Celková úspora emisí GHG = celková úspora emisí GHG vypočítaná podle bodu 5 vyjádřená v [gCO2];

Základní úroveň emisí GHG = základní úroveň emisí GHG vypočítaná podle bodu 1 vyjádřená v [gCO2].

Příloha č. 3

k nařízení vlády č. 189/2018 Sb.

PŘEDBĚŽNĚ ODHADOVANÉ EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ VYPLÝVAJÍCÍ Z NEPŘÍMÉ ZMĚNY VE VYUŽÍVÁNÍ PŮDY

Příloha č. 3 PŘEDBĚŽNĚ ODHADOVANÉ EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ VYPLÝVAJÍCÍ Z NEPŘÍMÉ ZMĚNY VE VYUŽÍVÁNÍ PŮDY
Skupina vstupních surovinPředběžně odhadované emise
skleníkových plynů z nepřímé
změny ve využívání půdy
[gCO2ekv/MJ]
Obiloviny*) a jiné plodiny bohaté na škrob**)12
Cukernaté plodiny13
Olejniny55
  • *) Bez ohledu na to, zda jsou využita pouze zrna nebo celá plodina, například v případě kukuřice na zelené krmení.
  • **) Především hlízy a okopaniny (například brambory, topinambury, batáty, maniok a jamy) a plodiny z oddenkovými hlízami (například kolokázie a xantosama).
  • Předběžně odhadované emise skleníkových plynů vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy se považují za nulové u biopaliv vyrobených ze

    1. 1) vstupních surovin, které nejsou obsaženy v této příloze, nebo
    2. 2) vstupních surovin, jejichž produkce vedla k přímé změně ve využívání půdy; přímou změnou ve využívání půdy se rozumí změna kategorie půdního pokryvu lesní půda, travnatý porost, mokřad, osídlení nebo jiná půda vymezené Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC) na ornou půdu nebo trvalé kultury, vymezení kategorií půdního pokryvu je veřejně přístupné na internetových stránkách ministerstva.

    Příloha č. 4

    SUROVINY PRO VÝROBU POKROČILÝCH A VYSPĚLÝCH BIOPALIV

    Seznam surovin pro výrobu pokročilých biopalivČást A

    1. a) Řasy pěstované na pevnině ve vodních nádržích nebo fotobioreaktorech.
    2. b) Biomasa obsažená ve směsném komunálním odpadu, nikoli však tříděný domácí odpad, který spadá pod cíle recyklace podle čl. 11 odst. 2 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic.
    3. c) Biologický odpad z domácností, na který se vztahuje oddělené soustřeďování odpadu podle § 11 odst. 1 písm. e) zákona o odpadech.
    4. d) Biomasa obsažená v průmyslovém odpadu, který není vhodný pro využití v potravinovém nebo krmivovém řetězci, včetně materiálů pocházejících z maloobchodu a velkoobchodu a zemědělsko-potravinářského průmyslu, jakož i odvětví rybolovu a akvakultury, ale ne použité kuchyňské oleje a živočišné tuky kategorie 1 nebo 2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009, v platném znění.
    5. e) Sláma.
    6. f) Chlévská mrva a kal z čistíren odpadních vod.
    7. g) Odpadní vody z lisovny palmového oleje a trsy prázdných palmových plodů.
    8. h) Dehet z tálového oleje.
    9. i) Surový glycerin.
    10. j) Bagasa.
    11. k) Matoliny a vinné kaly.
    12. l) Ořechové skořápky.
    13. m) Plevy.
    14. n) Kukuřičné klasy zbavené zrn.
    15. o) Biomasa obsažená v odpadu a zbytcích z lesnictví a z dřevozpracujících odvětví, jako jsou kůra, větve, nekomerční pročistky, listí, jehličí, koruny stromů, piliny, hobliny, černý louh, hnědý louh, kal z vláknovin, lignin a tálový olej.
    16. p) Jiné nepotravinářské celulózové vláknoviny*).
    17. q) Jiné lignocelulózové vláknoviny**), s výjimkou pilařského dřeva a dýhařského dřeva.
    18. r) Přiboudliny z destilace alkoholu.
    19. s) Surový methanol ze sulfátového procesu výroby dřevné buničiny.
    20. t) Dočasné plodiny, jako jsou meziplodiny a krycí plodiny, které jsou pěstovány na plochách, kde je produkce potravinářských a krmných plodin v důsledku krátkého vegetačního období omezena na jednu sklizeň, a za předpokladu, že jejich využití nevyvolává poptávku po další půdě, jakož i za předpokladu, že je zachován obsah organické hmoty v půdě, pokud se používají k výrobě biopaliv pro odvětví letectví.
    21. u) Plodiny pěstované na silně degradované půdě, s výjimkou potravinářských a krmných plodin, pokud se používají k výrobě biopaliv pro odvětví letectví.
    22. v) Sinice.
  • *) Zahrnují zbytky potravinářských a krmných plodin (například sláma, kukuřičné šustí, plevy a lusky), energetické traviny s nízkým obsahem škrobu (například jílek, proso prutnaté, ozdobnice, trsť rákosovitá), pícniny a krycí plodiny vysévané před zasetím a po sklizení hlavních plodin, průmyslové zbytky (včetně zbytků potravinářských a krmných plodin po extrakci rostlinných olejů, cukrů, škrobů a bílkovin) a vláknovinu z biologického odpadu. Pícninami a krycími plodinami se rozumí směs travin a luštěnin s nízkým obsahem škrobu krátkodobě vysévaná na pastvinách za účelem zajištění píce pro hospodářská zvířata nebo na orné půdě pro zlepšení její úrodnosti k dosažení vyšších výnosů hlavních plodin.
  • **) Například biomasa pocházející z lesů, energetické dřeviny a zbytky a odpady z lesnictví a dřevozpracujících odvětví.