forem, může mít odlišné limity pro číslo kyselosti, číslo peroxidové a obsah vody, než jsou uvedeny v článku.

Označování

V označení na obalu se uvede:

1. - kde je to vhodné, zda byl olej získán lisováním nebo extrakcí,
2. - kde je to vhodné, zda je olej vhodný pro výrobu parenterálních lékových forem,
3. - název a koncentrace přidané antioxidační přísady.

1. “

1. 146. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, článek Olsalazinum dinatricum zní:
   1. „

   † Olsalazinum dinatricum

   Disodná sůl olsalazinu

   Synonymum. Olsalazinum natricum

   

   ČIŠTĚNÍ ČIŠTĚNÍ OCHLAZENÍM HYDROGENACE CHROMATOGRAFICKÉ ČIŠTĚNÍ Označování † Olsalazinum dinatricum Disodná sůl olsalazinu

   C14H8N2Na2O6

   Mr 346,20

   CAS 6054-98-4

   Je to dinatrium-4,4´-dihydroxyazobenzen-3,3´-dikarboxylat¹). Počítáno na vysušenou a octanů prostou látku, obsahuje 98,0 % až 102,0 % sloučeniny C₁₄H₈N₂Na₂O₆.

   Vlastnosti

   Žlutý jemný krystalický prášek. Je mírně rozpustná ve vodě, dobře rozpustná v dimethylsulfoxidu a velmi těžce rozpustná v methanolu.

   Vykazuje polymorfismus.

   Zkoušky totožnosti

   Základní sestava zkoušek: B a D.

   Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

   1. A. 40,0 mg se rozpustí v 5 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l RS a zředí se roztokem dihydrogenfosforečnanu sodného R (7,8 g/l), jehož pH bylo upraveno hydroxidem sodným koncentrovaným RS na hodnotu 7,2, na 100,0 ml (tlumivý roztok). 2,0 ml tohoto roztoku se zředí tlumivým roztokem na 100,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) tohoto roztoku při 240 nm až 400 nm. Roztok vykazuje absorpční maxima při 255 nm a 362 nm. Poměr absorbance naměřené v maximu při 255 nm k absorbanci naměřené v maximu při 362 nm je 0,53 až 0,56.
   2. B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky odpovídá spektru disodné soli olsalazinu CRL. Pokud se spektra získaná v pevném stavu liší, rozpustí se odděleně zkoušená látka a referenční látka v methanolu R, odpaří se do sucha a se zbytky se zaznamenají nová spektra.
   3. C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu F₂₅₄ pro TLC R.

      Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů amoniaku zředěného RS2 a lihu 96% R (1 + 4) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

      Porovnávací roztok (a). 10 mg disodné soli olsalazinu CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů amoniaku zředěného RS2 a lihu 96% R (1 + 4) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

      Porovnávací roztok (b). 5 mg sulfasalazinu CRL se rozpustí v porovnávacím roztoku (a) a zředí se jím na 5 ml.

      Na vrstvu se nanese po 10 každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny mravenčí bezvodé R, acetonu R a dichlormethanu R (5 + 50 + 60) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a potom se pozoruje v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

   1. D. K 0,5 g se přidají 2 ml kyseliny sírové R a postupně se zahřívá do spálení a pokračuje se v zahřívání do vzniku téměř bílého nebo našedlého zbytku. V žíhání se pokračuje při teplotě nepřevyšující 800 °C. Potom se zbytek rozpustí v 10 ml vroucí vody R a zfiltruje se. 2 ml filtrátu vyhovují zkoušce (a) na sodík (2.3.1).

   Zkoušky na čistotu

   Octany. Nejvýše 1,0 %. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

   Zkoušený roztok. 0,125 g se rozpustí ve 25,0 ml vody R, přidá se 1,0 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a odstředí se. Potom se roztok zfiltruje filtrem 0,45 um a také dalším filtrem vhodným k odstranění chloridů.

   Porovnávací roztok (a). 0,140 g octanu sodného R, 0,150 g mravenčanu sodného R a 0,180 g síranu draselného R se rozpustí ve 100,0 ml vody R. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 100,0 ml.

   Porovnávací roztok (b). Za použití vhodného množství octanu sodného R se připraví nejméně pět porovnávacích roztoků o výsledné koncentraci octanu 10 μg/ml až 50 μg/ml.

   Postup iontové vylučovací chromatografie se obvykle provádí za použití:

   1. - separační kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 6 mm naplněné pryskyřicí pro iontovou vylučovací chromatografii R o kapacitě asi 27 mekv/kolonu,
   2. - potlačovací kolony,
   3. - mobilní fáze, kterou je kyselina chlorovodíková 0,0001 mol/l RS; průtoková rychlost je 0,9 ml/min,
   4. - vodivostního detektoru nastaveného na 10 μS.cm^-1.

   Nastříkne se 0,1 ml porovnávacího roztoku (a). Na chromatogramu jsou tři oddělené píky. Nastříkne se 0,1 ml zkoušeného roztoku a 0,1 ml porovnávacího roztoku (b). Z průměrných hodnot získaných s porovnávacími roztoky se sestrojí kalibrační křivka, ze které se odečte koncentrace octanů ve zkoušeném roztoku. Měří se plocha píku octanu. Vypočítá se obsah octanů v procentech podle vztahu:

   v němž značí:

   1. c - koncentraci octanů ve zkoušeném roztoku (μg/ml) stanovenou lineární interpolací z kalibrační křivky porovnávacího roztoku (b),
   2. m - navážku vzorku (mg).

   Kyselina methansulfonová; Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

   Zkoušený roztok. 0,25 mg se rozpustí ve 20 ml vody R, přidá se 1,0 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a zředí se vodou R na 25,0 ml. Odstředí se a potom se roztok zfiltruje filtrem 0,45 um a také dalším filtrem vhodným k odstranění chloridů.

   Porovnávací roztok (a). 0,25 g kyseliny methansulfonové R se rozpustí v 50 ml vody R. Přidá se 0,58 g octanu sodného R a 0,08 g chloridu sodného R a zředí se vodou R na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 100,0 ml.

   Porovnávací roztok (b). 0,10 g kyseliny methansulfonové R se rozpustí ve vodě R a zředí se vodou R na 100,0 ml. 3,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 100,0 ml.

   Postup iontové chromatografie s reverzními fázemi se obvykle provádí za použití:

   1. - předkolony délky 0,035 m a vnitřního průměru 4 mm naplněné pryskyřicí pro iontovou chromatografii s reverzními fázemi R (10 μm),
   2. - separační kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4 mm naplněné pryskyřicí pro iontovou chromatografii s reverzními fázemi R (10 μm),
   3. - mobilní fáze, kterou je směs objemových dílů acetonitrilu pro chromatografii R a roztoku tetrabutylamoniumhydroxidu R (1,6 g/l) a uhličitanu sodného bezvodého R (0,053 g/l) (10 + 990); průtoková rychlost je 1,0 ml/min,
   4. - vodivostního detektoru nastaveného na 50 μS.cm^-1.

   Nastříkne se 100 μl porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na získaném chromatogramu jsou tři oddělené píky. Nastříkne se 100 μl zkoušeného roztoku a 100 μl porovnávacího roztoku (b). Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha píku odpovídajícího kyselině methansulfonové větší než plocha odpovídajícího píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,3 %).

   Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

   Zkoušený roztok. 20,0 mg se rozpustí v mobilní fázi A a zředí se jí na 25,0 ml.

   Porovnávací roztok (a). 0,5 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází A na 100,0 ml.

   Porovnávací roztok (b). 20,0 mg disodné soli olsalazinu pro test způsobilosti CRL se rozpustí v mobilní fázi A a zředí se jí na 25,0 ml.

   Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

   1. - nerezové ocelové kolony délky 0,125 m a vnitřního průměru 4,0 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
   2. - mobilní fáze s průtokovou rychlostí 1 ml/min a s následujícím gradientovým programem:
   3. - mobilní fáze A - 2,38 g tetrabutylamoniumhydrogensulfatu R a 3,6 g hydrogenfosforečnanu sodného dihydrátu R se rozpustí v 900 ml vody R, pH se upraví hydroxidem sodným zředěným RS na hodnotu 7,6 a zředí se vodou R na 1000,0 ml. 700 ml tohoto roztoku se smíchá s 300 ml methanolu R,
   4. - mobilní fáze B - 4,75 g tetrabutylamoniumhydrogensulfatu R a 3,6 g hydrogenfosforečnanu sodného dihydrátu R se rozpustí v 900 ml vody R, pH se upraví hydroxidem sodným zředěným RS na hodnotu 7,6 a zředí se vodou R na 1000,0 ml. 350 ml tohoto roztoku se smíchá se 650 ml methanolu R,

   ČIŠTĚNÍ ČIŠTĚNÍ OCHLAZENÍM HYDROGENACE CHROMATOGRAFICKÉ ČIŠTĚNÍ Označování † Olsalazinum dinatricum Disodná sůl olsalazinu Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu

   Čas (min)	Mobilní fáze A % (V/V)	Mobilní fáze B % (V/V)	Poznámky
   0 - 15	55	45	izokraticky
   15 - 45	55 → 0	45 → 100	lineární gradient
   45 - 50	0 → 55	100 → 45	přepnutí na původní podmínky
   50 - 65	55	45	ustalování

   1. - spektrofotometrického detektoru, 360 nm.

   Teplota kolony se udržuje na 30 °C.

   Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (a), citlivost systému se nastaví tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu byla nejméně 50 % celé stupnice zapisovače.

   Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (b). Zkoušku lze hodnotit, jestliže získaný chromatogram odpovídá chromatogramu disodné soli olsalazinu pro test způsobilosti CRL. Je-li třeba, upraví se podíl mobilní fáze A (s vyšším podílem mobilní fáze A se zvyšuje retenční čas).

   Nastříkne se 20 μl zkoušeného roztoku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha žádného píku, kromě hlavního píku, není větší než dvojnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1 %), a plocha nejvýše jednoho takového píku je větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,5 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než čtyřnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (2 %). Nepřihlíží se k pikům, jejichž plocha je menší než 0,05násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,025 %).

   Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce D na těžké kovy (20 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

   Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 2,0 %; 1,000 g se suší v sušárně při 150 °C.

   Stanovení obsahu

   0,100 g se rozpustí v 15 ml ethylenglykolu R, přidá se 40 ml dioxanu R, 0,2 ml roztoku chloridu draselného R (224 g/l) a titruje se kyselinou chlorovodíkovou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace (2.2.20) bodu ekvivalence. Provede se slepá zkouška.

   Nalezená spotřeba se upraví podle obsahu octanů. Molekulová hmotnost octanu je 59,0.

   1 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l VS odpovídá 17,31 mg C₁₄H₈N₂Na₂O₆.

   Uchovávání

   Separandum.

