Zákon o odpadech a o změně některých dalších zákonů

§ 38

(1) Povinnost zpětného odběru se vztahuje na

1. a) oleje jiné než surové minerální oleje a surové oleje z živičných nerostů, přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté obsahující nejméně 70 % hmotnostních olejů, jsou-li tyto oleje podstatnou složkou těchto přípravků,
2. b) elektrické akumulátory,
3. c) galvanické články a baterie,
4. d) výbojky a zářivky,
5. e) pneumatiky,
6. f) chladničky, mrazící zařízení a jejich kombinace, určené pro použití v domácnostech.

(2) Vláda může v mezích příslušných právních předpisů Evropských společenství nařízením stanovit další výrobky, než jsou uvedeny v odstavci 1, podléhající povinnosti zpětného odběru po jejich použití.

(3) Povinnost zajistit zpětný odběr použitých výrobků nabídnutých ke zpětnému odběru má právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která výrobky uvedené v odstavci 1 vyrábí nebo dováží, (dále jen „povinná osoba“).

(4) Povinná osoba musí prostřednictvím právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, která prodává výrobky uvedené v odstavci 1 spotřebiteli, (dále jen „poslední prodejce“) zajistit, aby byl spotřebitel informován o způsobu provedení zpětného odběru těchto použitých výrobků.

(5) Poslední prodejce je povinen při prodeji výrobků, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru, informovat spotřebitele o způsobu zajištění zpětného odběru těchto použitých výrobků. V případě, že tak neučiní, je povinen tyto použité výrobky odebírat přímo v provozovně, a to bez nároku na úplatu od spotřebitele, po celou provozní dobu a bez vázání odebrání použitých výrobků určených ke zpětnému odběru na nákup zboží.

(6) Povinná osoba může na základě písemné dohody s obcí využít ke splnění své povinnosti systém sběru a třídění komunálních odpadů stanovený touto obcí.

(7) Zpětný odběr použitých výrobků uvedených v odstavci 1 musí být proveden bez nároku na úplatu za tento odběr od spotřebitele, v případě uvedeném v odstavci 6 i od obce. Místa zpětného odběru musí být pro spotřebitele stejně dostupná jako místa prodeje výrobků, na které se povinnost zpětného odběru vztahuje. Povinná osoba je povinna zajistit zpětný odběr způsobem odpovídajícím obvyklým možnostem spotřebitele bez jeho nadměrného zatížení.

(8) Zpětně odebraný výrobek se stává odpadem ve chvíli předání osobě oprávněné k jeho využití nebo odstranění.

(9) Povinná osoba musí zajistit využití nebo odstranění zpětně odebraných použitých výrobků v souladu s tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, a to do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž byly odebrány.

(10) Povinná osoba je povinna zpracovávat roční zprávu o plnění povinnosti zpětného odběru za uplynulý kalendářní rok v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a tuto zprávu každoročně zasílat ministerstvu do 31. března.

(11) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti způsobu provedení zpětného odběru výrobků a obsah roční zprávy o plnění povinnosti zpětného odběru za uplynulý kalendářní rok.

§ 39

Evidence a ohlašování odpadů, zařízení k nakládání s odpady, shromažďovacích a sběrových míst, skladů odpadů, PCB, zařízení obsahujících PCB a odpadů PCB

