zákon o kybernetické bezpečnosti

§ 4

(1) Bezpečnostním opatřením se rozumí souhrn úkonů, jejichž cílem je zajištění bezpečnosti informací v informačních systémech a dostupnosti a spolehlivosti služeb a sítí elektronických komunikací¹) v kybernetickém prostoru.

(2) Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až e) jsou povinny v rozsahu nezbytném pro zajištění kybernetické bezpečnosti zavést a provádět bezpečnostní opatření pro informační systém kritické informační infrastruktury, komunikační systém kritické informační infrastruktury nebo významný informační systém a vést o nich bezpečnostní dokumentaci.

(3) Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až e) jsou povinny zohlednit požadavky vyplývající z bezpečnostních opatření při výběru dodavatelů pro informační systém kritické informační infrastruktury, komunikační systém kritické informační infrastruktury nebo významný informační systém. Zohlednění požadavků vyplývajících z bezpečnostních opatření podle věty první v míře nezbytné pro splnění povinností podle tohoto zákona nelze považovat za nezákonné omezení hospodářské soutěže nebo neodůvodněnou překážku hospodářské soutěži.

§ 5

(1) Bezpečnostními opatřeními jsou

1. a) organizační opatření a
2. b) technická opatření.

(2) Organizačními opatřeními jsou

1. a) systém řízení bezpečnosti informací,
2. b) řízení rizik,
3. c) bezpečnostní politika,
4. d) organizační bezpečnost,
5. e) stanovení bezpečnostních požadavků pro dodavatele,
6. f) řízení aktiv,
7. g) bezpečnost lidských zdrojů,
8. h) řízení provozu a komunikací kritické informační infrastruktury nebo významného informačního systému,
9. i) řízení přístupu osob ke kritické informační infrastruktuře nebo k významnému informačnímu systému,
10. j) akvizice, vývoj a údržba kritické informační infrastruktury a významných informačních systémů,
11. k) zvládání kybernetických bezpečnostních událostí a kybernetických bezpečnostních incidentů,
12. l) řízení kontinuity činností a
13. m) kontrola a audit kritické informační infrastruktury a významných informačních systémů.

(3) Technickými opatřeními jsou

1. a) fyzická bezpečnost,
2. b) nástroj pro ochranu integrity komunikačních sítí,
3. c) nástroj pro ověřování identity uživatelů,
4. d) nástroj pro řízení přístupových oprávnění,
5. e) nástroj pro ochranu před škodlivým kódem,
6. f) nástroj pro zaznamenávání činnosti kritické informační infrastruktury a významných informačních systémů, jejich uživatelů a administrátorů,
7. g) nástroj pro detekci kybernetických bezpečnostních událostí,
8. h) nástroj pro sběr a vyhodnocení kybernetických bezpečnostních událostí,
9. i) aplikační bezpečnost,
10. j) kryptografické prostředky,
11. k) nástroj pro zajišťování úrovně dostupnosti informací a
12. l) bezpečnost průmyslových a řídících systémů.

§ 6

Prováděcí právní předpis stanoví

1. a) obsah bezpečnostních opatření,
2. b) obsah a strukturu bezpečnostní dokumentace,
3. c) rozsah bezpečnostních opatření pro orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až e) a
4. d) významné informační systémy a jejich určující kritéria.

§ 7

(1) Kybernetickou bezpečnostní událostí je událost, která může způsobit narušení bezpečnosti informací v informačních systémech nebo narušení bezpečnosti služeb anebo bezpečnosti a integrity sítí elektronických komunikací¹).

(2) Kybernetickým bezpečnostním incidentem je narušení bezpečnosti informací v informačních systémech nebo narušení bezpečnosti služeb anebo bezpečnosti a integrity sítí elektronických komunikací¹) v důsledku kybernetické bezpečnostní události.

(3) Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až e) jsou povinny detekovat kybernetické bezpečnostní události v jejich významné síti, informačním systému kritické informační infrastruktury, komunikačním systému kritické informační infrastruktury nebo významném informačním systému.

§ 8

Hlášení kybernetického bezpečnostního incidentu

(1) Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. b) až e) jsou povinny hlásit kybernetické bezpečnostní incidenty v jejich významné síti, informačním systému kritické informační infrastruktury, komunikačním systému kritické informační infrastruktury nebo významném informačním systému, a to bezodkladně po jejich detekci; tím není dotčena informační povinnost podle jiného právního předpisu³).

