Zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu

§ 11

Zvláštní opatření ve vztahu ke zvláštnímu způsobu doručení v insolvenčním řízení

Neurčí-li insolvenční soud nebo nestanoví-li insolvenční zákon odchylně od § 75 odst. 2 insolvenčního zákona jinak, doručuje se písemnost v insolvenčním řízení zvlášť pouze dlužníku, osobám, o jejichž podání insolvenční soud rozhoduje, a osobám, které mají v insolvenčním řízení něco vykonat; § 75 odst. 2 insolvenčního zákona se nepoužije. Věta první se použije v době ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do uplynutí 12 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii.

§ 12

Zvláštní opatření ve vztahu k povinnosti dlužníka podat insolvenční návrh

(1) Ustanovení § 98 odst. 1 věta první insolvenčního zákona se nepoužije v době ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do uplynutí 6 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii. To neplatí, pokud úpadek nastal již před přijetím mimořádného opatření při epidemii, nebo pokud úpadek nebyl převážně způsoben v důsledku okolnosti související s mimořádným opatřením při epidemii, která by dlužníku znemožňovala nebo podstatně ztěžovala plnit své peněžité závazky.

(2) Bez ohledu na dobu trvání mimořádného opatření při epidemii zanikne opatření podle odstavce 1 nejpozději 30. června 2021.

§ 13

Zvláštní opatření ve vztahu k insolvenčním návrhům podávaným věřiteli

(1) K insolvenčnímu návrhu, který v době ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. srpna 2020 podal věřitel, se nepřihlíží.

(2) Věřitele, který v době uvedené v odstavci 1 insolvenční návrh podal, insolvenční soud vyrozumí o tom, že se k jeho návrhu nepřihlíží, usnesením, proti němuž nejsou přípustné opravné prostředky.

(3) Toto ustanovení nebrání věřiteli v tom, aby po 31. srpnu 2020 podal nový insolvenční návrh.

§ 14

Zvláštní opatření ve vztahu k plnění splátkového kalendáře

(1) V oddlužení plněním splátkového kalendáře v insolvenčním řízení, které bylo zahájeno a v němž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka do 31. května 2019, se v případě rozhodnutí podle § 407 odst. 3 insolvenčního zákona, bylo-li toto rozhodnutí vydáno v období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do uplynutí 12 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, nepoužije § 398 odst. 4 insolvenčního zákona. Dlužníkovým návrhem není insolvenční soud vázán. Rozhodnutí podle věty první se doručuje zvlášť pouze dlužníkovi a odvolání proti němu není přípustné.

(2) V oddlužení plněním splátkového kalendáře v insolvenčním řízení zahájeném do 30. června 2017 lze rozhodnutí podle § 407 odst. 3 insolvenčního zákona vydat i bez svolání schůze věřitelů a doporučení věřitelů k žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek.

(3) V insolvenčních řízeních, která byla zahájena a v nichž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka do 31. května 2019, insolvenční soud nezruší schválené oddlužení podle § 418 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona, pokud by nesplnění podstatné části splátkového kalendáře bylo převážně způsobeno v důsledku okolnosti související s mimořádným opatřením při epidemii, případně jiným opatřením přijatým Českou republikou do 30. června 2021 v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS CoV-2.

§ 15

Zvláštní opatření ve vztahu k podmínkám osvobození dlužníka od placení pohledávek

(1) V oddlužení plněním splátkového kalendáře může v době ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na návrh dlužníka insolvenční soud přiznat dlužníku osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, ve kterém dosud nebyly uspokojeny, i tehdy, je-li hodnota plnění, které při splnění oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, nižší než 30 % jejich pohledávek, nebo nižší než 50 % jejich pohledávek v případě, že soud rozhodoval podle § 398 odst. 4 nebo podle § 407 odst. 3 insolvenčního zákona, nebo nižší než hodnota plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli.

