Zákon směnečný a šekový

§ 1.

účinné od 1. 1. 1951Cizí směnka obsahuje:

1. účinné od 1. 1. 19511. označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, v kterém je tato listina sepsána;
2. účinné od 1. 1. 19512. bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu;
3. účinné od 1. 1. 19513. jméno toho, kdo má platit (směnečníka);
4. účinné od 1. 1. 19514. údaj splatnosti;
5. účinné od 1. 1. 19515. údaj místa, kde má být placeno;
6. účinné od 1. 1. 19516. jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno;
7. účinné od 1. 1. 19517. datum a místo vystavení směnky;
8. účinné od 1. 1. 19518. podpis výstavce.

§ 2.

účinné od 1. 1. 1951(1) Listina, v které chybí některá náležitost uvedená v předchozím paragrafu, není platná jako cizí směnka, s výhradou případů uvedených v následujících odstavcích.

účinné od 1. 1. 1951(2) O směnce, v níž není údaj splatnosti, platí, že jest splatná na viděnou.

účinné od 1. 1. 1951(3) Není-li zvláštního údaje, platí, že místo uvedené u jména směnečníkova je místem platebním a zároveň místem směnečníkova bydliště.

účinné od 1. 1. 1951(4) Není-li ve směnce udáno místo vystavení, platí, že byla vystavena v místě uvedeném u jména výstavce.

§ 3.

účinné od 1. 1. 1951(1) Směnka může znít na vlastní řad výstavce.

účinné od 1. 1. 1951(2) Ve směnce může být udán jako směnečník sám výstavce.

účinné od 1. 1. 1951(3) Směnku lze vystavit na účet třetí osoby.

§ 4.

účinné od 1. 1. 1951Směnku lze učinit splatnou u třetí osoby, a to buď v místě směnečníkova bydliště, nebo v místě jiném.

§ 5.

účinné od 1. 1. 1951(1) Ve směnce splatné na viděnou nebo na určitý čas po viděné může výstavce ustanovit zúrokování směnečné sumy. V jiné směnce platí tato doložka za nenapsanou.

účinné od 1. 1. 1951(2) Úrokovou míru je třeba udat ve směnce; chybí-li tento údaj, platí úroková doložka za nenapsanou.

účinné od 1. 1. 1951(3) Úrok běží od data vystavení směnky, pokud není určen den jiný.

§ 6.

účinné od 1. 1. 1951(1) Je-li směnečná suma udána jak slovy, tak čísly a neshodují-li se tyto údaje, platí suma vyjádřená slovy.

účinné od 1. 1. 1951(2) Je-li směnečná suma udána několikrát slovy nebo několikrát čísly a neshodují-li se tyto údaje, platí suma nejmenší.

§ 7.

účinné od 1. 1. 1951Jsou-li na směnce podpisy osob, které se nemohou směnečně zavazovat, podpisy nepravé, podpisy vymyšlených osob nebo podpisy, jež z nějakého jiného důvodu nezavazují osoby, které se na směnku podepsaly nebo jejichž jménem byla směnka podepsána, nemá to vliv na platnost závazků ostatních osob na ní podepsaných.

§ 8.

účinné od 1. 1. 1951Kdo se podepíše na směnku jako zástupce osoby, za kterou není oprávněn jednat, je sám směnečně zavázán, a zaplatí-li, má tatáž práva, jaká by měla osoba, za kterou podle svých údajů jednal. To platí i o zástupci, který překročil meze svého oprávnění.

§ 9.

účinné od 1. 1. 1951(1) Výstavce odpovídá za přijetí a zaplacení směnky.

účinné od 1. 1. 1951(2) Svou odpovědnost za přijetí může výstavce vyloučit; každá doložka, kterou vyloučí svou odpovědnost za zaplacení, platí za nenapsanou.

§ 10.

účinné od 1. 1. 1951Nebyla-li směnka, která byla při vydání neúplná, vyplněna tak, jak bylo ujednáno, nemůže se namítat majiteli směnky, že tato ujednání nebyla dodržena, ledaže majitel nabyl směnky ve zlé víře anebo se při nabývání směnky provinil hrubou nedbalostí.

§ 11.

účinné od 1. 1. 1951(1) Každou směnku, i když nebyla vystavena na řad, lze převést indosamentem (rubopisem).

účinné od 1. 1. 1951(2) Pojal-li výstavce do směnky slova „nikoli na řad“ nebo jinou doložku stejného významu, lze převést směnku jen ve formě a s účinky obyčejného postupu (cesse).

účinné od 1. 1. 1951(3) Směnku lze indosovat (převést rubopisem) i na směnečníka, ať přijal směnku nebo ne, na výstavce nebo na každou jinou osobu směnečně závaznou. Tyto osoby mohou směnku dále indosovat.

§ 12.

účinné od 1. 1. 1951(1) Indosament musí být bezpodmínečný. Jakákoli podmínka, na níž byl učiněn závislým, platí za nenapsanou.

účinné od 1. 1. 1951(2) Částečný indosament je neplatný.

účinné od 1. 1. 1951(3) Zní-li indosament na majitele, platí za nevyplněný.

§ 13.

účinné od 1. 1. 1951(1) Indosament nutno napsat na směnku nebo na list s ní spojený (přívěsek). Musí jej podepsat indosant (kdo směnku rubopisem převádí).

účinné od 1. 1. 1951(2) V indosamentu nemusí být udán indosatář (na koho se směnka rubopisem převádí); indosament může záležet i v pouhém podpisu indosantově (nevyplněný indosament, blankoindosament). V posledním případě musí být indosament, aby byl platný, napsán na rub směnky nebo na přívěsek.

§ 14.

účinné od 1. 1. 1951(1) Indosamentem se převádějí všechna práva ze směnky.

účinné od 1. 1. 1951(2) Jde-li o blankoindosament, může majitel:

1. účinné od 1. 1. 1951a) vyplnit indosament svým jménem nebo jménem někoho jiného;
2. účinné od 1. 1. 1951b) dále indosovat směnku blankoindosamentem nebo na určitou osobu;
3. účinné od 1. 1. 1951c) odevzdat směnku osobě třetí, aniž blankoindosament vyplní a aniž směnku indosuje.

§ 15.

účinné od 1. 1. 1951(1) Není-li tu opačné doložky, indosant odpovídá za přijetí a zaplacení směnky.

účinné od 1. 1. 1951(2) Indosant může zakázat další indosaci směnky; v tomto případě neodpovídá těm, na něž směnka byla dále indosována.

§ 16.