(2) Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. b) hlásí kybernetické bezpečnostní incidenty provozovateli národního CERT.

(3) Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až e) hlásí kybernetické bezpečnostní incidenty Národnímu bezpečnostnímu úřadu (dále jen „Úřad“).

(4) Prováděcí právní předpis stanoví

1. a) typy a kategorie kybernetických bezpečnostních incidentů a
2. b) náležitosti a způsob hlášení kybernetického bezpečnostního incidentu.

§ 9

(1) Úřad vede evidenci kybernetických bezpečnostních incidentů (dále jen „evidence incidentů“), která obsahuje

1. a) hlášení kybernetického bezpečnostního incidentu,
2. b) identifikační údaje systému, ve kterém se kybernetický bezpečnostní incident vyskytl,
3. c) údaje o zdroji kybernetického bezpečnostního incidentu a
4. d) postup při řešení kybernetického bezpečnostního incidentu a jeho výsledek.

(2) Součástí evidence incidentů jsou údaje podle § 20 písm. f) až h).

(3) Úřad poskytuje údaje z evidence incidentů orgánům veřejné moci pro výkon jejich působnosti.

(4) Úřad může poskytovat údaje z evidence incidentů provozovateli národního CERT, orgánům vykonávajícím působnost v oblasti kybernetické bezpečnosti v zahraničí a jiným osobám působícím v oblasti kybernetické bezpečnosti v rozsahu nezbytném pro zajištění ochrany kybernetického prostoru.

§ 10

(1) Zaměstnanci České republiky zařazení k výkonu práce v Úřadu, kteří se podílejí na řešení kybernetického bezpečnostního incidentu, jsou vázáni povinností mlčenlivosti o údajích z evidence incidentů. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovněprávního vztahu k Úřadu.

(2) Ředitel Úřadu může osoby podle odstavce 1 zprostit povinnosti mlčenlivosti o údajích z evidence incidentů, s uvedením rozsahu údajů a rozsahu zproštění.

§ 11

Opatření

(1) Opatřeními se rozumí úkony, jichž je třeba k ochraně informačních systémů nebo služeb a sítí elektronických komunikací¹) před hrozbou v oblasti kybernetické bezpečnosti nebo před kybernetickým bezpečnostním incidentem anebo k řešení již nastalého kybernetického bezpečnostního incidentu.

(2) Opatřeními jsou

1. a) varování,
2. b) reaktivní opatření a
3. c) ochranné opatření.

(3) Reaktivní opatření jsou povinny provádět

1. a) orgány a osoby uvedené v § 3 písm. a) a b) za stavu kybernetického nebezpečí nebo za nouzového stavu⁴) vyhlášeného na základě žádosti podle § 21 odst. 6 a
2. b) orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až e).

(4) Ochranné opatření jsou povinny provádět orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až e).

§ 12

Varování

(1) Úřad vydá varování, dozví-li se zejména z vlastní činnosti nebo z podnětu provozovatele národního CERT anebo od orgánů, které vykonávají působnost v oblasti kybernetické bezpečnosti v zahraničí, o hrozbě v oblasti kybernetické bezpečnosti.

(2) Varování Úřad zveřejní na svých internetových stránkách a oznámí je orgánům a osobám uvedeným v § 3, jejichž kontaktní údaje jsou vedeny v evidenci podle § 16 odst. 4.

§ 13

(1) Úřad vydá rozhodnutí, ve kterém uloží provést reaktivní opatření k řešení kybernetického bezpečnostního incidentu anebo k zabezpečení informačních systémů nebo sítí a služeb elektronických komunikací¹) před kybernetickým bezpečnostním incidentem, které je prvním úkonem ve věci. Nepodaří-li se rozhodnutí adresátovi doručit do vlastních rukou do 3 dnů ode dne jeho vydání, doručí se mu tak, že se vyvěsí na úřední desce Úřadu a tímto okamžikem je vykonatelné. Rozhodnutí podle věty první může Úřad vydat i v řízení na místě podle správního řádu.

(2) Rozklad podaný proti rozhodnutí podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.

(3) Má-li se reaktivní opatření k řešení kybernetického bezpečnostního incidentu anebo k zabezpečení informačních systémů nebo sítí a služeb elektronických komunikací¹) před kybernetickým bezpečnostním incidentem týkat blíže neurčeného okruhu orgánů nebo osob, vydá je Úřad formou opatření obecné povahy.

