Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku

Rychlost a směr větru se zjišťují v místě nad zkušební plochou. Musí se přitom brát v úvahu opatření stanovená níže v bodu 7.8.6.4.

1. 7.7.1.3 Měření teploty, vlhkosti, barometrického tlaku a jiných rušivých jevů

   Měří se pouze rušivé vlivy mající vliv na akustické měření v souladu s bodem 7.8.6.3.

1. 7.7.1.4 Akustická kvalita měřicí plochy

   Akustická kvalita měřicí plochy se charakterizuje konstantou prostředí C definovanou v bodu 7.8.6.2.

1. 7.7.1.5 Výskyt překážek

   Dodržení požadavků třetí věty bodu 7.6.3 se kontroluje vizuálně v kruhové oblasti, jejíž poloměr je trojnásobkem poloměru měřicí polokoule a jejíž střed koinciduje se středem polokoule.

1. 7.7.2 Měření hladiny akustického tlaku L_pA

   K měření hladiny akustického tlaku L_pA se používá přístroj podle bodu 7.5.2. Hladina akustického tlaku L_pA v daném měřicím bodě vychází z ekvivalentní hodnoty akustického tlaku za příslušnou dobu. Při použití zvukoměru se v tomto bodě odečte řada údajů a jejich střední hodnota za příslušnou dobu se vypočítá způsobem uvedeným v bodě 7.11. Při měření zdroje zvuku za pohybu pomocí zvukoměru bude ve většině případů L_pA rovna hladině naměřené v okamžiku, ve kterém tento zdroj projíždí středem polokoule.

   Doba měření je v každém měřicím bodě zpravidla 15 s. V případě pracovních cyklů s periodickými změnami hladiny musí doba měření zahrnovat nejméně tři úplné pracovní cykly. Při použití integrátoru bude integrační doba stejná jako doba měření.

   Když je zdroj zvuku v pohybu, je měřicím intervalem doba, kterou potřebuje k překonání vzdálenosti AB (viz obrázek) konstantní rychlostí.

   

   Hladiny akustického tlaku L_pA se měří nejméně třikrát. Jestliže se hladiny akustického výkonu zjištěné na základě těchto měření liší o více než 1 dB, pokračuje se v měření do té doby, než se obdrží dvě hladiny akustického výkonu, které se neliší o více než 1 dB a vyšší z nich je hladinou akustického výkonu zdroje zvuku.

1. 7.7.3 Určení povahy hluku vyzařovaného zdrojem zvuku

   Z důvodů ochrany životního prostředí se zjišťuje povaha vyzařovaného hluku, aby se mohlo posoudit způsobované rušení.

1. 7.8 ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ
   1. 7.8.1 Výpočet středních hodnot
      1. 7.8.1.1 Ekvivalentní hodnota v měřicím bodě

         Hodnoty získané při měřeních podle bodu 7.7.2 jsou ekvivalentní hodnoty za příslušnou dobu.

      1. 7.8.1.2 Střední hodnota na měřicí ploše

         Hladina odpovídající střední kvadratické hodnotě akustického tlaku v prostoru se vypočte ze všech hodnot získaných v měřicích bodech postupem podle bodu 7.8.1.1.

   1. 7.8.2 Výpočet střední hladiny cizího zvuku

      Za hladinu cizího hluku v měřicím bodě se bere akustický tlak hluku pozadí.

      Střední hladina hluku pozadí na měřicí ploše se získá postupem podle bodu 7.8.1.2 pro hladiny hluku pozadí zjištěné v jednotlivých bodech.

   1. 7.8.3 Výpočet velikosti měřicí plochy S

      V případě polokoule se velikost měřicí plochy S, vyjádřený v m², určí takto:

      S = 2 πr²,

      1. kde je
         1. r - poloměr měřicí polokoule v m.

      Velikost měřicí plochy se může vypočítat přibližně, přičemž platí, že chyba při výpočtu o hodnotě odpovídající ± 20 % velikosti této plochy vyvolá odchylku ± 1 dB hodnoty výrazu

   1. 7.8.4 Výpočet hladiny akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm

      Hladina akustického tlaku je hladina vypočtená v souladu s bodem 7.8.1.2 a potom korigovaná podle ustanovení v bodech 7.8.6.1, 7.8.6.3 a 7.8.6.4.

