Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o požadavcích na zajištění radiační ochrany

§ 14

Způsoby nakládání se zdroji ionizujícího záření vyžadující povolení

(1) Způsoby nakládání se zdroji ionizujícího záření, k nimž je třeba povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření podle § 9 odst. 1 písm. i) zákona, jsou:

1. a) výroba zdrojů ionizujícího záření, určených k uvedení do oběhu, kromě generátorů záření, které jsou nevýznamnými zdroji,
2. b) uvádění do oběhu, zejména dovoz, vývoz, prodej, distribuce nebo pronajímání, zdrojů ionizujícího záření, kromě generátorů záření, které jsou nevýznamnými zdroji,
3. c) odběr radionuklidových zářičů, kromě nevýznamných a typově schválených drobných zdrojů,
4. d) instalace a uvádění do provozu zdrojů ionizujícího záření, kromě nevýznamných a typově schválených drobných zdrojů,
5. e) používání zdrojů ionizujícího záření, kromě nevýznamných a typově schválených drobných zdrojů,
6. f) opravy zdrojů ionizujícího záření, kromě generátorů záření, které jsou nevýznamnými zdroji,
7. g) provádění zkoušek zdrojů ionizujícího záření k typovému schválení podle § 23 odst. 3 zákona,⁴)
8. h) ověřování shody vlastností a parametrů zdrojů ionizujícího záření se schváleným typem podle § 23 odst. 4 a 5 zákona,⁴)
9. i) provádění přejímacích zkoušek (§ 43),
10. j) provádění zkoušek dlouhodobé stability (§ 44),
11. k) provádění služeb osobní dozimetrie a u velmi významných zdrojů dalších služeb k zajištění monitorování podle programu monitorování,
12. l) měření a hodnocení výskytu radonu a produktů přeměny radonu na stavebních pozemcích a ve stavbách,
13. m) měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech a ve vodě.

(2) Za způsob nakládání se zdroji ionizujícího záření, k němuž je třeba povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření, se nepovažuje

1. a) nakládání se zdroji ionizujícího záření způsobem, při němž v žádném kalendářním roce nemůže kolektivní efektivní dávka být větší než 1 Sv a ani u žádné jednotlivé osoby efektivní dávka nemůže být větší než 10 µSv,
2. b) odběr a používání pevných stínících materiálů obsahujících pouze přírodní nebo ochuzený uran nebo přírodní thorium,
3. c) odběr a používání přírodních léčivých vod obsahujících pouze radionuklidy přírodního původu.

(3) K žádosti o povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření se dokumentace podle písmene I přílohy zákona předkládá v plném rozsahu pro zdroje ionizujícího záření, které budou v držení žadatele, a pro stálá pracoviště se zdroji ionizujícího záření provozovaná žadatelem. Pro ostatní zdroje ionizujícího záření, se kterými má být nakládáno, a pro práce na ostatních pracovištích se zdroji se přihlédne ke způsobu a rozsahu nakládání se zdroji. Nakládá-li s tímtéž zdrojem ionizujícího záření nebo využívá-li téhož pracoviště se zdroji ionizujícího záření více osob, mohou po dohodě předložit příslušné části dokumentace společné.

§ 15

Podrobnosti ke způsobu a rozsahu zajištění radiační ochrany při výrobě zdrojů ionizujícího záření

Výrobu zdrojů ionizujícího záření, které podle zvláštního předpisu⁴) podléhají typovému schválení, lze zahájit až po jejich typovém schválení a až jsou vytvořeny podmínky pro

1. a) ověřování a posuzování vlastností a parametrů jednotlivých vyráběných zdrojů ionizujícího záření se schváleným typem,
2. b) dokládání shody jednotlivých zdrojů ionizujícího záření se schváleným typem,
3. c) skladování radionuklidových zářičů za podmínek uvedených v § 39 nebo v § 40 (dále jen „bezpečné uskladnění zářičů“),
4. d) vedení evidence všech vyrobených zdrojů ionizujícího záření.

