Vyhláška k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství)

§ 14

(1) Lov vodních organizmů, které jsou zdrojem potravy ryb, lze provádět jen se souhlasem uživatele rybářského revíru nebo rybníkáře.

(2) Povolený způsob lovu v rybářském revíru je lov ryb na udici, a to lov na položenou, lov na plavanou, lov přívlačí, lov na umělou mušku, lov muškařením, čeřínkováním nebo jiným způsobem lovu stanoveným příslušným rybářským orgánem (§ 13 odst. 1 zákona).

(3) Povolené způsoby lovu, povolené technické prostředky k lovu a způsob jejich užití v rybářském revíru jsou uvedeny v příloze č. 7.

(4) Místa k lovu nesmí být vyhrazována. Při lovu ryb na udici z plavidla musí být pojíždění a přistávání plavidla prováděno tak, aby zbytečně nerušilo ostatní osoby provádějící lov ze břehu.

(5) Lov ryb na udici, na plavanou, na položenou nebo čeřínkováním může být prováděn jen za předpokladu, že osoba provádějící lov je u udic přítomna tak, aby s nimi mohla bez prodlení manipulovat. Nesmí být použit systém samoseku.

(6) Používání plavidel při lovu ryb upravují zvláštní právní předpisy.⁷)

§ 15

(1) Ulovené ryby v rybářském revíru, které

1. a) nedosahují nejmenší lovné míry,
2. b) byly uloveny v době hájení, nebo
3. c) jsou chráněny podle zvláštních právních předpisů,⁸)

musí být šetrně vráceny zpět do rybářského revíru, v němž byly uloveny.

(2) Uloví-li osoba provádějící lov rybu, která je pro vědecké účely opatřena značkou, určí druh ryby, změří její délku a zjistí její hmotnost. Jde-li o rybu uvedenou v § 15 odst. 1, zaznamená tvar, barvu a popřípadě číslo značky a úlovek ryby spolu se zjištěnými údaji ohlásí uživateli rybářského revíru; v hlášení uvede dobu a místo ulovení. Nejde-li o rybu uvedenou v § 15 odst. 1, zapíše údaje o délce a hmotnosti ryby do povolenky k lovu; zjištěné údaje ohlásí uživateli rybářského revíru, v hlášení uvede dobu a místo ulovení a připojí značku.

(3) Na uchovávání a usmrcování ulovených živých ryb se vztahuje zvláštní právní předpis.⁹)

§ 16

(1) V mimopstruhovém rybářském revíru je povoleným způsobem lovu:

1. a) lov na položenou, lov na umělou mušku, lov muškařením nebo lov na plavanou, nebo
2. b) pouze v době od 16. června do 31. prosince lov přívlačí, lov hlubinou přívlačí nebo lov čeřínkováním.

(2) V mimopstruhovém rybářském revíru si může osoba provádějící lov přisvojit v jednom dnu, i když loví na více rybářských revírech, nejvýše 7 kg všech druhů ryb. V tomto úlovku smí být nejvýše dva kusy kapra, štiky, candáta, bolena, sumce nebo jejich kombinace. Byla-li si osobou provádějící lov přisvojena ryba, kterou celková hmotnost úlovku přesáhla 7 kg, končí jejím přisvojením denní lov.

(3) Vyskytují-li se v mimopstruhovém rybářském revíru také ryby lososovité, může si osoba provádějící lov vedle úlovku uvedeného v odstavci 2 přisvojit jen 3 ks ryb lososovitých, pokud celková hmotnost denního úlovku nepřesáhne 7 kg. Síh maréna a síh peleď se nepovažují v úlovcích za ryby lososovité.

(4) Přisvojené ryby osoba provádějící lov zapisuje nesmazatelným způsobem do povolenky k lovu, do které uvede datum, číslo revíru, druh ryby, její délku a hmotnost. Přisvojené druhy ryb uvedené v odstavcích 2 a 3 zapisuje osoba provádějící lov bezprostředně po jejich ulovení. Ostatní druhy ryb zapisuje po skončení nebo přerušení lovu před odchodem od vody.

