Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

§ 62

(1) Geometrický plán⁸⁸) (dále jen „plán“) se zhotovuje pro:

1. a) změnu hranice katastrálního území a hranice územní správní jednotky, jde-li o případ podle § 19 odst. 3,
2. b) rozdělení pozemku,
3. c) změnu hranice pozemku,
4. d) vyznačení budovy nebo změny jejího vnějšího obvodu v katastru nebo jen v souboru geodetických informací [§ 5 odst. 2 písm. n)],
5. e) určení hranic pozemků při pozemkových úpravách,⁸⁹)
6. f) doplnění katastru o pozemek vedený dosud ve zjednodušené evidenci (§ 84 odst. 1), pokud se jeho hranice vytyčují a označují v terénu,
7. g) grafické vyjádření rozsahu práva, které omezuje vlastníka pozemku ve prospěch jiného.

Plán podle písmen a) až f) obsahuje vyjádření stavu parcel před změnou a po změně s uvedením dosavadních a nových parcelních čísel, výměr, druhů pozemků, porovnání se stavem evidence právních vztahů a další údaje. Vzory plánu jsou uvedeny v bodech 14 a 15 přílohy.

(2) V katastrální mapě nelze bez plánu zobrazit předmět obsahu katastru, k němuž se zapisují práva, s výjimkou případů podle § 58 a § 84 odst. 3.

§ 63

Použití plánu

(1) Plán je technickým podkladem pro:

1. a) vyhotovení rozhodnutí a jiných listin o právních vztazích k nemovitostem,
2. b) vydání kolaudačního rozhodnutí k budovám,⁹⁰) které jsou předmětem katastru,
3. c) změnu hranice katastrálního území a obce,
4. d) změnu hranice druhu pozemku.

(2) Plán, který je součástí listiny podle odstavce 1, je spolu s měřickou dokumentací technickým podkladem pro provedení změny v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací.

§ 64

Podklady pro vyhotovení plánu

(1) Závazným podkladem pro vyhotovení plánu jsou údaje souboru geodetických informací a souboru popisných informací.

(2) Mapa bývalého pozemkového katastru nebo jiné grafické znázornění nemovitostí spolu s příslušnými písemnými údaji z veřejných knih a operátů dřívějších pozemkových evidencí (§ 84 odst. 1) se použijí jako podklady k vyjádření právních vztahů k nemovitostem, pokud nejsou doposud vyznačeny v souboru geodetických a popisných informací katastru.

(3) Dalšími podklady jsou zejména:

1. a) předcházející plány, měřické náčrty původního mapování, záznamy podrobného měření změn,
2. b) údaje o bodech základního a podrobného polohového bodového pole a přehled jejich sítě.

§ 65

Součinnost při vyhotovování plánu

(1) Katastrální úřad poskytne osobě oprávněné vyhotovovat plány podle zvláštního předpisu⁹¹) (dále jen „vyhotovitel plánu“) bezplatně v potřebném rozsahu kopii mapového podkladu podle § 64 odst. 1 a 2 s uvedením délkové srážky mapového podkladu.

(2) Ostatní podklady podle § 64 získá vyhotovitel plánu

1. a) nahlédnutím do katastru (§ 81) nebo
2. b) požádáním katastrálního úřadu o vyhotovení nepotvrzené kopie z částí katastrálního operátu, popř. výstupy ze souboru geodetických a popisných informací vedených na záznamovém médiu počítače, zejména kopie z dokumentace podle § 16 odst. 3 nebo údaje o jednotlivých parcelách.

(3) Katastrální úřad přidělí vyhotoviteli plánu na požádání číslo záznamu podrobného měření změn a podle potřeby parcelní čísla nových a změnou dotčených parcel a čísla pevných bodů podrobného polohového bodového pole, pokud je bude vyhotovitel plánu zřizovat.

§ 66

Zeměměřické činnosti v terénu

(1) Nové hranice oddělovaných pozemků se před zaměřením označí způsobem podle § 79.

(2) Podrobné měření se provede s přesností podle ustanovení § 61. Geometrickým základem podrobného měření jsou:

1. a) body základního a podrobného polohového bodového pole v katastrálních územích nebo jejich částech stanovených katastrálním úřadem,
2. b) jednoznačně identifikovatelné podrobné body polohopisu katastrální mapy v ostatních územích.