   Nečistoty

   

   1. A. R¹ = H, R² = COOH, R³ = OCH₃: kyselina 4-hydroxy-4´-methoxyazobenzen-3,3´-dikarboxylová,
   2. B. R¹ = OH, R² = COOH, R³ = H: kyselina 2´,4-dihydroxyazobenzen-3,3´-dikarboxylová,
   3. C. R¹ = R² = H, R³ = OH: kyselina 4,4´-dihydroxyazobenzen-3-karboxylová,
   4. D. R¹ = H, R² = COOH, R³ = Cl: kyselina 4´-chlor-4-hydroxyazobenzen-3,3´-dikarboxylová,
   5. E. R¹ = H, R² = CO-CH₂-SO₃H, R³ = OH: kyselina 4,4´-dihydroxy-3´-(2-sulfoacetyl)azobenzen-3-karboxylová,

   

   1. F. kyselina 4,4´-dihydroxy-2´-(4-hydroxy-3-karboxyfenyl)azobenzen-3,5´-dikarboxylová,

   

   1. G. kyselina 4,4´-dihydroxy-3´-(4-hydroxy-3-karboxyfenyl)azobenzen-3,5´-dikarboxylová,

   

   1. H. R = COOH: kyselina 4,4´-dihydroxy-3´-[(4-hydroxy-3-karboxyfenyl)azo]azobenzen-3,5´-dikarboxylová,
   2. I. R = H: kyselina 4,4´-dihydroxy-3´-[(4-hydroxy-3-karboxyfenyl)azo]azobenzen-3-karboxylová.
   3. “

1. 147. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, článek Omega-3-acidorum triglycerida zní:
   1. „

   Omega-3-acidorum triglycerida

   Triacylglyceroly omega-3-kyselin

   Je to směs mono-, di- a triesterů omega-3-kyselin s glycerolem obsahující převážně triestery. Získávají se buď esterifikací koncentrovaných a čištěných omega-3-kyselin s glycerolem, nebo transesterifikací ethylesterů omega-3-kyselin s glycerolem. Zdrojem omega-3-kyselin je olej získaný z těl tučných ryb, druhů patřících k čeledím jako jsou Engraulidae, Carangidae, Clupeidae, Osmeridae, Salmonidae a Scrombroidae. Jako omega-3-kyseliny se označují následující kyseliny: kyselina alfa-linolenová (C18:3 n-3), kyselina moroktová (C18:4 n-3), kyselina ikosatetraenová (C20:4 n-3), kyselina timnodonová (ikosapentaenová) (C20:5 n-3; EPA), kyselina henikosapentaenová (C21:5 n-3), kyselina klupa-nodonová (C22:5 n-3) a kyselina cervonová (dokosahexaenová) (C22:6 n-3; DHA). Koncentrace celkového množství omega-3-kyselin, vyjádřených jako triacylglyceroly, je nejméně 60,0 %. Součet koncentrací omega-3-kyselin EPA a DHA, vyjádřených jako triacylglyceroly, je nejméně 45,0 %.

   Jako antioxidační přísada se může přidat tokoferol.

   Vlastnosti

   Světle žlutá kapalina, prakticky nerozpustná ve vodě, velmi snadno rozpustná v acetonu a v heptanu, těžce rozpustná v ethanolu.

   Zkouška totožnosti

   Hodnotí se chromatogramy získané při stanovení obsahu EPA a DHA. Retenční čas a velikost píků odpovídajících methylesteru kyseliny ikosapentaenové a methylesteru kyseliny dokosahexaenové na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) přibližně odpovídají retenčnímu času a velikosti píků na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

   Zkoušky na čistotu

   Číslo kyselosti (2.5.1). Nejvýše 3,0; titruje se roztok připravený rozpuštěním 10,0 g v 50 ml předepsané směsi rozpouštědel.

   Číslo anisidinové. Nejvýše 30,0.

   Číslo anisidinové je definováno jako 100násobek absorbance roztoku obsahujícího 1 g zkoušené látky ve 100 ml směsi rozpouštědel a zkoumadel, měřené v 1cm kyvetě podle dále popsané metody.

   Zkouška se provádí co nejrychleji za ochrany před aktinickým světlem.

   Zkoušený roztok (a). 1,0 g se rozpustí v trimethylpentanu R a zředí se jím na 25,0 ml.

   Zkoušený roztok (b). K 5,0 ml zkoušeného roztoku (a) se přidá 1,0 ml roztoku p-anisidinu R (2,5 g/l) v kyselině octové ledové R, protřepe se a chrání před světlem.

   Porovnávací roztok. K 5,0 ml trimethylpentanu R se přidá 1,0 ml roztoku p-anisidinu R (2,5 g/l) v kyselině octové ledové R, protřepe se a chrání před světlem.

   Měří se absorbance (2.2.25) zkoušeného roztoku (a) při 350 nm za použití trimethylpentanu R jako kontrolní kapaliny. Měří se absorbance zkoušeného roztoku (b) při 350 nm přesně 10 min po jeho přípravě s použitím porovnávacího roztoku jako kontrolní kapaliny.

   Číslo anisidinové se vypočítá podle vztahu:

   v němž značí:

   1. A_s - absorbance zkoušeného roztoku (b),
   2. A_b - absorbance zkoušeného roztoku (a),
   3. m - hmotnost zkoušené látky ve zkoušeném roztoku (a) v gramech.

   Číslo peroxidové (2.5.5, Metoda A). Nejvýše 10,0.

   Oligomery a parciální acylglyceroly. Nejvýše 3,0 % oligomerů a nejvýše 50,0 % parciálních acylglycerolů. Provede se vylučovací chromatografie (2.2.30).

   Zkoušený roztok. 10,0 mg se rozpustí v tetrahydrofuranu R a zředí se jím na 10,0 ml.

   Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

   1. - kolony délky 0,3 m a vnitřního průměru 7,8 mm naplněné styrendivinylbenzen-kopolymerem R (velikost pórů 10 nm, velikost částic 7 µm) a dvou kolon délky 0,3 m a vnitřního průměru 7,8 mm naplněných styrendivinylbenzen-kopolymerem R (velikost pórů 50 nm, velikost částic 7 µm) (tyto kolony se umístí co nejblíže k dávkovači),
   2. - tetrahydrofuran R jako mobilní fáze s průtokovou rychlostí 0,8 ml/min,
   3. - diferenčního refraktometru jako detektoru.

   Nastříkne se 40 µl zkoušeného roztoku. Jednotlivé píky se určí podle vzorového chromatogramu (obr. 1).

   Obsah oligomerů v procentech se vypočítá podle vztahu:

   v němž značí:

   1. A - součet ploch všech píků na chromatogramu,
   2. B - plochu píku s retenčním časem menším, než je retenční čas píku triacylglycerolu.

   Obsah parciálních acylglycerolů v procentech se vypočítá podle vztahu:

   v němž značí:

   1. C - plochu (součet ploch) píku(ů) mono- a diacylglycerolů.

   Konjugované dieny. Nejvýše 2,7 %; provede se absorpční spektrofotometrie v ultrafialové oblasti (2.2.25). Celý postup se provádí co možná nejrychleji.

   Zkoušený roztok: 0,200 g až 0,800 g se rozpustí v trimethylpentanu R1 a zředí se jím na 50,0 ml.

   Měří se absorbance při 233 nm. V případě potřeby se koncentrace roztoku upraví tak, aby hodnota absorbance byla 0,2 až 0,8. Obsah konjugovaných dienů v procentech se vypočítá podle vztahu:

   v němž značí:

   1. A - absorbance zkoušeného roztoku,
   2. c - koncentrace zkoušeného roztoku v g/l,
   3. 0,91 - konverzní faktor,
   4. 0,07 - korekční faktor pro absorbanci esterových skupin při 233 nm.

   Stanovení obsahu

   EPA a DHA. Celý postup se provádí co možná nejrychleji, za ochrany před aktinickým světlem, oxidačními činidly, oxidačními katalyzátory (např. měď a železo) a vzduchem.

   Provede se plynová chromatografie (2.2.28). Ve zkoušené látce se stanoví methylestery kyselin all-cis-ikosa-5,8,11,14,17-pentaenové (EPA; 20:5 n-3) a all-cis-dokosa-4,7,10,13,16,19-hexaenové (DHA; 22:6 n-3).

   Vnitřní standard. Methyltrikosanoat R.

   Zkoušený roztok (a). 0,300 g zkoušené látky a asi 70,0 mg vnitřního standardu se rozpustí v roztoku butylhydroxytoluenu R (0,05 g/l) v trimethylpentanu R a zředí se stejným roztokem na 10,0 ml. 2,0 ml získaného roztoku se převede do křemenné zkumavky a rozpouštědlo se odpaří mírným proudem dusíku R. Přidá se 1,5 ml roztoku hydroxidu draselného R (20 g/l) v methanolu R, převrství se dusíkem R, dobře se uzavře uzávěrem potaženým polytetrafluorethylenem, zamíchá se a zahřívá se 7 min na vodní lázni. Po vychladnutí se přidají 2 ml chloridu boritého v methanolu RS, převrství se dusíkem R, dobře se uzavře, promíchá a zahřívá se 30 min na vodní lázni. Po ochlazení na 40 °C až 50 °C se přidá 1 ml trimethylpentanu R, uzavře se a důkladně nejméně 30 s se třepe. Bezprostředně poté se přidá 5 ml nasyceného roztoku chloridu sodného R, převrství se dusíkem R, uzavře se a důkladně se 15 s třepe. Horní vrstva se přemístí do samostatné zkumavky. Methanolová vrstva se třepe ještě jednou s 1 ml trimethylpentanu R. Spojené trimethylpentanové extrakty se ještě dvakrát promyjí 1 ml vody R a suší se nad síranem sodným bezvodým R. Připraví se dva roztoky pro každý vzorek.

   Zkoušený roztok (b). 0,300 g se rozpustí v roztoku butylhydroxytoluenu R (0,05 g/l) v trimethylpentanu R a zředí se stejným roztokem na 10,0 ml. Dále se pokračuje, jak je předepsáno pro zkoušený roztok (a).

   Porovnávací roztok (a). 60,0 mg ethyldokosahexaenoatu CRL, asi 70,0 mg vnitřního standardu a 90,0 mg ethylikosapentaenoatu CRL se rozpustí v roztoku butylhydroxytoluenu R (0,05 g/l) v trimethylpentanu R a zředí se stejným roztokem na 10,0 ml. Dále se pokračuje, jak je předepsáno pro zkoušený roztok (a).

   Porovnávací roztok (b). 0,3 g methylpalmitatu R, 0,3 g methylstearatu R, 0,3 g methylarachidatu R a 0,3 g methylbehenatu R se převede do 10ml odměrné baňky, rozpustí se v roztoku butylhydroxytoluenu R (0,05 g/l) v trimethylpentanu R a zředí se stejným roztokem na 10,0 ml.

   Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

   1. - křemenné kapilární kolony délky nejméně 30 m a vnitřního průměru 0,25 mm s vnitřní stěnou pokrytou makrogolem 20 000 R (tloušťka filmu je 0,25 µm),
   2. - vodíku pro chromatografii R nebo helia pro chromatografii R jako nosného plynu s použitím deoxo filtru,
   3. - plamenoionizačního detektoru,
   4. - injektorové smyčky (1 : 200).

   Teplota kolony se 0,5 min udržuje na 170 °C, pak se zvyšuje rychlostí 10 °C/min na 240 °C a udržuje se 22 min na 240 °C; teplota vstřikovacího prostoru je 250 °C a teplota detektoru je 280 °C.

   Nastříkne se dvakrát po 1 µl každého roztoku. Zkoušku lze hodnotit, jestliže:

   1. - na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) jsou tři píky odpovídající methylikosapentaenoatu, methyltrikosanoatu a methyldokosahexaenoatu,
   2. - na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) stoupá procentuální plošné zastoupení v následujícím pořadí: methylpalmitat, methylstearat, methylarachidat, methylbehenat; rozdíl mezi procentuálním plošným zastoupením methylpalmitatu a methylbehenatu je menší než dvě plošná procenta,
   3. - při korekci na vnitřní standard je výtěžnost stanovení provedených metodou standardního přídavku ke zkoušenému roztoku (a) větší než 95 % přidaného množství ethyldokosahexaenoatu CRL a ethylikosapentaenoatu CRL.

   Obsah EPA a DHA, vyjádřených jako triacylglyceroly, se vypočítá v procentech podle následujícího vztahu (do výpočtu se zahrnuje vyznačená hodnota pro porovnávací látky):

   v němž značí:

   1. (A₂· C) je korekční faktor pro pík eluovaný společně s vnitřním standardem:

   1. m₁ - hmotnost vnitřního standardu ve zkoušeném roztoku (a) v miligramech,
   2. m₂ - hmotnost vzorku ve zkoušeném roztoku (a) v miligramech,
   3. m₃ - hmotnost vnitřního standardu v porovnávacím roztoku (a) v miligramech,
   4. m_x,r - hmotnost ethylikosapentaenoatu CRL nebo ethyldokosahexaenoatu CRL v porovnávacím roztoku (a) v miligramech,
   5. A_x - plochu píku methylikosapentaenoatu nebo methyldokosahexaenoatu na chromatogramu zkoušeného roztoku (a),
   6. A_x,r - plochu píku methylikosapentaenoatu nebo methyldokosahexaenoatu na chromatogramu porovnávacího roztoku (a),
   7. A₁ - plochu píku methyltrikosanoatu na chromatogramu zkoušeného roztoku (a),
   8. A₂ - plochu píku methylikosapentaenoatu na chromatogramu zkoušeného roztoku (a),
   9. A₃ - plochu píku vnitřního standardu na chromatogramu porovnávacího roztoku (a),
   10. A₄ - plochu píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b), který má retenční čas odpovídající retenčnímu času vnitřního standardu na chromatogramech zkoušeného roztoku (a) a porovnávacího roztoku (a),
   11. A₅ - plochu píku methylikosapentaenoatu na chromatogramu zkoušeného roztoku (b).