   1. 7.8.5 Výpočet hladiny akustického výkonu L_WA

      Vážená hladina akustického výkonu L_WA zdroje zvuku se vypočte podle následujícího vztahu:

      1. kde je
         1. L_WA - vážená hladina akustického výkonu zkoušeného zdroje vyjádřená v dB (viz bod 7.3.4),
         2. L_pAm - hladina akustického tlaku na měřicí ploše vyjádřená v dB podle bodu 7.3.3,
         3. S - velikost měřicí plochy v m² vypočtená postupem podle bodu 7.8.3,
         4. S_o - referenční plocha 1 m²,
         5. K₂ - korekce na zkušební prostor vyjádřená v dB. Je rovna nule.

      Za použití bodu 7.6.4.1 platí například:

   1. 7.8.6 Korekce naměřených hodnot
      1. 7.8.6.1 Cizí hluk

         Průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše vypočtená postupem podle bodu 7.8.1 se musí v případě potřeby korigovat na cizí hluk zjištěný postupem podle bodu 7.8.2. Korekce K₁ v dB, která se odečte od průměrné hladiny akustického tlaku v měřicím bodě, je uvedena v tabulce II.

         TABULKA II

         TABULKA II

         Rozdíl (v dB) mezi hladinou akustického tlaku vypočítanou při provozu zdroje zvuku a hladinou akustického tlaku vyvolanou pouze cizím hlukem	Korekce K1 v dB
         Méně než 6	Neplatné měření
         6	1,0
         7	1,0
         8	1,0
         9	0,5
         10	0,5
         více než 10	žádná korekce

      1. 7.8.6.2 Akustické vlastnosti zkušebního prostoru

         Konstanta C indikující vlastnosti zkušebního prostoru je rovna 0,5 až 2 dB a K₂ = 0.

      1. 7.8.6.3 Rušivé vlivy: teplota, vlhkost, nadmořská výška, atd.

         Měřicí přístroj:

         Pro měřicí přístroj musí být dodržovány pokyny výrobce, aby byly vzaty v úvahu jakékoliv jím zmiňované rušivé vlivy, takové, jako je například teplota, barometrický tlak, vlhkost.

      1. 7.8.6.4 Rušivý vliv větru

         Nejvyšší přípustná rychlost větru je 8 m/s.

         Při rychlosti větru přesahující rychlost uvedenou výrobcem musí být mikrofony vybaveny ochrannými kryty proti větru. Případné korekce výpočtů podle bodu 7.8.4 se provádí v souladu s návody pro použití krytů proti větru.

1. 7.9. ZAZNAMENÁVANÉ ÚDAJE

   Ve zprávě týkající se všech měření uskutečněných podle specifikací této metody měření musí být v zásadě sestaveny a zaznamenány informace dále uvedené v bodech 7.9.1 až 7.9.4.

   1. 7.9.1 Zkoušený zdroj zvuku
      1. a) popis zkoušeného zdroje zvuku (včetně rozměrů),
      2. b) provozní podmínky zdroje zvuku při zkoušce,
      3. c) podmínky instalace ve zkušebním prostoru,
      4. d) umístění zdroje zvuku na měřicím stanovišti,
      5. e) pokud zkoušený stroj obsahuje více zdrojů hluku, popis zdrojů provozovaných během měření.
      6. f) šířka záběru,
      7. g) otáčky žacího ústrojí.
   1. 7.9.2 Akustické prostředí
      1. a) popis měřicího stanoviště, včetně fyzikálních charakteristik zkušebního prostoru, schematického znázornění polohy zdroje zvuku a jakýchkoliv předmětů odrážejících zvuk v místě měření,
      2. b) meteorologické podmínky: počasí (například sluneční svit, mraky, déšť, mlha), teplota vzduchu, barometrický tlak, rychlost a směr větru, vlhkost,
      3. c) korekce na akustické vlastnosti zkušebního prostoru.
   1. 7.9.3 Přístrojové vybavení
      1. a) vybavení používané k měření, včetně názvu zařízení, typu, výrobního čísla a jména výrobce,
      2. b) metoda používaná při ověření měřicího zařízení podle bodu 7.5.5.1;
      3. c) název akreditované osoby, která provedla ověření přístroje vyžadované podle bodu 7.5.5.2 a datum posledního ověření.
   1. 7.9.4 Akustické údaje
      1. a) tvar a rozměry měřicí plochy, umístění mikrofonů, přičemž počet měřicích bodů a směr větru musí být uvedeny ve schématu vyžadovaném podle bodu 7.9.2 a),
      2. b) hladiny akustického tlaku zjištěné v měřicích bodech (viz bod 7.8.1.1),
      3. c) průměrná hladina akustického tlaku na měřicí ploše (viz bod 7.8.1.2),
      4. d) případné korekce v dB (viz body 7.8.6.1, 7.8.6.3 a 7.8.6.4),
      5. e) hladina akustického tlaku na měřicí ploše L_pAm (viz bod 7.8.4),
      6. f) konstanta prostředí C (viz bod 7.8.6.2),
      7. g) vážená hladina akustického výkonu (viz bod 7.8.5),
      8. h) index směrovosti a číselné označení měřicího bodu, ve kterém byla zjištěna L_pAmax (viz bod 7.3.6),
      9. i) povaha hluku (viz bod 7.7.3),
      10. j)datum a doba měření.

