Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku

Hluk pozadí v měřicích bodech se měří (viz bod 4.6.4.2) s vypnutým zdrojem zvuku, (žádná zvuková emise). Dále viz metodu uvedenou v bodu 4.7.2.

1. 4.7.1.2 Rychlost a směr větru

   Rychlost a směr větru se zjišťují v místě nad měřicí plochou. Musí se přitom brát v úvahu opatření stanovená níže v bodu 4.8.6.4.

1. 4.7.1.3 Měření teploty, vlhkosti, barometrického tlaku a jiných rušivých jevů

   Měří se pouze rušivé vlivy mající vliv na akustické měření v souladu s bodem 4.8.6.3.

1. 4.7.1.4 Akustická kvalita měřicí plochy

   Akustická kvalita měřicí plochy se charakterizuje konstantou prostředí C podle bodu 4.8.6.2.

1. 4.7.1.5 Výskyt překážek

   Dodržení požadavků bodu 4.6.3 se kontroluje vizuálně v kruhové oblasti, jejíž poloměr je trojnásobkem poloměru měřicí polokoule a jejíž střed koinciduje se středem polokoule.

1. 4.7.2 Měření hladiny akustického tlaku L_pA

   K měření hladiny akustického tlaku L_pA se používá přístroj podle bodu 4.5.2. Hladina akustického tlaku L_pA v daném měřicím bodě vychází z ekvivalentní hodnoty akustického tlaku za příslušnou dobu. Při použití zvukoměru se v tomto bodě odečte řada údajů a jejich střední hodnota za příslušnou dobu se vypočítá způsobem uvedeným v bodě 4.11.

   Doba měření je v každém měřicím místě zpravidla 15 s. V případě pracovních cyklů s periodickými změnami hladiny musí doba měření zahrnovat nejméně tři úplné pracovní cykly. Při použití integrátoru bude integrační doba stejná jako doba měření.

   Hladiny akustického tlaku A L_pA se měří nejméně třikrát. Jestliže se dvě z odečtených hodnot navzájem neliší o více než 1 dB, nemusí se v měření pokračovat; v opačném případě se v měření pokračuje do té doby, dokud se nenaměří dvě hodnoty, které se od sebe neliší více než o 1 dB. Jako hodnota hladiny akustického tlaku A se použije aritmetický průměr dvou největších hodnot, které se navzájem liší o méně než 1 dB.

1. 4.7.3 Určení povahy hluku vyzařovaného zdrojem zvuku

   Z důvodů ochrany životního prostředí se zjišťuje povaha vyzařovaného hluku, aby se mohlo posoudit způsobované rušení.

1. 4.8 ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ
   1. 4.8.1 Výpočet středních hodnot
      1. 4.8.1.1 Ekvivalentní hodnota v měřicím bodě
         1. a) Dozery

            Jelikož pojezd vpřed a vzad představují dva odlišné způsoby provozu, musí se doba a hladina akustického tlaku měřit pro každý směr pojezdu. Ekvivalentní hladina akustického tlaku A L_pAeq,T v decibelech se pro kombinovaný cyklus dozeru vypočte podle následujícího vztahu:

            1. kde je
               1. T₁ - doba trvání pojezdu po stanovené dráze směrem vpřed,
               2. T₂ - doba trvání pojezdu po stanovené dráze směrem vzad,
               3. L_pAeq,1 a L_pAeq,2 - hodnoty určené v průběhu doby T₁ a T₂.
         1. b) Nakladače
            1. - Kombinovaný výsledek pro dva způsoby pojezdu

               Jelikož pojezd vpřed a vzad představují dva odlišné způsoby provozu, musí se doba a hladina akustického tlaku měřit pro každý směr pojezdu. Ekvivalentní hladina akustického tlaku A L_pAeq,T v decibelech se pro kombinovaný cyklus nakladače vypočte podle následujícího vztahu:

               1. kde je
                  1. T₁ - doba trvání pojezdu po stanovené dráze směrem vpřed,
                  2. T₂ - doba trvání pojezdu po stanovené dráze směrem vzad,
                  3. L_pAeq,1 a L_pAeq,2 - hodnoty určené v průběhu doby T₁ a T₂.
            1. - Kombinovaný výsledek pro cyklus za pohybu a pro statický stav hydrauliky

