Nařízení, jímž se vydává železniční přepravní řád

§ 45.

Překážky při dodání. Průtah v odběru.

(1) Odmítne-li příjemce přijmout nákladní list nebo nastane-li jiná překážka při dodání, podá železnice odesilateli ihned zprávu o příčině překážky a vyžádá si jeho návrh, nestanoví-li tarif jinak.

(2) Vznikla-li však překážka při dodání v nové stanici určení, kterou určil příjemce zásilky ve svém příkazu, zpraví železnice o překážce pouze příjemce, který dal příkaz. Ustanovení tohoto paragrafu o právech a povinnostech odesilatele platí také pro tohoto příjemce.

(3) Odesilatel nebo příjemce může učinit jakýkoli návrh, který je proveditelný. Pro návrhy odesilatelovy platí obdobně ustanovení § 40 a pro návrhy příjemcovy ustanovení § 41, pokud tímto řádem nebo tarifem není stanoveno jinak.

(4) O provádění návrhů podle odstavce 3 platí obdobně ustanovení § 43, pokud tímto řádem nebo tarifem není stanoveno jinak.

(5) Není-li možno odesilatele o překážce při dodání zpravit nebo neučinil-li odesilatel ve lhůtě stanovené tarifem proveditelný návrh, je železnice oprávněna zásilku prodat.

(6) Přijal-li příjemce nákladní list, avšak zásilku v odběrní lhůtě neodebral (průtah v odběru), železnice příjemce vyzve, aby zásilku odebral; jestliže to příjemce neučiní, je železnice oprávněna zásilku prodat (§ 47).

(7) Vedlejší poplatky a hotové výdaje za podání zprávy váznou na zásilce.

§ 46.

Zástavní právo železnice.

Železnice má k zajištění všech pohledávek z přepravní smlouvy zástavní právo na zásilce. Toto právo trvá po dobu, po kterou je zásilka v držení železnice nebo třetí osoby, která ji má u sebe jménem železnice.

§ 47.

Prodej a zničení zásilky.

(1) Železnice je oprávněna zásilku, kterou může podle ustanovení tohoto řádu prodat, buď odevzdat socialistické právnické osobě za odhadní nebo úředně stanovenou cenu, nebo ji prodat ve veřejné dražbě, a to za 30 dnů po dni, kterým uplynula odběrní lhůta. Kdyby se však uložením nepoměrně zmenšila hodnota zásilky nebo kdyby vedlejší poplatky a hotové výdaje spojené s uložením zásilky byly neúměrné její hodnotě, může tak železnice učinit i dříve.

(2) Železnice je oprávněna zásilku obsahující zboží, které se rychle kazí, ihned co nejlépe prodat i mimo veřejnou dražbu, avšak po předchozím ohlášení místnímu národnímu výboru.

(3) Za prodej zásilky vybere železnice mimo hotové výdaje vedlejší poplatek podle tarifu. Výtěžek z prodeje vyplatí železnice oprávněnému po srážce částek jí náležejících. Neuhradí-li výtěžek z prodeje tyto částky, je oprávněný povinen chybějící částku uhradit.

(4) Železnice podá zprávu o zamýšleném i provedeném prodeji odesilateli a příjemci. Zprávu o zamýšleném prodeji podá železnice alespoň 8 dní napřed. Prodává-li železnice zboží, které se rychle kazí, zprávu o zamýšleném prodeji nepodává. Nepodala-li železnice některou ze zpráv, kterou podat měla, nahradí škodu z toho vzniklou.

(5) Je-li v neodebrané zásilce zboží, které se rychle kazí, a není-li možno je prodat, je železnice oprávněna takové zboží jen tehdy zničit, je-li v takovém stavu, že se již nedá hospodářsky zužitkovat ani k jinému účelu, než k němuž bylo původně určeno. Nařizuje-li zničení zboží zákon nebo nařídí-li je státní orgán, je železnice povinna zboží zničit. O zničení podá železnice oprávněnému zprávu. Oprávněný je povinen zaplatit všechny částky náležející železnici, včetně hotových výdajů spojených se zničením, musila-li být zásilka zničena bez jejího zavinění.