   Celkový obsah omega-3-kyselin. Celkový obsah omega-3-kyselin vyjádřený jako triacylglyceroly se v procentech vypočítá podle vztahu, v němž se použijí hodnoty získané při stanovení EPA a DHA a jednotlivé píky se určí ze vzorových chromatogramů (obr. 2 a obr. 3):

   v němž značí:

   1. EPA - obsah EPA získaný při stanovení EPA a DHA v procentech,
   2. DHA - obsah DHA získaný při stanovení EPA a DHA v procentech,
   3. A_n-3 - součet ploch píků methylesterů kyselin C18:3 n-3, C18:4 n-3, C20:4 n-3, C21:5 n-3 a C22:5 n-3 na chromatogramu zkoušeného roztoku (b),
   4. A_EPA - plochu píku methylesteru EPA na chromatogramu zkoušeného roztoku (b).
   5. A_DHA - plochu píku methylesteru DHA na chromatogramu zkoušeného roztoku (b).

   Uchovávání

   Ve vzduchotěsných zcela naplněných obalech, chráněny před světlem, v inertní atmosféře.

   Označování

   V označení na obalu se uvede koncentrace přidaného tokoferolu.

   Obr. 1 Vzorový chromatogram pro oligomery a parciální acylglyceroly

   

   O = oligomer, T = triacylglyceroly, D = diacylglyceroly, M = monoacylglyceroly

   Obr. 2 Vzorový chromatogram pro stanovení celkového obsahu omega-3-kyselin

   

   Obr. 3 Vzorový chromatogram pro stanovení celkového obsahu omega-3-kyselin

   

   1. “

1. 148. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, článek Oxprenololi hydrochloridum zní:
   1. „

   † Oxprenololi hydrochloridum

   Oxprenololiumchlorid

   a enantiomer

   ČIŠTĚNÍ ČIŠTĚNÍ OCHLAZENÍM HYDROGENACE CHROMATOGRAFICKÉ ČIŠTĚNÍ Označování † Olsalazinum dinatricum Disodná sůl olsalazinu Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty Omega-3-acidorum triglycerida Triacylglyceroly omega-3-kyselin Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování † Oxprenololi hydrochloridum Oxprenololiumchlorid

   C15H24CINO3

   Mr 301,81

   CAS 6452-73-9

   Je to (RS)-N-isopropyl-3-(2-allyloxyfenoxy)-2-hydroxypropylamoniumchlorid¹). Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,5 % až 101,5 % sloučeniny C₁₅H₂₄ClNO₃.

   Vlastnosti

   Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je velmi snadno rozpustný ve vodě, snadno rozpustný v lihu 96%.

   Zkoušky totožnosti

   Základní sestava zkoušek: B a D.

   Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

   1. A. Teplota tání (2.2.14). 107 °C až 110 °C.
   2. B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky odpovídá spektru oxprenololiumchloridu CRL. Pokud se spektra získaná v pevném stavu u zkoušené látky a referenční látky liší, rozpustí se odděleně zkoušená látka a referenční látka v ethylacetatu R, odpaří se do sucha a se zbytky se zaznamenají nová spektra.
   3. C. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Příbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrnana chromatogramu zkoušeného roztoku (b) odpovídá polohou, zbarvením a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
   4. D. Vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

   Zkoušky na čistotu

   Roztok S. 2,0 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 20 ml.

   Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok ZŽ₆ (2.2.2, Metoda II).

   Hodnota pH (2.2.3). 4,5 až 6,0; měří se čerstvě připravený roztok S.

   Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu G pro TLC R.

   Zkoušený roztok (a). 0,10 g se rozpustí ve 2 ml směsi objemových dílů methanolu R a chloroformu R (1 + 9).

   Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí směsí objemových dílů methanolu R a chloroformu R (1 + 9) na 10 ml.

   Porovnávací roztok (a). 10 mg oxprenololiumchloridu CRL se rozpustí ve 2 ml směsi objemových dílů methanolu R a chloroformu R (1 + 9).

   Porovnávací roztok (b). 0,4 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí směsí objemových dílů methanolu R a chloroformu R (1 + 9) na 100 ml.

   Porovnávací roztok (c). 5 ml porovnávacího roztoku (b) se zředí směsí objemových dílů methanolu R a chloroformu R (1 + 9) na 10 ml.

   Na vrstvu se odděleně nanese po 2 μl každého roztoku a skvrny se suší 15 min na vzduchu. Vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R, methanolu R a chloroformu R (2 + 12 + 88) po dráze 13 cm. Vrstva se suší 10 min v proudu teplého vzduchu a po ochlazení se postříká anisaldehydem RS. Potom se zahřívá 5 min až 10 min při 100 °C až 105 °C a pozoruje se v denním světle. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,4 %) a nejvýše jedna taková skvrna je intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (0,2 %).

   Olovo. Nejvýše 5 μg/g; stanoví se atomovou absorpční spektrofotometrií (2.2.23, Metoda II).

   Zkoušený roztok. 1,00 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 25,0 ml.

   Porovnávací roztoky. Připraví se zředěním 0,5 ml a 1,0 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml) vodou R na 25,0 ml.

   Měří se absorbance při 217,0 nm za použití olověné lampy s dutou katodou jako zdroje záření.

   Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší 6 h ve vakuu při 60 °C.

   Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

   Stanovení obsahu

   0,250 g se rozpustí ve směsi 5,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS a 50 ml lihu 96% R a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20). Odečte se spotřeba mezi dvěma inflexními body.

   1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 30,18 mg C₁₅H₂₄ClNO₃.

   Uchovávání

   V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

   Separandum.

   1. “

1. 149. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, článek Oxytocinum zní:
   1. „

   † Oxytocinum

   Oxytocin

   

   ČIŠTĚNÍ ČIŠTĚNÍ OCHLAZENÍM HYDROGENACE CHROMATOGRAFICKÉ ČIŠTĚNÍ Označování † Olsalazinum dinatricum Disodná sůl olsalazinu Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty Omega-3-acidorum triglycerida Triacylglyceroly omega-3-kyselin Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování † Oxprenololi hydrochloridum Oxprenololiumchlorid Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání † Oxytocinum Oxytocin

   C43H66N12O12S2

   Mr 1007,19

   CAS 50-56-6

   Je to cyklický nonapeptid se strukturou hormonu produkovaného zadním lalokem hypofýzy. Stimuluje kontrakce dělohy a vylučování mléka u vnímavých savců. Získává se chemickou syntézou a je dostupný v lyofilizované formě jako octan. Počítáno na bezvodou a kyseliny octové prostou látku, obsahuje 93,0 % až 102,0 % peptidu C₄₃H₆₆N₁₂O₁₂S₂.

   Pro komerční účely při označování oxytocinových přípravků odpovídá 1 mg peptidu oxytocinu (C₄₃H₆₆N₁₂O₁₂S₂) 600 m.j. biologické účinnosti.

   Vlastnosti

   Bílý nebo téměř bílý hygroskopický prášek. Je velmi snadno rozpustný ve vodě a ve zředěných roztocích kyseliny octové a v ethanolu.

   Zkouška totožnosti

   Hodnotí se chromatogramy ze zkoušky Stanovení obsahu. Retenční čas hlavního píku na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá retenčnímu času hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku.

   Zkoušky na čistotu

   Hodnota pH (2.2.3). 3,0 až 6,0; měří se roztok připravený rozpuštěním 0,200 g ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředěním stejným rozpouštědlem na 10,0 ml.

   Aminokyseliny. Stanoví se analyzátorem aminokyselin. Přístroj se nastaví směsí obsahující ekvimolární množství amoniaku, glycinu a L-forem následujících aminokyselin:

   ČIŠTĚNÍ ČIŠTĚNÍ OCHLAZENÍM HYDROGENACE CHROMATOGRAFICKÉ ČIŠTĚNÍ Označování † Olsalazinum dinatricum Disodná sůl olsalazinu Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty Omega-3-acidorum triglycerida Triacylglyceroly omega-3-kyselin Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování † Oxprenololi hydrochloridum Oxprenololiumchlorid Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání † Oxytocinum Oxytocin Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu

   lysin	threonin	alanin	leucin
   histidin	serin	valin	tyrosin
   arginin	kyselina glutamová	methionin	fenylalanin
   kyselina asparagová	prolin	isoleucin

   a polovinu ekvimolárního množství L-cystinu. K validaci metody se použije vhodný vnitřní standard, např. norleucin R.

   Zkoušený roztok. 1,0 mg se naváží do pečlivě vymyté zkumavky z tvrzeného skla délky 100 mm a vnitřního průměru 6 mm. Přidá se vhodné množství roztoku kyseliny chlorovodíkové R 50% (V/V). Zkumavka se vloží do mrazicí směsi při -5 °C, vytvoří se podtlak nepřevyšující 133 Pa a zataví se. Poté se 16 h zahřívá na 110 °C až 115 °C. Zkumavka se po ochlazení otevře a její obsah se převede do 10ml baňky pomocí pěti dávek vody R po 0,2 ml. Odpaří se do sucha za sníženého tlaku nad hydroxidem draselným R. Zbytek se rozpustí ve vodě R a odpaří se do sucha za sníženého tlaku nad hydroxidem draselným R. Tento postup se ještě jednou opakuje. Zbytek se rozpustí v tlumivém roztoku vhodném pro použitý analyzátor aminokyselin a zředí se stejným tlumivým roztokem na vhodný objem. Do analyzátoru aminokyselin se odměří vhodný objem.

   Obsah jednotlivých aminokyselin se vyjádří v molech. Relativní zastoupení aminokyselin se vypočítá z předpokladu, že jedna šestina součtu molů kyseliny asparagové, kyseliny glutamové, prolinu, glycinu, isoleucinu a leucinu se rovná 1. Hodnoty pro jednotlivé aminokyseliny jsou v těchto rozmezích: kyselina asparagová 0,95 až 1,05; kyselina glutamová 0,95 až 1,05; prolin 0,95 až 1,05; glycin 0,95 až 1,05; leucin 0,90 až 1,10; isoleucin 0,90 až 1,10; tyrosin 0,7 až 1,05; polovina cystinu 1,4 až 2,1. Ostatní aminokyseliny jsou přítomny jen ve stopách.

   Příbuzné peptidy. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29) za použití postupu popsaného ve Stanovení obsahu.

   Nastříkne se 50 μl zkoušeného roztoku. Na získaném chromatogramu není plocha žádného píku, kromě hlavního píku, větší než 1,5 % celkové plochy píků; součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než 5 % celkové plochy píků. Nepřihlíží se k pikům rozpouštědla a k pikům, jejichž plocha je menší než 0,1 % plochy hlavního píku.

   Kyselina octová (2.5.34). 6,0 % až 10,0 %.

   Zkoušený roztok. 15,0 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů mobilní fáze B a mobilní fáze A (5 + 95) a zředí se stejnou směsí rozpouštědel na 10,0 ml.

   Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 5,0 %; stanoví se s nejméně 50 mg zkoušené látky.

   Sterilita (2.6.1). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného sterilizačního postupu, vyhovuje zkoušce na sterilitu.

   Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného postupu odstraňujícího bakteriální endotoxiny, vyhovuje zkoušce na bakteriální endotoxiny, obsahuje-li nejvýše 300 m.j. endotoxinu v miligramu.

   Stanovení obsahu

   Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

   Zkoušený roztok. Připraví se roztok zkoušené látky v roztoku dihydrogenfosforečnanu sodného R (15,6 g/l) tak, aby v mililitru obsahoval 0,25 mg oxytocinu.

   Porovnávací roztok. Obsah lahvičky oxytocinu CRL se rozpustí v roztoku dihydrogenfosforečnanu sodného R (15,6 g/l) a zředí se jím na 20,0 ml.

