Vyhláška k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství)

§ 1

Hromadně účinná metoda lovu ryb a vodních organizmů

(1) Lov do sítí se provádí

1. a) do sítí vlečných, tažných, vrhacích, stavěcích, vodorovných nebo lapacích, nebo
2. b) pomocí drobného rybářského náčiní se síťovým výpletem.

(2) Lov prováděný prostřednictvím manipulace s vodou¹) je lov za účelem shromáždění rybí obsádky do míst, kde je lovena, například do loviště.

(3) Lov pomocí různě konstruovaného technického zařízení je lov do zařízení, která mohou být na stanovišti umístěna po dobu stanovenou vlastníkem rybníka nebo vlastníkem zvláštního rybochovného zařízení, popřípadě jejich nájemcem (dále jen „rybníkář“) na základě písemně uzavřené nájemní smlouvy s vlastníkem za účelem rybníkářství.

(4) Lov do stálého lovícího zařízení je lov do zařízení pevně spojených s terénem, například do loviště pod hrází rybníka.

§ 2

Vedení evidence o hospodaření v rybníkářství

(1) Evidence o hospodaření a o dosaženém hospodářském výsledku při chovu a lovu ryb nebo při produkci vodních organismů v rybníku a ve zvláštním rybochovném zařízení spočívá ve vedení údajů o hospodaření a o dosaženém hospodářském výsledku při použití hromadně účinných metod lovu a při lovu ryb na udici. Tyto údaje^1a) jsou uvedeny v příloze č. 1 tabulkách A až E. Tabulky A až D se předkládají jen v případě, že rybníkář vyprodukoval a uvedl na trh v kalendářním roce více než 150 ks ryb lososovitých, popřípadě lipana podhorního (dále jen „ryb lososovitých“) nebo více než 100 kg ostatních druhů ryb nebo vodních organismů. Údaje v tabulce E se předkládají orgánu státní správy rybářství příslušnému podle § 19 až 24 (dále jen „příslušný rybářský orgán“) jen na vyžádání.

(2) Evidence uloveného úhoře říčního (Anguilla anguilla)^1b) a lososa obecného (Salmo salar)^1c) obsahuje údaje uvedené v příloze č. 1 tabulce F.

(3) Údaje uvedené v odstavcích 1 a 2 se předkládají v písemné nebo elektronické podobě ověřené zaručeným elektronickým podpisem, popřípadě prostřednictvím datové schránky příslušnému rybářskému orgánu.

§ 3

Rybářský revír, hranice rybářského revíru a chráněné rybí oblasti

(1) Pstruhový rybářský revír vyhlásí příslušný rybářský orgán na vodním toku nebo jeho části, na rybníku nebo na uzavřené vodě, kde jsou předpoklady pro výskyt lososovitých ryb. Nejsou-li splněny podmínky pro vyhlášení pstruhového rybářského revíru, vyhlásí se revír jako mimopstruhový.

(2) Hranice rybářského revíru, popřípadě chráněné rybí oblasti, se určují napříč vodního toku zpravidla tak, aby byly v terénu zřetelné (například stavby, technická zařízení, přírodní útvary nebo jiné objekty).

(3) Rybářský revír, popřípadě chráněná rybí oblast, se označuje tabulkou s pojmenováním rybářského revíru, popřípadě chráněné rybí oblasti. Jde-li o vodní tok, umístí se toto značení na obou koncích rybářského revíru, popřípadě chráněné rybí oblasti, a to na obou březích vodního toku. Tabulka musí obsahovat název rybářského revíru, číslo rybářského revíru a údaje o tom, zda jde o revír pstruhový nebo mimopstruhový nebo o chráněnou rybí oblast, a údaje o uživateli rybářského revíru, a to jeho jméno a příjmení u fyzické osoby nebo obchodní firmu nebo název u právnické osoby.

§ 4

Vyhlašování, změna a rušení chráněných rybích oblastí

(1) Chráněná rybí oblast je vyhlašována se zřetelem na vhodné ekologické podmínky pro ryby a vodní organizmy, které budou v této chráněné rybí oblasti předmětem chovu nebo ochrany.

(2) Při vyhlášení chráněné rybí oblasti se uvedou

1. a) v případě, že je vyhlašována jen na části rybářského revíru, popis ekosystému, říční kilometráž, číslo hydrologického pořadí a údaje o přítocích,
2. b) maximální a minimální počty vysazovaných druhů ryb a vodních organizmů, jejich věkové kategorie, termíny vysazování a chovné cykly u jednotlivých druhů ryb a vodních organizmů.