(1) Původci odpadů a oprávněné osoby, které nakládají s odpady, jsou povinni vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s odpady. Evidence se vede za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu samostatně. Způsob vedení evidence pro jednotlivé druhy odpadů stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Původci a oprávněné osoby v případě, že produkují nebo nakládají s více než 50 kg nebezpečných odpadů za kalendářní rok nebo s více než 50 tunami ostatních odpadů za kalendářní rok, jsou povinni zasílat každoročně do 15. února následujícího roku pravdivé a úplné hlášení o druzích, množství odpadů a způsobech nakládání s nimi a o původcích odpadů obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny. Hlášení o produkci a nakládání s odpady vznikajícími v rámci činnosti Ministerstva obrany předává Ministerstvo obrany přímo ministerstvu. Způsob ohlašování stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Provozovatelé zařízení k odstraňování nebo využívání odpadů a provozovatelé zařízení uvedených v § 14 odst. 2 a dopravci odpadů, kteří nejsou zároveň osobou oprávněnou k převzetí odpadů do svého vlastnictví podle § 12 odst. 3, jsou povinni zaslat údaje o tomto zařízení nebo dopravní firmě obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa zařízení, u mobilních zařízení a dopravců podle sídla nebo bydliště provozovatele, a to do 2 měsíců od zahájení nebo ukončení provozu tohoto zařízení nebo dopravní firmy nebo u zařízení ke dni účinnosti tohoto zákona již provozovaných do 6 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. Způsob ohlašování stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Provozovatelé skládek jsou povinni zasílat každoročně do 15. února následujícího roku údaje o stavu vytvořené finanční rezervy k 31. prosinci předchozího roku obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa skládky. Tyto údaje musí být doloženy výpisem z bankovního účtu provozovatele skládky.

(5) Provozovatelé zařízení ke sběru a zpracování autovraků jsou povinni vést evidenci a zasílat údaje o počtu a stavu převzatých autovraků a o způsobech jejich zpracování každoročně do 15. února následujícího roku obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny.

(6) Obce a osoby oprávněné ke sběru nebo výkupu odpadů jsou povinny zasílat údaje o jimi užívaných shromažďovacích místech nebezpečných odpadů a sběrových místech a skladech odpadů obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle shromažďovacího nebo sběrového místa nebo místa skladu odpadů, a to do 2 měsíců od zahájení nebo ukončení provozu shromažďovacího nebo sběrového místa nebo skladu odpadů nebo u shromažďovacích nebo sběrových míst nebo skladů ke dni účinnosti tohoto zákona již provozovaných do 6 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. Rozsah a náležitosti údajů stanoví prováděcí právní předpis.

(7) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zpracovává na základě hlášení podle odstavců 2 až 6 evidenci odpadů a způsobů nakládání s nimi, zařízení k nakládání s odpady, zařízení uvedených v § 14 odst. 2, shromažďovacích míst nebezpečných odpadů, sběrových míst odpadů a skladů odpadů, převzatých autovraků a způsobů jejich zpracování a dopravců odpadů v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Tyto evidence zasílá každoročně do 30. dubna následujícího roku ministerstvu a příslušnému krajskému úřadu prostřednictvím zařízení pro přenos dat nebo na technickém nosiči dat.

(8) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, které provozují zařízení obsahující PCB a podléhající evidenci podle § 26 písm. c) nebo vlastní nebo drží PCB definované v § 26 písm. a), jsou povinny vést samostatně evidenci o tomto zařízení a PCB v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Změny v evidovaných skutečnostech jsou tyto osoby povinny ohlásit ministerstvu neprodleně poté, co ke změně došlo. Způsob ohlašování změn v evidovaných skutečnostech stanoví prováděcí právní předpis.

(9) Evidenci odpadů, zařízení k nakládání s odpady, shromažďovacích míst nebezpečných odpadů, sběrových míst odpadů, skladů odpadů a PCB, odpadů PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci vznikajících v rámci činnosti Ministerstva obrany zajišťuje Ministerstvo obrany ve spolupráci s ministerstvem.

(10) Obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajský úřad jsou povinny vést evidenci jimi vydaných souhlasů a dalších rozhodnutí vydaných podle tohoto zákona. Tuto evidenci obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajský úřad zasílají ministerstvu do 30. dubna následujícího roku prostřednictvím zařízení pro přenos dat nebo na technickém nosiči dat. Rozsah a způsob ohlašování stanoví prováděcí právní předpis. Obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajský úřad zveřejňují na portálu veřejné správy, popřípadě i jiným vhodným způsobem aktuální seznam zařízení provozovaných podle § 14 odst. 1 a podle § 14 odst. 2.

(11) Pokud není tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem stanoveno jinak, jsou právnické osoby, fyzické osoby oprávněné k podnikání a správní úřady, které jsou povinny vést evidenci podle odstavců 1 až 10, povinny tuto evidenci archivovat nejméně po dobu 5 let.