účinné od 1. 1. 1951(1) O tom, kdo má směnku v rukou, platí, že je řádným majitelem, prokáže-li své právo nepřetržitou řadou indosamentů, a to i tehdy, je-li poslední z nich blankoindosamentem. Přeškrtnuté indosamenty platí přitom za nenapsané. Následuje-li po blankoindosamentu další indosament, platí, že podpisovatel tohoto indosamentu nabyl směnky blankoindosamentem.

účinné od 1. 1. 1951(2) Pozbude-li někdo směnky jakýmkoliv způsobem, není nový majitel, který prokáže své právo způsobem uvedeným v odstavci 1, povinen směnku vydat, ledaže jí nabyl ve zlé víře anebo se při nabývání směnky provinil hrubou nedbalostí.

§ 17.

účinné od 1. 1. 1951Kdo je žalován ze směnky, nemůže činit majiteli námitky, které se zakládají na jeho vlastních vztazích k výstavci nebo k dřívějším majitelům, ledaže majitel při nabývání směnky jednal vědomě na škodu dlužníka.

§ 18.

účinné od 1. 1. 1951(1) Obsahuje-li indosament doložku „hodnota k vybrání“, „k inkasu“ „in prokura“ nebo jinou doložku vyjadřující jen zmocnění, může majitel vykonat všechna práva ze směnky, může ji však převést jen dalším zmocňovacím indosamentem.

účinné od 1. 1. 1951(2) Osoby směnečně zavázané mohou v tomto případě činit majiteli jen takové námitky, které by mohly činit indosantovi.

účinné od 1. 1. 1951(3) Zmocnění obsažené ve zmocňovacím indosamentu nezaniká ani smrtí zmocnitele, ani ztrátou jeho způsobilosti k právním úkonům.

§ 19.

účinné od 1. 1. 1951(1) Obsahuje-li indosament doložku „hodnota k zajištění“, „hodnota v zástavě“ nebo jinou doložku vyjadřující zastavení, může majitel vykonat všechna práva ze směnky; jeho indosament má však jen účinek zmocňovacího indosamentu.

účinné od 1. 1. 1951(2) Osoby směnečně zavázané nemohou majiteli činit námitky, které se zakládají na jejich vlastních vztazích k indosantovi, ledaže majitel při nabývání směnky jednal vědomě na škodu dlužníka.

§ 20.

účinné od 1. 1. 1951(1) Indosament po splatnosti směnky má stejné účinky jako indosament před splatností. Byla-li však směnka indosována teprve po protestu pro neplacení nebo po uplynutí lhůty k protestu, má indosament jen účinky obyčejného postupu.

účinné od 1. 1. 1951(2) Dokud není prokázán opak, má se za to, že nedatovaný indosament byl na směnku napsán před uplynutím lhůty k protestu.

§ 21.

účinné od 1. 1. 1951Majitel směnky anebo i ten, kdo směnku má jen v rukou, může ji až do splatnosti předložit směnečníkovi v místě jeho bydliště k přijetí.

§ 22.

účinné od 1. 1. 1951(1) Výstavce může v každé směnce ustanovit buď s určením lhůty, nebo bez něho, že směnka musí být předložena k přijetí.

účinné od 1. 1. 1951(2) Výstavce může ve směnce zakázat její předložení k přijetí, nejde-li o směnku, která je splatná u třetí osoby nebo v jiném místě než v místě směnečníkova bydliště anebo která je vystavena na určitý čas po viděné.

účinné od 1. 1. 1951(3) Výstavce může také ustanovit, že směnka nesmí být předložena k přijetí před určitým dnem.

účinné od 1. 1. 1951(4) Nezakáže-li výstavce předložení směnky k přijetí, může každý indosant buď s určením lhůty, nebo bez něho ustanovit, že směnka musí být předložena k přijetí.

§ 23.

účinné od 1. 1. 1951(1) Směnka vystavená na určitý čas po viděné musí být předložena k přijetí do jednoho roku od data vystavení.

účinné od 1. 1. 1951(2) Výstavce může tuto lhůtu zkrátit nebo určit lhůtu delší.

účinné od 1. 1. 1951(3) Indosanti mohou tyto lhůty zkrátit.

§ 24.

účinné od 1. 1. 1951(1) Směnečník může žádat, aby předložení směnky k přijetí bylo ještě opakováno v den následující po prvém předložení. Účastníci se mohou dovolávat toho, že nebylo vyhověno této žádosti, jen byla-li vyznačena v protestu.

účinné od 1. 1. 1951(2) Majitel není povinen ponechat směnku předloženou k přijetí v rukou směnečníka.

§ 25.

účinné od 1. 1. 1951(1) Přijetí se píše na směnku. Vyjadřuje se slovem „přijato“ nebo jiným slovem stejného významu; podepíše je směnečník. Pouhý podpis směnečníka na líci směnky platí za přijetí.

účinné od 1. 1. 1951(2) Je-li směnka splatná v určitý čas po viděné nebo je-li třeba ji podle zvláštní doložky předložit k přijetí v určené lhůtě, musí být přijetí datováno dnem, kterého se stalo, ledaže majitel žádá, aby byl uveden den předložení. Není-li přijetí datováno, musí majitel, aby si zachoval svá postihová práva proti indosantům a výstavci, toto opominutí dát zjistit včas protestem.

§ 26.

účinné od 1. 1. 1951(1) Přijetí musí být bezpodmínečné; směnečník je však může omezit na část směnečné sumy.

účinné od 1. 1. 1951(2) Odchyluje-li se přijetí od obsahu směnky jinak, rovná se to odepření přijetí. Avšak příjemce je zavázán podle obsahu svého přijetí.

§ 27.

účinné od 1. 1. 1951(1) Udá-li výstavce ve směnce jako platební místo jiné místo než místo směnečníkova bydliště, aniž označí třetí osobu, u níž se má platit, může tuto osobu označit směnečník při přijetí. Neučiní-li tak, platí, že se příjemce sám zavázal zaplatit v platebním místě.

účinné od 1. 1. 1951(2) Je-li směnka splatná v bydlišti směnečníka, může směnečník v přijetí udat adresu v tom místě, kde se má platit.

§ 28.

účinné od 1. 1. 1951(1) Přijetím se směnečník zavazuje zaplatit směnku při splatnosti.

účinné od 1. 1. 1951(2) Není-li směnka zaplacena, má majitel, i když je výstavcem, proti příjemci přímý nárok ze směnky na vše, co lze žádat podle §§ 48 a 49.

§ 29.

účinné od 1. 1. 1951(1) Přeškrtne-li směnečník své přijetí napsané na směnku, dříve než ji vrátí, platí, že přijetí odepřel. Dokud není prokázán opak, má se za to, že se přeškrtnutí stalo před vrácením směnky.

