Zákon směnečný a šekový

§ 1.

účinné od 1. 1. 1951Šek obsahuje:

1. účinné od 1. 1. 19511. označení, že jde o šek, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána;
2. účinné od 1. 1. 19512. bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu;
3. účinné od 1. 1. 19513. jméno toho, kdo má platit (šekovníka);
4. účinné od 1. 1. 19514. údaj místa, kde má být placeno;
5. účinné od 1. 1. 19515. datum a místo vystavení šeku;
6. účinné od 1. 1. 19516. podpis výstavce.

§ 2.

účinné od 1. 1. 1951(1) Listina, v které chybí některá náležitost uvedená v předchozím paragrafu, není platná jako šek, s výhradou případů uvedených v následujících odstavcích.

účinné od 1. 1. 1951(2) Není-li zvláštního údaje, platí, že místo uvedené u jména šekovníka je místem platebním. Je-li uvedeno několik míst u jména šekovníka, je šek splatný v místě nejprve uvedeném.

účinné od 1. 1. 1951(3) Není-li těchto údajů, ani nějakého údaje jiného, je šek splatný v místě, kde má šekovník svůj hlavní závod.

účinné od 1. 1. 1951(4) Není-li v šeku udáno místo vystavení, platí, že byl vystaven v místě uvedeném u jména výstavce.

§ 3.

účinné od 1. 1. 1951Šek se vystavuje na peněžní ústav (bankéře), u něhož má výstavce pohledávku, a podle ujednání učiněného výslovně nebo mlčky, že výstavce je oprávněn šekem s touto pohledávkou nakládat. Nešetření těchto ustanovení se nedotýká platnosti listiny jako šeku.

§ 4.

účinné od 1. 1. 1951Šek nelze přijmout. Údaj na šeku, že se šek přijímá, platí za nenapsaný.

§ 5.

účinné od 1. 1. 1951(1) V šeku lze ustanovit, že se má platit:

1. účinné od 1. 1. 1951a) určité osobě s výslovnou doložkou „na řad“ nebo bez takové doložky;
2. účinné od 1. 1. 1951b) určité osobě s doložkou „nikoli na řad“ nebo s doložkou stejného významu;
3. účinné od 1. 1. 1951c) majiteli.

účinné od 1. 1. 1951(2) O šeku vystaveném pro určitou osobu s doložkou „nebo majiteli“ nebo s doložkou stejného významu platí, že je vystaven na majitele.

účinné od 1. 1. 1951(3) O šeku, v kterém není uvedeno, pro koho byl vystaven, platí, že je vystaven na majitele.

§ 6.

účinné od 1. 1. 1951(1) Šek může znít na vlastní řad výstavce.

účinné od 1. 1. 1951(2) Šek lze vystavit na účet třetí osoby.

účinné od 1. 1. 1951(3) Šek nelze vystavit na výstavce, ledaže jde o šek vystavený mezi různými závody téhož výstavce.

§ 7.

účinné od 1. 1. 1951Jakákoliv úroková doložka v šeku platí za nenapsanou.

§ 8.

účinné od 1. 1. 1951Šek lze učinit splatným v bydlišti třetí osoby, ať už v místě, kde má své bydliště šekovník nebo v místě jiném, ale jen tehdy, je-li touto třetí osobou peněžní ústav (bankéř).

§ 9.

účinné od 1. 1. 1951(1) Je-li šeková suma udána jak slovy, tak čísly a neshodují-li se tyto údaje, platí suma vyjádřená slovy.

účinné od 1. 1. 1951(2) Je-li šeková suma udána několikrát slovy nebo několikrát čísly a neshodují-li se tyto údaje, platí suma nejmenší.

§ 10.

účinné od 1. 1. 1951Jsou-li na šeku podpisy osob, které se nemohou šekově zavazovat, podpisy nepravé, podpisy vymyšlených osob nebo podpisy, jež z nějakého jiného důvodu nezavazují osoby, které se na šek podepsaly, nebo jejichž jménem byl šek podepsán, nemá to vliv na platnost závazků ostatních osob na něm podepsaných.

§ 11.

účinné od 1. 1. 1951Kdo se podepíše na šek jako zástupce osoby, za kterou není oprávněn jednat, je sám šekově zavázán, a zaplatí-li, má tatáž práva, jaká by měla osoba, za kterou podle svých údajů jednal. To platí i o zástupci, který překročil meze svého oprávnění.

§ 12.

účinné od 1. 1. 1951(1) Výstavce odpovídá za zaplacení šeku.

účinné od 1. 1. 1951(2) Každá doložka, kterou vyloučí tuto odpovědnost, platí za nenapsanou.

§ 13.

účinné od 1. 1. 1951Nebyl-li šek, jenž byl při vydání neúplný, vyplněn tak, jak bylo ujednáno, nemůže se namítat majiteli šeku, že tato ujednání nebyla dodržena, ledaže majitel nabyl šeku ve zlé víře anebo se při nabývání šeku provinil hrubou nedbalostí.

§ 14.

účinné od 1. 1. 1951(1) Šek vystavený pro určitou osobu lze převést indosamentem (rubopisem), i když nezní výslovně „na řad“.