§ 16

Podrobnosti ke způsobu a rozsahu zajištění radiační ochrany při uvádění zdrojů ionizujícího záření do oběhu

(1) Dovoz, vývoz, prodej, distribuci, pronajímání nebo jiné uvádění do oběhu zdrojů ionizujícího záření, které podle zvláštního předpisu⁴) podléhají typovému schválení, lze zahájit až po jejich typovém schválení a až jsou vytvořeny podmínky pro

1. a) ověřování a posuzování vlastností a parametrů jednotlivých zdrojů ionizujícího záření se schváleným typem,
2. b) dokládání shody jednotlivých zdrojů ionizujícího záření se schváleným typem,
3. c) přepravu radionuklidových zářičů v souladu s podmínkami stanovenými zvláštní vyhláškou,⁶)
4. d) bezpečné uskladnění zářičů,
5. e) vedení evidence všech do oběhu uváděných zdrojů ionizujícího záření.

(2) Při vývozu zdrojů ionizujícího záření se doklad potvrzený kompetentním orgánem země příjemce o tom, že příjemce splňuje podmínky pro nakládání se zdroji ionizujícího záření podle písmene I bodu 16 přílohy zákona vyžaduje pro vývoz radionuklidových zářičů, které jsou jednoduchými, významnými nebo velmi významnými zdroji ionizujícího záření.

§ 17

Podrobnosti ke způsobu a rozsahu zajištění radiační ochrany při odběru radionuklidových zářičů

Odběr radionuklidových zářičů se smí uskutečnit jen tehdy, je-li zaručena přeprava za podmínek stanovených zvláštním předpisem⁶) a bezpečné uskladnění zářičů a je-li zajištěno zneškodňování případných radioaktivních odpadů.

§ 18

Podrobnosti ke způsobu a rozsahu zajištění radiační ochrany při používání zdrojů ionizujícího záření

Zdroje ionizujícího záření lze používat jen na pracovištích, která vyhovují technickým a organizačním podmínkám bezpečného provozu pracovišť se zdroji ionizujícího záření (§ 35 až 40), a pokud

1. a) jsou zabezpečeny proti odcizení a proti nakládání s nimi neoprávněnými osobami, a to i po dobu, kdy nejsou bezprostředně používány,
2. b) jsou používány, popř. zapínány pouze pro pracovní výkon.

§ 19

Podrobnosti ke způsobu a rozsahu zajištění radiační ochrany při provádění zkoušek a služeb v oblasti radiační ochrany

(1) Provádění zkoušek a služeb podle § 14 odst. 1 písm. h) až n) lze zahájit až po vytvoření podmínek pro jejich řádné a kvalifikované vykonávání. Za řádné a kvalifikované vykonávání těchto zkoušek se považuje

1. a) používání metodik, které odpovídají náležitostem vzorové metodiky uvedeným v bodě A přílohy č. 6,
2. b) vypracovávání zkušebních protokolů, které odpovídají náležitostem vzorového protokolu uvedeným v bodě B přílohy č. 6,
3. c) zajištění účasti na pravidelných porovnávacích měřeních organizovaných Úřadem nebo se souhlasem Úřadu a odpovídajících náležitostem uvedeným v bodě C přílohy č. 6.

(2) Při provádění přejímacích zkoušek a zkoušek dlouhodobé stability se jednou ročně zasílá Úřadu přehled provedených zkoušek zahrnující údaje o tom, kde a kdy byla zkouška provedena, jaké zařízení bylo zkoušeno, kdo zkoušku prováděl a zda a jaké byly při zkoušce zjištěny závady.

§ 20

Obecné požadavky na nakládání s radioaktivními odpady

(1) Odpadní látky, předměty a zařízení nevyužitelné jejich vlastníkem jsou radioaktivními odpady podle § 2 písm. o) zákona, jestliže obsah radionuklidů v nich nebo jejich povrchové znečištění radionuklidy překračuje hodnoty umožňující uvedení do životního prostředí podle § 5 odst. 1 písm. b).

(2) Za nakládání s radioaktivními odpady se pro účely této vyhlášky považuje jejich shromažďování, třídění, zpracování, úprava, skladování, přeprava a ukládání. Za nakládání s radioaktivními odpady, k němuž je třeba povolení podle § 9 odst. 1 písm. j) zákona, se nepovažuje shromažďování, třídění a skladování radioaktivních odpadů přímo u jejich původce (§ 24 odst. 2 zákona), který je držitelem povolení k nakládání s jednoduchými nebo významnými zdroji ionizujícího záření, které jej opravňuje k nakládání s otevřenými radionuklidovými zářiči odpovídajících vlastností.