(12) Ministerstvo stanoví vyhláškou

1. a) způsob vedení průběžné evidence odpadů a dobu archivace této evidence pro některé druhy odpadů,
2. b) způsob ohlašování odpadů, zařízení k nakládání s odpady, shromažďovacích míst nebezpečných odpadů, sběrových míst odpadů, skladů odpadů dopravců odpadů, PCB, odpadů PCB a zařízení obsahujících PCB, počtu a stavu převzatých autovraků a způsobech jejich zpracování, a
3. c) způsob vedení evidence vydaných souhlasů a dalších rozhodnutí vydaných podle tohoto zákona.

§ 40

Evidence při přepravě nebezpečných odpadů

(1) Při přepravě nebezpečných odpadů jsou odesílatel a příjemce povinni vyplnit evidenční list v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Evidence přepravovaných nebezpečných odpadů se nevede při vnitropodnikové dopravě zabezpečované vlastními dopravními prostředky, pokud nepřesahuje areál provozovny.

(2) Odesílatel odpadu je povinen

1. a) přiložit k zásilce nebezpečného odpadu vyplněný evidenční list,
2. b) zaslat evidenční list obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa zahájení přepravy do 10 dnů od jejího zahájení,
3. c) informovat obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa zahájení přepravy a inspekci v případě, že do 20 dnů od odeslání odpadu neobdrží od příjemce potvrzený evidenční list o převzetí nebezpečného odpadu.

(3) Příjemce odpadu je povinen zaslat evidenční list o přepravě nebezpečného odpadu s potvrzením o převzetí odpadu odesílateli a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností příslušným podle místa zahájení a ukončení přepravy do 10 dnů od jeho převzetí.

(4) Odesílatel odpadu a příjemce odpadu jsou povinni archivovat evidenci podle odstavců 1 až 3 po dobu nejméně 5 let.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob vedení evidence odpadů při přepravě odpadů.

§ 41

Společná ustanovení

(1) Plán odpadového hospodářství v rozsahu stanoveném tímto zákonem zpracovává ministerstvo, kraje v samostatné působnosti a původci odpadů.

(2) Plán odpadového hospodářství se zpracovává za účelem vytváření podmínek pro předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi podle tohoto zákona.

(3) Na zpracování, projednávání a schvalování návrhů plánů odpadového hospodářství se nevztahuje správní řád.

(4) Do plánů odpadového hospodářství České republiky a krajů lze veřejně nahlížet, pořizovat si z nich výpisy, opisy nebo kopie.

§ 42

Plán odpadového hospodářství České republiky

(1) Návrh plánu odpadového hospodářství České republiky zpracovává ministerstvo. Návrh plánu odpadového hospodářství České republiky projedná ministerstvo s kraji v samostatné působnosti.

(2) Plán odpadového hospodářství České republiky obsahuje vyhodnocení stavu odpadového hospodářství, závaznou část a směrnou část.

(3) Závaznou část plánu odpadového hospodářství České republiky vyhlašuje vláda svým nařízením.

(4) Závazná část plánu odpadového hospodářství České republiky stanoví rámcové cíle, rámcová opatření k jejich dosažení a upravuje soustavu indikátorů jejich hodnocení pro

1. a) předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností,
2. b) nakládání s vybranými odpady podle části čtvrté tohoto zákona,
3. c) nakládání s dalšími odpady, zejména nebezpečnými,
4. d) nakládání s odpady z obalů,
5. e) využívání odpadů,
6. f) snižování podílu odpadů ukládaných na skládky a podílu biologicky rozložitelné složky v nich obsažené,
7. g) vytváření integrovaného systému nakládání s odpady.

(5) Plán odpadového hospodářství České republiky se zpracovává na dobu nejméně 10 let a musí být změněn bezprostředně po každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován.

(6) Závazná část plánu odpadového hospodářství České republiky, včetně jejích změn, je závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství krajů a pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového hospodářství.

