Nařízení, jímž se vydává železniční přepravní řád

§ 7.

Předměty vyloučené z přepravy.

(1) Z přepravy jsou vyloučeny:

1. a) předměty výbuchem nebezpečné a samozápalné látky; tarif může dovolit přepravu takových předmětů a látek jen tehdy, stanoví-li pro ni zvláštní podmínky (§ 48);
2. b) látky hořlavé, jedovaté, žíravé, hnilobné, zapáchající a vzbuzující odpor, avšak jen tehdy, stanoví-li tarif pro jejich přepravu zvláštní podmínky (§ 48) a nejsou-li tyto podmínky splněny;
3. c) předměty, jejichž přeprava je zakázána zvláštními předpisy.

(2) Tarif stanoví, jak jedná železnice, jestliže přijala k přepravě předměty vyloučené z přepravy.

§ 8.

Nákladní list.

(1) Odesilatel je povinen odevzdat s každou zásilkou nákladní list, který ji doprovází. Tarif stanoví vzorce nákladních listů, povinné, po případě dovolené zápisy v nákladních listech a způsob jejich vyplňování.

(2) K nákladnímu listu je dovoleno připojit jen listiny, které jsou předepsány nebo dovoleny tímto řádem, tarifem, celními nebo jinými předpisy anebo zvláštním opatřením železnice.

(3) Nákladní listy, ve kterých bylo přepisováno, přelepováno, vymazováno nebo škrabáno, železnice odmítne. Opravy lze provést přeškrtnutím původních údajů, jestliže odesilatel svým podpisem opravu potvrdí, a jde-li o opravu počtu kusů nebo váhy, jestliže opravené množství zapíše též slovy. Opravovat částku dobírky nebo udané ceny není dovoleno.

(4) O tom, kdo nákladní list odevzdal, platí, že je odesilatelem zmocněn změnit nebo doplnit jeho zápisy v nákladním listu, jakož i ke všem jednáním, která se týkají sjednání přepravní smlouvy.

(5) Odesilatel odpovídá za své zápisy v nákladním listu; stihnou ho všechny následky vyplývající z toho, že jeho zápisy jsou nesprávné, nepřesné, neúplné nebo že jsou zapsány v nákladním listu na jiném místě, než které je pro ně určeno.

§ 9.

Vozová a kusová zásilka.

(1) Vozová zásilka je zásilka, kterou železnice přijímá a vydává jako celek podle čísla vozu zapsaného do nákladního listu.

(2) Kusová zásilka je zásilka, kterou železnice přijímá a vydává podle kusů zapsaných do nákladního listu.

(3) Podrobnější ustanovení obsahuje tarif.

§ 10.

Nákladní zboží a rychlé zboží. Přeprava zvlášť smluvená.

(1) Železnice přijímá vozovou zásilku jako nákladní zboží nebo jako rychlé zboží; zboží zvlášť vyjmenované v tarifu přijímá železnice k přepravě pouze jako rychlé zboží, jde-li o vozovou zásilku, jinak jako spěšninu (§ 69). Kusovou zásilku přijímá železnice pouze jako nákladní zboží.

(2) Přeje-li si odesilatel, aby železnice přepravila vozovou zásilku ve zvlášť smluvené dodací lhůtě, musí podat takovou zásilku nákladním listem pro rychlé zboží a zapsat do něho podle předchozí úmluvy s odesílací stanicí svůj návrh na př. „dodat zásilku nejpozději dne....(v hodinu....)“.Ustanovení § 40 odst. 2 tím není dotčeno.

(3) Za přepravu ve zvlášť smluvené dodací lhůtě vybírá železnice zvýšené dovozné stanovené tarifem, a to i tehdy, není-li smluvená dodací lhůta kratší než dodací lhůta obecně stanovená tímto řádem (§ 24 odst. 2).

§ 11.

Plánování potřeby vozů a jejich objednávka.

(1) Pro vozovou zásilku je třeba objednat vůz. Objednávku vozu přijímá stanice podle schváleného přepravního plánu. Objednávku vozu na přepravu neplánovanou může železnice odmítnout.

(2) Měsíční potřebu vozů odpovídající schválenému přepravnímu plánu je třeba rozvrhnout na každý týden a v týdnech na každý den pokud možno rovnoměrně. Nebude-li objednán na týden poměrný počet vozů, není železnice povinna na příští a další týden přijmout objednávku zvětšenou o počet vozů neobjednaných v předcházejících týdnech téhož hospodářského měsíce.

(3) Objednávka vozů musí být učiněna vždy na týden počínající pondělím a končící nedělí, a to nejpozději do čtvrtka (včetně) předcházejícího týdne. Přijme-li stanice výjimečně objednávku vozu po této době, zaplatí objednatel vedlejší poplatek stanovený tarifem.

(4) Vůz je třeba objednat u stanice, ve které se má nakládat.

(5) Železnice není povinna nahradit škodu vzniklou tím, že vůz z provozních důvodů nepřichystala; železnice je však povinna na žádost objednatele zboží zdarma uložit (§ 22), jestliže mu nepodala včas zprávu o tom, že vůz nebyl přichystán.

(6) Odvolal-li objednatel objednávku vozu nebo nepoužil-li přichystaného vozu, aniž objednávku odvolal, zaplatí vedlejší poplatek stanovený tarifem.

(7) Tarif stanoví, jak postupuje železnice, byla-li v objednávce udána jiná stanice, než do které se zásilka podává, nebo jiné zboží, než jaké je nakládáno, anebo upustil-li odesilatel od podeje zásilky k přepravě, když již část nebo všechno zboží naložil.

(8) Tarif stanoví odchylky od ustanovení odstavců 2 až 7 pro případy, kdy byly sjednány hospodářské smlouvy v dopravě.

§ 12.

Nakládání vozové zásilky.

(1) Vozovou zásilku nakládá odesilatel.

(2) Než započne odesilatel nakládat, je povinen se přesvědčit, zda se vůz hodí k přepravě podávaného zboží a zda nemá zjevné vady, pro které by mohlo dojít ke škodě na zásilce. Zjistí-li odesilatel takové vady nebo upozorní-li ho stanice na ně, může přichystaný vůz odmítnout. Neodmítne-li jej, je povinen učinit taková opatření na zásilce nebo na voze, aby ke škodě nedošlo. Vedlejší poplatek za odřeknutí vozu, který stanoví tarif, v tomto případě stanice nevybírá. Na přání odesilatele stanice dovolí, stačí-li místo, uložit zboží na nádražních prostranstvích nebo ve skladišti zdarma (§ 22).

(3) Odesilatel je povinen zásilku tak zajistit, aby nepoškodila vůz a neohrožovala bezpečnost.

(4) Odesilatel odpovídá, nemá-li vinu železnice, za škody, které vzniknou na zásilce, na voze, užitém nářadí a pod. nakládáním nebo vadným naložením. Použije-li odesilatel se souhlasem stanice při nakládání železničního zařízení, odpovídá železnice za škody způsobené na zásilce vadností tohoto zařízení.

(5) Železnice je oprávněna vybrat za poškození vozu nebo užitého nářadí vedle náhrady škody ještě částku až do trojnásobku náhrady, opakuje-li se poškození vozů týmž odesilatelem, nebo způsobil-li odesilatel hrubým zacházením škodu většího rozsahu na jednotlivém voze.

