Zákon o hazardních hrách

§ 108e

Povinnost mlčenlivosti

(1) Fyzická osoba bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci orgánu vykonávajícího státní správu v oblasti provozování hazardních her oprávněná k tomu podle vnitřních předpisů tohoto orgánu nebo pověřená vedoucím tohoto orgánu (dále jen „oprávněná úřední osoba“), provozovatel a fyzická osoba zapsaná v rejstříku podle § 16 jsou vázáni povinností mlčenlivosti o tom, co se z výkaznictví nebo z rejstříku podle § 16 dozvěděli o poměrech jiných osob. To neplatí pro

1. a) provozovatele, pokud jde o informace získané nebo použité při výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních her, který se ho dotýká, s výjimkou informací o fyzické osobě zapsané v rejstříku podle § 16,
2. b) fyzickou osobu zapsanou v rejstříku podle § 16, pokud jde o informace získané nebo použité při výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních her, který se jí dotýká.

(2) Každý může zprostit fyzickou osobu bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci orgánu vykonávajícího státní správu v oblasti provozování hazardních her, provozovatele nebo jinou osobu povinnosti mlčenlivosti ohledně údajů, které se ho týkají, a údajů, které byly využity při dokazování jeho povinností v oblasti hazardních her, s uvedením rozsahu údajů a účelu zproštění. Zanikne-li tato osoba bez právního nástupce, nebo zemře-li bez dědice, má oprávnění ke zproštění povinnosti mlčenlivosti ministr financí.

(3) Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na informace veřejně známé, nebo které jsou veřejnosti dostupné z informačních systémů veřejné správy.

(4) Porušením povinnosti mlčenlivosti není zveřejnění zobecněných informací získaných při výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních her, z nichž nevyplývá, které osoby se týkají.

(5) O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li oprávněná úřední osoba informace

1. a) oprávněné úřední osobě téhož nebo jiného orgánu vykonávajícího státní správu v oblasti provozování hazardních her pro výkon jeho pravomoci,
2. b) oprávněné úřední osobě při plnění povinností ve věcech archivnictví nebo
3. c) provozovateli nebo fyzické osobě zapsané v rejstříku podle § 16 v rozsahu, v jakém jsou jejich práva a povinnosti dotčena výkonem státní správy v oblasti provozování hazardních her.

§ 108f

Poskytování informací z výkaznictví nebo rejstříku

(1) O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her informace získané z výkaznictví nebo z rejstříku podle § 16

1. a) správci daně z hazardních her pro výkon správy této daně,
2. b) Finančnímu analytickému úřadu na základě zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí,
3. c) soudu, jde-li o
   1. 1. řízení vedené z podnětu provozovatele ve věci dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem,
   2. 2. uplatnění práva orgánu vykonávajícího státní správu v oblasti provozování hazardních her při výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních her,

1. d) České obchodní inspekci pro plnění konkrétního úkolu při výkonu dozoru nad dodržováním povinností podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele v oblasti provozování hazardních her,
2. e) Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, jakož i dalším kontrolním orgánům, pokud provádí v rozsahu svého oprávnění kontrolu a pokud jsou oprávněny kontrolovat výkon státní správy v oblasti provozování hazardních her,
3. f) příslušnému orgánu veřejné moci pro projednání nároku podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních her výkonem veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem,
4. g) Veřejnému ochránci práv, pokud provádí šetření podle jiného právního předpisu,
5. h) Národnímu bezpečnostnímu úřadu při provádění úkonů bezpečnostního řízení podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací a bezpečnostní způsobilost.

(2) O porušení povinnosti mlčenlivosti rovněž nejde, poskytne-li orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her informace získané z výkaznictví nebo z rejstříku podle § 16 pro účely trestního řízení, pokud je požaduje státní zástupce a po podání obžaloby soud v souvislosti s objasněním okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán

1. a) některý z trestných činů v oblasti provozování hazardních her, který se týká porušení povinnosti stanovené tímto zákonem,
2. b) trestný čin, jehož nepřekažení nebo neoznámení je trestným činem, nebo
3. c) některý z trestných činů proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby, některý z trestných činů úředních osob, některý z trestných činů úplatkářství a trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí.

(3) Orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her má oznamovací povinnost podle trestního řádu, pokud při své činnosti zjistí skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán některý z trestných činů podle odstavce 2.