účinné od 1. 1. 1951(2) Oznámí-li však směnečník písemně přijetí směnky majiteli nebo kterékoli osobě, jež se na směnku podepsala, je jim zavázán podle obsahu svého přijetí.

§ 30.

účinné od 1. 1. 1951(1) Zaplacení směnky může být pro celý směnečný peníz nebo pro jeho část zaručeno směnečným rukojemstvím.

účinné od 1. 1. 1951(2) Tuto záruku může dát třetí osoba nebo i ten, kdo se už na směnku podepsal.

§ 31.

účinné od 1. 1. 1951(1) Rukojemské prohlášení se píše na směnku nebo na přívěsek.

účinné od 1. 1. 1951(2) Rukojemství se vyjadřuje slovy „jako rukojmí“ nebo jinou doložkou stejného významu; rukojmí je podepíše.

účinné od 1. 1. 1951(3) O pouhém podpisu rukojmího na líci směnky platí, že zakládá směnečné rukojemství, nejde-li o podpis směnečníka nebo výstavce.

účinné od 1. 1. 1951(4) V prohlášení je třeba udat, za koho se přejímá. Není-li to udáno, platí, že se přejímá za výstavce.

§ 32.

účinné od 1. 1. 1951(1) Směnečný rukojmí je zavázán jako ten, za koho se zaručil.

účinné od 1. 1. 1951(2) Závazek směnečného rukojmího je platný i tehdy, je-li závazek, za který se zaručil, neplatný z jiného důvodu než pro vadu formy.

účinné od 1. 1. 1951(3) Zaplatí-li směnečný rukojmí směnku, nabývá práv ze směnky proti tomu, za koho se zaručil, a proti všem, kdož jsou této osobě směnečně zavázáni.

§ 33.

účinné od 1. 1. 1951(1) Směnka může být vystavena:

účinné od 1. 1. 1951na viděnou,

účinné od 1. 1. 1951na určitý čas po viděné,

účinné od 1. 1. 1951na určitý čas po datu vystavení,

účinné od 1. 1. 1951na určitý den.

účinné od 1. 1. 1951(2) Směnky s jinou dobou splatnosti nebo se splatností postupnou jsou neplatné.

§ 34.

účinné od 1. 1. 1951(1) Směnka na viděnou je splatná při předložení. Musí být předložena k placení do jednoho roku od data vystavení. Výstavce může tuto lhůtu zkrátit nebo určit lhůtu delší. Indosanti mohou tyto lhůty zkrátit.

účinné od 1. 1. 1951(2) Výstavce může ustanovit, že směnka na viděnou nesmí být předložena k placení před určitým dnem. V tomto případě začíná lhůta k předložení od tohoto dne.

§ 35.

účinné od 1. 1. 1951(1) Splatnost směnky vystavené na určitý čas po viděné se řídí datem přijetí nebo datem protestu.

účinné od 1. 1. 1951(2) Nebyl-li učiněn protest, platí se zřetelem k příjemci, že se nedatované přijetí stalo v poslední den lhůty určené pro předložení směnky k přijetí.

§ 36.

účinné od 1. 1. 1951(1) Směnka vystavená na jeden měsíc nebo na několik měsíců po datu vystavení nebo po viděné je splatná ve shodný den měsíce, v němž má být placeno. Není-li v měsíci takový den, je směnka splatná poslední den toho měsíce.

účinné od 1. 1. 1951(2) Je-li směnka vystavena na jeden a půl měsíce nebo na několik měsíců a půl měsíce po datu vystavení nebo po viděné, počítají se nejprve celé měsíce.

účinné od 1. 1. 1951(3) Je-li splatnost určena na začátek, střed nebo konec měsíce, rozumí se tím prvý, patnáctý nebo poslední den toho měsíce.

účinné od 1. 1. 1951(4) Výrazy „osm dní“nebo „patnáct dní“ se nerozumějí jeden nebo dva týdny, nýbrž celých osm nebo patnáct dní.

účinné od 1. 1. 1951(5) Výrazem „půl měsíce“ se rozumí patnáct dní.

§ 37.

účinné od 1. 1. 1951(1) Je-li směnka splatná určitého dne v místě, jehož kalendář se různí od kalendáře místa, kde byla vystavena, platí pro den splatnosti kalendář místa platebního.

účinné od 1. 1. 1951(2) Různí-li se kalendář místa vystavení od kalendáře místa platebního, přepočítá se u směnky splatné určitý čas po datu vystavení den vystavení na den, který se s ním shoduje podle kalendáře místa platebního, a takto se určí den splatnosti.

účinné od 1. 1. 1951(3) Lhůty k předložení směnek počítají se podle ustanovení odstavce 2.

účinné od 1. 1. 1951(4) Ustanovení tohoto článku nelze užít, vyplývá-li z doložky na směnce nebo z jinakých údajů na ní, že tu byl úmysl věc upravit odchylně.

§ 38.

účinné od 1. 1. 1951(1) Směnku splatnou v určitý den nebo v určitý čas po datu vystavení nebo po viděné musí majitel předložit k placení v den platební nebo v jeden den ze dvou následujících pracovních dní.

účinné od 1. 1. 1951(2) Předložení směnky odúčtovně se rovná jejímu předložení k placení.

§ 39.

účinné od 1. 1. 1951(1) Směnečník může při placení směnky žádat, aby mu byla vydána opatřená potvrzením majitele o placení.

účinné od 1. 1. 1951(2) Majitel nesmí odmítnout placení částečné.

účinné od 1. 1. 1951(3) Při částečném placení se může směnečník domáhat, aby toto placení bylo na směnce vyznačeno a aby mu bylo o něm vydáno potvrzení.

§ 40.

účinné od 1. 1. 1951(1) Majitel směnky není povinen přijmout placení před splatností.

účinné od 1. 1. 1951(2) Směnečník, který platí před splatností, jedná na vlastní nebezpečí.

účinné od 1. 1. 1951(3) Kdo platí při splatnosti, zprošťuje se svého závazku, nejedná-li podvodně nebo nelze-li mu přičíst hrubou nedbalost. Je povinen zkoumat správnost řady indosamentů, nikoli však podpisy indosantů.

§ 41.

účinné od 1. 1. 1951(1) Zní-li směnka na měnu, která není v oběhu v platebním místě, lze směnečný peníz zaplatit v tuzemské měně podle hodnoty, kterou má v den splatnosti. Prodlévá-li dlužník s placením, může majitel volit, zda má být směnečný peníz zaplacen v tuzemské měně podle kursu v den splatnosti nebo podle kursu v den platební.

účinné od 1. 1. 1951(2) Hodnota cizí měny se určí podle zvyklostí platebního místa. Výstavce však může ustanovit, že se má platit podle kursu určeného ve směnce.