účinné od 1. 1. 1951(2) Šek vystavený pro určitou osobu s doložkou „nikoli na řad“ nebo jinou doložkou stejného významu lze převést jen ve formě a s účinky obyčejného postupu (cesse).

účinné od 1. 1. 1951(3) Šek lze indosovat (převést rubopisem) také na výstavce nebo na každou jinou osobu šekově zavázanou. Tyto osoby mohou šek dále indosovat.

§ 15.

účinné od 1. 1. 1951(1) Indosament musí být bezpodmínečný. Jakákoliv podmínka, na níž byl učiněn závislým, platí za nenapsanou.

účinné od 1. 1. 1951(2) Částečný indosament je neplatný.

účinné od 1. 1. 1951(3) Také indosament šekovníkův je neplatný.

účinné od 1. 1. 1951(4) Zní-li indosament na majitele, platí za nevyplněný.

účinné od 1. 1. 1951(5) Indosament na šekovníka platí jen jako potvrzení o placení, ledaže má šekovník několik závodů a indosament zní na jiný závod, než na který byl šek vystaven.

§ 16.

účinné od 1. 1. 1951(1) Indosament nutno napsat na šek nebo na list s ním spojený (přívěsek). Musí být podepsán indosantem.

účinné od 1. 1. 1951(2) V indosamentu nemusí být udán indosatář (na koho se šek rubopisem převádí); indosament může záležet i v pouhém podpisu indosantově (nevyplněný indosament, blankoindosament). V posledním případě musí být indosament, aby byl platný, napsán na rub šeku nebo na přívěsek.

§ 17.

účinné od 1. 1. 1951(1) Indosamentem se převádějí všechna práva ze šeku.

účinné od 1. 1. 1951(2) Jde-li o blankoindosament, může majitel:

1. účinné od 1. 1. 1951a) vyplnit indosament svým jménem nebo jménem někoho jiného;
2. účinné od 1. 1. 1951b) dále indosovat šek blankoindosamentem nebo na určitou osobu;
3. účinné od 1. 1. 1951c) odevzdat šek osobě třetí, aniž blankoindosament vyplní a aniž šek indosuje.

§ 18.

účinné od 1. 1. 1951(1) Není-li tu opačné doložky, odpovídá indosant za zaplacení šeku.

účinné od 1. 1. 1951(2) Indosant může zapovědět další indosaci šeku; v tomto případě neodpovídá těm, na něž byl šek dále indosován.

§ 19.

účinné od 1. 1. 1951O tom, kdo má šek, který lze převést indosamentem, v rukou, platí, že je řádným majitelem, prokáže-li své právo nepřetržitou řadou indosamentů, a to i tehdy, je-li poslední z nich blankoindosamentem. Přeškrtnuté indosamenty platí přitom za nenapsané. Následuje-li po blankoindosamentu další indosament, platí, že podpisovatel tohoto indosamentu nabyl šeku blankoindosamentem.

§ 20.

účinné od 1. 1. 1951Indosament na šeku vystaveném na majitele zavazuje indosanta podle ustanovení o postihu, nemění však listinu v šek na řad.

§ 21.

účinné od 1. 1. 1951Pozbude-li někdo šeku jakýmkoliv způsobem, není jeho nový majitel - ať jde o šek na majitele nebo o šek, který lze převést indosamentem, a jehož majitel prokáže své právo podle § 19 - povinen šek vydat, ledaže ho nabyl ve zlé víře anebo se při nabývání šeku provinil hrubou nedbalostí.

§ 22.

účinné od 1. 1. 1951Kdo je žalován ze šeku, nemůže činit majiteli námitky, které se zakládají na jeho vlastních vztazích k výstavci nebo k dřívějším majitelům, ledaže majitel při nabývání šeku jednal vědomě na škodu dlužníka.

§ 23.

účinné od 1. 1. 1951(1) Obsahuje-li indosament doložku „hodnota k vybrání“, „k inkasu“, „in prokura“ nebo jinou doložku vyjadřující jen zmocnění, může majitel vykonat všechna práva ze šeku, může jej však převést jen dalším zmocňovacím indosamentem.

účinné od 1. 1. 1951(2) Osoby šekově zavázané mohou v tomto případě činit majiteli jen takové námitky, které by mohly činit indosantovi.

účinné od 1. 1. 1951(3) Zmocnění obsažené ve zmocňovacím indosamentu nezaniká ani smrtí zmocnitelovou, ani ztrátou jeho způsobilosti k právním úkonům.

§ 24.

účinné od 1. 1. 1951(1) Indosament učiněný po protestu nebo po zjištění stejného významu nebo po uplynutí lhůty k předložení šeku má jen účinky obyčejného postupu.

účinné od 1. 1. 1951(2) Dokud není prokázán opak, má se za to, že nedatovaný indosament byl napsán na šek před protestem nebo před zjištěním stejného významu nebo před uplynutím lhůty k předložení šeku.

§ 25.

účinné od 1. 1. 1951(1) Zaplacení šeku může být pro celý šekový peníz anebo pro jeho část zaručeno šekovým rukojemstvím.

