§ 1
Odkaz účinné od 1. 7. 1992§ 1účinné od 1. 7. 1992Tento zákon upravuje služební poměr příslušníků Policie České republiky (dále jen „služební poměr“).
účinné od 1. 7. 1992186
účinné od 1. 7. 1992ZÁKON
účinné od 1. 7. 1992České národní rady
účinné od 1. 7. 1992ze dne 19. března 1992
účinné od 1. 7. 1992o služebním poměru příslušníků Policie České republiky
účinné od 1. 7. 1992Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
účinné od 1. 7. 1992Tento zákon upravuje služební poměr příslušníků Policie České republiky (dále jen „služební poměr“).
účinné od 1. 7. 1992(1) Příslušníci Policie České republiky (dále jen „policista“) jsou ve služebním poměru k Policii České republiky (dále jen „policie“).
účinné od 1. 7. 1992(2) Jménem policie jedná a rozhoduje ve věcech služebního poměru podle tohoto zákona ministr vnitra České republiky (dále jen „ministr“) a v rozsahu jím stanoveném další funkcionáři (dále jen „služební funkcionář“).
účinné od 1. 7. 1992(3) Služební funkcionáři jsou oprávněni v rozsahu své pravomoci ukládat podřízeným policistům služební úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich činnost a vydávat k tomuto účelu rozkazy a pokyny.
účinné od 1. 7. 1992Do služebního poměru může být přijat občan České a Slovenské Federativní Republiky starší 18 let, který
účinné od 1. 7. 1992(1) Přijímací řízení je zahájeno doručením písemné žádosti občana.
účinné od 1. 7. 1992(2) V příjímacím řízení služební funkcionář zejména ověří, zda občan, který se uchází o přijetí do služebního poměru, splňuje podmínky stanovené v § 3, a shromáždí k tomu potřebné podklady.
účinné od 1. 7. 1992(3) Služební funkcionář je povinen seznámit občana, který se uchází o přijetí do služebního poměru, se základními povinnostmi vyplývajícími ze služebního poměru, zejména s podmínkami služby, a s hmotným zabezpečením, a předat mu o těchto skutečnostech písemnou informaci.
účinné od 1. 7. 1992(4) Občan, který se uchází o přijetí do služebního poměru, musí být o výsledku přijímacího řízení písemně vyrozuměn bezodkladně po rozhodnutí o jeho žádosti, nejdéle však do šesti měsíců ode dne, kdy doručil žádost o přijetí do služebního poměru.
účinné od 1. 7. 1992(5) Ministerstvo vnitra České republiky (dále jen „ministerstvo“) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o přijímacím řízení do služebního poměru.
účinné od 1. 7. 1992(1) Služební poměr se zakládá rozhodnutím služebního funkcionáře. Rozhodnutí o přijetí do služebního poměru musí obsahovat
účinné od 1. 7. 1992(2) Služební poměr vzniká dnem určeným v rozhodnutí o přijetí do služebního poměru.
účinné od 1. 7. 1992(3) Služební poměr nevznikne, jestliže občan nenastoupí bez závažného důvodu službu v den určený v rozhodnutí o přijetí do služebního poměru.
účinné od 1. 7. 1992(1) Policista skládá při nástupu do služby služební přísahu.
účinné od 1. 7. 1992(2) Služební přísaha zní:
účinné od 1. 7. 1992„Slibuji, že budu čestným, statečným a ukázněným příslušníkem Policie České republiky. Své síly a schopnosti vynaložím ve prospěch společnosti tak, abych chránil práva občanů, veřejný pořádek a bezpečnost a ústavní zřízení České republiky, a to i s nasazením vlastního života. Při plnění svých služebních povinností se budu vždy řídit ústavou a zákony a v souladu s nimi i rozkazy a pokyny svých nadřízených. Tak přísahám.“.
účinné od 1. 7. 1992(3) Odmítne-li policista složit služební přísahu, skončí jeho služební poměr dnem, kdy k odmítnutí došlo.
účinné od 1. 7. 1992(1) Zkušební doba může být stanovena nejdéle na 12 měsíců.
účinné od 1. 7. 1992(2) Stanovenou zkušební dobu může služební funkcionář se souhlasem policisty zkrátit, dosahuje-li policista v průběhu zkušební doby velmi dobrých výsledků při výkonu služby; toto zkrácení však nesmí překročit polovinu stanovené zkušební doby.
účinné od 1. 7. 1992(3) Ve zkušební době nesmí být policista zařazen do samostatného výkonu služby bezpečnostní povahy.
účinné od 1. 7. 1992Stanoví se tyto hodnosti policistů
účinné od 1. 7. 1992(1) Při přijetí do služebního poměru je policista jmenován do hodnosti rotného; má-li úplné střední nebo úplné střední odborné nebo vyšší odborné vzdělání (dále jen „úplné střední vzdělání“), je jmenován do hodnosti strážmistra, a má-li vysokoškolské vzdělání, do hodnosti podporučíka.
