Platné znění

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 1/1998 Sb., kterou se stanoví požadavky na jakost, postup při přípravě, zkoušení, uchovávání a dávkování léčiv (Český lékopis 1997), ve znění pozdějších předpisů

zrušený předpis

Nastříkne se porovnávací roztok. Citlivost detektoru se nastaví tak, aby výška píků ginsenosidů byla asi 50 % celé stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky ginsenosidu Rf a ginsenosidu Rg l je nejméně 1,0.

Nastříkne se zkoušený roztok. Vypočítá se obsah ginsenosidu Rb1 a ginsenosidu Rg l v procentech ze vztahu:

  1. v němž značí:
    1. A1 - plochu píku ginsenosidu Rb1 na chromatogramu zkoušeného roztoku,
    2. A2 - plochu píku ginsenosidu Rg1 na chromatogramu zkoušeného roztoku,
    3. ARb1 - plocha píku ginsenosidu Rb1 na chromatogramu porovnávacího roztoku,
    4. ARg1 - plocha píku ginsenosidu Rg1 na chromatogramu porovnávacího roztoku,
    5. m1 - hmotnost zkoušené drogy v gramech,
    6. m2 - hmotnost ginsenosidu Rb1 v gramech,
    7. m3 - hmotnost ginsenosidu Rg1 v gramech.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

Následující vzorový chromatogram je uveden jen pro informaci, netvoří závaznou část článku.

Obrázek

Obr. 1 Vzorový chromatogram zkoušeného roztoku.

1 = ginsenosid Rg1, 2 = ginsenosid Rf, 3 = ginsenosid Re, 4 = ginsenosid Rd, 5 = ginsenosid Rc, 6 = ginsenosid Rb2, 7 = ginsenosid Rb1

  1. “
  1. 92. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, se za článek Glibenclamidum doplňuje článek Gliclazidum, který zní:
    1. „

    † Gliclazidum Obrázek

    Gliklazid

    Obrázek
    Uchovávání Obr. 1 Vzorový chromatogram zkoušeného roztoku. † Gliclazidum Gliklazid
    C15H21N3O3S Mr 323,41 CAS 21187-98-4

    Je to 1-(hexahydro-1H-cyklopenta[c]pyrrol-2-yl)-3-tosylmočovina. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 99,0 % až 101,0 % sloučeniny C15H21N3O3S.

    Vlastnosti

    Bílý nebo téměř bílý prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v dichlormethanu, mírně rozpustný v acetonu a těžce rozpustný v lihu 96%.

    Zkouška totožnosti

    Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky odpovídá spektru tablety gliklazidu CRL.

    Zkoušky na čistotu

    Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

    Roztoky se připravují bezprostředně před použitím.

    Zkoušený roztok. 50,0 mg se rozpustí ve 23 ml acetonitrilu R a zředí se vodou R na 50,0 ml.

    Porovnávací roztok (a). 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí směsí objemových dílů acetonitrilu R a vody R (45 + 55) na 100,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí stejnou směsí na 100,0 ml.

    Porovnávací roztok (b). 5,0 mg zkoušené látky a 15 mg gliklazidu nečistoty F CRL se rozpustí ve 23 ml acetonitrilu R a zředí se vodou R na 50 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí směsí objemových dílů acetonitrilu R a vody R (45 + 55) na 20 ml.

    Porovnávací roztok (c). 10,0 mg gliklazidu nečistoty F CRL se rozpustí ve 45 ml acetonitrilu R a zředí se vodou R na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí směsí objemových dílů acetonitrilu R a vody R (45 + 55) na 100,0 ml.

    Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

    1. - nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4 mm naplněné silikagelem oktylsilanizovaným pro chromatografii R (5 µm),
    2. - mobilní fáze, která je směsí objemových dílů triethylaminu R, kyseliny trifluoroctové R, acetonitrilu R a vody R (0,1 + 0,1 + 45 + 55); průtoková rychlost je 0,9 ml/min,
    3. - spektrofotometrického detektoru, 235 nm.

    Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku (b) a nastaví se citlivost systému tak, aby výška dvou hlavních píků na získaném chromatogramu byla nejméně 50 % celé stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi dvěma hlavními píky je nejméně 1,8.

    Nastříkne se odděleně po 20 µl zkoušeného roztoku, porovnávacího roztoku (a) a porovnávacího roztoku (c). Chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající dvojnásobku retenčního času gliklazidu. Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha píku gliklazidu nečistoty F není větší než plocha odpovídajícího píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (0,1 %); plocha žádného píku, kromě hlavního píku a píku nečistoty F, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,1 %); součet ploch všech takových píků není větší než dvojnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,2 %). Nepřihlíží se k píkům, jejichž plocha je menší než 0,2násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

    Nečistota B. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29) postupem popsaným ve zkoušce Příbuzné látky.

    Zkoušený roztok. 0,400 g se rozpustí v 2,5 ml dimethylsulfoxidu R a zředí se vodou R na 10,0 ml. Míchá se 10 min, nechá se 30 min stát při 4 °C a zfiltruje se.

    Porovnávací roztok (a). 20,0 mg gliklazidu nečistoty B CRL se rozpustí v dimethylsulfoxidu R a zředí se jím na 100,0 ml. K 1,0 ml tohoto roztoku se přidá 12 ml dimethylsulfoxidu R a zředí se vodou R na 50,0 ml.

    Porovnávací roztok (b). K 1,0 ml porovnávacího roztoku (a) se přidá 12 ml dimethylsulfoxidu R a zředí se vodou R na 50,0 ml.

    Nastříkne se odděleně po 50 µl zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku (b). Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha píku odpovídajícího nečistotě B není větší než plocha odpovídajícího píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (2 µg/g).

    Těžké kovy (2.4.8). 1,5 g vyhovuje limitní zkoušce F na těžké kovy (10 µg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 1,5 ml základního roztoku olova (10 µg Pb/ml).

    Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,25 %; 1,000 g se suší 2 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

    Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

    Stanovení obsahu

    0,250 g se rozpustí v 50 ml kyseliny octové bezvodé R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence.(2.2.20).

    1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 32,34 mg C15H21N3O3S.

    Uchovávání

    Separandum.

    Nečistoty

    Obrázek
    1. A. R-H: 4-methylbenzen-1-sulfonamid,
      Obrázek
    1. B. 2-nitrosohexahydro-1H-cyklopenta[c]pyrrol,
      Obrázek
    1. C. ethyl-N-tosylkarbamat1),
      Obrázek
    1. D. N-tosylhexahydro-1H-cyklopenta[c]pyrrol-2-karboxamid2),
      Obrázek
    1. E. 1-(3,3a,4,6a-tetrahydro-1H-cyklopenta[c]pyrrol-2-yl)-3-tosylmočovina,
      Obrázek
    1. F. 1-(hexahydro-1H-cyklopenta[c]pyrrol-2-yl)-3-(2-methylbenzen-1-sulfonyl)močovina,
      Obrázek
    1. G. N-tosyl-1,2,4a,6,7,7a-hexahydro-5H-cyklopenta[d]pyridazin-2-karboxamid3).
      1. “
  1. 93. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, se za článek Glusocum liquidum doplňuje článek Glusocum liquidum dispersione desiccatum, který zní:
    1. „

    Glucosum liquidum dispersione desiccatum Obrázek

    Tekutá glukosa usušená rozprášením

    Je to směs glukosy, disacharidů a polysacharidů získaná částečnou hydrolýzou škrobu. Stupeň hydrolýzy vyjádřený jako glukosový ekvivalent (DE) není menší než 20 a neliší se o více než 10 % od hodnoty uvedené v označení na obalu.

    Vlastnosti

    Bílý nebo téměř bílý slabě hygroskopiský prášek nebo granule. Je snadno rozpustná ve vodě.

    Zkoušky totožnosti

    1. A. 0,1 g se rozpustí ve 2,5 ml vody R a zahřívá se s 2,5 ml vínanu měďnatého RS; vzniká červená sraženina.
    2. B. Vhodná tyčinka s reakční vrstvou obsahující glukosooxidasu, peroxidasu a látku, která je donorem vodíku, např. tetramethylbenzidin, se ponoří na 1 s do roztoku zkoušené látky (5 g/l). Během následujících 60 s se pozoruje zbarvení reakční vrstvy; žluté zbarvení se změní na zelené nebo modré.
    3. C. Je to prášek nebo granule.
    4. D. Zkouška Glukosový ekvivalent, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.

    Zkoušky na čistotu

    Roztok S. 12,5 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 50,0 ml.

    Hodnota pH (2.2.3). 4,0 až 7,0; měří se směs obsahující 30 ml roztoku S a 1 ml roztoku chloridu draselného R (223,6 g/l).

    Oxid siřičitý (2.5.29). Nejvýše 20 μg/g.

    Těžké kovy (2.4.8). 4 ml roztoku S se zředí vodou R na 30 ml. Roztok vyhovuje limitní zkoušce E na těžké kovy (10 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 10 ml základního roztoku olova (1 μg Pb/ml).

    Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 6,0 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

    Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,5 %; stanoví se 1,00 g zkoušené látky.

    Glukosový ekvivalent. Do 500ml odměrné baňky se přesně naváží takové množství zkoušené látky, které odpovídá 2,85 g až 3,15 g redukujících cukrů počítaných jako glukosa. Rozpustí se ve vodě R a zředí se jí na 500,0 ml. Roztok se převede do 50ml byrety.

    Do 250ml baňky se odpipetuje 25,0 ml vínanu měďnatého RS a přidá se 18,5 ml roztoku z byrety, promíchá se a přidají se varné kaménky. Baňka se umístí na varnou desku, která je předem připravena tak, aby se směs začala vařit během 2 min ± 15 s. Nechá se vařit přesně 120 s, přidá se 1 ml roztoku modři methylenové R (1 g/l) a titruje se zkoušeným roztokem (V1) do vymizení modrého zbarvení. Během titrace se směs stále udržuje ve varu.

    Roztok vínanu měďnatého se potom titruje standardním roztokem, který obsahuje přesně 6,00 g/l glukosy R (V0).

    Glukosový ekvivalent (DE) se vypočítá ze vztahu:

    1. v němž značí:
      1. V0 - celkovou spotřebu standardního roztoku v mililitrech,
      2. V1 - celkovou spotřebu zkoušeného roztoku v mililitrech,
      3. M - navážku vzorku v gramech,
      4. D - obsah sušiny ve zkoušené látce v procentech.

    Mikrobiální znečištění. Nejvýše 103 živých aerobních bakterií a 102 hub v gramu; stanoví se počítáním na pevných půdách (2.6.12). Vyhovuje zkoušce na nepřítomnost Escherichia coli a Salmonella (2.6.13).

    Označování

    V označení na obalu se uvede hodnota glukosového ekvivalentu (DE).

    1. “
  1. 94. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, článek Glycinum a Gonadorelini acetas znějí:
    1. „

    Glycinum Obrázek

    Glycin

    Synonyma. Acidum aminoaceticum, Glycocolum, kyselina aminooctová

    Obrázek
    Uchovávání Obr. 1 Vzorový chromatogram zkoušeného roztoku. † Gliclazidum Gliklazid Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty Glucosum liquidum dispersione desiccatum Tekutá glukosa usušená rozprášením Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Označování Glycinum Glycin Synonyma. Acidum aminoaceticum, Glycocolum, kyselina aminooctová
    C2H5NO2 Mr 75,07 CAS 56-40-6

    Je to kyselina 2-aminoethanová. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,5 % až 101,0 % sloučeniny C2H5NO2.

    Výroba

    Je-li vyráběn postupem zahrnujícím fermentační kroky, vyhovuje požadavkům článku Producta fermentationis.

    Vlastnosti

    Bílý krystalický prášek. Je snadno rozpustný ve vodě, velmi těžce rozpustný v lihu 96%.

    Zkoušky totožnosti

    Základní sestava zkoušek: A a C.

    Alternativní sestava zkoušek: B a C, viz Obecné zásady (1.2).

    1. A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky odpovídá spektru glycinu CRL. Zkouší se tablety připravené za použití asi 1 mg zkoušené látky na 0,4 g bromidu draselného R. Pokud se spektra získaná v pevném stavu liší, rozpustí se odděleně zkoušená látka a referenční látka v co nejmenším množství lihu R 60% (V/V), odpaří se do sucha a zaznamenají se nová spektra.
    2. B. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu pro TLC R.

      Zkoušený roztok. 25 mg se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

      Porovnávací roztok. 25 mg glycinu CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

      Na vrstvu se odděleně nanese po 2 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R a 1-propanolu R (30 + 70) po dráze 15 cm. Vrstva se suší 10 min při 100 °C až 105 °C, potom se postříká roztokem ninhydrinu R (2 g/l) ve směsi objemových dílů kyseliny octové zředěné RS a 1-butanolu R (5 + 95) a 2 min se zahřívá při 100 °C až 105 °C. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou, zbarvením a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku.

    1. C. 50 mg se rozpustí v 5 ml vody R, přidá se 1 ml chlornanu sodného RS a 2 min se vaří. Pak se přidá 1 ml kyseliny chlorovodíkové R a vaří se 4 min až 5 min. Dále se přidají 2 ml kyseliny chlorovodíkové R a 1 ml roztoku resorcinolu R (20 g/l), vaří se 1 min, ochladí se, přidá se 10 ml vody R a promíchá se. K 5 ml tohoto roztoku se přidá 6 ml hydroxidu sodného zředěného RS; roztok je fialový se zelenožlutou fluorescencí. Po několika minutách se barva mění na oranžovou a pak žlutou. Intenzivní fluorescence zůstává.

    Zkoušky na čistotu

    Roztok S. 5 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 50 ml.

    Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok Ž7 (2.2.2, Metoda II).

