Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku

Do zprávy se uvádějí pouze údaje zjištěné podle bodu 5.9 a vyžadované pro účely měření. Ve zprávě se zřetelně uvede, že hladiny akustického výkonu byly změřeny v plném souladu s metodou měření. Musí se také uvést, že tyto hladiny akustického výkonu A jsou udány v dB a jsou vztaženy k referenční hodnotě 1 pW.

Střední hladina odpovídající středním kvadratickým hodnotám akustického tlaku, které jsou buď výsledkem série měření provedených v jediném bodě, takzvaná střední kvadratická hodnota za příslušnou dobu, nebo výsledkem série měření uskutečněných v různých bodech měřicí plochy, takzvaná střední kvadratická hodnota v prostoru, se vypočítá pomocí následujícího vztahu:

1. kde je
   1. L_pAi - hladina akustického tlaku při i-tém měření,
   2. L_pAo - pomocná hladina akustického tlaku pro zjednodušení výpočtu (například nejmenší z hodnot L_pAi),
   3. g_i - pomocná proměnná pro i-té měření: g_i = 10^{0,1 (LpAi-LpAo)},
   4. g_m - střední hodnota proměnných g_i:.

Veličina ∆L je definována vztahem:

∆L = L_pAi - L_pAo.

V tabulce III jsou uvedeny hodnoty g pro různé hodnoty ∆L.

TABULKA III

Hodnota g jako funkce ∆L

Tabulka může být rozšířena oběma směry.

Obrázek 1

Měřicí plocha při různém umístění zdvihacího mechanismu věžového jeřábu

Obrázek 2

Rozmístění měřicích bodů, je-li zdvihací mechanismus umístěn na zemi

Obrázek 3

Rozmístění měřicích bodů (1 až 6), je-li zdvihací mechanismus umístěn na protirameni

Obrázek 4

1. B/ METODA MĚŘENÍ HLUKU VĚŽOVÝCH JEŘÁBŮ, KTERÝ SE ŠÍŘÍ VZDUCHEM A JE VYZAŘOVÁN DO MÍSTA OBSLUHY
   1. 5.1 OBECNĚ

      Cílem této metody je určit hluk vyzařovaný do místa obsluhy věžových jeřábů. Metoda měření se vztahuje na věžové jeřáby s místem obsluhy pevně spojeným s konstrukcí věžového jeřábu.Tato metoda se nevztahuje na měření expozice obsluhy hluku, to znamená na měření hluku přímo na pracovním místě.

      Získané hodnoty představují údaje, které umožňují stanovení ekvivalentní hladiny akustického tlaku vyvolané věžovými jeřáby v místě obsluhy za předpokladu, že v sobě zahrnují všechny tolerance.

   1. 5.2 OBLAST PŮSOBNOSTI
      1. 5.2.1 Typ hluku
         Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného strojem do místa obsluhy.
      2. 5.2.2 Typ stroje
         Tato metoda se vztahuje na všechny typy stroje s jedním nebo více místy obsluhy.
   1. 5.3. DEFINICE
      1. 5.3.1 Hladina akustického tlaku A, L_pA je definována v části A/,bod 5.3.1.
      2. 5.3.2 Ekvivalentní hladina akustického tlaku A, L_Aeq (t₁,t₂)

         Ekvivalentní hladina akustického tlaku A, L_Aeq(t₁,t₂) se získá uplatněním váhové funkce A na ekvivalentní hladinu akustického tlaku L_eq(t₁,t₂) definovanou níže. Vážení se uskutečňuje zařazením váhového filtru A do měřicího řetězce.

         Ekvivalentní hladina akustického tlaku pro časový interval mezi časy t₁ a t₂, L_eq(t₁,t₂), vyjádřená v decibelech, je pro hluk v daném místě definována vztahem:

         1. kde je:
            1. p(t) okamžitá hodnota akustického tlaku v tomto místě vyjádřená v Pa,
            2. p_o referenční akustický tlak 20 μPa,
            3. L _p(t) hladina akustického tlaku v daném okamžiku v tomto místě vyjádřená v dB,
            4. t₁ a t₂ okamžik počátku a konce příslušného časového intervalu, pro který se stanovuje L_eq,
            5. t₁ - t₁ délka měřicího intervalu.
   1. 5.4 KRITÉRIA POUŽÍVANÁ PRO VYJADŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

      Akustickým kritériem pro místo (místa) obsluhy stroje je ekvivalentní hladina akustického tlaku A L_Aeq (t₁,t₂).