účinné od 1. 1. 1951(3) Ustanovení předchozích odstavců nelze užít, ustanovil-li výstavce placení v určité měně (doložka o efektivním placení v cizí měně).

účinné od 1. 1. 1951(4) Je-li směnečná suma udána druhem peněz, který má stejné označení, avšak různou hodnotu ve státě vystavení a ve státě placení, má se za to, že je tím míněn druh peněz platebního místa.

§ 42.

účinné od 1. 1. 1951Nepředloží-li se směnka k placení ve lhůtě stanovené v § 38, může každý dlužník složit směnečný peníz u příslušného soudu na náklad a nebezpečí majitele.

§ 43.

účinné od 1. 1. 1951(1) Nebyla-li směnka zaplacena, může majitel při splatnosti směnky vykonat postih proti indosantům, výstavci a jiným osobám směnečně zavázaným.

účinné od 1. 1. 1951(2) Stejné právo má majitel ještě před splatností směnky:

1. účinné od 1. 1. 19511. bylo-li přijetí zcela nebo zčásti odepřeno;
2. účinné od 1. 1. 19512. byla-li nařízena exekuční likvidace majetku směnečníka, ať směnku přijal nebo ne, nebo jestliže jenom zastavil směnečník své platy anebo byla-li bezvýsledně vedena exekuce na jeho jmění;
3. účinné od 1. 1. 19513. byla-li nařízena exekuční likvidace majetku výstavce směnky, který zakázal její předložení k přijetí.

§ 44.

účinné od 1. 1. 1951(1) Odepření přijetí nebo placení musí být zjištěno veřejnou listinou (protestem pro nepřijetí nebo pro neplacení).

účinné od 1. 1. 1951(2) Protest pro nepřijetí musí být učiněn ve lhůtách určených pro předložení k přijetí. Byla-li podle § 24 odst. 1 směnka předložena po prvé v poslední den lhůty, lze učinit protest ještě v den následující.

účinné od 1. 1. 1951(3) Protest pro neplacení musí být učiněn, jde-li o směnku splatnou v určitý den nebo v určitý čas po datu vystavení nebo po viděné, v některý ze dvou pracovních dní následujících po dni splatnosti. Při směnce na viděnou musí být učiněn protest pro neplacení ve stejných lhůtách, jaké jsou stanoveny v předchozím odstavci k protestu pro nepřijetí.

účinné od 1. 1. 1951(4) Učiní-li se protest pro nepřijetí, není třeba ani předložit směnku k placení, ani učinit protest pro neplacení.

účinné od 1. 1. 1951(5) Zastaví-li směnečník, ať směnku přijal nebo ne, své platy, nebo byla-li bezvýsledně vedena exekuce na jeho jmění, může majitel vykonat postih jen tehdy, byla-li směnka předložena směnečníkovi k placení a učiněn protest.

účinné od 1. 1. 1951(6) Byla-li nařízena exekuční likvidace majetku směnečníka, ať směnku přijal nebo ne, anebo majetku jmění výstavce směnky, který zakázal její předložení k přijetí, stačí k výkonu práva postihu předložit soudní usnesení o nařízení likvidace. Místo soudního usnesení stačí předložit vyhlášku o jeho uveřejnění.

§ 45.

účinné od 1. 1. 1951(1) Majitel musí dát zprávu o odepřeném přijetí nebo o odepřeném zaplacení svému indosantu a výstavci do čtyř pracovních dní následujících po dni protestu nebo při doložce „bez útrat“ po dni předložení. Každý indosant musí do dvou pracovních dní poté, kdy dostal zprávu, vyrozumět svého indosanta o zprávě, kterou dostal, a sdělit mu jména a adresy těch, kdož předtím podali zprávu, a tak po řadě až k výstavci. Lhůty běží od přijetí předchozí zprávy.

účinné od 1. 1. 1951(2) Dává-li se podle předchozího odstavce zpráva osobě, jež se na směnce podepsala, musí být ve stejné lhůtě podána stejná zpráva jejímu směnečnému rukojmímu.

účinné od 1. 1. 1951(3) Neudá-li některý indosant svou adresu nebo udá-li ji nečitelně, postačí dát zprávu indosantu, který ho předchází.

účinné od 1. 1. 1951(4) Zprávu lze dát v každé formě, také pouhým vrácením směnky.

účinné od 1. 1. 1951(5) Kdo je povinen dát zprávu, musí dokázat, že ji dal v předepsané lhůtě. Lhůta je dodržena, byl-li dopis se zprávou podán během lhůty na poštu.

účinné od 1. 1. 1951(6) Kdo nepodá zprávu včas, neztrácí svá práva; odpovídá za škodu, která snad byla jeho nedbalostí způsobena, avšak jen do výše směnečného peníze.

§ 46.

účinné od 1. 1. 1951(1) Výstavce, indosant nebo směnečný rukojmí může doložkou „bez útrat“, „bez protestu“ nebo jinou doložkou stejného významu na směnku napsanou a podepsanou zprostit majitele povinnosti, aby k zachování postihových práv dal učinit protest pro nepřijetí nebo pro neplacení.

účinné od 1. 1. 1951(2) Doložka nezprošťuje majitele povinnosti směnku včas předložit a dát potřebné zprávy. Prokázat, že lhůty nebyly dodrženy, náleží tomu, kdo se toho proti majiteli dovolává.

účinné od 1. 1. 1951(3) Doložka připojená výstavcem je účinná proti všem osobám, které se na směnce podepsaly; doložka připojená indosantem nebo směnečným rukojmím je účinná jen proti nim. Dá-li majitel učinit protest nehledě k doložce připojené výstavcem, jdou útraty na jeho vrub. Připojí-li doložku indosant nebo směnečný rukojmí, útraty protestu, byl-li přece učiněn, mohou být vymáhány na všech osobách, které se na směnku podepsaly.

§ 47.

účinné od 1. 1. 1951(1) Všichni, kdož směnku vystavili, přijali, indosovali nebo se na ní zaručili, jsou zavázáni majiteli rukou společnou a nerozdílnou.

účinné od 1. 1. 1951(2) Majitel může žádat plnění na každém z nich nebo na několika z nich anebo na všech dohromady a není vázán pořadím, v kterém se zavázali.

účinné od 1. 1. 1951(3) Stejné právo má každá osoba, která se podepsala na směnku a ji vyplatila.

účinné od 1. 1. 1951(4) Uplatnění nároku proti některé osobě směnečně zavázané nebrání majiteli, aby se domáhal svých nároků na ostatních, třebas následují za tím, proti komu byl nárok uplatněn nejprve.

§ 48.