    Hodnota pH (2.2.3). 5,9 až 6,4; měří se 10 ml roztoku S zředěného vodou prostou oxidu uhličitého R na 20 ml.

    Chloridy (2.4.4). 0,67 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 15 ml. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (75 μg/g).

    Těžké kovy (2.4.8). 12 ml roztoku S vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (10 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití základního roztoku olova (1 μg Pb/ml).

    Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší 2 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

    Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

    Stanovení obsahu

    70,0 mg se rozpustí ve 3 ml kyseliny mravenčí bezvodé R a přidá se 30 ml kyseliny octové bezvodé R. Ihned po rozpuštění se titruje kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

    1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 7,51 mg C2H5NO2.

    † Gonadorelini acetas Obrázek

    Gonadoreliniumacetat

    Obrázek
    Uchovávání Obr. 1 Vzorový chromatogram zkoušeného roztoku. † Gliclazidum Gliklazid Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty Glucosum liquidum dispersione desiccatum Tekutá glukosa usušená rozprášením Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Označování Glycinum Glycin Synonyma. Acidum aminoaceticum, Glycocolum, kyselina aminooctová Výroba Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu † Gonadorelini acetas Gonadoreliniumacetat
    C57H79N17O15 Mr 1242,35

    Je to acetat peptidu hypothalamu povzbuzujícího uvolnění hormonu stimulujícího folikuly a luteinizačního hormonu z hypofýzy. Počítáno na bezvodou látku prostou kyseliny octové, obsahuje 95,0 % až 102,0 % peptidu C55H75N17O13. Získává se chemickou syntézou.

    Vlastnosti

    Bílý nebo slabě nažloutlý prášek. Je dobře rozpustný ve vodě a v roztoku kyseliny octové ledové 1% (V/V), mírně rozpustný v methanolu.

    Zkoušky totožnosti

    1. A. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Stanovení obsahu. Retenční čas a velikost hlavního píku na chromatogramu zkoušeného roztoku přibližně odpovídá retenčnímu času a velikosti hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
    2. B. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu G pro TLC R.

    Použije se zkoušený roztok a porovnávací roztok (a) ze zkoušky Stanovení obsahu.

    Na vrstvu se nanese odděleně po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny octové ledové R, vody R, methanolu R a dichlormethanu R (6 + 14 + 45 + 60) po dráze 15 cm. Vrstva se 5 min suší na vzduchu. Na dno chromatografické komory se umístí odpařovací miska se směsí obsahující 10 ml roztoku manganistanu draselného R (50 g/l) a 3 ml kyseliny chlorovodíkové R, komora se uzavře a nechá se stát. Suchá deska se umístí do komory a komora se uzavře. Vrstva se nechá 2 min v kontaktu s parami chloru, pak se deska vyjme a umístí do proudu studeného vzduchu, dokud se neodstraní přebytek chloru a vrstva pod nanesenými body se 0,05 ml škrobu s jodidem draselným RS nezbarví modře. Postříká se škrobem s jodidem draselným RS; hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

    Zkoušky na čistotu

    Vzhled roztoku. Roztok zkoušené látky (10 g/l) je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok Ž5 (2.2.2, Metoda II).

    Specifická optická otáčivost (2.2.7). -54° až -66°, přepočteno na stanovený obsah peptidu, viz Stanovení obsahu.

    Měří se roztok připravený rozpuštěním 10,0 mg v 1,0 ml roztoku kyseliny octové ledové R 1% (V/V).

    Absorbance (2.2.25). 10,0 mg se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100,0 ml. Absorbance měřená v maximu při 278 nm je 0,55 až 0,61, přepočteno na stanovený obsah peptidu v roztoku 10 mg/100 ml.

    Aminokyseliny. Zkouška se provede se za použití analyzátoru aminokyselin. Přístroj se kalibruje směsí obsahující ekvimolární množství amoniaku, glycinu a L-forem následujících aminokyselin:

    Uchovávání Obr. 1 Vzorový chromatogram zkoušeného roztoku. † Gliclazidum Gliklazid Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty Glucosum liquidum dispersione desiccatum Tekutá glukosa usušená rozprášením Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Označování Glycinum Glycin Synonyma. Acidum aminoaceticum, Glycocolum, kyselina aminooctová Výroba Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu † Gonadorelini acetas Gonadoreliniumacetat Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu
    lysinthreoninalaninleucin
    histidinserinvalintyrosin
    argininkyselina glutamovámethioninfenylalanin
    kyselina asparagováprolinisoleucin
    1. a polovinu ekvimolárního množství L-cystinu. Pro validaci metody se používá vhodný vnitřní standard jako je norleucin R.

    Zkoušený roztok. 1,0 mg se umístí do vhodné, důkladně vyčištěné zkumavky z tvrdého skla, 100 mm dlouhé, s vnitřním průměrem 6 mm. Přidá se vhodné množství roztoku kyseliny chlorovodíkové R 50% (V/V). Zkumavka se ponoří do mrazicí směsi o teplotě -5 °C, tlak se sníží pod 133 Pa a zkumavka se utěsní. Zahřívá se 16 h při 110 °C až 115 °C. Po ochlazení se zkumavka otevře a obsah se převede pětkrát 0,2 ml vody R do 10ml baňky a odpaří se do sucha za sníženého tlaku nad hydroxidem draselným R. Zbytek se rozpustí ve vodě R a odpaří se do sucha za sníženého tlaku nad hydroxidem draselným R; tento postup se ještě jednou opakuje. Zbytek se převede do tlumivého roztoku vhodného pro analyzátor aminokyselin a zředí se jím na vhodný objem. Do analyzátoru aminokyselin se aplikuje vhodný objem.

    Obsah každé aminokyseliny se vyjádří v molech. Relativní poměry aminokyselin se vypočítají tak, že jedna sedmina součtu látkového množství histidinu, kyseliny glutamové, leucinu, prolinu, glycinu, tyrosinu a argininu odpovídá jedné. Hodnoty klesají v následujících limitech: serin 0,7 až 1,05; kyselina glutamová 0,95 až 1,05; prolin 0,95 až 1,05; glycin 1,9 až 2,1; leucin 0,9 až 1,1; tyrosin 0,7 až 1,05; histidin 0,95 až 1,05 a arginin 0,95 až 1,05. Lysin a isoleucin nejsou přítomny, ostatní aminokyseliny s výjimkou tryptofanu jsou přítomny nejvýše ve stopových množstvích.

    Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29), jak je popsáno v odstavci Stanovení obsahu.

    Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (b). Citlivost systému se nastaví tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu byla nejméně 50 % celého rozsahu zapisovače.

    Nastříkne se 20 μl zkoušeného roztoku. Chromatogram se zaznamenává po dobu odpovídající dvojnásobku retenčního času gonadorelinu. Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha žádného píku, kromě hlavního, není větší než dvojnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (2 %); součet ploch píků, kromě hlavního píku, není větší než pětinásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (5 %). Nepřihlíží se k pikům s plochou menší než 0,05násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,05 %).

    Kyselina octová (2.5.34). 4,0 % až 7,5 %.

    Zkoušený roztok. 10,0 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů mobilní fáze B a mobilní fáze A (5 + 95) a zředí se stejnou směsí rozpouštědel na 10,0 ml.

    Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 7,0 %, stanoví se s 0,500 g zkoušené látky.

    Sterilita (2.6.1). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného sterilizačního postupu, vyhovuje zkoušce na sterilitu.

    Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího postupu odstraňujícího bakteriální endotoxiny, vyhovuje zkoušce na bakteriální endotoxiny, obsahuje-li nejvýše 70 m.j. endotoxinů v miligramu gonadoreliniumacetatu.

    Stanovení obsahu

    Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

    Zkoušený roztok. 5,0 mg se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10,0 ml.

    Porovnávací roztok (a). Obsah lahvičky gonadorelinu CRL se rozpustí ve vodě R tak, aby výsledná koncentrace roztoku byla 0,5 mg/ml.

    Porovnávací roztok (b). 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí vodou R na 100,0 ml.

    Porovnávací roztok (c). 2,5 mg zkoušené látky se rozpustí v 1 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l RS a zahřívá se 4 h ve vodní lázni při 65 °C. Přidá se 1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l RS a zředí se vodou R na 5,0 ml.

    Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

    1. - nerezové ocelové kolony délky 0,12 m a vnitřního průměru 4,0 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
    2. - mobilní fáze, která je směsí objemových dílů acetonitrilu R a roztoku kyseliny fosforečné R 1,18 % (V/V), pH se upraví triethylaminem R na hodnotu 2,3 (13 + 87). Průtoková rychlost je 1,5 ml/min,
    3. - spektrofotometrického detektoru, 215 nm.

    Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (c). Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi prvním a druhým pikem je nejméně 2,0.

    Nastříkne se 20 μl zkoušeného roztoku a 20 μl porovnávacího roztoku (a).

    Obsah gonadorelinu (C55H75N17O13) se vypočítá z deklarovaného obsahu gonadorelinu CRL a z ploch píků na chromatogramech zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku (a).

    Uchovávání

    Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem, při teplotě 2 °C až 8 °C. Je-li látka sterilní, uchovává se ve sterilních vzduchotěsných zabezpečených obalech.

    Separandum.

    Označování

    V označení na obalu se uvede:

    1. - množství peptidu v obalu,
    2. - kde je to vhodné, zda je látka sterilní,
    3. - kde je to vhodné, zda je látka prostá bakteriálních endotoxinů.
    1. “
  1. 95. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, článek Gramicidinum zní:
    1. „

    † Gramicidinum Obrázek

    Gramicidin

    CAS 1405-97-6

    Je to směs obsahující hlavně tři páry lineárních polypeptidů, obvykle získaných extrakcí z tyrotricinu, komplexu izolovaného z fermentační živné půdy mikroorganismu Bacillus brevis Dubos. Hlavní složkou gramicidinu je L-valin v páru s protějškem L-tryptofanem (gramicidin A1). Počítáno na vysušenou látku, účinnost je nejméně 900 m.j. v miligramu.

    Vlastnosti

    Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek, slabě hygroskopický, prakticky nerozpustný ve vodě, mírně rozpustný v lihu 96%, prakticky nerozpustný v cyklohexanu.

    Taje při teplotě asi 230 °C.

    Zkoušky totožnosti

    1. A. 0,100 g se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 100,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí lihem 96% R na 100,0 ml. Měří se absorbance roztoku při 240 nm až 320 nm (2.2.25). Roztok vykazuje dvě absorpční maxima, při 282 nm a 290 nm, prodlevu při asi 275 nm a absorpční minimum při 247 nm. Specifická absorbance v maximu při 282 nm je 105 až 125.
    2. B. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu.

      Zkoušený roztok. 5 mg se rozpustí ve 3,0 ml lihu 96% R.

      Porovnávací roztok (a). 5 mg gramicidinu CRL se rozpustí ve 3,0 ml lihu 96% R.

      Porovnávací roztok (b). 5 mg tyrotricinu CRL se rozpustí ve 3,0 ml lihu 96% R.

    Na vrstvu se nanese odděleně po 0,5 l každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů methanolu R, 1-butanolu R, vody R, kyseliny octové ledové R a butylacetatu R (2,5 + 7,5 + 12 + 20 + 40) po dráze 5 cm. Vrstva se suší 15 min při 125 °C a pak se ponoří do dimethylaminobenzaldehydu RS2. Vrstva se zahřívá při 90 °C do objevení skvrn. Hlavní skvrna nebo skupina hlavních skvrn na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou, zbarvením

    a velikostí hlavní skvrně nebo skupině hlavních skvrn na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) a skvrně nebo skupině skvrn s nejvyšší hodnotou RF na chromatogramu porovnávacího roztoku (b). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně od sebe oddělené skvrny nebo dvě zřetelně od sebe oddělené skupiny skvrn.

    Zkoušky na čistotu

    Absorbance. 0,100 g se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 100,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí lihem 96% R na 100,0 ml. Stejně se připraví roztok gramicidinu CRL. Měří se absorbance obou roztoků při 240 nm až 320 nm (2.2.25) a vyhodnotí se absorbance v maximu při 282 nm a v minimu při 247 nm. Pro každý roztok se vypočítá rozdíl absorbancí v maximu a v minimu. Počítáno na vysušenou látku, rozdíl vypočítaný u zkoušené látky se neliší o více než 4,0 % od rozdílu vypočítaného pro gramicidin CRL

    Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 3,0 %. 1,000 g se suší 3 h při 60 °C nad oxidem fosforečným R při tlaku nepřesahujícím 0,1 kPa.

    Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 1,0 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

    Stanovení účinnosti

    Provede se mikrobiologické stanovení účinnosti antibiotik (2.7.2) za použití turbidimetrické metody a gramicidinu CRL.

    Uchovávání

    Ve vzduchotěsných obalech.

    Separandum.

    1. “
  1. 96. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, článek Histamini dihydrochloridum zní:
    1. „

    †† Histamini dihydrochloridum Obrázek

    Histaminiumdichlorid

    Synonymum. Histaminium dichloratum

    Obrázek
    Uchovávání Obr. 1 Vzorový chromatogram zkoušeného roztoku. † Gliclazidum Gliklazid Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty Glucosum liquidum dispersione desiccatum Tekutá glukosa usušená rozprášením Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Označování Glycinum Glycin Synonyma. Acidum aminoaceticum, Glycocolum, kyselina aminooctová Výroba Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu † Gonadorelini acetas Gonadoreliniumacetat Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování † Gramicidinum Gramicidin Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení účinnosti Uchovávání †† Histamini dihydrochloridum Histaminiumdichlorid Synonymum. Histaminium dichloratum
    C5H11Cl2N3 Mr 184,07 CAS 56-92-8

    Je to 4-(2-amonioethyl)imidazoliumdichlorid1). Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,5 % až 101,0 % sloučeniny C5H11Cl2N3.