   1. 5.5 MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

      U této metody platí pro měřící přístroje ustanovení uvedená v bodu 5.5 části A/ s tím, že mikrofon s kabelem musí kromě požadavků uvedených v bodu 5.5.3 části A/ splňovat požadavek, aby jeho vnější průměr nepřesahoval 13 mm.

   1. 5.6 OBSLUHA

      Obsluha se musí nacházet v místě obsluhy.

      1. 5.6.1 Požadavky na oděv

         V případě přítomnosti obsluhy stroje při měření musí mít tato obsluha na sobě pracovní oděv a všechnu výstroj předepsanou (například ochrannou přilbu) pro příslušné místo obsluhy.

      1. 5.6.2 Požadavky na výšku obsluhy
         1. 5.6.2.1 Stojící obsluha

            Není-li místo obsluhy vybaveno sedadlem, provádějí se měření se stojící obsluhou, jejíž výška měřená s obuví musí být 1,75 ± 0,05 m.

         1. 5.6.2.2 Sedící obsluha

            Jestliže je místo obsluhy vybaveno sedadlem, uskuteční se měření se sedící obsluhou, jejíž výška musí být 0,95 ± 0,05 m, jak je zřejmé z obrázku 1.

            Obrázek 1

            

            Poloha obsluhy, vestoje nebo vsedě, se uvede do protokolu o zkoušce.

   1. 5.7 UMÍSTĚNÍ MIKROFONU
      1. 5.7.1 Mikrofon musí být umístěn v souladu s požadavky bodu 5.7.3.
      2. 5.7.2 Umístění mikrofonu za nepřítomnosti obsluhy
         1. 5.7.2.1 V místě obsluhy, ve kterém obsluha obvykle stojí

            Mikrofon se umísťuje do místa, ve kterém se normálně nachází obsluha, a to do výšky 1,60 ± 0,25 m nad úrovní, na které obsluha stojí.

         1. 5.7.2.2 V místě obsluhy, ve kterém obsluha obvykle sedí

            Mikrofon se umísťuje do bodu A podle obrázku 2.

            Obrázek 2

            
      1. 5.7.3 Umístění mikrofonu za přítomnosti obsluhy

         Mikrofon se umísťuje do vzdálenosti 200 ± 20 mm od roviny mediánu, to znamená střední roviny hlavy, ve výšce očí na té straně hlavy, na které je nejvyšší L_Aeq (t₁,t₂). Pro usnadnění umístění mikrofonu se může mikrofon vhodným způsobem připevnit k nosné konstrukci přilby nebo k ramennímu popruhu, které jsou obsluhou při práci používány.

         Při měření, při kterém obsluha sedí, se musí sedadlo nastavit tak, aby obsluze umožňovalo pohodlné ovládání stroje.

   1. 5.8 VLIVY PROSTŘEDÍ
      1. 5.8.1 Místo měření

         Instalace stroje se musí co možná nejvíce blížit podmínkám odpovídajícím požadavkům uvedeným v bodě 5.6.3 části A/.

      1. 5.8.2 Hluk pozadí

         Hluk pozadí musí být ve všech měřicích bodech nejméně o 10 dB menší než hluk stroje.

   1. 5.9 MONTÁŽNÍ A PROVOZNÍ PODMÍNKY
      1. 5.9.1 Podmínky pro montáž a provoz věžového jeřábu jsou stanoveny v bodu 5.6.2 části A/. V případě věžových jeřábů se zdvihacím mechanismem na vyvažovacím rameni se musí měření provádět při tomto uspořádání.
      2. 5.9.2 Provoz věžového jeřábu s nastavitelným zařízením (například otevíratelnými okny)

         S výjimkou zařízení uvedených v 5.9.2.2 se žádné z nastavitelných zařízení podle 5.9.2.1 nebere v úvahu.