účinné od 1. 1. 1951(1) Majitel může postihem žádat:

1. účinné od 1. 1. 19511. směnečný peníz, pokud nebyla směnka přijata nebo zaplacena, s úroky, byly-li ujednány;
2. účinné od 1. 1. 19512. šestiprocentní úroky ode dne splatnosti;
3. účinné od 1. 1. 19513. útraty protestu a podaných zpráv, jakož i ostatní útraty;
4. účinné od 1. 1. 19514. odměnu ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze nebo v nižší dohodnuté výši.

účinné od 1. 1. 1951(2) Vykoná-li se postih před splatností, odečtou se od směnečného peníze úroky za mezidobí. Tyto úroky se vypočtou podle úřední diskontní sazby Státní banky Československé, platné v den postihu v místě majitelova bydliště.

§ 49.

účinné od 1. 1. 1951Kdo vyplatí směnku, může vymáhat na svých předchůdcích:

1. účinné od 1. 1. 19511. celou částku, kterou zaplatil;
2. účinné od 1. 1. 19512. šestiprocentní úroky z této částky ode dne, kdy zaplatil;
3. účinné od 1. 1. 19513. své útraty;
4. účinné od 1. 1. 19514. odměnu, která se vypočte podle § 48 odst. 1 č. 4.

§ 50.

účinné od 1. 1. 1951(1) Každá osoba směnečně zavázaná, proti níž se vykoná nebo může vykonat postih, může se domáhat, aby jí při zaplacení postihové částky byla vydána směnka s protestem a potvrzený účet.

účinné od 1. 1. 1951(2) Každý indosant, který směnku vyplatil, může škrtnout svůj indosament a indosamenty po něm následující.

§ 51.

účinné od 1. 1. 1951Při postihu po částečném přijetí může se ten, kdo zaplatí částku, pro kterou nebyla směnka přijata, domáhat, aby toto placení bylo na směnce vyznačeno a jemu o tom vydáno potvrzení. Mimo to musí mu majitel vydat ověřený opis směnky a protest, aby umožnil další postih.

§ 52.

účinné od 1. 1. 1951(1) Kdo je oprávněn k postihu, může, není-li tu doložky tomu bránící, dát si zaplatit novou směnkou, vystavenou na viděnou na některého ze svých předchůdců a splatnou v bydlišti tohoto předchůdce (návratní směnka).

účinné od 1. 1. 1951(2) Návratní směnka obsahuje vedle částek uvedených v §§ 48 a 49 odměnu dohodcovu a směnečný poplatek z návratní směnky.

účinné od 1. 1. 1951(3) Vystaví-li návratní směnku majitel, určí se její směnečná suma podle kursu směnky na viděnou, vystavené z platebního místa původní směnky na místo bydliště postižního dlužníka. Vystaví-li návratní směnku indosant, určí se její směnečná suma podle kursu směnky na viděnou, vystavené z místa bydliště výstavce návratní směnky na místo bydliště postižního dlužníka.

§ 53.

účinné od 1. 1. 1951(1) Zmeškáním lhůt stanovených

účinné od 1. 1. 1951k předložení směnky na viděnou nebo na určitý čas po viděné,

účinné od 1. 1. 1951k protestaci pro nepřijetí nebo pro neplacení,

účinné od 1. 1. 1951k předložení směnky k placení při doložce „bez útrat“

účinné od 1. 1. 1951ztrácí majitel svá práva proti indosantům, výstavci a všem ostatním osobám směnečně zavázaným vyjma příjemce.

účinné od 1. 1. 1951(2) Nebyla-li směnka předložena k přijetí ve lhůtě určené výstavcem, ztrácí majitel jak práva postihu pro neplacení, tak práva postihu pro nepřijetí, nevyplývá-li ze znění doložky, že výstavce chce vyloučit jen odpovědnost za přijetí.

účinné od 1. 1. 1951(3) Je-li lhůta k předložení obsažena v indosamentu, může se toho dovolávat jen indosant.

§ 54.

účinné od 1. 1. 1951(1) Vadí-li včasnému předložení směnky nebo včasné protestaci nepřekonatelná překážka (zákonné ustanovení některého státu nebo jiný případ vyšší moci), prodlužují se lhůty stanovené pro tyto úkony.

účinné od 1. 1. 1951(2) Majitel je povinen neprodleně dát zprávu svému indosantu o případu vyšší moci, vyznačit tuto zprávu na směnce nebo přívěsku a připojit datum a podpis; kromě toho platí ustanovení § 45.

účinné od 1. 1. 1951(3) Pomine-li vyšší moc, musí majitel neprodleně předložit směnku k přijetí nebo k placení a po případě dát učinit protest.

účinné od 1. 1. 1951(4) Trvá-li vyšší moc déle než třicet dní po splatnosti, lze vykonat postih, aniž je třeba předložit směnku nebo učinit protest.

účinné od 1. 1. 1951(5) U směnek na viděnou nebo na určitý čas po viděné se počítá třicetidenní lhůta ode dne, kdy majitel dal svému indosantu zprávu, že nastala vyšší moc; tuto zprávu lze dát již před uplynutím lhůty k předložení. U směnek na určitý čas po viděné prodlužuje se třicetidenní lhůta o čas po viděné, udaný ve směnce.

účinné od 1. 1. 1951(6) O skutečnostech, které se týkají toliko osoby majitele nebo toho, koho majitel pověřil předložit směnku nebo učinit protest, platí, že nejsou případy vyšší moci.

§ 55.

účinné od 1. 1. 1951(1) Výstavce, indosant nebo směnečný rukojmí může udat osobu, která má v nouzi směnku přijmout nebo zaplatit (podpůrná adresa).

účinné od 1. 1. 1951(2) Za podmínek dále uvedených může být směnka přijata nebo zaplacena pro čest kteréhokoli postihového dlužníka.

účinné od 1. 1. 1951(3) Každý třetí i směnečník, jakož i každá osoba již směnečně zavázaná, vyjma příjemce, může směnku pro čest přijmout nebo zaplatit.

účinné od 1. 1. 1951(4) Kdo směnku pro čest přijme nebo zaplatí, je povinen dát zprávu o tom do dvou pracovních dnů osobě směnečně zavázané, za niž tak učiní. Nedodrží-li tuto lhůtu, odpovídá za škodu způsobenou snad jeho nedbalostí, avšak jen do výše směnečného peníze.

§ 56.

účinné od 1. 1. 1951(1) Přijetí pro čest je přípustné ve všech případech, v nichž může majitel vykonat postih před splatností, nejde-li o směnku, jejíž předložení k přijetí je zakázáno.