§ 13.

Přeprava ve vozech krytých nebo otevřených. Plachty.

(1) Železnice přepravuje zboží ve vozech krytých, otevřených nebo ve vozech otevřených přikrytých plachtami, a to podle ustanovení tohoto řádu, tarifu a podle ustanovení celních nebo jiných předpisů.

(2) Odesilatel může podle své volby navrhnout, nebrání-li tomu ustanovení tohoto řádu, tarifu a celních nebo jiných předpisů, přepravu ve voze krytém nebo otevřeném. Bližší podmínky stanoví tarif.

(3) Plachty k přikrytí zboží na otevřených vozech dodá odesilatel. Tarif určuje, zda dodá plachty železnice a za jakých podmínek tak učiní.

§ 14.

Přeprava ve vozech zvláštní stavby, ve vozech zvlášť zařízených náležejících železnici a ve vozech soukromých.

(1) Podmínky pro přepravu ve vozech zvláštní stavby (speciálních) a ve vozech zvlášť zařízených náležejících železnici stanoví tarif.

(2) Pro přepravu zboží ve vozech, které podle zvláštní smlouvy (zařaďovací smlouvy) byly zařazeny do vozového obozu kterékoli železnice (soukromé vozy), jakož i pro přepravu prázdných soukromých vozů platí ustanovení této části, pokud tarifem není stanoveno jinak.

(3) Soukromý vůz musí být označen značkou nebo Tuto značku a domovskou stanici vozu je odesilatel povinen zapsat do nákladního listu prázdného i loženého soukromého vozu.

(4) Odesilatel je povinen se postarat o obsluhu zvláštních zařízení vozu.

§ 15.

Využití vozu odesilatelem.

(1) Odesilatel je povinen u vozové zásilky zboží, pro které je tarifem stanovena určitá váha pro využití vozu, naložit vůz až do stanovené váhy. U ostatního zboží nutno naložit vůz až do dovolené meze jeho zatížení anebo využít ložného prostoru vozu. Tarif stanoví výjimky.

(2) Přijala-li železnice k přepravě vozovou zásilku, u které odesilatel vozu nevyužil, může tarif stanovit, že železnice je oprávněna vybrat vedlejší poplatek za každých již započatých 1000 kg váhy, jež chybí do váhy, kterou měl být vůz využit nebo alespoň do ložné váhy vozu.

(3) Vedlejší poplatek za nevyužití vozu je povinen zaplatit odesilatel. Příjemce zásilky je povinen zaplatit jej pouze tehdy, přijal-li nákladní list, ve kterém je vedlejší poplatek zaznamenán.

(4) Nevyužil-li odesilatel vozu, může být do vozu přiložena také zásilka jiná.

§ 16.

Zatížení vozů. Přetěž. Překročení nápravového tlaku.

(1) Naložit vozovou zásilku na vůz nad stanovenou mez jeho zatížení není dovoleno. Mez zatížení vozu se určuje podle nápisu na voze. Je-li na voze pouze jeden nápis, je jím údaj ložné váhy a vůz nesmí být zatížen více než 5% nad tuto váhu. Jsou-li na voze dva nápisy, jsou jimi údaj ložné váhy a únosnosti a vůz nesmí být zatížen nad únosnost napsanou na voze. V zájmu provozu, ale bez újmy jeho bezpečnosti, může tarif dovolit, aby byl vůz zatížen nad takto stanovené meze.

(2) Zatížení vozu nesmí překročit nápravový tlak dovolený na tratích, po kterých má být zásilka přepravena. Železnice oznámí odesilateli nápravový tlak nejpozději do doby, než se začne nakládat. Za překročení nápravového tlaku odpovídá odesilatel. Tarif může stanovit stejné podmínky pro dodržování jiných váhových omezení platných pro určité trati.

(3) Bylo-li zjištěno, že byla překročena mez zatížení vozu, může železnice vzniklou přetěž na nebezpečí odesilatele vyložit; odesilatele zároveň vyzve, aby navrhl, jak jednat s přetěží. V odesílací stanici může též železnice vyzvat odesilatele, aby přetěž sám vyložil. Hotové výdaje železnice váznou na zásilce. Bližší ustanovení obsahuje tarif.

(4) Bylo-li zjištěno, že byl překročen nápravový tlak, postupuje železnice obdobně podle ustanovení odstavce 3, pokud tarif nestanoví jinak.

§ 17.

Lhůty pro podej zásilek. Ohlášení podeje kusové zásilky.

(1) Vozovou zásilku je odesilatel povinen naložit na místě určeném železnicí a podat ji k přepravě v nakládací lhůtě stanovené tarifem nebo vývěskou ve stanici.

(2) Nepodal-li odesilatel zásilku v nakládací lhůtě, vybere železnice zdržné, které stanoví tarif.

(3) Železnice může vyhlásit, že nakládací lhůta neplyne ve dnech pracovního klidu.

(4) Je-li nakládací lhůta překročena, může železnice zásilku na útraty a nebezpečí odesilatele vyložit a uskladnit. Učiní-li tak, podá odesilateli na jeho útraty zprávu.

(5) Kusovou zásilku přijme železnice k přepravě - není-li vývěskou ve stanici stanoveno jinak - jen po předchozím ohlášení podeje a po udělení souhlasu železnicí. Podrobnosti stanoví tarif.

(6) Kusovou zásilku je odesilatel povinen odevzdat železnici na místě jí určeném. Podej musí být ukončen ve lhůtě stanovené tarifem. Překročil-li odesilatel tuto lhůtu (lhůtu prostou skladištného), vybere železnice skladištné podle ustanovení tarifu.

(7) Lhůta prostá skladištného neplyne ve dnech pracovního klidu.

(8) Vyžadují-li toho naléhavé potřeby provozu, může železnice zdržné nebo skladištné zvýšit. Toto opatření musí být schváleno dopravním správním úřadem a uveřejněno tarifní vyhláškou nebo vývěskou ve stanici; nenabývá účinnosti před uveřejněním.

§ 18.

Obal. Stav zboží.

(1) Vyžaduje-li povaha zboží obalu, je odesilatel povinen balit je tak řádně, aby bylo za přepravy chráněno před úplnou nebo částečnou ztrátou a před poškozením a aby nemohlo způsobit škodu osobám, provozním prostředkům nebo jiným předmětům.

(2) Stanoví-li tarif pro některé zboží zvláštní způsob balení, musí být zboží baleno podle ustanovení tarifu.

(3) Nezachoval-li odesilatel ustanovení odstavců 1 a 2, může železnice přijetí zásilky odmítnout nebo může žádat, aby odesilatel uznal v nákladním listu, že obal chybí nebo že má vadu, a aby tuto vadu přesně popsal. Tarif může stanovit výjimky.

(4) Jsou-li na zboží zřejmé stopy poškození, přijme je železnice k přepravě jen tehdy, jestliže odesilatel poškození potvrdil v nákladním listu a přesně je popsal.

(5) Odesilatel odpovídá za následky toho, že obal chybí nebo je vadný. Nepoznamenal-li odesilatel v nákladním listu, že obal chybí nebo že je vadný anebo že je zásilka poškozena, přísluší provést důkaz o tom železnici.

