Srovnání: Vyhláška, kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona, 2/2006 Sb., znění od 1. 3. 2006 a od 1. 9. 2008
změněno 21, vloženo 4
Znění od 1. 3. 2006 Znění od 1. 9. 2008
§ 1 Počet žáků a studentů
změněno
změněno 1. 9. 2008 zákonem 323/2008 Sb.
Předchozí znění
§ 1 Počet žáků a studentů (K § 23 odst. 3 zákona) (1) Nejnižší počet žáků ve střední školeNové znění
§ 1 Počet žáků a studentů (K § 23 odst. 3 zákona) (1) Nejnižší počet žáků ve střední škole a studentů ve vyšší odborné škole s plným počtem ročníků je 60. (2) Nejnižší počet žáků ve třídě ve střední škole je 15. Nejnižší počet studentů ve studijní skupině ve vyšší odborné škole při zahájení vzdělávání v prvním ročníku je 10. (3) Nejvyšší počet žáků ve třídě ve střední škole je 30. Nejvyšší počet studentů ve studijní skupině ve vyšší odborné škole je 30.§ 4 Organizace školního vyučování ve vyšší odborné škole
změněno
změněno 1. 9. 2008 zákonem 323/2008 Sb.
Předchozí znění
§ 4 Organizace školního vyučování ve vyšší odborné škole (K § 24 odst. 5 zákona) (1) Školní vyučování ve školním roce trvá 40 týdnů, z toho 32 týdnů trvá školní výuka, 6 týdnů je určeno pro samostatné studium a k získání hodnocení v řádném termínu a 2 týdny tvoří časová rezerva. Teoretická a praktická příprava v posledním období vzdělávacího programu trvá nejméně 12 týdnů. (2) Začátek a konec školní výuky v zimním a letním období, období pro samostatné studium a k získání hodnocení v řádném termínu, školních prázdnin, případně další členění školního roku stanoví v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem ředitel školy. (3) Po dobu školních prázdnin, při zachování volného času studentů v minimální délce 4 týdnů, lze konat povinné kurzy, odborné praxe a po dohodě zkoušejícího či zkušební komise se studentem i zkoušky. (4) Teoretická příprava se uskutečňuje formou přednášek, seminářů, konzultací, cvičení a exkurzí v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem. (5) Konzultační hodina ve všech formách vzdělávání trvá 45 minut. (6) Začátek a konec teoretické přípravy a praktického vyučování a rozvrh hodin včetně přestávek stanoví ředitel školy v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem a zveřejní je na veřejně přístupném místě ve škole.Nové znění
§ 4 Organizace školního vyučování ve vyšší odborné škole (K § 24 odst. 5 a § 103 zákona) (1) Školní vyučování ve školním roce trvá 40 týdnů, z toho 32 týdnů trvá školní výuka, 6 týdnů je určeno pro samostatné studium a k získání hodnocení v řádném termínu a 2 týdny tvoří časová rezerva. Teoretická a praktická příprava v posledním období vzdělávacího programu trvá nejméně 12 týdnů. (2) Začátek a konec školní výuky v zimním a letním období, období pro samostatné studium a k získání hodnocení v řádném termínu, školních prázdnin, případně další členění školního roku stanoví v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem ředitel školy. (3) Po dobu školních prázdnin, při zachování volného času studentů v minimální délce 4 týdnů, lze konat povinné kurzy, odborné praxe a po dohodě zkoušejícího či zkušební komise se studentem i zkoušky. (4) Teoretická příprava se uskutečňuje formou přednášek, seminářů, konzultací, cvičení a exkurzí v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem. (5) Konzultační hodina ve všech formách vzdělávání trvá 45 minut. (6) Začátek a konec teoretické přípravy a praktického vyučování a rozvrh hodin včetně přestávek stanoví ředitel školy v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem a zveřejní je na veřejně přístupném místě ve škole.§ 4a Individuální vzdělávací plán
vloženo
vloženo 1. 9. 2008 zákonem 323/2008 Sb.