účinné od 1. 1. 1951(2) Je-li na směnce udána osoba, která má v případě nouze v platebním místě směnku přijmout nebo zaplatit, může majitel před její splatností vykonat postihová práva proti tomu, kdo připojil podpůrnou adresu, a proti těm, kdož po něm následují, jen předloží-li směnku osobě uvedené v podpůrné adrese; je-li odepřeno přijetí pro čest, dá odepření zjistit protestem.

účinné od 1. 1. 1951(3) V ostatních případech může majitel přijetí pro čest odmítnout. Připustí-li je však, ztrácí postihová práva, jež má před splatností proti tomu, pro jehož čest se přijetí stalo, a proti těm, kdož po něm následují.

§ 57.

účinné od 1. 1. 1951Přijetí pro čest se vyznačí na směnce; příjemce pro čest je podepíše. Musí v něm udat, pro čí čest směnku přijímá; není-li tu takového údaje, platí, že přijetí se stalo pro čest výstavce.

§ 58.

účinné od 1. 1. 1951(1) Příjemce pro čest je zavázán majiteli a indosantům, kteří následují za poctěným, stejně jako poctěný.

účinné od 1. 1. 1951(2) Přes přijetí pro čest může se poctěný a ti, kdož jsou mu směnečně zavázáni, domáhat na majiteli směnky při zaplacení částky uvedené v § 48, aby jim vydal směnku, protest, jenž byl snad učiněn, jakož i potvrzený účet.

§ 59.

účinné od 1. 1. 1951(1) Placení pro čest je přípustné ve všech případech, kdy majitel může vykonat postih při splatnosti nebo před splatností.

účinné od 1. 1. 1951(2) Placení pro čest musí obsahovat celou částku, kterou by musel zaplatit poctěný.

účinné od 1. 1. 1951(3) Placení pro čest se musí stát nejpozději v den po uplynutí lhůty stanovené pro učinění protestu pro neplacení.

§ 60.

účinné od 1. 1. 1951(1) Byla-li směnka přijata pro čest osobami, které mají bydliště v místě platebním, nebo jsou-li jako podpůrné adresy udány osoby bydlící v tomto místě, musí majitel předložit směnku všem těmto osobám a dát po případě učinit protest pro neplacení nejpozději v den po uplynutí lhůty k protestu stanovené.

účinné od 1. 1. 1951(2) Nevykoná-li se protest v této lhůtě, je prost závazku ten, kdo udal podpůrnou adresu, nebo pro jehož čest byla směnka přijata, jakož i indosanti, kteří po nich následují.

§ 61.

účinné od 1. 1. 1951Odmítne-li majitel zaplacení pro čest, ztrácí svá postihová práva proti těm, kdož by byli zproštěni závazku.

§ 62.

účinné od 1. 1. 1951(1) Placení pro čest třeba potvrdit na směnce s uvedením toho, pro jehož čest se stalo. Chybí-li tento údaj, platí, že bylo zaplaceno pro čest výstavce.

účinné od 1. 1. 1951(2) Plátci pro čest třeba vydat směnku a protest, byl-li učiněn.

§ 63.

účinné od 1. 1. 1951(1) Čestný plátce nabývá práv ze směnky proti poctěnému a proti osobám, které jsou mu směnečně zavázány. Nemůže však směnku dále indosovat.

účinné od 1. 1. 1951(2) Indosanti následující po poctěném jsou zproštěni závazku.

účinné od 1. 1. 1951(3) Nabízí-li se několik placení pro čest, má přednost to, jímž se zprostí závazku nejvíce osob. Kdo znaje stav věci platí pro čest proti tomuto ustanovení, ztrácí postihová práva proti těm, kdož by jinak byli závazku zproštěni.

§ 64.

účinné od 1. 1. 1951(1) Směnku lze vystavit ve dvou nebo více stejnopisech.

účinné od 1. 1. 1951(2) Tyto stejnopisy musí být v textu listiny číslovány, jinak platí každý stejnopis za zvláštní směnku.

účinné od 1. 1. 1951(3) Každý majitel směnky, v níž není udáno, že byla vystavena v jediném stejnopisu, může se domáhat, aby mu na jeho náklad byly vydány další stejnopisy. Za tím účelem se musí obrátit na indosanta a ten opět na svého indosanta a tak po řadě, až se dospěje k výstavci.

účinné od 1. 1. 1951(4) Indosanti jsou povinni opakovat své indosamenty na nových stejnopisech.

§ 65.

účinné od 1. 1. 1951(1) Byl-li zaplacen jeden stejnopis, zanikají práva ze všech stejnopisů, i když v nich není ustanoveno, že zaplacením jednoho stejnopisu pozbývají ostatní platnosti. Směnečník však zůstává zavázán z každého přijatého stejnopisu, jenž mu nebyl vrácen.

účinné od 1. 1. 1951(2) Indosant, který převedl stejnopisy na různé osoby, jakož i indosanti následující jsou zavázáni ze všech stejnopisů, na nichž jsou jejich podpisy a které nebyly vráceny.

§ 66.

účinné od 1. 1. 1951(1) Kdo zašle jeden stejnopis k přijetí, musí v ostatních stejnopisech udat jméno osoby, která má stejnopis zaslaný k přijetí. Tato osoba je povinna jej vydat řádnému majiteli jiného stejnopisu.

účinné od 1. 1. 1951(2) Odepře-li to, může majitel vykonat postih jen tehdy, dá-li dříve zjistit protestem:

1. účinné od 1. 1. 19511. že mu na jeho žádost nebyl vydán stejnopis zaslaný k přijetí;
2. účinné od 1. 1. 19512. že nebylo lze dosáhnout přijetí nebo zaplacení na stejnopis jiný.

§ 67.

účinné od 1. 1. 1951(1) Každý majitel směnky je oprávněn pořizovat si její opisy.

účinné od 1. 1. 1951(2) V opise musí být přesně opakován text prvopisu s indosamenty a se všemi ostatními doložkami v něm uvedenými. Musí se v něm udat, kde končí opis.

účinné od 1. 1. 1951(3) Opis lze indosovat a opatřit rukojemským prohlášením stejně a s týmiž účinky jako prvopis.

§ 68.

účinné od 1. 1. 1951(1) V opise musí být označena osoba, která má prvopis. Tato osoba je povinna vydat prvopis řádnému majiteli opisu.

účinné od 1. 1. 1951(2) Odepře-li to, může majitel vykonat postih proti těm, kdož opis indosovali nebo na něm převzali rukojemství jen tehdy, dá-li dříve zjistit protestem, že mu na jeho žádost nebyl vydán prvopis.

účinné od 1. 1. 1951(3) Obsahuje-li prvopis po posledním indosamentu, napsaném naň před zhotovením opisu, doložku „odtud platí indosamenty jen na opise“ nebo jinou doložku stejného významu, je indosament napsaný později na prvopis neplatný.