§ 19.

Označení zásilky.

(1) Odesilatel je povinen u kusové zásilky označit každý kus shodně se zápisy v nákladním listu. Označení musí být zřetelné a trvanlivé.

(2) Označení musí obsahovat název stanice určení, adresu příjemce, písmena a číslo, pokud tarif nestanoví jinak.

(3) Tarif může stanovit, že odesilatel je u vozové zásilky povinen připevnit v krytém voze lístky s údaji o zásilce.

§ 20.

Nakládání kusové zásilky.

(1) Kusovou zásilku nakládá železnice.

(2) Stanice může žádat, aby odesilatel podle jejích pokynů naložil kusovou zásilku,

1. a) váží-li alespoň 5.000 kg,
2. b) obsahuje-li předmět, který váží více než 500 kg nebo který je delší než 7 m a váží více než 50 kg,
3. c) obsahuje-li předmět výbuchem nebezpečný nebo látku samozápalnou, jejichž přepravu tarif dovoluje.

(3) Naložil-li odesilatel kusovou zásilku na žádost stanice, odpovídá pouze za škodu, kterou zavinil, jinak odpovídá železnice tak, jako by zásilku naložila sama.

§ 21.

Zjištění váhy a počtu kusů v odesílací stanici.

(1) U vozové zásilky je železnice povinna pro účely přepravní smlouvy zjistit váhu v odesílací stanici nebo v jiné vhodné stanici, dovolují-li to provozní poměry a neudal-li odesilatel váhu v nákladním listu nebo navrhl-li v nákladním listu zjištění váhy. Železnice však není povinna zjistit váhu, stanoví-li tarif, že odesilatel je povinen zapsat váhu zásilky do nákladního listu. Za vážení vybere železnice vážné stanovené tarifem.

(2) Železnice je povinna pro účely přepravní smlouvy zjistit v odesílací stanici počet kusů vozové zásilky, avšak jen tehdy, dovolují-li to provozní poměry a navrhl-li zjištění počtu kusů odesilatel v nákladním listu. Za zjištění počtu kusů vybere železnice početné stanovené tarifem.

(3) U kusové zásilky je železnice povinna pro účely přepravní smlouvy zjistit při přijetí k přepravě v odesílací stanici zdarma váhu a počet kusů. Tarif může stanovit, kdy železnice není povinna zjišťovat váhu a kdy je odesilatel povinen zapsat do nákladního listu váhu zásilky.

(4) Volba váhy a způsobu zjištění váhy přísluší železnici.

(5) Odesilatel může navrhnout, aby byla mimo váhu vozové zásilky zjištěna též váha prázdného vozu. Železnice návrhu vyhoví, dovolují-li to provozní poměry. Za zjištění váhy prázdného vozu vybere železnice vážné stanovené tarifem.

(6) Žádá-li odesilatel při podeji zásilky, aby mu byla poskytnuta příležitost zúčastnit se v odesílací stanici zjištění váhy nebo počtu kusů, vyhoví železnice této žádosti, dovolují-li to provozní poměry.

(7) Zjištění váhy zásilky nebo prázdného vozu a zjištění počtu kusů musí železnice osvědčit v nákladním listu.

(8) U vozové zásilky jsou zápisy v nákladním listu o váze nebo počtu kusů zásilky důkazem proti železnici jen tehdy, když váhu nebo počet kusů zásilky zjistila železnice a osvědčila to v nákladním listu. U kusové zásilky, u které železnice není podle tarifu povinna zjišťovat váhu, jsou zápisy v nákladním listu o váze důkazem proti železnici rovněž jen tehdy, když váhu zjistila železnice a osvědčila to v nákladním listu.

§ 22.

Zatímní uložení zboží.

(1) Zboží, s jehož přepravou jako kusové zásilky nelze ihned započít, je železnice povinna na odesilatelův návrh v nákladním listu zatímně uložit za podmínek, které stanoví tarif, a vydat o tom potvrzení. Takové zboží přijme železnice k přepravě bez dalších pokynů odesilatele teprve tehdy, až bude jeho přeprava možná.

(2) Tarif stanoví podmínky pro zatímní uložení zboží shromažďovaného pro vozové zásilky na nádražních prostranstvích a v železničních skladištích a podmínky pro pronájem těchto prostranství a skladišť.

§ 23.

Sjednání přepravní smlouvy. Potvrzení o přijetí zásilky.

(1) Přepravní smlouva je sjednána, jakmile odesílací stanice přijme k přepravě zboží s nákladním listem.

(2) Sjednání přepravní smlouvy potvrdí odesílací stanice vytištěním datového razítka v nákladním listu ihned po úplném podeji zásilky a po zaplacení částek, které má platit odesilatel. Podrobnější ustanovení o placení těchto částek obsahuje tarif. Nákladní list se musí orazítkovat v přítomnosti odesilatele, požádá-li o to.

(3) Odesílací stanice vydá odesilateli druhopis nákladního listu jako potvrzení o přijetí zásilky k přepravě. Další druhopis nákladního listu železnice nevydá.

§ 24.

Dodací lhůty.

(1) Železnice je povinna přepravit zásilku do stanice určení v dodací lhůtě stanovené tímto řádem, tarifem nebo v dodací lhůtě zvlášť smluvené podle § 10.

(2) Dodací lhůta činí

1. a) pro nákladní zboží při vzdálenosti do 150 tarifních kilometrů 1 den, při větší vzdálenosti za každých dalších započatých 200 tarifních kilometrů další 1 den a k době takto vypočtené se připočte 12 hodin;
2. b) pro rychlé zboží za každých započatých 400 tarifních kilometrů 1 den a k době takto vypočtené se připočte 10 hodin,

a počítá se za úhrnnou tarifní vzdálenost mezi odesílací stanicí a stanicí určení zásilky, rozhodnou pro výpočet dovozného.

(3) Dodací lhůta se počíná uplynutím 24. hodiny toho dne, kdy byla zásilka přijata k přepravě.

(4) Železnice může dodací lhůtu tarifem prodloužit, jde-li o přechod na trať s odlišným rozchodem.

(5) Železnice může se schválením dopravního správního úřadu prodloužit dodací lhůtu za mimořádných okolností, které mohou způsobit neobvyklý vzrůst přepravy nebo neobvyklé provozní obtíže. Toto prodloužení musí být po schválení dopravním správním úřadem uveřejněno tarifní vyhláškou nebo vývěskou ve stanici; nenabývá účinnosti před uveřejněním.

(6) Dodací lhůta neplyne po dobu zdržení zásilky, které bylo způsobeno bez zavinění železnice

1. a) plněním celních nebo jiných předpisů,
2. b) přerušením provozu, které dočasně brání započít s přepravou nebo v ní pokračovat,
3. c) přezkoumáním zásilky, neshoduje-li se se zápisy v nákladním listu,
4. d) dodatečným příkazem odesilatele nebo příkazem příjemce,
5. e) přetížením vozu nebo překročením nápravového tlaku,
6. f) překládkou nebo úpravou vozové zásilky a
7. g) správkou nebo jinou prací k zachování zásilky.

