Zákon o Ústavním soudu

§ 1

Ústavní soud se skládá z předsedy, dvou místopředsedů a dalších soudců.

§ 2

Prezident republiky jmenuje ze soudců Ústavního soudu (dále jen „soudce“) předsedu a dva místopředsedy Ústavního soudu.

§ 3

(1) Předseda Ústavního soudu

1. a) zastupuje Ústavní soud navenek,
2. b) vykonává správu Ústavního soudu,
3. c) svolává zasedání pléna Ústavního soudu (dále jen „plénum“), určuje pořad jeho jednání a řídí jednání,
4. d) jmenuje předsedy senátů Ústavního soudu (dále jen „senát“),
5. e) plní další úkoly, které mu ukládá zákon.

(2) Nepřítomného předsedu Ústavního soudu zastupují místopředsedové Ústavního soudu v rozsahu a pořadí stanoveném plénem.

(3) Předseda Ústavního soudu může se souhlasem pléna pověřit místopředsedy trvalým plněním některých svých úkolů.

§ 4

(1) Funkce soudce je veřejnou funkcí.

(2) Soudce nelze stíhat pro přestupek.

(3) Výkon funkce soudce je neslučitelný s jinou placenou funkcí nebo jinou výdělečnou činností, s výjimkou správy vlastního majetku, činnosti vědecké, pedagogické, literární a umělecké, pokud taková činnost není na újmu funkce soudce, jejího významu a důstojnosti a neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost rozhodování Ústavního soudu.

(4) Výkon funkce soudce je neslučitelný též s členstvím v politické straně nebo v politickém hnutí.

§ 5

Soudce je povinen zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem soudcovské funkce. Tato povinnost trvá i po zániku soudcovské funkce.

§ 6

(1) Prezident republiky si vyžádá od Senátu souhlas ke jmenování soudce.

(2) Není-li souhlas podle odstavce 1 dán do 60 dnů poté, kdy si jej prezident republiky vyžádal, jen proto, že Senát v uvedené lhůtě o této věci nehlasoval, platí, že k jmenování soudce Senát souhlas dal.

§ 7

(1) Soudce se může své funkce vzdát prohlášením učiněným osobně do rukou prezidenta republiky. Brání-li mu v tom závažné okolnosti, může tak učinit prohlášením sepsaným formou notářského zápisu.

(2) Funkce soudce zaniká dnem následujícím po dni, v němž soudce učinil prohlášení podle odstavce 1 nebo v němž bylo prohlášení podle odstavce 1 prezidentu republiky doručeno.

(3) Funkce soudce dále zaniká

1. a) uplynutím doby, na kterou byl soudcem jmenován,
2. b) dnem, kdy soudce přestal být volitelný do Senátu,
3. c) dnem právní moci rozsudku, kterým byl soudce odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně,
4. d) vyhlášením usnesení Ústavního soudu o zániku funkce podle § 144.

(4) Uvolní-li se místo soudce, protože jeho funkce podle odstavce 3 zanikla, sdělí to předseda Ústavního soudu neprodleně prezidentu republiky.

§ 8

(1) Každému soudci je jmenován alespoň jeden asistent soudce (dále jen „asistent“).

(2) Asistenta jmenuje a odvolává předseda Ústavního soudu na návrh soudce, o jehož asistenta se jedná.

§ 9

(1) Asistentem může být jmenován bezúhonný občan, který má vysokoškolské právnické vzdělání.

(2) Asistent se může své funkce vzdát; funkce asistenta zaniká dnem následujícím po dni, v němž bylo oznámení o vzdání se funkce doručeno předsedovi Ústavního soudu.

(3) Funkce asistenta dále zaniká

1. a) zánikem funkce soudce, jehož asistentem byl jmenován,
2. b) dnem právní moci rozsudku, kterým byl asistent soudce odsouzen pro trestný čin,
3. c) odvoláním.

(4) Asistent soudce je povinen zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce. Tato povinnost trvá i po zániku jeho funkce. Této povinnosti jej může zbavit předseda Ústavního soudu.

§ 10

Postavení soudců a asistentů v pracovních vztazích

Na pracovní vztahy vyplývající z funkce soudce a asistenta se vztahují ustanovení zákoníku práce, pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 11

(1) Plénum je složeno ze všech soudců. Pokud tento zákon nestanoví jinak, může plénum jednat a usnášet se, je-li přítomno alespoň deset soudců.

(2) V plénu Ústavní soud rozhoduje

1. a) o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“),
2. b) o zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy,
3. c) o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky uvedené v čl. 65 odst. 2 Ústavy podle čl. 87 odst. 1 písm. g) Ústavy,
4. d) o návrhu prezidenta na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu uvedeného v čl. 66 Ústavy podle čl. 87 odst. 1 písm. h) Ústavy,
5. e) o tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony podle čl. 87 odst. 1 písm. j) Ústavy,
6. f) v ostatních věcech podle čl. 87 odst. 1 Ústavy, pokud senát nerozhodl, protože žádný z návrhů na usnesení nezískal většinu hlasů (§ 21 odst. 1),
7. g) o stanovisku k právnímu názoru Senátu, které se odchyluje od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezu (§ 23),
8. h) o dalších věcech podle čl. 87 odst. 1 Ústavy, pokud si to vyhradí,
9. i) o úpravě svých vnitřních poměrů,
10. j) o ustavení senátů a o pravidlech rozdělení agendy mezi ně.

