Vyhláška o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení zaměstnanců pověřených činností v zahraničí

§ 1

účinné od 1. 1. 1961Pro nemocenské pojištění a důchodové zabezpečení zaměstnanců československých rozpočtových, hospodářských nebo jiných organizací, kteří jsou občany Československé socialistické republiky a jsou přiděleni nebo přijati k výkonu činnosti pro tyto organizace mimo území Československé socialistické republiky (dále jen „zaměstnanci v zahraničí“) platí obecné předpisy o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení zaměstnanců, pokud z dalších ustanovení této části vyhlášky nevyplývá odchylná úprava.

§ 2

účinné od 1. 1. 1961(1) Za výdělek zaměstnance v zahraničí se pro účely nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení považuje hrubý funkční plat podle příslušných platových úprav, který mu náleží po dobu jeho činnosti v zahraničí.

účinné od 1. 1. 1961(2) Nenáleží-li zaměstnanci v zahraničí funkční plat, nebo není-li stanoven, považuje se za výdělek částka, kterou podle povahy jeho činnosti v zahraničí stanoví příslušný ústřední úřad nebo orgán v souladu se zásadami platové úpravy pro zaměstnance zahraniční služby.

účinné od 1. 1. 1961(3) Je-li výdělek podle předchozích odstavců nižší než měsíční hrubá mzda (plat), která zaměstnanci náležela v průměru za poslední rok před vysláním do zahraničí, popřípadě před započetím přípravy pro službu v zahraničí, považuje se za výdělek tato průměrná měsíční hrubá mzda (plat).

účinné od 1. 1. 1961(4) Zahraniční přídavek, popřípadě jiné příplatky nebo zvýšení platu poskytované k úhradě zvýšených výdajů v zahraničí se do výdělku podle předchozích odstavců nezapočítávají.

§ 3

účinné od 1. 1. 1961(1) Nezdaňuje-li se výdělek zaměstnance v zahraničí daní ze mzdy, odečítá se při výpočtu čisté denní mzdy pro stanovení nemocenského od výdělku daň ze mzdy, která by na tento výdělek připadla při práci konané na území Československé socialistické republiky.

účinné od 1. 1. 1961(2) Zaměstnanci v zahraničí náleží nemocenské nejdříve ode dne, od kterého se mu při pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz již neposkytuje funkční plat, popřípadě mzda. Poskytování zahraničního přídavku, popřípadě jiných příplatků uvedených v § 2 odst. 4 není na újmu nároku na nemocenské. Podpůrčí doba*) se však počítá vždy od prvního dne pracovní neschopnosti.

účinné od 1. 1. 1961(3) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro poskytování nemocenského při karanténě, pro poskytování podpory při ošetřování člena rodiny a pro poskytování peněžité pomoci v mateřství.

§ 4

účinné od 1. 1. 1961(1) Je-li zaměstnanec v zahraničí pojištěn také ve státě, v němž vykonává činnost, a dostává-li z tohoto pojištění peněžité dávky nemocenského pojištění, započtou se tyto dávky na dávky téhož druhu poskytované ze stejného důvodu podle této vyhlášky.

účinné od 1. 1. 1961(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro přídavky na děti, poskytují-li se ve státě, kde zaměstnanec v zahraničí vykonává činnost, na jeho děti přídavky nebo zvýšení platu (mzdy) podle předpisů v tomto státě platných.

§ 5

účinné od 1. 1. 1961Při poukazování peněžitých dávek nemocenského pojištění a přídavků na děti do zahraničí se postupuje stejně jako při poukazování mzdy.

§ 6

účinné od 1. 1. 1961Byl-li zaměstnanec v zahraničí povinně pojištěn také ve státě, v němž vykonával činnost, a dostává-li z tohoto pojištění dávky obdobné dávkám důchodového zabezpečení, započtou se tyto dávky na dávky téhož druhu poskytované ze stejného důvodu podle této vyhlášky.

§ 7

účinné od 1. 1. 1961(1) Povinnosti zaměstnavatele (závodu) vyplývající z předpisů o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení plní organizace v Československé socialistické republice, k níž je zaměstnanec v pracovním poměru. Ve výjimečných případech plní tyto povinnosti jiná organizace, která jejich plnění převzala nebo které bylo jejich plnění rozhodnutím příslušného ústředního úřadu nebo orgánu uloženo.

účinné od 1. 1. 1961(2) Vyplácí-li zaměstnanci v době jeho činnosti v zahraničí plat československá organizace, která není jeho zaměstnavatelem, oznámí tato organizace údaje o výši platu a jiné podklady potřebné pro nemocenské pojištění a důchodové zabezpečení zaměstnavateli, popřípadě jiné organizaci, která plní povinnosti zaměstnavatele.

účinné od 1. 1. 1961(3) Zaměstnavatel příslušný podle odstavce 1 hradí též pojistné nemocenského pojištění ve výši 10 % výdělku stanoveného podle § 2.

§ 8

účinné od 1. 1. 1961(1) Pro nemocenské pojištění a důchodové zabezpečení československých státních občanů, kteří v rámci mezinárodní spolupráce jsou se souhlasem československých orgánů činni v zahraničí pro zahraniční zaměstnavatele (dále jen „experti“), platí obecné předpisy o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení zaměstnanců, pokud z dalších ustanovení této části vyhlášky nevyplývá odchylná úprava.