Nové znění
§ 4a Individuální vzdělávací plán (K § 18 a 19 zákona) (1) Ředitel školy může stanovit nezletilému žákovi na žádost jeho zákonného zástupce anebo zletilému žákovi nebo studentovi na jeho žádost individuální vzdělávací plán v případě vzdělávání mimořádně nadaných žáků nebo studentů. Ředitel školy může též na základě žádosti podle věty první stanovit individuální vzdělávací plán i z jiných závažných důvodů po zhodnocení znalostí, schopností a dovedností žáka nebo studenta. (2) Individuální vzdělávací plán vychází ze školního vzdělávacího programu a vyjádření žáka nebo studenta. Je závazným dokumentem pro zajištění vzdělávacích potřeb žáka nebo studenta. (3) Individuální vzdělávací plán obsahuje a) vzdělávací cíle, b) metody a způsoby vzdělávání, c) podmínky pro vzdělávání (časový rozpis a materiálně-technické zabezpečení), d) vyčlenění pedagogických pracovníků pro konzultace, e) způsoby a lhůty ověřování získaných znalostí, schopností a dovedností. (4) Ředitel školy seznámí s individuálním vzdělávacím plánem žáka nebo studenta. Individuální vzdělávací plán podepsaný ředitelem školy a žákem nebo studentem se stává součástí osobní dokumentace žáka nebo studenta. V případě individuálního vzdělávacího plánu nezletilého žáka se vyžaduje též podpis zákonného zástupce nezletilého žáka.§ 11 Doklady k přihlášce ke vzdělávání
změněno
změněno 1. 9. 2008 zákonem 323/2008 Sb.
Předchozí znění
§ 11 Doklady k přihlášce ke vzdělávání (K § 64 zákona) (1) Přihláška ke vzdělávání (dále jen „přihláška“) obsahuje následující doklady nebo jejich ověřené kopie, pokud dále není stanoveno jinak a) vysvědčení z posledních dvou ročníků, ve kterých uchazeč splnil nebo plní povinnou školní docházku, nebo z odpovídajících ročníků základní školy i po splnění povinné školní docházky, b) vysvědčení z posledních dvou ročníků, ve kterých uchazeč ukončil nebo ukončí základní vzdělávání, pokud uchazeč získal nebo získá základní vzdělání před splněním povinné školní docházky, c) doklady o získání středního vzdělání s výučním listem, pokud se uchazeč hlásí do nástavbového studia3), d) doklad o získání středního vzdělání s maturitní zkouškou, pokud se uchazeč hlásí do zkráceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou4), e) lékařský posudek o zdravotní způsobilosti uchazeče pro daný obor vzdělání, f) doklad o splnění povinné školní docházky v případě uchazeče, který ukončil nebo ukončí povinnou školní docházku v zahraniční škole, vydaný zahraniční školou, g) osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení vydaného zahraniční školou nebo rozhodnutí o uznání platnosti zahraničního vysvědčení5) v případě, že se pro přijetí vyžaduje získání příslušného stupně vzděláníNové znění
§ 11 Doklady k přihlášce ke vzdělávání (K § 64 zákona) (1) Přihláška ke vzdělávání (dále jen „přihláška“) obsahuje následující doklady nebo jejich ověřené kopie, pokud dále není stanoveno jinak a) vysvědčení z posledních dvou ročníků, ve kterých uchazeč splnil nebo plní povinnou školní docházku, nebo z odpovídajících ročníků základní školy i po splnění povinné školní docházky, b) vysvědčení z posledních dvou ročníků, ve kterých uchazeč ukončil nebo ukončí základní vzdělávání, pokud uchazeč získal nebo získá základní vzdělání před splněním povinné školní docházky, c) doklady o získání středního vzdělání s výučním listem, pokud se uchazeč hlásí do nástavbového studia3), d) doklad o získání středního vzdělání s maturitní zkouškou, pokud se uchazeč hlásí do zkráceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou4), e) lékařský posudek o zdravotní způsobilosti uchazeče pro daný obor vzdělání, f) doklad o splnění povinné školní docházky v případě uchazeče, který ukončil nebo ukončí povinnou školní docházku v zahraniční škole, vydaný zahraniční školou, g) osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení vydaného zahraniční školou nebo rozhodnutí o uznání platnosti zahraničního vysvědčení5) v případě, že se pro přijetí vyžaduje získání příslušného stupně vzdělání. (2) Součástí přihlášky jsou dále doklady související s kritérii přijímacího řízení stanovenými ředitelem školy, zejména výstupní hodnocení uchazeče ze základního vzdělávání, popřípadě doklady o výsledcích v odborných soutěžích, o publikační činnosti, o získaných dílčích kvalifikacích5a) nebo o dosaženém dalším vzdělání ve škole. (3) Přihláška nemusí obsahovat doklady nebo jejich ověřené kopie uvedené v odstavci 1 písm. a) a b), pokud je klasifikace z příslušných ročníků na přihlášce ověřena školou, ve které uchazeč splnil nebo plní povinnou školní docházku. (4) Závěrečné vysvědčení osvědčující ukončení základní školy řádným splněním povinné školní docházky nebo před splněním povinné školní docházky, předloží uchazeč neprodleně po jeho vydání, nejpozději do dne, kdy se stane žákem školy. (5) Závěrečné vysvědčení osvědčující získání středního vzdělání s výučním listem, popřípadě středního vzdělání s maturitní zkouškou předloží uchazeč neprodleně po jeho vydání, pokud není vydáno v době podání přihlášky, nejpozději do dne, kdy se stane žákem školy.§ 13 Průběh přijímacího řízení
změněno
změněno 1. 9. 2008 zákonem 323/2008 Sb.