(3) Ústavní soud dále v plénu rozhoduje o návrzích na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem podle čl. 87 odst. 2 Ústavy.

§ 12

(1) Každý soudce je oprávněn podat při poradě před zahájením hlasování návrh na rozhodnutí.

(2) Každý soudce je povinen hlasovat pro některý z návrhů na rozhodnutí, který byl předložen před zahájením hlasování.

(3) Nezíská-li žádný z návrhů na rozhodnutí potřebnou většinu (§ 13), hlasování se opakuje s tím, že před započetím hlasování se soudci, o jejichž návrzích se hlasovalo, vyjádří, zda na svých návrzích setrvávají; soudci mohou předložit jiné návrhy na rozhodnutí.

(4) Jestliže postupem podle odstavců 1 až 3 nedojde k přijetí rozhodnutí, hlasuje se o dvou návrzích, které v předcházejícím hlasování získaly nejvíce hlasů.

(5) O zastavení kárného řízení (§ 139 odst. 1), námitkách proti usnesení v kárném řízení (§ 142 odst. 1 a 3) a o návrhu na usnesení, že soudci jeho funkce zaniká (§ 144 odst. 1), se hlasuje tajně.

§ 13

Rozhodnutí pléna je přijato, jestliže se pro ně vyslovila většina přítomných soudců. Jde-li však o rozhodnutí podle čl. 87 odst. 1 písm. a), g) a h) a čl. 87 odst. 2 Ústavy nebo o rozhodnutí přijímané na základě právního názoru, který se odchyluje od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezu, je přijato, jestliže se pro ně vyslovilo alespoň devět přítomných soudců.

§ 14

Soudce, který s rozhodnutím pléna ve věcech uvedených v § 11 odst. 2 písm. a) až h) nebo s jeho odůvodněním nesouhlasí, má právo, aby jeho odlišné stanovisko bylo uvedeno v protokolu o jednání a aby bylo připojeno k rozhodnutí s uvedením jeho jména.

§ 15

(1) Pro rozhodování věcí podle čl. 87 odst. 1 Ústavy, které nepatří do působnosti pléna, a pro rozhodování podle § 43 odst. 2 vytváří Ústavní soud ze soudců čtyři tříčlenné senáty.

(2) Předseda a místopředsedové Ústavního soudu nemohou být stálými členy senátu.

§ 16

Rozdělení agendy mezi senáty určí na dobu kalendářního roku předseda Ústavního soudu rozvrhem práce podle pravidel stanovených plénem.

§ 17

(1) Předsedu senátu jmenuje předseda Ústavního soudu na dobu jednoho roku. Soudce nemůže být do této funkce jmenován ve dvou letech následujících za sebou.

(2) Nepřítomného předsedu senátu zastupuje věkem nejstarší stálý člen senátu.

§ 18

(1) Nepřítomného člena senátu dočasně zastoupí soudce určený pro tento senát rozvrhem práce.

(2) Zastupujícím členem senátu může být i předseda nebo místopředseda Ústavního soudu.

§ 19

(1) Zasedání senátu svolává a jeho jednání řídí předseda senátu.

(2) Senát je způsobilý jednat a usnášet se, jsou-li přítomni všichni jeho členové; usnáší se většinou hlasů. Ve věci podle § 43 odst. 2 se vyžaduje k přijetí usnesení senátu souhlas všech členů senátu.

§ 20

(1) Každý člen senátu je oprávněn podat při poradě před zahájením hlasování návrh na rozhodnutí.

(2) Každý člen senátu je povinen hlasovat pro některý z návrhů na rozhodnutí, který byl předložen před zahájením hlasování.

(3) Při hlasování se postupuje tak, že každý člen senátu ústně sdělí, se kterým z předložených návrhů na rozhodnutí souhlasí.

§ 21

(1) Nezíská-li postupem podle § 20 většinu hlasů žádný z návrhů na rozhodnutí ve věci samé, postoupí předseda senátu věc bez zbytečného odkladu k rozhodnutí plénu [§ 11 odst. 2 písm. f)].

(2) V ostatních věcech rozhoduje při rovnosti hlasů v senátu hlas předsedy.

§ 22

Člen senátu, který s rozhodnutím senátu ve věci nebo s jeho odůvodněním nesouhlasí, má právo, aby jeho odlišné stanovisko bylo uvedeno v protokolu o jednání a aby bylo připojeno k rozhodnutí s uvedením jeho jména.

§ 23

Jestliže senát v souvislosti se svou rozhodovací činností dospěje k právnímu názoru odchylnému od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezu, předloží otázku k posouzení plénu. Stanoviskem pléna je senát v dalším řízení vázán.

§ 24

Obálku obsahující protokol o poradě a hlasování může otevřít předseda Ústavního soudu ve věci, která byla postoupena plénu [§ 11 odst. 2 písm. f)], pouze se souhlasem pléna.

§ 25

Zajištění pořádku

Zakazují se shromáždění¹) v okruhu 100 m od budov Ústavního soudu nebo od míst, kde Ústavní soud jedná.

§ 26

Sídlo Ústavního soudu

Sídlem Ústavního soudu je Brno.