§ 17

(1) V pstruhovém rybářském revíru je povoleným způsobem lovu

1. a) lov přívlačí od 16. dubna do 31. srpna,
2. b) lov na umělou mušku od 16. dubna do 30. listopadu,
3. c) v případě lovu jiných ryb než lososovitých je povoleným způsobem lovu také lov na položenou nebo lov na plavanou, a to pouze na nástrahu rostlinného původu.

(2) V případě, že je na pstruhovém rybářském revíru ulovena štika, tloušť, okoun, sumec, bolen nebo candát, tato ryba se do pstruhového rybářského revíru nevrací.

(3) V pstruhovém rybářském revíru si může osoba provádějící lov přisvojit v jednom dnu, i když loví ve více rybářských revírech, nejvýše tři kusy lososovitých druhů ryb. Přisvojením si povoleného množství uvedených druhů ryb denní lov končí. Síh maréna a síh peleď se nepovažují v úlovcích za ryby lososovité.

(4) Osoba provádějící lov si z nedravých druhů ryb v jednom dnu může přisvojit nejvýše 7 kg bez ohledu na to, v kolika revírech v příslušném dni lovila. Byla-li si osobou provádějící lov přisvojena ryba, kterou celková hmotnost úlovku přesáhla 7 kg, končí jejím přisvojením denní lov. V denním úlovku smí být nejvýše dva kapři.

(5) Přisvojené ryby osoba provádějící lov zapisuje nesmazatelným způsobem do povolenky k lovu, do které uvede datum, číslo revíru, druh ryby, její délku a hmotnost. Přisvojené druhy ryb uvedené v odstavcích 3 a 4 zapisuje osoba provádějící lov bezprostředně po jejich ulovení. Ostatní druhy ryb zapisuje po skončení nebo přerušení lovu před odchodem od vody.

§ 18

Povolenka k lovu

Údaje pro povolenku k lovu jsou uvedeny v příloze č. 8.

§ 19

(1) Znalost práv a povinností rybářské stráže se prokazuje podle § 14 odst. 2 písm. e) zákona

1. a) dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání získaném studiem v akreditovaném bakalářském nebo magisterském studijním programu v oblasti zemědělství ve studijním oboru se zaměřením na rybářství,
2. b) dokladem o získání úplného středního odborného vzdělání ve studijním oboru rybářství nebo dokladem o ukončení studia na vyšší odborné škole se studijním oborem vodní hospodářství a ekologie, v němž součástí absolutoria je zkouška ze základů rybářství,
3. c) dokladem o složení zkoušek na rybářského hospodáře, nebo
4. d) dokladem o složení zkoušky pro výkon funkce rybářské stráže (dále jen „zkouška rybářské stráže“) vydaným po absolvování odborného kurzu.

(2) Uznání splnění požadavků na odbornou kvalifikaci podle odstavce 1 a § 26 odst. 2 stanoví jiný právní předpis³).

§ 20

Zkouška rybářské stráže

(1) Zkouška rybářské stráže se skládá před minimálně tříčlennou zkušební komisí jmenovanou ministerstvem (dále jen „zkušební komise pro rybářskou stráž“).

(2) Alespoň jeden ze členů zkušební komise pro rybářskou stráž musí splňovat požadavky uvedené v § 19 odst. 1 nebo § 26 odst. 2.

(3) Při zkoušce rybářské stráže se prokazují znalosti

1. a) ryb a vodních organismů,
2. b) zákona a předpisů vydaných k jeho provedení,
3. c) vybraných ustanovení zákona o vodách,¹) zákona na ochranu zvířat proti týrání,⁹) veterinárního zákona,¹⁰) zákona o ochraně přírody a krajiny,⁸) trestního zákoníku⁶) a zákona o přestupcích.⁵)

(4) Zkouška rybářské stráže se skládá ze dvou částí, z části ústní a z části písemné. V ústní části zkoušky musí uchazeč prokázat znalost všech deseti druhů ryb, které mu budou předloženy ze seznamu druhů ryb uvedených v příloze č. 9. V kladném případě je oprávněn absolvovat druhou, písemnou část zkoušky, ve které musí správně odpovědět nejméně na 70 % otázek v každé ze tří tematických oblastí. Rozsah jednotlivých zkušebních otázek je uveden v příloze č. 9.

(5) Každá část zkoušky rybářské stráže se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“.