         1. 5.9.2.1 Je-li uspořádání zařízení jakkoliv nastavitelné a toto nastavení, ačkoliv nemá nic společného s jeho vlastní činností, může ovlivňovat velikost L_Aeq (t_1,t₂), musí se uskutečnit samostatná měření, která se zahrnou do zprávy postupem podle bodu 5.11.
         2. 5.9.2.2 V případě zařízení vybaveného kabinou obsluhy je třeba respektovat následující postup:
            1. a) jedná-li se o pevnou kabinu vybavenou klimatizačním anebo větracím zařízením, uskutečňují se měření se zavřenými dveřmi a okny a s klimatizačním a větracím zařízením zapnutým na maximum,
            2. b) je-li kabina konstruována tak, že ji lze používat i s otevřenými dveřmi a okny, a není přitom vybavena klimatizačním anebo větracím zařízením, provádějí se měření nejprve se zavřenými okny a dveřmi a potom s okny a dveřmi otevřenými, přičemž se použije větší ze získaných číselných hodnot.
   1. 5.10 MĚŘENÍ A ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ
      1. 5.10.1 Měřicí interval T (=t₂ - t₂)

         Délka měřicího intervalu v každém měřicím bodě musí být zpravidla nejméně 15 sekund a v případě pracovního cyklu musí odpovídat celistvému násobku doby trvání tohoto cyklu.

      1. 5.10.2 Stanovení ekvivalentní hladiny akustického tlaku A (L_Aeq (t_1,t₂))

         Tato hladina L_Aeq (t₁,t₂) se zjistí přímo integrací p²(t) kvadrátu akustického tlaku váženého frekvenční charakteristikou A, v průběhu intervalu rovného t₂ - t_1, podle vztahu uvedeného v bodě 5.2.3.2 části A/.

         Je možno použít jak analogovou, tak digitální integraci, například pomocí integračního zvukoměru.

      1. 5.10.3 Měření rušivých jevů

         Požadavky pro měření rušivých jevů jsou stanoveny v bodě 5.7.1.3 části A/.

      1. 5.10.4 Korekce při měření
         1. 5.10.4.1 Vnější vlivy (teplota, vlhkost, nadmořská výška atd.)

            Požadavky na vnější vlivy jsou stanoveny v bodě 5.8.6.3 části A/.

         1. 5.10.4.2 Hluk pozadí

            Korekce na hluk pozadí se neprovádí.

   1. 5.11 ZAZNAMENÁVANÉ ÚDAJE

      Zpráva musí obsahovat údaje týkající se měření hluku a místa obsluhy v souladu s bodem 5.10.

      O uspořádání místa obsluhy v průběhu měření je nezbytné uvést dodatečné informace.

      Zpráva musí stvrzovat, že ekvivalentní hladiny akustického tlaku A L_Aeq (t₁,t₂) byly zjištěny přesně podle stanovených metod měření.

      Jsou-li měření v místě obsluhy uskutečňována při určování hladiny akustického výkonu, údaje se zaznamenají v jedné zprávě.

1. 6.1 OBECNĚ

   Tato metoda je určena k měření hluku vyzařovaného mechanizovanými ručními bouracími a sbíjecími kladivy. Kladiva se pro účely této metody nazývají zdroji zvuku. Pokud není v jednotlivých bodech stanoveno jinak, hodnoty získané touto metodou již zahrnují tolerance.

1. 6.2 OBLAST PŮSOBNOSTI
   1. 6.2.1 Typ hluku

      Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného zdroji zvuku.

   1. 6.2.2 Velikost zdroje zvuku

      Tato metoda je použitelná pro zdroje zvuku všech velikostí.

1. 6.3 DEFINICE
   1. 6.3.1 Hladina akustického tlaku L_pA

      Hladina akustického tlaku L_pA je hladina akustického tlaku L_p frekvenčně vážená váhovou funkcí A.