účinné od 1. 7. 1992(2) Po uplynutí zkušební doby je policista povýšen do hodnosti strážmistra a má-li úplné střední vzdělání, do hodnosti nadstrážmistra; má-li vysokoškolské vzdělání, je povýšen nebo jmenován do hodnosti poručíka.
účinné od 1. 7. 1992(1) Policista má nárok na povýšení do vyšší hodnosti, splňuje-li současně tyto podmínky:
účinné od 1. 7. 1992(2) Policista v praporčické hodnosti má nárok na
účinné od 1. 7. 1992Do praporčických a důstojnických hodností jmenují a povyšují služební funkcionáři. Návrh na jmenování a povyšování policistů do generálských hodností podává prezidentu České a Slovenské Federativní Republiky vláda České republiky.
účinné od 1. 7. 1992Ministr může povýšit nebo jmenovat do důstojnické hodnosti in memoriam policistu, který zahynul při plnění služebních povinností.
účinné od 1. 7. 1992Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem
účinné od 1. 7. 1992(1) Policistovi lze propůjčit jinou hodnost, než kterou skutečně má, na dobu, po kterou to vyžaduje funkce nebo služební úkoly, jimiž je pověřen; propůjčení hodnosti nezakládá nárok na úpravu služebního příjmu.
účinné od 1. 7. 1992(2) Praporčické a důstojnické hodnosti propůjčují služební funkcionáři.
účinné od 1. 7. 1992(1) Služební hodnocení je podkladem pro rozhodování ve věcech služebního poměru policistů.
účinné od 1. 7. 1992(2) Služební hodnocení spočívá v posouzení plnění služebních povinností, odborné a zdravotní způsobilosti policisty pro další výkon funkce nebo služby. S obsahem služebního hodnocení musí být hodnocený policista seznámen.
účinné od 1. 7. 1992(3) Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o služebním hodnocení.
účinné od 1. 7. 1992(1) O ustanovování policistů do volných funkcí rozhodují služební funkcionáři na základě služebního hodnocení.
účinné od 1. 7. 1992(2) Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem funkce, které se obsazují výběrovým řízením, způsob provádění výběrového řízení, jeho náležitosti a průběh.
účinné od 1. 7. 1992(3) Do funkce vyšetřovatele může být ustanoven policista, který dosáhl věku 24 let a získal vysokoškolské právnické vzdělání.
účinné od 1. 7. 1992(1) Policista musí být převeden na jinou funkci
účinné od 1. 7. 1992(2) Policista může být převeden na jinou funkci, vykazuje-li bez viny služebních funkcionářů soustavně neuspokojivé výsledky ve výkonu služby, ačkoliv na ně byl v posledních 12 měsících písemně upozorněn a nedostatky v přiměřené době, která mu k tomu byla stanovena, neodstranil.
účinné od 1. 7. 1992(3) Převedení na jinou funkci se provede odvoláním policisty z dosavadní funkce a jeho ustanovením do jiné funkce v témže druhu služby1) a není-li to možné, v jiném druhu služby. Z dosavadní funkce se policista též odvolá, má-li být ustanoven do vyšší funkce.
účinné od 1. 7. 1992(4) Policista může být převeden na jinou funkci též, jestliže se tak služební funkcionář s policistou dohodne.
účinné od 1. 7. 1992(5) Policistovi, který byl převeden na jinou funkci podle odstavce 1 písmene a) nebo b), náleží dosavadní funkční plat ještě po dobu šesti měsíců, jestliže je to pro něj výhodnější.
účinné od 1. 7. 1992(1) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může být policista přeložen k výkonu funkce, do které byl ustanoven, do jiného místa služebního působiště na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na jeden rok; opětovně může být přeložen až po uplynutí dvou let od skončení posledního přeložení. Jestliže s tím policista písemně souhlasí, může být přeložen do jiného místa služebního působiště i na delší dobu, popřípadě opětovně přeložen i před uplynutím doby dvou let od skončení posledního přeložení.
účinné od 1. 7. 1992(2) Policista může být trvale přeložen do jiného místa služebního působiště, jestliže o to požádá.
účinné od 1. 7. 1992(1) Policista může být pověřen na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu jednoho roku, zastupováním jiného policisty v jeho funkci.
účinné od 1. 7. 1992(2) Policista může být v důležitém zájmu služby pověřen výkonem funkce na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na jeden rok.
účinné od 1. 7. 1992(3) Pokud je doba zastupování ve funkci nebo pověření výkonem funkce delší než jeden měsíc, náleží policistovi po dobu zastupování ve funkci a po dobu pověření výkonem funkce funkční plat ve stejné výši, v jaké by mu náležel, kdyby byl ustanoven do funkce zastupovaného policisty anebo do funkce, jejímž výkonem je pověřen, jestliže je to pro něj výhodnější.
účinné od 1. 7. 1992(4) Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o zastupování ve funkci a o pověření výkonem funkce.