(7) Vyhodnocení plnění plánu odpadového hospodářství České republiky provádí ministerstvo pomocí soustavy indikátorů každoročně do 31. prosince následujícího roku.

(8) Plán odpadového hospodářství České republiky a jeho změny ministerstvo zveřejní na portálu veřejné správy, nebo jiným vhodným způsobem.

§ 43

Plán odpadového hospodářství kraje

(1) Kraj v samostatné působnosti zpracovává plán odpadového hospodářství kraje pro jím spravované území a jeho změny.

(2) Plán odpadového hospodářství kraje musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství České republiky a jejími změnami.

(3) Plán odpadového hospodářství kraje obsahuje závaznou část a směrnou část.

(4) Závazná část plánu odpadového hospodářství kraje stanoví konkrétní cíle, konkrétní opatření k jejich dosažení pro

1. a) předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností,
2. b) nakládání s komunálními odpady,
3. c) nakládání s vybranými odpady podle části čtvrté tohoto zákona,
4. d) nakládání s dalšími odpady, zejména nebezpečnými,
5. e) nakládání s odpady z obalů,
6. f) využívání odpadů,
7. g) snižování podílu odpadů ukládaných na skládku a podílu biologicky rozložitelné složky v nich obsažené,
8. h) vytváření integrovaného systému nakládání s odpady.

(5) Vznikne-li potřeba zřídit zařízení k nakládání s odpady nebo řešit pohyb odpadů přesahující hranice krajů, jsou kraje v samostatné působnosti povinny při zpracovávání plánů odpadového hospodářství kraje a jejich změn spolu vzájemně spolupracovat.

(6) Kraj v samostatné působnosti je povinen zpracovat a schválit návrh plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny do 18 měsíců od nabytí účinnosti nařízení vlády, kterým se vyhlašuje závazná část plánu odpadového hospodářství České republiky.

(7) Plán odpadového hospodářství kraje se zpracovává na dobu nejméně 10 let a musí být změněn při každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován.

(8) Kraj v samostatné působnosti je povinen do 10 dnů ode dne zpracování návrhu plánu odpadového hospodářství nebo jeho změny oznámit způsobem v místě obvyklým, kdy a kde lze do tohoto návrhu plánu nahlédnout, činit si výpisy, opisy nebo kopie. Veřejné nahlédnutí do návrhu plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny musí být umožněno po dobu nejméně 30 kalendářních dnů ode dne oznámení možnosti veřejného nahlédnutí; v této lhůtě lze též uplatnit k návrhu plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změně písemné vyjádření. Kraj je povinen připomínky vypořádat a toto vypořádání zveřejnit.

(9) Kraj v samostatné působnosti je povinen zaslat kopii plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny ministerstvu do 1 měsíce po jeho schválení.

(10) Závaznou část plánu odpadového hospodářství kraje a její změnu vyhlásí kraj obecně závaznou vyhláškou.³²) Závazná část plánu odpadového hospodářství kraje je závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství původců odpadů a pro rozhodovací a koncepční činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového hospodářství.

(11) Kraj zasílá vyhodnocení plnění plánu odpadového hospodářství kraje ministerstvu každoročně do 15. listopadu následujícího roku. Vyhodnocení provede pomocí soustavy indikátorů stanovené v závazné části plánu odpadového hospodářství České republiky.

(12) Plán odpadového hospodářství kraje a jeho změny kraj zveřejní na portálu veřejné správy, nebo jiným vhodným způsobem.

§ 44

Plán odpadového hospodářství původce odpadů

(1) Plán odpadového hospodářství původce odpadů zpracovávají původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu.

(2) Plán odpadového hospodářství původce odpadů musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje a jejími změnami.

(3) Plán odpadového hospodářství původce odpadů se zpracovává na dobu nejméně 5 let a musí být změněn při každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován, a to nejpozději do 3 měsíců od změny podmínek.