(6) O výsledku zkoušky rybářské stráže rozhodne zkušební komise pro rybářskou stráž po skončení obou částí zkoušky.

(7) Zkouška rybářské stráže je složena úspěšně, pokud je každá její část hodnocena stupněm „prospěl“.

(8) Předseda zkušební komise pro rybářskou stráž seznámí uchazeče s výsledky zkoušky rybářské stráže.

(9) Na základě úspěšně vykonané zkoušky rybářské stráže vydá zkušební komise pro rybářskou stráž osvědčení, které podepisuje předseda. Vzor osvědčení o vykonané zkoušce rybářské stráže je uveden v příloze č. 10.

(10) Neúspěšně vykonaná zkouška rybářské stráže může být opakována v termínech předem stanovených zkušební komisí pro rybářskou stráž. Opravné zkoušky rybářské stráže se konají z obou částí zkoušky.

(11) O výsledku a průběhu zkoušky rybářské stráže se pořídí zápis, který obsahuje také hodnocení uchazečů z jednotlivých částí zkoušky. Zápis o výsledku a průběhu zkoušky rybářské stráže podepisuje předseda a členové zkušební komise pro rybářskou stráž. Zápis se ukládá u právnické osoby, která zkoušku organizovala (§ 19 odst. 3) a uchovává po dobu padesáti let.

§ 21

Služební odznak rybářské stráže

(1) Služební odznak rybářské stráže je vypouklého elipsovitého tvaru o výšce 55 mm a šířce 40 mm. Uprostřed elipsy ohraničené obvodovým pásem je velký státní znak České republiky v barevném provedení, jehož výška je 22 mm a šířka 20 mm. V obvodovém pásu o šířce 8 mm je v horní části uveden nápis „RYBÁŘSKÁ STRÁŽ“. V dolní části elipsy je uvedeno pětimístné evidenční číslo s výškou číslic 4 mm. Pod evidenčním číslem je symbol pěti lipových listů. Odznak je vyroben z bílého kovu s plastickým provedením písma, číslic, symbolu a ohraničení obvodového pásu. V horní části odznaku je umístěno poutko k připevnění odznaku s koženým řemínkem o délce 70 mm.

(2) Vzor služebního odznaku rybářské stráže je uveden v příloze č. 11.

§ 22

Průkaz rybářské stráže

(1) Průkaz rybářské stráže je vyroben z papíru o rozměrech 75 x 105 mm se zaoblenými rohy, který je zatavený do fólie o rozměrech 80 x 110 mm. Na přední straně je v horní části v barevně zvýrazněném pruhu nápis „PRŮKAZ RYBÁŘSKÉ STRÁŽE“, vedle kterého je velký státní znak České republiky v barevném provedení. Pod tímto nápisem je v levé polovině průkazu rybářské stráže fotografie překrytá v dolním pravém rohu otiskem kulatého úředního razítka příslušného rybářského orgánu. V pravé části průkazu rybářské stráže je uveden nápis „ČESKÁ REPUBLIKA“, pod tím je vepsáno číslo, příjmení, jméno a titul rybářské stráže a obvod její působnosti (rybářský revír nebo rybník). V dolní části průkazu rybářské stráže je umístěn pruh s barevnými ochrannými prvky. Na zadní straně průkazu rybářské stráže je v barevně zvýrazněném pruhu vlevo velký státní znak České republiky v barevném provedení a vedle něj nápis „ČESKÁ REPUBLIKA – PRŮKAZ RYBÁŘSKÉ STRÁŽE“; pod tímto pruhem je vepsáno jméno a příjmení/název uživatele rybářského revíru nebo vlastníka rybníka, název a sídlo příslušného rybářského orgánu, který průkaz rybářské stráže vydal, datum vydání a číslo jednací. Ve středu je podpis a razítko příslušného rybářského orgánu, který průkaz rybářské stráže vydal. Zadní strana průkazu rybářské stráže je opatřena barevným obrazcem jako ochranným prvkem.