(3) Zneškodňováním radioaktivních odpadů se rozumí

1. a) ukládání [§ 2 písm. q) zákona] do úložiště radioaktivních odpadů [§ 2 písm. r) zákona],
2. b) skladování do doby než samovolnou radioaktivní přeměnou poklesne jejich aktivita natolik, že přestanou dále být radioaktivními odpady.

(4) Při nakládání s radioaktivními odpady se radiační ochrana zajišťuje způsobem a v rozsahu stejném jako pro jiné otevřené radionuklidové zářiče, pokud není výslovně stanoveno jinak. Zejména ozáření pracovníků, kteří s odpady nakládají, i ozáření ostatních osob, včetně obyvatelstva v okolí, musí být sníženo pod stanovené limity a dále omezeno až na úroveň tak nízkou, jak lze rozumně dosáhnout s uvážením hospodářských a společenských hledisek.

(5) Při nakládání s radioaktivními odpady se, kromě radioaktivity, musí vzít v úvahu všechny jejich nebezpečné vlastnosti, které by mohly bezpečnost nakládání s nimi ovlivnit, zejména toxicita, hořlavost, výbušnost, samovolná štěpitelnost nebo zbytkové teplo. Postupuje se přitom v souladu s obecnými předpisy pro nakládání s odpady.

§ 21

Požadavky na zařízení používaná při nakládání s radioaktivními odpady

(1) Zařízení používaná při nakládání s radioaktivními odpady musí umožnit

1. a) shromáždění a skladování radioaktivních odpadů,
2. b) dobrou přístupnost k údržbě a opravám a snadnou dekontaminaci,
3. c) co největší zamezení jeho zanášení a snadnou odstranitelnost případných nánosů nebo usazenin,
4. d) zabránění únikům radioaktivních odpadů a sbírání a vracení případných úniků.

(2) Zařízení používaná při nakládání s radioaktivními odpady musí umožnit průběžné nebo alespoň pravidelné měření veličin, které prokazují jeho správnou funkci stanovenou projektem. Metody měření těchto veličin musí být popsány a dokumentovány držitelem povolení.

(3) Zařízení používaná při zpracování a úpravě radioaktivních odpadů obsahujících výbušné nebo hořlavé látky musí být odolná proti možným účinkům výbuchu nebo požáru. Veličiny mající vliv na výbušnost nebo vzplanutí musí být sledovány.

§ 22

Shromažďování a třídění radioaktivních odpadů

(1) Radioaktivní odpady nebo jejich směsi s jinými látkami jsou v místě jejich vzniku sbírány zejména podle použitých způsobů zpracování a úpravy, a pokud je to technicky možné a zdůvodnitelné, i tříděny.

(2) Radioaktivní odpady nebo jejich směsi s jinými látkami jsou tříděny podle použitých způsobů zpracování a úpravy. Třídění se provádí podle fyzikálních a chemických vlastností. Odpady se třídí na plynné, kapalné a pevné.

(3) Druhy a způsob třídění radioaktivních odpadů musí být držitelem povolení k nakládání dokumentovány a tříděné odpady evidovány.

(4) Sběrné obalové soubory obsahující radioaktivní odpady musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaký odpad je sbírán a jak je tříděn. Držitel povolení musí vypracovat vlastní přehledný systém značení sběrných nádob a obalů.

§ 23

Zpracování radioaktivních odpadů

(1) Radioaktivní odpady jsou zpracovávány, to znamená, že oddělitelné a využitelné látky se v co největší možné míře oddělují a vracejí k opětnému použití tak, aby množství zbylých odpadů a radioaktivních odpadů bylo co nejmenší.

(2) Před zpracováním radioaktivních odpadů je nutné zvážit vliv vznikajících látek na spolehlivost technologických zařízení pro jejich zpracování i systémů technologicky souvisících tak, aby nebyla ovlivněna nežádoucím způsobem jaderná bezpečnost nebo radiační ochrana.