§ 108g

Podmínky poskytování informací z výkaznictví nebo rejstříku

(1) Orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her poskytne informace získané z výkaznictví nebo z rejstříku podle § 16 k účelu a v rozsahu vymezeném zákonem. O rozsahu poskytnutých informací pořídí tento orgán podle formy poskytnutí protokol nebo písemný záznam.

(2) Orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her může poskytovat informace získané z výkaznictví nebo z rejstříku podle § 16 postupem sjednaným v písemné dohodě uzavřené mezi tímto orgánem, který informace shromažďuje, a příslušným orgánem veřejné moci.

§ 108h

Dodržování povinnosti mlčenlivosti

(1) Orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her vytváří podmínky pro dodržování povinnosti mlčenlivosti. To platí i pro přístup a ochranu údajů uchovávaných v elektronické podobě.

(2) Osoby, které se seznámily s informacemi poskytnutými orgánem vykonávajícím státní správu v oblasti provozování hazardních her, je mohou využít pouze pro zákonem stanovené účely a jsou vázány ohledně těchto informací povinností mlčenlivosti podle tohoto zákona. Za vytvoření podmínek pro dodržování povinnosti mlčenlivosti odpovídá příslušný orgán veřejné moci, který si informace vyžádal.

(3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se považuje rovněž využití informací získaných při výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních her pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo jiné osobě anebo využití těchto informací pro jednání, které by mohlo způsobit někomu újmu.

(4) Povinnost mlčenlivosti oprávněné úřední osoby nezaniká, jestliže se tato osoba přestane podílet na výkonu pravomoci orgánu vykonávajícího státní správu v oblasti provozování hazardních her.

§ 108i

Poskytování informací orgánům veřejné moci provozovatelem

O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li provozovatel informace podle § 11 nebo informace o fyzické osobě zapsané v rejstříku podle § 16

1. a) správním orgánům vykonávajícím působnost podle tohoto zákona,
2. b) soudům pro účely soudního řízení,
3. c) orgánům činným v trestním řízení,
4. d) Probační a mediační službě pro účely výkonu její činnosti, nebo
5. e) Národnímu bezpečnostnímu úřadu při provádění úkonů bezpečnostního řízení podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací a bezpečnostní způsobilost.

§ 109

Požadavky na hazardní hry a zařízení, jejichž prostřednictvím jsou tyto hazardní hry provozovány

(1) Provozovatel hazardní hry je povinen zajistit, aby hazardní hra uvedená v § 3 odst. 2 písm. a) až e), internetová hra a zařízení, jejichž prostřednictvím jsou tyto hazardní hry provozovány, splňovaly požadavky podle tohoto zákona.

(2) Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčeny technické požadavky na přístroje a zařízení a kontrola nad jejich dodržováním stanovené zákonem upravujícím elektronickou komunikaci²) a právními předpisy upravujícími technické požadavky na výrobky³).

§ 109a

Evidence oprav a jiných změn

(1) Provozovatel je povinen vést v evidenci oprav a jiných změn přehled všech oprav a jiných změn hazardní hry a zařízení, jejichž prostřednictvím jsou tyto hazardní hry provozovány.

(2) U jednotlivé opravy nebo jiné změny se v evidenci podle odstavce 1 uvede alespoň

1. a) datum a čas, kdy k opravě nebo jiné změně došlo,
2. b) stručný popis opravy nebo jiné změny,
3. c) zda byla oprava nebo jiná změna provedena
   1. 1. při bezodkladném zásahu podle § 109b, nebo
   2. 2. jako změna malého rozsahu podle § 109c,

1. d) identifikační údaje podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby, které provedly opravu nebo jinou změnu,
2. e) jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis fyzické osoby odpovědné za provedení opravy nebo jiné změny jménem osoby podle písmene d),
3. f) identifikační údaje osoby pověřené provozovatelem k vedení evidence, pokud provozovatel takovou osobu pověřil.

(3) Provozovatel je povinen poskytnout kopii evidence podle odstavce 1 pověřené osobě pro účely odborného posuzování a osvědčování a pro účely sestavení zprávy o posouzení změn. Při poskytnutí evidence je v ní provozovatel povinen uvést datum a čas jejího poskytnutí a vyznačit tuto skutečnost u poslední evidované opravy nebo změny.