účinné od 1. 7. 1992(1) Policista může být vyslán na dobu nezbytně nutnou, nejvýše však na jeden rok, na služební cestu; na dobu delší lze tak učinit jen s jeho souhlasem.
účinné od 1. 7. 1992(2) Policista může být k získání potřebných zkušeností nebo praxe vyslán na studijní pobyt, k němuž je potřeba jeho souhlasu.
účinné od 1. 7. 1992(3) Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o vysílání na služební cestu a na studijní pobyt.
účinné od 1. 7. 1992Policisté, kteří nemohou vykonávat dosavadní ani jinou funkci z důvodů uvedených v § 22 až 25, mohou být zařazeni do
účinné od 1. 7. 1992(1) Do činné zálohy se zařazují policisté, kteří byli
účinné od 1. 7. 1992(2) Policista musí být po vynětí z činné zálohy ustanoven do funkce stejné úrovně.
účinné od 1. 7. 1992Do zálohy pro policisty studující na školách se zařazují policisté vyslaní k dennímu studiu delšímu 12 měsíců.
účinné od 1. 7. 1992Do zálohy pro přechodně nezařazené policisty se zařazují policisté, jejichž dosavadní funkce byla zrušena v důsledku organizačních změn a které nebylo možno současně převést na jinou funkci podle § 17 odst. 1 zákona.
účinné od 1. 7. 1992Do neplacené zálohy se zařazují policisté, kterým bylo uděleno služební volno bez nároku na služební příjem na dobu delší dvou měsíců, a policistky, kterým byla udělena další mateřská dovolená.
účinné od 1. 7. 1992Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o zařazování do záloh.
účinné od 1. 7. 1992(1) Stane-li se policista důvodně podezřelým, že porušil služební povinnost zvlášť závažným způsobem nebo že se dopustil trestného činu, a jeho další ponechání ve výkonu služby by ohrožovalo důležitý zájem služby nebo průběh prošetřování jeho činu, může být rozhodnutím služebního funkcionáře dočasně zproštěn výkonu služby.
účinné od 1. 7. 1992(2) Policistu lze zprostit výkonu služby podle odstavce 1 jen na dobu nezbytně nutnou pro objasnění jeho jednání, nejdéle však na dobu tří měsíců; tuto dobu může výjimečně prodloužit ministr, nejdéle však o další tři měsíce. V případě, že je proti policistovi vedeno trestní řízení, lze ho zprostit výkonu služby do pravomocného skončení trestního řízení.
účinné od 1. 7. 1992(3) Policistovi, který byl zproštěn výkonu služby, náleží ode dne zproštění 50 % služebního příjmu, nejméně však ve výši minimální mzdy stanovené zvláštními předpisy.2) Tato část služebního příjmu se zvyšuje o 10 % služebního příjmu na každou vyživovanou osobu, nejvíce však do výše 80 % služebního příjmu.
účinné od 1. 7. 1992(4) Pominou-li důvody, pro které byl policista zproštěn výkonu služby, služební funkcionář rozhodnutí o zproštění výkonu služby zruší. Skončí-li zproštění výkonu služby, doplatí se policistovi rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen; to neplatí, bylo-li jednání, pro které byl policista zproštěn výkonu služby, úmyslným trestným činem, za který byl pravomocně odsouzen, nebo byl-li pro jednání, pro něž byl zproštěn výkonu služby, propuštěn ze služebního poměru.
účinné od 1. 7. 1992(1) Policista je povinen
účinné od 1. 7. 1992(2) Domnívá-li se policista, že rozkaz jeho nadřízeného je v rozporu s obecně závazným právním předpisem, je povinen nadřízeného na to upozornit; trvá-li nadřízený na splnění rozkazu, je policista povinen jej splnit. Policista je povinen odepřít splnění rozkazu nadřízeného, jestliže by jeho splněním spáchal trestný čin; tuto skutečnost ohlásí bez zbytečného odkladu vyššímu nadřízenému.
účinné od 1. 7. 1992Nadřízený je povinen
účinné od 1. 7. 1992Služební funkcionář v rozsahu své pravomoci uděluje kázeňské odměny a ukládá kázeňské tresty.
účinné od 1. 7. 1992Kázeňskými odměnami jsou
účinné od 1. 7. 1992(1) Kázeňským přestupkem je zaviněné porušení základních povinností policisty, pokud nejde o trestný čin.
účinné od 1. 7. 1992(2) Jako kázeňský přestupek se vyřizuje též jednání policisty, které má znaky přestupku, pokud to stanoví zvláštní předpis.3)
účinné od 1. 7. 1992Kázeňskými tresty jsou
účinné od 1. 7. 1992(1) Postačí-li k nápravě policisty a k obnovení služební kázně vytknutí méně závažného jednání, které má znaky kázeňského přestupku nebo přestupku, kázeňský trest se neuloží.