(3) Používají-li se při zpracování radioaktivních odpadů měniče iontů, filtrační nebo podobné dělící látky s omezenou životností, musí být pravidelně sledována účinnost jejich funkce a držitel povolení stanoví nejvyšší hodnoty, při jejichž překročení jsou obnoveny nebo vyměněny.

(4) Jsou-li radioaktivní odpady spalovány, je pro každý jejich druh stanoven a dokumentován technologický postup při spalování

§ 24

Úprava radioaktivních odpadů

(1) Úprava radioaktivních odpadů provedená změnou jejich fyzikálních nebo chemických vlastností, popřípadě jejich obalem musí zajistit jejich bezpečnou dopravu, skladování a uložení. Úprava radioaktivních odpadů obvykle zahrnuje zpevňovávání radioaktivních odpadů a jejich vpravení do obalových souborů.

(2) Držitel povolení k úpravě radioaktivních odpadů stanoví při zpevňování radioaktivních odpadů ztužidly, kterými mohou být zejména cement, pevné živice nebo skelná hmota, technologický postup úprav v provozním předpise, který musí zahrnovat mimo jiné poměr míšení nebo měrné spotřeby ztužidel a podmínky tuhnutí. V provozním předpise musí být stanoveny přejímací podmínky pro ztužidla, způsob kontroly těchto podmínek tak, aby byla dodržena jejich požadovaná jakost.

(3) Plní-li se upravené radioaktivní odpady do obalových souborů, musí být zajištěno, aby nedošlo k jejich přeplnění.

(4) Je-li součástí úpravy radioaktivních odpadů balení, musí být obalové soubory zvoleny tak, aby vydržely spolehlivě namáhání při následných manipulacích a přepravě a aby nakládání s nimi bylo bezpečné. Přitom se bere v úvahu jak možné působení radioaktivních odpadů vyvolané přítomností korozívních látek, jejich rozpínáním, vývinem plynů, uvolňováním tepla apod. na obaly zevnitř, tak působení vnějších vlivů.

§ 25

Skladování radioaktivních odpadů

(1) Sklad radioaktivních odpadů musí odpovídat druhu skladovaného radioaktivního odpadu, zejména

1. a) nádrže s kapalnými radioaktivními odpady musí být zajištěny proti přeplnění a jejich zaplnění musí být kontrolováno. Nádrže musí být umístěny v ochranných jímkách, které pojmou s dostatečnou zálohou objem nádrže. Ochranné jímky musí být vodotěsné, opatřené signalizací úniku z nádrží a vybaveny zařízením pro jejich odčerpání. Výpary z nádrží a jímek musí být odváděny a zpracovávány jako radioaktivní odpady,
2. b) obsah skladovacích a shromažďovacích nádrží musí být možné vyčerpat. Každý systém skladovacích nebo shromažďovacích nádrží musí mít vždy, jako havarijní zálohu, prázdnou nádrž o objemu odpovídajícím největší nádrži systému,
3. c) skladují-li se kapalné radioaktivní odpady v nádobách, musí být podlaha a stěny skladu nepropustné do takové výše, aby bylo zabráněno při úniku maximálního množství skladovaných kapalných radioaktivních odpadů jejich proniknutí do životního prostředí. Podlaha musí být spádována do bezodtokové nepropustné jímky,
4. d) sklad radioaktivních odpadů musí být chráněn proti negativním povětrnostním vlivům, zejména srážkám. Stav a vybavení skladu držitel povolení pravidelně kontroluje.

(2) Při skladování radioaktivních odpadů se požaduje, aby

1. a) upravené radioaktivní odpady byly skladovány tak, že nehrozí změny vlastností, které by mohly znemožnit jejich uložení,
2. b) držitel povolení stanovil nejvyšší možný počet sudů skladovaných na sobě a způsob prokládání a vázání skladovaného útvaru, skladují-li se upravené radioaktivní odpady v sudech,
3. c) nemohou-li být radioaktivní odpady upraveny a odvezeny do dlouhodobého skladu nebo úložiště, jsou bezpečně skladovány v místě jejich vzniku nebo na pracovišti se zdroji ionizujícího záření.