(2) Odstavec 1 platí za předpokladu, že dlužník prokáže, že této hodnoty plnění nebylo dosaženo v důsledku okolností, které nezavinil. Má se za to, že dlužník nezavinil okolnosti, ke kterým došlo v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, případně jiného opatření přijatého Českou republikou v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS CoV-2, a které znemožňovaly nebo podstatně ztěžovaly plnění povinností podle schváleného způsobu oddlužení.

(3) Ustanovení § 415 věta první a druhá insolvenčního zákona ve znění účinném do 31. května 2019 se nepoužije.

§ 16

Zvláštní opatření ve vztahu k plnění reorganizačního plánu

(1) V insolvenčním řízení, ve kterém byl ke 12. březnu 2020 pravomocně schválen reorganizační plán, který nebyl ještě zcela splněn, je dlužník oprávněn v době, po kterou trvají účinky opatření podle § 12, navrhnout insolvenčnímu soudu, aby rozhodl, že dlužník je oprávněn dočasně přerušit plnění reorganizačního plánu, a to nejdéle do konce doby, po kterou trvají účinky opatření podle § 12. O tomto návrhu insolvenční soud rozhodne po vyjádření insolvenčního správce a věřitelského výboru. Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

(2) Po dobu, na kterou se vztahuje rozhodnutí podle odstavce 1, nelze rozhodnout o přeměně reorganizace v konkurs podle § 363 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona. Dlužníkova povinnost plnit jiné závazky než závazky vyplývající ze schváleného reorganizačního plánu není rozhodnutím podle odstavce 1 dotčena.

(3) V rozhodnutí podle odstavce 1 může insolvenční soud přijmout opatření k ochraně oprávněných zájmů věřitelů, je-li to nutné.

(4) Rozhodnutí o dočasném přerušení plnění reorganizačního plánu nebo o opatření k ochraně věřitelů insolvenční soud změní nebo zruší i bez návrhu, jsou-li pro to závažné důvody.

§ 17

Zvláštní opatření ve vztahu k běhu dob rozhodných pro účely neúčinnosti právních úkonů

Doba, po kterou trvají účinky opatření podle § 12, se nezapočítává do doby, která je podle § 240 odst. 3, § 241 odst. 4 a § 242 odst. 3 insolvenčního zákona rozhodná pro to, zda dlužníkovým právním úkonům lze odporovat postupem podle § 235 a násl. insolvenčního zákona.

§ 18

(1) Práva a povinnosti podle § 20 až 22 vznikají jen v době trvání mimořádného opatření při epidemii, v jehož důsledku je znemožněno nebo podstatně znesnadněno konání zasedání orgánu právnické osoby, nejdéle však do 31. prosince 2020, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Ustanovení § 19 se použije do 30. června 2021 bez ohledu na trvání mimořádného opatření při epidemii.

§ 19

Zvláštní opatření ve vztahu k rozhodování orgánů právnických osob

(1) Orgán právnické osoby může rozhodovat mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím technických prostředků i tehdy, nepřipouští-li to zakladatelské právní jednání. Další podmínky rozhodování mimo zasedání orgánu v písemné formě nebo rozhodování orgánu s využitím technických prostředků stanovené zákonem, popřípadě zakladatelským právním jednáním, nejsou dotčeny.

(2) Nestanoví-li zákon nebo zakladatelské právní jednání podmínky rozhodování podle odstavce 1, určí je v případě nejvyššího orgánu statutární orgán, v případě jiného orgánu tento orgán. Tyto podmínky musí být členům orgánu oznámeny v dostatečném předstihu před rozhodováním.

(3) Ustanovení § 652 odst. 2 zákona o obchodních korporacích se nepoužije. Na rozhodování delegátů per rollam se použijí § 652 odst. 1 a § 653 až 655 obdobně.

§ 20

Zvláštní opatření ve vztahu ke členům voleného orgánu právnických osob

(1) Pokud uplyne funkční období člena voleného orgánu právnické osoby, prodlužuje se jeho funkční období do uplynutí 3 měsíců ode dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření při epidemii; to platí i tehdy, uplyne-li funkční období v době 1 měsíce ode dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření při epidemii.