účinné od 1. 1. 1961(2) Pro účely nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení se za experty nepovažují pracovníci, kteří sice vykonávají činnost uvedenou v odstavci 1, avšak jsou za ni odměňováni některou československou organizací v souladu se zásadami platových úprav pro zaměstnance zahraniční služby; tito pracovníci jsou pojištěni podle části první.

§ 9

účinné od 1. 1. 1961Za výdělek experta se pro účely nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení považuje jeho měsíční hrubá mzda (plat), která mu náležela v průměru za poslední rok před vysláním do zahraničí, popřípadě před započetím přípravy pro službu v zahraničí.

§ 10

účinné od 1. 1. 1961(1) Přídavky na nezaopatřené děti experta náleží, jsou-li jinak splněny ostatní stanovené podmínky, jen pokud se tyto děti zdržují na území Československé socialistické republiky a nelze-li je přiznat z pojištění jiného oprávněného; vyplácejí se tomu, kdo má v Československé socialistické republice dítě v přímém zaopatření.

účinné od 1. 1. 1961(2) Ustanovení §§ 3 až 6 platí obdobně i pro experty.

§ 11

účinné od 1. 1. 1961(1) Povinnosti zaměstnavatele (závodu) vyplývající z předpisů o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení plní za dobu pracovní činnosti experta v zahraničí dosavadní zaměstnavatel v Československé socialistické republice, popřípadě jiná organizace, která jejich plnění převzala, nebo které bylo jejich plnění rozhodnutím příslušného ústředního úřadu nebo orgánu uloženo.

účinné od 1. 1. 1961(2) Pojistné činí 10 % výdělku stanoveného podle § 9.

§ 12

účinné od 1. 1. 1961O dávkách nemocenského pojištění pro zaměstnance v zahraničí a pro experty rozhodují odborové orgány příslušné pro zaměstnance organizace, která plní povinnosti zaměstnavatele (§§ 7 a 11). Ústřední rada odborů může určit, je-li to potřebné, který jiný odborový orgán a v jakém rozsahu bude rozhodovat o dávkách nemocenského pojištění.

§ 13

účinné od 1. 1. 1961(1) V době od 1. ledna 1957 do 31. prosince 1960 se pro účely důchodového zabezpečení považuje za výdělek zaměstnance v zahraničí částka, která odpovídá podle rozhodnutí příslušného ústředního úřadu nebo orgánu vydaného v dohodě se Státním úřadem sociálního zabezpečení funkčnímu platu stanovenému v platném platovém řádě pro funkce, které zaměstnanec v zahraničí vykonával v uvedené době.

účinné od 1. 1. 1961(2) Důchody, na něž vznikl zaměstnancům v zahraničí nárok v době od 1. ledna 1957 do 31. prosince 1960, budou na žádost důchodce znovu vyměřeny s účinností od 1. ledna 1961 z průměrného ročního výdělku určeného z částek, které se považují za výdělek v době uvedené v odstavci 1.

§ 14

účinné od 1. 1. 1961(1) Expertům, kteří byli činni pro zahraniční zaměstnavatele v době od 1. ledna 1957 do dne účinnosti této vyhlášky, se tato doba jejich činnosti hodnotí jako doba pojištění (zaměstnání) podle této vyhlášky.

účinné od 1. 1. 1961(2) Výdělek expertů, kterých se týká odstavec 1, se i za dobu před účinností této vyhlášky stanoví způsobem uvedeným v § 9.

účinné od 1. 1. 1961(3) Povinnosti zaměstnavatele (závodu) vyplývající ze zhodnocení činnosti podle odstavce 1 splní, zejména evidenční list o době zaměstnání a výdělku předloží, československá organizace, k níž zůstal expert po dobu činnosti v zahraničí v pracovním poměru, popřípadě jiná organizace, která tyto povinnosti převzala nebo převezme. Není-li takové organizace, určí ji příslušný ústřední úřad nebo orgán.

§ 15

účinné od 1. 1. 1961(1) Tato vyhláška se nevztahuje

1. účinné od 1. 1. 1961a) na zaměstnance - členy posádek československých dopravních prostředků a na zaměstnance, jejichž zaměstnání záleží v jiné činnosti v československém dopravním prostředku,
2. účinné od 1. 1. 1961b) na zaměstnance vyslané na zahraniční pracovní cestu, jimž po dobu této pracovní cesty jsou poskytovány náhrady výdajů podle platných předpisů.

účinné od 1. 1. 1961(2) Tato vyhláška se rovněž nevztahuje na pracovníky, kteří v době odchodu do zahraničí jsou povinně pojištěni podle předpisů o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení spisovatelů, hudebních skladatelů, výtvarných umělců, architektů, vědeckých badatelů, výkonných umělců a artistů*) nebo podle předpisů o nemocenském a důchodovém pojištění členů jednotných zemědělských družstev a o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících**) a u nichž i po dobu jejich činnosti v zahraničí zůstávají zachovávány předpoklady pro další trvání tohoto jejich pojištění.

§ 16