(4) Původce odpadů, který ke dni vyhlášení závazné části plánu odpadového hospodářství kraje nebo její změny produkuje množství odpadů nad limit stanovený v odstavci 1, je povinen zpracovat návrh plánu odpadového hospodářství do 1 roku od vyhlášení závazné části plánu odpadového hospodářství kraje nebo její změny. Ostatní původci jsou povinni zpracovat návrh plánu odpadového hospodářství do 1 roku od dosažení produkce odpadů nad limit stanovený v odstavci 1.

(5) Původce odpadů je povinen kopii návrhu svého plánu odpadového hospodářství nebo jeho změny zaslat krajskému úřadu, příslušnému podle sídla provozovny původce odpadů, a to nejpozději do 3 měsíců od jeho zpracování. V případě, že návrh plánu odpadového hospodářství původce odpadů neobsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem a prováděcím právním předpisem nebo není v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje a její změnou, příslušný krajský úřad do 3 měsíců ode dne obdržení návrhu plánu odpadového hospodářství původce odpadů sdělí původci odpadů své připomínky.

(6) Původce odpadů je povinen do 3 měsíců ode dne doručení připomínek příslušného krajského úřadu zaslat tomuto krajskému úřadu upravený plán odpadového hospodářství se zapracovanými připomínkami.

(7) Plán odpadového hospodářství původce odpadů je závazným podkladem pro jeho činnosti.

(8) Obce, které k zabezpečení svých povinností při nakládání s komunálním odpadem vytvořily dobrovolný svazek obcí,³⁴) mohou na základě písemné dohody zpracovat společný plán odpadového hospodářství původce odpadů, určující rozsah a způsob nakládání s komunálním odpadem.

(9) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem obsah plánu odpadového hospodářství původce odpadů.

§ 45

(1) Za ukládání odpadů na skládky je původce povinen platit poplatek.

(2) Poplatek platí i původce, který je sám provozovatelem skládky a tato skládka je na jeho vlastním pozemku.

(3) Poplatky se neplatí za ukládání odpadů jako technologického materiálu na zajištění skládky za účelem technického zabezpečení skládky v souladu se schváleným projektem a provozním řádem skládky. Technologickým materiálem není odpad, který je ukládán nad rámec projektu určujícího nezbytné množství. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem požadavky na ukládání odpadů jako technologického materiálu na zajištění skládky.

§ 46

(1) Poplatek za ukládání odpadů na skládky se skládá ze dvou složek. Základní složka poplatku se platí za uložení odpadu, za uložení nebezpečného odpadu se dále platí riziková složka.

(2) Poplatek od původce vybírá provozovatel skládky při uložení odpadů na skládku. Provozovatel skládky potvrdí původci vybrání poplatku. Provozovatel skládky odvádí vybrané poplatky příjemci poplatku vždy k poslednímu dni následujícího kalendářního měsíce a současně ho informuje o dlužných poplatcích. Pokud původce nezaplatil poplatek ve stanovené výši, uloží mu povinnost zaplatit poplatek krajský úřad, který vydal souhlas k provozování skládky, rozhodnutím na návrh příjemce poplatku.

(3) Poplatek je v rozsahu stanoveném tímto zákonem příjmem obce, na jejímž katastrálním území je skládka umístěna, a Státního fondu životního prostředí České republiky.³⁵)

(4) Pokud je původcem obec a ukládá odpad na skládku, která je na jejím katastrálním území, nevybírá se od této obce základní složka poplatku.

(5) Kontrolu placení poplatků u provozovatele skládky provádí obec a krajský úřad, na jejichž katastrálním území leží skládka.

§ 47

(1) Pokud provozovatel skládky neodvedl obci nebo Státnímu fondu životního prostředí vybraný poplatek ve stanovené lhůtě, platí penále ve výši 0,5 promile ze zadržené částky denně. Penále je příjmem obce.

(2) Poplatky a penále vymáhají finanční úřady místně příslušné katastrálnímu území, na kterém je skládka umístěna; přitom postupují podle zvláštních právních předpisů,³⁶) pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 48

(1) Základní složka poplatku je příjmem obce, na jejímž katastrálním území skládka leží. V případě, že skládka leží na katastrálních územích několika obcí, dělí se tento příjem proporcionálně podle velikosti části skládky ležící v katastrálních územích těchto obcí.