Tarif může stanovit, že dodací lhůta neplyne i v jiných případech.

(7) Železnice se může dovolávat toho, že dodací lhůta neplynula, jen tehdy, zaznamenala-li důvod a dobu, po kterou dodací lhůta neplynula, do nákladního listu.

(8) Dodací lhůta je zachována, jestliže před jejím uplynutím

1. a) byla zásilka přichystána k odběru a příjemci podána zpráva o příchodu zásilky telefonicky nebo poslem anebo byla telegrafická nebo písemná zpráva o příchodu zásilky odevzdána poště k dalšímu doručení, nebo
2. b) byla přichystána k odběru zásilka, u které se příjemce zřekl písemné zprávy, nebo kusová zásilka, která má být ponechána na dráze na přihlášku, nebo
3. c) byla kusová zásilka dodána příjemci do domu, nebo byl učiněn alespoň řádný pokus o to.

(9) Měla-li by u kusové zásilky končit dodací lhůta v den pracovního klidu, uplyne teprve ve stejnou hodinu příštího pracovního dne.

(10) Pro zvlášť smluvenou dodací lhůtu (§ 10) platí rovněž ustanovení odstavců 6 až 8.

§ 25.

Počítání přepravného.

(1) Přepravné zahrnuje dovozné, vedlejší poplatky a hotové výdaje.

(2) Železnice počítá nejlevnější dovozné podle tarifních ustanovení platných v den sjednání přepravní smlouvy a podle odesilatelových zápisů v nákladním listu, pokud tarif nestanoví jinak. Vedlejší poplatky počítá železnice podle sazeb platných v den, kdy nastala skutečnost opravňující k jejich vybrání.

(3) Zásilka přijatá k přepravě se přepraví po cestě určené železnicí. Tarif může stanovit výjimky.

(4) Mimo dovozné smí železnice započítat v nákladním listu toliko vedlejší poplatky a své hotové výdaje spojené s přepravou zásilky, pokud tento řád nebo tarif nestanoví jinak. Bližší ustanovení o zápisu částek do nákladního listu obsahuje tarif.

(5) Železnice má právo vybírat z hotových výdajů spojených s přepravou zásilky vedlejší poplatek stanovený tarifem.

§ 26.

Placení přepravného.

(1) Odesilatel má na vůli, zda chce zaplatit dovozné se všemi vedlejšími poplatky, které může zaúčtovat v nákladním listu odesílací stanice, nebo zda chce zaplatit pouze dovozné; přepravné, jehož placení odesilatel podle nákladního listu nevzal na sebe, pokládá se za poukázané na příjemce. Bližší podmínky a výjimky stanoví tarif.

(2) Nelze-li při podeji přesně určit částku, kterou má platit odesilatel, zapíše ji železnice do výplatního účtu a zúčtuje ji s odesilatelem podle tohoto účtu dodatečně.

§ 27.

Přezkoumání zásilky.

(1) Železnice je oprávněna přezkoumat, shoduje-li se zásilka se zápisy v nákladním listu a jsou-li zachovány bezpečnostní předpisy tarifu.

(2) K přezkoumání obsahu zásilky pozve železnice odesilatele nebo příjemce. Nedostaví-li se nebo koná-li se přezkoumání na cestě, přezkoumá se obsah zásilky v přítomnosti jednoho svědka. Přezkoumání obsahu zásilky na cestě však smí železnice provést jen tehdy, vyžadují-li to provozní poměry nebo celní nebo jiné předpisy.

(3) Neshoduje-li se zásilka se zápisy v nákladním listu, nebo nebyly-li zachovány bezpečnostní předpisy tarifu, váznou vedlejší poplatky a hotové výdaje vzniklé přezkoumáním na zásilce, nebyly-li zaplaceny železnici na místě.

(4) Příjemce může navrhnout ve stanici určení nejpozději do odběru zásilky, aby byl zjištěn její obsah za účelem opravy dovozného; stanice návrhu vyhoví, dovolují-li to provozní poměry, za vedlejší poplatek, který stanoví tarif, a za náhradu hotových výdajů.

(5) O přezkoumání zásilky státními orgány z důvodu obecného zájmu platí zvláštní předpisy.

§ 28.

Přirážky k dovoznému:

(1) Železnice vybírá přirážku k dovoznému:

1. 1. zapsal-li odesilatel do nákladního listu nesprávné, nepřesné nebo neúplné zápisy, které mohou mít za následek
   1. a) přijetí předmětů vyloučených z přepravy [§ 7 odst. 1 písm. a)],
   2. b) přijetí za obecných podmínek nebezpečných předmětů, pro jejichž přepravu tarif stanoví podmínky zvláštní [§ 7 odst. 1 písm. a) a b)],
   3. c) počítání menšího dovozného, zejména tím, že zboží nesprávně pojmenoval nebo že do nákladního listu zapsal nesprávný údaj váhy;

1. 2. nedbal-li odesilatel bezpečnostních opatření tarifu u nebezpečných předmětů (§ 48);
2. 3. zjistí-li se u vozové zásilky, že váha zásilky převyšuje dovolenou mez zatížení vozu (§ 16).

(2) Kromě přirážky se vybere rozdíl dovozného a náhrada vzniklé škody.

(3) Přirážka se vybírá za celou tarifní vzdálenost z odesílací stanice až do stanice určení, a to

1. a) zapsal-li odesilatel nesprávné, nepřesné nebo neúplné údaje, které mohou mít za následek přijetí předmětů vyloučených z přepravy nebo za obecných podmínek přijetí předmětů nebezpečných anebo nedbal-li odesilatel u nebezpečných předmětů bezpečnostních opatření tarifu - ve výši pětinásobku dovozného za celou zásilku,
2. b) zapsal-li odesilatel nesprávné, nepřesné nebo neúplné údaje, které mohou mít za následek počítání menšího dovozného, zejména tím, že nesprávně zboží pojmenoval, nebo že zapsal do nákladního listu nesprávný údaj váhy - ve výši trojnásobného rozdílu mezi dovozným vypočteným podle údajů zapsaných odesilatelem do nákladního listu a dovozným vypočteným podle okolností skutečně zjištěných,
3. c) zjistí-li se u vozové zásilky, že váha zásilky převyšuje dovolenou mez zatížení vozu - ve výši čtyřnásobného rozdílu mezi dovozným vypočteným podle údajů zapsaných odesilatelem do nákladního listu a dovozným vypočteným podle okolností skutečně zjištěných; v tomto případě se přirážka pod písmenou b) nevybírá.

(4) Tarif stanoví, kdy železnice přirážku nevybírá a kdy může přirážku zmírnit.

(5) Přirážku je povinen platit odesilatel. Byla-li však zaznamenána do nákladního listu a příjemce nákladní list přijal, je povinen ji zaplatit příjemce.

(6) Tarif může stanovit, že příjemce je povinen zaplatit přirážku i bez jejího záznamu do nákladního listu, nenaloží-li se zbožím podle prohlášení odesilatele v nákladním listu.

§ 29.

Závady v naložení vozové zásilky. Nezpůsobilost vozu k jízdě.