Předchozí znění
§ 13 Průběh přijímacího řízení (K § 64 zákona) (1) Ředitel školy nejpozději do konce října stanoví a zveřejní na veřejně přístupném místě v budově školy a způsobem umožňujícím dálkový přístup obory vzdělání a jejich formy vzdělávání, pro které vyhlašuje přijímací řízení. (2) Ředitel školy nejpozději do konce ledna stanoví a zveřejní na veřejně přístupném místě v budově školy a způsobem umožňujícím dálkový přístupNové znění
§ 13 Průběh přijímacího řízení (K § 64 zákona) (1) Ředitel školy nejpozději do konce října stanoví a zveřejní na veřejně přístupném místě v budově školy a způsobem umožňujícím dálkový přístup obory vzdělání a jejich formy vzdělávání, pro které vyhlašuje přijímací řízení. (2) Ředitel školy nejpozději do konce ledna stanoví a zveřejní na veřejně přístupném místě v budově školy a způsobem umožňujícím dálkový přístup počet přijímaných uchazečů do příslušného oboru vzdělání a formy vzdělávání. V případě, že se koná společné přijímací řízení do více oborů vzdělání, ředitel školy zveřejní i tuto skutečnost. (3) Přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení, pokud jsou ředitelem školy stanoveny, se konají první pracovní den v posledním úplném kalendářním týdnu měsíce dubna s 5 pracovními dny. (4) Přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení do jiné než denní formy vzdělávání, do nástavbového studia, zkráceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou, pokud jsou ředitelem školy stanoveny, se konají 7 dnů po termínu stanoveném v odstavci 3. Pokud tento den připadne na den pracovního klidu nebo pracovního volna, konají se přijímací zkoušky nejbližší příští pracovní den. (5) V odůvodněných případech může ředitel školy prodloužit dobu konání přijímacích zkoušek na pracovní dny, které bezprostředně následují po termínu stanoveném pro přijímací zkoušku. (6) Pozvánku k vykonání přijímací zkoušky v prvním kole zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 14 dnů před jejím konáním, pro náhradní termín a pro další kola nejpozději 7 dnů před jejich konáním. Součástí pozvánky jsou informace o požadavcích k přijímací zkoušce stanovených ředitelem školy, předpokládaném počtu přijímaných uchazečů a kritériích přijímacího řízení. (7) Uchazeči, který se pro vážné důvody k přijímací zkoušce v určeném termínu nedostaví a svoji neúčast písemně omluví řediteli školy nejpozději do 3 dnů po termínu stanoveném pro přijímací zkoušku, stanoví ředitel školy náhradní termín pro její vykonání tak, aby zkouška proběhla nejpozději do 1 měsíce od původního termínu konání přijímací zkoušky. Pozvánku k vykonání přijímací zkoušky v náhradním termínu zašle ředitel školy nejpozději 5 dnů před jejím konáním. Za vážné důvody se nepovažuje konání přijímací zkoušky v jiné škole.§ 14 Zveřejňování výsledků přijímacího řízení
změněno
změněno 1. 9. 2008 zákonem 323/2008 Sb.