(2) Výše sazby základní složky poplatku je stanovena v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

(3) Riziková složka poplatku je příjmem Státního fondu životního prostředí.

(4) Výše sazby rizikové složky poplatku je stanovena v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

(5) Odpady azbestu se zpoplatňují ve výši sazby za ukládání ostatních odpadů.

§ 49

(1) Provozovatel skládky je povinen vytvářet finanční rezervu na rekultivaci, zajištění péče o skládku a asanaci po ukončení jejího provozu (dále jen „finanční rezerva“).

(2) Tvorba finanční rezervy se zahrnuje do nákladů provozovatele skládky a tvorba této rezervy je výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů.³⁷) Úroky z peněžních prostředků finanční záruky a finanční rezervy jsou její součástí.

(3) Peněžní prostředky této rezervy se ukládají na zvláštní účet v bance. Prostředky finanční rezervy nemohou být předmětem nařízení a provedení výkonu rozhodnutí, ani zahrnuty do konkurzní podstaty provozovatele skládky, majitele skládky nebo jejich právních nástupců.

§ 50

(1) Provozovatel skládky je povinen zřídit ode dne účinnosti tohoto zákona zvláštní vázaný účet pro účely ukládání peněžních prostředků k vytváření finanční rezervy. Pro každou skládku, na kterou je vydáno samostatné rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu,²⁴) musí být zřízen samostatný zvláštní vázaný účet.

(2) Smlouva s bankou o zřízení zvláštního vázaného účtu musí obsahovat údaj, které skládky se finanční rezerva týká a ustanovení, že se jedná o zvláštní vázaný účet, který je bankou spravován podle § 49 až 51. Dispozice s účtem ode dne jeho zřízení je možná pouze se souhlasem krajského úřadu příslušného podle umístění skládky.

(3) Peněžní prostředky vytvářené finanční rezervy převádí provozovatel skládky na zvláštní vázaný účet zřízený podle odstavce 1 vždy k poslednímu dni následujícího kalendářního měsíce.

(4) Podstatnou náležitostí smlouvy, kterou se převádí užívací právo ke skládce odpadů na nového provozovatele skládky, je i dohoda o převodu finanční rezervy na nového provozovatele skládky. Bez této dohody o převodu finanční rezervy je smlouva o převodu užívacího práva ke skládce odpadů na nového provozovatele skládky neplatná.

§ 51

(1) Čerpání z prostředků finanční rezervy smí být prováděno pouze se souhlasem příslušného krajského úřadu na práce související s rekultivací, zajištěním péče o skládku po skončení jejího provozu a asanací. Souhlas krajský úřad uděluje na základě rozhodnutí o zahájení rekultivačních prací vydaného podle zvláštních právních předpisů.³⁸)

(2) Zanikne-li provozovatel skládky před ukončením péče o skládku a jeho právní nástupce není znám nebo neexistuje, banka odvede nevyčerpanou část finanční záruky a finanční rezervy do Státního fondu životního prostředí České republiky a informuje o tom krajský úřad místně příslušný podle umístění skládky. Tyto prostředky budou Státním fondem životního prostředí poukázány na zvláštní vázaný účet podle tohoto zákona tomu, kdo zabezpečí rekultivaci, péči o skládku a asanaci po ukončení jejího provozu, váznoucí na této skládce. Způsob čerpání prostředků finanční záruky a finanční rezervy z tohoto účtu se provádí podle odstavce 1.

(3) Nevyčerpaná část finanční rezervy se po ukončení péče o skládku uvolňuje ve prospěch provozovatele skládky nebo jeho právního nástupce; není-li právní nástupce znám nebo neexistuje-li, odvede se do rozpočtu obce, na jejímž katastrálním území skládka leží. V případě, že skládka leží na katastrálních územích několika obcí, dělí se tento příjem proporcionálně podle velikosti části skládky ležící v katastrálních územích těchto obcí.

(4) Výše finanční rezervy činí

1. a) 100 Kč za 1 tunu uloženého nebezpečného odpadu nebo komunálního odpadu, s výjimkou odpadu azbestu,
2. b) 35 Kč za 1 tunu uloženého ostatního odpadu a odpadu azbestu.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob vytváření a čerpání finanční rezervy.