účinné od 1. 7. 1992(2) Kázeňský trest snížení hodnosti o jeden stupeň nelze uložit policistovi v hodnosti rotného, podporučíka nebo generálmajora.
účinné od 1. 7. 1992(3) Kázeňský trest snížení funkčního platu a kázeňský trest snížení hodnosti o jeden stupeň nelze uložit společně.
účinné od 1. 7. 1992(4) Kázeňský trest zákazu činnosti a propadnutí věci lze uložit jen za jednání mající znaky přestupku a pouze za podmínek stanovených zvláštním předpisem.3)
účinné od 1. 7. 1992(5) Kázeňský trest zákazu činnosti se vykoná i tehdy, jestliže policistovi, kterému byl tento kázeňský trest uložen, skončil služební poměr.
účinné od 1. 7. 1992(6) Služební funkcionář, který uložil kázeňský trest snížení hodnosti o jeden stupeň nebo kázeňský trest zákazu činnosti, může rozhodnout o upuštění od výkonu zbytku tohoto trestu, nejdříve však po uplynutí jedné poloviny uloženého trestu.
účinné od 1. 7. 1992(1) Před uložením kázeňského trestu musí být úplně a přesně zjištěn skutkový stav. Policistovi musí být před uložením kázeňského trestu dána možnost se k věci vyjádřit, navrhovat důkazy a hájit se. Služební funkcionář musí vyslechnout též toho, kdo podal podnět.
účinné od 1. 7. 1992(2) Při rozhodování o uložení kázeňského trestu se přihlíží k povaze protiprávního jednání, k okolnostem, za nichž bylo spácháno, k míře zavinění a k druhu a množství dosud nezahlazených kázeňských trestů.
účinné od 1. 7. 1992(3) Za jednání mající znaky přestupku ublížení na cti a přestupků ublížení na zdraví z nedbalosti, úmyslného narušení občanského soužití nebo proti majetku spáchané mezi blízkými osobami může být uložen kázeňský trest jen tehdy, podala-li podnět postižená osoba nebo její zákonný zástupce anebo opatrovník; jde-li o přestupek ublížení na cti, může být kázeňský trest uložen teprve po neúspěšném pokusu o smír ublíženého na cti a policisty.
účinné od 1. 7. 1992(4) O způsobu vyřízení jednání uvedeného v odstavci 3 vyrozumí služební funkcionář osobu, která podala podnět.
účinné od 1. 7. 1992(5) Uplatnil-li ten, komu byla jednáním majícím znaky přestupku způsobena majetková škoda, nárok na její náhradu, působí služební funkcionář na policistu, který škodu způsobil, aby ji dobrovolně uhradil. Jestliže škoda nebude dobrovolně uhrazena, odkáže poškozeného s nárokem na náhradu škody na soud nebo na jiný příslušný orgán.
účinné od 1. 7. 1992(1) Za kázeňský přestupek lze kázeňský trest uložit nejdříve 24 hodin po jeho spáchání, nejpozději však do 60 dnů ode dne, kdy se o jeho spáchání dověděl příslušný služební funkcionář. Je-li jednání policisty, v němž lze spatřovat naplnění skutkové podstaty kázeňského přestupku, předmětem šetření jiného orgánu, počíná lhůta 60 dnů pro uložení kázeňského trestu dnem, kdy se příslušný služební funkcionář dověděl o výsledku tohoto šetření, a dopustil-li se policista kázeňského přestupku v cizině, dnem následujícím po dni návratu policisty z ciziny. Za kázeňský přestupek lze uložit kázeňský trest do jednoho roku ode dne jeho spáchání.
účinné od 1. 7. 1992(2) Za jednání mající znaky přestupku lze uložit kázeňský trest do jednoho roku ode dne jeho spáchání.
účinné od 1. 7. 1992(1) Kázeňský trest nelze uložit, byl-li policista za týž skutek již pravomocně odsouzen soudem; byl-li kázeňský trest uložen dříve, zruší se s účinností ode dne uložení.
účinné od 1. 7. 1992(2) Kázeňský trest nelze uložit, popřípadě vykonat, byl-li kázeňský trest prominut nebo vztahuje-li se na přestupek amnestie.
účinné od 1. 7. 1992(3) Kázeňské tresty promíjí ministr.
účinné od 1. 7. 1992(1) Nedopustil-li se policista během jednoho roku od pravomocného uložení kázeňského trestu dalšího kázeňského přestupku, kázeňský trest se zahlazuje a policista se posuzuje, jako by mu kázeňský trest nebyl uložen. Jestliže kázeňský trest zákazu činnosti neskončil v této době, zahlazuje se jeho vykonáním.
účinné od 1. 7. 1992(2) Služební funkcionář může i před uplynutím doby uvedené v odstavci 1 rozhodnout o zahlazení kázeňského trestu, jestliže policista výkonem služby a chováním prokázal, že si toho zasluhuje a jestliže byl kázeňský trest vykonán, bylo upuštěno od výkonu jeho zbytku nebo byl prominut.