(6) Vedlejší poplatky a hotové výdaje za podání zprávy podle předchozích ustanovení váznou na zásilce.

§ 48.

Nebezpečné předměty.

(1) Za nebezpečné předměty se pokládají všechny předměty a látky, které mohou být pro své vlastnosti příčinou poškození jiného zboží, požáru, poškození železničního zařízení, otravy, popálení nebo onemocnění osob a živých zvířat, zejména předměty výbuchem nebezpečné, látky samozápalné, hořlavé, jedovaté a žíravé. Mimo to se pokládají za nebezpečné předměty i některé látky hnilobné, zapáchající nebo vzbuzující odpor.

(2) Pro přepravu nebezpečných předmětů stanoví tarif zvláštní podmínky (§ 7), které se týkají balení, označování, polepování, způsobu vypravení, dále výpravního omezení, zápisů v nákladním listu, výběru a nakládání vozů, zákazu nakládat pohromadě a vyprázdněných obalů; tarif též podrobně vyjmenovává nebezpečné předměty, pro které platí zvláštní podmínky.

§ 49.

Živá zvířata.

(1) Železnice přepravuje živá zvířata, nebrání-li tomu zvláštní předpisy.

(2) Zvíře nebo zvířata přijme železnice k přepravě jen jako vozovou zásilku rychlého zboží; zvířata ve schránách přijme však železnice též jako spěšninu, je-li vyhověno podmínkám stanoveným pro přepravu spěšnin (§ 69).

(3) Železnice je povinna věnovat provádění přepravy živých zvířat zvláštní pozornost, aby jejich přepravou nedocházelo ke škodám. Stanice s pravidelnou značnější přepravou zvířat beze schrán musí mít zařízení, která umožňují účelné a bezpečné nakládání a vykládání. Železnice se postará o potřebné vybavení vozů k přepravě zvířat.

(4) Odesilatel musí dodat potřebná zařízení, jakož i učinit taková opatření a zajištění, aby zvířata byla za přepravy chráněna před nebezpečím spojeným s jejich přepravou; zejména musí, pokud tarif nestanoví jinak, přidat k zásilce průvodce. Po uplynutí odběrní lhůty může dát stanice zvířata na útraty a nebezpečí oprávněného do ošetřování; o tom mu podá na jeho útraty zprávu.

(5) Stanice určení není povinna podat zprávu o příchodu zvířat doprovázených průvodcem.

(6) Pokud odstavce 2 až 5 nebo tarif nestanoví jinak, platí pro přepravu živých zvířat ustanovení této části.

§ 50.

Železniční vozidla přepravovaná na vlastních kolech.

Železnice přijímá k přepravě železniční vozidla přepravovaná na vlastních kolech, zjistila-li, že vozidlo je způsobilé k jízdě a osvědčila-li to záznamem na vozidle nebo zvláštním průkazem. Podrobnější podmínky, zejména pro doprovod, nakládání zboží na vozidla a odběrní lhůtu, stanoví tarif.

§ 51.

Neobvyklé předměty.

(1) Za neobvyklé se pokládají takové předměty, které by svými rozměry, svou vahou nebo úpravou při nakládání nebo přepravě způsobovaly, vzhledem k zařízením nebo provozním prostředkům železnice, podle jejího uvážení zvláštní obtíže.

(2) Neobvyklé předměty jsou připuštěny k přepravě za zvláštních podmínek, stanovených tarifem nebo smluvených případ od případu. Tyto podmínky mohou zejména souviset s povahou zboží nebo se mohou týkat objednávky vozů zvláštní stavby, nakládání a vykládání, výpočtu přepravného, dodací lhůty, změny přepravní smlouvy, podávání zpráv, přepravních překážek, jakož i změny odpovědnosti železnice a odesilatele.