(4) Evidenci podle odstavce 1 je provozovatel povinen vést v listinné nebo elektronické podobě. Zápisy do evidenční knihy musí být vedeny správně, úplně, průkazně, přehledně, srozumitelně, způsobem zaručujícím trvalost zápisů a musí být uspořádány postupně z časového hlediska.

(5) Provozovatel je povinen uchovávat evidenci podle odstavce 1 po dobu 5 let ode dne provedení posledního zápisu.

§ 109b

Bezodkladný zásah

(1) Provozovatel je oprávněn provést bezodkladný zásah do hazardní hry podle § 3 odst. 2 písm. a) až e), internetové hry nebo zařízení, jehož prostřednictvím jsou tyto hazardní hry provozovány, pokud

1. a) následkem nepředvídatelné události dojde k bezprostřednímu ovlivnění provozování hazardní hry tak, že dochází k provozování hazardní hry v rozporu s tímto zákonem, základním povolením nebo schváleným herním plánem,
2. b) událost podle písmene a) nebylo možné odhalit při odborném posuzování a osvědčování, při nichž byl vydán dokument o odborném posouzení a osvědčení o provozuschopnosti,
3. c) událost podle písmene a) nezpůsobil vlastním zaviněním sám provozovatel a
4. d) před jeho provedením nebo nejpozději do 24 hodin po jeho provedení oznámí bezodkladný zásah ministerstvu.

(2) Bezodkladný zásah podle odstavce 1 může spočívat pouze v odvrácení následků události podle odstavce 1 písm. a) nebo k jejich zmírnění, nelze-li důsledky této události odvrátit nebo zmírnit jiným způsobem, který by nevedl k nutnosti změny základního povolení. Bezodkladným zásahem podle odstavce 1 nesmí provozovatel způsobit následek zjevně stejně závažný nebo ještě závažnější než následek, kterému bylo zamezováno nebo který byl zmírňován.

(3) V oznámení podle odstavce 1 písm. d) provozovatel vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu uvede

1. a) číslo jednací základního povolení,
2. b) popis nepředvídané události a následku podle odstavce 1 písm. a),
3. c) stručný popis bezodkladného zásahu a
4. d) datum a čas zahájení bezodkladného zásahu.

(4) Provozovatel je povinen do 3 měsíců ode dne, kdy učinil oznámení podle odstavce 1 písm. d), podat žádost o změnu základního povolení podle § 94 odst. 1 písm. a) bodu 2. K žádosti provozovatel přiloží dokument o odborném posouzení, osvědčení provozuschopnosti a vyjádření pověřené osoby, zda k odvrácení nebo zmírnění události podle odstavce 1 písm. a) bylo nutné provést bezodkladný zásah, není-li toto vyjádření již obsaženo v dokumentu o odborném posouzení. Nejsou-li k žádosti přiloženy tyto dokumenty, řízení o žádosti není zahájeno a ministerstvo věc usnesením odloží.

§ 109c

Změna malého rozsahu

(1) Provozovatel je oprávněn provést změnu malého rozsahu v hazardní hře podle § 3 odst. 2 písm. a) až e), internetové hře nebo zařízení, jehož prostřednictvím jsou tyto hazardní hry provozovány.

(2) Změnou malého rozsahu podle odstavce 1 je taková změna, která nemá vliv na plnění požadavků podle § 109 odst. 1. V pochybnostech, zda jednotlivá změna je změnou malého rozsahu, platí, že tato změna není změnou malého rozsahu.

(3) Změny malého rozsahu nejsou oznamovanými skutečnostmi podle § 93 nebo 101.

(4) Pokud provozovatel provede změnu podle odstavce 1 v průběhu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců ode dne, kdy byl vydán dokument o odborném posouzení, osvědčení o provozuschopnosti nebo zpráva o posouzení změn, podle toho, který den nastane později, je povinen do 14 dnů od konce tohoto období podat žádost o posouzení všech změn, ke kterým došlo v tomto období, pověřenou osobou. Výstupním dokumentem posuzování těchto změn je zpráva o posouzení změn, ve které pověřená osoba uvede, zda tyto změny

1. a) byly změnami malého rozsahu a
2. b) jsou ve svém souhrnu změnou malého rozsahu.