(3) Radioaktivní odpady se neskladují s jinými odpady nebo materiály.

(4) Zařízení, ve kterém úhrnná aktivita skladovaných radioaktivních odpadů obsahujících radionuklidy o poločasu přeměny delším než 60 dnů a emitujících záření alfa přesáhne 10¹⁵ Bq, je jaderným zařízením podle § 2 písm. h) bodu 4 zákona.

§ 26

Ukládání radioaktivních odpadů

(1) Na úložiště radioaktivních odpadů, kromě obecných požadavků pro jaderná zařízení a pracoviště s velmi významnými zdroji ionizujícího záření, jsou kladeny takové požadavky, aby

1. a) úložné prostory úložiště byly chráněny proti obousměrnému průsaku vod a do uzavírání úložiště byly suché,
2. b) úložiště bylo chráněno proti záplavě a zatopení srážkovými vodami.

(2) Provoz úložiště je ukončen jeho uzavřením. Způsob uzavření je předmětem bezpečnostních rozborů, které jsou součástí dokumentace pro povolení k provozu.

(3) Systém sledování úložiště a jeho okolí musí, kromě požadavků pro monitorování, poskytovat dostatečný přehled o případném vniknutí vody do úložiště při jeho zaplňování a úniku radionuklidů z úložiště do okolního prostředí. Přitom tento systém nesmí snižovat těsnost a celistvost úložiště.

(4) Je-li součástí úložiště vnější odvodňovací systém, je postaven tak, aby nedošlo k jeho ucpání či zanesení. Jestliže přesto dojde k průniku srážkových vod do prostorů úložiště při jeho zaplňování, musí být zajištěno jejich odčerpání a bezpečné nakládání s nimi. Správná funkce vnějšího odvodňovacího systému je nejméně jednou za rok sledována po celou dobu provozu úložiště.

(5) Splnění požadavků na radiační ochranu při konečném uložení radioaktivních odpadů musí být prokázáno v bezpečnostních rozborech možných následků uložení radioaktivních odpadů. Bezpečnostní rozbory musí prokazatelně a věrohodně, na základě znalostí o místě, kde má být úložiště postaveno, zhodnotit rizika přicházející v úvahu v období po skončení provozu úložiště. Z bezpečnostních rozborů jsou odvozeny podmínky přijatelnosti k ukládání radioaktivních odpadů. Rozhodujícím kritériem pro bezpečnostní rozbory je velikost efektivní dávky pro jedince z kritické skupiny obyvatel.

§ 27

Limity a podmínky bezpečného nakládání s radioaktivními odpady

(1) Limity a podmínky bezpečného nakládání s radioaktivními odpady se stanoví na základě bezpečnostních rozborů a zahrnují zejména:

1. a) údaje o přípustných parametrech, při kterých je zajištěna jaderná bezpečnost a radiační ochrana tohoto nakládání,
2. b) způsoby a lhůty jejich měření a hodnocení,
3. c) požadavky na provozní schopnost zařízení pro nakládání s radioaktivními odpady,
4. d) požadavky na nastavení ochranných systémů těchto zařízení,
5. e) limity podmiňujících veličin,
6. f) požadavky na činnost pracovníků a na organizační opatření vedoucí ke splnění všech definovaných podmínek pro projektované provozní stavy,
7. g) nejvyšší přípustná skladovatelná nebo ukládaná množství radionuklidových zářičů.

(2) Součástí limitů a podmínek pro ukládání radioaktivních odpadů na úložišti jsou příslušné podmínky přijatelnosti, které obsahují podmínky a meze pro charakteristické vlastnosti ukládaných radioaktivních odpadů, zejména obsah radionuklidů, strukturální stabilitu, loužitelnost, tepelné a radiační účinky, možnost tvoření plynů, možnost mikrobiálního rozkladu a vzniku kritického stavu, obsah korozivních, výbušných a samozápalných látek, hořlavin, volných kapalin a komplexotvorných činidel, korozivzdornost a povrchovou kontaminaci obalů a dávkový příkon nebo zdůvodnění toho, proč není charakteristická vlastnost ukládaných radioaktivních odpadů limitována. Podmínky přijatelnosti mohou také stanovit požadavky na obvyklé rozměry, hmotnost, provedení a značení sudů, kontejnerů a jiných obalových souborů pro skladování radioaktivních odpadů.