§ 52.

Mrtvoly.

Železnice přepravuje mrtvoly podle ustanovení tarifu, nebrání-li tomu zvláštní předpisy.

§ 53.

Rozsah odpovědnosti.

(1) Železnice odpovídá za podmínek stanovených v §§ 53 až 62 za škodu vzniklou úplnou nebo částečnou ztrátou anebo poškozením, a to od přijetí zásilky k přepravě až do jejího dodání, a za překročení dodací lhůty.

(2) Za dodání se pokládá také odevzdání zásilky ve stanici určení celnici nebo jinému státnímu orgánu do jeho skladišť, odevzdání předmětů výbuchem nebezpečných a samozápalných látek vyloučených z přepravy [§ 7 odst. 1 písm. a)] místně příslušnému velitelství Sboru národní bezpečnosti, a odevzdání mrtvoly místnímu národnímu výboru. Dodá-li železnice zásilku do domu (§ 37), končí odpovědnost až dodáním do domu.

(3) Železnice neodpovídá za úplnou ztrátu, částečnou ztrátu anebo poškození zásilky, dokáže-li, že škoda byla způsobena zaviněním oprávněného nebo jeho příkazem, návrhem nebo jinak z jeho podnětu, pokud nevyplývají ze zavinění železnice, vlastní vadností zásilky (vnitřní zkázou, vysycháním, prosakováním a pod.), anebo okolnostmi, které železnice nemohla odvrátit ani zdolat.

(4) Železnice neodpovídá za překročení dodací lhůty, dokáže-li že překročení bylo způsobeno okolnostmi, které nemohla odvrátit ani zdolat.

§ 54.

Omezení odpovědnosti za škody, které mohou vzniknout ze zvláštních příčin.

(1) Železnice neodpovídá za škodu vzniklou z jedné nebo z několika dále uvedených příčin:

1. a) z nebezpečí souvisícího s přepravou zásilky na otevřeném voze;
2. b) z nebezpečí souvisícího s tím, že obal chybí nebo že je vadný u zásilky, která - není-li řádně balena - je svou povahou vydána ztrátě nebo poškození;
3. c) z nebezpečí souvisícího s nakládáním, vykládáním nebo vadným naložením vozové zásilky;
4. d) ze zvláštního nebezpečí úplné ztráty, částečné ztráty anebo poškození, zejména kromobyčejným prosakováním, vysycháním, roztroušením, lomem, rzí a přirozenou vnitřní zkázou, tedy z nebezpečí, kterému je vydána zásilka určitého zboží pro jeho zvláštní přirozenou povahu;
5. e) z nebezpečí souvisícího s tím, že předměty, které jsou z přepravy vyloučeny, byly přece podány k přepravě s pojmenováním nesprávným, nepřesným nebo neúplným;
6. f) z nebezpečí souvisícího s tím, že předměty nebezpečné (§ 48), živá zvířata, železniční vozidla přepravovaná na vlastních kolech, neobvyklé předměty nebo mrtvoly byly podány k přepravě s pojmenováním nesprávným, nepřesným nebo neúplným, anebo s opominutím předepsaných bezpečnostních opatření;
7. g) z nebezpečí spojeného s přepravou pro živá zvířata;
8. h) z nebezpečí, které má být odvráceno doprovodem, jestliže má být podle ustanovení tohoto řádu, tarifu nebo podle úmluvy přeprava vykonána s průvodcem;
9. ch) z nebezpečí vznikajícího pro zásilku přepravovanou v soukromém voze vadnou stavbou vozu, vadným udržováním jeho zvláštního zařízení nebo v souvislosti s jeho obsluhou.

(2) Mohla-li podle okolností vzniknout škoda z jedné nebo z několika příčin uvedených v odstavci 1, platí domněnka, že z nich vznikla, nedokáže-li oprávněný opak. Tato domněnka však neplatí v případě uvedeném v odstavci 1 písm. a) při nepřiměřené ztrátě váhy nebo při ztrátě celých kusů za přepravy zásilky na otevřeném voze.