   Roztok pro rozlišení. Obsah lahvičky oxytocin/desmopressinu pro validaci CRL se rozpustí v 500 μl roztoku dihydrogenfosforečnanu sodného R (15,6 g/l).

   Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

   1. - nerezové ocelové kolony délky 0,12 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
   2. - mobilní fáze s průtokovou rychlostí 1 ml/min:
   3. - mobilní fáze A - roztok dihydrogenfosforečnanu sodného R (15,6 g/l),
   4. - mobilní fáze B - směs stejných objemových dílů acetonitrilu pro chromatografii R a vody R,

   ČIŠTĚNÍ ČIŠTĚNÍ OCHLAZENÍM HYDROGENACE CHROMATOGRAFICKÉ ČIŠTĚNÍ Označování † Olsalazinum dinatricum Disodná sůl olsalazinu Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty Omega-3-acidorum triglycerida Triacylglyceroly omega-3-kyselin Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování † Oxprenololi hydrochloridum Oxprenololiumchlorid Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání † Oxytocinum Oxytocin Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu

   Čas (min)	Mobilní fáze A % (V/V)	Mobilní fáze B % (V/V)	Poznámky
   0 - 30	70 → 40	30 → 60	lineární gradient
   30 - 30,1	40 → 70	60 → 30	návrat k počátečním podmínkám
   30,1 - 45	70	30	ustalování

   1. - spektrofotometrického detektoru, 220 nm.

   Kolona se promývá do ustavení rovnováhy směsí objemových dílů mobilní fáze B a mobilní fáze A (30 + 70).

   Nastříkne se 25 μl roztoku pro rozlišení. Při zaznamenání chromatogramu za předepsaných podmínek jsou retenční časy: oxytocinu asi 7,5 min; desmopressinu asi 10 min. Zkoušku lze hodnotit, jestliže je rozlišení mezi píky desmopressinu a oxytocinu nejméně 5,0.

   Nastříkne se 25 μl porovnávacího roztoku a 25 μl zkoušeného roztoku. Obsah oxytocinu (C₄₃H₆₆N₁₂O₁₂S₂) se vypočítá z ploch píků na chromatogramech zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku a z deklarovaného obsahu C₄₃H₆₆N₁₂O₁₂S₂ v oxytocinu CRL.

   Uchovávání

   Ve vzduchotěsném obalu, chráněn před světlem, při teplotě 2 °C až 8 °C. Je-li látka sterilní, uchovává se ve sterilním vzduchotěsném zabezpečeném obalu.

   Separandum.

   Označování

   V označení na obalu se uvede:

   1. - obsah peptidu oxytocinu (C₄₃H₆₆N₁₂O₁₂S₂),
   2. - kde je to vhodné, že je látka sterilní,
   3. - kde je to vhodné, že je látka prostá bakteriálních endotoxinů.

   1. “

1. 150. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, článek Papaverini hydrochloridum zní:
   1. „

   † Papaverini hydrochloridum

   Papaveriniumchlorid

   Synonymum. Papaverinium chloratum

   

   ČIŠTĚNÍ ČIŠTĚNÍ OCHLAZENÍM HYDROGENACE CHROMATOGRAFICKÉ ČIŠTĚNÍ Označování † Olsalazinum dinatricum Disodná sůl olsalazinu Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty Omega-3-acidorum triglycerida Triacylglyceroly omega-3-kyselin Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování † Oxprenololi hydrochloridum Oxprenololiumchlorid Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání † Oxytocinum Oxytocin Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování † Papaverini hydrochloridum Papaveriniumchlorid Synonymum. Papaverinium chloratum

   C20H22ClNO4

   Mr 375,85

   CAS 61-25-6

   Je to 1-(3,4-dimemoxybenzyl)-6,7-dimethoxyisochinoliniumchlorid¹). Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 99,0 % až 101,0 % sloučeniny C₂₀H₂₂ClNO₄.

   Vlastnosti

   Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek nebo bílé nebo téměř bílé krystaly. Je mírně rozpustný ve vodě, těžce rozpustný v lihu 96%.

   Zkoušky totožnosti

   1. A. 25 mg se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,01 mol/l RS a zředí se jí na 100,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí kyselinou chlorovodíkovou 0,01 mol/l RS na 250,0 ml. Měří se absorbance tohoto roztoku při 230 nm až 270 nm (2.2.25); roztok vykazuje absorpční maximum při 250 nm. Specifická absorbance v maximu je 1590 až 1670. 10,0 ml prvního roztoku se zředí kyselinou chlorovodíkovou 0,01 mol/l RS na 100,0 ml. Měří se absorbance při 270 nm až 350 nm; roztok vykazuje dvě absorpční maxima, při 280 nm až 290 nm a při 303 nm až 313 nm. Specifické absorbance v maximech jsou 140 až 200 a 200 až 250.
   2. B. K 10 ml roztoku S, viz Zkoušky na čistotu, se přidá několik kapek amoniaku 17,5% RS a nechá se stát. Promytá a vysušená sraženina taje (2.2.14) při 146 °C až 149 °C.
   3. C. K asi 10 mg se přidají 3 ml acetanhydridu R a opatrně 0,15 ml kyseliny sírové R a zahřívá se na vodní lázni 3 min až 4 min; vzniká žluté zbarvení se zelenou fluorescencí.
   4. D. Vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

   Zkoušky na čistotu

   Roztok S. 0,4 g se rozpustí, je-li třeba mírným zahřátím, ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 20 ml.

   Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok ZŽ₆ (2.2.2, Metoda II).

   Hodnota pH (2.2.3). 3,0 až 4,0; měří se roztok S.

   Snadno zuhelnitelné látky. K 50 mg se přidá 5 ml kyseliny sírové R a nechá se 15 min stát. Roztok není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok Č₄ nebo Ž₄ (2.2.2, Metoda I).

   Cizí alkaloidy. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu GF₂₅₄ pro TLC R.

   Zkoušený roztok. 0,5 g se rozpustí v chloroformu R a zředí se jím na 10 ml.

   Porovnávací roztok. 50 mg kodeinu R se rozpustí v chloroformu R a zředí se jím na 100 ml.

   Na vrstvu se nanese odděleně po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů diethylaminu R, ethylacetatu R a toluenu R (10 + 20 + 70) po dráze 15 cm. Deska s vrstvou se zahřívá do vymizení pachu diethylaminu. Pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku, kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (1,0 %). Nepřihlíží se ke skvrně, která zůstane na startu.

   Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 1,0 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

   Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se se zbytkem ze zkoušky Ztráta sušením.

   Stanovení obsahu

   0,300 g se rozpustí ve směsi 5,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS a 50 ml lihu 96% R a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace (2.2.20) bodu ekvivalence. Odečte se spotřeba mezi dvěma inflexními body.

   1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 37,59 mg C₂₀H₂₂ClNO₄.

   Uchovávání

   Separandum.

   1. “

1. 151. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, články Paraffinum liquidum, Paraffinum perliquidum a Paraffinum solidum znějí:
   1. „

   Paraffinum liquidum

   Tekutý parafin

   CAS 8012-95-1

   Je to čištěná směs tekutých nasycených uhlovodíků získaných z ropy.

   Vlastnosti

   Bezbarvá průsvitná olejovitá kapalina. V denním světle nejeví fluorescenci. Je prakticky nerozpustný ve vodě, těžce rozpustný v lihu 96%, mísitelný s uhlovodíky.

   Zkoušky totožnosti

   Základní sestava zkoušek: A a C.

   Alternativní sestava zkoušek: B a C, viz Obecné zásady (1.2).

   1. A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky odpovídá referenčnímu spektru Ph. Eur. tvrdého parafinu.
   2. B. 1 ml se ve zkumavce opatrně vaří asi 30 s za plynulého třepání s 1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS. Po ochlazení na pokojovou teplotu se oddělí dvě vrstvy. K vodné vrstvě se přidá 0,1 ml fenolftaleinu RS; roztok se zbarví červeně.
   3. C. Zkouška Viskozita, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.

   Zkoušky na čistotu

   Kysele nebo zásaditě reagující látky. K 10 ml se přidá 20 ml vroucí vody R a silně se 1 min třepe. Vodná vrstva se oddělí a zfiltruje. K 10 ml filtrátu se přidá 0,1 ml fenolftaleinu RS; roztok je bezbarvý. Ke změně zbarvení roztoku na růžové se spotřebuje nejvýše 0,1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS.

   Relativní hustota (2.2.5). 0,827 až 0,890.

   Viskozita (2.2.9). 110 mPa.s až 230 mPa.s.

   Polycyklické aromatické uhlovodíky. Použijí se zkoumadla pro spektrofotometru. 25,0 ml se převede do dělicí nálevky na 125 ml s nenamazanými zabroušenými částmi (zátka, uzavírací kohout) a přidá se 25 ml hexanu R předem dvakrát protřepaného s objemovým dílem dimethylsulfoxidu R, odpovídajícím pětině objemu hexanu. Po promíchání se přidá 5,0 ml dimethylsulfoxidu R, silně se 1 min třepe a nechá se stát, dokud se nevytvoří dvě čiré vrstvy. Spodní vrstva se převede do druhé dělicí nálevky, přidají se 2 ml hexanu R a směs se silně protřepe. Nechá se stát, dokud se nevytvoří dvě čiré vrstvy. Spodní vrstva se oddělí a měří se absorbance (2.2.25) při 260 nm až 420 nm za použití kontrolní tekutiny, kterou je čirá spodní vrstva získaná silným třepáním 5,0 ml dimethylsulfoxidu R s 25 ml hexanu R po dobu 1 min. Připraví se porovnávací roztok naftalenu R (7,0 mg/l) v trimethylpentanu R a měří se absorbance v maximu při 275 nm za použití trimethylpentanu R jako kontrolní tekutiny. Absorbance zkoušeného roztoku měřená při 260 nm až 420 nm není při žádné vlnové délce větší než jedna třetina absorbance porovnávacího roztoku při 275 nm.

   Snadno zuhelnitelné látky. Do zkumavky se zabroušenou zátkou o délce asi 125 mm a o vnitřním průměru 18 mm dělené na 5 ml a 10 ml, umyté kyselinou chromsírovou R, vypláchnuté vodou R a vysušené se převede 5 ml zkoušené látky. Přidá se 5 ml kyseliny sírové prosté dusíku R (95,0% až 95,5% H₂SO₄), uzavře se a silně, jak je možné, se ve směru podélné osy zkumavky po dobu 5 s třepe. Zkumavka se otevře a ihned se umístí do vodní lázně tak, aby se nedotýkala dna nebo stěn lázně, a zahřívá se 10 min. Po 2 min, 4 min, 6 min a 8 min se zkumavka vyjme z vodní lázně a 5 s se silně třepe ve směru podélné osy zkumavky. Na konci desetiminutového zahřívání se zkumavka vyjme z lázně, nechá se stát 10 min a potom se 5 min odstřeďuje při 2000 g_n. 4 ml horní vrstvy se převedou do čisté zkumavky. Roztok není zbarven intenzivněji (2.2.2, Metoda I) než 4 ml směsi 0,6 ml standardního barevného roztoku H a 9,4 ml kyseliny chlorovodíkové 1% RS. Spodní vrstva není zbarvena intenzivněji (2.2.2, Metoda I) než směs 0,5 ml základního modrého roztoku, 1,5 ml základního červeného roztoku, 3,0 ml základního žlutého roztoku a 2 ml kyseliny chlorovodíkové 1% RS.

   Pevné parafiny. Zahřívá se vhodné množství zkoušené látky při 100 °C po dobu 2 h a ochladí se v exsikátoru nad kyselinou sírovou R. Převede se do skleněné zkumavky s vnitřním průměrem asi 25 mm, zkumavka se uzavře a ponoří se do vody s ledem. Po 4 h je tekutina dostatečně čirá tak, že 0,5 mm silná černá čára na bílém pozadí, umístěná vertikálně za zkumavkou je jasně viditelná.

   Uchovávání

   Chráněn před světlem.

   Paraffinum perliquidum

   Lehký tekutý parafin

   CAS 8012-95-1

   Je to čištěná směs tekutých nasycených uhlovodíků.