(2) Nesouhlasí-li člen voleného orgánu s prodloužením funkčního období podle odstavce 1, doručí nesouhlas před uplynutím funkčního období právnické osobě. V takovém případě se funkční období člena voleného orgánu neprodlužuje.

(3) Pokud neklesne počet členů voleného orgánu právnické osoby pod polovinu, může orgán jmenovat náhradní členy do příštího zasedání orgánu, který je oprávněný členy zvolit nebo jmenovat, i tehdy, nepřipouští-li to zakladatelské právní jednání. K přijetí rozhodnutí je třeba souhlasu všech stávajících členů orgánu, neurčuje-li zakladatelské právní jednání jinak.

(4) Členem voleného orgánu se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která je členem orgánu právnické osoby a která je do funkce volena, jmenována či jinak povolána.

§ 21

Zvláštní opatření ve vztahu k projednání řádné účetní závěrky obchodní korporace

Pokud by zákonná lhůta k projednání řádné účetní závěrky společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti nebo družstva měla uplynout dříve než 3 měsíce po skončení mimořádného opatření při epidemii, uplyne 3 měsíce po skončení tohoto opatření, nejpozději však 31. prosince 2020; ustanovení § 181 odst. 2, § 403 odst. 1 a § 638 odst. 2 zákona o obchodních korporacích se nepoužijí.

§ 22

Přechodná ustanovení

§ 23

Výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí

(1) Není-li dále stanoveno jinak, do 30. června 2021 soud neprovede výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí. Soud může provést jiný soupis podle § 327a občanského soudního řádu, soupis na místě samém provede tehdy, pokud je to pro vedení řízení nezbytné. Sepsané věci soud zajistí jenom v případě zvláštního zřetele hodném.

(2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud

1. a) povinný písemně oznámí soudu, že má ve výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí pokračovat; ode dne, kdy mu bylo doručeno písemné oznámení povinného, soud ve výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí pokračuje, nebo
2. b) výkonem rozhodnutí prodejem movitých věcí jsou vymáhány pohledávky výživného, pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví nebo pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy.

§ 24

Výkon rozhodnutí prodejem nemovitých věcí

(1) Do 31. ledna 2021 soud neprovede výkon rozhodnutí prodejem nemovité věci, ve které má povinný místo trvalého pobytu.

(2) Ustanovení § 23 odst. 2 se použije obdobně.

§ 25

(1) Není-li v této hlavě stanoveno jinak, použijí se ustanovení občanského soudního řádu na postup podle § 23 a 24 obdobně.

(2) Na exekuční řízení se použijí ustanovení § 23 až 24 a odstavec 1 obdobně.

§ 26

Přechodná ustanovení

§ 27

Zvláštní opatření ve vztahu k výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu

(1) V době ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 30. června 2021 se zákazy uvedené v § 304 odst. 1 a 3 občanského soudního řádu nevztahují na peněžní prostředky do výše čtyřnásobku životního minima jednotlivce podle zvláštního právního předpisu¹).

(2) Výše životního minima jednotlivce se určí podle zvláštního právního předpisu účinného k okamžiku doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí peněžnímu ústavu.

(3) Nestanoví-li se v odstavcích 1 a 2 jinak, § 304b občanského soudního řádu se použije obdobně.

§ 28

Přechodná ustanovení

§ 29

Zvláštní ustanovení o prodlení

Prokáže-li dlužník, že mu omezení plynoucí z mimořádného opatření při epidemii znemožnilo nebo podstatně ztížilo včasné splnění peněžitého dluhu, lze po dlužníkovi po dobu jeho trvání požadovat sankce pro případ prodlení pouze do výše stanovené právním předpisem upravujícím úroky z prodlení. Tyto účinky pominou nejpozději 30. června 2020.

§ 30

K ujednáním odchylujícím se od § 29 se nepřihlíží.

§ 31

Přechodné ustanovení