§ 52

Dobu trvání a podmínky péče o skládku po uzavření jejího provozu, rekultivaci a asanaci stanoví individuálně pro každou skládku příslušný krajský úřad jako součást provozního řádu. Lhůta nesmí být kratší než 30 let.

§ 53

(1) Přeshraniční přepravu odpadů do České republiky, z České republiky a přes Českou republiku (dále jen „přeshraniční přeprava odpadů“) upravují právní předpisy Evropských společenství upravující dozor nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a jejich kontrolu.³⁹) Tento zákon obsahuje ustanovení nezbytná k jejich provedení.

(2) Příslušným správním úřadem pro přeshraniční přepravu odpadů a kontaktním subjektem za Českou republiku je ministerstvo.

§ 54

Přeshraniční přeprava odpadů za účelem odstranění

(1) Odpad vzniklý v České republice se přednostně odstraňuje v České republice.

(2) Přeshraniční přeprava odpadů do České republiky za účelem odstranění je zakázána s výjimkou

1. a) odpadů vzniklých ve státě, který není členským státem Evropské unie, při zpracování zboží nebo odpadu vyvezeného z České republiky do tohoto státu v souladu s právními předpisy Evropských společenství upravujících dozor nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a jejich kontrolu³⁹) a v souladu s tímto zákonem, v celním režimu pasivního zušlechťovacího styku,⁴⁰) nebo
2. b) odpadů vzniklých v sousedních státech v důsledku živelních pohrom nebo za stavu nouze.

§ 55

Oznámení o přeshraniční přepravě odpadů

(1) Oznámení o přeshraniční přepravě odpadů podává oznamovatel podle právních předpisů Evropských společenství upravujících dozor nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a jejich kontrolu.³⁹) Účastníkem řízení zahájeného oznámením podle tohoto odstavce je pouze oznamovatel.

(2) Postup stanovený právními předpisy Evropských společenství upravujícími dozor nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a jejich kontrolu³⁹) a tímto zákonem pro odpady uvedené v příloze III a IV nařízení Rady (EHS) č. 259/93 o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o jejich kontrole³⁹) se přiměřeně vztahuje i na odpady stanovené prováděcím předpisem podle odstavce 6. Oznámení o přeshraniční přepravě těchto odpadů do České republiky podává příjemce. Účastníkem řízení zahájeného oznámením podle tohoto odstavce je pouze příjemce.

(3) Kromě náležitostí stanovených právními předpisy Evropských společenství upravujícími dozor nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a jejich kontrolu,³⁹) předloží oznamovatel ministerstvu

1. a) smlouvu o environmentálně šetrném využití nebo odstranění odpadů; v případě přeshraniční přepravy odpadů ze státu, který není členským státem Evropské unie, musí smlouva obsahovat závazek oznamovatele vzít odpady zpět, jestliže přeshraniční přepravu nebude možno provést nebo dokončit předpokládaným způsobem,
2. b) v případě přeshraniční přepravy odpadů do státu, který není členským státem Evropské unie, povolení k provozu zařízení k odstraňování nebo využívání odpadů a
3. c) potřebné adresy příslušných správních úřadů.

(4) Oznámení a jeho náležitosti se podávají ministerstvu v jazyce českém, slovenském nebo anglickém, nebo s úředně ověřeným překladem do některého z těchto jazyků.

(5) V případě přeshraniční přepravy odpadů z České republiky ministerstvo postoupí oznámení příslušnému správnímu úřadu pro příjem a jeho kopii zašle příjemci a příslušnému správnímu úřadu či úřadům pro tranzit. Oznámení nepostoupí, shledá-li důvod pro vznesení námitky proti přeshraniční přepravě odpadů z České republiky za účelem odstranění podle článku 4(3) nařízení Rady (EHS) č. 259/93 o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o jejich kontrole.³⁹)

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti ohledně oznámení, jeho náležitostí a dokladů doprovázejících přeshraniční přepravu odpadů. Ministerstvo může stanovit vyhláškou odpady uvedené v příloze II nařízení Rady (EHS) č. 259/93 o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o jejich kontrole,³⁹) na jejichž přeshraniční přepravu do České republiky a z České republiky se z důvodu ochrany životního prostředí nebo ochrany zdraví vztahuje postup podle odstavce 2.