účinné od 1. 1. 1951(2) Tuto záruku může dát třetí osoba, vyjma šekovníka, nebo i ten, kdo se už na šek podepsal.

§ 26.

účinné od 1. 1. 1951(1) Rukojemské prohlášení se píše na šek nebo na přívěsek.

účinné od 1. 1. 1951(2) Rukojemství se vyjadřuje slovy „jako rukojmí“ nebo jinou doložkou stejného významu; rukojmí je podepíše.

účinné od 1. 1. 1951(3) O pouhém podpisu na líci šeku platí, že zakládá šekové rukojemství, nejde-li o podpis výstavce.

účinné od 1. 1. 1951(4) V prohlášení třeba udat, za koho se přejímá. Není-li to udáno, platí, že se přejímá za výstavce.

§ 27.

účinné od 1. 1. 1951(1) Šekový rukojmí je zavázán stejně jako ten, za koho se zaručil.

účinné od 1. 1. 1951(2) Závazek šekového rukojmího je platný i tehdy, je-li závazek, za který se zaručil, neplatný z jiného důvodu než pro vadu formy.

účinné od 1. 1. 1951(3) Zaplatí-li šekový rukojmí šek, nabývá práv ze šeku proti tomu, za koho se zaručil, a proti všem, kdož jsou této osobě šekově zavázáni.

§ 28.

účinné od 1. 1. 1951(1) Šek je splatný na viděnou. Každý odchylný údaj platí za nenapsaný.

účinné od 1. 1. 1951(2) Šek, který se předloží k placení přede dnem, jenž je v něm udán jako datum vystavení, jest splatný v den předložení.

§ 29.

účinné od 1. 1. 1951(1) Šek, který je vystaven a splatný v témž státě, je třeba předložit k placení do osmi dní.

účinné od 1. 1. 1951(2) Šek, který je vystaven v jiném státě, než v kterém je splatný, je třeba předložit k placení do dvaceti dní, jsou-li místo vystavení a místo platební v témže světadílu, a do sedmdesáti dní, jsou-li místo vystavení a místo platební v různých světadílech.

účinné od 1. 1. 1951(3) Přitom o šecích, které jsou vystaveny v některém státě evropském a jsou splatny v některém pobřežním státě středomořském nebo naopak, platí, že jsou vystaveny a splatny v témže světadílu.

účinné od 1. 1. 1951(4) Uvedené lhůty běží ode dne, který je udán na šeku jako datum vystavení.

§ 30.

účinné od 1. 1. 1951Je-li šek vystaven na místo, jehož kalendář se různí od kalendáře místa, kde byl vystaven, přepočítá se den vystavení na den, který se s ním shoduje podle kalendáře místa platebního.

§ 31.

účinné od 1. 1. 1951Předložení šeku odúčtovně se rovná jeho předložení k placení.

§ 32.

účinné od 1. 1. 1951(1) Odvolání šeku je účinné teprve po uplynutí lhůty k předložení.

účinné od 1. 1. 1951(2) Nebyl-li šek odvolán, může šekovník platit i po uplynutí lhůty k předložení.

§ 33.

účinné od 1. 1. 1951Na platnost šeku nemá vliv ani smrt výstavce, ani ztráta jeho způsobilosti k právním úkonům, jež nastane po vystavení.

§ 34.

účinné od 1. 1. 1951(1) Šekovník se může při placení šeku domáhat, aby mu šek byl vydán opatřený potvrzením majitele o placení.

účinné od 1. 1. 1951(2) Majitel nesmí odmítnout placení částečné.

účinné od 1. 1. 1951(3) Při částečném placení se může šekovník domáhat, aby toto placení bylo na šeku vyznačeno a aby mu bylo o něm vydáno potvrzení.

§ 35.

účinné od 1. 1. 1951Šekovník, který platí indosovatelný šek, je povinen zkoumat správnost řady indosamentů, nikoli však podpisy indosantů.

§ 36.

účinné od 1. 1. 1951(1) Zní-li šek na měnu, která není v oběhu v platebním místě, lze šekový peníz zaplatit v tuzemské měně podle hodnoty, kterou má v den placení. Není-li šek zaplacen při předložení, může majitel volit, zda má šekový peníz být zaplacen v tuzemské měně podle kursu v den předložení nebo podle kursu v den placení.

účinné od 1. 1. 1951(2) Hodnota cizí měny se určí podle zvyklostí platebního místa. Výstavce však může ustanovit, že se má platit podle kursu určeného v šeku.

účinné od 1. 1. 1951(3) Ustanovení předchozích odstavců nelze užít, ustanovil-li výstavce placení v určité měně (doložka o efektivním placení v cizí měně).

účinné od 1. 1. 1951(4) Je-li šeková suma udána druhem peněz, který má stejné označení, avšak různou hodnotu ve státě vystavení a ve státě placení, má se za to, že je tím míněn druh peněz platebního místa.

§ 37.

účinné od 1. 1. 1951(1) Výstavce nebo majitel šeku mohou jej křižovat s účinky uvedenými v § 38.

účinné od 1. 1. 1951(2) Křižování se děje dvěma rovnoběžnými čarami na líci šeku. Může být všeobecné nebo zvláštní.