Musí-li být vozová zásilka pro závadu v naložení přeložena nebo upravena, váznou vedlejší poplatky a hotové výdaje spojené s tímto opatřením na zásilce, pokud závadu nezavinila železnice. Musí-li být vozová zásilka přeložena pro nezpůsobilost vozu k jízdě, váznou vedlejší poplatky a hotové výdaje spojené s přeložením na zásilce, zavinil-li závadu odesilatel. Podrobnosti stanoví tarif.

§ 30.

Dodání zásilky.

(1) Železnice je povinna, pokud tarif nestanoví jinak, podat ve stanici určení příjemci zprávu o příchodu zásilky, odevzdat mu nákladní list a vydat zásilku na potvrzení a po zaplacení částek vyplývajících z nákladního listu.

(2) Přijetím nákladního listu se příjemce zavazuje, že zaplatí železnici všechny částky vyplývající z nákladního listu, a to i tehdy, chybějí-li některé kusy zapsané v nákladním listu, bez újmy práva příjemce uplatňovat nároky na vrácení částek zaplacených za chybějící kusy zásilky.

(3) Železnice vydá zásilku tomu, kdo se prokáže vyplaceným nákladním listem, pokud tarif nestanoví jinak. Stanice poznamená výdej zásilky v nákladním listu.

(4) Pro dodání vozové zásilky v neobsazené stanici mohou být smluveny zvláštní podmínky.

§ 31.

Zpráva o příchodu zásilky.

(1) O příchodu zásilky do stanice určení je stanice povinna podat příjemci zprávu vyjímaje případ, kdy

1. a) se příjemce písemně zprávy zřekl,
2. b) odesilatel navrhl v nákladním listu, aby kusová zásilka byla ponechána ve stanici určení na přihlášku,
3. c) železnice dodala kusovou zásilku do domu.

(2) Zprávu podá stanice ihned po příchodu zásilky, nejpozději však, jakmile byla přichystána k odběru, a to buď telefonicky, telegraficky, poslem nebo poštou. Došla-li však kusová zásilka v den pracovního klidu, lze žádat podání zprávy teprve nejblíže příští pracovní den.

§ 32.

Lhůty pro odběr zásilek.

(1) Vozovou zásilku je příjemce povinen odebrat a vyložit na místech určených železnicí v odběrní lhůtě, která se stanoví tarifem nebo vývěskou ve stanici (vykládací lhůta).

(2) Vykládací lhůta, nestanoví-li tarif jinak, se počíná, byla-li zpráva o příchodu zásilky dána

1. a) telefonicky nebo poslem, okamžikem dodání zprávy,
2. b) telegraficky, za 6 hodin po podání zprávy,
3. c) poštou, za 24 hodiny po podání zprávy.

(3) Železnice může vyhlásit, že vykládací lhůta neplyne ve dnech pracovního klidu.

(4) Neodebral-li a nevyložil-li příjemce vozovou zásilku ve vykládací lhůtě, vybere železnice po jejím uplynutí zdržné, které stanoví tarif.

(5) Je-li vykládací lhůta překročena, může železnice zásilku na útraty a nebezpečí příjemce vyložit a uskladnit. Učiní-li tak, podá o tom příjemci na jeho útraty zprávu.

(6) Kusovou zásilku je příjemce povinen odebrat na místech určených železnicí v odběrní lhůtě stanovené tarifem. Překročil-li příjemce tuto lhůtu (lhůtu prostou skladištného), vybere železnice skladištné, které stanoví tarif. Pro stanovení počátku lhůty prosté skladištného platí obdobně ustanovení odstavce 2. Lhůta prostá skladištného neplyne ve dnech pracovního klidu.

(7) Vyžadují-li toho naléhavé potřeby provozu, může železnice zvýšit zdržné nebo skladištné, jakož i podle potřeby zkrátit lhůtu prostou skladištného. Toto opatření musí být schváleno dopravním správním úřadem a uveřejněno tarifní vyhláškou anebo vývěskou ve stanici; nenabývá účinnosti před uveřejněním.

§ 33.

Zjištění váhy ve stanici určení.

(1) Příjemce může nejpozději do odběru zásilky navrhnout, aby stanice určení zjistila váhu zásilky; železnice je povinna tak učinit, dovolují-li to provozní poměry.

(2) Železnice není povinna ve stanici určení zjistit váhu vozové zásilky, u které již váhu zjistila odesílací stanice nebo stanice na cestě. Ustanovení § 63 odst. 2 tím není dotčeno.

(3) Příjemce může nejpozději do odběru zásilky navrhnout, aby železnice zjistila váhu prázdného vozu. Železnice vyhoví jeho návrhu, dovolují-li to provozní poměry.

(4) Volba váhy a způsobu zjištění váhy přísluší železnici.

(5) Žádá-li příjemce, aby mu byla poskytnuta příležitost zúčastnit se ve stanici určení zjištění váhy, vyhoví železnice této žádosti, dovolují-li to provozní poměry.

(6) Železnice vybere za zjištění váhy zásilky a za zjištění váhy prázdného vozu vážné stanovené tarifem.

§ 34.

Vykládání vozové zásilky.

(1) Vozovou zásilku vykládá příjemce.

(2) Příjemce odpovídá, pokud železnice nemá vinu, za všechny škody, které vzniknou vykládáním. Ustanovení § 12 odst. 4 věty druhé platí obdobně.

(3) Železnice je oprávněna za poškození vozu nebo užitého nářadí vybrat vedle náhrady škody ještě částku až do trojnásobku náhrady, opakuje-li se poškození vozů týmž příjemcem, nebo způsobil-li příjemce hrubým zacházením škodu většího rozsahu na jednotlivém voze.

§ 35.

Vykládání kusové zásilky.

(1) Kusovou zásilku vykládá železnice.

(2) Stanice může žádat, aby příjemce vyložil ve lhůtě jí určené a podle jejích pokynů kusovou zásilku,

1. a) váží-li alespoň 5000 kg,
2. b) obsahuje-li předmět, který váží více než 500 kg nebo je delší než 7 m a váží více než 50 kg,
3. c) obsahuje-li předmět výbuchem nebezpečný nebo látku samozápalnou, jejichž přepravu dovoluje tarif.

(3) Vykládá-li příjemce kusovou zásilku na žádost stanice, odpovídá, pokud železnice nemá vinu, za všechny škody, které vzniknou vykládáním. Ustanovení § 12 odst. 4 věty druhé platí obdobně.

(4) Nevyložil-li příjemce zásilku ve stanovené lhůtě, ačkoli jej stanice o to podle odstavce 2 požádala, vyloží ji stanice, a to za výkladné, které stanoví tarif.

§ 36.

Dobírky.

(1) Odesilatel může zatížit zásilku dobírkou, pokud tarif ukládání dobírek nevylučuje nebo neomezuje a pokud tomu nebrání zvláštní předpisy.

(2) Železnice je povinna poukázat dobírku odesilateli do 3 dnů po uplynutí dne, kdy ji příjemce zaplatil; učiní-li to později, zaplatí železnice odesilateli na jeho žádost částku ve výši vybraného vedlejšího poplatku z dobírky podle odstavce 4.

(3) Vydala-li železnice příjemci zásilku bez zaplacení dobírky, je povinna nahradit odesilateli škodu z toho vzniklou až do částky, na kterou zněla dobírka; má však právo postihu proti příjemci.