(5) Provozovatel je povinen do 14 dnů ode dne, kdy pověřená osoba vydala zprávu o posouzení změn, tuto zprávu předat ministerstvu. Pokud ze zprávy vyplývá, že byla provedena změna, která není změnou malého rozsahu, nebo že byly provedeny změny, které ve svém souhrnu nejsou změnou malého rozsahu, je provozovatel povinen do 3 měsíců ode dne předání zprávy podat žádost o změnu základního povolení podle § 94 odst. 1 písm. a) bodu 3. K žádosti provozovatel přiloží dokument o odborném posouzení a osvědčení provozuschopnosti. Nejsou-li k žádosti přiloženy tyto dokumenty, řízení není zahájeno a ministerstvo věc usnesením odloží.

§ 110

Pověření k odbornému posuzování a osvědčování

(1) Výstupní dokumenty odborného posouzení a osvědčení, jejichž předmětem je ověření splnění povinnosti podle § 109 odst. 1, vydává právnická osoba se sídlem v České republice nebo jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, pověřená ministerstvem (dále jen „pověřená osoba“).

(2) O vydání pověření k odbornému posuzování a osvědčování rozhoduje ministerstvo na žádost.

(3) Ministerstvo vydá pověření k odbornému posuzování a osvědčování,

1. a) splňuje-li žadatel podmínky stanovené v § 92,
2. b) je-li žadatel akreditován pro odborné posuzování, zkoušení a inspekci technických herních zařízení a
3. c) je-li zaručen řádný výkon odborného posuzování a osvědčování.

(4) Ministerstvo vydá pověření k odbornému posuzování a osvědčování nejdéle na dobu 5 let, ve kterém stanoví rozsah pověření a podmínky výkonu odborného posuzování a osvědčování tak, aby byl zajištěn jejich řádný výkon.

§ 110a

Oznámení změn skutečností

(1) Pověřená osoba je povinna oznámit ministerstvu bez zbytečného odkladu všechny změny skutečností, na základě kterých bylo vydáno pověření k odbornému posuzování a osvědčování, a předložit o nich doklady do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.

(2) Oznamovací povinnost pověřené osoby se nevztahuje na údaje, které má ministerstvo k dispozici, nebo jejichž změnu může automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků a evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup; okruh těchto údajů zveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách.

§ 110b

Změna pověření k odbornému posuzování a osvědčování

(1) Ministerstvo nahradí dosavadní pověření k odbornému posuzování a osvědčování novým, pokud

1. a) pověřená osoba podá žádost, ve které navrhne změnu údajů, k jejichž změně může dojít až na základě změny pověření k odbornému posuzování a osvědčování,
2. b) dojde ke změně dalších údajů, které jsou uvedeny v pověření k odbornému posuzování a osvědčování, nebo
3. c) jím v odůvodněných případech změní nebo doplní podmínky pro řádný výkon odborného posuzování a osvědčování stanovené v dosavadním pověření k odbornému posuzování a osvědčování.

(2) Nové pověření k odbornému posuzování a osvědčování podle odstavce 1 se vydává nejdéle na dobu trvání právních účinků původního pověření k odbornému posuzování a osvědčování.

(3) K nahrazení dosavadního pověření k odbornému posuzování a osvědčování novým ministerstvo přistoupí pouze tehdy, jsou-li i nadále splněny podmínky pro vydání pověření k odbornému posuzování a osvědčování.

(4) V odůvodnění nového pověření k odbornému posuzování a osvědčování se odůvodňují pouze změny oproti dosavadnímu pověření k odbornému posuzování a osvědčování.

§ 111

Zrušení pověření k odbornému posuzování a osvědčování

(1) Zjistí-li ministerstvo, že pověřená osoba přestane splňovat podmínky stanovené pro vydání pověření k odbornému posuzování a osvědčování, vyzve pověřenou osobu k jejich splnění ve stanovené lhůtě, pokud povaha těchto podmínek toto splnění připouští a nehrozí nebezpečí z prodlení.