(4) Orgány a osoby uvedené v § 3 jsou povinny bez zbytečného odkladu oznámit Úřadu provedení reaktivního opatření a jeho výsledek. Náležitosti oznámení stanoví prováděcí právní předpis.

§ 14

(1) Úřad uloží za účelem zvýšení ochrany informačních systémů nebo služeb a sítí elektronických komunikací¹), na základě analýzy již vyřešeného kybernetického bezpečnostního incidentu, provést ochranné opatření formou opatření obecné povahy.

(2) Opatřením obecné povahy Úřad orgánům a osobám uvedeným v § 3 písm. c) až e) stanoví způsob zvýšení ochrany informačních systémů nebo služeb a sítí elektronických komunikací¹) a lhůtu k jeho provedení.

§ 15

(1) Opatření obecné povahy podle § 13 nebo 14 nabývá účinnosti okamžikem jeho vyvěšení na úřední desce Úřadu; ustanovení § 172 správního řádu se nepoužije. O vydání opatření obecné povahy Úřad rovněž vyrozumí orgány a osoby uvedené v § 3, jejichž kontaktní údaje jsou vedeny v evidenci podle § 16 odst. 4.

(2) Připomínky k opatření obecné povahy vydanému podle § 13 nebo 14 lze uplatnit ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho vyvěšení na úřední desce Úřadu. Úřad může na základě uplatněných připomínek opatření obecné povahy změnit nebo zrušit.

§ 16

Kontaktní údaje

(1) Kontaktními údaji jsou

1. a) u právnické osoby obchodní firma nebo název, adresa sídla, identifikační číslo osoby nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí,
2. b) u podnikající fyzické osoby obchodní firma nebo jméno včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, adresa sídla a identifikační číslo osoby,
3. c) u orgánu veřejné moci jeho název, adresa sídla, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a identifikátor orgánu veřejné moci, pokud mu není přiděleno identifikační číslo osoby,

a údaje o fyzické osobě, která je za orgán nebo osobu uvedené v § 3 oprávněna jednat ve věcech upravených tímto zákonem, a to jméno, příjmení, telefonní číslo a adresa elektronické pošty.

(2) Kontaktní údaje a jejich změny oznamují

1. a) orgány a osoby uvedené v § 3 písm. a) a b) provozovateli národního CERT a
2. b) orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až e) Úřadu.

(3) Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až e) oznamují změny pouze těch údajů podle odstavce 1, které nejsou referenčními údaji vedenými v základních registrech, a to neprodleně.

(4) Úřad vede evidenci kontaktních údajů, která obsahuje údaje uvedené v odstavci 1.

(5) Úřad je za stavu kybernetického nebezpečí oprávněn vyžadovat kontaktní údaje shromážděné provozovatelem národního CERT podle odstavce 2 písm. a).

(6) Vzor oznámení kontaktních údajů a jeho formu stanoví prováděcí právní předpis.

§ 17

Národní CERT

(1) Národní CERT zajišťuje v rozsahu stanoveném tímto zákonem sdílení informací na národní a mezinárodní úrovni v oblasti kybernetické bezpečnosti.

(2) Provozovatel národního CERT

1. a) přijímá oznámení kontaktních údajů od orgánů a osob uvedených v § 3 písm. a) a b) a tyto údaje eviduje a uchovává,
2. b) přijímá hlášení o kybernetických bezpečnostních incidentech od orgánů a osob uvedených v § 3 písm. b) a tyto údaje eviduje, uchovává a chrání,
3. c) vyhodnocuje kybernetické bezpečnostní incidenty u orgánů a osob uvedených v § 3 písm. b),
4. d) poskytuje orgánům a osobám uvedeným v § 3 písm. a) a b) metodickou podporu, pomoc a součinnost při výskytu kybernetického bezpečnostního incidentu,
5. e) působí jako kontaktní místo pro orgány a osoby uvedené v § 3 písm. a) a b),
6. f) provádí hodnocení zranitelností v oblasti kybernetické bezpečnosti,
7. g) předává Úřadu údaje o kybernetických bezpečnostních incidentech bez uvedení ohlašovatele kybernetického bezpečnostního incidentu a
8. h) předává na vyžádání Úřadu za stavu kybernetického nebezpečí kontaktní údaje orgánů a osob uvedených v § 3 písm. a) a b).