(3) Držitel povolení musí pravidelně vyhodnocovat plnění limitů a podmínek bezpečného nakládání s radioaktivními odpady, nejméně však jednou za rok.

§ 28

Evidence radioaktivních odpadů

(1) Držitel povolení k nakládání s radioaktivními odpady eviduje množství a měrné aktivity radionuklidů v radioaktivních odpadech při jejich shromažďování, třídění, zpracování, úpravě, skladování, dopravě a uložení.

(2) Držitel povolení k nakládání s radioaktivními odpady vede a uchovává provozní záznamy o nakládání s nimi, které obsahují údaje

1. a) o hmotnosti, aktivitě a druhu radioaktivních odpadů, včetně údajů o původci odpadů,
2. b) o způsobu naložení s odpady, u skladovaných nebo uložených radioaktivních odpadů včetně údajů, kde a jak dlouho se nacházejí,
3. c) o výsledcích případných analýz odpadů a jejich obalů,
4. d) o provozu zařízení, včetně údajů o časovém využití zařízení, popřípadě jeho odstavení, provedených údržbách zařízení a o provozních poruchách a haváriích a způsobu jejich odstranění,
5. e) o jménech pracovníků zodpovědných za provoz.

§ 29

Průvodní list radioaktivních odpadů

(1) Při každé změně vlastníka nebo držitele a taktéž při jejich úpravě až po uložení provází radioaktivní odpad průvodní list radioaktivních odpadů. Průvodní list radioaktivních odpadů vystavuje předávající a musí být podepsán pověřenou osobou předávajícího i přebírajícího.

(2) Průvodní list radioaktivních odpadů obsahuje:

1. a) specifikaci, popř. kód charakterizující radioaktivní odpady,
2. b) popis druhu obalu a zevní značení umožňující obalový soubor identifikovat (identifikační číslo),
3. c) celkovou aktivitu alfa a beta,
4. d) aktivitu těch radionuklidů, jejichž obsah je limitován kritérii přijatelnosti, a dále těch, které jsou obsaženy v množství vyšším než 1 % celkové aktivity,
5. e) příkon dávkového ekvivalentu na povrchu obalu,
6. f) údaje o povrchovém znečištění obalu radionuklidy,
7. g) velikost koeficientu loužitelnosti upraveného radioaktivního odpadu,
8. h) hodnotu pevnosti v tlaku u radioaktivních zpevněných odpadů,
9. i) celkovou hmotnost obalového souboru s radioaktivními odpady,
10. j) datum nebo období plnění obalu,
11. k) datum vystavení průvodního listu,
12. l) obchodní jméno a identifikační číslo osoby, která radioaktivní odpady předává, a jméno, funkci a podpis pověřeného zástupce této osoby,
13. m) obchodní jméno a identifikační číslo osoby, která radioaktivní odpady přebírá, a jméno, funkci a podpis pověřeného zástupce této osoby.

(3) Nedílnou součástí průvodního listu u radioaktivních odpadů předávaných k uložení je prohlášení původce upravených radioaktivních odpadů o:

1. a) nepřítomnosti volných kapalin v radioaktivních odpadech,
2. b) nepřítomnosti pyroforických látek v radioaktivních odpadech,
3. c) nepřítomnosti jedů v radioaktivních odpadech,
4. d) nepřítomnosti výbušných látek v radioaktivních odpadech,
5. e) úspěšném provedení mikrobiálních zkoušek pro danou formu upravených radioaktivních odpadů.

(4) Údaje průvodního listu musí odpovídat údajům z provozních deníků původce nebo správce skladu či úložiště. Průvodní list se vyhotovuje ve třech exemplářích, přičemž originál a kopie musí být uloženy v různých požárních úsecích podle ČSN 73 0802. Průvodní list radioaktivních odpadů archivuje Správa úložišť radioaktivních odpadů trvale a ostatní držitelé povolení k nakládání s radioaktivními odpady nebo původci jej archivují nejméně po dobu deseti let od předání nebo zneškodnění těchto radioaktivních odpadů.