               Kombinovaná ekvivalentní hladina akustického tlaku A L_pAeq,T v decibelech se pro úplný cyklus nakladače vypočte podle následujícího vztahu:

               1. kde je
                  1. L_pAeq,3 - hodnota určená za pohybu po zkušební dráze,
                  2. L_pAeq,4 - hodnota určená při statickém stavu hydrauliky.
         1. c) Rýpadla-nakladače

            Kombinovaná ekvivalentní hladina akustického tlaku A L_pAeq,T v decibelech se pro úplný cyklus rýpadla-nakladače vypočte podle následujícího vztahu:

            1. kde je
               1. L_{pAeq,excavator} - hodnota určená při provozu rýpacího zařízení,
               2. L_pAeq,loader - hodnota určená při provozu nakládacího zařízení.
      1. 4.8.1.2 Střední hodnota na měřicí ploše

         Hladina odpovídající střední kvadratické hodnotě akustického tlaku v prostoru se vypočte ze všech hodnot naměřených postupem podle bodu 4.8.1.1 v měřicích místech.

   1. 4.8.2 Výpočet střední hladiny cizího hluku

      Za hladinu cizího hluku v měřicím bodě se bere akustický tlak hluku pozadí v tomto měřicím bodě.

      Střední hladina hluku pozadí na měřicí ploše se získá postupem podle bodu 4.8.1.2 pro hladiny hluku pozadí zjištěné v jednotlivých měřicích bodech.

   1. 4.8.3 Výpočet velikosti měřicí plochy S

      V případě polokoule se velikost měřicí plochy S, vyjádřený v m², určí takto:

      S = 2 πr²,

      1. kde je
         1. r - poloměr měřicí polokoule v m.

      Velikost měřicí plochy se může vypočítat přibližně, přičemž platí, že chyba při výpočtu o hodnotě odpovídající ± 20 % velikosti této plochy vyvolá odchylku ± 1 dB hodnoty výrazu

   1. 4.8.4 Výpočet hladiny akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm

      Hladina akustického tlaku je hladina vypočtená v souladu s bodem 4.8.1.2 a potom korigovaná podle ustanovení v bodech 4.8.6.1, 4.8.6.3 a 4.8.6.4.

   1. 4.8.5 Výpočet hladiny akustického výkonu L_WA

      Vážená hladina akustického výkonu L_WA zdroje zvuku se vypočte podle následujícího vztahu:

      1. kde je
         1. L_WA - vážená hladina akustického výkonu zkoušeného zdroje vyjádřená v dB (viz bod 4.3.4),
         2. L_pAm - hladina akustického tlaku na měřicí ploše vyjádřená v dB podle bodu 4.3.3,
         3. S - velikost měřicí plochy v m² vypočtená postupem podle bodu 4.8.2,
         4. S_o - referenční plocha 1 m²,
         5. K₂ - korekce na zkušební prostor vyjádřená v dB. Je rovna nule.

      Za použití bodu 4.6.4.1 platí například:

   1. 4.8.6 Korekce naměřených hodnot
      1. 4.8.6.1 Cizí hluk

         Průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše vypočtená postupem podle bodu 4.8.1 se musí v případě potřeby korigovat na cizí hluk zjištěný postupem podle bodu 4.8.2. Korekce K₁ v dB, která se odečte od průměrné hladiny akustického tlaku v měřicím bodě, je uvedena v tabulce II.

         TABULKA II

         TABULKA II

         Rozdíl (v dB) mezi hladinou akustického tlaku vypočítanou při provozu zdroje zvuku a hladinou akustického tlaku vyvolanou pouze cizím hlukem	Korekce K1 v dB
         Méně než 6	Neplatné měření
         6	1,0
         7	1,0
         8	1,0
         9	0,5
         10	0,5
         více než 10	žádná korekce

      1. 4.8.6.2 Akustické vlastnosti zkušebního prostoru

         Konstanta C indikující akustické vlastnosti zkušebního prostoru je rovna nule.

      1. 4.8.6.3 Rušivé vlivy: teplota, vlhkost, nadmořská výška atd.
         1. a) Měřicí přístroj

            Pro měřicí přístroj musí být dodržovány pokyny výrobce, ve kterých zmiňuje rušivé vlivy, jako je například teplota, barometrický tlak, vlhkost. Tyto vlivy se musí brát v úvahu.