    Vlastnosti

    Bílý krystalický prášek nebo bezbarvé krystaly. Je hygroskopický, velmi snadno rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v lihu 96%.

    Zkoušky totožnosti

    Základní sestava zkoušek: A a D.

    Alternativní sestava zkoušek: B, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

    1. A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky odpovídá spektru tablety histaminiumdichloridu CRL. Tablety se připraví odděleně za použití 1 mg zkoušené látky a 1 mg referenční látky.
    2. B. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Histidin, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) odpovídá polohou, barvou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
    3. C. 0,1 g se rozpustí v 7 ml vody R a přidají se 3 ml roztoku hydroxidu sodného R (200 g/l) (roztok 1). 50 mg kyseliny sulfanilové R se rozpustí ve směsi 0,1 ml kyseliny chlorovodíkové R a 10 ml vody R a přidá se 0,1 ml dusitanu sodného RS (roztok 2). Roztok 2 se přidá k roztoku 1 a promíchá se; vznikne červené zbarvení.
    4. D. Vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

    Zkoušky na čistotu

    Roztok S. 0,5 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R připravené z vody destilované R a zředí se stejným rozpouštědlem na 10 ml.

    Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok Ž7 (2.2.2, Metoda II).

    Hodnota pH (2.2.3). 2,85 až 3,60; měří se roztok S.

    Histidin. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu G pro TLC R.

    Zkoušený roztok (a). 0,5 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

    Zkoušený roztok (b). 2 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí vodou R na 10 ml.

    Porovnávací roztok (a). 0,1 g histaminiumdichloridu CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

    Porovnávací roztok (b). 50 mg histidiniumchloridu R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100 ml.

    Porovnávací roztok (c). 1 ml zkoušeného roztoku (a) a 1 ml porovnávacího roztoku (b) se smíchají.

    Na vrstvu se odděleně nanese 1 μl zkoušeného roztoku (a), 1 μl zkoušeného roztoku (b), 1 μl porovnávacího roztoku (a), 1 μl porovnávacího roztoku (b) a 2 μl porovnávacího roztoku (c) a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R, vody R a acetonitrilu R (5 + 20 + 75) po dráze 15 cm. Vrstva se vysuší v proudu vzduchu a vyvíjení se opakuje stejným způsobem. Vrstva se vysuší v proudu vzduchu, postříká se ninhydrinem RS1 a zahřívá se 10 min při 110 °C. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a), odpovídající histidinu, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

    Sírany (2.4.13). 3 ml roztoku S se zředí vodou destilovanou R na 15 ml. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na sírany (0,1 %).

    Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 0,200 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

    Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 0,50 g zkoušené látky.

    Stanovení obsahu

    80,0 mg se rozpustí ve směsi obsahující 5,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS a 50 ml lihu 96% R. Titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20). Odečte se spotřeba mezi prvním a třetím inflexním bodem.

    1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 9,203 mg C5H11Cl2N3.

    Uchovávání

    Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem.

    Venenum.

    1. “
  1. 97. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, článek Homatropini hydrobromidum zní:
    1. „

    †† Homatropini hydrobromidum Obrázek

    Homatropiniumbromid

    Synonymum. Homatropinium bromatum

    Obrázek a epimer na C*
    Uchovávání Obr. 1 Vzorový chromatogram zkoušeného roztoku. † Gliclazidum Gliklazid Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty Glucosum liquidum dispersione desiccatum Tekutá glukosa usušená rozprášením Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Označování Glycinum Glycin Synonyma. Acidum aminoaceticum, Glycocolum, kyselina aminooctová Výroba Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu † Gonadorelini acetas Gonadoreliniumacetat Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování † Gramicidinum Gramicidin Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení účinnosti Uchovávání †† Histamini dihydrochloridum Histaminiumdichlorid Synonymum. Histaminium dichloratum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání †† Homatropini hydrobromidum Homatropiniumbromid Synonymum. Homatropinium bromatum
    C16H22BrNO3 Mr 356,26 CAS 51-56-9

    Je to (1R,3r,5S)-3-[(RS)-2-fenyl-2-hydroxyacetoxy]-8-methyl-8-azabicyklo[3,2,1]oktan-8-iumbromid1). Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 99,0 % až 101,0 % sloučeniny C16H22BrNO3.

    Vlastnosti

    Bílý krystalický prášek nebo bezbarvé krystaly. Je snadno rozpustný ve vodě a mírně rozpustný v lihu 96%.

    Taje při asi 215 °C, za rozkladu.

    Zkoušky totožnosti

    Základní sestava zkoušek: A a D.

    Alternativní sestava zkoušek: B, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

    1. A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se odpovídá spektru homatropiniumbromidu CRL.
    2. B. 50 mg se rozpustí v 1 ml vody R, přidají se 2 ml kyseliny octové zředěné RS, zahřeje se, přidají se 4 ml trinitrofenolu RS a ochladí se za občasného zatřepání. Vzniklé krystaly se odfiltrují, promyjí se dvakrát 3 ml ledové vody R a vysuší se při 100 °C až 105 °C. Krystaly tají (2.2.14) při 182 °C až 186 °C.
    3. C. Asi 10 mg se rozpustí v 1 ml vody R, přidá se mírný nadbytek amoniaku 17,5% RS a třepe se s 5 ml chloroformu R. Po oddělení se chloroformová vrstva odpaří do sucha na vodní lázni, přidá se 1,5 ml roztoku chloridu rtuťnatého R (20 g/l) v lihu R 60% (V/V); vznikne žluté zbarvení, které zahřátím přechází na červené.
    4. D. Vyhovuje zkoušce (a) na bromidy (2.3.1).

    Zkoušky na čistotu

    Roztok S. 1,25 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 25 ml.

    Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není intenzivněji zbarven než porovnávací barevný roztok H9 (2.2.2, Metoda II).

    Hodnota pH (2.2.3). 5,0 až 6,5; měří se roztok S.

    Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu G pro TLC R.

    Zkoušený roztok. 0,2 g se rozpustí ve směsi objemových dílů vody R a methanolu R (1 + 9) a stejnou směsí se zředí na 5 ml.

    Porovnávací roztok. 0,5 ml zkoušeného roztoku se zředí směsí objemových dílů vody R a methanolu R (1 + 9) na 100 ml.

    Na vrstvu se nanese odděleně po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny mravenčí bezvodé R, vody R a ethylacetatu R (16,5 + 16,5 + 67) po dráze 15 cm. Vrstva se suší při 100 °C až 105 °C do vymizení pachu rozpouštědel a po ochlazení se stříká jodobismutitanem draselným zředěným RS do objevení skvrn. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku, kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (0,5 %).

    Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 0,500 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

    Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 0,50 g zkoušené látky.

    Stanovení obsahu

    0,300 g se rozpustí ve směsi obsahující 5,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS a 50 ml lihu 96% R a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20). Odečte se spotřeba mezi dvěma inflexními body.

    1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 35,63 mg C16H22BrNO3.

    Uchovávání

    V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

    Venenum.

    1. “
  1. 98. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, článek Hydrogenii peroxidum 3% zní:
    1. „

    Hydrogenii peroxidum 3% Obrázek

    Peroxid vodíku 3%

    Synonyma. Solutio hydrogenii peroxydati diluta,

    Hydrogenium peroxydatum solutum, zředěný roztok peroxidu vodíku

    Je to roztok peroxidu vodíku, který obsahuje 2,5 % až 3,5 % sloučeniny H2O2 (Mr 34,01). Jeden objemový díl tohoto roztoku odpovídá asi deseti objemovým dílům kyslíku. Roztok může obsahovat vhodný stabilizátor.

    Vlastnosti

    Čirá bezbarvá kapalina.

    Zkoušky totožnosti

    1. A. Ke 2 ml se přidá 0,2 ml kyseliny sírové zředěné RS a 0,2 ml manganistanu draselného 0,02 mol/l RS; do 2 min se roztok odbarví nebo je slabě růžový.
    2. B. K 0,5 ml se přidá 1 ml kyseliny sírové zředěné RS, 2 ml etheru R a 0,1 ml chromanu draselného RS a protřepe se; etherová vrstva se zbarví modře.
    3. C. Stanovení obsahu H2O2 je zároveň zkouškou totožnosti.

    Zkoušky na čistotu

    Kysele reagující látky. K 10 ml se přidá 20 ml vody R a 0,25 ml červeně methylové RS. Ke změně zbarvení indikátoru se spotřebuje nejméně 0,05 ml a nejvýše 1,0 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS.

    Organické stabilizátory. 20 ml se protřepe jedenkrát s 10 ml a dvakrát s 5 ml chloroformu R. Spojené chloroformové výtřepky se odpaří za sníženého tlaku při teplotě nepřevyšující 25 °C. Zbytek po odpaření se vysuší v exsikátoru; zůstatek váží nejvýše 5 mg (250 μg/ml).

    Netěkavé látky. 10 ml se nechá stát v platinové misce tak dlouho, až ustane vývoj plynu. Potom se roztok odpaří na vodní lázni do sucha a suší se při 100 °C až 105 °C; zbytek váží nejvýše 20 mg (2 g/l).

    Stanovení obsahu

    10,0 g se zředí vodou R na 100,0 ml. K 10,0 ml tohoto roztoku se přidá 20 ml kyseliny sírové zředěné RS a titruje se manganistanem draselným 0,02 mol/l VS do růžového zbarvení.

    1 ml manganistanu draselného 0,02 mol/l VS odpovídá 1,701 mg H2O2 nebo 0,56 ml kyslíku.

    Uchovávání

    Chráněn před světlem. Pokud roztok neobsahuje stabilizační přísady, uchovává se při teplotě nepřevyšující 15 °C.

    Označování

    Obsahuje-li roztok stabilizační přísadu, uvede se v označení na obalu název stabilizační přísady.

    Upozornění

    Při styku s oxidovatelnými organickými látkami, některými kovy a v alkalickém prostředí se prudce rozkládá.

    1. “
  1. 99. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, články Hydroxyzini dihydrochloridum a Hyetellosum znějí:
    1. „

    † Hydroxyzini dihydrochloridum Obrázek

    Hydroxyziniumdichlorid

    Synonymum. Hydroxyzini hydrochloridum

    Obrázek a enantiomer
    Uchovávání Obr. 1 Vzorový chromatogram zkoušeného roztoku. † Gliclazidum Gliklazid Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty Glucosum liquidum dispersione desiccatum Tekutá glukosa usušená rozprášením Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Označování Glycinum Glycin Synonyma. Acidum aminoaceticum, Glycocolum, kyselina aminooctová Výroba Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu † Gonadorelini acetas Gonadoreliniumacetat Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování † Gramicidinum Gramicidin Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení účinnosti Uchovávání †† Histamini dihydrochloridum Histaminiumdichlorid Synonymum. Histaminium dichloratum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání †† Homatropini hydrobromidum Homatropiniumbromid Synonymum. Homatropinium bromatum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Hydrogenii peroxidum 3% Peroxid vodíku 3% Synonyma. Solutio hydrogenii peroxydati diluta, Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování Upozornění † Hydroxyzini dihydrochloridum Hydroxyziniumdichlorid Synonymum. Hydroxyzini hydrochloridum
    C21H29Cl3N2O2 Mr 447,83 CAS 2192-20-3

    Je to (RS)-1-[(4-chlorfenyl)fenylmethyl]-4-[2-(2-hydroxyethoxy)ethyl]piperazin-1,4-diiumdichlorid1). Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 99,0 % až 101,0 % sloučeniny C21H29Cl3N2O2.

    Vlastnosti

    Bílý nebo téměř bílý krystalický hygroskopický prášek. Je snadno rozpustný ve vodě a v lihu 96%, těžce rozpustný v acetonu.

    Taje při asi 200 °C, za rozkladu.

    Zkoušky totožnosti

    Základní sestava zkoušek: A a D.

    Alternativní sestava zkoušek: B, C a D, viz Obecné zásady (1.2).

    1. A. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky odpovídá spektru tablety hydroxyziniumdichloridu CRL.
    2. B. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu G pro TLC R.

      Zkoušený roztok. 0,50 g se rozpustí ve směsi stejných objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

      Porovnávací roztok (a). 0,50 g hydroxyziniumdichloridu CRL se rozpustí ve směsi stejných objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

      Porovnávací roztok (b). 0,50 g mekloziniumchloridu R se rozpustí ve směsi stejných objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R a zředí se stejnou směsí na 10 ml. 1 ml tohoto roztoku se smíchá s 1 ml porovnávacího roztoku (a).

      Na vrstvu se nanese odděleně po 2 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R, lihu 96% R a toluenu R (1 + 24 + 75) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a postříká se jodobismutitanem draselným RS2. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se shoduje polohou, velikostí a zbarvením s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně oddělené hlavní skvrny.

    1. C. 0,1 g se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 15 ml. Přidá se 15 ml nasyceného roztoku trinitrofenolu R v lihu 96% R a nechá se 15 min stát. Vzniklá sraženina se odfiltruje a rekrystalizuje z lihu 96% R. Pro začátek krystalizace je nezbytné třít stěny zkumavky skleněnou tyčinkou. Krystaly tají (2.2.14) při 189 °C až 192 °C.
    2. D. Vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

    Zkoušky na čistotu

    Roztok S. 2,0 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 20,0 ml.

    Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není intenzivněji zbarven než porovnávací barevný roztok Ž7 (2.2.2, Metoda II).

    Optická otáčivost (2.2.7). -0,10° až +0,10°; měří se roztok S.

    Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

    Zkoušený roztok. 10,0 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 10,0 ml.

    Porovnávací roztok (a). 10,0 mg hydroxyziniumdichloridu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 10,0 ml.

    Porovnávací roztok (b). 3,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 200,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 25,0 ml.

    Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

    1. - nerezové ocelové kolony délky 0,15 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným deaktivovaným pro chromatografii bazických látek R (3 μm),
    2. - mobilní fáze, kterou je směs připravená následovně: 0,5 g methasulfonanu sodného R se rozpustí ve směsi objemových dílů triethylaminu R, acetonitrilu R a vody R (14 + 300 + 686); pH se upraví na hodnotu 2,7 za použití kyseliny sírové R. Průtoková rychlost je 1 ml/min,
    3. - spektrofotometrického detektoru, 230 nm,

    Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (a) a 20 μl porovnávacího roztoku (b). Nastaví se citlivost detektoru tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) byla nejméně 50 % celé stupnice zapisovače.

    Nad základní linií chromatogramu porovnávacího roztoku (a) se změří výška (A) píku ležícího těsně před hlavním pikem a výška (B) nejnižšího bodu křivky, oddělující tento pík od píku hydroxyzinu. Zkoušku lze hodnotit, jestliže hodnota A je desetkrát vyšší než B.

    Nastříkne se 20 μl zkoušeného roztoku a 20 μl porovnávacího roztoku (b) a chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající 2,5násobku retenčního času hlavního píku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha žádného píku, kromě hlavního píku, není větší než třetina plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,1 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,3 %). Nepřihlíží se k pikům s plochou menší než 0,1násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).

    Těžké kovy (2.4.8). 12 ml roztoku S vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (10 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití základního roztoku olova (1 μg Pb/ml).

    Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 5,0 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

    Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

    Stanovení obsahu

    0,200 g se rozpustí v 10 ml kyseliny octové bezvodé R, přidá se 40 ml acetanhydridu R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

    1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 22,39 mg C21H29Cl3N2O2.

    Uchovávání

    Ve vzduchtěsných obalech, chráněn před světlem.

    Separandum.

    Nečistoty

    Obrázek a enantiomer
    1. A. (RS)-1-[(4-chlorfenyl)fenylmethyl]piperazin,
      Obrázek
    1. B. 2-{2-[4-(difenylmethyl)piperazin-1-yl]ethoxy}ethanol2) (dekloxyzin).

    Hyetellosum Obrázek

    Hyetelosa

    Synonyma. Hydroxyethylcellulosum, hydroxyethylcelulosa

    CAS 9004-62-0

    Je to částečně O-(2-hydroxyethylovaná) celulosa1).

    Vlastnosti

    Bílý nažloutle bílý nebo šedavě bílý prášek nebo granule. Je dobře rozpustná v horké vodě a ve studené vodě dává koloidní roztok. Je prakticky nerozpustná v acetonu, v lihu 96% a v toluenu.

    Zkoušky totožnosti

    1. A. 10 ml roztoku S, viz Zkoušky na čistotu, se zahřeje k varu; roztok zůstane čirý.
    2. B. K 10 ml roztoku S se přidá 0,3 ml kyseliny octové zředěné RS a 2,5 ml roztoku taninu R (100 g/l); vznikne nažloutle bílá vločkovitá sraženina, která se rozpouští v amoniaku zředěném RS1.
    3. C. 1 g se ve zkumavce asi 160 mm dlouhé pečlivě smíchá se 2 g jemně upráškovaného síranu manganatého R. Do horní části zkumavky 2 cm hluboko se vloží proužek filtračního papíru, který je napuštěn čerstvě připravenou směsí objemových dílů roztoku diethanolaminu R (200 g/l) a roztoku nitroprussidu sodného R (50 g/l) (1 + 11), jejíž pH bylo upraveno kyselinou chlorovodíkovou 1 mol/l RS na hodnotu asi 9,8. Zkumavka se ponoří 8 cm hluboko do lázně se silikonovým olejem vyhřáté na 190 °C až 200 °C; proužek filtračního papíru se během 10 min zbarví modře. Současně se provede slepá zkouška.
    4. D. 0,2 g se bez zahřátí úplně rozpustí v 15 ml roztoku kyseliny sírové R (700 g/l). Roztok se za promíchávání převede do 100 ml ledové vody R a zředí se jí na 250 ml. K 1 ml tohoto roztoku se ve zkumavce za opatrného promíchávání a chlazení ve vodě s ledem přidá po kapkách 8 ml kyseliny sírové R. Poté se roztok zahřívá přesně 3 min na vodní lázni a ihned se ochladí ve vodě s ledem. K ochlazené směsi se opatrně přidá 0,6 ml ninhydrinu RS2, dobře se promíchá a nechá se stát při 25 °C; ihned vznikne růžové zbarvení, které se během 100 min nezmění na fialové.

    Zkoušky na čistotu

    Roztok S. Množství odpovídající 1,0 g vysušené látky se za promíchávání disperguje v 50 ml vody prosté oxidu uhličitého R a po 10 min se zředí vodou prostou oxidu uhličitého R na 100 ml a míchá se do úplného rozpuštění.

    Vzhled roztoku. Roztok S neopalizuje intenzivněji než porovnávací suspenze III (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok Ž6 (2.2.2, Metoda II).

    Hodnota pH (2.2.3). 5,5 až 8,5; měří se roztok S.

    Zdánlivá viskozita. 75 % až 140 % hodnoty uvedené v označení na obalu. Množství odpovídající 2,00 g vysušené zkoušené látky se za promíchávání přenese do 50 ml vody R, zředí se jí na 100,0 g a míchá se do úplného rozpuštění. Stanoví se viskozita (2.2.10) pomocí rotačního viskozimetru při 25 °C a při:

    1. - smykové rychlosti 100 s-1 pro látku s předpokládanou viskozitou pod 100 mPa.s,
    2. - smykové rychlosti 10 s-1 pro látku s předpokládanou viskozitou 100 mPa.s až 20 000 mPa.s,
    3. - smykové rychlosti 1 s-1 pro látku s předpokládanou viskozitou nad 20 000 mPa.s.

    Jestliže je použití smykové rychlosti 1 s-1, 10 s-1 nebo 100 s-1 nevhodné, použije se smyková rychlost vyšší a smyková rychlost nižší a výsledku se dosáhne interpolací.

    Chloridy (2.4.4). 1 ml roztoku S se zředí vodou R na 30 ml. 15 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (1,0 %).

    Dusičnany. Jestliže hyetelosa má zdánlivou viskozitu 1000 mPa.s nebo nižší, vyhovuje zkoušce A.

    1. A. 5 ml roztoku S se zředí vodou R na 10 ml. K 1 ml tohoto roztoku se přidá 19 ml vody R, 2 ml amoniaku 26% R, 0,5 ml roztoku síranu manganatého R (10 g/l) a 1 ml roztoku sulfanilamidu R (10 g/l). Přidá se 0,1 g granulovaného zinku R, nechá se 30 min stát ve vodě s ledem za občasného zamíchání a potom se zfiltruje přes filtr ze slinutého skla (40). 10 ml filtrátu ve zkumavce se okyselí 2,5 ml kyseliny chlorovodíkové R, přidá se 0,5 ml roztoku naftylethylendiamoniumdichloridu R (10 g/l) a nechá se 15 min stát; fialově červené zbarvení roztoku není intenzivnější než zbarvení porovnávacího roztoku připraveného současně stejným způsobem za použití směsi 15 ml základního roztoku dusičnanů (10 μg NO3/ml) a 5 ml vody R (3,0 %).

      Jestliže hyetelosa má zdánlivou viskozitu větší než 1000 mPa.s, vyhovuje zkoušce B.

    1. B. 5 ml roztoku S se zředí vodou R na 10 ml. K 1 ml tohoto roztoku se přidá 19 ml vody R, 2 ml amoniaku 26% R, 0,5 ml roztoku síranu manganatého R (10 g/l) a 1 ml roztoku sulfanilamidu R (10 g/l). Přidá se 0,1 g granulovaného zinku R, nechá se 30 min stát ve vodě s ledem za občasného zamíchání a potom se zfiltruje přes filtr ze slinutého skla (40). 10 ml filtrátu ve zkumavce se okyselí 2,5 ml kyseliny chlorovodíkové R, přidá se 0,5 ml roztoku naftylethylendiamoniumdichloridu R (10 g/l) a nechá se 15 min stát; fialově červené zbarvení roztoku není intenzivnější než zbarvení porovnávacího roztoku připraveného současně stejným způsobem za použití směsi 1 ml základního roztoku dusičnanů (10 μg NO3/ml) a 19 ml vody R (0,2 %).

      Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (20 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

      Glyoxal. K 1,0 g se ve zkumavce se zabroušenou zátkou přidá 10,0 ml ethanolu R. Zkumavka se uzavře, mechanicky se třepe 30 min a odstřeďuje se. Ke 2,0 ml supernatantní tekutiny se přidá 5,0 ml roztoku methylbenzothiazolinonhydrazonhydrochloridu R (4 g/l) v roztoku kyseliny octové ledové R 80% (V/V) ve vodě R a homogenizuje se třepáním. Po 2 h není roztok intenzivněji zbarven než porovnávací roztok připravený současně stejným způsobem za použití 2,0 ml základního roztoku glyoxalu (20 μg C2H2O2/ml) místo 2,0 ml supernatantní tekutiny (200 μg/g).

      Ethylenoxid. Nejvýše 1 μg/g; stanoví se head-space plynovou chromatografií (2.2.28).

      Zkoušený vzorek. 1,00 g zkoušené látky (MT) se přenese do 5ml lahvičky a přidá se 1 ml vody R. Bobtná ve vodě, ale nerozpouští se.

      Porovnávací vzorek (a). 1,00 g (MR) zkoušené látky se přenese do 5ml lahvičky a přidá se 0,2 ml (odpovídá 225 mg) ochlazeného ethylenoxidu RS a 0,8 ml vody R. Bobtná ve vodě, ale nerozpouští se.

      Porovnávací vzorek (b). K 0,1 ml ethylenoxidu RS v 5ml lahvičce se přidá 0,1 ml čerstvě připraveného roztoku acetaldehydu R (10 mg/l).

      Lahvičky se ihned uzavřou zátkou s butylkaučukovou membránou a zátka se upevní hliníkovým nebo polytetrafluorethylenovým uzávěrem.

    Podmínky statického head-space nástřiku jsou následující:

    1. - rovnovážná teplota: 70 °C,
    2. - doba ohřevu: 45 min,
    3. - teplota převodové kapiláry: 75 °C,
    4. - nosný plyn: helium pro chromatografii R nebo dusík pro chromatografii R,
    5. - doba tlakování: 30 s,
    6. - nástřik: 1 ml.

    Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

    1. - kapilární skleněné nebo křemenné kolony délky 30 m a vnitřního průměru 0,32 mm s vnitřním povrchem potaženým 1,0 μm vrstvou polydimethylsiloxanu R,
    2. - helia pro chromatografii R nebo dusíku pro chromatografii R jako nosného plynu při průtokové lineární rychlosti asi 20 cm/s a dělicím poměru 1 : 20,
    3. - plamenoionizačního detektoru.

    Teplota kolony se udržuje 5 min na 50 °C, pak se zvyšuje rychlostí 30 °C/min do 230 °C a 5 min se udržuje na 230 °C, přičemž teplota nástřikového prostoru se udržuje na 150° C a teplota detektoru na 250 °C.

    Nastříkne se 1,0 ml plynné fáze porovnávacího vzorku (b) a nastaví se citlivost systému tak, aby výšky dvou hlavních píků na chromatogramu byly nejméně 15 % celé stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky acetaldehydu a ethylenoxidu na chromatogramu porovnávacího vzorku (b) je nejméně 3,5.

    Nastříkne se odděleně po 1,0 ml plynné fáze zkoušeného vzorku a porovnávacího vzorku (a). Na chromatogramu zkoušeného vzorku plocha žádného píku odpovídajícího ethylenoxidu není větší než polovina plochy píku ethylenoxidu na chromatogramu porovnávacího vzorku (a).

    Obsah ethylenoxidu v μg/g se vypočítá podle vztahu:

    1. v němž značí:
      1. AT - plochu píku ethylenoxidu na chromatogramu zkoušeného vzorku,
      2. AR - plochu píku ethylenoxidu na chromatogramu porovnávacího vzorku (a),
      3. MEO - hmotnost absorbovaného ethylenoxidu (použitého pro přípravu etylenoxidu RS) v gramech,
      4. MT - hmotnost zkoušené látky ve zkoušeném vzorku v gramech,
      5. MR - hmotnost zkoušené látky v porovnávacím vzorku (a) v gramech,
      6. C - korekční faktor, viz vzorec,
      7. CEO - obsah ethylenoxidu v mg/ml stanovený titračně.
      8. 2-Chlorethanol. Nejvýše 10 μg/g; stanoví se head-space plynovou chromatografií (2.2.28).

    Zkoušený vzorek. K 50 mg zkoušené látky (MT) se do 20ml lahvičky přidají 2 μl 2-propanolu R.

    Porovnávací vzorek. K 50 mg (MR) zkoušené látky se do 20ml lahvičky přidají 2 μl 2-chlorethanolu RS.

    Lahvičky se ihned uzavřou zátkou s butylkaučukovou membránou a zátka se upevní hliníkovým nebo polytetrafluorethylenovým uzávěrem.

    Podmínky head-space nástřiku jsou obvykle následující:

    Baňka se propláchne heliem při průtokové rychlosti 20 ml/min. Lahvičky se zahřívají 40 min při 110 °C. Doba trvání nástřiku je 5 min. Plynové extrakty se převedou do odlučovače tvořeného z trubičky 13,6 cm dlouhé a vnitřního průměru 4 mm naplněné ethylvinylbenzen-divinylbenzen kopolymerem R (150 μm) udržovaného při 50 °C.

    Odlučovač se rychle zahřeje na 210 °C a promývá se heliem s průtokovou rychlostí 5 ml/min a tlakuje se plynem analytická kolona.

    Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

    1. - kapilární křemenné kolony délky 30 m a vnitřního průměru 0,53 mm s vnitřním povrchem potaženým 1,0 um vrstvou makrogolu 20 000 R pro chromatografii,
    2. - helia pro chromatografii R jako nosného plynu při průtokové lineární rychlosti asi 60 cm/s,
    3. - plamenoionizačního detektoru.

    Teplota kolony se udržuje 6 min na 60 °C, pak se zvyšuje rychlostí 5 °C/min do 110 °C, potom se zvyšuje rychlostí 8 °C/min do 230 °C a 5 min se udržuje na 230 °C, přičemž teplota nástřikového prostoru se udržuje na 150 °C a teplota detektoru na 260 °C.

    Zaznamenají se chromatogramy zkoušeného vzorku a porovnávacího vzorku.

    Obsah 2-chlorethanolu v μg/g se vypočítá podle vztahu:

    1. v němž značí:
      1. AT - plochu píku 2-chlorethanolu na chromatogramu zkoušeného vzorku,
      2. AR - plochu píku 2-chlorethanolu na chromatogramu porovnávacího vzorku,
      3. MT - hmotnost zkoušené látky ve zkoušeném vzorku v gramech,
      4. MR - hmotnost zkoušené látky v porovnávacím vzorku v gramech,
      5. C - obsah 2-chlorethanolu v mikrogramech ve 2,0 μl 2-chlorethanolu RS.
      6. Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 10,0 %; 1,000 g se suší 3 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.
      7. Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 4,0 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

    Uchovávání

    V dobře uzavřených obalech.

    Označování

    V označení na obalu se uvede zjevná viskozita 2% roztoku v milipascalsekundách.

    1. “
  1. 100. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, článek Ichthammolum zní:
    1. „

    Ichthammolum Obrázek

    Ichthamol

    Synonymum. Ichthamolum

    CAS 8029-68-3

    Je to produkt, který se získává destilací určitých živičných krystalických břidlic, následnou sulfonací získaného destilátu a jeho neutralizací amoniakem.

    Látka obsahuje 50,0 % až 56,0 % sušiny. Počítáno na sušinu, obsahuje 4,5 % až 7,0 % celkového amoniaku (NH3; Mr 17,03) a nejméně 10,5 % organicky vázané síry; nejvýše 20,0 % celkové síry je ve formě síranu.

    Vlastnosti

    Hustá černohnědá kapalina, mísitelná s vodou a s glycerolem. Je těžce rozpustný v lihu 96%, v etheru, v mastných olejích a v tekutém parafinu. Tvoří homogenní směsi s voskem z ovčí vlny a s vazelínou.

    Zkoušky totožnosti

    1. A. 1,5 g se rozpustí v 15 ml vody R (roztok A). Ke 2 ml roztoku A se přidají 2 ml kyseliny chlorovodíkové R; vznikne pryskyřičná sraženina. Tekutina nad sraženinou se slije. Sraženina je částečně rozpustná v etheru R.
    2. B. 2 ml roztoku A ze zkoušky A vyhovují zkoušce na amonné soli a soli těkavých bází (2.3.1).
    3. C. Směs roztoku A a hydroxidu sodného zředěného RS získaná ve zkoušce B se odpaří a vyžíhá. Zbytek se smíchá s 5 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS; uvolňující se páry barví papír s octanem olovnatým R hnědě nebo černě. Roztok se zfiltruje; filtrát vyhovuje zkoušce (a) na sírany (2.3.1).

    Zkoušky na čistotu

    Kysele nebo zásaditě reagující látky. K 10,0 ml čirého filtrátu získaného ve zkoušce Celkový amoniak se přidá 0,05 ml červeně methylové RS. Ke změně zbarvení indikátoru se spotřebuje nejvýše 0,2 ml kyseliny chlorovodíkové 0,02 mol/l VS nebo hydroxidu sodného 0,02 mol/l VS.

    Relativní hustota (2.2.5). 1,040 až 1,085; stanoví se se směsí stejných objemových dílů zkoušené látky a vody R.

    Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,3 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

    Stanovení obsahu

    Sušina. Do odvážené váženky obsahující 2 g písku R předem vysušeného do konstantní hmotnosti, se přenese 1,000 g zkoušené látky a malá skleněná tyčinka. Zahřívá se 2 h na vodní lázni za častého míchání a suší se v sušárně při 100 °C až 105 °C tak dlouho, dokud rozdíl dvou po sobě následujících vážení není větší než 2,0 mg. Druhé vážení následuje po opakovaném hodinovém sušení.

    Celkový amoniak. 2,50 g se rozpustí ve 25 ml teplé vody R, převede se do 250ml odměrné baňky, přidá se 200 ml chloridu sodného RS a zředí se vodou R na 250,0 ml. Roztok se zfiltruje a prvních 20 ml filtrátu se odstraní. Ke 100,0 ml čirého filtrátu se přidá 25 ml formaldehydu RS předem zneutralizovaného na fenolftalein RS1 a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS do slabě růžového zabarvení.

    1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 1,703 mg NH3.

    Organicky vázaná síra. 0,500 g se v asi 50ml porcelánové misce smíchá se 4 g uhličitanu sodného bezvodého R a s 3 ml dichlormethanu R a zahřívá se za stálého míchání, dokud se všechen dichlormethan neodpaří. Potom se přidá 10 g hrubě práškovaného dusičnanu měďnatého R, důkladně se promíchá a směs se velmi opatrně zahřívá nad malým plamenem. Po proběhnutí reakce se zvýší teplota a zahřívá se tak dlouho, až reakční směs zčerná. Po vychladnutí se miska umístí do velké kádinky a přidá se 20 ml kyseliny chlorovodíkové R. Po proběhnutí reakce se přidá 100 ml vody R, zahřeje se k varu a zahřívá se, dokud se všechen oxid měďnatý nerozpustí. Roztok se zfiltruje, filtrát se zředí 400 ml vody R, zahřeje se k varu a přidá se 20 ml chloridu barnatého RS1. Nechá se stát 2 h a zfiltruje se. Filtr se sraženinou se po promytí vodou R usuší a žíhá při asi 600 °C, dokud se dvě následující vážení neliší o více než 0,2 % hmotnosti zbytku.

    1 g zbytku odpovídá 0,1374 g celkové síry, jejíž obsah se vyjádří v procentech.

    Obsah organicky vázané síry v procentech se vypočítá odečtením obsahu síry ve formě síranu od celkového obsahu síry.

    Síra ve formě síranu. 2,000 g se rozpustí ve 100 ml vody R, přidají se 2 g chloridu měďnatého R rozpuštěné v 80 ml vody R, zředí se vodou R na 200,0 ml, promíchá se a zfiltruje. 100,0 ml filtrátu se zahřeje téměř k varu, přidá se 1 ml kyseliny chlorovodíkové R a po kapkách 5 ml chloridu barnatého RS1 a zahřeje se na vodní lázni. Zfiltruje se, sraženina se promyje vodou R, vysuší se a žíhá při teplotě asi 600 °C, dokud se dvě následující vážení neliší o více než 0,2 % hmotnosti zbytku.

    1 g zbytku odpovídá 0,1374 g síry ve formě síranů.

    Vypočítá se obsah síry ve formě síranů v procentech.

    Uchovávání

    V dobře uzavřených obalech.

    1. “
  1. 101. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, se za článek Idoxuridinum doplňuje článek Ifosfamidum zní:
    1. „

    Ifosfamidum Obrázek

    Ifosfamid

    Obrázek a enantiomer
    Uchovávání Obr. 1 Vzorový chromatogram zkoušeného roztoku. † Gliclazidum Gliklazid Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty Glucosum liquidum dispersione desiccatum Tekutá glukosa usušená rozprášením Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Označování Glycinum Glycin Synonyma. Acidum aminoaceticum, Glycocolum, kyselina aminooctová Výroba Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu † Gonadorelini acetas Gonadoreliniumacetat Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování † Gramicidinum Gramicidin Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení účinnosti Uchovávání †† Histamini dihydrochloridum Histaminiumdichlorid Synonymum. Histaminium dichloratum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání †† Homatropini hydrobromidum Homatropiniumbromid Synonymum. Homatropinium bromatum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Hydrogenii peroxidum 3% Peroxid vodíku 3% Synonyma. Solutio hydrogenii peroxydati diluta, Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování Upozornění † Hydroxyzini dihydrochloridum Hydroxyziniumdichlorid Synonymum. Hydroxyzini hydrochloridum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty Hyetellosum Hyetelosa Synonyma. Hydroxyethylcellulosum, hydroxyethylcelulosa Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Uchovávání Označování Ichthammolum Ichthamol Synonymum. Ichthamolum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Ifosfamidum Ifosfamid
    C7H15Cl2N2O2P Mr 261,09 CAS 3778-73-2

    Je to (RS)-N,3-bis(2-chlorethyl)-1,3,2-oxazafosfinan-2-amin-2-oxid1). Počítáno na bezvodou látku, obsahuje 98,0 % až 102,0 % sloučeniny C7H15Cl2N2O2P.

    Vlastnosti

    Bílý nebo téměř bílý krystalický hygroskopický prášek. Je dobře rozpustný ve vodě a snadno rozpustný v dichlormethanu.

    Zkouška totožnosti

    Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky odpovídá referenčnímu spektru Ph. Eur. tablety ifosfamidu CRL.

    Zkoušky na čistotu

    Roztok S. 5,0 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 50,0 ml.

    Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok Ž7 (2.2.2, Metoda II).

    Kysele nebo zásaditě reagující látky. 5 ml roztoku S se zředí vodou prostou oxidu uhličitého R na 50 ml. K 10 ml tohoto roztoku se přidá 0,1 ml červeně methylové RS. Ke změně zbarvení indikátoru do červena se spotřebuje nejvýše 0,1 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS. K dalším 10 ml roztoku se přidá 0,1 ml fenolftaleinu RS. Ke změně zbarvení indikátoru do růžova se spotřebuje nejvýše 0,3 ml hydroxidu sodného 0,01 mol/l VS.

    Optická otáčivost (2.2.7). -0,10° až +0,10°, měří se úhel optické otáčivosti roztoku S.

    Příbuzné látky

    1. A. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu pro TLC R.

      Zkoušený roztok. 1,00 g se rozpustí ve směsi stejných objemových dílů methanolu R a vody R a zředí se stejnou směsí rozpouštědel na 10 ml.

      Porovnávací roztok (a). 25 mg ifosfamidu nečistoty A CRL a 25 mg chlorethylamoniumchloridu R (nečistota C) se rozpustí ve směsi stejných objemových dílů methanolu R a vody R a zředí se stejnou směsí rozpouštědel na 100 ml.

      Porovnávací roztok (b). 15 mg ifosfamidu nečistoty B CRL se rozpustí ve směsi stejných objemových dílů methanolu R a vody R a zředí se stejnou směsí rozpouštědel na 100 ml.

      Porovnávací roztok (c). 5 mg ethanolaminu R (nečistoty D) a 20 mg ifosfamidu nečistoty A CRL a 80 mg chlorethylamoniumchloridu R (nečistota C) se rozpustí ve směsi stejných objemových dílů methanolu R a vody R a zředí se stejnou směsí rozpouštědel na 100 ml.

      Na vrstvu se nanese po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů vody R, methanolu R, kyseliny octové bezvodé R a dichlormethanu R (10 + 15 + 25 + 50) po dráze 15 cm. Vrstva se 45 min suší při 115 °C. Na dno komory se umístí odpařovací miska obsahující směs stejných objemových dílů roztoku manganistanu draselného R (3,2 g/l) a kyseliny chlorovodíkové zředěné RS, komora se uzavře a nechá se 10 min stát. Deska ještě horká se vloží do komory tak, aby stacionární fáze nepřišla do styku s roztokem. Komora se uzavře. Vrstva se vystaví na 20 min působení par chloru. Vrstva se vyjme a vystaví se působení proudu studeného vzduchu tak dlouho, až je chlor odstraněn (asi 20 min) a až část vrstvy pod startem nereaguje s kapkou škrobu s jodidem draselným RS za vzniku modrého zbarvení. Zamezí se dalšímu působení proudu studeného vzduchu. Vrstva se ponoří na 5 s do roztoku tetramethylbenzidinu R (1 g/l) v lihu 96% R. Vrstva se usuší a pozoruje se. Na chromatogramu zkoušeného roztoku žádná skvrna odpovídající nečistotě A nebo nečistotě C není intenzivnější než odpovídající skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,25 %); žádná skvrna odpovídající nečistotě B není intenzivnější než odpovídající skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,15 %); žádná další skvrna není intenzivnější než hlavní skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,15 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) jsou tři zřetelně oddělené skvrny.

    1. B. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu pro TLC R.

    Zkoušený roztok. 0,200 g se rozpustí ve směsi stejných objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R a zředí se stejnou směsí rozpouštědel na 10 ml.

    Porovnávací roztok (a). 5 mg ifosfamidu nečistoty E CRL a 5 mg ifosfamidu nečistoty F CRL se rozpustí ve směsi stejných objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R a zředí se stejnou směsí rozpouštědel na 100 ml.

    Porovnávací roztok (b). 10 mg ifosfamidu nečistoty E CRL a 10 mg ifosfamidu CRL se rozpustí ve směsi stejných objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R a zředí se stejnou směsí rozpouštědel na 100 ml.

    Na vrstvu se nanese po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů dichlormethanu R a acetonu R (1 + 10) po dráze 15 cm. Vrstva se 45 min suší při 115 °C. Postupuje se způsobem uvedeným ve zkoušce A na Příbuzné látky. Na chromatogramu zkoušeného roztoku žádná skvrna odpovídající nečistotě E nebo nečistotě F není intenzivnější než odpovídající skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,25 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

    Chloridy (2.4.4). 5 ml roztoku S se zředí vodou R na 15 ml. Čerstvě připravený roztok vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (100 μg/g).