   Vlastnosti

   Bezbarvá průsvitná olejovitá kapalina. V denním světle nejeví fluorescenci. Je prakticky nerozpustný ve vodě, těžce rozpustný v lihu 96%, mísitelný s uhlovodíky.

   Zkoušky totožnosti

   Základní sestava zkoušek: A a C.

   Alternativní sestava zkoušek: B a C, viz Obecné zásady (1.2).

   1. A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky odpovídá referenčnímu spektru Ph. Eur. tvrdého parafinu.
   2. B. 1 ml se ve zkumavce opatrně vaří asi 30 s za plynulého třepání s 1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS. Po ochlazení na pokojovou teplotu se oddělí dvě vrstvy. K vodné vrstvě se přidá 0,1 ml fenolftaleinu RS; roztok se zbarví červeně.
   3. C. Zkouška Viskozita, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.

   Zkoušky na čistotu

   Kysele nebo zásaditě reagující látky. K 10 ml se přidá 20 ml vroucí vody R a silně se 1 min třepe. Vodná vrstva se oddělí a zfiltruje. K 10 ml filtrátu se přidá 0,1 ml fenolftaleinu RS; roztok je bezbarvý. Ke změně zbarvení roztoku na růžové se spotřebuje nejvýše 0,1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS.

   Relativní hustota (2.2.5). 810 až 875.

   Viskozita (2.2.9). 25 mPa.s až 80 mPa.s.

   Polycyklické aromatické uhlovodíky. Použijí se zkoumadla pro spektrofotometru. 25,0 ml se převede do dělicí nálevky na 125 ml s nenamazanými zabroušenými částmi (zátka, uzavírací kohout) a přidá se 25 ml hexanu R předem dvakrát protřepaného s objemovým dílem dimethylsulfoxidu R, odpovídajícím pětině objemu hexanu. Po promíchání se přidá 5,0 ml dimethylsulfoxidu R, silně se 1 min třepe a nechá se stát, dokud se nevytvoří dvě čiré vrstvy. Spodní vrstva se převede do druhé dělicí nálevky, přidají se 2 ml hexanu R a směs se silně protřepe. Nechá se stát, dokud se nevytvoří dvě čiré vrstvy. Spodní vrstva se oddělí a měří se absorbance (2.2.25) při 260 nm až 420 nm za použití kontrolní tekutiny, kterou je čirá spodní vrstva získaná silným třepáním 5,0 ml dimethylsulfoxidu R s 25 ml hexanu R po dobu 1 min. Připraví se porovnávací roztok naftalenu R (7,0 mg/l) v trimethylpentanu R a měří se absorbance v maximu při 275 nm za použití trimethylpentanu R jako kontrolní tekutiny. Absorbance zkoušeného roztoku měřená při 260 nm až 420 nm není při žádné vlnové délce větší než jedna třetina absorbance porovnávacího roztoku při 275 nm.

   Snadno zuhelnitelné látky. Do zkumavky se zabroušenou zátkou o délce asi 125 mm a o vnitřním průměru 18 mm dělené na 5 ml a 10 ml, umyté kyselinou chromsírovou R, vypláchnuté vodou R a vysušené se převede 5 ml zkoušené látky. Přidá se 5 ml kyseliny sírové prosté dusíku R (95,0% až 95,5% H₂SO₄), uzavře se a silně, jak je možné, se ve směru podélné osy zkumavky po dobu 5 s třepe. Zkumavka se otevře a ihned se umístí do vodní lázně tak, aby se nedotýkala dna nebo stěn lázně, a zahřívá se 10 min. Po 2 min, 4 min, 6 min a 8 min se zkumavka vyjme z vodní lázně a 5 s se silně třepe ve směru podélné osy zkumavky. Na konci desetiminutového zahřívání se zkumavka vyjme z lázně, nechá se stát 10 min a potom se 5 min odstřeďuje při 2000 g_n. 4 ml horní vrstvy se převedou do čisté zkumavky. Roztok není zbarven intenzivněji (2.2.2, Metoda I) než 4 ml směsi 0,6 ml standardního barevného roztoku H a 9,4 ml kyseliny chlorovodíkové 1% RS. Spodní vrstva není zbarvena intenzivněji (2.2.2, Metoda I) než směs 0,5 ml základního modrého roztoku, 1,5 ml základního červeného roztoku, 3,0 ml základního žlutého roztoku a 2 ml kyseliny chlorovodíkové 1%RS.

   Pevné parafíny. Zahřívá se vhodné množství zkoušené látky při 100 °C po dobu 2 h a ochladí se v exsikátoru nad kyselinou sírovou R. Převede se do skleněné zkumavky s vnitřním průměrem asi 25 mm, zkumavka se uzavře a ponoří se do vody s ledem. Po 4 h je tekutina dostatečně čirá tak, že 0,5 mm silná černá čára na bílém pozadí umístěná vertikálně za zkumavkou, je jasně viditelná.

   Uchovávání

   Chráněn před světlem.

   Paraffinum solidum

   Tvrdý parafin

   Synonymum. Paraffinum durum

   CAS 8002-74-2

   Je to čištěná směs tuhých nasycených uhlovodíků získaných hlavně z ropy. Může obsahovat vhodnou antioxidační přísadu.

   Vlastnosti

   Bezbarvá nebo bílá hmota. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v dichlormethanu, prakticky nerozpustný v lihu 96%. Roztavená zkoušená látka v denním světle nejeví fluorescenci.

   Zkoušky totožnosti

   Základní sestava zkoušek: A a C.

   Alternativní sestava zkoušek: B a C, viz Obecné zásady (1.2).

   1. A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky odpovídá referenčnímu spektru Ph. Eur. tvrdého parafinu.
   2. B. Zkouška Kysele nebo zásaditě reagující látky, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
   3. C. Teplota tání (2.2.16). 50 °C až 61 °C.

   Zkoušky na čistotu

   Kysele nebo zásaditě reagující látky. K 15 g se přidá 30 ml vroucí vody R a silně se 1 min třepe. Směs se ochladí a vrstvy se oddělí. K 10 ml vodné vrstvy se přidá 0,1 ml fenolftaleinu RS; roztok je bezbarvý. Ke změně zbarvení indikátoru na červené se spotřebuje nejvýše 1,0 ml hydroxidu sodného 0,01 mol/l VS. K dalším 10 ml vodné vrstvy se přidá 0,1 ml červeně methylové RS; roztok je žlutý. Ke změně zbarvení indikátoru na červené se spotřebuje nejvýše 0,5 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS.

   Polycyklické aromatické uhlovodíky. Použijí se zkoumadla pro absorpční spektrofotometru v ultrafialové oblasti. 0,50 g se rozpustí v 25 ml heptanu R a směs se převede do 125ml dělicí nálevky s nenamazanými zabroušenými částmi (zátka, uzavírací kohout). Přidá se 5,0 ml dimethylsulfoxidu R, silně se 1 min třepe a nechá se stát, dokud se nevytvoří dvě čiré vrstvy. Spodní vrstva se převede do druhé dělicí nálevky, přidají se 2 ml heptanu R a směs se silně protřepe. Nechá se stát, dokud se nevytvoří dvě čiré vrstvy. Spodní vrstva se oddělí a měří se absorbance (2.2.25) při 265 nm až 420 nm za použití kontrolní tekutiny, kterou je čirá spodní vrstva získaná silným třepáním 5,0 ml dimethylsufoxidu R s 25 ml heptanu R po dobu 1 min. Připraví se porovnávací roztok naftalenu R (7,0 mg/l) v dimethylsulfoxidu R a měří se absorbance tohoto roztoku v maximu při 278 nm za použití dimethylsulfoxidu R jako kontrolní tekutiny. Absorbance zkoušeného roztoku měřená při 265 nm až 420 nm není při žádné vlnové délce větší než jedna třetina absorbance porovnávacího roztoku při 278 nm.

   Sírany (2.4.13). 2,0 g roztavené zkoušené látky se převedou do 50ml dělicí nálevky se zabroušenou zátkou. Přidá se 30 ml vroucí vody destilované R, 1 min se silně třepe a potom se zfiltruje. 15 ml filtrátu vyhovuje limitní zkoušce na sírany (150 µg/g).

   Uchovávání

   Chráněn před světlem.

   Označování

   V označení na obalu se uvede, kde je to vhodné, název a množství přidaného antioxidantu.

   1. “

1. 152. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, články Pepsini pulvis a Pergolidi mesilas znějí:
   1. „

   Pepsini pulvis

   Pepsin práškový

   Synonymum. Pepsinum

   CAS 9001-75-6

   Je to přípravek ze žaludeční sliznice prasat, skotu nebo ovcí. Obsahuje žaludeční proteinasy, které jsou účinné v kyselém prostředí (pH 1 až 5). Počítáno na vysušenou látku, účinnost je nejméně 0,5 Ph.Eur.j. v miligramu.

   Výroba

   Kde je to vhodné, vyhovuje článku Producta cum possibili transmissione vectorium encephalopathiarum spongiformium animalium.

   Zvířata, ze kterých se pepsin získává, musí splňovat požadavky oprávněné autority na zdraví zvířat určených pro konzumaci lidmi.

   Musí se dokázat, v jakém rozsahu dovolí výrobní postup inaktivaci nebo odstranění jakékoliv kontaminace viry nebo jinými původci infekce.

   Vlastnosti

   Bílý nebo slabě žlutý krystalický nebo amorfní hygroskopický prášek. Je dobře rozpustný ve vodě, prakticky nerozpustný v lihu 96%. Vodný roztok může slabě opalizovat a mít slabě kyselou reakci.

   Zkouška totožnosti

   30 mg modře fibrinové R se rozmělní v třecí misce a suspenduje se ve 20 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS2. Suspenze se filtruje přes filtrační papír, který se pak promývá kyselinou chlorovodíkovou zředěnou RS2 do získání bezbarvého filtrátu. Ve filtračním papíru se udělá otvor a modř fibrinová R se vymývá 20 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS2 do kuželové baňky. Před použitím se protřepe. Množství zkoušené látky odpovídající nejméně 20 Ph.Eur.j., se rozpustí ve 2 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS2 a pH se upraví na hodnotu 1,6 ±0,1. 1 ml tohoto roztoku se přenese do zkumavky obsahující 4 ml suspenze modře fibrinové R, promíchá se, umístí se za opatrného protřepávání do vodní lázně při 25 °C. Současně se stejným způsobem provede slepá zkouška za použití 1 ml vody R. Po 15min zahřívání je kontrolní roztok získaný při slepé zkoušce bezbarvý a roztok se zkoušenou látkou je modrý.

   Zkoušky na čistotu

   Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 5,0 %; 0,500 g se suší 4 h nad oxidem fosforečným R při 60 °C a tlaku nepřevyšujícím 670 Pa.

   Mikrobiální znečištění (2.6.12). Celkový počet živých aerobních mikroorganismů je nejvýše 10⁴ v gramu, stanoví se počítáním na pevných půdách. Vyhovuje zkoušce na nepřítomnost Escherichia coli a Salmonella (2.6.13).

   Stanovení účinnosti

   Stanoví se porovnáním množství peptidů nevysrážených kyselinou trichloroctovou RS a stanovených za použití zkoumadla fosfomolybdenan-wolframového R, uvolněných za 1 min z roztoku substrátu hemoglobinu RS s množstvím peptidů uvolněných pepsinem práškovým BRP ze stejného substrátu a za stejných podmínek.

   Během přípravy zkoušeného a porovnávacího roztoku je třeba se vyvarovat jejich třepání a zpěnění.

   Zkoušený roztok. Těsně před použitím se připraví roztok zkoušené látky v kyselině chlorovodíkové zředěné RS2 s předpokládanou účinností 0,5 Ph.Eur.j. v mililitru, je-li třeba, upraví se pH kyselinou chlorovodíkovou 1 mol/l RS na hodnotu 1,6 ±0,1 a zředí se na příslušný objem.

   Porovnávací roztok. Méně než 15 min před použitím se připraví roztok pepsinu práškového BRP obsahující 0,5 Ph.Eur.j. v 1 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS2, je-li třeba, upraví se pH kyselinou chlorovodíkovou 1 mol/l RS na hodnotu 1,6 ±0,1 a zředí se na příslušný objem.