§ 55.

Výše náhrady za úplnou nebo částečnou ztrátu zásilky.

(1) Úplnou ztrátou je ztráta celé zásilky. Částečnou ztrátou se rozumí ztráta jednotlivých kusů zásilky nebo ztráta na její váze.

(2) Musí-li železnice podle ustanovení tohoto řádu dát náhradu za úplnou nebo částečnou ztrátu zásilky, určí se výše takové náhrady takto:

1. a) Je-li oprávněným k uplatnění nároku na náhradu socialistická právnická osoba, určí se podle ceny uvedené v dodavatelově faktuře. Prokáže-li oprávněný, že dodavatelova faktura nebyla vyhotovena, určí se náhrada podle úřední ceny, jakou mělo zboží téhož druhu a jakosti v místě odeslání v době, kdy zásilka byla přijata k přepravě.
2. b) Je-li oprávněným k uplatnění nároku na náhradu jiná osoba než socialistická právnická osoba, určí se podle úřední ceny, jakou mělo zboží téhož druhu a jakosti v místě odeslání v době, kdy zásilka byla přijata k přepravě.

(3) Není-li možno určit výši náhrady podle odstavce 2 a neuzná-li železnice ani jiný doklad o ceně zboží než fakturu, určí se výše náhrady znaleckým odhadem. Oprávněný hradí náklad znaleckého odhadu, je-li odhadnutá cena nižší, než je cena jím tvrzená, jinak jej hradí železnice.

(4) Při úplné ztrátě zásilky s udanou cenou hradí železnice udanou cenu, při částečné ztrátě udanou cenu ztraceného kusu, nebo došlo-li pouze ke ztrátě na váze, odpovídající díl udané ceny za každý chybějící kilogram. Dokáže-li železnice, že udaná cena přesahuje cenu podle odstavce 2 nebo 3, dá náhradu pouze do výše takové ceny.

(5) Železnice nahradí též přepravné, clo, daně, dávky a jiné hotové výdaje, které je třeba zaplatit v souvislosti s přepravou ztracené zásilky nebo její části, nejsou-li zmíněné částky již obsaženy v její ceně. Za další škody se náhrada neposkytuje.

(6) Za ztrátu soukromého vozu, jeho zařízení nebo součástí odpovídá železnice jen podle zařaďovací smlouvy.

§ 56.

Domněnka o ztrátě zásilky. Nalezení ztracené zásilky.

(1) Oprávněný může bez předložení důkazů pokládat zásilku za ztracenou, nebyla-li do 30 dnů po uplynutí dodací lhůty příjemci přichystána k odběru nebo dodána do domu.

(2) Oprávněný, přijímaje náhradu za ztracenou zásilku, může si písemně vyhradit, aby mu byla podána ihned zpráva, bude-li zásilka nalezena do jednoho roku po vyplacení náhrady. O této výhradě mu železnice vydá osvědčení.

(3) Oprávněný může do 30 dnů po obdržení zprávy podle odstavce 2 žádat, aby mu byla nalezená zásilka vydána ve stanici, kterou určí. Železnice jeho žádosti vyhoví, jestliže oprávněný zaplatí přepravné z původní odesílací stanice do stanice, kterou určil, a jestliže vrátí náhradu, která mu byla vyplacena, vyjímajíc přepravné, bylo-li v této náhradě započteno. Oprávněný má však nárok na náhradu za překročení dodací lhůty, po případě i nárok na náhradu za částečnou ztrátu nebo poškození.

(4) Neučinil-li oprávněný výhradu podle odstavce 2 nebo nebyla-li nalezená zásilka požadována ve lhůtě 30 dnů anebo byla-li zásilka nalezena teprve po jednom roce, jedná železnice s nalezenou zásilkou podle svého uvážení, přihlížejíc přitom k zákonným ustanovením a opatřením státních orgánů.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí také při ztrátě jednotlivého kusu zásilky, zapsaného v nákladním listu.