Předchozí znění
§ 14 Zveřejňování výsledků přijímacího řízení (K § 64 zákona) (1) Ředitel školy zveřejní do 7 dnů ode dne konání přijímací zkoušky na veřejně přístupném místě v budově školy a způsobem umožňujícím dálkový přístup a) pořadí uchazečů podle výsledku hodnocení přijímacího řízení, b) přehled přijatých a nepřijatých uchazečů, c) kritéria přijímacího řízení. (2) Pořadí uchazečů se zveřejňuje pod registračním číslem. Registrační číslo je přiděleno uchazeči ve škole v den přijímací zkoušky před jejím zahájením. (3) Informaci o nekonání přijímací zkoušky zveřejní ředitel školy bez zbytečného odkladu na veřejně přístupném místě v budově školy a způsobem umožňujícím dálkový přístup a o nekonání přijímací zkoušky každého uchazeče písemně vyrozumí. (4) Pro další kola přijímacího řízení vydá uchazeči na jeho žádost tiskopis přihlášky ředitel školy, který další kolo vyhlásil.Nové znění
§ 14 Zveřejňování výsledků přijímacího řízení (K § 64 zákona) (1) Ředitel školy zveřejní do 7 dnů ode dne konání přijímací zkoušky na veřejně přístupném místě v budově školy a způsobem umožňujícím dálkový přístup a) pořadí uchazečů podle výsledku hodnocení přijímacího řízení, b) přehled přijatých a nepřijatých uchazečů, c) kritéria přijímacího řízení. (2) Pořadí uchazečů se zveřejňuje pod registračním číslem. Registrační číslo je přiděleno uchazeči ve škole v den přijímací zkoušky před jejím zahájením. V případě, že se přijímací zkouška nekoná nebo ji v souladu s kritérii přijímacího řízení není uchazeč povinen konat, sdělí přidělené registrační číslo uchazeči písemně ředitel školy zároveň s informací o nekonání přijímací zkoušky. (3) Informaci o nekonání přijímací zkoušky zveřejní ředitel školy bez zbytečného odkladu na veřejně přístupném místě v budově školy a způsobem umožňujícím dálkový přístup a o nekonání přijímací zkoušky každého uchazeče písemně vyrozumí. (4) Pro další kola přijímacího řízení vydá uchazeči na jeho žádost tiskopis přihlášky ředitel školy, který další kolo vyhlásil.§ 16 Přijímání do vyššího než prvního ročníku
změněno
změněno 1. 9. 2008 zákonem 323/2008 Sb.
Předchozí znění
§ 16 Přijímání do vyššího než prvního ročníku (K § 64 zákona) (1) Uchazeč, který se hlásí do vyššího než prvního ročníku, podá přihlášku řediteli střední školy do 20. března. (2) Součástí přihlášky jsou doklady nebo jejich ověřené kopie podle § 11 odst. 1 písm. e)Nové znění
§ 16 Přijímání do vyššího než prvního ročníku (K § 64 zákona) (1) Uchazeč, který se hlásí do vyššího než prvního ročníku, podá přihlášku řediteli střední školy do 20. března. (2) Součástí přihlášky jsou doklady nebo jejich ověřené kopie podle § 11 odst. 1 písm. e) a g) a § 11 odst. 2 a dále doklady uchazeče o předchozím vzdělávání pro určení formy, obsahu a kritérií přijímacího řízení a určení ročníku, do něhož bude uchazeč zařazen.§ 17 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení
změněno
změněno 1. 9. 2008 zákonem 323/2008 Sb.
Předchozí znění
§ 17 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení (K § 71 zákona) (1) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu a) 1 – výborný, b) 2 – chvalitebný, c) 3 – dobrý, d) 4 – dostatečný, e) 5 – nedostatečný. (2) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá dosažená úroveň vzdělání žáka ve vztahu ke stanoveným cílům vzdělávání a k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům. (Nové znění
§ 17 Hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení (K § 71 zákona) (1) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu a) 1 – výborný, b) 2 – chvalitebný, c) 3 – dobrý, d) 4 – dostatečný, e) 5 – nedostatečný. (2) Není-li možné žáka hodnotit z některého předmětu, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „nehodnocen(a)“. (3) Pokud je žák z vyučování některého předmětu zcela uvolněn, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „uvolněn(a)“. (4) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá dosažená úroveň vzdělání žáka ve vztahu ke stanoveným cílům vzdělávání a k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům. (5) V denní formě vzdělávání se chování žáka hodnotí stupni hodnocení a) 1 – velmi dobré, b) 2 – uspokojivé, c) 3 – neuspokojivé. (6) Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni a) prospěl(a) s vyznamenáním, b) prospěl(a), c) neprospěl(a), d) nehodnocen(a). (7) Žák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 - chvalitebný, průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,5 a chování je hodnoceno jako velmi dobré. (8) Žák prospěl, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřeno stupněm 5 - nedostatečný. (9) Žák neprospěl, je-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřeno stupněm 5 - nedostatečný nebo není-li žák hodnocen z některého předmětu za druhé pololetí. (10) Žák je nehodnocen, pokud ho není možné hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu.§ 18 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
změněno, dříve § 18 Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků
změněno 1. 9. 2008 zákonem 323/2008 Sb.
