1. 6.3. U biopaliv splňujících kritéria udržitelnosti se stanoví v souladu s přílohou č. 1 k tomuto nařízení. Pokud byly údaje o emisích skleníkových plynů získány v souladu s dohodou nebo režimem, které byly předmětem rozhodnutí podle čl. 7c odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES zohledňujícího čl. 7b odst. 2 této směrnice, použijí se ke stanovení produkce emisí skleníkových plynů z biopaliv tyto údaje. U biopaliv nesplňujících kritéria udržitelnosti je produkce emisí skleníkových plynů rovna produkci emisí skleníkových plynů z příslušné fosilní pohonné hmoty, kterou biopalivo nahrazuje.
  2. 6.4. U biopaliv vyrobených při souběžném společném zpracování fosilních pohonných hmot a biopaliv se určí na základě množství biopaliva vyrobeného při souběžném společném zpracování a na základě množství vyprodukovaných emisí skleníkových plynů zohledňující energetickou bilanci a účinnost procesu společného zpracování.
  1. 7. Opravný faktor zohledňující účinnost hnacích ústrojí (AF)
    Převažující konverzní technologieOpravný faktor
    Motor s vnitřním spalováním1
    Elektrické hnací ústrojí napájené bateriemi0,4
    Elektrické hnací ústrojí napájené z vodíkových palivových článků0,4
  1. 8. Vážená produkce emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu fosilních pohonných hmot
    Vstupní surovina
    a způsob zpracování
    Palivo uvedené na
    trh
    Produkce emisí
    skleníkových plynů
    během úplného
    životního cyklu
    [gCO2ekv/MJ]
    Vážená produkce
    emisí
    skleníkových
    plynů během
    úplného životního
    cyklu [gCO2ekv/MJ]
    Konvenční ropaMotorový benzin93,293,3
    Zkapalněný zemní plyn94,3
    Zkapalněné uhlí172
    Přírodní živice107
    Ropná břidlice131,3
    Konvenční ropaMotorová nafta nebo
    plynový olej
    9595,1
    Zkapalněný zemní plyn94,3
    Zkapalněné uhlí172
    Přírodní živice108,5
    Ropná břidlice133,7
    Jakýkoliv fosilní zdrojZkapalněný ropný
    plyn
    73,673,6
    Zemní plyn, směs EUStlačený zemní plyn69,369,3
    Zemní plyn, směs EUZkapalněný zemní plyn74,574,5
    Sabatierova reakce
    vodíku získaného
    elektrolýzou
    za použití nebiologické
    obnovitelné energie
    Stlačený syntetický
    methan
    3,33,3
    Zemní plyn za použití
    parního reformování
    Stlačený vodík104,3104,3
    Elektrolýza, při níž jsou
    zdrojem energie výlučně
    nebiologické obnovitelné
    zdroje
    Stlačený vodík9,19,1
    UhlíStlačený vodík234,4234,4
    Uhlí se zachycováním
    a ukládáním uhlíku
    z emisí z procesů
    Stlačený vodík52,752,7
    Odpadní plasty z fosilních vstupních surovinMotorový benzin,
    motorová nafta
    nebo plynový olej
    8686
  1. 9. Množství snížení emisí z těžby UER [gCO2ekv] se vypočítá jako součet množství snížených emisí z těžby obsažených na jednotlivých dokladech o snížení emisí z těžby.
  2. 10. Snížení emisí z těžby lze uplatnit pouze u standardních hodnot produkce emisí z těžby motorového benzínu, motorové nafty, zemního plynu a zkapalněného ropného plynu.
  3. 11. Standardní hodnota produkce emisí z těžby
    Druh pohonné hmotyMotorový
    benzín
    Motorová
    nafta
    Stlačený
    zemní
    plyn
    Zkapalněný
    zemní
    plyn
    Zkapalněný
    ropný
    plyn
    Standardní hodnota
    produkce emisí z těžby
    [gCO2ekv/MJ]
    1111,39,1156,2

Příloha č. 3

k nařízení vlády č. 189/2018 Sb.

PŘEDBĚŽNĚ ODHADOVANÉ EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ VYPLÝVAJÍCÍ Z NEPŘÍMÉ ZMĚNY VE VYUŽÍVÁNÍ PŮDY

Příloha č. 3 PŘEDBĚŽNĚ ODHADOVANÉ EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ VYPLÝVAJÍCÍ Z NEPŘÍMÉ ZMĚNY VE VYUŽÍVÁNÍ PŮDY
Skupina vstupních surovinPředběžně odhadované emise
skleníkových plynů z nepřímé
změny ve využívání půdy
[gCO2ekv/MJ]
Obiloviny*) a jiné plodiny bohaté na škrob**)12
Cukernaté plodiny13
Olejniny55
  • *) Bez ohledu na to, zda jsou využita pouze zrna nebo celá plodina, například v případě kukuřice na zelené krmení.
  • **) Především hlízy a okopaniny (například brambory, topinambury, batáty, maniok a jamy) a plodiny z oddenkovými hlízami (například kolokázie a xantosama).
  • Předběžně odhadované emise skleníkových plynů vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy se považují za nulové u biopaliv vyrobených ze