      Hladina akustického tlaku L_p vyjádřená v dB je definována vztahem:

      1. kde je
         1. p - efektivní hodnota akustického tlaku měřená v určitém místě, vyjádřená v Pa,
         2. p_o - referenční efektivní hodnota akustického tlaku 20 μPa.

      Hodnota hladiny akustického tlaku vážená váhovou funkcí A L_pA, vyjádřená v dB, se získá použitím frekvenčního vážení A v měřicím řetězci.

   1. 6.3.2 Měřicí plocha

      Měřicí plocha velikosti S je myšlená plocha obklopující zdroj zvuku, na které jsou rozmístěna měřicí místa (viz bod 6.6.4).

   1. 6.3.3 Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm

      Hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm je střední kvadratická hodnota akustických tlaků vypočtená postupem uvedeným v bodě 6.8.4 z hodnot akustických tlaků zjištěných na měřicí ploše.

   1. 6.3.4 Hladina akustického výkonu L_WA

      Hladina akustického výkonu L_WA je hladina akustického výkonu L_W vážená váhovou funkcí A.

      Vážená hladina akustického výkonu L_W zdroje zvuku vyjádřená v dB je definována vztahem:

      1. kde je
         1. W - celkový akustický výkon vyzařovaný zdrojem zvuku vyjádřený ve wattech,
         2. W_o - referenční akustický výkon 10^-12 W.

      Hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, se získá použitím váhového filtru A v měřicím řetězci.

   1. 6.3.5 Mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1

      Mezní hodnota hladiny akustického výkonu A, L_WA, vyjádřená v dB, je nejvýše přípustná hodnota pro zdroj zvuku, s označením L_WA1.

   1. 6.3.6 Index směrovosti (DI)

      Index směrovosti (DI), vyjádřený v dB, používaný při aplikaci této metody, je definován vztahem:

      DI = L_pAmax - L_pAm + 3

      1. kde
         1. - L_pAmax je nejvyšší z hladin akustického tlaku zjištěných v měřicích místech (viz 6.6.4.2.), vypočtených podle bodu 6.8.1.1., a korigovaných podle obecných zásad stanovených v bodech 6.8.6.1, 6.8.6.3 a 6.8.6.4,
         2. - L_pAm je hladina akustického tlaku na měřicí ploše stanovená podle bodu 6.8.4,
         3. - 3 je dohodnutý aditivní člen.

      Při stanovení hodnot L_pAmax a L_pAm se berou v úvahu pouze stanovené měřicí body.

   1. 6.3.7 Cizí hluk

      Cizí hluk je hluk skládající se z hluku pozadí a parazitního hluku.

      1. 6.3.7.1 Hluk pozadí

         Hluk pozadí je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který není vyvolán zdrojem zvuku.

      1. 6.3.7.2 Parazitní hluk

         Parazitní hluk je jakýkoliv hluk zjištěný v měřicích bodech, který je vyvolán zdrojem zvuku, ale není jím vyzařován přímo.

1. 6.4 KRITÉRIA POUŽÍVANÁ PRO VYJADŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ
   1. 6.4.1 Akustická kritéria pro okolní prostředí

      Akustickým kritériem pro prostředí v okolí zdroje zvuku je:

      1. a) vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA, nebo
      2. b) vážená hladina akustického výkonu zdroje zvuku L_WA doplněná indexem směrovosti (DI).

      Pokud je ale vypočtená vážená hladina akustického výkonu L_WA nižší než mezní hodnota hladiny akustického výkonu L_WA1, uvádí se index směrovosti (DI) pouze pro informaci.

1. 6.5. MĚŘICÍ PŘÍSTROJE
   1. 6.5.1 Přístroje musí umožňovat měření hladiny efektivní hodnoty akustického tlaku vážené váhovou funkcí A. Hladina odpovídající efektivní hodnotě se v měřicím místě zjišťuje buď přímým odečítáním z přístroje, nebo výpočtem podle bodu 6.11.
   2. 6.5.2 Měřicí přístroje

      Ke splnění výše uvedeného požadavku se použijí tyto přístroje:

      1. a) zvukoměr vyhovující příslušným požadavkům ČSN IEC 651, přičemž na měřicím přístroji musí být nastavena časová charakteristika "Slow" ("Pomalu"),
      2. b) integrátor vyhovující příslušným požadavkům ČSN EN 60804, který zajišťuje analogovou nebo digitální integraci kvadrátu signálu v daném časovém intervalu.