Předchozí znění
§ 18 Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků (K § 71 zákona) Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků uvedená ve školním řádu8) zahrnují a) zásady průběžného hodnocení a hodnocení výsledků vzdělávání, b) kritéria stupňů prospěchu, c) průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu, d) průběh a způsob hodnocení vzdělávání v nástavbovém studiu a ve zkráceném studiu pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou, e) průběh a způsob hodnocení v denní, večerní, dálkové, distanční a kombinované formě vzdělávání.Nové znění
§ 18 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků (K § 71 zákona) Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků uvedená ve školním řádu8) zahrnují a) zásady průběžného hodnocení a hodnocení výsledků vzdělávání, b) kritéria stupňů prospěchu, c) průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu, d) průběh a způsob hodnocení vzdělávání v nástavbovém studiu a ve zkráceném studiu pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou, e) průběh a způsob hodnocení v denní, večerní, dálkové, distanční a kombinované formě vzdělávání.§ 22 Náležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování
změněno
změněno 1. 9. 2008 zákonem 323/2008 Sb.
Předchozí znění
§ 22 Náležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování (K § 71 zákona) Smlouva o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování12), kromě obecných náležitostí, obsahuje: a) druh činností, které budou vykonávat žáci při praktickém vyučování, b) místo konání praktického vyučování, c) časový rozvrh praktického vyučování, jeho délku a den jeho zahájení, d) počet žáků, kteří se zúčastňují praktického vyučování, e) poskytování technických pomůcek používaných při praktickém vyučování a způsob dopravy žáků do místa výkonu praktického vyučování, f) způsob odměňování žáků za produktivní činnost, g) opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při praktickém vyučování, včetně ochranných opatření, která musí být přijata, zejména s uvedením osobních ochranných pracovních prostředků a odpovědných pracovníků nebo způsobu jejich stanovení.Nové znění
§ 22 Náležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování (K § 71 zákona) Smlouva o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování12), kromě obecných náležitostí, obsahuje: a) druh činností, které budou vykonávat žáci při praktickém vyučování, b) místo konání praktického vyučování, c) časový rozvrh praktického vyučování, jeho délku a den jeho zahájení, d) počet žáků, kteří se zúčastňují praktického vyučování, e) poskytování technických pomůcek používaných při praktickém vyučování a způsob dopravy žáků do místa výkonu praktického vyučování, f) způsob odměňování žáků za produktivní činnost, g) opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při praktickém vyučování, včetně ochranných opatření, která musí být přijata, zejména s uvedením osobních ochranných pracovních prostředků a odpovědných pracovníků nebo způsobu jejich stanovení, h) podmínky spolupráce pověřeného zaměstnance organizační složky státu vykonávající činnost školy a zaměstnance fyzické nebo právnické osoby při organizaci a řízení praktického vyučování na pracovištích fyzických nebo právnických osob.§ 23 Odborná praxe
změněno
změněno 1. 9. 2008 zákonem 323/2008 Sb.
Předchozí znění
§ 23 Odborná praxe (K § 71 zákona) Odbornou praxi ve škole nebo školském zařízení vyučuje učitel praktického vyučování nebo učitel odborných předmětů.Nové znění
§ 23 Odborná praxe (K § 71 a 103 zákona) (1) Odborná praxe se uskutečňuje v rozsahu stanoveném rámcovým vzdělávacím programem ve školách nebo ve školských zařízeních. (2) Odbornou praxi ve škole nebo školském zařízení vyučuje učitel praktického vyučování nebo učitel odborných předmětů. (3) Organizační uspořádání odborné praxe stanoví ředitel školy podle zaměření daného oboru vzdělání a podle podmínek stanovených pro průběh vzdělávání v rámcovém vzdělávacím programu.§ 25a Sportovní příprava
vloženo
vloženo 1. 9. 2008 zákonem 323/2008 Sb.
Nové znění
§ 25a Sportovní příprava (K § 71 zákona) (1) Vyučovací hodinu ve sportovní přípravě představuje tréninková jednotka v délce 45 minut. (2) Roční počet tréninkových jednotek se stanoví v souladu s rámcovým vzdělávacím programem.§ 25b Výchova mimo vyučování
vloženo
vloženo 1. 9. 2008 zákonem 323/2008 Sb.