účinné od 1. 1. 1951(3) Křižování je všeobecné, není-li mezi oběma čarami žádného označení nebo je-li mezi nimi označení „peněžní ústav“ (bankéř) anebo označení stejného významu; křižování je zvláštní, je-li vepsáno mezi obě čáry jméno peněžního ústavu (bankéře).

účinné od 1. 1. 1951(4) Křižování všeobecné lze změnit na křižování zvláštní, avšak křižování zvláštní nelze změnit na křižování všeobecné.

účinné od 1. 1. 1951(5) O přeškrtnutí křižování nebo jména označeného peněžního ústavu (bankéře) platí, jako by se nestalo.

§ 38.

účinné od 1. 1. 1951(1) Šek všeobecně křižovaný může šekovník zaplatit jen peněžnímu ústavu (bankéři) nebo svému zákazníkovi.

účinné od 1. 1. 1951(2) Šek se zvláštním křižováním může šekovník zaplatiti jen označenému peněžnímu ústavu (bankéři), nebo je-li peněžní ústav (bankéř) šekovníkem, jen svému zákazníkovi. Označený peněžní ústav (bankéř) může však k vybrání šeku použít jiného peněžního ústavu (bankéře).

účinné od 1. 1. 1951(3) Peněžní ústav (bankéř) může nabýt křižovaného šeku jen od některého svého zákazníka nebo od jiného peněžního ústavu (bankéře). Může jej vybrat jen na účet těchto osob.

účinné od 1. 1. 1951(4) Je-li na šeku několikeré zvláštní křižování, může ho šekovník zaplatit jen tehdy, jde-li o dvě křižování a jedno z nich je k vybrání šeku odúčtovnou.

účinné od 1. 1. 1951(5) Šekovník nebo peněžní ústav (bankéř), který jedná proti těmto ustanovením, odpovídá za nastalou škodu až do výše šekové sumy.

§ 39.

účinné od 1. 1. 1951(1) Výstavce a majitel šeku může zakázat, aby šek byl zaplacen v hotovosti, doložkou „jen k zúčtování“ nebo jinou doložkou stejného významu napsanou napříč na líc šeku.

účinné od 1. 1. 1951(2) V tomto případě může šekovník vyrovnat šek jen účetnicky (dobropisem, převodem, započtením). Takové zúčtování se rovná zaplacení šeku.

účinné od 1. 1. 1951(3) O škrtnutí doložky „jen k zúčtování“ platí, jako by se nestalo.

účinné od 1. 1. 1951(4) Šekovník, který jedná proti těmto ustanovením, odpovídá za nastalou škodu až do výše šekového peníze.

§ 40.

účinné od 1. 1. 1951Majitel může vykonat postih proti indosantům, výstavci a jiným osobám šekově zavázaným, jestliže šek včas předložený není zaplacen a je-li odepření placení zjištěno:

1. účinné od 1. 1. 19511. veřejnou listinou (protestem);
2. účinné od 1. 1. 19512. písemným, datovaným prohlášením šekovníkovým, napsaným na šek s údajem dne předložení;
3. účinné od 1. 1. 19513. datovaným prohlášením odúčtovny, že šek byl včas předložen a že nebyl zaplacen.

§ 41.

účinné od 1. 1. 1951(1) Protest nebo zjištění stejného významu nutno učinit před uplynutím lhůty k předložení.

účinné od 1. 1. 1951(2) Je-li šek předložen v poslední den této lhůty, lze učinit protest nebo zjištění stejného významu ještě v následující pracovní den.

§ 42.

účinné od 1. 1. 1951(1) Majitel musí dát zprávu o odepřeném zaplacení svému indosantu a výstavci do čtyř pracovních dní následujících po dni protestu nebo po dni zjištění stejného významu anebo při doložce „bez útrat“ po dni předložení. Každý indosant musí do dvou všedních dnů poté, kdy dostal zprávu, vyrozumět svého indosanta o zprávě, kterou dostal, a sdělit mu jména a adresy těch, kdož před tím podali zprávu, a tak po řadě až k výstavci. Lhůty běží od přijetí předchozí zprávy.

účinné od 1. 1. 1951(2) Dává-li se podle předchozího odstavce zpráva osobě, jež se na šek podepsala, musí být ve stejné lhůtě podána stejná zpráva jejímu šekovému rukojmímu.

účinné od 1. 1. 1951(3) Neudá-li některý indosant svou adresu nebo udá-li ji nečitelně, postačí dát zprávu indosantu, který ho předchází.

účinné od 1. 1. 1951(4) Zprávu lze dát v každé formě, také pouhým vrácením šeku.

účinné od 1. 1. 1951(5) Kdo je povinen dát zprávu, musí dokázat, že ji dal v předepsané lhůtě. Lhůta je dodržena, byl-li dopis se zprávou podán během lhůty na poštu.

účinné od 1. 1. 1951(6) Kdo nepodá zprávu včas, neztrácí svá práva; odpovídá však za škodu, která snad byla jeho nedbalostí způsobena, avšak jen do výše šekového peníze.

§ 43.