(3) Pro vyhlašování, změnu a rušení chráněné rybí oblasti platí ustanovení § 4 odst. 5, 6, 8 a 9 zákona obdobně.

§ 5

Rozsah vypořádání se s předcházejícím uživatelem rybářského revíru

(1) Vypořádání spočívá v úhradě té části rybí obsádky rybářského revíru, která byla vytvořena vysazováním násad stanovených v rozhodnutí příslušného rybářského orgánu v posledních třech letech, pokud ryby předcházející uživatel neslovil.

(2) V případech uvedených v § 10 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona se vypořádání neprovádí.

§ 6

Předpoklady pro výkon funkce rybářského hospodáře a jeho zástupce

(1) Rybářským hospodářem a jeho zástupcem může být stanovena fyzická osoba, která

1. a) je způsobilá k právním jednáním,
2. b) je starší 21 let,
3. c) je bezúhonná [§ 8 odst. 1 písm. g) zákona],
4. d) předloží doklad o ukončeném vysokoškolském vzdělání získaném studiem v akreditovaném bakalářském nebo magisterském studijním programu v oblasti zemědělství ve studijním oboru se zaměřením na rybářství nebo doklad o získání úplného středního odborného vzdělání ve studijním oboru rybářství nebo doklad o ukončení studia na vyšší odborné škole se studijním oborem vodní hospodářství a ekologie, v němž součástí absolutoria je zkouška ze základů rybářství, nebo
5. e) předloží osvědčení o úspěšném vykonání zkoušek na rybářského hospodáře.

(2) Doklady uvedené v odstavci 1 písm. d) nebo e) mohou být nahrazeny doklady o úspěšném ukončení příslušného studia, popřípadě doklady o složení zkoušek obdobných zkouškám na rybářského hospodáře absolvovaných po 1. 1. 1998, které byly vydány podle dřívějších právních předpisů.

(3) Uznání splnění požadavků na odbornou kvalifikaci podle odstavce 1 písm. d) a e) a odstavce 2 stanoví jiný právní předpis³).

(4) Zkoušky na rybářského hospodáře se provádějí ústní, popřípadě písemnou formou před zkušební komisí (odstavec 7); termíny konání zkoušek určí pořadatel po dohodě s Ministerstvem zemědělství (dále jen „ministerstvo“).

(5) Zkoušky sestávají ze dvou částí

1. a) praktické (poznání deseti ukázaných druhů ryb a vodních organizmů) a
2. b) teoretické (zodpovězení pěti otázek z ichtyologie, hydrobiologie, ekologie, chovu ryb, nemocí ryb, péče o životní prostředí, otázek z hospodářské evidence a znalost právních předpisů týkajících se rybářství).

Úspěšné složení praktické části zkoušky je podmínkou k absolvování části teoretické.

(6) Zkušební komise se skládá z předsedy a nejméně dvou členů; jmenuje ji ministerstvo.

(7) Zkušební komise pořizuje o průběhu zkoušek na rybářského hospodáře zápis, který obsahuje jméno, příjmení, datum, místo narození a místo trvalého pobytu uchazeče, zhodnocení jeho znalostí a datum a místo konání zkoušek. Zápis podepisuje předseda a členové zkušební komise. Zápis se ukládá u pořadatele a uchovává po dobu padesáti let.

(8) V případě, že uchazeč při praktické zkoušce určí správně alespoň 9 z 10 předložených druhů ryb nebo vodních organizmů vyskytujících se na území České republiky, je hodnocen stupněm „prospěl“.

(9) V případě, že uchazeč při teoretické části zkoušky správně odpověděl alespoň na tři z pěti položených otázek, je hodnocen stupněm „prospěl“.

(10) Výsledek zkoušek na rybářského hospodáře se hodnotí stupni „prospěl“ nebo „neprospěl“.

(11) Uchazeči, který neprospěl nebo se nemohl ze závažných důvodů podrobit zkouškám na rybářského hospodáře, může pořadatel po dohodě s ministerstvem stanovit náhradní termín.

(12) Uchazeč obdrží od pořadatele o vykonaných zkouškách osvědčení, které podepisuje pověřený zástupce pořadatele a předseda zkušební komise. Vzor osvědčení o vykonané zkoušce na rybářského hospodáře je uveden v příloze č. 2.