(2) Ministerstvo zruší pověření k odbornému posuzování a osvědčování z moci úřední,

1. a) nezajistí-li pověřená osoba na výzvu ministerstva ve stanovené lhůtě splnění podmínek stanovených pro vydání pověření k odbornému posuzování a osvědčování,
2. b) vyjdou-li dodatečně najevo skutečnosti, pro které by nebylo možné pověření k odbornému posuzování a osvědčování udělit,
3. c) poruší-li pověřená osoba opakovaně nebo závažným způsobem povinnosti stanovené tímto zákonem nebo pověřením k odbornému posuzování a osvědčování, nebo
4. d) přestane-li pověřená osoba splňovat podmínky stanovené tímto zákonem pro vydání pověření k odbornému posuzování a osvědčování a nelze-li postupovat podle odstavce 1.

(3) Ministerstvo zruší pověření k odbornému posuzování a osvědčování na žádost pověřené osoby.

§ 112

Zánik a přechod pověření k odbornému posuzování a osvědčování

(1) Pověření k odbornému posuzování a osvědčování zaniká

1. a) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno, nebo
2. b) zánikem pověřené osoby.

(2) Dojde-li přeměnou pověřené osoby k jejímu zániku, přechází pověření k odbornému posuzování a osvědčování na nástupnickou právnickou osobu, pokud ministerstvo udělí k přeměně pověřené osoby předem souhlas.

§ 112a

Požadavky na výkon odborného posuzování a osvědčování

(1) Pověřená osoba je povinna

1. a) vykonávat odborné posuzování a osvědčování s odbornou péčí a v souladu s pověřením k odbornému posuzování a osvědčování,
2. b) vydávat výstupní dokumenty odborného posouzení a osvědčení v souladu s požadavky na minimální náležitosti těchto výstupních dokumentů podle tohoto zákona a
3. c) poskytovat výstupní dokumenty odborného posouzení a osvědčení orgánům vykonávajícím státní správu v oblasti provozování hazardních her v souladu s požadavky na jejich poskytování těmto orgánům podle tohoto zákona.

(2) Pověřená osoba může vydat výstupní dokumenty odborného posouzení a osvědčení s platností nejdéle na dobu 5 let.

§ 113

Orgány vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her podle tohoto zákona jsou

1. a) ministerstvo,
2. b) obecní úřad,
3. c) orgány Celní správy České republiky.

§ 114

Ministerstvo

Ministerstvo

1. a) rozhoduje o vydání, změně nebo zrušení základního povolení k provozování hazardní hry,
2. b) vykonává dozor nad dodržováním
   1. 1. tohoto zákona,
   2. 2. podmínek stanovených v základním povolení a v povolení k umístění herního prostoru a
   3. 3. náležitostí uvedených v ohlášení,

1. c) projednává přestupky pověřených osob, poskytovatelů připojení k internetu na území České republiky a poskytovatelů platebních služeb,
2. d) zpracovává informace z výkaznictví pro analytické účely a pro účely dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem,
3. e) je správcem rejstříku podle § 16,
4. f) je správcem informačního systému provozování hazardních her,
5. g) rozhoduje o vydání pověření k odbornému posuzování a osvědčování,
6. h) vykonává dozor nad plněním povinností pověřené osoby,
7. i) vede seznam nepovolených internetových her,
8. j) spravuje kauce.

§ 115

Obecní úřad

Obecní úřad

1. a) rozhoduje o vydání, změně nebo zrušení povolení k umístění herního prostoru,
2. b) je orgánem příslušným pro ohlášení hazardní hry.

§ 115a

Generální ředitelství cel

Generální ředitelství cel

1. a) vykonává dozor nad dodržováním
   1. 1. tohoto zákona,
   2. 2. podmínek stanovených v základním povolení a v povolení k umístění herního prostoru a
   3. 3. náležitostí uvedených v ohlášení,

1. b) zpracovává informace z výkaznictví pro analytické účely a pro účely dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem.

§ 116

Celní úřad

Celní úřad

1. a) vykonává dozor nad dodržováním
   1. 1. tohoto zákona,
   2. 2. podmínek stanovených v základním povolení a v povolení k umístění herního prostoru a
   3. 3. náležitostí uvedených v ohlášení,

1. b) projednává přestupky v oblasti hazardních her,
2. c) zpracovává informace z výkaznictví pro účely dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem.

§ 117

Poskytování informací

(1) Obecní úřad obce, v jejímž územním obvodu jsou provozovány hazardní hry, je povinen poskytnout ministerstvu a příslušnému celnímu úřadu bezodkladně veškeré informace nezbytné pro výkon působnosti podle tohoto zákona.