(4) Z dobírky vybírá železnice vedlejší poplatek, který stanoví tarif.

§ 37.

Dovoz kusových zásilek do domu.

(1) Železnice vyhlašuje vývěskou ve stanici, zda kusové zásilky dodává příjemci do domu, za jaké částky a za jakých dalších podmínek.

(2) Železnice je povinna, vyhlásí-li dovoz podle odstavce 1, dodat do domu všechny kusové zásilky vyjma

1. a) zásilky ponechané ve stanici na přihlášku,
2. b) zásilky, u nichž mají být splněny celní nebo jiné předpisy,
3. c) zásilky ve stavu, v němž by byly dopravou po silnici vydány nebezpečí úplné ztráty, částečné ztráty nebo poškození anebo které by mohly způsobit škodu silničním vozidlům nebo dováženým předmětům,
4. d) zásilky, které příjemce odebírá sám přímo ve stanici.

(3) Stanice může v odůvodněných případech příjemci povolit, aby si zásilky odebíral přímo ve stanici.

(4) Stanice dodá příjemci zásilku s nákladním listem do domu na potvrzení a po zaplacení částek váznoucích na zásilce.

(5) Nelze-li zásilku dodat příjemci v domě, podá mu stanice o marném pokusu zprávu a přichystá zásilku k odběru. Příjemce může žádat, aby mu byla zásilka znovu dodána do domu, musí však, neměla-li stanice vinu na nedoručitelnosti, zaplatit také za opětný dovoz.

(6) Dodává-li železnice zásilky do domu příjemce, obstará na žádost odesilatele za podmínek vyhlášených ve vývěsce také dovoz zboží z domu do stanice po předchozím ohlášení a povolení podeje kusové zásilky (§ 17).

(7) O převzetí zboží v domě k dovozu do stanice se vydá odesilateli stvrzenka.

(8) O odpovědnosti za škody vzniklé při dovozu z domu do stanice platí ustanovení tohoto řádu a tarifu.

§ 38.

Celní a jiné předpisy. Listiny ke splnění těchto předpisů.

(1) Celní nebo jiné předpisy, které mohou být splněny před podejem zásilky k přepravě, je odesilatel povinen splnit ještě před tímto podejem. Neučiní-li to, může železnice zásilku odmítnout.

(2) Pokud je zásilka na cestě, splňuje celní nebo jiné předpisy železnice, může však na vlastní odpovědnost pověřit vyplněním těchto úkolů také zasilatelský podnik. Není-li řízení ve stanici na cestě skončeno do 6 hodin od příchodu zásilky do této stanice, vybere železnice za překročení této lhůty zdržné nebo skladištné stanovené tarifem, bylo-li zdržení zaviněno odesilatelem nebo příjemcem. Železnice může v tomto případě též zásilku na útraty a nebezpečí odesilatele vyložit a uskladnit.

(3) Odesilatel má právo sám nebo svým zmocněncem zapsaným v nákladním listu se zúčastnit plnění předpisů podle odstavce 2, aby dal nutná vysvětlení a sdělení; bližší podmínky, zejména kdy železnice provede tyto úkony bez jeho účasti, stanoví tarif.

(4) Označí-li odesilatel pro splnění celních nebo jiných předpisů stanici, ve které platná ustanovení nedovolují je splnit, nebo předepíše-li takový způsob řízení, který nemůže být proveden, učiní železnice, co uzná pro oprávněného příkazce za nejvýhodnější, a zpraví jej co nejrychleji o učiněných opatřeních. Vedlejší poplatky a hotové výdaje váznou na zásilce. Za zdržení zásilky, které tím vznikne, může železnice počítat zdržné nebo skladištné, které stanoví tarif.

(5) Ve stanici určení je oprávněn provést úkony, které jsou uloženy celními předpisy, sám příjemce. Užije-li příjemce tohoto práva, musí nejdříve přijmout nákladní list a začít s příslušnými úkony v odběrní lhůtě (§ 32). Nepřijal-li příjemce nákladní list nebo nezačal-li s úkony v této lhůtě, je železnice oprávněna provést tyto úkony sama podle ustanovení odstavce 2.

(6) Za splnění celních nebo jiných předpisů v železničních prostorách, v místnostech nebo na drážních zařízeních je železnice oprávněna vybírat vedlejší poplatky stanovené tarifem bez zřetele na to, plní-li tyto předpisy ona sama, odesilatel nebo příjemce.

(7) Odesilatel je povinen postarat se o zabalení a přikrytí zásilky tak, jak určují celní nebo jiné předpisy. Železnice může odmítnout zásilku, jejíž závěrka podle celních nebo jiných předpisů je poškozená nebo vadná. Jestliže odesilatel nezabalí nebo nepřikryje zásilku podle celních nebo jiných předpisů, má železnice právo tak učinit sama; hotové výdaje váznou na zásilce.

(8) Odesilatel je povinen připojit k nákladnímu listu listiny, které jsou nutné ke splnění celních nebo jiných předpisů před dodáním zásilky příjemci. Nestanoví-li celní nebo jiné předpisy nebo tarif jinak, smějí se tyto listiny týkat pouze zboží, které je uvedeno v témž nákladním listu. Nemohou-li být takové listiny připojeny k nákladnímu listu, poněvadž jsou uloženy v některé stanici, na celnici nebo u jiného státního orgánu, musí být v nákladním listu přesně označeno, kde jsou uloženy.

(9) Železnice není povinna zkoumat, jsou-li připojené listiny správné, přesné nebo úplné. Zjistí-li však, že listiny chybějí nebo že mají závady, pro které nelze celní nebo jiné předpisy splnit, může železnice přijetí zásilky k přepravě odmítnout.

(10) Odesilatel odpovídá železnici, pokud jí nelze přičíst vinu, za všechny škody, které vzniknou z toho, že listiny chybějí, že jsou nesprávné, nepřesné nebo neúplné.

(11) Železnice odpovídá jako zasilatel za následky ztráty nebo nesprávného užití listin zapsaných do nákladního listu a k němu připojených nebo ve stanici uložených, avšak jen do výše náhrady, kterou by měla platit za úplnou ztrátu zásilky.

§ 39.

Přeplatky a nedoplatky.

(1) Přeplatky vzniklé nesprávným užitím tarifu, chybou při výpočtu dovozného, vedlejších poplatků, přirážek k dovoznému nebo hotových výdajů musí být vráceny a stejným způsobem vzniklé nedoplatky zaplaceny, pokud u jednoho nákladního listu přeplatek nebo nedoplatek přesahuje částku 20 Kčs; tarif stanoví případy, kdy omezení na částku 20 Kčs neplatí.

(2) Přeplatky a nedoplatky se zúročí 6 % ročně. Tarif může stanovit, kdy se přeplatky a nedoplatky nezúročují.

(3) Bližší podmínky pro vrácení přeplatků a placení nedoplatků stanoví tarif.

§ 40.

Změna přepravní smlouvy dodatečným příkazem odesilatele.