(13) Vzor průkazu rybářského hospodáře a jeho zástupce je uveden v příloze č. 3.

§ 7

Hospodaření v rybářském revíru

(1) Při stanovení způsobu hospodaření v rybářském revíru příslušný rybářský orgán určí podle ekologického charakteru rybářského revíru a dosavadní skladby rybí obsádky zejména

1. a) minimální množství vysazovaných ryb pro jednotlivé kalendářní roky podle druhu a množství ryb v uvedené jedné věkové kategorii,
2. b) předpokládaný minimální roční výlovek lovem na udici nebo jiným způsobem lovu,
3. c) s ohledem na produkční schopnost rybářského revíru možnost hospodářské těžby nebo regulačního odlovu.

(2) Při stanovení postupu zarybňování příslušný rybářský orgán vychází ze skladby rybí obsádky rybářského revíru s cílem doplňování té části rybí obsádky, která se nedoplňuje přirozenou cestou. Zarybňování nesmí ohrozit rovnováhu rybí obsádky v rybářském revíru. Revír se zarybňuje po celé ploše rovnoměrně a zarybnění se provádí s ohledem na ekologické odchylky jednotlivých částí rybářského revíru.

(3) Stanovením maximálních počtů vydávaných povolenek na 1 ha vodní plochy rybářského revíru příslušný rybářský orgán reguluje rybářské využívání rybářského revíru tak, aby populace ryb, které jsou lovem nejvíce ovlivňovány, neklesly pod hranici porušení rovnováhy rybí obsádky. Zpravidla stanoví maximálně 15 celoročních povolenek v revírech pstruhových a 25 celoročních povolenek v revírech mimopstruhových. Dohodnou-li se uživatelé rybářských revírů na společné platnosti vydávaných povolenek nebo v případě, kdy je osoba uživatelem více rybářských revírů, lze maximální počty vydávaných celoročních povolenek se společnou platností na více revírech sčítat.

(4) Vydávání celoročních povolenek lze plně nebo částečně nahradit vydáním krátkodobých povolenek přepočtem podle přílohy č. 3a.

(5) Věkové kategorie vysazovaných ryb pro účely vyhodnocování jsou uvedeny v příloze č. 4.

§ 8

Vedení evidence o hospodaření a o dosaženém hospodářském výsledku v rybářském revíru

Evidence o hospodaření a o dosaženém hospodářském výsledku v rybářském revíru spočívá ve vedení údajů uvedených v příloze č. 5. Tyto údaje se předkládají v písemné nebo elektronické podobě ověřené zaručeným elektronickým podpisem, popřípadě prostřednictvím datové schránky příslušnému rybářskému orgánu doplněné o identifikaci uživatele rybářského revíru, podle přílohy č. 1 tabulky A.

§ 9

Zásady pro udělování výjimek ze zakázaných způsobů lovu

(1) Výjimky ze zákazů lovu uvedených v § 13 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona lze povolit jen uživateli rybářského revíru nebo rybníkáři pro akci s časovým, prostorovým a věcným vymezením.

(2) Výjimky ze zákazů lovu uvedených v § 13 odst. 2 písm. c) zákona lze povolit jen uživateli rybářského revíru k zajištění rybích násad, k lovu generačních ryb, k přemístění rybí obsádky do jiné lokality, k vědeckým, či vzdělávacím účelům, při povodních, při mimořádném a život ryb ohrožujícím znečištění vody, při sníženém průtoku vody, při sníženém obsahu kyslíku ve vodě nebo pro potřeby regulace a kontroly skladby rybí obsádky rybářského revíru. Rybníkáři lze povolit výjimku ze zákazů lovu uvedených v § 13 odst. 2 písm. c) pro potřeby rybníkářské praxe.

(3) Výjimky ze zákazů lovu uvedených v § 13 odst. 2 písm. c) zákona lze udělit nejdéle na 2 roky ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení výjimky.

(4) Výjimky ze zákazů lovu uvedených v § 13 odst. 3 písm. a) nebo b) zákona lze povolit uživateli rybářského revíru za účelem provádění hospodářské těžby, regulačního odlovu, záchrany rybí obsádky, pořádání sportovních akcí, průzkumné činnosti nebo pro hospodaření v chráněných rybích oblastech.