1. 7.10 ÚDAJE PODLE BODU 7.9 ZAHRNUTÉ DO ZPRÁVY

   Do zprávy se uvádějí pouze údaje zjištěné podle bodu 7.9 a vyžadované pro účely měření. Ve zprávě se zřetelně uvede, že hladiny akustického výkonu byly změřeny v plném souladu s metodou měření. Musí se také uvést, že tyto hladiny akustického výkonu A jsou udány v dB a jsou vztaženy k referenční hodnotě 1 pW.

1. 7.11. METODA VÝPOČTU STŘEDNÍ HLADINY Z RŮZNÝCH EFEKTIVNÍCH HODNOT AKUSTICKÉHO TLAKU

   Střední hladina odpovídající středním kvadratickým hodnotám akustického tlaku, které jsou buď výsledkem série měření provedených v jediném bodě, takzvaná střední kvadratická hodnota za příslušnou dobu, nebo výsledkem série měření uskutečněných v různých bodech měřicí plochy, takzvaná střední kvadratická hodnota v prostoru, se vypočítá pomocí následujícího vztahu:

   1. kde je
      1. L_pAi - hladina akustického tlaku při i-tém měření;
      2. L_pAo - pomocná hladina akustického tlaku pro zjednodušení výpočtu (například nejmenší z hodnot L_pAi);
      3. g_i - pomocná proměnná pro i-té měření: g_i = 10^{0,1(Lpai-Lpao});
      4. g_m - střední hodnota proměnných g_i:

   Veličina ∆L je definována vztahem:

   ∆L = L_pAi - L_pAo.

   V tabulce III jsou uvedeny hodnoty g pro různé hodnoty ∆L.

   TABULKA III

   Hodnota g jako funkce ∆L

   Tabulka může být rozšířena oběma směry.

   TABULKA II TABULKA III Hodnota g jako funkce ∆L

   ∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	g	∆L	g
   dB		dB		dB		dB		dB
   - 20,0	0,010	- 10,0	0,100	0,0	1	10,0	10,0	20,0	100,0
   - 19,5	0,011	- 9,5	0,112	0,5	1,12	10,5	11,2	20,5	112,0
   - 19,0	0,013	- 9,0	0,126	1,0	1,26	11,0	12,6	21,0	125,9
   - 18,5	0,014	- 8,5	0,141	1,5	1,41	11,5	14,1	21,5	141,3
   - 18	0,016	- 8,0	0,158	2,0	1,58	12,0	15,8	22,0	158,5
   - 17,5	0,018	- 7,5	0,178	2,5	1,78	12,5	17,8	22,5	177,8
   - 17,0	0,020	- 7,0	0,2	3,0	2,00	13,0	20,0	23,0	199,5
   - 16,5	0,022	- 6,5	0,224	3,5	2,24	13,5	22,4	23,5	223,9
   - 16,0	0,025	- 6,0	0,251	4,0	2,51	14,0	25,1	24,0	251,2
   - 15,5	0,028	- 5,5	0,282	4,5	2,82	14,5	28,2	24,5	281,8
   - 15,0	0,032	- 5,0	0,316	5,0	3,16	15,0	31,6	25,0	316,2
   - 14,5	0,035	- 4,5	0,355	5,5	3,55	15,5	35,5	25,5	354,8
   - 14,0	0,040	- 4,0	0,398	6,0	3,98	16,0	39,8	26,0	398,1
   - 13,5	0,045	- 3,5	0,447	6,5	4,47	16,5	44,7	26,5	446,7
   - 13,0	0,050	- 3,0	0,501	7,0	5,01	17,0	50,1	27,0	501,2
   - 12,5	0,056	- 2,5	0,562	7,5	5,62	17,5	56,2	27,5	562,3
   - 12,0	0,063	- 2,0	0,631	8,0	6,31	18,0	63,1	28,0	631,0
   - 11,5	0,071	- 1,5	0,708	8,5	7,08	18,5	70,8	28,5	707,9
   - 11,0	0,079	- 1,0	0,794	9,0	7,94	19,0	79,4	29,0	794,3
   - 10,5	0,089	- 0,5	0,891	9,5	8,91	19,5	89,1	29,5	891,3
   - 10,0	0,100	- 0,0	1	10,0	10	20,0	100	30,0	1000,0