      Pokud jsou při měření použity jiné přístroje, než je přesný zvukoměr, nebo kombinace takových přístrojů, jako jsou integrátory, musí být všechny specifikace takových přístrojů v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651 a ČSN EN 60804.

   1. 6.5.3 Mikrofon s kabelem

      Mikrofon s kabelem musí vyhovovat příslušným požadavkům ČSN IEC 651 a musí být ověřen pro měření ve volném zvukovém poli.

   1. 6.5.4 Váhové filtry

      Musí být použit váhový filtr A, který je v souladu s příslušnými požadavky ČSN IEC 651.

   1. 6.5.5 Kontrola měřicího přístroje
      1. 6.5.5.1 Před zkouškou se akustické vlastnosti celého přístroje, to znamená měřicích přístrojů včetně mikrofonu a kabelu, zkontrolují pomocí akustického kalibrátoru o přesnosti alespoň 0,5 dB (například pistonfonu). Přístroj se překontroluje okamžitě po ukončení každé série měření.
      2. 6.5.5.2 Kontroly na místě musí být doplněny důkladnějším ověřením prováděným nejméně jedenkrát za rok ve speciálně vybavené laboratoři.

1. 6.6. PODMÍNKY MĚŘENÍ
   1. 6.6.1 Účel měření

      Všechny přístroje, jako například pomocná zařízení, elektrické generátory, které jsou integrální součástí zkoušeného zdroje zvuku, musí být přesně definovány.

      V případě, že stroje pracují s výměnným zařízením, jako například s různými díly speciálního vybavení, musí se měření uskutečňovat alespoň na stroji vybaveném jeho hlavním zařízením. Výsledky měření platí pouze pro zkoušenou kombinaci.

      1. 6.6.1.1 Určování hmotnosti zařízení

         Při určování hmotnosti musí být zdroj zvuku s výjimkou nástroje, napájecí hadice a případně spojovacího členu, vybaven jako při běžném provozu.

      1. 6.6.1.2 Podpěry zařízení

         K zajištění úplné reprodukovatelnosti zkoušek musí být zdroj zvuku připojen při zkušebním běhu k nástroji zapuštěnému do betonového bloku tvaru krychle, který je umístěn do jámy vybetonované v zemi. Během zkoušek může být mezi zdroj zvuku a podpěrný nástroj vložen ocelový mezikus. Tento mezikus musí vytvářet pevnou konstrukci mezi zařízením a podpěrným nástrojem. Tyto požadavky splňuje uspořádání zobrazené na obrázku 2.

      1. 6.6.1.3 Vlastnosti bloku

         Blok musí mít tvar krychle o hraně dlouhé 0,60 m ± 2 mm a tvar musí být co nejvíce pravidelný. Krychle musí být zhotovena z armovaného betonu pečlivě upravovaného vibrátorem ve vrstvách do 0,20 m, aby nedocházelo k nadměrnému usazování.

         Vzdálenost mezi koncem zdroje zvuku (bez nástroje) a krycím panelem musí být mezi 0,10 a 0,20 m.

      1. 6.6.1.4 Složení betonu

         Na jeden padesátikilogramový pytel čistého Portlandského cementu třídy 400 nebo jí ekvivalentní připadá

         1. - 65 litrů surového písku o zrnitosti 0,1 - 5 mm bez obsahu vápna,
         2. - 115 litrů plaveného štěrku o zrnitosti 5 - 25 mm bez obsahu vápna,
         3. - 15 l vody,
         4. - popřípadě přídavek tvrdidla.

         Krychle musí být vyztužena ocelovými tyčemi o průměru 8 mm, které nejsou navzájem spojeny, takže každá tyč je na druhých nezávislá. Princip konstrukce je schematicky znázorněn na obrázku 1.