Prostory, ve kterých se určuje poloha podrobných bodů v S-JTSK, stanovuje katastrální úřad a oznamují se ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

(3) Při podrobném měření se dále zaměří identické body podle odstavce 2 písm. b), je-li potřebné

1. a) změnu zaměřenou podle odstavce 2 písm. a) zobrazit v katastrální mapě, jejíž polohopis není v S-JTSK,
2. b) porovnat právní vztahy k pozemkům podle § 3 odst. 2 zobrazeným v podkladech uvedených v § 64 odst. 2, které vyjadřují právní vztahy k nemovitostem.

(4) Pokud v katastrálním území podle odstavce 2 písm. a) nelze připojit podrobné měření na body polohového bodového pole, a dále v případě změny uvnitř parcely, je možno podrobné měření připojit nejméně na tři jednoznačně identifikovatelné podrobné body určené v souřadnicích S-JTSK, a to při dodržení podmínek uvedených v bodu 12 přílohy.

(5) Při podrobném měření se ověří, zda poloha bodů geometrického základu se v terénu nezměnila a zda je identická se zákresem v katastrální mapě. Ověření musí vyhovět kritériím uvedeným v bodu 12 přílohy. V prostorech podle odstavce 2 písm. a) se dále kontrolně zaměří nejméně ty dosavadní lomové body hranice, mezi nimiž se průběh hranice mění nebo na které změna hranice navazuje.

(6) Výsledky podrobného měření se zaznamenávají do záznamu podrobného měření změn (dále jen „záznam podrobného měření“), který obsahuje měřický náčrt a zápisník. Náležitosti popisového pole a zápisníku podrobného měření jsou upraveny příslušným tiskopisem Úřadu. Zápis určovacích a kontrolních údajů do tiskopisu může být nahrazen obdobně uspořádaným výpisem takových údajů na papíru, např. tiskovým výstupem z magnetického záznamu pořízeného v terénu.

(7) V rámci jednoho záznamu podrobného měření se číslují:

1. a) pomocné body měřické sítě od čísla 4001,
2. b) jednoznačně identifikovatelné body podle odstavce 2 písm. b) a nové podrobné body od čísla 1 do 3999.

Čísla dosavadních podrobných bodů určených v souřadnicích S-JTSK podle dokumentace katastrálního úřadu se nemění.

(8) Výsledky dřívějších měření, např. při obnově katastrálního operátu novým mapováním, lze využít pro vyhotovení plánu až po kontrole se skutečným stavem v terénu.

(9) Záznam podrobného měření musí být vyhotoven jednoznačně a čitelně.

(10) Záznam podrobného měření se zhotovuje i k vyznačení takových změn, které nejsou spojené s měřením v terénu (např. sloučení pozemků, demolice budovy, doplnění pozemku vedeného dosud ve zjednodušené evidenci do katastru podle § 84 odst. 3) a pak neobsahuje zápisník, nebo změn, které spojené s měřením v terénu jsou, ale nemění hranice pozemku nebo obvod budovy [např. určení hranice chráněného území nebo jeho ochranného pásma, dalších prvků polohopisu podle § 5 odst. 2 písm. a) až m)].

§ 67

Měřický náčrt

(1) Měřický náčrt má náležitosti grafického znázornění plánu (bod 16 přílohy) a navíc obsahuje přibližný zákres měřické sítě, bodů geometrického základu, rozlišení způsobu trvalého označení hranic (plot, zeď apod.), rozlišení hraničních znaků (§ 79) a označení druhů pozemků u nově vzniklých parcel mapovými značkami (bod 9 přílohy), dále způsob využití nemovitosti (bod 2 přílohy), rozlišení budov (zděná, dřevěná), popisné nebo evidenční číslo budovy, je-li přiděleno. Měřický náčrt obsahuje vždy oměrné a jiné kontrolní míry.

(2) Měřický náčrt musí být zpracován v takovém (přibližném) měřítku, aby kresba byla dobře čitelná. Nesmí být v měřítku menším, než je katastrální mapa, do které bude změna vyznačována, s výjimkou:

1. a) změny s připojením na vzdálené body, které se zakreslí v přiměřeném zmenšeném měřítku,
2. b) liniových staveb nebo plošné změny velkého rozsahu s dlouhými přímými úseky hranic.

(3) Není-li možné v použitém měřítku měřického náčrtu některou část zaměřené změny (drobné výstupky) zobrazit, vykreslí se mimo vlastní kresbu změny detail příslušné části ve větším měřítku a vzájemná souvislost se vyznačí odkazem s použitím velkých písmen abecedy.