         1. b) Zdroj zvuku

            Pro zdroj zvuku se neuvažují žádné rušivé vlivy, které by mohly mít vliv na měření.

      1. 4.8.6.4 Rušivý vliv větru

         Nejvyšší přípustná rychlost větru je 8 m/s. Při rychlosti větru přesahující rychlost uvedenou výrobcem musí být mikrofony vybaveny ochrannými kryty proti větru. Případné korekce výpočtů podle bodu 4.8.4 se provádí v souladu s návody pro použití krytů proti větru.

1. 4.9. ZAZNAMENÁVANÉ ÚDAJE

   Ve zprávě týkající se všech měření uskutečněných podle specifikací této metody měření musí být v zásadě sestaveny a zaznamenány informace uvedené v bodech 4.9.1 až 4.9.4.

   1. 4.9.1 Zkoušený zdroj zvuku
      1. a) popis zkoušeného zdroje zvuku (včetně rozměrů),
      2. b) provozní podmínky zdroje zvuku při zkoušce,
      3. c) podmínky instalace ve zkušebním prostoru,
      4. d) umístění zdroje zvuku na měřicím stanovišti,
      5. e) pokud zkoušený stroj obsahuje více zdrojů hluku, popis zdrojů provozovaných během měření.
   1. 4.9.2 Akustické prostředí
      1. a) popis měřicího stanoviště, včetně fyzikálních charakteristik zkušebního prostoru, schematického znázornění polohy zdroje zvuku a jakýchkoliv předmětů odrážejících zvuk v místě měření,
      2. b) meteorologické podmínky: počasí (například sluneční svit, mraky, déšť, mlha), teplota vzduchu, barometrický tlak, rychlost a směr větru, vlhkost,
      3. c) korekce na akustické vlastnosti zkušebního prostoru.
   1. 4.9.3 Přístrojové vybavení a jeho ověření
      1. a) vybavení používané k měření, včetně názvu zařízení, typu, výrobního čísla a jména výrobce,
      2. b) metoda používaná při ověření měřicího zařízení podle bodu 4.5.5.1,
      3. c) název akreditované osoby, která provedla ověření přístroje vyžadované podle bodu 4.5.5.2 a datum posledního ověření.
   1. 4.9.4 Akustické údaje
      1. a) tvar a rozměry měřicí plochy, umístění mikrofonů, přičemž počet měřicích bodů a směr větru musí být uvedeny ve schématu vyžadovaném podle bodu 4.9.2 a),
      2. b) obsah měřicí plochy S v m² (viz bod 4.8.3) a hodnota 10lg (viz bod 4.8.5),
      3. c) hladiny akustického tlaku zjištěné v měřicích bodech (viz bod 4.8.1.1),
      4. d) průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše (viz bod 4.8.1.2),
      5. e) případné korekce v dB (viz body 4.8.6.1, 4.8.6.3 a 4.8.6.4),
      6. f) hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm (viz bod 4.8.4),
      7. g) konstanta prostředí C (viz bod 4.8.6.2),
      8. h) vážená hladina akustického výkonu (viz bod 4.8.5),
      9. i) index směrovosti a číselné označení měřicího bodu, ve kterém byla zjištěna L_pAmax (viz bod 4.3.6),
      10. j) povaha hluku (viz bod 4.7.3),
      11. k) datum a doba měření.

1. 4.10 ÚDAJE PODLE BODU 4.9 ZAHRNUTÉ DO ZPRÁVY

   Do zprávy se uvádějí pouze údaje zjištěné podle bodu 4.9 a vyžadované pro účely měření. Ve zprávě se zřetelně uvede, že hladiny akustického výkonu byly změřeny v plném souladu s metodou měření. Musí se také uvést, že tyto hladiny akustického výkonu A jsou udány v dB a jsou vztaženy k referenční hodnotě 1 pW.

1. 4.11 METODA VÝPOČTU STŘEDNÍ HLADINY Z RŮZNÝCH EFEKTIVNÍCH HODNOT AKUSTICKÉHO TLAKU

   Střední hladina odpovídající středním kvadratickým hodnotám akustického tlaku, které jsou buď výsledkem série měření provedených v jediném bodě, takzvaná střední kvadratická hodnota za příslušnou dobu, nebo výsledkem série měření uskutečněných v různých bodech měřicí plochy, takzvaná střední kvadratická hodnota v prostoru, se vypočítá pomocí následujícího vztahu:

   1. kde je
      1. L_pAi - hladina akustického tlaku při i-tém měření,
      2. L_pAo - pomocná hladina akustického tlaku pro zjednodušení výpočtu (například nejmenší z hodnot L_pAi),
      3. g_i - pomocná proměnná pro i-té měření: g_i = 10^{0,1(LpAi-LpAo)},
      4. g_m - střední hodnota proměnných g_i:.