   Obrázek 3

   

   Obrázek 4

   

1. B/ METODA MĚŘENÍ HLUKU SEKAČEK NA TRÁVU, KTERÝ SE ŠÍŘÍ VZDUCHEM A JE VYZAŘOVÁN DO MÍSTA OBSLUHY
   1. 7.1 OBECNĚ

      Cílem této metody je určit hluk vyzařovaný sekačkami na trávu o šířce záběru větší než 120 cm, které jsou vybaveny sedadlem, vhodně připevněným k jejich konstrukci. Tento hluk je vyzařován do místa obsluhy sekaček na trávu. Tato metoda se nevztahuje na měření expozice obsluhy hluku, to znamená na měření hluku přímo na pracovním místě.

      Získané hodnoty představují údaje, které umožňují stanovení ekvivalentní hladiny akustického tlaku vyvolané sekačkami na trávu v místě obsluhy za předpokladu, že v sobě zahrnují všechny tolerance.

   1. 7.2. OBLAST PŮSOBNOSTI
      1. 7.2.1. Typ hluku

         Tato metoda je použitelná pro všechny typy hluku vyzařovaného strojem do místa obsluhy.

      1. 7.2.2 Typ stroje

         Tato metoda se vztahuje na všechny typy stroje s jedním nebo více místy obsluhy.

   1. 7.3. DEFINICE
      1. 7.3.1 Hladina akustického tlaku A, L_pA je definována v bodě 7.3.1 části A/.
      2. 7.3.2 Ekvivalentní hladina akustického tlaku A, L_Aeq (t₁,t₂)

         Ekvivalentní hladina akustického tlaku A, L_Aeq(t_1,t₂) se získá uplatněním váhové funkce A na ekvivalentní hladinu akustického tlaku L_eq(t₁,t₂) definovanou níže. Vážení se obvykle uskutečňuje zařazením váhového filtru A do měřicího řetězce.

         Ekvivalentní hladina akustického tlaku pro časový interval mezi časy t₁ a t₂, L_eq(t₁,t₂), vyjádřená v decibelech, je pro hluk v daném místě definována vztahem:

         1. kde je:
            1. p(t) okamžitá hodnota akustického tlaku v tomto místě vyjádřená v Pa,
            2. p_o referenční akustický tlak 20 μPa,
            3. L _p(t) hladina akustického tlaku v daném okamžiku v tomto místě vyjádřená v dB,
            4. t₁ a t₂ okamžik počátku a konce příslušného časového intervalu, pro který se stanovuje L_eq,
            5. t₁ - t₁ délka měřicího intervalu.
   1. 7.4 KRITÉRIA POUŽÍVANÁ PRO VYJADŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ

      Akustickým kritériem pro místo(místa) obsluhy stroje je ekvivalentní hladina akustického tlaku A L_Aeq(t_1,t₂).

   1. 7.5 MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

      U této metody platí pro měřící přístroje ustanovení uvedená v bodu 7.5 části A/ s tím, že mikrofon s kabelem musí kromě požadavků uvedených v bodu 7.5.3 části A/ splňovat požadavek, aby jeho vnější průměr nepřesahoval 13 mm.

   1. 7.6 OBSLUHA

      Pracovník obsluhy musí být přítomen v místě obsluhy.

      1. 7.6.1 Požadavky na oděv

         V případě přítomnosti obsluhy stroje při měření musí mít tato obsluha na sobě pracovní oděv a všechnu výstroj předepsanou (například ochrannou přilbu) pro příslušné místo obsluhy.

      1. 7.6.2 Požadavky na výšku obsluhy

         Sedící obsluha

         Výška obsluhy vsedě musí být 0,95 ± 0,05 m, jak je zřejmé z obrázku 1.

         Obrázek 1
         
   1. 7.7 UMÍSTĚNÍ MIKROFONU
      1. 7.7.1 Poloha mikrofonu musí být v souladu s bodem 7.7.3.
      2. 7.7.2 Umístění mikrofonu za nepřítomnosti obsluhy

         V místě obsluhy, ve kterém obsluha obvykle sedí

         Mikrofon se umísťuje do bodu A podle obrázku 2.