      1. 6.6.1.5 Podpěrný nástroj

         Nástroj musí být v bloku utěsněn a musí se skládat z pěchovadla o průměru ne menším než 178 mm a ne větším než 220 mm a upínací stopky, která je totožná s běžně používanou stopkou, a která jí odpovídá, ale je dostatečně dlouhá, aby to umožnilo provedení praktické zkoušky.

         Obě součásti se spolu vhodným způsobem pevně spojí. Nástroj musí být upevněn v bloku tak, aby spodní strana pěchovadla byla vzdálena od horní stěny bloku 0,30 m (viz obrázek 1).

         Blok musí zůstat mechanicky nepoškozený, zejména v místě, kde se podpěrný nástroj stýká s betonem. Před a po každé zkoušce se musí zkontrolovat, zda je nástroj dobře ukotven v betonovém bloku.

      1. 6.6.1.6 Umístění krychle

         Krychle se musí umístit do vybetonované jámy a přikrýt krycím panelem o plošné hmotnosti nejméně 100 kg/m² tak, aby horní plocha krycího panelu byla v jedné rovině se zemí, jak je uvedeno na připojeném obrázku 4. Pro vyloučení jakéhokoliv parazitního hluku se musí blok na dně a po stranách jámy odpružit pružnými členy, jejichž mezní kmitočet nesmí být vyšší než jedna polovina četnosti úderů zkoušeného kladiva, vyjádřené v počtech úderů za sekundu. Otvor v krycím panelu, kterým prochází stopka nástroje, musí být co nejmenší a musí být utěsněn pružným materiálem pohlcujícím zvuk.

   1. 6.6.2 Provozní podmínky zdroje zvuku při měření

      Pro zajištění toho, aby se měření mohla reprodukovat, musí být zdroj zvuku zkoušen ve svislé poloze. V případě pneumatického zdroje zvuku musí být osa výfuku vzduchu zkoušeného zdroje ve stejné vzdálenosti od dvou měřicích bodů, neboť vzduch vyfukovaný přímo na mikrofon zkresluje měření. Mikrofon se nesmí umístit mezi zdroj vzduchu a vzdušník (viz obrázek 3).

      1. 6.6.2.1 Zkoušky prováděné při zátěži

         V případě pneumatického zdroje zvuku musí mít chod stroje akustickou stabilitu jako při běžném provozu a musí vyhovovat následujícím požadavkům.

         Zdroj zvuku musí pracovat při provozním tlaku 600 kPa.

         Pokud toto není možné, musí se v protokolu o zkoušce uvést důvody, proč nebylo možné použít stanovený tlak a jaký tlak byl použit.

         Během měření se musí měřit tlak vzduchu za provozu zařízení. Zdroj zvuku musí pracovat běžným způsobem, přičemž se musí zabránit vzniku jakýchkoliv překážek na výfuku vzduchu, jako je například namrzání. Druh, jakost a množství užitého maziva musí být v souladu s doporučením výrobce.

         U zdroje zvuku, které je poháněno jinak než stlačeným vzduchem, musí provozní podmínky odpovídat podmínkám, za kterých může tento zdroj podle prohlášení výrobce pracovat nepřerušovaně při nejvyšší rychlosti.

      1. 6.6.2.2 Uspořádání zkoušky

         Zdroj zvuku musí běžet bez obsluhy, a to následujícím způsobem:

         1. a) musí pracovat ve vzpřímené poloze na přípravku popsaném v bodu 6.6.1.5, který musí být opatřen stopkou nástroje o správné velikosti pro připevnění zařízení,
         2. b) musí se pevně přitlačovat směrem dolů pomocí pružného přípravku tak, aby se dosáhlo ustálených provozních podmínek odpovídajících chodu zařízení s nástrojem zanořeným do rozrušovaného materiálu předtím, než se materiál rozlomí, přičemž pružný přípravek mohou tvořit například kalibrované pružiny nebo pneumatické zvedáky.
      1. 6.6.2.3 Ovládání provozního tlaku zdroje zvuku