§ 57.

Omezená odpovědnost při ztrátě váhy zásilky.

(1) U zásilky, která pro svou zvláštní přirozenou povahu za přepravy zpravidla ztrácí na váze, odpovídá železnice bez ohledu na projetou vzdálenost jen za tu část ztráty váhy, která přesahuje dále stanovenou mez:

1. a) 2% váhy u tekutin nebo předmětů podaných ve vlhkém stavu, jakož i při těchto druzích:

   dřevo barvířské, strouhané nebo mleté,

   chmel,

   kořeny,

   kosti celé nebo mleté,

   kožešiny,

   kůra stromová,

   kůže surové,

   kůže zpracované,

   lekořice (sladké dřevo),

   mýdla a hutné oleje,

   odpadky kůží,

   plodiny čerstvé, sušené nebo pečené, vyjma obilí a semena,

   rohy a paznehty,

   ryby sušené,

   sůl,

   šlachy zvířecí,

   štětiny,

   tabák řezaný,

   tabákové listy čerstvé,

   tmely čerstvé,

   tuky,

   vlna ovčí,

   zelenina čerstvá,

   žíně;

toto ustanovení neplatí u tekutin přepravovaných v kovových nebo skleněných obalech s nepropustnou uzávěrou (zaletovanou, zalitou voskem, smolou a pod.);

1. b) 1% váhy u všech ostatních předmětů podléhajících ztrátě váhy za přepravy.

(2) Omezení odpovědnosti nelze uplatnit, dokáže-li oprávněný, že ztráta váhy podle okolností případu nevznikla z příčin, které ospravedlňují přípustnou mez ztráty.

(3) Přepravuje-li se jedním nákladním listem několik kusů, počítá se přípustná mez ztráty váhy u každého kusu zvlášť, byla-li jeho váha při podeji buď odděleně označena v nákladním listu, nebo lze-li ji jinak zjistit.

(4) Při úplné ztrátě není při výpočtu náhrady srážka z váhy přípustná.

(5) Omezená odpovědnost železnice podle § 54 není těmito ustanoveními dotčena.

§ 58.

Výše náhrady za poškození zásilky.

(1) Za poškození zásilky je železnice povinna zaplatit částku, o kterou se zásilka znehodnotila. Za další škody vzniklé poškozením se náhrada neposkytuje.

(2) Za poškození zásilky s udanou cenou zaplatí železnice náhradu v rozsahu odpovídajícím znehodnocení zásilky, ne však více než udanou cenu.

(3) Příjemce smí odmítnout odběr zásilky z důvodu, že byla poškozena, pouze tehdy, změnila-li se poškozením jakost nebo podstata zásilky do té míry, že jí nelze upotřebit podle jejího původního určení.

(4) Za poškození soukromého vozu, jeho zařízení nebo součástí odpovídá železnice jen podle zařaďovací smlouvy.

§ 59.

Údaj ceny.

(1) Odesilatel musí v nákladním listu udat cenu těchto předmětů:

1. a) zlata, stříbra a platiny,
2. b) drahokamů,
3. c) drahých kožešin, jakož i výrobků z nich,
4. d) uměleckých předmětů,
5. e) starožitností.

Neučiní-li tak odesilatel, železnice zásilku k přepravě nepřijme. Zapsal-li odesilatel do nákladního listu takové předměty s nesprávným, nepřesným nebo neúplným pojmenováním, poskytne železnice při úplné ztrátě, částečné ztrátě anebo při poškození náhradu jen podle pojmenování, které zapsal odesilatel do nákladního listu.

(2) Odesilatel může udat cenu i u jiných předmětů, vyjímaje ty předměty, u nichž je údaj ceny tarifem vyloučen.

(3) Podrobnější podmínky stanoví tarif.

§ 60.

Výše náhrady za překročení dodací lhůty.