(1) Odesilatel má právo změnit přepravní smlouvu tím, že přikáže, aby

1. a) zásilka mu byla vrácena v odesílací stanici;
2. b) zásilka byla na cestě zadržena a dodána v jiné stanici určení nebo mu vrácena do odesílací stanice;
3. c) zásilka byla z původní stanice určení přepravena do jiné stanice určení nebo mu vrácena do odesílací stanice;
4. d) zásilka byla dodána jinému příjemci;
5. e) dobírka byla zrušena.

(2) V případech uvedených v odstavci 1 písm. b) a c) může odesilatel u vozové zásilky ještě zvlášť smluvit dodací lhůtu (§ 10); kromě toho může odesilatel změnit přepravní smlouvu dodatečným příkazem tak, že dodatečně zvlášť smluví dodací lhůtu do původní stanice určení, zapsané v nákladním listu. Dodací lhůta může být takto zvlášť smluvena také u vozové zásilky podané jako nákladní zboží.

(3) Odesilatel musí učinit dodatečný příkaz písemně na tiskopisu, jehož vzorec stanoví tarif. Nestanoví-li tarif, že druhopis nemusí být předložen, musí být dodatečný příkaz opakován na druhopisu nákladního listu, který odesilatel zároveň předloží železnici. Ta jej po předložení odesilateli vrátí. Provede-li železnice dodatečný příkaz, aniž si vyžádala od odesilatele druhopis nákladního listu, ačkoli k tomu byla povinna, odpovídá za škodu tím vzniklou příjemci, odevzdal-li mu odesilatel druhopis nákladního listu.

(4) Dodatečný příkaz je nutno dát v odesílací stanici, pokud tarif nestanoví jinak.

(5) Odesilatel pozbývá práva změnit přepravní smlouvu, i když má druhopis nákladního listu, jakmile byl nákladní list odevzdán příjemci nebo jakmile železnice začala provádět příjemcův příkaz (§ 41).

§ 41.

Změna přepravní smlouvy příkazem příjemcovým.

(1) Je-li příjemcem zásilky socialistická právnická osoba, může změnit přepravní smlouvu tím, že přikáže, aby

1. a) zásilka byla ve stanici na cestě zadržena a dodána v jiné stanici určení buď příjemci zapsanému v nákladním listu nebo jiné osobě;
2. b) zásilka byla z původní stanice určení přepravena do jiné stanice určení a tam dodána buď příjemci zapsanému v nákladním listu nebo jiné osobě.

(2) Příjemce musí příkaz učinit ve stanici určení písemně na tiskopisu, jehož vzorec stanoví tarif.

(3) Provedla-li železnice příjemcův příkaz, je povinen zaplatit přepravné při dodání příjemce zapsaný v nákladním listu. Zaplatil-li již odesilatel přepravné podle svého platebního záznamu do stanice určení zapsané v nákladním listu a činí-li přepravné následkem příjemcova příkazu více, doplatí příjemce pouze rozdíl. Zaplatil-li odesilatel více, vrátí železnice z vlastního podnětu přeplatek odesilateli.

(4) Příjemce, který dal příkaz, je od okamžiku, kdy železnice začala jeho příkaz provádět, jedině oprávněným z přepravní smlouvy.

(5) Odesilatel ani železnice neodpovídají za následky, které mohou vzniknout příkazem příjemcovým.

(6) Pokud tento řád nebo tarif nestanoví jinak, platí obdobně ustanovení § 40.

§ 42.

Návrhy příjemcovy. Nový podej vozové zásilky.

(1) Jakmile byl nákladní list odevzdán příjemci, smí železnice dbát jen návrhů příjemcových.

(2) Další přeprava vozové zásilky - i po částečné přikládce nebo vykládce zboží - ze stanice určení na návrh příjemcův v témže voze novým nákladním listem je přípustná jen tehdy, předloží-li příjemce původní nákladní list a dá-li stanice určení k další přepravě souhlas. Podrobnosti, jakož i vedlejší poplatky za nový podej stanoví tarif.

§ 43.

Provedení příkazu na změnu přepravní smlouvy.

(1) Železnice má právo odmítnout nebo oddálit provedení příkazu odesilatelova nebo příjemcova pouze tehdy, jestliže

1. a) provedení příkazu není možné v okamžiku, kdy dojde do stanice, která jej má provést,
2. b) provedení by mohlo rušit provoz železnice nebo není možné z důvodů uvedených v § 2 odst. 6,
3. c) provedení brání celní nebo jiné předpisy.

(2) Stanice podá odesilateli nebo příjemci na jeho útraty co nejdříve zprávu o překážce, která nedovoluje provedení jeho příkazu. Nemohla-li stanice tuto překážku předvídat a začala provádět odesilatelův nebo příjemcův příkaz, odpovídá podle okolností případu odesilatel nebo příjemce za všechny následky, které z toho vzejdou.

(3) Provedla-li stanice příkaz, aby zásilka byla dodána v jiné stanici určení než ve stanici zapsané v nákladním listu nebo aby zásilka byla vrácena do odesílací stanice, počítá se dovozné podle tarifních ustanovení platných v den sjednání přepravní smlouvy.

(4) Přikázal-li odesilatel nebo příjemce, aby zásilka byla dodána v jiné stanici určení než ve stanici zapsané v nákladním listu nebo přikázal-li odesilatel, aby zásilka byla vrácena do odesílací stanice, vybere železnice kromě dovozného za přepravu do stanice, kde zásilka byla zadržena, odděleně dovozné z této stanice do nové stanice určení nebo do odesílací stanice.

(5) Přikázal-li odesilatel nebo příjemce, aby vozová zásilka byla z určité stanice na cestě přepravena ve zvlášť smluvené dodací lhůtě, vybere železnice dovozné odděleně do stanice na cestě a z této stanice do stanice určení, i když tato stanice nebyla příkazem změněna.

(6) Tarif stanoví podrobnosti o vedlejších poplatcích a náhradě hotových výdajů za provádění příkazů.

§ 44.

Přepravní překážky.

(1) Vyskytne-li se po sjednání přepravní smlouvy překážka, pro kterou nelze s přepravou zásilky začít nebo pro kterou nelze v přepravě pokračovat po původně určené cestě, a určila-li proto železnice cestu pomocnou, přepraví železnice zásilku do stanice určení po pomocné cestě za nezvýšené přepravné; dodací lhůta se však počítá po pomocné cestě.

(2) Neurčila-li železnice pomocnou cestu a potrvá-li překážka pravděpodobně déle než 2 dny, vyzve železnice odesilatele, aby navrhl, jak jednat se zásilkou, nestanoví-li tarif jinak.

(3) Odesilatel může učinit jakýkoli návrh, který je proveditelný. Pro odesilatelovy návrhy při přepravní překážce platí obdobně ustanovení § 40, pokud tímto řádem nebo tarifem není stanoveno jinak.

(4) Pomine-li přepravní překážka před příchodem odesilatelova návrhu, odešle železnice zásilku do stanice určení, aniž vyčká návrhu, a podá o tom odesilateli ihned zprávu.

(5) O provádění odesilatelových návrhů platí obdobně ustanovení § 43, pokud tímto řádem nebo tarifem není stanoveno jinak.

(6) Pro zásilku zadrženou pro přepravní překážku, o které železnice odesilatele zpravila, platí lhůta prostá zdržného nebo skladištného, kterou stanoví tarif. Po uplynutí této lhůty vybere železnice u vozové zásilky zdržné a u kusové zásilky skladištné stanovené tarifem.