účinné od 1. 1. 1951(1) Výstavce, indosant nebo šekový rukojmí může doložkou „bez útrat“, „bez protestu“ nebo jinou doložkou stejného významu na šek napsanou a podepsanou zprostit majitele povinnosti, aby k zachování postihových práv dal učiniti protest nebo zjištění stejného významu.

účinné od 1. 1. 1951(2) Doložka nezprošťuje majitele povinnosti šek včas předložit a dát potřebné zprávy. Prokázat, že lhůta nebyla dodržena, náleží tomu, kdo se toho proti majiteli dovolává.

účinné od 1. 1. 1951(3) Doložka připojená výstavcem je účinná proti všem osobám, které se na šek podepsaly; doložka připojená indosantem nebo šekovým rukojmím je účinná jen proti nim. Dá-li majitel učinit protest nebo zjištění stejného významu nehledě k doložce připojené výstavcem, jdou útraty na jeho vrub. Připojí-li doložku indosant nebo šekový rukojmí, útraty protestu nebo zjištění stejného významu, byly-li přece učiněny, mohou být vymáhány na všech osobách, které se na šek podepsaly.

§ 44.

účinné od 1. 1. 1951(1) Všechny osoby šekově zavázané odpovídají majiteli rukou společnou a nerozdílnou.

účinné od 1. 1. 1951(2) Majitel může žádat plnění na každé z nich nebo na několika z nich nebo na všech dohromady a není vázán pořadím, v kterém se zavázaly.

účinné od 1. 1. 1951(3) Stejné právo má každá osoba šekově zavázaná, která šek vyplatila.

účinné od 1. 1. 1951(4) Uplatnění nároku proti některé osobě šekově zavázané nebrání majiteli, aby se domáhal svých nároků na ostatních, třebas následují za tím, proti komu byl nárok uplatněn nejprve.

§ 45.

účinné od 1. 1. 1951Majitel může postihem žádat:

1. účinné od 1. 1. 19511. šekový peníz, pokud nebyl šek zaplacen;
2. účinné od 1. 1. 19512. šestiprocentní úroky ode dne předložení;
3. účinné od 1. 1. 19513. útraty protestu nebo zjištění stejného významu a útraty zpráv, jakož i ostatní útraty;
4. účinné od 1. 1. 19514. odměnu ve výši jedné třetiny procenta šekového peníze nebo v nižší dohodnuté výši.

§ 46.

účinné od 1. 1. 1951Kdo vyplatí šek, může vymáhat na svých předchůdcích:

1. účinné od 1. 1. 19511. celou částku, kterou zaplatil;
2. účinné od 1. 1. 19512. šestiprocentní úroky z této částky ode dne, kdy zaplatil;
3. účinné od 1. 1. 19513. své útraty;
4. účinné od 1. 1. 19514. odměnu, která se vypočte podle § 45 č. 4.

§ 47.

účinné od 1. 1. 1951(1) Každá osoba šekově zavázaná, proti níž se vykoná nebo může vykonat postih, může se domáhat, aby jí při zaplacení postihové částky byl vydán šek s protestem nebo zjištěním stejného významu a potvrzený účet.

účinné od 1. 1. 1951(2) Každý indosant, který šek vyplatil, může škrtnout svůj indosament a indosamenty po něm následující.

§ 48.

účinné od 1. 1. 1951(1) Vadí-li včasnému předložení šeku nebo včasné protestaci nebo zjištění stejného významu nepřekonatelná překážka (zákonné ustanovení některého státu nebo jiný případ vyšší moci), prodlužují se lhůty stanovené pro tyto úkony.

účinné od 1. 1. 1951(2) Majitel je povinen neprodleně dát zprávu svému indosantu o případu vyšší moci, vyznačit tuto zprávu na šeku nebo přívěsku a připojit datum a podpis; kromě toho platí ustanovení § 42.

účinné od 1. 1. 1951(3) Pomine-li vyšší moc, musí majitel neprodleně předložit šek k placení a po případě dát učinit protest nebo zjištění stejného významu.

účinné od 1. 1. 1951(4) Trvá-li vyšší moc déle než patnáct dní ode dne, kterého majitel, byť i před uplynutím lhůty k předložení, dal svému indosantu zprávu, že nastala vyšší moc, lze vykonat postihová práva, aniž třeba předložit šek nebo učinit protest nebo zjištění stejného významu.

účinné od 1. 1. 1951(5) O skutečnostech, které se týkají toliko osoby majitele nebo toho, koho majitel pověřil předložit šek nebo učinit protest nebo zjištění stejného významu, platí, že nejsou případy vyšší moci.

§ 49.

účinné od 1. 1. 1951Nejde-li o šek na majitele, může být každý šek, který je vystaven v jednom státě a splatný v jiném státě nebo v zámořské části téhož státu a naopak, anebo šek, který je vystaven a splatný v téže zámořské části anebo v různých zámořských částech téhož státu, vystaven v několika stejnopisech. Je-li šek vystaven v několika stejnopisech, musí být tyto stejnopisy číslovány přímo v textu listiny, jinak platí každý stejnopis za zvláštní šek.

