zákon o kybernetické bezpečnosti

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon upravuje práva a povinnosti osob a působnost a pravomoci orgánů veřejné moci v oblasti kybernetické bezpečnosti.

(2) Tento zákon se nevztahuje na informační nebo komunikační systémy, které nakládají s utajovanými informacemi.

§ 2

V tomto zákoně se rozumí

1. a) kybernetickým prostorem digitální prostředí umožňující vznik, zpracování a výměnu informací, tvořené informačními systémy, a službami a sítěmi elektronických komunikací¹),
2. b) kritickou informační infrastrukturou prvek nebo systém prvků kritické infrastruktury v odvětví komunikační a informační systémy²) v oblasti kybernetické bezpečnosti,
3. c) bezpečností informací zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací,
4. d) významným informačním systémem informační systém spravovaný orgánem veřejné moci, který není kritickou informační infrastrukturou a u kterého narušení bezpečnosti informací může omezit nebo výrazně ohrozit výkon působnosti orgánu veřejné moci,
5. e) správcem informačního systému orgán nebo osoba, které určují účel zpracování informací a podmínky provozování informačního systému,
6. f) správcem komunikačního systému orgán nebo osoba, které určují účel komunikačního systému a podmínky jeho provozování, a
7. g) významnou sítí síť elektronických komunikací¹) zajišťující přímé zahraniční propojení do veřejných komunikačních sítí nebo zajišťující přímé připojení ke kritické informační infrastruktuře.

§ 3

Orgány a osobami, kterým se ukládají povinnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti, jsou

1. a) poskytovatel služby elektronických komunikací a subjekt zajišťující síť elektronických komunikací¹), pokud není orgánem nebo osobou podle písmene b),
2. b) orgán nebo osoba zajišťující významnou síť, pokud nejsou správcem komunikačního systému podle písmene d),
3. c) správce informačního systému kritické informační infrastruktury,
4. d) správce komunikačního systému kritické informační infrastruktury a
5. e) správce významného informačního systému.