§ 69.

účinné od 1. 1. 1951Byl-li změněn text směnky, jsou ti, kdož se podepsali na směnku po této změně, zavázáni podle změněného textu; ti, kdož se podepsali dříve, jsou zavázáni podle textu původního.

§ 70.

účinné od 1. 1. 1951(1) Směnečné nároky proti příjemci se promlčují ve třech letech ode dne splatnosti směnky.

účinné od 1. 1. 1951(2) Nároky majitele proti indosantům a proti výstavci se promlčují v jednom roce od data protestu včas učiněného nebo při doložce „bez útrat“ v jednom roce ode dne splatnosti směnky.

účinné od 1. 1. 1951(3) Nároky indosantů proti jiným indosantům a proti výstavci se promlčují v šesti měsících ode dne, kdy indosant směnku vyplatil, nebo kdy byl nárok proti němu soudně uplatněn.

§ 71.

účinné od 1. 1. 1951Přerušení promlčení je účinné jen proti tomu, u něhož nastala skutečnost zakládající přerušení.

§ 72.

účinné od 1. 1. 1951(1) Dospěje-li směnka v den pracovního klidu, lze se domáhat zaplacení teprve v nejbližší den pracovní. Také všechny ostatní úkony týkající se směnky, zejména předložení k přijetí a protest, mohou se stát jen v pracovní den.

účinné od 1. 1. 1951(2) Připadne-li poslední den lhůty, v níž se má stát některý z těchto úkonů, na den pracovního klidu, prodlužuje se lhůta až do příštího dne pracovního. Dny pracovního klidu spadající do lhůty se do ní počítají.

§ 73.

účinné od 1. 1. 1951Do zákonných lhůt nebo lhůt ve směnce stanovených nepočítá se den, od něhož počnou lhůty běžet.

§ 74.

účinné od 1. 1. 1951Nepřipouštějí se žádné dny odkladu, ať zákonné či soudcovské.

§ 75.

účinné od 1. 1. 1951Vlastní směnka obsahuje:

1. účinné od 1. 1. 19511. označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána;
2. účinné od 1. 1. 19512. bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu;
3. účinné od 1. 1. 19513. údaj splatnosti;
4. účinné od 1. 1. 19514. údaj místa, kde má být placeno;
5. účinné od 1. 1. 19515. jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno;
6. účinné od 1. 1. 19516. datum a místo vystavení směnky;
7. účinné od 1. 1. 19517. podpis výstavce.

§ 76.

účinné od 1. 1. 1951(1) Listina, v které chybí některá náležitost uvedená v předchozím paragrafu, není platná jako vlastní směnka, s výhradou případů uvedených v následujících odstavcích.

účinné od 1. 1. 1951(2) O vlastní směnce, v níž není údaj splatnosti, platí, že je splatná na viděnou.

účinné od 1. 1. 1951(3) Není-li zvláštního údaje, platí, že místo vystavení směnky je místem platebním a zároveň místem výstavcova bydliště.

účinné od 1. 1. 1951(4) Není-li ve vlastní směnce udáno místo vystavení, platí, že byla vystavena v místě, uvedeném u jména výstavce.

§ 77.

účinné od 1. 1. 1951(1) Pokud to neodporuje povaze vlastní směnky, platí pro ni ustanovení daná pro cizí směnku o

účinné od 1. 1. 1951indosamentu (§§ 11 až 20),

účinné od 1. 1. 1951splatnosti (§§ 33 až 37),

účinné od 1. 1. 1951placení (§§ 38 až 42),

účinné od 1. 1. 1951postihu pro neplacení (§§ 43 až 50, 52 až 54),

účinné od 1. 1. 1951placení pro čest (§§ 55, 59 až 63),

účinné od 1. 1. 1951opisech (§§ 67 a 68),

účinné od 1. 1. 1951změnách (§ 69),

účinné od 1. 1. 1951promlčení (§§ 70 a 71),

účinné od 1. 1. 1951dnech pracovního klidu, počítání lhůt a zákazu dní odkladu (§§ 72 až 74).

účinné od 1. 1. 1951(2) Pro vlastní směnku platí dále ustanovení o cizích směnkách splatných u osoby třetí nebo v jiném místě než je bydliště směnečníka (§§ 4 a 27), o úrokové doložce (§ 5), o nesrovnalostech v údajích směnečné sumy (§ 6), o následcích podpisu směnky za podmínek § 7, o následcích podepsání osobou, která jednala bez oprávnění zastupovat nebo která překročila taková oprávnění (§ 8), a o blankosměnce (§ 10).

účinné od 1. 1. 1951(3) Pro vlastní směnku platí rovněž ustanovení o směnečném rukojemství (§§ 30 až 32); v případě § 31 odst. 4 platí, že se směnečné rukojemství, není-li udáno, pro koho se přejímá, přejímá za výstavce vlastní směnky.

§ 78.

účinné od 1. 1. 1951(1) Výstavce vlastní směnky je zavázán stejně jako příjemce cizí směnky.

účinné od 1. 1. 1951(2) Vlastní směnka, splatná určitý čas po viděné, musí být předložena výstavci k viděné ve lhůtách uvedených v § 23. Lhůta po viděné běží od data viděné potvrzené podpisem výstavce na směnce. Odepře-li výstavce potvrdit a datovat viděnou, třeba to zjistit protestem (§ 25), od jehož data počíná běžet lhůta po viděné.

§ 79.

účinné od 1. 1. 1951Protest musí být učiněn soudem, notářem nebo místním národním výborem.

§ 80.

účinné od 1. 1. 1951V protestní listině nutno uvést:

1. účinné od 1. 1. 19511. jméno toho, pro koho a proti komu se protest činí;
2. účinné od 1. 1. 19512. údaj, že ten, proti němuž se protest činí, byl bez výsledku vyzván k směnečnému plnění nebo že ho nebylo lze zastihnout nebo že nebylo lze vypátrat místnost, kde provozuje svůj podnik, ani jeho byt;
3. účinné od 1. 1. 19513. údaj místa a data, kde a kdy došlo k výzvě nebo k bezvýslednému pokusu o ni;
4. účinné od 1. 1. 19514. jde-li o přijetí nebo zaplacení pro čest, poznámku, od koho, pro koho a jak bylo nabídnuto nebo jak došlo k přijetí nebo k zaplacení pro čest;
5. účinné od 1. 1. 19515. požádá-li směnečník, jemuž byla směnka předložena k přijetí, aby mu byla ještě znovu předložena v následující den, poznámku o tom;
6. účinné od 1. 1. 19516. doslovný opis směnky (opisu) se všemi indosamenty a poznámkami;
7. účinné od 1. 1. 19517. podpis protestního orgánu, úřední pečeť nebo úřední razítko.