§ 50.

účinné od 1. 1. 1951(1) Byl-li zaplacen jeden stejnopis, zanikají práva ze všech stejnopisů, i když v nich není ustanoveno, že zaplacením jednoho stejnopisu pozbývají ostatní platnosti.

účinné od 1. 1. 1951(2) Indosant, který převedl stejnopisy na různé osoby, jakož i indosanti následující jsou zavázáni ze všech stejnopisů, na nichž jsou jejich podpisy a které nebyly vráceny.

§ 51.

účinné od 1. 1. 1951Byl-li změněn text šeku, jsou ti, kdož se podepsali na šek po této změně, zavázáni podle změněného textu; ti, kdož se podepsali dříve, jsou zavázáni podle textu původního.

§ 52.

účinné od 1. 1. 1951(1) Postihové nároky majitele proti indosantům, výstavci a ostatním osobám šekově zavázaným se promlčují v šesti měsících od uplynutí lhůty k předložení.

účinné od 1. 1. 1951(2) Postihové nároky jednotlivých osob zavázaných k zaplacení šeku proti jiným takovým osobám se promlčují v šesti měsících ode dne, kdy dlužník šek zaplatil, nebo kdy byl nárok proti němu soudně uplatněn.

§ 53.

účinné od 1. 1. 1951Přerušení promlčení je účinné proti tomu, u něhož nastala skutečnost zakládající přerušení.

§ 54.

účinné od 1. 1. 1951(1) Předložení a protest šeku se může stát jen v pracovní den.

účinné od 1. 1. 1951(2) Připadne-li poslední den lhůty, v níž se má stát některý úkon týkající se šeku, zejména předložení, protest nebo zjištění stejného významu, na den pracovního klidu, prodlužuje se lhůta až do příštího pracovního dne. Dny pracovního klidu spadající do lhůty se do ní počítají.

§ 55.

účinné od 1. 1. 1951Do zákonných lhůt se nepočítá den, od něhož počnou lhůty běžet.

§ 56.

účinné od 1. 1. 1951Nepřipouštějí se žádné dny odkladu, ať zákonné či soudcovské.

§ 57.

účinné od 1. 1. 1951Protest musí být učiněn soudem, notářem nebo místním národním výborem.

§ 58.

účinné od 1. 1. 1951V protestní listině třeba uvést:

1. účinné od 1. 1. 19511. jméno toho, pro koho a proti komu se protest činí;
2. účinné od 1. 1. 19512. údaj, že ten, proti němuž se protest činí, byl bez výsledku vyzván k šekovému plnění nebo že ho nebylo lze zastihnout nebo že nebylo lze vypátrat místnost, kde provozuje svůj podnik, ani jeho byt;
3. účinné od 1. 1. 19513. údaj místa a data, kde a kdy došlo k výzvě nebo k bezvýslednému pokusu o ni;
4. účinné od 1. 1. 19514. doslovný opis šeku se všemi indosamenty a poznámkami;
5. účinné od 1. 1. 19515. podpis protestního orgánu, úřední pečeť nebo úřední razítko.

§ 59.

účinné od 1. 1. 1951Požaduje-li se plnění ze šeku na několika osobách nebo několikráte na téže osobě, stačí k tomu jen jedna protestní listina.

§ 60.

účinné od 1. 1. 1951Šek možno zaplatit do rukou protestního orgánu. Oprávnění protestního orgánu k tomu, aby přijal placení, nelze vyloučit.

§ 61.

účinné od 1. 1. 1951(1) Protestní orgán je povinen za náhradu výdajů bez prodlení vydat majiteli šeku nebo jeho zmocněnci prvopis protestní listiny a na žádost též její prostý nebo ověřený opis.

účinné od 1. 1. 1951(2) Rovněž je povinen protesty podle celého jejich obsahu den ode dne v pořádku časovém a číselném vpisovat do zvláštní knihy, která je list za listem opatřena pořadovými čísly; účastníkům nebo jejich právním nástupcům musí za náhradu výdajů kdykoli vydat výpis z této knihy.

§ 62.

účinné od 1. 1. 1951Kdo činí protest, může až do vydání protestní listiny tomu, pro něhož se protest činí, opravit chyby ve psaní, výpustky a jiné vady protestní listiny. Opravu nutno označit jako opravu a podepsat.

§ 63.

účinné od 1. 1. 1951Protesty nutno činit v době od devíti do osmnácti hodin a mimo tuto dobu, jen souhlasí-li s tím výslovně ten, proti němuž se protest činí; souhlas se vyznačí v protestu.

§ 64.

účinné od 1. 1. 1951Na šeku nebo na přívěsku se vyznačí, že protest byl vykonán. Opominutí tohoto záznamu nemá vliv na platnost protestu.

§ 65.

účinné od 1. 1. 1951(1) Předložení šeku k zaplacení, pořízení protestu, vyžádání stejnopisu šeku, jakož i všechny ostatní úkony, které musí být provedeny u určité osoby, nutno vykonat v místnostech, kde provozuje svůj podnik, a nemá-li jich, nebo nedají-li se vypátrat, v jejím bytě. Jinde mohou být provedeny jen tehdy, souhlasí-li obě strany; souhlas se vyznačí v protestu.