    1. 1) vstupních surovin, které nejsou obsaženy v této příloze, nebo
    2. 2) vstupních surovin, jejichž produkce vedla k přímé změně ve využívání půdy; přímou změnou ve využívání půdy se rozumí změna kategorie půdního pokryvu lesní půda, travnatý porost, mokřad, osídlení nebo jiná půda vymezené Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC) na ornou půdu nebo trvalé kultury, vymezení kategorií půdního pokryvu je veřejně přístupné na internetových stránkách ministerstva.

    Příloha č. 4

    SUROVINY PRO VÝROBU POKROČILÝCH A VYSPĚLÝCH BIOPALIV

    Seznam surovin pro výrobu pokročilých biopalivČást A

    1. a) Řasy pěstované na pevnině ve vodních nádržích nebo fotobioreaktorech.
    2. b) Biomasa obsažená ve směsném komunálním odpadu, nikoli však tříděný domácí odpad, který spadá pod cíle recyklace podle čl. 11 odst. 2 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic.
    3. c) Biologický odpad z domácností, na který se vztahuje oddělené soustřeďování odpadu podle § 11 odst. 1 písm. e) zákona o odpadech.
    4. d) Biomasa obsažená v průmyslovém odpadu, který není vhodný pro využití v potravinovém nebo krmivovém řetězci, včetně materiálů pocházejících z maloobchodu a velkoobchodu a zemědělsko-potravinářského průmyslu, jakož i odvětví rybolovu a akvakultury, ale ne použité kuchyňské oleje a živočišné tuky kategorie 1 nebo 2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009, v platném znění.
    5. e) Sláma.
    6. f) Chlévská mrva a kal z čistíren odpadních vod.
    7. g) Odpadní vody z lisovny palmového oleje a trsy prázdných palmových plodů.
    8. h) Dehet z tálového oleje.
    9. i) Surový glycerin.
    10. j) Bagasa.
    11. k) Matoliny a vinné kaly.
    12. l) Ořechové skořápky.
    13. m) Plevy.
    14. n) Kukuřičné klasy zbavené zrn.
    15. o) Biomasa obsažená v odpadu a zbytcích z lesnictví a z dřevozpracujících odvětví, jako jsou kůra, větve, nekomerční pročistky, listí, jehličí, koruny stromů, piliny, hobliny, černý louh, hnědý louh, kal z vláknovin, lignin a tálový olej.
    16. p) Jiné nepotravinářské celulózové vláknoviny*).
    17. q) Jiné lignocelulózové vláknoviny**), s výjimkou pilařského dřeva a dýhařského dřeva.
    18. r) Přiboudliny z destilace alkoholu.
    19. s) Surový methanol ze sulfátového procesu výroby dřevné buničiny.
    20. t) Dočasné plodiny, jako jsou meziplodiny a krycí plodiny, které jsou pěstovány na plochách, kde je produkce potravinářských a krmných plodin v důsledku krátkého vegetačního období omezena na jednu sklizeň, a za předpokladu, že jejich využití nevyvolává poptávku po další půdě, jakož i za předpokladu, že je zachován obsah organické hmoty v půdě, pokud se používají k výrobě biopaliv pro odvětví letectví.
    21. u) Plodiny pěstované na silně degradované půdě, s výjimkou potravinářských a krmných plodin, pokud se používají k výrobě biopaliv pro odvětví letectví.
    22. v) Sinice.
  • *) Zahrnují zbytky potravinářských a krmných plodin (například sláma, kukuřičné šustí, plevy a lusky), energetické traviny s nízkým obsahem škrobu (například jílek, proso prutnaté, ozdobnice, trsť rákosovitá), pícniny a krycí plodiny vysévané před zasetím a po sklizení hlavních plodin, průmyslové zbytky (včetně zbytků potravinářských a krmných plodin po extrakci rostlinných olejů, cukrů, škrobů a bílkovin) a vláknovinu z biologického odpadu. Pícninami a krycími plodinami se rozumí směs travin a luštěnin s nízkým obsahem škrobu krátkodobě vysévaná na pastvinách za účelem zajištění píce pro hospodářská zvířata nebo na orné půdě pro zlepšení její úrodnosti k dosažení vyšších výnosů hlavních plodin.
  • **) Například biomasa pocházející z lesů, energetické dřeviny a zbytky a odpady z lesnictví a dřevozpracujících odvětví.