(5) Výjimky ze zákazů lovu uvedených v § 13 odst. 3 písm. a) nebo b) zákona, lze kromě důvodů uvedených v odstavci 3 povolit též, došlo-li k přemnožení některých druhů ryb, nebo nejsou-li v příslušném rybářském revíru podmínky pro přirozené rozmnožování ryb.

§ 10

Rybářský lístek

(1) Rybářský lístek se vydává pro celé území České republiky na dobu neurčitou, 10 let, 3 let, 1 roku nebo 30 dní ode dne jeho vydání.

(2) Rybářský lístek se vydává podle vzoru uvedeného v příloze č. 6 k této vyhlášce.

(3) Kvalifikační předpoklady pro získání prvního rybářského lístku jsou základní znalosti z oblasti rybářství, biologie ryb, právních předpisů upravujících lov ryb, prokázané osvědčením o získané kvalifikaci vydaným právnickou osobou pověřenou ministerstvem k ověřování znalostí žadatelů pro vydání prvního rybářského lístku. Vzor osvědčení o získané kvalifikaci pro vydání prvního rybářského lístku a rozsah znalostí potřebných pro jeho vydání jsou uvedeny v příloze č. 6 k této vyhlášce.

(4) Kvalifikační předpoklady uvedené v odstavci 3 splňuje osoba, která

1. a) je rybářským hospodářem, zástupcem rybářského hospodáře nebo rybářskou stráží,
2. b) složila zkoušku na rybářského hospodáře nebo na rybářskou stráž,
3. c) složila zkoušku z předmětu rybářství na vysoké škole,
4. d) ukončila vysokoškolské vzdělání v akreditovaném bakalářském nebo magisterském studijním programu v oblasti zemědělství ve studijním oboru se zaměřením na rybářství nebo ve volitelném předmětu rybářství na škole uskutečňující takový program nebo obor,
5. e) ukončila střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání rybářství, nebo
6. f) ukončila střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání rybář.

(5) Další rybářský lístek se vydá žadateli, prokáže-li se dříve vydaným rybářským lístkem, s výjimkou rybářského lístku vydaného na dobu 30 dní, popřípadě jiným dokladem osvědčujícím, že již byl držitelem rybářského lístku, s výjimkou rybářského lístku vydaného na dobu 30 dní.

(6) Cizinci se vydá rybářský lístek též, prokáže-li se

1. a) dříve vydaným rybářským lístkem, s výjimkou rybářského lístku vydaného na 30 dní,
2. b) jiným dokladem, osvědčujícím, že již byl držitelem rybářského lístku, s výjimkou rybářského lístku vydaného na 30 dní,
3. c) osvědčením o získané kvalifikaci podle odstavce 3, nebo
4. d) oprávněním obdobným rybářskému lístku vydaným v cizím státě.

(7) K vydání rybářského lístku na dobu 30 dní včetně se nevyžaduje prokázání kvalifikačních předpokladů podle odstavce 3.

§ 11

Způsob měření délky ryb a nejmenší lovné míry vybraných druhů ryb v rybářském revíru

(1) Délka ryby se měří od vrcholu rypce po konec nejdelších paprsků ocasní ploutve.

(2) Nejmenší lovné míry vybraných druhů ryb v mimopstruhovém rybářském revíru jsou:

1. a) bolen dravý (Aspius aspius) 40 cm,
2. b) candát obecný (Stizostedion lucioperca) 45 cm,
3. c) hlavatka obecná (podunajská)(Hucho hucho) 65 cm,
4. d) jelec jesen (Leuciscus idus) 25 cm,
5. e) jelec tloušť (Leuciscus cephalus) 25 cm,
6. f) jeseter malý (Acipenser ruthenus) 30 cm,
7. g) kapr obecný (Cyprinus carpio) 40 cm,
8. h) lín obecný (Tinca tinca) 20 cm,
9. i) lipan podhorní (Thymallus thymallus) 30 cm,
10. j) ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus) 30 cm,
11. k) parma obecná (Barbus barbus) 40 cm,
12. l) podoustev říční (nosák) (Vimba vimba) 25 cm,
13. m) pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) 25 cm,
14. n) pstruh obecný (Salmo trutta) 25 cm,
15. o) siven americký (Salvelinus fontinalis) 25 cm,
16. p) sumec velký (Silurus glanis) 70 cm,
17. q) štika obecná (Esox lucius) 50 cm,
18. r) úhoř říční (Anguilla anguilla) 50 cm,
19. s) mník jednovousý (Lota lota) 30 cm,
20. t) losos obecný (atlantský) (Salmo salar) 50 cm.