(3) Provozovatel národního CERT může vlastním jménem a na vlastní odpovědnost vykonávat i další hospodářskou činnost v oblasti kybernetické bezpečnosti neupravenou tímto zákonem, pokud tato činnost nenaruší plnění povinností uvedených v odstavci 2.

(4) Provozovatel národního CERT při plnění povinností uvedených v odstavci 2 koordinuje svou činnost s Úřadem.

(5) Provozovatel národního CERT musí při plnění povinností podle odstavce 2 postupovat nestranně.

§ 18

Provozovatel národního CERT

(1) Provozovatelem národního CERT se může stát pouze právnická osoba,

1. a) která splňuje podmínky uvedené v odstavci 2 a
2. b) se kterou Úřad uzavřel veřejnoprávní smlouvu podle § 19.

(2) Provozovatelem národního CERT může být pouze právnická osoba, která

1. a) nevyvíjí ani nevyvíjela činnost proti zájmu České republiky ve smyslu zákona upravujícího ochranu utajovaných informací,
2. b) provozuje nebo spravuje informační systémy nebo služby a sítě elektronických komunikací¹) anebo se na jejich provozu a správě podílí, a to nejméně po dobu 5 let,
3. c) má technické předpoklady v oblasti kybernetické bezpečnosti,
4. d) je členem nadnárodní organizace působící v oblasti kybernetické bezpečnosti,
5. e) nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky ani v evidenci daní, pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění evidovány nedoplatky,
6. f) nebyla pravomocně odsouzena za spáchání trestného činu uvedeného v § 7 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim,
7. g) není zahraniční osobou podle jiného právního předpisu a
8. h) nebyla založena nebo zřízena výlučně za účelem dosažení zisku; tím není dotčena možnost provozovatele národního CERT postupovat podle § 17 odst. 3.

(3) Zájemce prokazuje splnění podmínek předložením

1. a) čestného prohlášení v případě odstavce 2 písm. a) až d), g) a h) a
2. b) potvrzení orgánu Finanční správy České republiky a Celní správy České republiky v případě odstavce 2 písm. e).

(4) Z obsahu čestného prohlášení podle odstavce 3 písm. a) musí být zřejmé, že uchazeč splňuje příslušné předpoklady. Potvrzení podle odstavce 3 písm. b), že uchazeč nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky ani v evidenci daní, pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění evidovány nedoplatky, nesmí být starší než 30 dnů. Za účelem prokázání podmínky uvedené v odstavci 2 písm. f) si Úřad vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle jiného právního předpisu⁵).

(5) Provozovatel národního CERT vykonává činnosti podle § 17 odst. 2 písm. a), b), c), e), g) a h) bezúplatně.

(6) Úřad zveřejní na svých internetových stránkách údaje o provozovateli národního CERT, a to jeho obchodní firmu nebo název, adresu sídla, identifikační číslo osoby, identifikátor datové schránky a adresu jeho internetových stránek.

§ 19

Veřejnoprávní smlouva

(1) Úřad uzavírá veřejnoprávní smlouvu (dále jen „smlouva“) s právnickou osobou vybranou postupem podle § 163 odst. 4 správního řádu za účelem spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti a zajištění činností podle § 17 odst. 2. Řízení o výběru žádosti vyhlašuje Úřad.

(2) Smlouva obsahuje alespoň

1. a) označení smluvních stran,
2. b) vymezení předmětu smlouvy,
3. c) práva a povinnosti smluvních stran,
4. d) podmínky spolupráce smluvních stran,
5. e) způsob a podmínky odstoupení smluvních stran od smlouvy,
6. f) výpovědní lhůtu a výpovědní důvody,
7. g) zákaz zneužití údajů získaných v souvislosti s výkonem činností uvedených v § 17 odst. 2,
8. h) vymezení podmínek pro výkon činnosti národního CERT podle § 17 odst. 3 a
9. i) způsob předání a rozsah údajů předávaných Úřadu v případě zániku závazku.

(3) Smlouvu uzavřenou podle odstavce 1 Úřad zveřejňuje ve Věstníku Úřadu, s výjimkou těch částí smlouvy, jejichž zveřejnění neumožňuje jiný právní předpis.

(4) Není-li uzavřena smlouva podle odstavce 1, nebo v případě zániku závazku, vykonává činnost národního CERT Úřad.