účinné od 1. 1. 1951(2) Je-li v protestu poznamenáno, že se nepodařilo vypátrat místnosti, kde se provozuje podnik, ani byt, a bylo-li přesto vypátrání možné, není protest proto neúčinný.

účinné od 1. 1. 1951(3) Ustanovení odstavce 2 se nedotýká odpovědnosti protestního orgánu, který opominul konat vhodná šetření. Zůstane-li dotaz u ohlašovacího orgánu bez výsledku, není protestní orgán povinen konat další šetření.

§ 66.

účinné od 1. 1. 1951Úkony, které se mají vykonat v určitém na šeku uvedeném místě, mohou být učiněny v místě jiném, dají-li k tomu při úkonu, o který jde, souhlas jeho účastníci. Osvědčuje-li se provedení úkonu písemně, vyznačí se v osvědčení i souhlas.

§ 67.

účinné od 1. 1. 1951(1) Výstavce, jehož postihový závazek zanikl tím, že šek nebyl včas předložen, nebo promlčením, zůstává majiteli šeku zavázán, jen pokud se na jeho škodu obohatil.

účinné od 1. 1. 1951(2) Nárok na vydání obohacení se promlčuje v jednom roce od vystavení šeku.

§ 68.

účinné od 1. 1. 1951(1) Šek, který se ztratil nebo byl zničen, lze prohlásit za umořený.

účinné od 1. 1. 1951(2) Protestní listinu, která se ztratila nebo byla zničena, lze nahradit výpisem z knihy protestů, který vydá protestní orgán (§ 61 odst. 2).

§ 69.

účinné od 1. 1. 1951(1) Způsobilost osoby šekově se zavazovat se řídí právem státu, jehož je příslušníkem. Prohlašuje-li toto právo za rozhodující právo jiného státu, užije se práva onoho jiného státu.

účinné od 1. 1. 1951(2) Kdo není způsobilý šekově se zavazovat podle práva uvedeného v předchozím odstavci, je přece platně zavázán, podepíše-li se na šek ve státě, podle jehož práva by byl způsobilý šekově se zavazovat.

§ 70.

účinné od 1. 1. 1951(1) Koho lze označit za šekovníka, se řídí právem státu, v němž je šek splatný.

účinné od 1. 1. 1951(2) Je-li podle tohoto práva šek neplatný vzhledem k osobě šekovníkově, jsou přece platné závazky z podpisů, které byly na šek napsány ve státě, jehož právo nestanoví neplatnost z takového důvodu.

§ 71.

účinné od 1. 1. 1951(1) Forma šekového prohlášení se řídí právem státu, v němž bylo prohlášení učiněno. Stačí však zachovat formu, kterou stanoví právo platebního místa.

účinné od 1. 1. 1951(2) Jestliže se však šekové prohlášení, které je podle ustanovení předchozího odstavce neplatné, shoduje s právem státu, v němž bylo učiněno pozdější šekové prohlášení, nedotýká se vadnost formy prvého šekového prohlášení platnosti šekového prohlášení pozdějšího.

účinné od 1. 1. 1951(3) Šekové prohlášení československého občana v cizině platí v Československé republice proti jiným československým občanům, vyhovuje-li prohlášení požadavkům zdejšího práva stran formy.

§ 72.

účinné od 1. 1. 1951Účinky šekových prohlášení se řídí právem státu, v němž byla učiněna.

§ 73.

účinné od 1. 1. 1951Lhůty k výkonu postihových práv se řídí pro všechny osoby šekově zavázané právem místa, kde byl šek vystaven.

§ 74.

účinné od 1. 1. 1951Právem státu, v němž je šek splatný, se řídí:

1. účinné od 1. 1. 19511. zda šek musí být splatný na viděnou nebo zda může být vystaven na určitý čas po viděné, a jaké účinky nastávají, je-li v šeku udán pozdější den než skutečný den vystavení;
2. účinné od 1. 1. 19512. lhůta k předložení;
3. účinné od 1. 1. 19513. zda lze šek přijmout, ověřit, potvrdit nebo vidovat, a jaké účinky mají tyto doložky;
4. účinné od 1. 1. 19514. zda majitel může žádat částečné zaplacení a zda je musí přijmout;
5. účinné od 1. 1. 19515. zda lze šek křižovat nebo opatřit doložkou „jen k zúčtování“ nebo doložkou stejného významu, a jaké účinky má křižování nebo zúčtovací doložka nebo doložka stejného významu;
6. účinné od 1. 1. 19516. zda majiteli příslušejí zvláštní práva ke krytí, a jaký je obsah těchto práv;
7. účinné od 1. 1. 19517. zda výstavce může šek odvolat nebo vznést odpor proti zaplacení šeku;
8. účinné od 1. 1. 19518. opatření, jež nutno učinit, ztratil-li se šek nebo byl-li ukraden;
9. účinné od 1. 1. 19519. zda je k zachování postihových práv proti indosantům, výstavci a jiným osobám šekově zavázaným třeba protestu nebo zjištění stejného významu.

§ 75.