§ 68

Výpočetní práce

(1) Poloha podrobných bodů se určí:

1. a) v katastrálních územích s číselným vyjádřením hranic pozemků a obvodů budov a v dalších prostorech podle § 66 odst. 2 souřadnicemi v S-JTSK,
2. b) v ostatních prostorech pravoúhlými souřadnicemi v místním systému.

Seznam souřadnic připojovacích a nově určených podrobných bodů a dále kontrolně zaměřených podrobných bodů je nedílnou součástí záznamu podrobného měření.

(2) Výměry změněných parcel a jejich dílů se určí:

1. a) z vyrovnaných souřadnic v systému S-JTSK, které byly vypočteny podle odstavce 1 písm. a),
2. b) z přímo měřených měr nebo ze souřadnic bez vyrovnání,
3. c) graficky, tj. planimetrováním nebo výpočtem z měr nebo ze souřadnic lomových bodů na obvodu parcely (dílu parcely) odměřených na mapě, s přihlédnutím k plošné srážce mapového listu.

(3) Výměra změněných parcel (dílů) musí být určena stejným nebo přesnějším způsobem, než byly určeny výměry dosavadních dotčených parcel.

(4) Výměra změněných parcel vypočtená ze souřadnic lomových bodů v S-JTSK se ověří kontrolním výpočtem podle odstavce 2 písm. b) nebo c) a z přímo měřených měr kontrolním výpočtem podle odstavce 2 písm. c).

(5) Výměra změněných parcel určená graficky se stanoví dvojím nezávislým výpočtem.

(6) Výpočet výměr podle odstavce 2 písm. b) a c) se provede ve výpočetních skupinách tvořených souvislým celkem změnou dotčených parcel jednoho vlastníka.

(7) Správnost výpočtu výměr se posuzuje podle rozdílu výsledků dvou nezávisle provedených výpočtů výměr. Rozdíl nesmí překročit hodnoty mezní odchylky uvedené v bodu 13 přílohy.

(8) Záznam výsledků výpočtu výměr parcel a dílů musí obsahovat

1. a) číslo plánu,
2. b) plošnou srážku podkladu, na kterém byl proveden výpočet výměr parcel a dílů podle odstavce 2 písm. c),
3. c) vyrovnání výměr ve skupině a sestavení změnou dotčených parcel z dílů podle stavu katastru nemovitostí, popř. i z dílů parcel zobrazených v podkladech podle § 64 odst. 2.

(9) Výměry částí parcel, ke kterým se vztahuje věcné břemeno, se neurčují.

(10) Pokud při výpočtu výměr je zjištěno překročení mezní odchylky z důvodu

1. a) chybného výpočtu výměry dosavadní parcely nebo
2. b) chybného geometrického určení hranic nebo zobrazení dosavadní parcely v katastrálním operátu, poznamená vyhotovitel plánu návrh opravy výměry a geometrického určení této parcely v záznamu výsledků výpočtu výměr, záznamu podrobného měření změn a v plánu s odkazem na toto ustanovení vyhlášky.

§ 69

Náležitosti plánu

(1) Plán musí obsahovat popisové pole, grafické znázornění a výkaz výměr podle katastru, jejichž obsah a formální úprava je uvedena v bodu 16 přílohy.

(2) Jsou-li zaměřované nemovitosti ve více katastrálních územích, může se v dohodě s katastrálním úřadem vyhotovit společný plán pro všechna dotčená katastrální území.

(3) Plán se vyhotoví způsobem, který zaručí zřetelnost kresby, dobrou čitelnost popisu a jejich stálost.

§ 70

Rozmnožování plánu

(1) Plán se rozmnožuje způsobem zaručujícím stálost a dobrou čitelnost kopie. Počet kopií je závislý na počtu vyhotovení právní listiny, resp. na požadavku objednatele.

(2) Plány mají základní formát A4. Plány a jejich přílohy větších rozměrů se do základního formátu složí tak, aby na vrchní straně bylo popisové pole.

(3) Prvopis plánu tvoří kopie plánu (odstavec 1) ověřená podle § 71 a potvrzená katastrálním úřadem podle § 72.

§ 71

Ověřování plánu

Ověření plánu se vyznačí datem, číslem podle evidence ověřovaných výsledků,⁹²) otiskem razítka úředně oprávněné osoby⁹³) a jejím vlastnoručním podpisem na všech kopiích, které se mají stát prvopisem plánu.