Nové znění
§ 25b Výchova mimo vyučování (K § 71 zákona) Střední školy mohou v souladu se školním vzdělávacím programem: a) organizovat lyžařské výchovně výcvikové kurzy, sportovní nebo poznávací turistické kurzy a další akce související s výchovně vzdělávací činností školy, b) poskytovat žákům možnosti naplnění volného času výchovou mimo vyučování se zaměřením zejména na aktivní odpočinek, rozvoj schopností a zájmů, přípravu na vyučování i na účast v soutěžích a na přehlídkách.§ 26 Výchovná opatření
změněno
změněno 1. 9. 2008 zákonem 323/2008 Sb.
Předchozí znění
§ 26 Výchovná opatření (K § 31 odst. 1 zákona) (1) Ředitel školy může na základě vlastního podnětu nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákoviNové znění
§ 26 Výchovná opatření (K § 31 odst. 1 zákona) (1) Ředitel školy může na základě vlastního podnětu nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. (2) Třídní učitel může na základě vlastního podnětu nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo déletrvající úspěšnou práci. (3) Při zaviněném porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit kázeňské opatření a) napomenutí třídního učitele, b) důtku třídního učitele nebo c) důtku ředitele školy. (4) Uložení důtky žákovi podle odstavce 3 písm. b) oznámí třídní učitel neprodleně řediteli školy. (5) Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení kázeňského opatření a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci nezletilého žáka. (6) Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení kázeňského opatření se zaznamenává do dokumentace školy13).§ 27 Přijímání do prvního ročníku vzdělávání
změněno
změněno 1. 9. 2008 zákonem 323/2008 Sb.
Předchozí znění
§ 27 Přijímání do prvního ročníku vzdělávání (K § 94 odst. 1 a k § 103 zákona) (1) Uchazeč podává přihlášku ke vzdělávání ve vyšší odborné škole pro první kolo přijímacího řízení řediteli školy doNové znění
§ 27 Přijímání do prvního ročníku vzdělávání (K § 94 odst. 1 a k § 103 zákona) (1) Uchazeč podává přihlášku ke vzdělávání ve vyšší odborné škole pro první kolo přijímacího řízení řediteli školy nejpozději do 31. května kalendářního roku, ve kterém chce zahájit vzdělávání. (2) Přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení, pokud jsou ředitelem školy stanoveny, se konají nejdříve 1. června. (3) Poslední kolo přijímacího řízení se koná nejpozději do 30. září. (4) Pozvánku k vykonání přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 14 dnů před jejím konáním, pro další kola přijímacího řízení nejpozději 5 dnů před jejich konáním. Součástí pozvánky jsou informace o požadavcích k přijímací zkoušce, případně o počtu přijímaných uchazečů. (5) Uchazeči, který se ze závažných důvodů k přijímací zkoušce v určeném termínu nedostaví a svoji neúčast písemně omluví řediteli školy nejpozději do 3 dnů po termínu stanoveném pro přijímací zkoušku, stanoví ředitel školy náhradní termín pro její vykonání. Pozvánku k náhradnímu termínu zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 5 dnů před jejím konáním. Za závažné důvody se nepovažuje konání přijímací zkoušky v jiné škole. Náhradní termín přijímací zkoušky se koná nejpozději do 30. září. (6) Ředitel školy může stanovit pro jednotlivá kola přijímacího řízení do příslušného oboru vzdělání a formy vzdělávání v rámci stanovených kritérií nejvyšší počet přijímaných uchazečů. (7) Ředitel školy zveřejní do 7 dnů ode dne konání přijímací zkoušky na veřejně přístupném místě v budově školy a způsobem umožňujícím dálkový přístup a) kritéria přijímacího řízení, b) pořadí uchazečů podle výsledku hodnocení přijímacího řízení, c) přehled přijatých a nepřijatých uchazečů. (8) Ředitel školy stanoví počet volných míst pro potřebu odvolacího řízení a zveřejní jej na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup. (9) Ředitel školy předá Ministerstvu vnitra spolu s odvoláním i kritéria přijímacího řízení, podle kterých postupoval.§ 28 Přijímání do vyššího než prvního ročníku
změněno
změněno 1. 9. 2008 zákonem 323/2008 Sb.