         Zdroj zvuku musí pracovat při 600 kPa nebo při svém jmenovitém tlaku. Pokud je tento tlak odlišný, musí se tlak kontrolovat na spojce přívodu vzduchu do zdroje zvuku (viz obrázek 3). Tlak lze kontrolovat ručkovým manometrem, avšak z důvodu pulzací zdroje zvuku se dává přednost uspořádání se vzdušníkem o kapacitě 50 - 100 litrů, ke kterému je připojena hadice dlouhá 20 m s průměrem 19 mm. Zdroj zvuku se musí napájet z tohoto vzdušníku pomocí hadice dlouhé 4,5 m o průměru 25 až 30 mm, připojené ke spojce přívodu. Vzdušník se musí umístit v co možná největší vzdálenosti od zdroje zvuku. Tlak uvnitř vzdušníku se měří přístrojem připojeným ke vzdušníku. Tlak se může nastavit buď pomocí výpustného ventilu na kompresoru, nebo pomocí nastavitelného přetlakového ventilu s tlumičem hluku, který je připojený ke vzdušníku.

         Toto zařízení je schematicky znázorněno na obrázku 3.

   1. 6.6.3 Měřicí stanoviště

      Měřicí stanoviště musí být ploché a vodorovné. Musí být z betonu nebo neporézního asfaltu a jeho poloměr musí být alespoň 4 m.

   1. 6.6.4 Měřicí plocha, měřicí vzdálenost, poloha a počet měřicích bodů
      1. 6.6.4.1 Měřicí plocha, měřicí vzdálenost

         Měřicí plochou používanou při zkouškách je polokoule. Poloměr je uveden v následující tabulce:

         TABULKA III Hodnota g jako funkce ∆L Obrázek 1 Měřicí plocha při různém umístění zdvihacího mechanismu věžového jeřábu Obrázek 2 Rozmístění měřicích bodů, je-li zdvihací mechanismus umístěn na zemi Obrázek 3 Rozmístění měřicích bodů (1 až 6), je-li zdvihací mechanismus umístěn na protirameni Obrázek 4 Obrázek 1 Obrázek 2

         Hmotnost zařízení při normálním provozním stavu	Poloměr polokoule	Hodnota z pro body 1 až 8
         Méně než 10 kg	2 m	0,75 m
         10 kg a více	4 m	1,50 m

      1. 6.6.4.2 Poloha a počet měřicích bodů
         1. a) Měří se v 6 měřicích bodech, to znamená v bodech 2, 4, 6, 8, 10 a 12 uspořádaných podle bodu 6.6.4.2 b), s úpravou hodnoty z v případě bodů 2, 4, 6 a 8, jak je uvedeno v tabulce výše. Při zkoušce zdroje zvuku musí být geometrický střed tohoto zdroje vertikálně situován nad středem polokoule.
         2. b) Poloha měřicích bodů na polokouli o poloměru r

            V případě polokoule se v zásadě používá 12 měřicích bodů s následujícími souřadnicemi (viz obrázek 6):

            x = (x/r) r,

            y = (y/r) r,

            z = (z/r) r.

            Hodnoty x/r, y/r, z/r a z jsou uvedeny v tabulce 1:

            TABULKA I

            TABULKA III Hodnota g jako funkce ∆L Obrázek 1 Měřicí plocha při různém umístění zdvihacího mechanismu věžového jeřábu Obrázek 2 Rozmístění měřicích bodů, je-li zdvihací mechanismus umístěn na zemi Obrázek 3 Rozmístění měřicích bodů (1 až 6), je-li zdvihací mechanismus umístěn na protirameni Obrázek 4 Obrázek 1 Obrázek 2 TABULKA I

            	x/r	y/r	z/r	z
            1	1	0	-	1,5 m
            2	0,7	0,7	-	1,5 m
            3	0	1	-	1,5 m
            4	- 0,7	0,7	-	1,5 m
            5	- 1	0	-	1,5 m
            6	- 0,7	- 0,7	-	1,5 m
            7	0	- 1	-	1,5 m
            8	0,7	- 0,7	-	1,5 m
            9	0,65	0,27	0,71	-
            10	- 0,27	0,65	0,71	-
            11	- 0,65	- 0,27	0,71	-
            12	0,27	- 0,65	0,71	-