účinné od 1. 7. 1992(1) Při projednávání jednání, které má znaky přestupku, se postupuje podle zvláštního předpisu,3) jde-li o
účinné od 1. 7. 1992(2) Jestliže se policistovi ukládá za jednání mající znaky přestupku kázeňský trest snížení funkčního platu, nesmí jeho úhrnná výše překročit horní hranici pokuty, která je za toto jednání stanovena zvláštním předpisem.
účinné od 1. 7. 1992(1) Délka základní doby služby v týdnu se řídí obecně závaznými právními předpisy platnými pro pracovníky v pracovním poměru.
účinné od 1. 7. 1992(2) Služební funkcionář může stanovit policistovi kratší dobu služby v týdnu nebo ji jinak vhodně upravit, jestliže o to policista požádá ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů a nebrání-li tomu důležitý zájem služby.
účinné od 1. 7. 1992(1) Základní doba služby v týdnu se rozvrhuje zpravidla na pět dnů služby tak, aby dny nepřetržitého odpočinku v týdnu připadaly pokud možno na sobotu a neděli. Pokud to povaha služby vyžaduje, může být služba rozvržena nerovnoměrně; průměrná doba služby v týdnu nesmí přitom v určitém období, zpravidla čtyřtýdenním, přesahovat hranici stanovenou pro délku základní doby služby v týdnu.
účinné od 1. 7. 1992(2) O rozvržení základní doby služby v týdnu rozhoduje příslušný služební funkcionář, stanoví též začátek a konec doby služby v jednotlivých dnech; doba nepřetržité služby může přitom činit nejvýše 24 hodin.
účinné od 1. 7. 1992(3) Ministerstvo může stanovit obecně závazným právním předpisem podmínky, za nichž může být základní doba služby v týdnu rozvržena jinak, než podle předchozích odstavců; vždy však musí být nejdéle za dvouměsíční období dodržena průměrná doba služby v týdnu podle odstavce 1.
účinné od 1. 7. 1992Základní doba služby v týdnu se rozvrhuje tak, aby policista měl mezi koncem jedné služby a počátkem následující služby nepřetržitý odpočinek v trvání néjméně 12 hodin a jednou v týdnu nepřetržitý odpočinek v trvání nejméně 36 hodin.
účinné od 1. 7. 1992(1) Policista má nejdéle po každých pěti hodinách nepřetržitého výkonu služby nárok na přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Jde-li o službu, jejíž výkon nemůže být přerušen, musí být policistovi i bez přerušení výkonu služby zajištěna přiměřená doba pro jídlo a oddech.
účinné od 1. 7. 1992(2) Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem, v jakém rozsahu se přestávky na jídlo a oddech započítávají do základní doby služby v týdnu.
účinné od 1. 7. 1992(1) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, je policista povinen konat službu nad základní dobu služby v týdnu.
účinné od 1. 7. 1992(2) Koná-li policista službu nad základní dobu služby v týdnu v noci nebo v den nepřetržitého odpočinku v týdnu nebo ve svátek, náleží mu náhradní volno. Náhradní volno musí být poskytnuto do tří měsíců, a není-li to možné z důvodu důležitého zájmu služby, poskytne se policistovi místo každé hodiny náhradního volna odměna ve výši odpovídající jeho průměrnému hodinovému příjmu.
účinné od 1. 7. 1992(3) Koná-li policista službu přímé bezpečnostní povahy nad základní dobu služby v týdnu, náleží mu za každou hodinu výkonu této služby hodina náhradního volna; náhradní volno musí být poskytnuto do jednoho měsíce, a není-li to možné z důvodu důležitého zájmu služby, poskytne se policistovi za každou hodinu výkonu této služby odměna ve výši odpovídající jeho průměrnému hodinovému služebnímu příjmu. Za tuto službu v noci nebo v den nepřetržitého odpočinku v týdnu nebo ve svátek se odměna zvyšuje o 33 %.
účinné od 1. 7. 1992(4) Při službě konané nad základní dobu služby v týdnu lze v mimořádných případech nepřetržitý odpočinek mezi dvěma službami zkrátit až na šest hodin; nepřetržitý odpočinek v týdnu však musí vždy činit nejméně 24 hodin.
účinné od 1. 7. 1992(5) Nocí se rozumí doba od 22 hodin do 6 hodin.
účinné od 1. 7. 1992(1) Policistovi lze v důležitém zájmu služby nařídit služební pohotovost.
účinné od 1. 7. 1992(2) Za každou hodinu služební pohotovosti náleží policistovi zvláštní odměna.
účinné od 1. 7. 1992(3) Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nařizování služební pohotovosti a o výši zvláštní odměny.
účinné od 1. 7. 1992(1) Policista má nárok na dovolenou za kalendářní rok, jestliže v něm vykonával službu alespoň 60 dní.
účinné od 1. 7. 1992(2) Za kalendářní rok, v němž vznikl nebo skončil služební poměr, náleží policistovi poměrná část dovolené.