Předchozí znění
§ 28 Přijímání do vyššího než prvního ročníku (K § 103 zákona) Uchazeč, který se hlásí do vyššího než prvního ročníku, podá přihlášku řediteli vyšší odborné školy.Nové znění
§ 28 Přijímání do vyššího než prvního ročníku (K § 103 zákona) (1) Uchazeč, který se hlásí do vyššího než prvního ročníku, podá přihlášku řediteli vyšší odborné školy. (2) Pokud ředitel školy stanoví jako podmínku přijetí přijímací zkoušku, postupuje se podle § 27.§ 29 Náležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách odborné praxe
změněno
změněno 1. 9. 2008 zákonem 323/2008 Sb.
Předchozí znění
§ 29 Náležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách odborné praxe (K § 103 zákona) Smlouva o obsahu, rozsahu a podmínkách odborné praxe, kromě obecných náležitostí, obsahuje: a) druh činností, které budou vykonávat studenti při odborné praxi, b) místo konání odborné praxe, c) časový rozvrh odborné praxe, její délku a den jejího zahájení, d) počet studentů, kteří se zúčastňují odborné praxe, e) poskytování technických pomůcek používaných při odborné praxi a způsob dopravy studentů do místa výkonu odborné praxe, f)Nové znění
§ 29 Náležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách odborné praxe (K § 103 zákona) Smlouva o obsahu, rozsahu a podmínkách odborné praxe, kromě obecných náležitostí, obsahuje: a) druh činností, které budou vykonávat studenti při odborné praxi, b) místo konání odborné praxe, c) časový rozvrh odborné praxe, její délku a den jejího zahájení, d) počet studentů, kteří se zúčastňují odborné praxe, e) poskytování technických pomůcek používaných při odborné praxi a způsob dopravy studentů do místa výkonu odborné praxe, f) opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při odborné praxi, včetně ochranných opatření, která musí být přijata, zejména s uvedením osobních ochranných pracovních prostředků a odpovědných pracovníků nebo způsobu jejich stanovení, g) podmínky spolupráce pověřeného zaměstnance organizační složky státu vykonávající činnost školy a zaměstnance fyzické nebo právnické osoby při organizaci a řízení odborné praxe na pracovištích fyzických nebo právnických osob.§ 30 Formy hodnocení
změněno
změněno 1. 9. 2008 zákonem 323/2008 Sb.
Předchozí znění
§ 30 Formy hodnocení (K § 103 zákona) (1) Každý vyučující zveřejní před zahájením výuky program jím vyučovaného předmětu, který obsahuje vždy a) stručnou charakteristiku vyučovaného předmětu, b) požadavky kladené na studenty v průběhu období a u zkoušky, jakož i podmínky stanovené pro udělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu, c) seznam literatury ke studiu. (2) Hodnocení se provádí formou a) průběžného hodnocení, b) zápočtu, c) klasifikovaného zápočtu, d) zkoušky. (3) Průběžné hodnocení studenta se může uskutečňovat v seminářích, ve cvičeních, v praktickém vyučování, v odborné praxi a při exkurzích. Vyučující provádí průběžné hodnocení zejména kontrolními otázkami, zadáváním písemných prací, testy, zadáváním samostatných úkolů, semestrálními pracemi. Výsledky průběžného hodnocení mohou být příslušným způsobem zohledněny při zkoušce, zápočtu a klasifikovaném zápočtu. Do výkazu o studiu se průběžné hodnocení nezapisuje. (4) Zápočet se uděluje za splnění požadavků, které pro jeho získání určuje program předmětu. Zápočet uděluje vyučující předmětu, za který se zápočet uděluje. Ve výkazu o studiu se udělení zápočtu zapisuje slovem „započteno“, k čemuž se připojí datum jeho udělení a podpis vyučujícího. Neudělení zápočtu se do výkazu o studiu nezapisuje. (5) Při klasifikovaném zápočtu se navíc hodnotí a způsobem jako u zkoušky klasifikuje, jak student splnil požadavky zápočtu. (6) Zkouškami se prověřují vědomosti studenta z předmětu a jeho schopnost uplatňovat poznatky získané studiem. (7) Podle způsobu provedení může mít klasifikovaný zápočet a zkouška formu ústní, písemnou, praktickou nebo kombinovanou. (8) Výsledky klasifikovaného zápočtu nebo zkoušky jsou hodnoceny známkami a) 1 – výborně, b) 2 – velmi dobře, c) 3 – dobře, d) 4 – nevyhověl/a. (9) V případě, že je nutné určit prospěchový průměr, započítávají se všechny známky ze všech konaných zkoušek a klasifikovaných zápočtů. (10) Výsledek klasifikovaného zápočtu a zkoušky zapíše zkoušející slovy do výkazu o studiu a připojí datum a podpis. (11) Zkoušející určí termíny proNové znění