(1) Za překročení dodací lhůty je železnice povinna zaplatit jako náhradu desetinu dovozného za každý započatý den, o který byla dodací lhůta překročena. Částka náhrady nesmí převyšovat polovinu dovozného, pokud oprávněný nedokáže, že mu překročením dodací lhůty vznikla škoda.

(2) Dokáže-li oprávněný, že mu překročením dodací lhůty vznikla škoda, zaplatí mu železnice náhradu škody jen do výše dovozného.

(3) Za překročení dodací lhůty, která byla zvlášť smluvena (§ 10), je železnice povinna zaplatit jako náhradu - nedokáže-li oprávněný, že mu vznikla škoda - polovinu dovozného, byla-li lhůta překročena nejvýše o 6 hodin, jinak celé dovozné. Dokáže-li oprávněný, že mu vznikla škoda, zaplatí železnice náhradu škody, avšak jen do výše dovozného, byla-li lhůta překročena nejvýše o 6 hodin, jinak do výše dvojnásobného dovozného. Dovozné pro určení náhrady se počítá vždy ze stanice, v níž přeprava ve zvlášť smluvené dodací lhůtě započala.

(4) Náhrada za překročení dodací lhůty nepřísluší při úplné ztrátě zásilky.

(5) Při poškození zásilky se připočítává náhrada za překročení dodací lhůty k částce stanovené podle § 58.

(6) Železnice neposkytne náhradu za překročení dodací lhůty, činí-li nárok u jedné přepravní smlouvy méně než 20 Kčs.

(7) Příjemce nemá nárok na náhradu za překročení dodací lhůty, neodebere-li zásilku došlou do stanice určení s překročenou dodací lhůtou do 3 dnů po uplynutí odběrní lhůty.

§ 61.

Zúrokování náhrady.

(1) Oprávněný může žádat 6% úroky ročně z přiznané částky, jestliže je tato částka z jedné přepravní smlouvy větší než 500 Kčs.

(2) Úroky se počítají ode dne podání reklamace do dne poukazu částky. Úrok se však nepočítá, poukázala-li železnice částku do 60 dnů ode dne podání reklamace.

(3) Železnice neposkytuje úroky za dobu, po kterou zdržel oprávněný vyřízení reklamace zejména tím, že nepředložil doklady potřebné pro určení výše náhrady.

(4) Úroky 6% ročně z částky větší než 500 Kčs platí i odesilatel nebo příjemce, jde-li o nároky železnice vzniklé z přepravy zboží. V těchto případech se úroky počítají ode dne, kdy železnice písemně požádala o zaplacení příslušné částky, až do dne zaplacení.

§ 62.

Odpovědnost železnice za zaměstnance.

(1) Železnice odpovídá za své zaměstnance ve své službě, a za jiné osoby, kterých užije k provedení převzaté přepravy.

(2) Provádějí-li železniční zaměstnanci na žádost úkony, které železnici nepříslušejí, jsou pokládáni za zmocněnce toho, za něhož jsou činni, a železnice za jejich jednání neodpovídá.

§ 63.

Zjištění ztráty nebo poškození zásilky.

(1) Železnice je povinna zjistit zápisem úplnou ztrátu zásilky ihned, jakmile je úplná ztráta nepochybná, jinak až za 30 dnů po uplynutí dodací lhůty. Opis zápisu vydá železnice oprávněnému.

(2) Objeví-li železnice částečnou ztrátu nebo poškození zásilky nebo domnívá-li se, že došlo k částečné ztrátě nebo poškození, anebo tvrdí-li to oprávněný, je železnice povinna ihned sepsat zápis, a to co možná v přítomnosti oprávněného. V zápise se zjistí stav zásilky, podle potřeby její váha, a pokud je to možné, příčina a velikost škody a doba, kdy škoda vznikla. Opis zápisu vydá železnice oprávněnému.

(3) Stanice je povinna zjistit zápisem též poškození soukromého vozu, jakož i ztrátu nebo poškození jeho součástek, a to u loženého vozu vedle zápisu o škodě na zásilce.