účinné od 1. 1. 1951Forma protestu a lhůty protestu, jakož i forma ostatních úkonů, jichž je zapotřebí k uplatnění a zachování šekových práv, se řídí právem státu, v němž třeba učinit protest nebo jiný úkon.

§ 1.

účinné od 1. 1. 1951Směnečná a šeková způsobilost.

účinné od 1. 1. 1951Směnečně nebo šekově se může zavazovat každý, kdo je způsobilý vlastními úkony se zavazovat.

§ 2.

účinné od 1. 1. 1951(1) Směnečné nebo šekové projevy, které byly učiněny křížky nebo jinými znaky, jsou platné jen tehdy, staly-li se ve formě úředního zápisu.

účinné od 1. 1. 1951(2) Ustanovení odstavce 1 platí i o směnečných nebo šekových projevech osob slepých, hluchoněmých, hluchých, které nedovedou číst, a němých, které nedovedou psát.

§ 3.

účinné od 1. 1. 1951(1) Neplatné jsou směnečné nebo šekové projevy učiněné tak, že někdo podepíše jméno osoby zastoupené. Zmocněnec musí podepsat své vlastní jméno a připojit údaj, za koho podpisuje.

účinné od 1. 1. 1951(2) Zmocnění k podpisu směnky nebo šeku musí být písemné. V případech uvedených v § 2 je k platnosti zmocnění zapotřebí notářského nebo soudního zápisu.

účinné od 1. 1. 1951(3) Tím nejsou dotčena zákonná ustanovení o podpisech za podnik, jakož i o formě zmocnění k těmto podpisům.

§ 4.

účinné od 1. 1. 1951Příročí v cizích státech.

účinné od 1. 1. 1951Vadí-li včasnému úkonu, jehož je v cizině třeba k uplatnění nebo k zachování směnečných nebo šekových práv, právní ustanovení tam vydaná (čl. I § 54 a čl. II § 48), může být vládním nařízením stanoveno, že směnečná a šeková práva trvají přesto dále, provede-li se úkon neprodleně poté, kdy překážka pomine. Stejně lze ustanovit, že při takové překážce možno vykonat postih po uplynutí lhůty, aniž je úkonu zapotřebí.

§ 5.

účinné od 1. 1. 1951Přerušení promlčení.

účinné od 1. 1. 1951(1) Přerušením promlčení (čl. I § 71 a čl. II § 53) se rozumějí všechny případy, kde podle ustanovení občanského zákoníka a občanského soudního řádu promlčecí doba dále neprobíhá nebo neskončí anebo kde počíná promlčecí doba nová.

účinné od 1. 1. 1951(2) Oznámí-li žalovaný třetí osobě, že bylo zahájeno soudní řízení, má to na promlčení stejné účinky jako podání žaloby.

§ 6.

účinné od 1. 1. 1951Odúčtovny.

účinné od 1. 1. 1951Vládní nařízení určí odúčtovny podle čl. I § 38 odst. 2 a čl. II § 31 a podmínky, za jakých jim lze směnku a šek předložit.

§ 7.

účinné od 1. 1. 1951Náhrada za šeky falešné nebo zfalšované.

účinné od 1. 1. 1951Za škodu vzniklou z vyplacení falešného nebo zfalšovaného šeku, kterou nezavinil šekovník ani jeho zaměstnanec, odpovídá domnělý výstavce šeku falešného nebo výstavce šeku zfalšovaného jen tehdy, proviní-li se při vystavení falešného šeku nebo při zfalšování šeku on sám nebo jeho zaměstnanec, jehož užívá při práci se šeky. Odchylná dohoda, která by byla pro šekovníka výhodnější, je neplatná.

§ 8.

účinné od 1. 1. 1951(1) Nedotčena zůstávají zvláštní ustanovení o šekové službě Státní banky československé.

účinné od 1. 1. 1951(2) Rovněž nedotčeno zůstává ustanovení § 4 odst. 3 zák. č. 43/1948 Sb., o zemědělském úvěru.

§ 9.

účinné od 1. 1. 1951Ustanovení tohoto zákona neplatí o směnkách a šecích, které byly vystaveny přede dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti, s výjimkou ustanovení o protestu.

§ 10.

účinné od 1. 1. 1951Zrušovací ustanovení.

účinné od 1. 1. 1951Zrušují se všechny předpisy, které upravují věci, na něž se vztahuje tento zákon, zejména:

1. účinné od 1. 1. 19511. zákon č. 84/1906 ř. z., o šeku;
2. účinné od 1. 1. 19512. zákon směnečný č. 1/1928 Sb.;
3. účinné od 1. 1. 19513. vládní nařízení č. 111/1941 Sb., kterým se vydává a zavádí jednotný směnečný řád;
4. účinné od 1. 1. 19514. vládní nařízení č. 372/1941 Sb., kterým se vydává a zavádí jednotný šekový řád;
5. účinné od 1. 1. 19515. zákon směnečný č. 255/1941 Sl. z.;
6. účinné od 1. 1. 19516. zákon šekový č. 256/1941 Sl. z.

§ 11.

účinné od 1. 1. 1951Účinnost zákona.