    Těžké kovy (2.4.8). 12 ml roztoku S vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (10 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití základního roztoku olova (1 μg Pb/ml).

    Voda, semimikrostanovení (2.5.12).). Nejvýše 0,5 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

    Stanovení obsahu

    Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29). Roztoky se použijí do 24 h.

    Roztok A. 50,0 mg ethylparabenu R se rozpustí v 25 ml lihu 96% R, zředí se vodou R na 100,0 ml a promíchá se.

    Zkoušený roztok. K 0,150 g se přidá 10,0 ml roztoku A a zředí se vodou R na 250,0 ml.

    Porovnávací roztok. K 15,0 mg ifosfamidu CRL se přidá 1,0 ml roztoku A a zředí se vodou R na 25,0 ml.

    Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

    1. - nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm a naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
    2. - mobilní fáze, kterou je směs objemových dílů acetonitrilu R a vody R (30 + 70); průtoková rychlost je 1,5 ml/min,
    3. - spektrofotometrického detektoru, 195 nm.

    Šestkrát se nastříkne po 1 μl porovnávacího roztoku. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi pikem ifosfamidu a pikem ethylparabenu je nejméně 6,0 a relativní směrodatná odchylka plochy píku ifosfamidu je nejvýše 2,0 %.

    Nastříkne se 1 μl zkoušeného roztoku a vypočítá se procentuální obsah C7H15Cl2N2O2P z plochy odpovídajícího píku na získaném chromatogramu a z deklarovaného obsahu ifosfamidu CRL.

    Uchovávání

    Ve vzduchotěsných obalech.

    Nečistoty

    Příbuzné látky, zkouška A

    Kvalifikované nečistoty

    Obrázek
    1. A. 3-[(2-chlorethyl)amino]propyl-dihydrogen-fosfat2),
      Obrázek
    1. B. bis{3-[(2-chlorethyl)amino]propyl}-dihydrogen-difosfat3),
      Obrázek
    1. C. 2-chlorethylamin4),

      Jiné detegovatelné nečistoty

      Obrázek
    1. D. 2-aminoethanol4).

      Příbuzné látky, zkouška B

      Obrázek
    1. E. (2-chlorethyl)(3-chlorpropyl)amin,
      Obrázek a enantiomer
    1. F. (RS)-2-chlor-3-(2-chlorethyl)-1,3,2-oxazafosfinan-2-oxid.
    2. “
  1. 102. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, článek Imipenemum zní:
    1. „

    Imipenemum monohydricum Obrázek

    Monohydrát imipenemu

    Synonyma. Imipenemum, imipenem

    Obrázek · H2O
    Uchovávání Obr. 1 Vzorový chromatogram zkoušeného roztoku. † Gliclazidum Gliklazid Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty Glucosum liquidum dispersione desiccatum Tekutá glukosa usušená rozprášením Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Označování Glycinum Glycin Synonyma. Acidum aminoaceticum, Glycocolum, kyselina aminooctová Výroba Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu † Gonadorelini acetas Gonadoreliniumacetat Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování † Gramicidinum Gramicidin Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení účinnosti Uchovávání †† Histamini dihydrochloridum Histaminiumdichlorid Synonymum. Histaminium dichloratum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání †† Homatropini hydrobromidum Homatropiniumbromid Synonymum. Homatropinium bromatum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Hydrogenii peroxidum 3% Peroxid vodíku 3% Synonyma. Solutio hydrogenii peroxydati diluta, Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování Upozornění † Hydroxyzini dihydrochloridum Hydroxyziniumdichlorid Synonymum. Hydroxyzini hydrochloridum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty Hyetellosum Hyetelosa Synonyma. Hydroxyethylcellulosum, hydroxyethylcelulosa Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Uchovávání Označování Ichthammolum Ichthamol Synonymum. Ichthamolum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Ifosfamidum Ifosfamid Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Příbuzné látky Stanovení obsahu Nečistoty Imipenemum monohydricum Monohydrát imipenemu Synonyma. Imipenemum, imipenem
    C12H17N3O4S.H2O Mr 317,36 CAS 74431-23-5

    Je to monohydrát kyseliny (5R,6S)-6-[(R)-1-hydroxyethyl]-3-{[2-[(iminomethyl)amino]ethyl]-thio}-7-oxo-1-azabi-cyklo[3,2,0]hept-2-en-2-karboxylové1). Počítáno na bezvodou látku, obsahuje 98,0 % až 101,0 % sloučeniny C12H17N3O4S.

    Vlastnosti

    Bílý téměř bílý nebo světle žlutý prášek. Je mírně rozpustný ve vodě, těžce rozpustný v methanolu.

    Zkoušky totožnosti

    Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky odpovídá spektru imipenemu CRL.

    Zkoušky na čistotu

    Vzhled roztoku. 0,500 g se rozpustí v tlumivém roztoku fosforečnanovém o pH 7,0 (3) a zředí se jím na 50 ml. Roztok neopalizuje intenzivněji než porovnávací suspenze II (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než nejpodobnější porovnávací barevný roztok intenzity 6 (2.2.2, Metoda II).

    Hodnota pH (2.2.3). 4,5 až 7,0; měří se roztok připravený rozpuštěním 0,500 g ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředěním stejným rozpouštědlem na 100,0 ml.

    Specifická optická otáčivost (2.2.7). +84° až +89°, počítáno na bezvodou látku a měřeno při 25 °C; měří se roztok připravený rozpuštěním 0,125 g v tlumivém roztoku fosforečnanovém o pH 7,0 (3) a zředěním stejným rozpouštědlem na 25,0 ml.

    Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29) popsaná ve zkoušce Stanovení obsahu.

    Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (b). Nastaví se citlivost detektoru tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu byla nejméně 50 % celé stupnice zapisovače. Nastříkne se 20 μl zkoušeného roztoku a chromatogram se zaznamenává po dobu odpovídající dvojnásobku retenčního času hlavního píku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku: plocha píku thienamycinu není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1 %); plocha žádného píku, kromě hlavního píku a píku thienamycinu, není větší než 0,3násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,3 %), součet ploch všech píků, kromě hlavního píku a píku thienamycinu, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1 %). Nepřihlíží se k pikům, jejichž plocha je menší než 0,1násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).

    Voda, semimikrostanovení (2.5.12). 5 % až 8 %, stanoví se s 0,200 g zkoušené látky. Použije se jodosiřičité činidlo obsahující imidazol místo pyridinu a ke každému stanovení čistá nádobka.

    Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,2 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

    Sterilita (2.6.1). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného sterilizačního postupu, vyhovuje zkoušce na sterilitu.

    Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného postupu odstraňujícího bakteriální endotoxiny, vyhovuje zkoušce na bakteriální endotoxiny, obsahuje-li nejvýše 0,17 m.j. endotoxinu v miligramu.

    Stanovení obsahu

    Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

    Roztoky se uchovávají v ledové lázni a použijí se do 8 h od přípravy.

    Zkoušený roztok. 40,0 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů acetonitrilu R a roztoku hydrogenfosforečnanu draselného R (0,135 g/l), předem zneutralizovaného kyselinou fosforečnou, zředěnou RS na hodnotu pH 6,8 (0,7 + 99,3), a zředí se stejnou směsí na 100,0 ml.

    Porovnávací roztok (a). 40,0 mg imipenemu CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů acetonitrilu R a roztoku hydrogenfosforečnanu draselného R (0,135 g/l), předem zneutralizovaného kyselinou fosforečnou zředěnou RS na hodnotu pH 6,8 (0,7 + 99,3), a zředí se stejnou směsí na 100,0 ml.

    Porovnávací roztok (b). 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí směsí objemových dílů acetonitrilu R a roztoku hydrogenfosforečnanu draselného R (0,135 g/l), předem zneutralizovaného kyselinou fosforečnou zředěnou RS na hodnotu pH 6,8 (0,7 + 99,3), a zředí se stejnou směsí na 100,0 ml.

    Porovnávací roztok (c). 20 ml zkoušeného roztoku, jehož pH bylo předem upraveno na hodnotu 10 hydroxidem sodným RS, se 5 min zahřívá při 80 °C.

    Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

    1. - nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
    2. - mobilní fáze, která je směsí objemových dílů acetonitrilu R a roztoku hydrogenfosforečnanu draselného R (8,7 g/l), předem zneutralizovaného kyselinou fosforečnou zředěnou RS na hodnotu pH 7,3 (0,7 + 99,3). Průtoková rychlost je 1,0 ml/min,
    3. - spektrofotometrického detektoru, 254 nm.

    Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (a). Citlivost detektoru se nastaví tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu byla nejméně 50 % celé stupnice zapisovače. Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (c). Při zaznamenání chromatogramu za předepsaných podmínek je retenční čas imipenemu asi 9 min a relativní retenční čas thienamycinu vztažený k imipenemu asi 0,8. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi pikem imipenemu a pikem thienamycinu je nejméně 3,5. Nastříkne se šestkrát po 20 μl porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže relativní směrodatná odchylka plochy píku imipenemu je nejvýše 1,0 %. Nastřikuje se střídavě zkoušený roztok a porovnávací roztok (a).

    Uchovávání

    Ve vzduchotěsných obalech, při teplotě 2 °C až 8 °C. Pokud je látka sterilní, uchovává se ve sterilních, vzduchotěsných, zabezpečených obalech.

    Označování

    V označení na obalu se uvede, kde je to vhodné, zdaje látka:

    1. - sterilní,
    2. - prostá bakteriálních endotoxinů.

    Nečistoty

    Obrázek
    1. A. kyselina (5R,6S)-3-[(2-aminoethyl)thio]-6-[(R)-1-hydroxyethyl]-7-oxo-1-azabicyklo-[3,2,0]hept-2-en-2-karboxylová2) (thienamycin).
    2. “
  1. 103. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, článek Imipramini hydrochloridum zní:
    1. „

    † Imipramini hydrochloridum Obrázek

    Imipraminiumchlorid

    Synonymum. Imipraminium chloratum

    Obrázek
    Uchovávání Obr. 1 Vzorový chromatogram zkoušeného roztoku. † Gliclazidum Gliklazid Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty Glucosum liquidum dispersione desiccatum Tekutá glukosa usušená rozprášením Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Označování Glycinum Glycin Synonyma. Acidum aminoaceticum, Glycocolum, kyselina aminooctová Výroba Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu † Gonadorelini acetas Gonadoreliniumacetat Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování † Gramicidinum Gramicidin Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení účinnosti Uchovávání †† Histamini dihydrochloridum Histaminiumdichlorid Synonymum. Histaminium dichloratum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání †† Homatropini hydrobromidum Homatropiniumbromid Synonymum. Homatropinium bromatum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Hydrogenii peroxidum 3% Peroxid vodíku 3% Synonyma. Solutio hydrogenii peroxydati diluta, Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování Upozornění † Hydroxyzini dihydrochloridum Hydroxyziniumdichlorid Synonymum. Hydroxyzini hydrochloridum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty Hyetellosum Hyetelosa Synonyma. Hydroxyethylcellulosum, hydroxyethylcelulosa Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Uchovávání Označování Ichthammolum Ichthamol Synonymum. Ichthamolum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Ifosfamidum Ifosfamid Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Příbuzné látky Stanovení obsahu Nečistoty Imipenemum monohydricum Monohydrát imipenemu Synonyma. Imipenemum, imipenem Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování Nečistoty † Imipramini hydrochloridum Imipraminiumchlorid Synonymum. Imipraminium chloratum
    C19H25ClN2 Mr 316,87 CAS 113-52-0

    Je to [3-(10,11-dihydro-5H-dibenzo[b,f]azepin-5-yl))propyl]dimethylamoniumchlorid1). Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,5 % až 101,0 % sloučeniny C19H25ClN2.

    Vlastnosti

    Bílý nebo slabě žlutý krystalický prášek. Je snadno rozpustný ve vodě a v lihu 96%.

    Zkoušky totožnosti

    Základní sestava zkoušek: A, C a F.

    Alternativní sestava zkoušek: A, B, D, E a F, viz Obecné zásady (1.2).

    1. A. Teplota tání (2.2.14). 170 °C až 174 °C.
    2. B. 20 mg se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,01 mol/l RS a zředí se jí na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí kyselinou chlorovodíkovou 0,01 mol/l RS na 10,0 ml. Měří se absorbance (2.2.25) při 230 nm až 350 nm; roztok vykazuje absorpční maximum při 251 nm a prodlevu při 270 nm. Specifická absorbance v maximu je asi 260.
    3. C. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky odpovídá spektru tablety imipraminiumchloridu CRL.
    4. D. Asi 5 mg se rozpustí ve 2 ml kyseliny dusičné R; vzniká intenzivně modré zbarvení.
    5. E. Asi 50 mg se rozpustí ve 3 ml vody R a přidá se 0,05 ml roztoku hydrochinonu R (25 g/l) v methanolu R; během 15 min nevzniká červené zbarvení.
    6. F. Asi 20 mg vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

    Zkoušky na čistotu

    Roztok S. Ke 3,0 g se přidá 20 ml vody prosté oxidu uhličitého R, rychle se rozpustí třepáním a rozmělněním skleněnou tyčinkou a zředí se stejným rozpouštědlem na 30 ml.

    Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1). Ihned po přípravě se zředí stejným objemem vody R. Tento roztok není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok HŽ6 (2.2.2, Metoda II).

    Hodnota pH (2.2.3). 3,6 až 5,0; měří se roztok S ihned po přípravě.

    Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu G pro TLC R.

    Zkoušený roztok. 0,25 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml. Připravuje se těsně před použitím.

    Porovnávací roztok (a). 1 ml zkoušeného roztoku se zředí methanolem R na 10 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí methanolem R na 50 ml.

    Porovnávací roztok (b). 5 mg iminodibenzylu R se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 100 ml. Připravuje se těsně před použitím.