§ 72

Potvrzení plánu katastrálním úřadem

(1) Katastrální úřad potvrdí na plánu ověřeném podle § 71 soulad očíslování parcel s údaji katastru za předpokladu, že vyhotovitel k tomu účelu předloží s plánem tyto přílohy:

1. a) záznam podrobného měření (§ 66 odst. 6 a § 68 odst. 1),
2. b) zobrazení změny (včetně bodů geometrického základu) na kopii mapového podkladu poskytnutého vyhotoviteli plánu podle § 65 odst. 1 nebo bodové zobrazení změny (včetně bodů geometrického základu) na nesrážlivé, bezbarvé a průsvitné fólii v měřítku mapového podkladu (§ 65 odst. 1) s přihlédnutím k jeho srážce,
3. c) záznam výsledků výpočtu výměr parcel a dílů (§ 68 odst. 8),
4. d) dokumentaci o zřízení bodu podrobného polohového bodového pole (§ 60 odst. 2) a oznámení o změnách a zjištěných závadách v geodetických údajích,⁴²)
5. e) podklad pro posouzení přesnosti výsledku zeměměřické činnosti⁹⁴) (při počítačovém zpracování výpočtů ve formě protokolu), který dokládá nejméně splnění kritérií charakteristik podle bodů 12.6 písm. b) a 12.11 přílohy.

(2) Plán a jeho přílohy podle odstavce 1 písm. a), c) a d) se vyhotovují na tiskopisech Úřadu, které poskytuje vyhotoviteli plánu katastrální úřad, nebo automatizovaně.

(3) Automatizovaně lze doklady podle odstavce 2 vyhotovit, jsou-li obsahově shodné a úpravou přiměřené tiskopisům Úřadu.

(4) Katastrální úřad při potvrzování plánu překontroluje soulad dosavadního stavu výkazu výměr se stavem katastru a správnost označení nových a změnou dotčených parcel parcelními čísly.

(5) Neshledá-li katastrální úřad rozpor plánu nebo jeho příloh nebo zásad (postupu) jeho vyhotovení s ustanoveními této vyhlášky, potvrdí všechny ověřené kopie plánu. Uvede položku knihy potvrzených plánů, datum, jméno a připojí otisk razítka katastrálního úřadu se státním znakem a podpis pracovníka katastrálního úřadu. Jeden prvopis plánu s přílohami podle odstavce 1 si katastrální úřad ponechá pro další využití a dokumentaci. Další potvrzené prvopisy plánu vrátí vyhotoviteli plánu.

(6) Plány, u kterých katastrální úřad shledá závady podle odstavce 5, vrátí nepotvrzené se všemi přílohami vyhotoviteli s upozorněním na zjištěné závady.

(7) Pokud je v plánu upozorněno na chybu v dosavadním stavu katastrálního operátu podle § 68 odst. 10, katastrální úřad prošetří s využitím příloh k plánu oprávněnost upozornění a příčinu chyby. Pokud je chyba nesporná, potvrdí plán a zahájí řízení o opravě chyby. Nesporná chyba v dosavadním stavu katastrálního operátu se nepovažuje za závadu v plánu.

§ 73

Dokumentace plánu

Katastrální úřad založí prvopis plánu s přílohami do dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací.

§ 74

Vyhotovení a ověření kopie prvopisu plánu

(1) Katastrální úřad vyhotoví na požádání kopii prvopisu plánu, kterou označí slovem „Kopie“. Ověřovací doložka obsahuje text: „Kopie plánu souhlasí s prvopisem geometrického plánu“ a počet listů, dále položku knihy o poskytnutých údajích z katastru, datum, otisk razítka se státním znakem a podpis pracovníka katastrálního úřadu. Pokud se kopie prvopisu plánu skládá z více listů, musí být všechny pevně spojeny a společně opatřeny otiskem razítka katastrálního úřadu se státním znakem.

(2) Má-li být kopie prvopisu plánu podkladem pro právní úkony, přezkoumá katastrální úřad, zda je obsah plánu v souladu se stavem katastru. Pokud je tato podmínka splněna, rozšíří katastrální úřad na kopii prvopisu plánu doložku podle odstavce 1 o text: „Kopie geometrického plánu je v souladu s údaji katastru nemovitostí.“.

(3) Není-li plán v souladu s údaji katastru nebo neobsahuje potřebné porovnání se stavem evidence právních vztahů k nemovitostem, upozorní katastrální úřad žadatele, že plán je pro právní úkony nepoužitelný.