(3) Nejmenší lovné míry vybraných druhů ryb v pstruhovém rybářském revíru jsou:

1. a) hlavatka obecná (podunajská) (Hucho hucho) 65 cm,
2. b) jelec jesen (Leuciscus idus) 25 cm,
3. c) jeseter malý (Acipenser ruthenus) 30 cm,
4. d) kapr obecný (Cyprinus carpio) 40 cm,
5. e) lín obecný (Tinca tinca) 20 cm,
6. f) lipan podhorní (Thymallus thymallus) 30 cm,
7. g) ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus) 30 cm,
8. h) parma obecná (Barbus barbus) 40 cm,
9. i) podoustev říční (nosák)(Vimba vimba) 25 cm,
10. j) pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) 25 cm,
11. k) pstruh obecný (Salmo trutta) 25 cm,
12. l) siven americký (Salvelinus fontinalis) 25 cm,
13. m) mník jednovousý (Lota lota) 30 cm,
14. n) losos obecný (atlantský)(Salmo salar) 50 cm,
15. o) úhoř říční (Anguilla anguilla) 50 cm.

§ 12

Denní doby lovu ryb v kalendářním roce v rybářském revíru

(1) Denní doby lovu ryb v pstruhovém rybářském revíru jsou:

1. a) v měsíci lednu a únoru od 7 do 17 hodin,
2. b) v měsíci březnu od 6 do 18 hodin,
3. c) v měsíci dubnu od 6 do 20 hodin,
4. d) v měsíci květnu od 6 do 21 hodin,
5. e) v měsíci červnu a červenci od 5 do 22 hodin,
6. f) v měsíci srpnu od 6 do 22 hodin,
7. g) v měsíci září od 7 do 20 hodin,
8. h) v měsíci říjnu od 7 do 19 hodin,
9. i) v měsíci listopadu a prosinci od 7 do 17 hodin.

(2) Denní doby lovu ryb v mimopstruhovém rybářském revíru jsou:

1. a) v měsíci lednu, únoru, listopadu a prosinci od 7 do 18 hodin,
2. b) v měsíci březnu od 5 do 21 hodin,
3. c) v měsíci dubnu, září a říjnu od 6 do 22 hodin,
4. d) v měsíci květnu, červnu, červenci a srpnu od 4 do 24 hodin.

§ 13

Doby hájení ryb v rybářském revíru

(1) Od 1. ledna do 15. dubna a dále od 1. prosince do 31. prosince jsou v pstruhovém rybářském revíru hájeny všechny druhy ryb.

(2) Od 1. září do 15. dubna jsou v rybářském revíru hájeni:

1. a) pstruh obecný (Salmo trutta),
2. b) losos obecný (atlantský) (Salmo salar).

(3) Od 16. března do 15. června jsou

1. a) v rybářském revíru hájeni:
   1. 1. ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus),
   2. 2. parma obecná (Barbus barbus),
   3. 3. parma východní (Barbus petenyi),
   4. 4. podoustev říční (nosák) (Vimba vimba),
   5. 5. jeseter, vyza (rod Acipenser, rod Huso),

1. b) v mimopstruhovém rybářském revíru dále hájeni:
   1. 1. jelec jesen (Leuciscus idus),
   2. 2. jelec tloušť (Leuciscus cephalus).

(4) Od 1. ledna do 15. června jsou v mimopstruhovém rybářském revíru hájeni:

1. a) bolen dravý (Aspius aspius),
2. b) candát obecný (Stizostedion lucioperca),
3. c) okoun říční (Perca fluviatilis),
4. d) sumec velký (Silurus glanis),
5. e) štika obecná (Esox lucius).

(5) Od 1. prosince do 15. června je v rybářském revíru hájen lipan podhorní (Thymallus thymallus).

(6) Od 1. ledna do 30. září je v rybářském revíru hájena hlavatka obecná (podunajská) (Hucho hucho).

(7) Od 1. září do 30. listopadu je v rybářském revíru hájen úhoř říční (Anguilla anguilla).

(8) Od 1. ledna do 15. března je v rybářském revíru hájen mník jednovousý (Lota lota).