   Zkumavky se označí duplicitně T, T_b, S₁, S_1b, S₂, S_2b, S₃, S_3b a jedna zkumavka se označí B.

   Přidá se kyselina chlorovodíková RS2 následujícím způsobem:

   1. 1,0 ml do zkumavky označené B,
   2. 0,5 ml do zkumavek označených S₁ a S_1b,
   3. 0,25 ml do zkumavek označených S₂, S_2b, T a T_b.
   4. Přidá se porovnávací roztok následujícím způsobem:
   5. 0,5 ml do zkumavek označených S₁ a S_1b,
   6. 0,75 ml do zkumavek označených S₂ a S_2b,
   7. 1,0 ml do zkumavek označených S₃ a S_3b.

   Přidá se 0,75 ml zkoušeného roztoku do zkumavek označených T a T_b.

   Do zkumavek S_1b, S_2b, S_3b, T_b a B se přidá 10,0 ml kyseliny trichloroctové RS. Roztoky se třepáním promíchají.

   Zkumavky a hemoglobin RS se umístí do vodní lázně při teplotě (25 ±0,1) °C. Je-li dosaženo rovnoměrné teploty, přidá se 5,0 ml hemoglobinu RS do zkumavek S_1b, S_2b, S_3b, T_b a B a promíchá se.

   V čase 0 se přidá 5,0 ml hemoglobinu RS v 30s intervalech postupně do zkumavek S₁, S₂, S₃ a T, které se po každém přídavku promíchají.

   Přesně 10 min po přidání hemoglobinu RS a v intervalech 30 s se reakce zastaví přidáním 10,0 ml kyseliny trichloroctové RS do zkumavek S₁, S₂, S₃ a T (použije se pevná dělená pipeta nebo automatická pipeta s odvzdušněním) a promíchá se.

   Obsah každé zkumavky (zkoušené roztoky, porovnávací roztoky i kontrolní roztok) se přefiltruje dvakrát přes vhodný filtrační papír, který byl předem promyt roztokem kyseliny trichloroctové R (50 g/l), pak vodou R a vysušen. Prvních 5 ml filtrátu se odstraní. 3,0 ml každého filtrátu se převede odděleně do zkumavek s 20 ml vody R a promíchá se.

   Vhodný filtrační papír vyhovuje následující zkoušce: 5 ml roztoku kyseliny trichloroctové R (50 g/l) se zfiltruje přes bílý filtračního papír o průměru 7 cm. Absorbance (2.2.25) filtrátu měřená při 275 nm proti nefiltrovanému roztoku kyseliny trichloroctové R jako kontrolní tekutině je menší než 0,04.

   Do každé zkumavky se přidá 1,0 ml hydroxidu sodného RS a 1,0 ml zkoumadla fosfomolybdenan-wolframového R počínaje kontrolním roztokem a pak zkoušenými a porovnávacími roztoky v každé sadě v uvedeném pořadí. Výše uvedené operace jsou znázorněny v tabulce 1.

   Po 15 min se měří absorbance (2.2.25) roztoků S₁, S₂, S₃, S_1b, S_2b, S_3b a T při 540 nm proti filtrátu získaném ze zkumavky B jako kontrolní tekutiny. Odečtou se průměrné hodnoty absorbance pro filtráty ze zkumavek S₁, S₂ a S₃ od průměrných hodnot absorbance pro filtráty ze zkumavek S_1b, S_2b, S_3b.

   Sestrojí se kalibrační křivka opravených hodnot proti objemu použitého porovnávacího roztoku. Účinnost zkoušené látky se stanoví z rozdílu absorbance pro zkoušený roztok (T-T_b) zjištěné z kalibrační křivky. K výpočtu se použijí zřeďovací faktory.

   Tab. 1

   ČIŠTĚNÍ ČIŠTĚNÍ OCHLAZENÍM HYDROGENACE CHROMATOGRAFICKÉ ČIŠTĚNÍ Označování † Olsalazinum dinatricum Disodná sůl olsalazinu Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty Omega-3-acidorum triglycerida Triacylglyceroly omega-3-kyselin Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování † Oxprenololi hydrochloridum Oxprenololiumchlorid Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání † Oxytocinum Oxytocin Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování † Papaverini hydrochloridum Papaveriniumchlorid Synonymum. Papaverinium chloratum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Paraffinum liquidum Tekutý parafin Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Uchovávání Paraffinum perliquidum Lehký tekutý parafin Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Uchovávání Paraffinum solidum Tvrdý parafin Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Uchovávání Označování Pepsini pulvis Pepsin práškový Synonymum. Pepsinum Výroba Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení účinnosti Tab. 1

   	Zkumavky
   	S1	S1b	s2	S2b	S3	S3b	T	Tb	B
   kyselina chlorovodíková zředěná RS2 (ml)	0,5	0,5	0,25	0,25			0,25	0,25	1,0
   porovnávací roztok (ml)	0,5	0,5	0,75	0,75	1,0	1,0
   zkoušený roztok (ml)							0,75	0,75
   kyselina trichloroctová RS (ml)		10,0		10,0		10,0		10,0	10,0
   zamíchá se		+		+		+		+	+
   vodní lázeň při 25 °C	+	+	+	+	+	+	+	+	+
   hemoglobin RS (ml)		5,0		5,0		5,0		5,0	5,0
   zamíchá se		+		+		+		+	+
   hemoglobin RS (ml)	5,0		5,0		5,0		5,0
   zamíchá se	+		+		+		+
   vodní lázeň při 25 °C, 10 min	+	+	+	+	+	+	+	+	+
   kyselina trichloroctová RS (ml)	10,0		10,0		10,0		10,0
   zamíchá se	+		+		+		+
   zfiltruje se	+	+	+	+	+	+	+	+	+

   Uchovávání

   Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem, při teplotě 2 °C až 8 °C.

   Označování

   V označení na obalu se uvede účinnost v Ph.Eur.j. v miligramu.

   †† Pergolidi mesilas

   Pergolidiummesilat

   

   ČIŠTĚNÍ ČIŠTĚNÍ OCHLAZENÍM HYDROGENACE CHROMATOGRAFICKÉ ČIŠTĚNÍ Označování † Olsalazinum dinatricum Disodná sůl olsalazinu Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty Omega-3-acidorum triglycerida Triacylglyceroly omega-3-kyselin Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování † Oxprenololi hydrochloridum Oxprenololiumchlorid Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání † Oxytocinum Oxytocin Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování † Papaverini hydrochloridum Papaveriniumchlorid Synonymum. Papaverinium chloratum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Paraffinum liquidum Tekutý parafin Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Uchovávání Paraffinum perliquidum Lehký tekutý parafin Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Uchovávání Paraffinum solidum Tvrdý parafin Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Uchovávání Označování Pepsini pulvis Pepsin práškový Synonymum. Pepsinum Výroba Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení účinnosti Tab. 1 Uchovávání Označování †† Pergolidi mesilas Pergolidiummesilat

   C20H30N2O3S2

   Mr 410,60

   CAS 66104-23-2

   Je to (6aR,9R, 10aR)-9-[(methylthio)methyl]-7-propyl-4,6,6a,7,8,9,10,10a-oktahydroindolo[4,3-fg]chinoliniumme-thansulfonat¹). Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 97,5 % až 102,0 % sloučeniny C₂₀H₃₀N₂O₃S₂.

   Vlastnosti

   Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je těžce rozpustný ve vodě, mírně rozpustný v methanolu, těžce rozpustný v lihu 96% a v dichlormethanu a velmi těžce rozpustný v acetonu.

   Zkoušky totožnosti

   1. A. Specifická optická otáčivost (2.2.7). -17° až -23°; počítáno na vysušenou látku. Měří se roztok připravený rozpuštěním 0,25 g v dimethylformamidu R a zředěním stejným rozpouštědlem na 25,0 ml.
   2. B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky odpovídá spektru tablety pergolidiummesilatu CRL.

   Zkoušky na čistotu

   Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

   Zkoušený roztok. 30,0 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10,0 ml.

   Porovnávací roztok (a). 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí methanolem R na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí methanolem R na 10,0 ml.

   Porovnávací roztok (b). 10 mg 4,4'-dimethoxybenzofenonu R se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml. K 1 ml tohoto roztoku se přidají 2 ml zkoušeného roztoku a zředí se methanolem R na 100 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí methanolem R na 10 ml.

   Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

   1. - nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným deaktivovaným pro chromatografii bazických látek R (5 μm),
   2. - mobilní fáze s průtokovou rychlostí 1 ml/min:
   3. - mobilní fáze A - 5,0 ml morfolinu pro chromatografii R se smíchá s 995 ml vody R a pH se upraví kyselinou fosforečnou R na hodnotu 7,0. Použije se do 24 h,
   4. - mobilní fáze B - směs stejných objemových dílů acetonitrilu R, methanolu R a tetrahydrofuranu R,

   ČIŠTĚNÍ ČIŠTĚNÍ OCHLAZENÍM HYDROGENACE CHROMATOGRAFICKÉ ČIŠTĚNÍ Označování † Olsalazinum dinatricum Disodná sůl olsalazinu Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty Omega-3-acidorum triglycerida Triacylglyceroly omega-3-kyselin Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování † Oxprenololi hydrochloridum Oxprenololiumchlorid Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání † Oxytocinum Oxytocin Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování † Papaverini hydrochloridum Papaveriniumchlorid Synonymum. Papaverinium chloratum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Paraffinum liquidum Tekutý parafin Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Uchovávání Paraffinum perliquidum Lehký tekutý parafin Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Uchovávání Paraffinum solidum Tvrdý parafin Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Uchovávání Označování Pepsini pulvis Pepsin práškový Synonymum. Pepsinum Výroba Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení účinnosti Tab. 1 Uchovávání Označování †† Pergolidi mesilas Pergolidiummesilat Vlastnosti Zkoušky na čistotu

   Čas (min)	Mobilní fáze A % (V/V)	Mobilní fáze B % (V/V)	Poznámky
   0 - 35	70 → 0	30 → 100	lineární gradient
   35 - 40	0 → 70	100 → 30	návrat k počátečním podmínkám
   40 - 50	70	30	ustalování

   1. - spektrofotometrického detektoru, 280 nm.

   Teplota kolony se udržuje na 40 °C.

   Nastaví se citlivost systému tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) při nástřiku 20 μl byla nejméně 90 % celé stupnice zapisovače.

   Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (b). Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky odpovídajícími 4,4'-dimethoxybenzofenonu (první pík) a pergolidu (druhý pík) je nejméně 2,0.

   Nastříkne se 20 μl zkoušeného roztoku a 20 μl porovnávacího roztoku (a).

   Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha žádného píku, kromě hlavního píku, větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,1 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než pětinásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,5 %). Nepřihlíží se k pikům, jejichž plocha je menší než 0,2násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,02 %).

   Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší 1 h ve vakuu při 100 °C až 105 °C.

   Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

   Stanovení obsahu

   Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29).

   Roztok A. 5,0 mg DL-methioninu R se rozpustí v 500 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS, přidá se 500 ml methanolu R a promíchá se.

   Zkoušený roztok. 65,0 mg zkoušené látky se rozpustí v roztoku A a zředí se jím na 100,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí roztokem A na 100,0 ml.

   Porovnávací roztok. 65,0 mg pergolidiummesilatu CRL se rozpustí v roztoku A a zředí se jím na 100,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí roztokem A na 100,0 ml.

   Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

   1. - nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktylsilanizovaným deaktivovaným pro chromatografii bazických látek R (5 μm),
   2. - mobilní fáze, kterou je směs objemových dílů acetonitrilu R, methanolu R a směsi připravené následujícím způsobem: 2,0 g oktansulfonanu sodného R se rozpustí ve vodě R, přidá se 1,0 ml kyseliny octové bezvodé R a zředí se vodou R na 1000 ml (1 + 1 + 2). Průtoková rychlost je 1 ml/min,
   3. - spektrofotometrického detektoru, 280 nm.

   Teplota kolony se udržuje na 40 °C.

   Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku. Při zaznamenání chromatogramu za předepsaných podmínek je retenční čas pergolidu asi 9 min. Citlivost systému se nastaví tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku byla nejméně 50 % celé stupnice zapisovače.

   Zkoušku lze hodnotit, jestliže faktor symetrie píku pergolidu je nejvýše 1,5.

   Nastříkne se 20 μl zkoušeného roztoku.

   Obsah C₂₀H₃₀N₂O₃S₂ se vypočítá z ploch píků a z deklarovaného obsahu pergolidiummesilatu CRL.

   Uchovávání

   Chráněn před světlem.

   Venenum.

   Nečistoty

   Kvalifikované nečistoty:

   

   A. R = SO-CH₃: (6aR,9R,10aR)-9-[(methylsulfinyl)methyl]-7-propyl-4,6,6a,7,8,9,10,10a-oktahydroindolo[4,3-fg]chinolin (pergolidsulfoxid).

   Jiné detegovatelné nečistoty:

   B. R = SO₂-CH₃: (6aR,9R,10aR)-9-[(metoylsulfonyl)methyl]-7-propyl-4,6,6a,7,8,9,10,10a-oktahydroindolo[4,3-fg]chinolin (pergolidsulfon).

   1. “

1. 153. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, článek Pethidini hydrochloridum zní:
   1. „

   §§ Pethidini hydrochloridum¹)

   Pethidiniumchlorid

   Synonymum. Pethidinium chloratum

   

   ČIŠTĚNÍ ČIŠTĚNÍ OCHLAZENÍM HYDROGENACE CHROMATOGRAFICKÉ ČIŠTĚNÍ Označování † Olsalazinum dinatricum Disodná sůl olsalazinu Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty Omega-3-acidorum triglycerida Triacylglyceroly omega-3-kyselin Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování † Oxprenololi hydrochloridum Oxprenololiumchlorid Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání † Oxytocinum Oxytocin Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování † Papaverini hydrochloridum Papaveriniumchlorid Synonymum. Papaverinium chloratum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Paraffinum liquidum Tekutý parafin Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Uchovávání Paraffinum perliquidum Lehký tekutý parafin Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Uchovávání Paraffinum solidum Tvrdý parafin Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Uchovávání Označování Pepsini pulvis Pepsin práškový Synonymum. Pepsinum Výroba Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení účinnosti Tab. 1 Uchovávání Označování †† Pergolidi mesilas Pergolidiummesilat Vlastnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty §§ Pethidini hydrochloridum1) Pethidiniumchlorid Synonymum. Pethidinium chloratum

   C15H22ClNO2

   Mr 283,80

   CAS 50-13-5

   Je to 4-ethoxykarbonyl-4-fenyl-1-methylpiperidiniumchlorid²). Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 99,0 % až 101,0 % sloučeniny C₁₅H₂₂ClNO₂.

   Vlastnosti

   Vzhled. Bílý krystalický prášek.

   Rozpustnost. Velmi snadno rozpustný ve vodě, snadno rozpustný v lihu 96%.

   Výroba

   Pokud je látka určena k výrobě parenterálních lékových forem, je výrobní metoda validována, aby se prokázalo, že obsah nečistoty B je nejvýše 0,1 μg/g.

   Zkoušky totožnosti

   Základní sestava zkoušek: B a D.

   Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

   1. A. Teplota tání (2.2.14). 187 °C až 190 °C.
   2. B. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24).

   Porovnání s referenčním spektrem Ph. Eur. pethidiniumchloridu.

   1. C. 0,1 g se rozpustí v 10 ml ethanolu R a přidá se 10 ml trinitrofenolu RS; tvoří se krystalická sraženina, která po promytí vodou R a vysušení při 100 °C až 105 °C taje (2.2.14) při 186 °C až 193 °C. Smíchá se stejné množství sraženiny a zkoušené látky a stanoví se teplota tání směsi, která je alespoň o 20 °C nižší než teplota tání sraženiny.
   2. D. K 5 ml roztoku S, viz Zkoušky na čistotu, se přidá 5 ml vody R. Roztok vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

   Zkoušky na čistotu

   Roztok S. 0,5 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 25 ml.

   Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

   Kysele nebo zásaditě reagující látky. K 10 ml roztoku S se přidá 0,2 ml červeně methylové RS a 0,2 ml hydroxidu sodného 0,01 mol/l VS; roztok je žlutý. Po přidání 0,3 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS se roztok zbarví červeně.

   Nečistota B. Nejvýše 10 μg/g, pokud je určen k jinému než parenterálnímu použití.

   Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

   Zkoušený roztok (a). 0,100 g se rozpustí ve směsi objemových dílů acetonitrilu R a vody R (20 + 80) a zředí se stejnou směsí na 25,0 ml.

   Zkoušený roztok (b). 0,125 g se rozpustí ve směsi objemových dílů acetonitrilu R a vody R (20 + 80) a zředí se stejnou směsí na 10,0 ml.

   Porovnávací roztok (a). 0,5 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí směsí objemových dílů acetonitrilu R a vody R (20 + 80) na 100,0 ml.

   Porovnávací roztok (b). 10,0 mg pethidinu nečistoty A CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů acetonitrilu R a vody R (20 + 80) a zředí se stejnou směsí na 100,0 ml.

   Porovnávací roztok (c). 12,5 mg 4-fenyl-1-methyl-1,2,3,6-tetrahydropyridinuR se rozpustí ve směsi objemových dílů acetonitrilu R a vody R (20 + 80) a zředí se stejnou směsí na 10,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí stejnou směsí na 100,0 ml.

   Porovnávací roztok (d). 5,0 ml porovnávacího roztoku (b) a 1,0 ml porovnávacího roztoku (c) se zředí směsí objemových dílů acetonitrilu R a vody R (20 + 80) na 100,0 ml.

   Kolona:

   1. - rozměry: délka 0,25 m, vnitřní průměr 4,0 mm;
   2. - stacionární fáze: sférický silikagel oktadecylsilanizovaný s odstíněnými koncovými skupinami pro chromatografii R (5 μm) se specifickým povrchem 340 m²/g, s velikostí pórů 10 nm a s obsahem uhlíku 19 %.

   Mobilní fáze:

   1. - mobilní fáze A: smíchají se stejné objemové díly roztoku chloristanu sodného R (42,0 g/l) a roztoku kyseliny fosforečné R (11,6 g/l), pH se upraví triethylaminem R na hodnotu 2,0,
   2. - mobilní fáze B: acetonitril R,

   ČIŠTĚNÍ ČIŠTĚNÍ OCHLAZENÍM HYDROGENACE CHROMATOGRAFICKÉ ČIŠTĚNÍ Označování † Olsalazinum dinatricum Disodná sůl olsalazinu Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty Omega-3-acidorum triglycerida Triacylglyceroly omega-3-kyselin Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování † Oxprenololi hydrochloridum Oxprenololiumchlorid Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání † Oxytocinum Oxytocin Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování † Papaverini hydrochloridum Papaveriniumchlorid Synonymum. Papaverinium chloratum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Paraffinum liquidum Tekutý parafin Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Uchovávání Paraffinum perliquidum Lehký tekutý parafin Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Uchovávání Paraffinum solidum Tvrdý parafin Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Uchovávání Označování Pepsini pulvis Pepsin práškový Synonymum. Pepsinum Výroba Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení účinnosti Tab. 1 Uchovávání Označování †† Pergolidi mesilas Pergolidiummesilat Vlastnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty §§ Pethidini hydrochloridum1) Pethidiniumchlorid Synonymum. Pethidinium chloratum Vlastnosti Výroba Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu

   Čas (min)	Mobilní fáze A % (V/V)	Mobilní fáze B % (V/V)
   0 - 15	80 → 75	20 → 25
   15 - 31	75 → 55	25 → 45
   31 - 40	55	45
   40 - 41	55 → 80	45 → 20
   41 - 50	80	20

   Průtoková rychlost. 1,0 ml/min.

   Detekce. Spektrofotometr, 210 nm.

   Nástřik. Nastřikuje se po 50 μl zkoušeného roztoku (b) a porovnávacího roztoku (d).

   Relativní retenční časy vzhledem k pethidinu (retenční čas je asi 24 min):

   1. - nečistota B: asi 0,66;
   2. - nečistota A: asi 0,68.

   Test způsobilosti systému, porovnávací roztok (d):

   1. - poměr signálu k šumu: nejméně 10 pro první pík,
   2. - poměr píku k sedlu: nejméně 4; kde H_p je výška píku nečistoty B nad základní linií a H_v je výška nejnižšího bodu křivky oddělující tento pík a pík nečistoty A nad základní linií.

   Limity:

   1. - nečistota B: nejvýše plocha odpovídajícího píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (d).

   Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29) způsobem popsaným ve zkoušce Nečistota B.

   Nástřik: Nastřikuje se po 20 μl zkoušeného roztoku (a) a porovnávacího roztoku (a).

   Limity:

   1. - jakákoliv nečistota: nejvýše plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,5 %);
   2. - celkový obsah všech nečistot: nejvýše dvojnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1,0 %);
   3. - zanedbatelnost píků: 0,1násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,05 %).

   Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

   Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

   Stanovení obsahu

   0,200 g se rozpustí v 30 ml kyseliny octové bezvodé R, přidá se 5 ml octanu rtuťnatého RS, 0,1 ml violeti krystalové RS jako indikátoru a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS z fialově modrého do zeleného zbarvení.

   1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 28,38 mg C₁₅H₂₂ClNO₂.

   Uchovávání

   Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem.

   Omamná látka.

   Označování

   V označení na obalu se uvede, kde je to vhodné, zda je látka vhodná pro výrobu parenterálních lékových forem.

   Nečistoty

   

   1. A. R¹ = CH₃, R² = H: 4-fenyl-1-methylpiperidin,
   2. C. R¹ = CH₃, R² = COOH: kyselina 4-fenyl-1-methylpiperidin-4-karboxylová,
   3. D. R¹ = CH₃, R² = CO-O-CH₃: methyl-4-fenyl-1-methylpiperidin-4-karboxylat³),
   4. E. R¹ = H, R² = CO-O-CH₂-CH₃: ethyl-4-fenylpiperidin-4-karboxylat⁴),
   5. F. R¹ = CH₂-C₆H₅, R² = COOH: kyselina 1-benzyl-4-fenylpiperidin-4-karboxylová,
   6. G. R¹ = CH₃, R² = CO-O-CH(CH₃)₂: isopropyl-4-fenyl-1-methylpiperidin-4-karboxylat⁵),
   7. H. R¹ = CH₂-C₆H₅, R² = CO-O-CH₂-CH₃: ethyl-1-benzyl-4-fenylpiperidin-4-karboxylat⁶),
   8. J. R¹ = CH₂-CH₃, R² = CO-O-CH₂-CH₃: ethyl-1-ethyl-4-fenylpiperidin-4-karboxylat⁷),

   

   1. B. 4-fenyl-1-methyl-1,2,3,6-tetrahydropyridin,

   a enantiomer

   1. I. ethyl-(4RS)-4-fenyl-1-methyl-1,2,3,4-tetrahydropyridin-4-karboxylat⁸).
   2. “

1. 154. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, se za článek Phenobarbitalum natricum doplňuje článek Phenolphthaleinum, který zní:
   1. „

   † Phenolphthaleinum

   Fenolftalein

   Synonymum. Phenolphtaleinum

   

   ČIŠTĚNÍ ČIŠTĚNÍ OCHLAZENÍM HYDROGENACE CHROMATOGRAFICKÉ ČIŠTĚNÍ Označování † Olsalazinum dinatricum Disodná sůl olsalazinu Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty Omega-3-acidorum triglycerida Triacylglyceroly omega-3-kyselin Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování † Oxprenololi hydrochloridum Oxprenololiumchlorid Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání † Oxytocinum Oxytocin Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování † Papaverini hydrochloridum Papaveriniumchlorid Synonymum. Papaverinium chloratum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Paraffinum liquidum Tekutý parafin Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Uchovávání Paraffinum perliquidum Lehký tekutý parafin Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Uchovávání Paraffinum solidum Tvrdý parafin Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Uchovávání Označování Pepsini pulvis Pepsin práškový Synonymum. Pepsinum Výroba Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení účinnosti Tab. 1 Uchovávání Označování †† Pergolidi mesilas Pergolidiummesilat Vlastnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty §§ Pethidini hydrochloridum1) Pethidiniumchlorid Synonymum. Pethidinium chloratum Vlastnosti Výroba Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování Nečistoty † Phenolphthaleinum Fenolftalein Synonymum. Phenolphtaleinum

   C20H14O4

   Mr 318,32

   CAS 77-09-8

   Je to 3,3-bis(4-hydroxyfenyl)-3H-isobenzofuran-1-on. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,0 % až 101,0 % sloučeniny C₂₀H₁₄O₄.