   Veličina ∆L je definována vztahem:

   ∆L = L_pAi - L_pAo.

   V tabulce III jsou uvedeny hodnoty g pro různé hodnoty ∆L.

   TABULKA III

   Hodnota g jako funkce ∆L

   Tabulka může být rozšířena oběma směry.

   TABULKA II TABULKA III Hodnota g jako funkce ∆L

   ∆L	G	∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	g
   dB		dB		dB		dB		dB
   - 20,0	0,010	- 10,0	0,100	0,0	1	10,0	10,0	20,0	100,0
   - 19,5	0,011	- 9,5	0,112	0,5	1,12	10,5	11,2	20,5	112,0
   - 19,0	0,013	- 9,0	0,126	1,0	1,26	11,0	12,6	21,0	125,9
   - 18,5	0,014	- 8,5	0,141	1,5	1,41	11,5	14,1	21,5	141,3
   - 18	0,016	- 8,0	0,158	2,0	1,58	12,0	15,8	22,0	158,5
   - 17,5	0,018	- 7,5	0,178	2,5	1,78	12,5	17,8	22,5	177,8
   - 17,0	0,020	- 7,0	0,2	3,0	2,00	13,0	20,0	23,0	199,5
   - 16,5	0,022	- 6,5	0,224	3,5	2,24	13,5	22,4	23,5	223,9
   - 16,0	0,025	- 6,0	0,251	4,0	2,51	14,0	25,1	24,0	251,2
   - 15,5	0,028	- 5,5	0,282	4,5	2,82	14,5	28,2	24,5	281,8
   - 15,0	0,032	- 5,0	0,316	5,0	3,16	15,0	31,6	25,0	316,2
   - 14,5	0,035	- 4,5	0,355	5,5	3,55	15,5	35,5	25,5	354,8
   - 14,0	0,040	- 4,0	0,398	6,0	3,98	16,0	39,8	26,0	398,1
   - 13,5	0,045	- 3,5	0,447	6,5	4,47	16,5	44,7	26,5	446,7
   - 13,0	0,050	- 3,0	0,501	7,0	5,01	17,0	50,1	27,0	501,2
   - 12,5	0,056	- 2,5	0,562	7,5	5,62	17,5	56,2	27,5	562,3
   - 12,0	0,063	- 2,0	0,631	8,0	6,31	18,0	63,1	28,0	631,0
   - 11,5	0,071	- 1,5	0,708	8,5	7,08	18,5	70,8	28,5	707,9
   - 11,0	0,079	- 1,0	0,794	9,0	7,94	19,0	79,4	29,0	794,3
   - 10,5	0,089	- 0,5	0,891	9,5	8,91	19,5	89,1	29,5	891,3
   - 10,0	0,100	- 0,0	1	10,0	10	20,0	100	30,0	1000,0

   Obrázek 1

   

   Obrázek 2

   

   Obrázek 3

   

   Obrázek 4

   

   Obrázek 5

   

   Obrázek 6

   Dráha pojezdu stroje

   

1. 4.
   1. B/ METODA MĚŘENÍ HLUKU RÝPADEL, NAKLADAČŮ, RÝPADEL-NAKLADAČŮ A DOZERŮ, KTERÝ SE ŠÍŘÍ VZDUCHEM A JE VYZAŘOVÁN DO MÍSTA OBSLUHY
      1. 4.1

         Cílem této metody je určit hluk vyzařovaný do místa obsluhy rýpadel, nakladačů, rýpadel-nakladačů a dozerů. Tato metoda se nevztahuje na měření expozice obsluhy hluku, to znamená na měření hluku přímo na pracovním místě.

         Získané hodnoty představují údaje, které umožňují stanovení ekvivalentní hladiny akustického tlaku v místě obsluhy za předpokladu, že v sobě zahrnují všechny tolerance.

      1. 4.2 OBLAST PŮSOBNOSTI
         1. 4.2.1 Typ hluku

            Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného strojem do místa obsluhy.