(4) Poškodí-li se za přepravy zásilka do té míry, že by se další přepravou škoda značně zvětšila, nebo je-li zásilka poškozením znehodnocena tak, že by nebylo účelné přepravit ji do stanice určení, sepíše železnice zápis podle odstavce 2 a vyzve odesilatele, aby navrhl, jak jednat se zadrženou zásilkou. Nedojde-li ve lhůtě stanovené tarifem proveditelný návrh odesilatele, postupuje železnice podle § 44.

(5) K zjišťování částečné ztráty nebo poškození přibere železnice alespoň jednoho svědka, a je-li toho třeba, i znalce. Rovněž oprávněný si může přibrat znalce, avšak na vlastní útraty.

(6) Neuzná-li oprávněný zjištění zápisem, může žádat u soudu o zajištění důkazu.

§ 64.

Reklamace.

(1) Nárok z přepravní smlouvy musí být uplatněn u železnice písemně (reklamace). Tarif stanoví, které údaje musí reklamace obsahovat, které doklady musí být spolu s ní předloženy a kde je nutno reklamaci podat.

(2) Uplatnit nárok na vrácení částky zaplacené podle přepravní smlouvy je oprávněn odesilatel nebo příjemce, podle toho, kdo částku zaplatil.

(3) Uplatnit nárok z dobírky je oprávněn odesilatel.

(4) Uplatnit ostatní nároky z přepravní smlouvy je oprávněn

1. a) odesilatel, má-li právo měnit přepravní smlouvu (§ 40);
2. b) příjemce od okamžiku, kdy přijal nákladní list nebo kdy vstoupil do přepravní smlouvy příkazem na změnu přepravní smlouvy (§ 41);
3. c) příjemce při ztrátě nákladního listu a zároveň při úplné ztrátě zásilky, předloží-li druhopis nákladního listu.

Tarif může stanovit výjimky.

(5) Železnice je povinna oprávněnému písemně oznámit své rozhodnutí o reklamaci do 60 dnů ode dne podání reklamace a vrátit doklady. Tarif stanoví, které z dokladů je železnice oprávněna si ponechat.

(6) Zamítne-li železnice reklamaci ať úplně nebo částečně, je povinna oprávněnému oznámit důvody zamítnutí.

§ 65.

Zánik nároků proti železnici.

(1) Odběrem zásilky zanikají proti železnici všechny nároky z přepravní smlouvy kromě případů uvedených v odstavci 2.

(2) Nezanikají nároky na vrácení zaplacených částek podle přepravní smlouvy nebo nároky z dobírky a nároky na náhradu,

1. a) byla-li do odběru (§ 63) zjištěna částečná ztráta nebo poškození zásilky nebo bylo-li takové zjištění opominuto pouze vinou železnice;
2. b) z takových zevně neznatelných škod, které byly zjištěny teprve po odběru zásilky oprávněným, avšak pouze za těchto podmínek:
   1. 1. nenabídla-li železnice oprávněnému, aby se ve stanici určení přesvědčil o stavu zásilky;
   2. 2. podá-li oprávněný návrh na zjištění (§ 63) ihned po objevení škody, nejpozději však do 3 dnů po odběru zásilky;
   3. 3. dokáže-li, že škoda vznikla v době od přijetí k přepravě do odběru;

1. c) za překročení dodací lhůty, byla-li reklamace podána do 30 dnů po odběru.

§ 66.

Žaloby. Arbitrážní žádosti.

(1) Nároky z přepravní smlouvy může oprávněný podle § 64 uplatnit žalobou nebo arbitrážní žádostí jedině tehdy, zamítla-li železnice reklamaci úplně nebo částečně anebo nevyřídila-li reklamaci ve lhůtě 60 dnů ode dne jejího podání.

(2) Nárok na vrácení částky zaplacené podle přepravní smlouvy může být uplatněn žalobou nebo arbitrážní žádostí pouze proti železnici, která tuto částku vybrala.