§ 56

Zákazy a námitky

(1) Jestliže oznamovatel nebo příjemce byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný v souvislosti s nakládáním s nebezpečnými odpady,⁴¹) ministerstvo může zakázat všechnu přeshraniční přepravu odpadů týkající se těchto osob.

(2) Odvolání proti rozhodnutí ministerstva o námitkách proti přeshraniční přepravě odpadů nemá odkladný účinek.

§ 57

Finanční záruka a pojištění

(1) Finanční záruka podle právních předpisů Evropských společenství upravujících dozor nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a jejich kontrolu³⁹) musí být složena nebo odpovídající pojištění podle těchto předpisů musí být prokázáno před zahájením přeshraniční přepravy odpadů.

(2) Má-li ministerstvo důvodné pochybnosti o tom, zda poskytnutá finanční záruka nebo pojištění je v souladu s právními předpisy Evropských společenství upravujícími dozor nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a jejich kontrolu³⁹) dostatečné, stanoví výši a druh finanční záruky nebo určí druh pojištění a výši pojistné částky pro tento účel.

§ 58

Povinnost vrácení odpadů

(1) Je-li oznamovatel povinen podle článku 25 nařízení Rady (EHS) č. 259/93 o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o jejich kontrole³⁹) vrátit odpady do České republiky, ministerstvo mu uloží rozhodnutím lhůtu ke splnění této povinnosti a stanoví místo v České republice, kam má být odpad vrácen. Opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(2) Je-li za nedovolenou přepravu odpadů z České republiky ve smyslu článku 26(1) nařízení Rady (EHS) č. 259/93 o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o jejich kontrole,³⁹) odpovědný oznamovatel, uloží mu ministerstvo rozhodnutím lhůtu ke splnění povinnosti vrátit odpady do České republiky a stanoví místo v České republice, kam má být odpad vrácen. Opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(3) Je-li za nedovolenou přepravu odpadů do České republiky ve smyslu článku 26(1) nařízení Rady (EHS) č. 259/93 o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o jejich kontrole,³⁹) odpovědný příjemce, uloží mu ministerstvo rozhodnutím lhůtu ke splnění povinnosti odstranit nebo využít přepravované odpady v souladu s tímto zákonem.

(4) Nesplní-li povinné osoby uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 svoji povinnost ve lhůtě určené ministerstvem, zajistí splnění těchto povinností ministerstvo. K zajištění splnění povinností může ministerstvo použít prostředky finanční záruky nebo pojištění podle § 57 tohoto zákona. Pokud finanční záruka nebyla složena nebo nebylo uzavřeno pojištění nebo výše finanční záruky nebo pojistného plnění nestačí, uloží ministerstvo povinné osobě rozhodnutím uhradit náklady před zajištěním splnění povinnosti ministerstvem.

(5) Pro vrácení odpadů podle odstavců 1 a 2 není nutný souhlas ministerstva podle právních předpisů Evropských společenství upravujících dozor nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a jejich kontrolu.³⁹)

§ 59

Zahájení přeshraniční přepravy odpadů

Okamžikem, kdy ministerstvo obdrží kopii zasílacího listu s vyplněným datem přepravy a dalšími příslušnými údaji v souladu s právními předpisy Evropských společenství upravujícími dozor nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a jejich kontrolu³⁹) před uplynutím lhůty pro podání odvolání, se oznamovatel vzdává práva odvolání (rozkladu) proti souhlasu ministerstva.

§ 60

Přeshraniční přeprava odpadů do států, které nejsou členskými státy Evropské unie, a z těchto států

Ministerstvo financí může stanovit vyhláškou celní úřady pro přeshraniční přepravu odpadů do států, které nejsou členskými státy Evropské unie, a z těchto států.