účinné od 1. 7. 1992(3) Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem, které doby se posuzují jako doba výkonu služby.
účinné od 1. 7. 1992(1) Základní výměra dovolené činí 37 kalendářních dnů.
účinné od 1. 7. 1992(2) Poměrná část dovolené se určí tak, že za každý kalendářní měsíc trvání služebního poměru v kalendářním roce náleží jedna dvanáctina dovolené. Vznikne-li služební poměr nejpozději 15. den v měsíci, náleží policistovi poměrná část dovolené i za tento kalendářní měsíc; za kalendářní měsíc, v němž služební poměr skončil, náleží policistovi poměrná část dovolené, jen jestliže v tomto měsíci trval služební poměr déle než 15 dnů.
účinné od 1. 7. 1992(1) Dovolená se čerpá zpravidla vcelku; poskytuje-li se v částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 14 kalendářních dnů, pokud se služební funkcionář s policistou nedohodne jinak.
účinné od 1. 7. 1992(2) Dovolenou lze policistovi poskytnout ještě před splněním podmínky stanovené v § 46 odst. 1. Jestliže však policista do konce kalendářního roku tuto podmínku nesplní, je povinen vrátit služební příjem, který mu byl vyplacen za dobu dovolené, na kterou mu nevznikl nárok.
účinné od 1. 7. 1992(3) Nástup dovolené určuje služební funkcionář, a to s přihlédnutím k zájmům služby i k oprávněným požadavkům policisty. Den nástupu dovolené musí být policistovi oznámen nejméně 15 dnů předem; tato lhůta může být zkrácena, jestliže s tím policista souhlasí.
účinné od 1. 7. 1992(4) Nástup dovolené je nutno určit tak, aby ji policista mohl vyčerpat do konce kalendářního roku. Jestliže policista ze služebních důvodů nebo pro důležité osobní překážky ve službě nemohl dovolenou v kalendářním roce vyčerpat, je příslušný služební funkcionář povinen poskytnout mu ji tak, aby ji vyčerpal nejpozději do konce příštího kalendářního roku. Služební funkcionář je však povinen určit policistovi čerpání alespoň 14 dnů v kalendářním roce, pokud mu na ně vznikl nárok.
účinné od 1. 7. 1992(5) Služební funkcionář nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy je policista uznán neschopným ke službě pro nemoc nebo úraz, ani na dobu, po kterou je policistka na mateřské dovolené. Na dobu, kdy policista nemůže pro důležité osobní překážky konat službu, může služební funkcionář určit policistovi čerpání dovolené jen na jeho žádost.
účinné od 1. 7. 1992(6) Čerpá-li dovolenou policista s dobou služby rozvrženou nerovnoměrně, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru.
účinné od 1. 7. 1992(7) Vyžaduje-li to zájem služby, může služební funkcionář změnit policistovi původně určený nástup dovolené nebo ho odvolat z dovolené; policie je povinna nahradit policistovi újmu, kterou bez svého zavinění utrpěl v souvislosti se změnou původně určeného nástupu dovolené nebo v souvislosti s odvoláním z dovolené.
účinné od 1. 7. 1992(1) Je-li policista v době dovolené uznán neschopným služby pro nemoc nebo úraz nebo ošetřuje-li nemocného člena rodiny, dovolená se mu přerušuje. Dovolená se přerušuje také nástupem mateřské dovolené.
účinné od 1. 7. 1992(2) Připadne-li v době dovolené policisty svátek na den, který je jinak jeho obvyklým dnem služby, nezapočítává se do dovolené.
účinné od 1. 7. 1992(1) Policista má za dobu dovolené nárok na služební příjem. Na žádost policisty mu musí být služební příjem, splatný během dovolené, vyplacen již před nástupem dovolené.
účinné od 1. 7. 1992(2) Policistovi náleží za nevyčerpanou dovolenou nebo za její poměrnou část náhrada ve výši služebního příjmu odpovídajícího době nevyčerpané základní výměry dovolené, pokud dovolenou nebo její poměrnou část nemohl vyčerpat ani do konce následujícího kalendářního roku.
účinné od 1. 7. 1992Pokud služební poměr policisty skončil po vyčerpání dovolené nebo její části, je policista povinen vrátit služební příjem vyplacený mu za dovolenou nebo její část, na níž mu nevznikl nárok, jen skončil-li služební poměr uvolněním podle § 105 nebo propuštěním podle § 106 odst. 1 písm. d) a e) anebo ztrátou hodnosti.
účinné od 1. 7. 1992(1) Policista, který vykonává po celý kalendářní rok zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou službu, má nárok též na dodatkovou dovolenou v délce sedmi kalendářních dnů. Vykonává-li policista tuto službu jen po část kalendářního roku, náleží mu poměrná část dodatkové dovolené.