(2) Orgány Celní správy České republiky jsou povinny poskytnout ministerstvu bezodkladně veškeré informace nezbytné pro výkon působnosti podle tohoto zákona.

(3) Celní úřad je povinen poskytnout obecnímu úřadu obce, v jejímž územním obvodu jsou provozovány hazardní hry, bezodkladně veškeré informace nezbytné pro výkon jeho působnosti podle tohoto zákona.

(4) Ministerstvo je povinno poskytnout bezodkladně

1. a) orgánům Celní správy České republiky veškeré informace nezbytné pro výkon působnosti podle tohoto zákona a
2. b) obecnímu úřadu obce, v jejímž územním obvodu má být hazardní hra provozována, veškeré informace nezbytné pro povolovací řízení.

(5) Informace podle odstavců 1 až 4 se poskytují jednotlivě nebo v rozsahu a způsobem dohodnutým mezi poskytovatelem a příjemcem informací.

§ 118

Dozorující orgán

Dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem vykonává dozorující orgán, kterým je ministerstvo a orgán Celní správy České republiky.

§ 119

Právo vstupu dozorujícího orgánu

Osoba pověřená dozorujícím orgánem je oprávněna za účelem vstupu do prostor, do kterých je v souvislosti s výkonem dozoru oprávněna vstupovat podle kontrolního řádu, tyto prostory otevřít nebo jiným způsobem si do nich zjednat přístup, v případě nutnosti i za použití síly.

§ 120

Právo testovat hrací zařízení

Dozorující orgán je v herním prostoru oprávněn provádět zkoušky technických zařízení.

§ 121

Zadržení věci

(1) Dozorující orgán je povinen zadržet věc, je-li zde důvodné podezření, že v souvislosti s jejím užíváním dochází k porušování tohoto zákona. Dozorující orgán ústně oznámí opatření o zadržení věci osobě, která má věc v době zadržení u sebe, a neprodleně vyhotoví úřední záznam, ve kterém bude uveden i důvod zadržení, popis zadržených věcí a jejich množství. Dozorující orgán předá kopii úředního záznamu osobě, která má věc v době zadržení u sebe, a stejnopis doručí dozorované osobě.

(2) Je-li dozorujícím orgánem ministerstvo, předá zadržené věci podle odstavce 1 orgánu Celní správy České republiky.

(3) Dozorovaná osoba nebo osoba, která má věc v době zadržení u sebe, je povinna zadržené věci dozorujícímu orgánu vydat. Odmítá-li vydání, budou tyto věci odňaty. O vydání nebo odnětí sepíše dozorující orgán úřední záznam. Dozorující orgán předá kopii úředního záznamu osobě, která má věc v době zadržení u sebe, a stejnopis doručí dozorované osobě. Náklady na skladování hradí dozorovaná osoba, které byla věc zadržena.

(4) Dozorující orgán může zadrženou věc ponechat osobě, které byla zadržena, s tím, že ji tato osoba nesmí zničit ani s ní jinak nakládat s výjimkou jejího držení nebo skladování.

(5) Proti uloženému opatření o zadržení věci může dozorovaná osoba podat do 3 pracovních dnů ode dne seznámení s uloženým opatřením písemné námitky. Námitky nemají odkladný účinek. Dozorující orgán rozhodne o námitkách bez zbytečných průtahů. Jeho rozhodnutí je konečné. Písemné rozhodnutí o námitkách se doručí dozorované osobě.

(6) Zadržení věci trvá do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o jejím propadnutí nebo zabrání, případně do doby, kdy bude prokázáno, že se nejedná o věc, v souvislosti s jejímž užíváním dochází k porušování tohoto zákona. Zrušení opatření o zadržení věci provede písemně dozorující orgán. Písemnost se doručí dozorované osobě. Pokud bylo zrušeno opatření o zadržení, musí být dozorované osobě zadržená věc bez zbytečných průtahů vrácena v neporušeném stavu. O vrácení sepíše dozorující orgán písemný záznam.

§ 121a

Zvláštní ustanovení o doručování při výkonu dozoru

Provozovateli, který nemá místo pobytu nebo sídlo na území České republiky, jiného státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, se při výkonu dozoru doručuje písemnost veřejnou vyhláškou. V případě, že je místo pobytu nebo sídlo takového provozovatele známo, písemnost se zašle rovněž na vědomí.