§ 81.

účinné od 1. 1. 1951Požaduje-li se plnění ze směnky na několika osobách nebo několikrát na téže osobě, stačí k tomu jen jedna protestní listina.

§ 82.

účinné od 1. 1. 1951Směnku možno zaplatit do rukou protestního orgánu. Oprávnění protestního orgánu k tomu, aby přijal placení, nelze vyloučit.

§ 83.

účinné od 1. 1. 1951(1) Protestní orgán je povinen za náhradu výdajů bez prodlení vydat majiteli směnky nebo jeho zmocněnci prvopis protestní listiny a na žádost též její prostý neb ověřený opis.

účinné od 1. 1. 1951(2) Rovněž je povinen protesty podle celého jejich obsahu den ode dne v pořádku časovém a číselném vpisovat do zvláštní knihy, která je list za listem opatřena pořadovými čísly; účastníkům nebo jejich právním nástupcům musí za náhradu výdajů kdykoli vydat výpis z této knihy.

§ 84.

účinné od 1. 1. 1951Kdo činí protest, může až do vydání protestní listiny tomu, pro něhož se protest činí, opravit chyby ve psaní, výpustky a jiné vady protestní listiny. Opravu nutno označit jako opravu a podepsat.

§ 85.

účinné od 1. 1. 1951Protesty nutno činit v době od devíti do osmnácti hodin a mimo tuto dobu, jen souhlasí-li s tím výslovně ten, proti němuž se protest činí; souhlas se vyznačí v protestu.

§ 86.

účinné od 1. 1. 1951Na směnce nebo na přívěsku se vyznačí, že protest byl vykonán. Opominutí tohoto záznamu nemá vliv na platnost protestu.

§ 87.

účinné od 1. 1. 1951(1) Předložení směnky k přijetí nebo k zaplacení, pořízení protestu, vyžádání stejnopisu směnky, jakož i všechny ostatní úkony, které musí být provedeny u určité osoby, nutno vykonat v místnostech, kde provozuje svůj podnik, a nemá-li jich, nebo nedají-li se vypátrat, v jejím bytě. Jinde mohou být provedeny jen tehdy, souhlasí-li obě strany; souhlas se vyznačí v protestu.

účinné od 1. 1. 1951(2) Je-li v protestu poznamenáno, že se nepodařilo vypátrat místnosti, kde se provozuje podnik, ani byt, a bylo-li přesto vypátrání možné, není protest proto neúčinný.

účinné od 1. 1. 1951(3) Ustanovení odstavce 2 se nedotýká odpovědnosti protestního orgánu, který opominul konat vhodná šetření. Zůstane-li dotaz u ohlašovacího orgánu bez výsledku, není protestní orgán povinen konat další šetření.

§ 88.

účinné od 1. 1. 1951Úkony, které se mají vykonat v určitém místě uvedeném na směnce, mohou být provedeny v místě jiném, dají-li k tomu při úkonu, o který jde, souhlas jeho účastníci. Osvědčuje-li se provedení úkonu písemně, vyznačí se v osvědčení i souhlas.

§ 89.

účinné od 1. 1. 1951(1) Výstavce nebo příjemce, jejichž směnečný závazek zanikl promlčením nebo tím, že nebyl včas vykonán úkon potřebný k zachování směnečného nároku, zůstávají majiteli směnky zavázáni, jen pokud se na jeho škodu obohatili.

účinné od 1. 1. 1951(2) Nárok na vydání obohacení se promlčuje ve třech letech ode dne zániku směnečného závazku.

účinné od 1. 1. 1951(3) Proti indosantům, jejichž směnečný závazek zanikl, není takového nároku.

§ 90.

účinné od 1. 1. 1951(1) Směnku, která se ztratila nebo byla zničena, lze prohlásit za umořenou.

účinné od 1. 1. 1951(2) Protestní listinu, která se ztratila nebo byla zničena, lze nahradit výpisem z knihy protestů, který vydá protestní orgán (§ 83 odst. 2).

§ 91.

účinné od 1. 1. 1951(1) Způsobilost osoby směnečně se zavazovat se řídí právem státu, jehož je příslušníkem. Prohlašuje-li toto právo za rozhodující právo jiného státu, užije se práva onoho jiného státu.

účinné od 1. 1. 1951(2) Kdo není způsobilý směnečně se zavazovat podle práva uvedeného v předchozím odstavci, je přece platně zavázán, podepíše-li se na směnku ve státě, podle jehož práva by byl způsobilý směnečně se zavazovat.

§ 92.

účinné od 1. 1. 1951(1) Forma směnečného prohlášení se řídí právem státu, v němž bylo prohlášení učiněno.

účinné od 1. 1. 1951(2) Jestliže se však směnečné prohlášení, které je podle ustanovení předchozího odstavce neplatné, shoduje s právem státu, v němž bylo učiněno pozdější směnečné prohlášení, nemá vadnost formy prvého směnečného prohlášení vliv na platnost směnečného prohlášení pozdějšího.

účinné od 1. 1. 1951(3) Směnečné prohlášení československého občana v cizině platí v Československé republice proti jiným československým občanům, vyhovuje-li požadavkům zdejšího práva stran formy.

§ 93.

účinné od 1. 1. 1951(1) Účinky závazných prohlášení příjemce cizí směnky a výstavce vlastní směnky se řídí právem platebního místa.

účinné od 1. 1. 1951(2) Účinky ostatních směnečných prohlášení se řídí právem státu, v němž byla učiněna.

§ 94.

účinné od 1. 1. 1951Lhůty k výkonu postihových práv se řídí pro všechny osoby směnečně zavázané právem místa, kde byla směnka vystavena.

§ 95.

účinné od 1. 1. 1951Právem místa vystavení směnky se řídí, zda majitel cizí směnky nabývá pohledávky, jež je podkladem jejího vystavení.

§ 96.

účinné od 1. 1. 1951(1) Právem platebního místa se řídí, zda lze omezit přijetí cizí směnky na část směnečné sumy a zda majitel je povinen přijmout částečné placení.

účinné od 1. 1. 1951(2) Stejná zásada platí pro zaplacení vlastní směnky.

§ 97.

účinné od 1. 1. 1951Forma protestu a lhůty k protestu, jakož i forma ostatních úkonů, jichž je zapotřebí k uplatnění nebo k zachování směnečných práv, se řídí právem státu, v němž je třeba učinit protest nebo jiný úkon.

§ 98.

účinné od 1. 1. 1951Právem platebního místa se řídí opatření, jež nutno učinit, byla-li směnka ztracena nebo ukradena.