účinné od 1. 7. 1992(2) Za dodatkovou dovolenou nelze poskytnout náhradu podle § 50 odst. 2; tato dovolená musí být vždy vyčerpána, a to přednostně. To neplatí v případě, kdy dodatková dovolená nemohla být vyčerpána z důvodu neschopnosti policisty ke službě pro nemoc nebo úraz.
účinné od 1. 7. 1992(3) Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem, která služba je zdraví škodlivá nebo zvlášť obtížná.
účinné od 1. 7. 1992(1) Jestliže policista nemůže pro překážky z důvodu obecného zájmu nebo pro důležité osobní překážky konat, službu, má nárok na udělení služebního volna.
účinné od 1. 7. 1992(2) Policista, kterému bylo poskytnuto služební volno pro překážky z důvodu obecného zájmu má nárok na služební příjem, pokud mu nebyla poskytnuta odměna nebo vyplacena náhrada služebního příjmu podle zvláštních předpisů.
účinné od 1. 7. 1992(3) Policistovi, který byl vyslán k dennímu studiu kratšímu 12 měsíců, náleží studijní volno.
účinné od 1. 7. 1992(4) Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem, ve kterých případech a v jakém rozsahu se poskytuje služební volno pro překážky z důvodu obecného zájmu a pro důležité osobní překážky, v jakém rozsahu se poskytuje studijní volno a v jakém rozsahu náleží služební příjem po dobu služebního a studijního volna.
účinné od 1. 7. 1992(1) Policistovi se poskytne služební volno bez nároku na služební příjem po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc podle předpisů o nemocenském pojištění nebo příspěvek podle zákona o rodičovském příspěvku.
účinné od 1. 7. 1992(2) Policistovi může být poskytnuto služební volno bez nároku na služební příjem, jestliže o to požádá.
účinné od 1. 7. 1992(1) Policista má nárok na tyto náležitosti
účinné od 1. 7. 1992(2) Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem po projednání s ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a ministerstvem financí České republiky podmínky nároku na jednotlivé druhy náležitostí, jejich výši, výplatní termíny a další podrobnosti.
účinné od 1. 7. 1992(1) Služební příjem se vyplácí za kalendářní měsíc.
účinné od 1. 7. 1992(2) Při skončení služebního poměru je služební příjem splatný v den skončení služebního poměru.
účinné od 1. 7. 1992(1) Srážky ze služebního příjmu lze provést jen na základě dohody o srážkách ze služebního příjmu a jiných příjmů policisty. Jinak lze ze služebního příjmu srazit jen
účinné od 1. 7. 1992(2) Pořadí srážek ze služebního příjmu se řídí právními předpisy platnými pro pracovníky v pracovním poměru.4)
účinné od 1. 7. 1992(1) Policistovi náleží náhrada cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, které mu vzniknou při plnění služebních povinností; rovněž mu náleží náhrada za používání vlastních předmětů potřebných pro výkon služby, jestliže jich používá se souhlasem služebního funkcionáře.
účinné od 1. 7. 1992(2) Ministerstvo stanoví po projednání s ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a ministerstvem financí České republiky obecně závazným právním předpisem výši náhrad podle odstavce 1 a podrobnosti o jejich poskytování.
účinné od 1. 7. 1992V mimořádných zvlášť odůvodněných případech může být policistovi, který se bez svého zavinění dostal do tíživé sociální situace, poskytnuta jednorázová návratná peněžní výpomoc. O přiznání jednorázové návratné peněžní výpomoci a o její výši rozhoduje ministr.
účinné od 1. 7. 1992(1) Péči o bezpečnost a ochranu zdraví policistů při výkonu služby zajišťuje služební funkcionář.
účinné od 1. 7. 1992(2) Služební funkcionář je zejména povinen
účinné od 1. 7. 1992(3) Ministerstvo vydá obecně závazný právní předpis k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby.
účinné od 1. 7. 1992Policista je zejména povinen
účinné od 1. 7. 1992Státní odborný dozor nad bezpečností a ochranou zdraví při výkonu služby upravují zvláštní předpisy.5)
účinné od 1. 7. 1992(1) Policie vytváří policistům podmínky pro řádný, hospodárný a pdkud možno bezpečný výkon služby.
účinné od 1. 7. 1992(2) Policie je zejména povinna
účinné od 1. 7. 1992(3) Policie může pro plnění povinnosti podle odstavce 2 písm. a) zřizovat a udržovat zdravotnická zařízení, včetně zařízení lázeňských.
účinné od 1. 7. 1992(1) Policie může s policistou uzavřít dohodu, kterou se policie zavazuje umožnit policistovi rozšíření nebo zvýšení vzdělání a policista se zavazuje setrvat po skončení studia po určitou dobu ve služebním poměru nebo uhradit policii náklady spojené s rozšířením nebo zvýšením vzdělání nebo jejich část. Policie se může s policistou též dohodnout, že policista uhradí policii náklady vynaložené na rozšíření nebo zvýšení jeho vzdělání, jestliže jeho služební poměr skončí ztrátou hodnosti anebo propuštěním podle § 106 odst. 1 písm. c), d) nebo e) před dokončením studia k rozšíření nebo zvýšení vzdělání.