   Vlastnosti

   Bílý nebo téměř bílý prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, dobře rozpustný v lihu 96%.

   Taje při asi 260 °C.

   Zkoušky totožnosti

   1. A. 25,0 mg se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 100,0 ml (roztok A). Ke 2,0 ml roztoku A se přidá 5,0 ml kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS a zředí se lihem 96% R na 50,0 ml (roztok A₁). K 10,0 ml roztoku A se přidá 5,0 ml kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS a zředí se lihem 96% R na 50,0 ml (roztok A₂). K 2,0 ml roztoku A se přidá 5,0 ml hydroxidu sodného 1 mol/l RS a zředí se lihem 96% R na 50,0 ml (roztok B). Měří se absorbance (2.2.25) roztoku A₁ při 220 nm až 250 nm; roztok A₁ vykazuje absorpční maximum při 229 nm. Specifická absorbance v maximu při 229 nm je 922 až 1018. Měří se absorbance roztoku A₂ při 250 nm až 300 nm; roztok A₂ vykazuje absorpční maximum při 276 nm. Specifická absorbance v maximu při 276 nm je 142 až 158. Měří se absorbance roztoku B při 230 nm až 270 nm; roztok B vykazuje absorpční maximum při 249 nm. Specifická absorbance v maximu při 249 nm je 744 až 822.
   2. B. Asi 10 mg se rozpustí v lihu 96% R a přidá se 1 ml hydroxidu sodného zředěného RS; roztok je červený. Přidá se 5 ml kyseliny sírové zředěné RS; roztok se odbarví.

   Zkoušky na čistotu

   Roztok S. K 2,0 g se přidá 40 ml vody destilované R, zahřeje se k varu, ochladí se a zfiltruje.

   Vzhled roztoku. 0,20 g se rozpustí v 5 ml lihu 96% R. Roztok je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok Ž₇ (2.2.2, Metoda II).

   Kysele nebo zásaditě reagující látky. K 10 ml roztoku S se přidá 0,15 ml modře bromthymolové RS1 a 0,05 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS; roztok je žlutý. Přidá se 0,10 ml hydroxidu sodného 0,01 mol/l VS; roztok je modrý.

   Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu F₂₅₄ pro TLC R.

   Zkoušený roztok. 0,5 g se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 10 ml.

   Porovnávací roztok (a). 1 ml zkoušeného roztoku se zředí lihem 96% R na 10 ml. 5 ml tohoto roztoku se zředí lihem 96% R na 100 ml.

   Porovnávací roztok (b). 25 mg fluorenu R se rozpustí v lihu 96% R, přidá se 0,5 ml zkoušeného roztoku a zředí se lihem 96% R na 10 ml.

   Na vrstvu se odděleně nanese po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů acetonu R a dichlormethanu R (50 + 50) po dráze odpovídající dvěma třetinám délky vrstvy. Vrstva se usuší na vzduchu, pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 run, vystaví se působení par amoniaku a opět se pozoruje v ultrafialovém světle při 254 nm. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku, kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,5 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

   Chloridy (2.4.4). 10 ml roztoku S se zředí vodou R na 15 ml. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (100 μg/g).

   Sírany (2.4.13). 15 ml roztoku S vyhovuje limitní zkoušce na sírany (200 μg/g).

   Těžké kovy (2.4.8). 3 g se zahřívají 5 min na vodní lázni s 50 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS. Potom se směs zfiltruje, filtrát se odpaří téměř do sucha a zbytek se rozpustí ve 30 ml vody R. 12 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (10 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 10 ml základního roztoku olova (1 μg Pb/ml).

   Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

   Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

   Stanovení obsahu

   0,100 g se rozpustí v 5 ml dimethylformamidu R, přidá se 5 ml uhličitanu sodného RS, 10 ml hydrogenuhličitanu sodného RS, 35 ml vody R a 50,0 ml jodu 0,05 mol/l VS. Potom se přidá 10 ml dichlormethanu R, 20 ml kyseliny sírové zředěné RS a titruje se nadbytek jodu thiosíranem sodným 0,1 mol/l VS. Před koncem titrace se přidá 0,3 ml škrobu RS jako indikátor. Provede se slepá zkouška.

   1 ml jodu 0,05 mol/l VS odpovídá 3,979 mg C₂₀H₁₄O₄.

   Uchovávání

   Chráněn před světlem.

   Separandum.

   1. “

1. 155. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, článek Phenylhydrargyri boras zní:
   1. „

   † Phenylhydrargyri boras

   Fenylhydrargyriumborat

   Synonyma. Phenylhydrargyrum boricum, Hydrargyrum phenylboricum, boritan fenylrtuťnatý

   CAS 8017-88-7

   Je to sloučenina skládající se z ekvimolárních podílů fenylhydrargyriumorthoboratu¹) (C₁₂H₁₃BHg₂O₄; M_r 633,23) nebo jeho dehydratované formy (metaborat, C₁₂H₁₁BHg₂O₃; M_r 615,21) a fenylhydrargyriumhydroxidu (C₆H₆HgO; M_r 294,70) nebo směsi obou sloučenin. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 64,5 % až 66,0 % Hg (A_r 200,59) a 9,8 % až 10,3 % boritanů (vyjádřeno jako H₃BO₃; M_r 61,83).

   Vlastnosti

   Bílý nebo slabě nažloutlý krystalický prášek nebo bezbarvé, lesklé krystaly. Je těžce rozpustný ve vodě a v lihu 96%.

   Zkoušky totožnosti

   1. A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky odpovídá referenčnímu spektru Ph. Eur. fenylhydrargyriumboratu.
   2. B. Ke 2 ml roztoku S, viz Zkoušky na čistotu, se přidá 8 ml vody R a 0,1 ml sulfidu sodného RS; vzniká bílá sraženina, která zahříváním pomalu tmavne.
   3. C. Asi 20 mg se rozpustí ve 2 ml methanolu R. Roztok je čirý a bezbarvý, po zapálení hoří plamenem na okraji zeleným.

   Zkoušky na čistotu

   Roztok S. 0,25 g se rozpustí nasypáním na povrch 25 ml vroucí vody R, ochladí se a zředí se vodou R na 25 ml. Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

   Ionizovaná rtuť. K 10 ml roztoku S se přidají 2 ml jodidu draselného RS a 3 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a zfiltruje se. Filtrát je bezbarvý. Sraženina se promyje 3 ml vody R a promývací tekutina se přidá k filtrátu. Ke spojeným filtrátům se přidají 2 ml hydroxidu sodného zředěného RS a zředí se vodou R na 20 ml. 12 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (2.4.8). Porovnávací roztok se připraví za použití směsi 2,5 ml základního roztoku olova (2 μg Pb/ml) a 7,5 ml vody R.

   Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 3,5 %; suší se 0,50 g 15 h ±30 min v sušárně při 45 °C.

   Stanovení obsahu

   Rtuť. 0,300 g se rozpustí ve 100 ml vody R, přidají se 3 ml kyseliny dusičné R a titruje se thiokyanatanem amonným 0,1 mol/l VS za použití 2 ml síranu amonno-železitého RS2 jako indikátoru do trvalého červenožlutého zbarvení.

   1 ml thiokyanatanu amonného 0,1 mol/l VS odpovídá 20,06 mg Hg.

   Boritany. 0,600 g se zahřátím rozpustí ve 25 ml vody R. V horkém roztoku se rozpustí 10 g sorbitolu R, ochladí se, přidá se 0,5 ml fenolftaleinu RS jako indikátoru a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS do trvalého růžového zbarvení. Provede se slepá zkouška.

   1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 6,18 mg H₃BO₃.

   Uchovávání

   Chráněn před světlem.

   Separandum.

   1. “

1. 156. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, se za článek Piperazinum hexahydricum doplňuje článek Piretanidum, který zní:
   1. „

   † Piretanidum

   Piretanid

   

   ČIŠTĚNÍ ČIŠTĚNÍ OCHLAZENÍM HYDROGENACE CHROMATOGRAFICKÉ ČIŠTĚNÍ Označování † Olsalazinum dinatricum Disodná sůl olsalazinu Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty Omega-3-acidorum triglycerida Triacylglyceroly omega-3-kyselin Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování † Oxprenololi hydrochloridum Oxprenololiumchlorid Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání † Oxytocinum Oxytocin Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování † Papaverini hydrochloridum Papaveriniumchlorid Synonymum. Papaverinium chloratum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Paraffinum liquidum Tekutý parafin Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Uchovávání Paraffinum perliquidum Lehký tekutý parafin Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Uchovávání Paraffinum solidum Tvrdý parafin Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Uchovávání Označování Pepsini pulvis Pepsin práškový Synonymum. Pepsinum Výroba Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení účinnosti Tab. 1 Uchovávání Označování †† Pergolidi mesilas Pergolidiummesilat Vlastnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty §§ Pethidini hydrochloridum1) Pethidiniumchlorid Synonymum. Pethidinium chloratum Vlastnosti Výroba Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování Nečistoty † Phenolphthaleinum Fenolftalein Synonymum. Phenolphtaleinum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání † Phenylhydrargyri boras Fenylhydrargyriumborat Synonyma. Phenylhydrargyrum boricum, Hydrargyrum phenylboricum, boritan fenylrtuťnatý Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání † Piretanidum Piretanid

   C17H18N2O5S

   Mr 362,40

   CAS 55837-27-9

   Je to kyselina 4-fenoxy-3-(Pyrrolidin-1-yl)-5-sulfamoylbenzoová. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 99,0 % až 101,0 % sloučeniny C₁₇H₁₈N₂O₅S.

   Vlastnosti

   Žlutobílý až nažloutlý prášek. Je velmi těžce rozpustný ve vodě, mírně rozpustný v ethanolu.

   Vykazuje polymorfismus.

   Zkouška totožnosti

   Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky odpovídá spektru tablety piretanidu CRL. Pokud se spektra látek v pevném stavu liší, rozpustí se odděleně zkoušená i referenční látka v minimálním množství acetonu R, odpaří se do sucha a se zbytky se zaznamenají nová spektra.

   Zkoušky na čistotu

   Vzhled roztoku. 0,1 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml. Roztok je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok ZŽ₄ (2.2.2, Metoda II).

   Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

   Zkoušený roztok. 20 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů ethanolu R, acetonitrilu R a vody R (10 + 45 + 45) a zředí se stejnou směsí na 20,0 ml.

   Porovnávací roztok (a). 10 mg piretanidu CRL a 3 mg piretanidu nečistoty A CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů ethanolu R, acetonitrilu R a vody R (10 + 45 + 45) a zředí se stejnou směsí na 10,0 ml.

   Porovnávací roztok (b). 0,3 ml zkoušeného roztoku se zředí směsí objemových dílů ethanolu R, acetonitrilu R a vody R (10 + 45 +45) na 100,0 ml.

   Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

   1. - nerezové ocelové kolony délky 0,125 m a vnitřního průměru 4,0 mm naplněné silikagelem oktylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
   2. - mobilní fáze, která je směsí objemových dílů acetonitrilu R a roztoku připraveného takto: 1 ml kyseliny trifluoroctové R se přidá k 500 ml vody R, přidá se 1 ml triethylaminu R a zředí se vodou R na 1000 ml (35 + 65). Průtoková rychlost je 1 ml/min,
   3. - spektrofotometrického detektoru, 232 nm.

   Nastříkne se 10 μl porovnávacího roztoku (a). Při zaznamenání chromatogramů za předepsaných podmínek je relativní retenční čas nečistoty A asi 0,9. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky nečistoty A a piretanidu je nejméně 2.