         1. 4.2.2 Typ stroje

            Tato metoda se vztahuje na všechny typy stroje s jedním nebo více místy obsluhy.

      1. 4.3. DEFINICE
         1. 4.3.1 Hladina akustického tlaku A, L_pA je definována v části A/, bod 4.3.1.
         2. 4.3.2 Ekvivalentní hladina akustického tlaku A, L_Aeq (t₁, t₂)

            Ekvivalentní hladinu akustického tlaku A, L_Aeq(t₁,t₂) se získá uplatněním váhové funkce A na ekvivalentní hladinu akustického tlaku L_eq(t₁,t₂) definovanou níže. Vážení se uskutečňuje zařazením váhového filtru A do měřicího řetězce.

            Ekvivalentní hladina akustického tlaku pro časový interval mezi časy t₁ a t₂, L_eq (t₁,t₂), vyjádřená v decibelech, je pro hluk v daném místě definována vztahem:

            1. kde je:
               1. p(t) okamžitá hodnota akustického tlaku v tomto místě vyjádřená v Pa,
               2. p_o referenční akustický tlak 20 μPa,
               3. L _p(t) hladina akustického tlaku v daném okamžiku v tomto místě vyjádřená v dB,
               4. t₁ a t₂ okamžik počátku a konce příslušného časového intervalu, pro který se stanovuje L_eq,
               5. t₁ - t₁ délka měřicího intervalu.
      1. 4.4 KRITÉRIA POUŽÍVANÁ PRO VYJADŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

         Akustickým kritériem pro místo (místa) obsluhy stroje je ekvivalentní hladina akustického tlaku A, L_Aeq(t₁,t₂).

      1. 4.5 MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

         U této metody platí pro měřící přístroje ustanovení uvedená v bodu 4.5 části A/ s tím, že mikrofon s kabelem musí kromě požadavků uvedených v bodu 4.5.3 části A/ splňovat požadavek, aby jeho vnější průměr nepřesahoval 13 mm.

      1. 4.6 OBSLUHA

         Při zkoušce musí být v místě obsluhy přítomen jeden pracovník obsluhy.

         1. 4.6.1 Požadavky na oděv

            V případě přítomnosti obsluhy stroje při měření musí mít tato obsluha na sobě pracovní oděv a všechnu výstroj předepsanou (například ochrannou přilbu) pro příslušné místo obsluhy.

         1. 4.6.2 Požadavky na výšku obsluhy

            Sedící obsluha

            Výška obsluhy vsedě musí být 0,95 ± 0,05 m, jak je zřejmé z obrázku 1.

            Obrázek 1

            
      1. 4.7 UMÍSTĚNÍ MIKROFONU
         1. 4.7.1 Poloha mikrofonu je v souladu s bodem 4.7.3.
         2. 4.7.2 Umístění mikrofonu za nepřítomnosti obsluhy

            V místě obsluhy, ve kterém obsluha obvykle sedí

            Mikrofon se umísťuje do bodu A podle obrázku 2.

            Obrázek 2

            
         1. 4.7.3 Umístění mikrofonu za přítomnosti obsluhy

            Mikrofon se umísťuje do vzdálenosti 200 ± 20 mm od roviny mediánu, to znamená střední roviny hlavy, ve výšce očí na té straně hlavy, na které je nejvyšší L_Aeq(t₁,t₂). Pro usnadnění umístění mikrofonu se může mikrofon vhodným způsobem připevnit k nosné konstrukci přilby nebo k ramennímu popruhu, které jsou obsluhou při práci používány.

            Při měření, při kterém obsluha sedí, se musí sedadlo nastavit tak, aby obsluze umožňovalo pohodlné ovládání stroje.

      1. 4.8 VLIVY PROSTŘEDÍ
         1. 4.8.1 Místo měření

            Instalace stroje se musí co možná nejvíce blížit podmínkám odpovídajícím požadavkům uvedeným v bodě 4.6.3 části A/.

         1. 4.8.2 Hluk pozadí

            Hluk pozadí musí být ve všech měřicích bodech nejméně o 10 dB menší než hluk stroje.

      1. 4.9 MONTÁŽNÍ A PROVOZNÍ PODMÍNKY
         1. 4.9.1 Podmínky pro montáž a provoz strojů pro zemní práce jsou stanoveny v bodu 4.6.2 části A/.
         2. 4.9.2 Provoz s nastavitelným zařízením

            Neberou se v úvahu žádná nastavitelná zařízení podle bodu 4.9.2.1, s výjimkou zařízení uvedených v bodu 4.9.2.2.