účinné od 1. 7. 1992(2) Dohoda podle odstavce 1 musí být uzavřena písemně a musí obsahovat
účinné od 1. 7. 1992jinak je neplatná.
účinné od 1. 7. 1992(3) Povinnost úhrady nákladů se poměrně sníží, nesplní-li policista svůj závazek jen zčásti.
účinné od 1. 7. 1992(4) Povinnost úhrady nákladů zaniká, jestliže služební poměr skončil propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a) a b).
účinné od 1. 7. 1992(5) Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o sjednávání dohod o rozšíření nebo zvýšení vzdělání; stanoví též rozsah nákladů a výši úhrady, které lze na policistovi požadovat, a může stanovit, ve kterých případech a v jakém rozsahu lze policistovi úhradu nákladů prominout.
účinné od 1. 7. 1992Policie je povinna zabezpečit úschovu svršků a jiných osobních předmětů, které policisté obvykle nosí do služby.
účinné od 1. 7. 1992(1) Vymezenému okruhu policistů se poskytuje k upevnění jejich tělesného a duševního zdraví preventivní rehabilitace v délce 14 kalendářních dnů v roce.
účinné od 1. 7. 1992(2) Policistům lze poskytnout na základě lékařského doporučení preventivní rehabilitaci v délce 14 dnů v kalendářním roce formou lázeňské léčby spojené s částí dovolené.
účinné od 1. 7. 1992(3) Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem okruh policistů, kterým se poskytuje preventivní rehabilitace, podmínky pro poskytování preventivní rehabilitace a způsob jejího provádění.
účinné od 1. 7. 1992Jestliže schopnost policisty k výkonu služby je ze zdravotních důvodů dlouhodobě změněna, stanoví mu příslušná lékařská komise zdravotní klasifikaci a potřebné omezení pro výkon služby.
účinné od 1. 7. 1992(1) Policistka nesmí být ustanovena do funkce ani zařazována do služeb, jejichž výkon je pro ni fyzicky nepřiměřený, škodí jejímu organismu nebo ohrožuje její mateřské poslání.
účinné od 1. 7. 1992(2) Těhotná policistka nesmí být rovněž ustanovena do funkce ani zařazována do služeb, jejichž výkon podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství; to platí obdobně o matce do konce devátého měsíce po porodu.
účinné od 1. 7. 1992(3) Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem po projednání s ministerstvem zdravotnictví České republiky funkce a služby zakázané všem policistkám, těhotným policistkám a matkám do konce devátého měsíce po porodu.
účinné od 1. 7. 1992Těhotná policistka a policistka pečující o dítě mladší než tři roky nesmí být zařazována do nočních služeb, do služeb konaných nad základní dobu služby v týdnu a do služební pohotovosti. Do služební pohotovosti může být zařazována policistka, která pečuje o dítě mladší 15 let, jen se svým souhlasem.
účinné od 1. 7. 1992(1) Vykonává-li těhotná policistka funkci, jejíž výkon je těhotné policistce zakázán nebo podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, je služební funkcionář povinen převést ji dočasně na funkci, která je pro ni vhodná. To platí obdobně o matce do konce devátého měsíce po porodu.
účinné od 1. 7. 1992(2) Dosahuje-li policistka ve funkci, na kterou byla převedena, bez svého zavinění nižšího služebního příjmu, poskytuje se jí na vyrovnání tohoto rozdílu vyrovnávací příspěvek podle předpisů o nemocenském pojištění.6)
účinné od 1. 7. 1992Těhotná policistka a policistka pečující o dítě mladší než jeden rok nesmí být vyslána na služební cestu; přeložena do jiného místa služebního působiště může být jen se svým souhlasem. Policistka pečující o dítě mladší než 15 let může být vyslána na služební cestu mimo obvod služebního působiště nebo přeložena do jiného místa služebního působiště jen se svým souhlasem.
účinné od 1. 7. 1992(1) Služební funkcionář je povinen při zařazování do služby přihlížet též k potřebám policistek pečujících o děti mladší 15 let.
účinné od 1. 7. 1992(2) Služební funkcionář stanoví policistce pečující o dítě mladší než 15 let nebo těhotné policistce na její žádost kratší dobu služby nebo ji jinak vhodně upraví, nebrání-li tomu důležitý zájem služby.
účinné od 1. 7. 1992(1) Nárok policistek na mateřskou dovolenou a na přestávky ke kojení se řídí předpisy platnými pro pracovnice v pracovním poměru.7)
účinné od 1. 7. 1992(2) Požádá-li policistka služebního funkcionáře o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, je tento povinen její žádosti vyhovět.
účinné od 1. 7. 1992Ustanovení § 69, 71 a 72 se vztahují také na osamělého policistu trvale pečujícího o dítě mladší 15 let.