(3) Ostatní nároky z přepravní smlouvy mohou být uplatněny žalobou nebo arbitrážní žádostí proti odesílací železnici nebo proti železnici určení.

§ 67.

Promlčení nároků.

(1) Nároky vyplývající z ustanovení o přepravě zboží se promlčují v jednom roce.

(2) Promlčecí doba se počíná:

1. a) při nárocích na náhradu za úplnou ztrátu uplynutím 30. dne po uplynutí dodací lhůty;
2. b) při nárocích na náhradu za částečnou ztrátu, poškození nebo překročení dodací lhůty uplynutím dne, ve kterém byla zásilka dodána;
3. c) při nárocích na doplacení nebo vrácení přepravného a přirážek k dovoznému uplynutím dne, kdy byla sjednána přepravní smlouva;
4. d) při nárocích na zaplacení nebo vrácení částek podle výplatního účtu uplynutím dne vyúčtování s odesilatelem, nejpozději však uplynutím 30. dne po uplynutí dodací lhůty;
5. e) při nárocích železnice na zaplacení částky, kterou zaplatil příjemce místo odesilatele nebo odesilatel místo příjemce a kterou železnice je povinna vrátit oprávněnému, uplynutím dne, ve kterém částka byla vrácena;
6. f) při nárocích na doplacení rozdílu dovozného nebo přirážky, nenaložil-li příjemce se zásilkou podle prohlášení odesilatele v nákladním listu, uplynutím dne, kdy se železnice o tom dověděla; doví-li se železnice o nároku až po uplynutí 3 roků od dodání zásilky, nelze jej již uplatnit;
7. g) při nárocích z dobírek uplynutím 30. dne po uplynutí dodací lhůty;
8. h) při nárocích na vyplacení výtěžku z prodeje uplynutím dne prodeje;
9. ch) při nárocích na zaplacení částky požadované celnicí nebo jiným státním orgánem uplynutím dne, kdy uplatnily své nároky;
10. i) u ostatních nároků uplynutím dne, kdy nastala událost odůvodňující podání reklamace.

(3) Promlčecí doba neplyne od počátku dne podání reklamace až do konce dne, kdy oprávněný dostal od železnice písemnou odpověď na reklamaci a doklady, které k ní byly přiloženy, pokud železnice není oprávněna některé z nich si ponechat. Důkaz o podání reklamace nebo o písemné odpovědi a o vrácení dokladů přísluší tomu, kdo se toho dovolává. Opětovná reklamace téhož nároku nemá vliv na běh promlčecí doby.

§ 68.

Společná odpovědnost a vzájemný poměr železnic.

(1) Železnice zúčastněné podle nákladního listu na přepravní smlouvě odpovídají rukou společnou a nerozdílnou za provedení přepravní smlouvy a za závazky z ní vyplývající.

(2) Každá železnice je povinna zaplatit zúčastněným železnicím podíl, který jim připadá z částek, které podle ustanovení tohoto řádu nebo tarifu vybrala nebo měla vybrat.

(3) Odevzdání zásilky jednou železnicí další železnici opravňuje první železnici, aby druhé železnici připsala hned na vrub částky, které váznou na zásilce podle nákladního listu v době odevzdání, s výhradou konečného vyúčtování podle odstavce 2.

(4) Poskytla-li některá ze zúčastněných železnic náhradu z přepravní smlouvy, má právo postihu proti železnici, která škodu způsobila. Nelze-li tuto železnici zjistit, rozdělí se náhrada podle poměru tarifních kilometrů, kterými se železnice přepravy zúčastnily, nedokáže-li některá, že škoda nenastala na jejích tratích.

(5) Vrátila-li některá železnice podle ustanovení tohoto řádu nebo tarifu oprávněnému částky za jinou železnici, má právo postihu proti této železnici.

(6) Železnice mohou zvláštními úmluvami upravit svůj vzájemný poměr i jinak.