    Na vrstvu se nanese po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny chlorovodíkové R, vody R, kyseliny octové ledové R a ethylacetatu R (5 + 5 + 35 + 55) po dráze 12 cm. Vrstva se nechá 5 min sušit a potom se postříká roztokem dichromanu draselného R (5 g/l) ve směsi objemových dílů kyseliny sírové R a vody R(1 + 4) a ihned se pozoruje. Na chromatogramu zkoušeného roztoku je modrá hlavní skvrna. Žádná skvrna odpovídající iminodibenzylu na chromatogramu zkoušeného roztoku není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,2 %). Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku, kromě hlavní skvrny a skvrny odpovídající iminodibenzylu, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,2 %).

    Těžké kovy (2.4.8). 2,0 g vyhovují limitní zkoušce C na těžké kovy (20 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 4 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

    Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

    Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

    Stanovení obsahu

    0,250 g se rozpustí v 50 ml lihu 96% R a přidá se 5,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20). Odečte se spotřeba mezi dvěma inflexními body.

    1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 31,69 mg C19H25ClN2.

    Uchovávání

    Chráněn před světlem.

    Separandum.

    1. “
  1. 104. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, článek Iodum zní:
    1. „

    † Iodum Obrázek

    Jod

    Uchovávání Obr. 1 Vzorový chromatogram zkoušeného roztoku. † Gliclazidum Gliklazid Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty Glucosum liquidum dispersione desiccatum Tekutá glukosa usušená rozprášením Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Označování Glycinum Glycin Synonyma. Acidum aminoaceticum, Glycocolum, kyselina aminooctová Výroba Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu † Gonadorelini acetas Gonadoreliniumacetat Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování † Gramicidinum Gramicidin Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení účinnosti Uchovávání †† Histamini dihydrochloridum Histaminiumdichlorid Synonymum. Histaminium dichloratum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání †† Homatropini hydrobromidum Homatropiniumbromid Synonymum. Homatropinium bromatum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Hydrogenii peroxidum 3% Peroxid vodíku 3% Synonyma. Solutio hydrogenii peroxydati diluta, Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování Upozornění † Hydroxyzini dihydrochloridum Hydroxyziniumdichlorid Synonymum. Hydroxyzini hydrochloridum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty Hyetellosum Hyetelosa Synonyma. Hydroxyethylcellulosum, hydroxyethylcelulosa Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Uchovávání Označování Ichthammolum Ichthamol Synonymum. Ichthamolum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Ifosfamidum Ifosfamid Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Příbuzné látky Stanovení obsahu Nečistoty Imipenemum monohydricum Monohydrát imipenemu Synonyma. Imipenemum, imipenem Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování Nečistoty † Imipramini hydrochloridum Imipraminiumchlorid Synonymum. Imipraminium chloratum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání † Iodum Jod
    I2 Mr 253,81 CAS 7553-56-2

    Obsahuje 99,5 % až 100,5 % I.

    Vlastnosti

    Šedofialové křehké destičky nebo malé krystaly s kovovým leskem. Je velmi těžce rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v lihu 96%, těžce rozpustný v glycerolu, velmi snadno rozpustný v koncentrovaných roztocích jodidů. Jod sublimuje již za pokojové teploty.

    Zkoušky totožnosti

    1. A. Několik částic zkoušené látky se zahřívá ve zkumavce; vznikají fialové páry, které sublimují za vzniku modravě černého krystalického sublimátu.
    2. B. K nasycenému roztoku se přidá škrob RS; vznikne modré zbarvení, které zahřátím mizí. Po ochlazení se zbarvení opět objeví.

    Zkoušky na čistotu

    Roztok S. 3,0 g se rozetřou s 20 ml vody R, směs se zfiltruje, filtr se promyje a filtrát se zředí vodou R na 30 ml. K filtrátu se přidá 1 g zinku práškového R. Po odbarvení se směs zfiltruje, filtr se promyje vodou R a filtrát se zředí vodou R na 40 ml.

    Bromidy a chloridy. K 10 ml roztoku S se přidají 3 ml amoniaku 17,5% RS a 6 ml dusičnanu stříbrného RS2. Směs se zfiltruje, filtr se promyje vodou R a filtrát se zředí vodou R na 20 ml. K 10 ml tohoto roztoku se přidá 1,5 ml kyseliny dusičné R; po 1 min roztok neopalizuje intenzivněji než porovnávací roztok připravený současně smícháním 10,75 ml vody R, 0,25 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l RS, 0,2 ml kyseliny dusičné zředěné RS a 0,3 ml dusičnanu stříbrného RS2 (250 μg/g).

    Netěkavé látky. 1,00 g se zahřívá v porcelánové misce na vodní lázni do odpaření jodu. Zbytek sušený při 100 °C až 105 °C váží nejvýše 1 mg (0,1 %).

    Stanovení obsahu

    0,200 g se přenese do baňky obsahující 1 g jodidu draselného R a 2 ml vody R a přidá se 1 ml kyseliny octové zředěné RS. Po úplném rozpuštění zkoušené látky se přidá 50 ml vody R a titruje se thiosíranem sodným 0,1 mol/l VS za použití škrobu RS jako indikátoru.

    1 ml thiosíranu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 12,69 mg I.

    Uchovávání

    Separandum.

    1. “
  1. 105. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, se za článek Isoleucinum doplňuje článek Isomaltum, který zní:
    1. „

    Isomaltum Obrázek

    Isomalt

    Obrázek
    Uchovávání Obr. 1 Vzorový chromatogram zkoušeného roztoku. † Gliclazidum Gliklazid Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty Glucosum liquidum dispersione desiccatum Tekutá glukosa usušená rozprášením Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Označování Glycinum Glycin Synonyma. Acidum aminoaceticum, Glycocolum, kyselina aminooctová Výroba Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu † Gonadorelini acetas Gonadoreliniumacetat Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování † Gramicidinum Gramicidin Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení účinnosti Uchovávání †† Histamini dihydrochloridum Histaminiumdichlorid Synonymum. Histaminium dichloratum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání †† Homatropini hydrobromidum Homatropiniumbromid Synonymum. Homatropinium bromatum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Hydrogenii peroxidum 3% Peroxid vodíku 3% Synonyma. Solutio hydrogenii peroxydati diluta, Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování Upozornění † Hydroxyzini dihydrochloridum Hydroxyziniumdichlorid Synonymum. Hydroxyzini hydrochloridum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty Hyetellosum Hyetelosa Synonyma. Hydroxyethylcellulosum, hydroxyethylcelulosa Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Uchovávání Označování Ichthammolum Ichthamol Synonymum. Ichthamolum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Ifosfamidum Ifosfamid Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Příbuzné látky Stanovení obsahu Nečistoty Imipenemum monohydricum Monohydrát imipenemu Synonyma. Imipenemum, imipenem Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování Nečistoty † Imipramini hydrochloridum Imipraminiumchlorid Synonymum. Imipraminium chloratum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání † Iodum Jod Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Isomaltum Isomalt
    C12H24O11 (Mr 344,31), C12H24O11.2H2O (Mr 380,34) CAS 64519-82-0

    Je to směs obsahující 98,0 % až 102,0 % 6-O-α-D-glukopyranosyl-D-glucitolu (6-O-α-D-glukopyranosyl-D-sorbitolu1), 1,6-GPS) a 1-O-α-D-glukopyranosyl-D-mannitolu2) (1,1-GPM) a obsah ani jedné ze dvou složek není menší než 3,0 %, počítáno na bezvodou látku. Obsah 1,6-GPS a obsah 1,1-GPM v procentech se uvede v označení na obalu.

    Vlastnosti

    Bílý nebo téměř bílý prášek nebo zrna. Je snadno rozpustný ve vodě a velmi těžce rozpustný v ethanolu.

    Zkoušky totožnosti

    Základní zkouška: A.

    Alternativní sestava zkoušek: B a C, viz Obecné zásady (1.2).

    1. A. Stanovení obsahu je zároveň zkouškou totožnosti.
    2. B. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu F254 pro TLC R. Zkoušený roztok. 50 mg se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

      Porovnávací roztok. 50 mg isomaltu CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

      Na vrstvu se nanese odděleně po 1 μl každého roztoku a opatrně se startovní body vysuší teplým vzduchem. Vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny octové R, kyseliny propionové R, vody R, ethylacetatu R a pyridinu R (5 + 5 + 10 + 50 + 50) po dráze 10 cm. Vrstva se usuší v proudu teplého vzduchu a ponoří se na 3 s do roztoku jodistanu sodného R (1 g/l). Vrstva se usuší v proudu horkého vzduchu, a ponoří se na 3 s do směsi objemových dílů kyseliny octové R, anisaldehydu R, kyseliny sírové R a ethanolu R (1 + 1 + 5 + 90). Vrstva se suší v proudu horkého vzduchu dokud se neobjeví barevné skvrny. Barva pozadí může být zvýrazněna proudem teplého vzduchu. Pozoruje se v denním světle. Na chromatogramu porovnávacího roztoku jsou dvě modrošedé skvrny s hodnotou RF asi 0,13 (1,6-GPS) a 0,16 (1,1-GPM). Skvrny na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídají polohou a zbarvením skvrnám na chromatogramu porovnávacího roztoku.

    1. C. K 3 ml čerstvě připraveného roztoku pyrokatecholu R (100 g/l) se přidá 6 ml kyseliny sírové R za chlazení ve vodě s ledem. K 3 ml chlazené směsi se přidá 0,3 ml roztoku zkoušené látky (100 g/l). Opatrně se zahřívá nad přímým plamenem asi 30 s; vzniká růžové zbarvení.

    Zkoušky na čistotu

    Vodivost (2.2.38). Nejvýše 20μS.cm-1. 20,0 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R připravené z vody destilované R a zředí se stejným rozpouštědlem na 100,0 ml. Vodivost se měří za mícháním magnetickou míchačkou při teplotě 20 °C.

    Redukující cukry. 3,3 g se rozpustí mírným zahřátím v 10 ml vody R, ochladí se a přidá se 20 ml citronanu měďnatého RS a několik skleněných kuliček. Zahřívá se tak, aby po 4 min bylo dosaženo varu, vaří se 3 min a po rychlém ochlazení se přidá 100 ml roztoku kyseliny octové ledové R 2,4% (V/V) a 20,0 ml jodu 0,025 mol/l VS. Za nepřetržitého třepání se přidá 20 ml směsi objemových dílů kyseliny chlorovodíkové R a vody R (6 + 94) a po rozpuštění sraženiny nadbytek jodu se titruje thiosíranem sodným 0,05 mol/l VS za použití 1 ml škrobu RS jako indikátoru přidaného před koncem titrace. Spotřebuje se ne méně než 12,8 ml thiosíranem sodným 0,05 mol/l VS (0,3 %, počítáno jako glukosa).

    Příbuzné látky. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Stanovení obsahu. Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha píku odpovídajícího mannitolu nebo sorbitolu není větší než polovina plochy odpovídajícího píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (0,5 %); plocha žádného píku, kromě dvou hlavních píků odpovídajících 1,1-GMP a 1,6-GPS a píků odpovídajících mannitolu a sorbitolu, není větší než polovina plochy píku sorbitolu na chromato-gramu porovnávacího roztoku (0,5 %); součet ploch všech píků, kromě píků odpovídajících 1,1-GMP a 1,6-GPS, není větší než 2násobek plochy píku sorbitolu na chromatogramu porovnávacího roztoku (2 %). Nepřihlíží se k pikům, jejichž plocha je menší než desetina plochy píku sorbitolu na chromatogramu porovnávacího roztoku (0,1 %).

    Olovo v cukrech (2.4.10). Vyhovuje limitní zkoušce na olovo v cukrech (0,5 μg/g).

    Nikl (2.4.15). Vyhovuje limitní zkoušce na nikl v polyolech (1 μg/g).

    Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 7,0 %; stanoví se s 0,3 g zkoušené látky jako rozpouštědlo se použije směs 20 ml methanolu bezvodého R a 20 ml formamidu R při (50 ±5 ) °C.

    Stanovení obsahu

    Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29).

    Zkoušený roztok. 1,00 g se rozpustí ve 20 ml vody R a zředí se jí na 50,0 ml.

    Porovnávací roztok. V 50ml baňce se rozpustí 1,00 g isomaltu CRL se rozpustí ve 20 ml vody R. V jiné baňce se rozpustí 100 mg sorbitolu CRL a 100 mg mannitolu CRL v 5 ml vody R a zředí se jí na 10,0 ml. Smísí se 1,0 ml tohoto roztoku mannitolu/sorbitolu se 20 ml roztoku isomaltu CRL a zředí se vodou R na 50,0 ml.

    Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

    1. - nerezové ocelové předkolony délky 30 mm a vnitřního průměru 4,6 mm a nerezové ocelové kolony délky 0,3 m a vnitřního průměru 7,8 mm naplněnými katexem silně kyselým (vápníkové formy) R (9 μm) a udržované při teplotě
      1. (80 ±1) °C,
    1. - mobilní fáze. kterou je odplyněná voda R; průtoková rychlost je 0,5 ml/min,
    2. - diferenčního refraktometru udržovaného při konstantní teplotě.

    Nastříkne se po 20 μl každého roztoku a chromatogram se zaznamenává, dokud není sorbitol zcela eluován (asi 25 min). Je-li chromatogram zaznamenáván za předepsaných podmínek, retenční čas 1,1-GPM je asi 12,3 min a relativní retenční časy vzhledem k 1,1-GPM jsou: 1,6-GPM asi 1,2, mannitolu asi 1,6, sorbilolu asi 2,0 a isomaltosy asi 0,8.

    Vypočítá se obsah isomaltu (1,1-GPM a 1,6-GPM) z ploch píků 1,1-GPM a 1,6-GPM a z deklarovaného obsahu 1,1-GPM a 1,6-GPM v isomaltu CRL.