1. 6.7 MĚŘENÍ
   1. 6.7.1 Zjišťování akustických vlastností místa měření

      Podmínky prostředí v místě měření musí být před měřením překontrolovány. Zkontrolují se následující faktory:

      1. a) cizí hluk,
      2. b) vliv větru,
      3. c) podmínky, jako například vibrace, teplota, vlhkost, barometrický tlak,
      4. d) akustické vlastnosti zkušební plochy,
      5. e) odraz zvuku od překážek v místě měření, které by mohly ovlivnit výsledky měření.
      1. 6.7.1.1 Cizí hluk

         Cizí hluk se koriguje pouze s ohledem na hluk pozadí. Parazitní hluk se nebere v úvahu.

         Měření hluku pozadí

         Hluk pozadí v měřicích bodech se měří (viz bod 6.6.4.2) s vypnutým zdrojem zvuku (žádná zvuková emise). Dále viz metodu uvedenou v bodu 6.7.2.

      1. 6.7.1.2 Rychlost a směr větru

         Rychlost a směr větru se zjišťují v místě nad zkušební plochou. Musí se přitom brát v úvahu opatření stanovená níže v bodu 6.8.6.4.

      1. 6.7.1.3 Měření teploty, vlhkosti, barometrického tlaku a jiných rušivých jevů

         Měří se pouze rušivé vlivy mající vliv na akustické měření v souladu s bodem 6.8.6.3.

      1. 6.7.1.4 Akustická kvalita měřicí plochy

         Akustická kvalita měřicí plochy se charakterizuje konstantou prostředí C podle bodu 6.8.6.2.

      1. 6.7.1.5 Výskyt překážek

         Dodržení požadavků bodu 6.6.3 se kontroluje vizuálně v kruhové oblasti, jejíž poloměr je trojnásobkem poloměru měřicí polokoule a jejíž střed koinciduje se středem polokoule.

   1. 6.7.2 Měření hladiny akustického tlaku L_pA

      K měření hladiny akustického tlaku L_pA se používá přístroj podle bodu 6.5.2. Hladina akustického tlaku L_pA v daném měřicím bodě vychází z ekvivalentní hodnoty akustického tlaku za příslušnou dobu. Jestliže se hladiny akustického tlaku v měřicích bodech měří pomocí zvukoměru, změří se alespoň pět hodnot v pravidelných intervalech a jejich střední hodnota za příslušnou dobu se vypočítá způsobem uvedeným v bodě 6.11.

      Doba měření je v každém měřicím bodě zpravidla 15 s. V případě pracovních cyklů s periodickými změnami hladiny musí doba měření zahrnovat nejméně tři úplné pracovní cykly. Při použití integrátoru bude integrační doba stejná jako doba měření.

   1. 6.7.3 Určení povahy hluku vyzařovaného zdrojem zvuku

      Z důvodů ochrany životního prostředí se zjišťuje povaha vyzařovaného hluku tak, aby se mohlo posoudit způsobované rušení. Za tímto účelem se stanoví metoda popisu hluku impulsního charakteru.

      1. 6.7.3.1 Detekce hluku impulsního charakteru

         Porovnání údajů přesného zvukoměru při časové charakteristice “Slow“ (“Pomalu“), s údaji přesného impulsního zvukoměru při časové charakteristice “Impuls“, podle ČSN IEC 651, umožňuje posoudit, zda se jedná o hluk impulsního charakteru. Jako indikátor impulsního charakteru hluku se podle této metody používá rozdíl mezi hladinami akustického tlaku měřenými zvukoměrem při časové charakteristice “Slow“ a při časové charakteristice “Impuls“. Hladina akustického tlaku při charakteristice “Impuls“ se uvádí jako “hladina akustického tlaku při charakteristice Impuls“.

         Její určení musí být provedeno v jednom z měřicích míst.

         Hluk se považuje za impulsní, pokud je rozdíl mezi dvěma výše zmíněnými hladinami roven 4 dB nebo je větší.

1. 6.8 ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ
   1. 6.8.1 Výpočet středních hodnot
      1. 6.8.1.1 Ekvivalentní hodnota v měřicím bodě