(2) Fotografie potřebná k vydání průkazu rybářské stráže musí být ostrá, neretušovaná, zhotovená na hladkém lesklém polokartonu nebo zhotovená přístrojem se současnou expozicí více objektivy, o rozměru 35 x 45 mm, zobrazující občana v předním čelném pohledu s výškou obličejové části hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm, bez brýlí s tmavými skly a bez pokrývky hlavy, není-li její použití odůvodněno důvody náboženskými nebo zdravotními; pokrývka hlavy však nesmí zakrývat obličejovou část způsobem znemožňujícím identifikaci občana.

(3) Vzor průkazu rybářské stráže je uveden v příloze č. 11.

§ 23

Pověřování právnických osob v oblasti výchovy a výuky

(1) Právnickými osobami, které mohou být ministerstvem pověřeny pořádáním zkoušek pro výkon funkce rybářského hospodáře a jeho zástupce, zkoušek pro výkon funkce rybářské stráže a zkoušek kvalifikačních předpokladů pro získání prvního rybářského lístku, jsou osoby, jejichž pracovníci splňují kvalifikaci uvedenou v § 6 odst. 1 písm. d) nebo e) nebo v § 6 odst. 2 a mají potřebné technické vybavení.

(2) Nejpozději 7 pracovních dní před konáním zkoušek na rybářského hospodáře a jeho zástupce a zkoušek pro výkon funkce rybářské stráže pořadatel zašle ministerstvu informaci o termínu a místě konání.

§ 24

(1) Služební stejnokroj zaměstnanců vykonávajících státní správu rybářství (dále jen „stejnokroj“) je barvy zelenošedé. Stejnokroj konfekční nebo šitý na míru tvoří povinné a přípustné oděvní součásti uvedené v příloze č. 12.

(2) Sako je bez nárameníků s límcem a tmavozeleným lemováním kapes a klop.

(3) Součástí stejnokroje je kovový odznak státní správy rybářství (dále jen „kovový odznak“), který se umísťuje na levou klopu saka. Kovový odznak je elipsovitého tvaru o výšce 40 mm a šířce 30 mm. Uprostřed elipsy ohraničené obvodovým pásem je na přední straně velký státní znak České republiky, jehož výška je 18 mm a šířka 15 mm. V obvodovém pásu o šířce 5 mm je v horní části uveden nápis „STÁTNÍ SPRÁVA RYBÁŘSTVÍ“, pod ním je umístěna silueta ryby. Na zadní straně kovového odznaku je uvedeno čtyřmístné evidenční číslo. Kovový odznak je vyroben ze starostříbra, státní znak je v provedení staromosaz, s plastickým provedením písma, symbolů a ohraničení obvodového pásu. Na zadní části kovového odznaku je připevněna spona pro připevnění kovového odznaku ke klopě saka. Vzor odznaku státní správy rybářství je uveden v příloze č. 12.

(4) Stejnokroj není dovoleno doplňovat jinými součástmi, než je uvedeno v příloze č. 12. V provozních podmínkách lze ke stejnokroji nosit vysoké boty nebo holínky. Součásti stejnokroje se nosí alternativně, s ohledem na roční období.

§ 25

(1) Vedoucí příslušného rybářského orgánu stanoví okruh odborných zaměstnanců, kterým se k výkonu jejich funkce přiděluje stejnokroj; stejnokroj se přiděluje až po uplynutí zkušební doby stanovené zvláštními právními předpisy.¹¹)

(2) Při přidělení stejnokroje se zaměstnanci přidělí povinné součásti stejnokroje. V případě, že zaměstnanec ukončí pracovní poměr, stejnokroj nevrací; vrací pouze odznak státní správy rybářství.

(3) Stejnokrojové součásti se obměňují ročně v hodnotě odpovídající 50 % hodnoty povinných součástí stejnokroje.

(4) Nárok na obměnu stejnokrojových součástí vzniká v ročních intervalech. Stejnokrojové součásti v hodnotě finanční částky roční obměny lze čerpat do dvou let od vzniku nároku.

(5) Při zničení nebo poškození stejnokroje nebo jeho součástí v důsledku mimořádných okolností bez zavinění zaměstnance přidělí příslušný rybářský orgán zaměstnanci povinné součásti stejnokroje, aniž jejich hodnotu započítá do pravidelné obměny stejnokrojových součástí.

(6) Místo přidělení stejnokrojových součástí nelze poskytovat peněžité plnění.

§ 26

Přechodná ustanovení

§ 27

Účinnost