(7) Není-li možno odesilatele o přepravní překážce zpravit nebo neučinil-li odesilatel ve lhůtě stanovené tarifem proveditelný návrh, je železnice oprávněna zásilku prodat. Podrobnosti stanoví tarif.

(8) Vznikne-li přepravní překážka při provádění příkazu příjemcova, zpraví železnice jen příjemce, který dal příkaz; ustanovení předchozích odstavců o právech a povinnostech odesilatele platí také pro příjmence.

(9) Vedlejší poplatky a hotové výdaje vzniklé pro přepravní překážku váznou na zásilce.

§ 45.

Překážky při dodání. Průtah v odběru.

(1) Odmítne-li příjemce přijmout nákladní list nebo nastane-li jiná překážka při dodání, podá železnice odesilateli ihned zprávu o příčině překážky a vyžádá si jeho návrh, nestanoví-li tarif jinak.

(2) Vznikla-li však překážka při dodání v nové stanici určení, kterou určil příjemce zásilky ve svém příkazu, zpraví železnice o překážce pouze příjemce, který dal příkaz. Ustanovení tohoto paragrafu o právech a povinnostech odesilatele platí také pro tohoto příjemce.

(3) Odesilatel nebo příjemce může učinit jakýkoli návrh, který je proveditelný. Pro návrhy odesilatelovy platí obdobně ustanovení § 40 a pro návrhy příjemcovy ustanovení § 41, pokud tímto řádem nebo tarifem není stanoveno jinak.

(4) O provádění návrhů podle odstavce 3 platí obdobně ustanovení § 43, pokud tímto řádem nebo tarifem není stanoveno jinak.

(5) Není-li možno odesilatele o překážce při dodání zpravit nebo neučinil-li odesilatel ve lhůtě stanovené tarifem proveditelný návrh, je železnice oprávněna zásilku prodat.

(6) Přijal-li příjemce nákladní list, avšak zásilku v odběrní lhůtě neodebral (průtah v odběru), železnice příjemce vyzve, aby zásilku odebral; jestliže to příjemce neučiní, je železnice oprávněna zásilku prodat (§ 47).

(7) Vedlejší poplatky a hotové výdaje za podání zprávy váznou na zásilce.

§ 46.

Zástavní právo železnice.

Železnice má k zajištění všech pohledávek z přepravní smlouvy zástavní právo na zásilce. Toto právo trvá po dobu, po kterou je zásilka v držení železnice nebo třetí osoby, která ji má u sebe jménem železnice.

§ 47.

Prodej a zničení zásilky.

(1) Železnice je oprávněna zásilku, kterou může podle ustanovení tohoto řádu prodat, buď odevzdat socialistické právnické osobě za odhadní nebo úředně stanovenou cenu, nebo ji prodat ve veřejné dražbě, a to za 30 dnů po dni, kterým uplynula odběrní lhůta. Kdyby se však uložením nepoměrně zmenšila hodnota zásilky nebo kdyby vedlejší poplatky a hotové výdaje spojené s uložením zásilky byly neúměrné její hodnotě, může tak železnice učinit i dříve.

(2) Železnice je oprávněna zásilku obsahující zboží, které se rychle kazí, ihned co nejlépe prodat i mimo veřejnou dražbu, avšak po předchozím ohlášení místnímu národnímu výboru.

(3) Za prodej zásilky vybere železnice mimo hotové výdaje vedlejší poplatek podle tarifu. Výtěžek z prodeje vyplatí železnice oprávněnému po srážce částek jí náležejících. Neuhradí-li výtěžek z prodeje tyto částky, je oprávněný povinen chybějící částku uhradit.

(4) Železnice podá zprávu o zamýšleném i provedeném prodeji odesilateli a příjemci. Zprávu o zamýšleném prodeji podá železnice alespoň 8 dní napřed. Prodává-li železnice zboží, které se rychle kazí, zprávu o zamýšleném prodeji nepodává. Nepodala-li železnice některou ze zpráv, kterou podat měla, nahradí škodu z toho vzniklou.

(5) Je-li v neodebrané zásilce zboží, které se rychle kazí, a není-li možno je prodat, je železnice oprávněna takové zboží jen tehdy zničit, je-li v takovém stavu, že se již nedá hospodářsky zužitkovat ani k jinému účelu, než k němuž bylo původně určeno. Nařizuje-li zničení zboží zákon nebo nařídí-li je státní orgán, je železnice povinna zboží zničit. O zničení podá železnice oprávněnému zprávu. Oprávněný je povinen zaplatit všechny částky náležející železnici, včetně hotových výdajů spojených se zničením, musila-li být zásilka zničena bez jejího zavinění.

(6) Vedlejší poplatky a hotové výdaje za podání zprávy podle předchozích ustanovení váznou na zásilce.

§ 48.

Nebezpečné předměty.

(1) Za nebezpečné předměty se pokládají všechny předměty a látky, které mohou být pro své vlastnosti příčinou poškození jiného zboží, požáru, poškození železničního zařízení, otravy, popálení nebo onemocnění osob a živých zvířat, zejména předměty výbuchem nebezpečné, látky samozápalné, hořlavé, jedovaté a žíravé. Mimo to se pokládají za nebezpečné předměty i některé látky hnilobné, zapáchající nebo vzbuzující odpor.

(2) Pro přepravu nebezpečných předmětů stanoví tarif zvláštní podmínky (§ 7), které se týkají balení, označování, polepování, způsobu vypravení, dále výpravního omezení, zápisů v nákladním listu, výběru a nakládání vozů, zákazu nakládat pohromadě a vyprázdněných obalů; tarif též podrobně vyjmenovává nebezpečné předměty, pro které platí zvláštní podmínky.

§ 49.

Živá zvířata.

(1) Železnice přepravuje živá zvířata, nebrání-li tomu zvláštní předpisy.

(2) Zvíře nebo zvířata přijme železnice k přepravě jen jako vozovou zásilku rychlého zboží; zvířata ve schránách přijme však železnice též jako spěšninu, je-li vyhověno podmínkám stanoveným pro přepravu spěšnin (§ 69).

(3) Železnice je povinna věnovat provádění přepravy živých zvířat zvláštní pozornost, aby jejich přepravou nedocházelo ke škodám. Stanice s pravidelnou značnější přepravou zvířat beze schrán musí mít zařízení, která umožňují účelné a bezpečné nakládání a vykládání. Železnice se postará o potřebné vybavení vozů k přepravě zvířat.

(4) Odesilatel musí dodat potřebná zařízení, jakož i učinit taková opatření a zajištění, aby zvířata byla za přepravy chráněna před nebezpečím spojeným s jejich přepravou; zejména musí, pokud tarif nestanoví jinak, přidat k zásilce průvodce. Po uplynutí odběrní lhůty může dát stanice zvířata na útraty a nebezpečí oprávněného do ošetřování; o tom mu podá na jeho útraty zprávu.

(5) Stanice určení není povinna podat zprávu o příchodu zvířat doprovázených průvodcem.

(6) Pokud odstavce 2 až 5 nebo tarif nestanoví jinak, platí pro přepravu živých zvířat ustanovení této části.