            1. 4.9.2.1 Je-li uspořádání zařízení jakkoliv nastavitelné a toto nastavení, ačkoliv nemá nic společného s jeho vlastní činností, může ovlivňovat velikost L_Aeq(t₁,t₂), uskuteční se samostatná měření, která se zahrnou do zprávy postupem podle bodu 4.11.
            2. 4.9.2.2 V případě zařízení vybaveného kabinou obsluhy se musí dodržet následující postup:
               1. a) jedná-li se o pevnou kabinu vybavenou klimatizačním anebo větracím zařízením, uskutečňují se měření se zavřenými dveřmi a okny a s klimatizačním a větracím zařízením zapnutým na maximum,
               2. b) je-li kabina konstruována tak, že ji lze používat i s otevřenými dveřmi a okny, a není přitom vybavena klimatizačním anebo větracím zařízením, provádějí se měření nejprve se zavřenými okny a dveřmi a potom s okny a dveřmi otevřenými; použije se větší ze získaných číselných hodnot.
      1. 4.10 MĚŘENÍ A ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ
         1. 4.10.1 Měřicí interval T (=t₂ - t₂)

            Délka měřicího intervalu v každém měřicím bodě musí být zpravidla nejméně 15 sekund a v případě pracovního cyklu, musí odpovídat celistvému násobku doby trvání tohoto cyklu.

         1. 4.10.2 Stanovení ekvivalentní hladiny akustického tlaku A (L_Aeq (t₁,t₂))

            Tato hladina se zjistí buď přímo integrací p²(t), nebo vzorkováním hladiny akustického tlaku L_pA.

            1. a) integrací p²(t)

               L_Aeq(t₁,t₂) je možno získat přímo integrací kvadrátu akustického tlaku váženého frekvenční charakteristikou A v průběhu intervalu rovného t₂ - t₁ podle vztahu uvedeného v bodě 4.2.3.2 části A/.

               Je možno použít jak analogovou, tak digitální integraci,například pomocí integračního zvukoměru.

            1. b) na základě hladiny akustického tlaku A L_pA

               Hladina akustického tlaku A L_pA se měří přístroji podle bodu 4.5.2 části A/.

               Při měření zvukoměrem je T pět sekund. Počet měření je pět.

         1. 4.10.3 Měření rušivých jevů

            Požadavky pro měření rušivých jevů jsou stanoveny v bodě 4.7.1.3 části A/.

         1. 4.10.4 Korekce při měření
            1. 4.10.4.1 Vnější vlivy (teplota, vlhkost, nadmořská výška atd.)

               Požadavky na vnější vlivy jsou stanoveny v bodě 4.8.6.3 části A/.

            1. 4.10.4.2 Hluk pozadí

               Korekce na hluk pozadí se neprovádí.

      1. 4.12 ZAZNAMENÁVANÉ ÚDAJE

         Zpráva musí obsahovat údaje týkající se měření hluku a místa obsluhy v souladu s bodem 4.10.

         O uspořádání místa obsluhy v průběhu měření je nezbytné uvést dodatečné informace.

         Zpráva musí stvrzovat, že ekvivalentní hladiny akustického tlaku A L_Aeq(t₁,t₂) byly zjištěny přesně podle stanovených metod měření.

         Jsou-li měření v místě obsluhy uskutečňována při určování hladiny akustického výkonu stroje, údaje se zaznamenají v jedné zprávě.

1. 5.
   1. A/ METODA MĚŘENÍ HLUKU VYZAŘOVANÉHO VĚŽOVÝMI JEŘÁBY A ŠÍŘENÉHO VZDUCHEM
      1. 5.1 OBECNĚ

         Tato metoda je určena k měření hluku vyzařovaného věžovými jeřáby. Věžové jeřáby se pro účely této metody nazývají zdroji zvuku. Pokud není v jednotlivých bodech stanoveno jinak, hodnoty získané touto metodou již zahrnují tolerance.

      1. 5.2 OBLAST PŮSOBNOSTI
         1. 5.2.1 Typ hluku

            Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného zdroji zvuku.

         1. 5.2.2 Velikost zdroje zvuku