         Obrázek 2

         
      1. 7.7.3 Umístění mikrofonu za přítomnosti obsluhy

         Mikrofon se umísťuje do vzdálenosti 200 ± 20 mm od roviny mediánu, to znamená střední roviny hlavy, ve výšce očí na té straně hlavy, na které je nejvyšší L_Aeq (t₁,t₂). Pro usnadnění umístění mikrofonu se může mikrofon vhodným způsobem připevnit k nosné konstrukci přilby nebo k ramennímu popruhu, které jsou obsluhou při práci používány.

         Při měření, při kterém obsluha sedí, se musí sedadlo nastavit tak, aby obsluze umožňovalo pohodlné ovládání stroje.

   1. 7.8 VLIVY PROSTŘEDÍ
      1. 7.8.1 Místo měření

         Instalace stroje se musí co možná nejvíce blížit podmínkám odpovídajícím požadavkům uvedeným v bodě 7.6.3 části A/.

      1. 7.8.2 Hluk pozadí

         Hluk pozadí musí být ve všech měřicích bodech nejméně o 10 dB menší než hluk stroje.

   1. 7.9 MONTÁŽNÍ A PROVOZNÍ PODMÍNKY
      1. 7.9.1 Podmínky pro seřízení a provoz sekačky na trávu jsou stanoveny v části A/ bodu 7.6.2.
   1. 7.10 MĚŘENÍ A ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ
      1. 7.10.1 Měřicí interval T (=t₂ - t₂)

         Délka měřicího intervalu v každém měřicím bodě musí být zpravidla nejméně 15 sekund a v případě pracovního cyklu, musí odpovídat celistvému násobku doby trvání tohoto cyklu.

      1. 7.10.2 Stanovení ekvivalentní hladiny akustického tlaku A (L_Aeq (t₁,t₂))

         Tato hladina se zjistí buď přímo integrací p²(t), nebo vzorkováním hladiny akustického tlaku L_pA.

         1. a) integrací p²(t)

            L_Aeq (t₁,t₂) je možno získat přímo integrací kvadrátu akustického tlaku váženého frekvenční charakteristikou A v průběhu intervalu rovného t₂ - t₁ podle vztahu uvedeného v bodě 7.2.3.2. části A/.

            Je možno použít jak analogovou, tak digitální integraci, například pomocí integračního zvukoměru.

         1. b) na základě hladiny akustického tlaku A L_pA

            Hladina akustického tlaku A L_pA se měří přístroji podle bodu 7.5.2 části A/.

            Při měření zvukoměrem je T pět sekund. Počet měření je pět.

      1. 7.10.3 Měření rušivých jevů

         Požadavky pro měření rušivých jevů jsou stanoveny v bodě 7.7.1.3 části A/.

      1. 7.10.4 Korekce při měření
         1. 7.10.4.1 Vnější vlivy (teplota, vlhkost, nadmořská výška atd.)

            Požadavky na vnější vlivy jsou stanoveny v bodě 7.8.6.3 části A/.

         1. 7.10.4.2 Hluk pozadí

            Korekce na hluk pozadí se neprovádí.

   1. 7.11 ZAZNAMENÁVANÉ ÚDAJE

      Zpráva musí nutně obsahovat údaje týkající se měření hluku a místa obsluhy v souladu s bodem 7.10.

      O uspořádání místa obsluhy v průběhu měření je nezbytné uvést dodatečné informace.

      Zpráva musí stvrzovat, že ekvivalentní hladiny akustického tlaku A L_Aeq(t₁,t₂) byly zjištěny přesně podle stanovených metod měření.

      Jsou-li měření v místě obsluhy uskutečňována při určování hladiny akustického výkonu stroje, údaje se zaznamenají v jedné zprávě.

Příloha č. 3

k nařízení vlády č. 194/2000 Sb.

NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O PŘEZKOUŠENÍ VZORKU STANOVENÝCH VÝROBKŮ A VZORY PŘÍLOHY K ŽÁDOSTI O PŘEZKOUŠENÍ VZORKU STANOVENÝCH VÝROBKŮ

Příloha č. 4

k nařízení vlády č. 194/2000 Sb.

NÁLEŽITOSTI CERTIFIKÁTU O PŘEZKOUŠENÍ VZORKU PRO STANOVENÉ VÝROBKY

Příloha č. 5

k nařízení vlády č. 194/2000 Sb.

NÁLEŽITOSTI PROHLÁŠENÍ O SHODĚ PRO STANOVENÉ VÝROBKY