    Označování

    V označení na obalu se uvede obsah 1,6-GPM a 1,1-GPM v procentech.

    Nečistoty

    Obrázek
    1. A. 6-D-glukopyranosyl-(1→5)-β-D-threo-2-pentulofuranosa3) (isomaltulosa),
    2. B. D-mannitol,
    3. C. D-glucitsol (sorbitol),
      Obrázek
    1. D. D-xylofuranosyl-α-D-glukopyranosid (trehalulosa).
    2. “
  1. 106. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, článek Juniperi fructus zní:
    1. „

    Juniperi fructus Obrázek

    Plod jalovce

    Synonyma. Juniperi pseudofructus, Fructus juniperi

    Je to zralý usušený nepravý plod (galbulus) druhu Juniperus communis L. Obsahuje nejméně 10 ml silice v 1 kilogramu drogy, počítáno na bezvodou drogu.

    Vlastnosti

    Droga má výrazný aromatický pach, zvláště po rozdrcení.

    Makroskopický a mikroskopický popis viz, Zkoušky totožnosti A a B.

    Zkoušky totožnosti

    1. A. Zdužnatělá šiška, podobající se bobuli (galbulus), je kulovitá o průměru až 10 mm, fialově hnědá až černohnědá, často modře ojíněná. Je tvořena třemi masitými plodními šupinami. Na temeni plodu je třípaprsčitý šev s nezřetelnými hrboly mezi jednotlivými paprsky. Na bázi plodu často zbytek stopky. Vnitřní, parenchymatická část je drolivá, nahnědlá, obsahuje tři, zřídka dvě malá podlouhlá ostře trojhranná nahoře zašpičatělá na spodu mírně zaoblená velmi tvrdá semena. Semena jsou přirostlá vnější stranou bazální části k parenchymu plodní šupiny. Semena jsou na zevní straně obklopena velkými, oválnými siličnými nádržkami s lepivou pryskyřicí.
    2. B. Droga se upráškuje (355). Prášek je hnědý. Pozoruje se pod mikroskopem v chloralhydrátu RS. Práškovaná droga je charakteristická těmito znaky: úlomky pokožky plodních šupin z buněk se stěnami ztlustlými, tečkovanými, bezbarvými, vyplněnými hnědou hmotou; anomocytické průduchy (2.8.3) jen zřídka; úlomky pokožky z temene plodu s dutinami a zubovitými buňkami; úlomky hypodermis s buňkami ztlustlými, kolenchymatickými; úlomky mezokarpu s velkými tenkostěnnými, většinou okrouhlými parenchymatickými buňkami, s velkými mezibuněčnými dutinami a nepravidelnými, velkými žlutými idioblasty se štěrbinovitými dvůrky (soudečkové buňky); úlomky schizogenních siličných buněk; úlomky osemení se ztlustlými, tečkovanými bezbarvými sklereidami, z nichž každá obsahuje jeden nebo několik hranolovitých krystalů šťavelanu vápenatého; úlomky endospermu a zárodku s tenkostěnnými buňkami obsahujícími mastný olej a aleuronová zrna.
    3. C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu pro TLC R.

      Zkoušený roztok. Směs silice a xylenu ze Stanovení obsahu se zředí hexanem R na 5,0 ml.

      Porovnávací roztok. 4,0 mg guajazulenu R a 50 μl cineolu R se rozpustí v 10 ml hexanu R.

    Na vrstvu se nanese do pruhů 20 μl zkoušeného roztoku a 10 μl porovnávacího roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů ethylacetatu R a toluenu R (5 + 95) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu, postříká se anisaldehydem RS, zahřívá se 5 min až 10 min při 100 °C až 105 °C a pozoruje se v denním světle. Na chromatogramu porovnávacího roztoku je v horní polovině červená skvrna (guajazulen) a v dolní polovině hnědofialová až šedofialová skvrna (cineol). Na chromatogramu zkoušeného roztoku je intenzivní fialová skvrna (monoterpeny a seskviterpeny) odpovídající polohou skvrně guajazulenu na chromatogramu porovnávacího roztoku, červenofialová skvrna v poloze těsně nad skvrnou cineolu na chromatogramu porovnávacího roztoku, šedofialová skvrna (terpinen-4-ol) v poloze těsně pod skvrnou cineolu na chromatogramu porovnávacího roztoku a těsně pod ní modrá skvrna. Na chromatogramu zkoušeného roztoku může být slabě fialová skvrna odpovídající polohou cineolu na chromatogramu porovnávacího roztoku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku jsou patrné další skvrny.

    Zkoušky na čistotu

    Cizí příměsi (2.8.2). Nejvýše 5 % nezralých nebo hnědých plodů a nejvýše 2 % ostatních cizích příměsí.

    Voda, stanovení destilací (2.2.13). Nejvýše 12,0 %; stanoví se s 20,0 g čerstvě rozmačkané drogy.

    Celkový popel (2.4.16). Nejvýše 4,0 %.

    Stanovení obsahu

    Provede se Stanovení silic v rostlinných drogách (2.8.12). 20,0 g drogy rozmačkané bezprostředně před stanovením se destiluje 90 min rychlostí 3 ml/min až 4 ml/min v 500ml baňce s 200 ml vody R; do dělené trubice se přidá 0,5 ml xylenu R.

    Uchovávání

    V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

    1. “
  1. 107. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, článek Kalii carbonas zní:
    1. „

    Kalii carbonas Obrázek

    Uhličitan draselný

    Uchovávání Obr. 1 Vzorový chromatogram zkoušeného roztoku. † Gliclazidum Gliklazid Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty Glucosum liquidum dispersione desiccatum Tekutá glukosa usušená rozprášením Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Označování Glycinum Glycin Synonyma. Acidum aminoaceticum, Glycocolum, kyselina aminooctová Výroba Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu † Gonadorelini acetas Gonadoreliniumacetat Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování † Gramicidinum Gramicidin Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení účinnosti Uchovávání †† Histamini dihydrochloridum Histaminiumdichlorid Synonymum. Histaminium dichloratum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání †† Homatropini hydrobromidum Homatropiniumbromid Synonymum. Homatropinium bromatum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Hydrogenii peroxidum 3% Peroxid vodíku 3% Synonyma. Solutio hydrogenii peroxydati diluta, Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování Upozornění † Hydroxyzini dihydrochloridum Hydroxyziniumdichlorid Synonymum. Hydroxyzini hydrochloridum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty Hyetellosum Hyetelosa Synonyma. Hydroxyethylcellulosum, hydroxyethylcelulosa Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Uchovávání Označování Ichthammolum Ichthamol Synonymum. Ichthamolum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Ifosfamidum Ifosfamid Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Příbuzné látky Stanovení obsahu Nečistoty Imipenemum monohydricum Monohydrát imipenemu Synonyma. Imipenemum, imipenem Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování Nečistoty † Imipramini hydrochloridum Imipraminiumchlorid Synonymum. Imipraminium chloratum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání † Iodum Jod Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Isomaltum Isomalt Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Označování Nečistoty Juniperi fructus Plod jalovce Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Kalii carbonas Uhličitan draselný
    K2CO3 Mr 138,21 CAS 584-08-7

    Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 99,0 % až 101,0 % sloučeniny K2CO3.

    Vlastnosti

    Bílý zrnitý hygroskopický prášek. Je snadno rozpustný ve vodě, prakticky nerozpustný v lihu 96%.

    Zkoušky totožnosti

    1. A. 1 g se rozpustí v 10 ml vody R; roztok je silně zásaditý (2.2.4).
    2. B. 2 ml roztoku získaného ve zkoušce A vyhovují zkoušce na uhličitany a hydrogenuhličitany (2.3.1).
    3. C. 1 ml roztoku získaného ve zkoušce A vyhovuje zkoušce (b) na draslík (2.3.1).

    Zkoušky na čistotu

    Roztok S. 10,0 g se rozpustí ve 25 ml vody destilované R. Pomalu se přidá 14 ml kyseliny chlorovodíkové R. Až ustane šumění, povaří se několik minut a po ochlazení se zředí vodou destilovanou R na 50 ml.

    Vzhled roztoku. Roztok S neopalizuje intenzivněji než porovnávací suspenze II (2.2.1) a není zbarven intenzivněji než porovnávací barevný roztok Ž6 (2.2.2, Metoda II).

    Chloridy (2.4.4). 0,50 g se rozpustí v 10 ml vody R a opatrně se po kapkách přidá 1 ml kyseliny dusičné R. Zahřeje se k varu, po ochlazení se přidá 5 ml kyseliny dusičné zředěné RS a zředí se vodou R na 15 ml. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (100 (μ/g).

    Sírany (2.4.13). 7,50 ml roztoku S se zředí vodou destilovanou R na 15 ml. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na sírany (100 μg/g).

    Vápník (2.4.3). K 5 ml roztoku S se přidá 1 ml amoniaku 26% R. Zahřeje se k varu a po ochlazení se zředí vodou destilovanou R na 15 ml. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na vápník (100 μg/g).

    Železo (2.4.9). 5 ml roztoku S se zředí vodou R na 10 ml. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na železo (10 μg/g).

    Těžké kovy (2.4.8). 10 ml roztoku S se zředí vodou R na 20 ml. 12 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (20 μg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použije základní roztok olova (2 μg Pb/ml).

    Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 5,0 %; 0,300 g se suší 5 h v sušárně při 120 °C až 125 °C.

    Stanovení obsahu

    0,500 g se rozpustí v 50 ml vody prosté oxidu uhličitého R a titruje se kyselinou chlorovodíkovou 1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20) do druhého inflexního bodu.

    1 ml kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l VS odpovídá 69,1 mg K2CO3.

    Uchovávání

    V dobře uzavřených obalech.

    1. “
  1. 108. V příloze části 6 Speciální část, kapitola 6.1 Léčivé a pomocné látky, článek Ketamini hydrochloridum zní:
    1. „

    † Ketamini hydrochloridum Obrázek

    Ketaminiumchlorid

    Obrázek a enantiomer
    Uchovávání Obr. 1 Vzorový chromatogram zkoušeného roztoku. † Gliclazidum Gliklazid Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty Glucosum liquidum dispersione desiccatum Tekutá glukosa usušená rozprášením Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Označování Glycinum Glycin Synonyma. Acidum aminoaceticum, Glycocolum, kyselina aminooctová Výroba Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu † Gonadorelini acetas Gonadoreliniumacetat Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování † Gramicidinum Gramicidin Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení účinnosti Uchovávání †† Histamini dihydrochloridum Histaminiumdichlorid Synonymum. Histaminium dichloratum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání †† Homatropini hydrobromidum Homatropiniumbromid Synonymum. Homatropinium bromatum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Hydrogenii peroxidum 3% Peroxid vodíku 3% Synonyma. Solutio hydrogenii peroxydati diluta, Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování Upozornění † Hydroxyzini dihydrochloridum Hydroxyziniumdichlorid Synonymum. Hydroxyzini hydrochloridum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Nečistoty Hyetellosum Hyetelosa Synonyma. Hydroxyethylcellulosum, hydroxyethylcelulosa Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Uchovávání Označování Ichthammolum Ichthamol Synonymum. Ichthamolum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Ifosfamidum Ifosfamid Vlastnosti Zkouška totožnosti Zkoušky na čistotu Příbuzné látky Stanovení obsahu Nečistoty Imipenemum monohydricum Monohydrát imipenemu Synonyma. Imipenemum, imipenem Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Označování Nečistoty † Imipramini hydrochloridum Imipraminiumchlorid Synonymum. Imipraminium chloratum Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání † Iodum Jod Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Isomaltum Isomalt Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Označování Nečistoty Juniperi fructus Plod jalovce Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání Kalii carbonas Uhličitan draselný Vlastnosti Zkoušky totožnosti Zkoušky na čistotu Stanovení obsahu Uchovávání † Ketamini hydrochloridum Ketaminiumchlorid
    C13H17Cl2NO Mr 274,19 CAS 1867-66-9

    Je to (RS)-[1-(2-chlorfenyl)-2-oxocyklohexyl]methylamoniumchlorid1). Obsahuje 99,0% až 101,0 % sloučeniny C13H17Cl2NO.

    Vlastnosti

    Bílý krystalický prášek. Je snadno rozpustný ve vodě a v methanolu, dobře rozpustný v lihu 96%.

    Taje při asi 260 °C, za rozkladu.

    Zkoušky totožnosti

    1. A. Infračervené absorpční spektrum zkoušené látky se odpovídá referenčnímu spektru Ph. Eur. ketaminiumchloridu.
    2. B. Vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

    Zkoušky na čistotu

    Roztok S. 5,0 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 25 ml.

    Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

    Hodnota pH (2.2.3). 3,5 až 4,1; měří se 10 ml roztoku S zředěného vodou prostou oxidu uhličitého R na 20 ml.

    Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

    Zkoušený roztok. 50,0 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 50,0 ml.

    Porovnávací roztok (a). 25,0 mg ketaminu nečistoty A CRL se rozpustí v mobilní fázi (je-li třeba za použití ultrazvuku) a zředí se jí na 50,0 ml. K 1,0 ml tohoto roztoku se přidá 0,5 ml zkoušeného roztoku a zředí se mobilní fází na 100,0 ml. Připravuje se v čas potřeby.

    Porovnávací roztok (b). 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 10,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 20,0 ml.

    Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

    1. - nerezové předkolony délky 4 mm a vnitřního průměru 4,0 mm a nerezové ocelové kolony délky 0,125 m a vnitřního průměru 4,0 mm naplněných sférickým silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
    2. - mobilní fáze připravené takto: 0,95 g hexansulfonanu sodného R se rozpustí v 1 l směsi objemových dílů acetonitrilu R a vody R (25 + 75) a přidají se 4 ml kyseliny octové R; průtoková rychlost je 1,0 ml/min,
    3. - spektrofotometrického detektoru, 215 nm.