§ 30 Formy hodnocení (K § 103 zákona) (1) Každý vyučující zveřejní před zahájením výuky program jím vyučovaného předmětu, který obsahuje vždy a) stručnou charakteristiku vyučovaného předmětu, b) požadavky kladené na studenty v průběhu období a u zkoušky, jakož i podmínky stanovené pro udělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu, c) seznam literatury ke studiu. (2) Hodnocení se provádí formou a) průběžného hodnocení, b) zápočtu, c) klasifikovaného zápočtu, d) zkoušky. (3) Průběžné hodnocení studenta se může uskutečňovat v seminářích, ve cvičeních, v praktickém vyučování, v odborné praxi a při exkurzích. Vyučující provádí průběžné hodnocení zejména kontrolními otázkami, zadáváním písemných prací, testy, zadáváním samostatných úkolů, semestrálními pracemi. Výsledky průběžného hodnocení mohou být příslušným způsobem zohledněny při zkoušce, zápočtu a klasifikovaném zápočtu. Do výkazu o studiu se průběžné hodnocení nezapisuje. (4) Zápočet se uděluje za splnění požadavků, které pro jeho získání určuje program předmětu. Zápočet uděluje vyučující předmětu, za který se zápočet uděluje. Ve výkazu o studiu se udělení zápočtu zapisuje slovem „započteno“, k čemuž se připojí datum jeho udělení a podpis vyučujícího. Neudělení zápočtu se do výkazu o studiu nezapisuje. (5) Při klasifikovaném zápočtu se navíc hodnotí a způsobem jako u zkoušky klasifikuje, jak student splnil požadavky zápočtu. (6) Zkouškami se prověřují vědomosti studenta z předmětu a jeho schopnost uplatňovat poznatky získané studiem. (7) Podle způsobu provedení může mít klasifikovaný zápočet a zkouška formu ústní, písemnou, praktickou nebo kombinovanou. (8) Výsledky klasifikovaného zápočtu nebo zkoušky jsou hodnoceny známkami a) 1 – výborně, b) 2 – velmi dobře, c) 3 – dobře, d) 4 – nevyhověl/a. (9) V případě, že je nutné určit prospěchový průměr, započítávají se všechny známky ze všech konaných zkoušek a klasifikovaných zápočtů. (10) Výsledek zápočtu, klasifikovaného zápočtu a zkoušky zapíše zkoušející slovy do výkazu o studiu a připojí datum a podpis. (11) Zkoušející určí termíny pro udělování zápočtů, klasifikovaných zápočtů a konání zkoušek z jednotlivých předmětů v dostatečném počtu a časovém předstihu. (12) Hodnocení výsledků vzdělávání studentů se může v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem provádět také prostřednictvím kreditů.§ 31 Komisionální přezkoušení
změněno
změněno 1. 9. 2008 zákonem 323/2008 Sb.
Předchozí znění
§ 31 Komisionální přezkoušení (K § 103 zákona) (1) Forma komisionální zkoušky se použije vždy v případě konání druhé opravné zkoušky a dále v případech, kdy student požádá ředitele školy o přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení svých studijních výsledků. Tuto formu zkoušky lze dále použít v případě konání rozdílové zkoušky a v případech, kdy to stanoví akreditovaný vzdělávací program. (2) Komisionální zkouška se koná v termínu stanoveném ředitelem školy tak, aby byl stanovený termín studentovi oznámen alespoň 7 dnů před jejím konáním. Pokud je termín dohodnutý se studentem, není předchozí oznámení nutné. (3) Komisi jmenuje ředitel školy. (4) Komise je tříčlenná; předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, dalšími členy jsou zkoušející učitel, jímž je vyučující studenta danému předmětu, a přísedící, kterým je jiný vyučující téhož nebo příbuzného předmětu. (5) Výsledek zkoušky určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí pedagogické dokumentace studenta. (6) Student může v jednom dni skládat pouze jednu komisionální zkoušku. Výsledek komisionální zkoušky, který je konečný, sdělíNové znění
§ 31 Komisionální přezkoušení (K § 103 zákona) (1) Forma komisionální zkoušky se použije vždy v případě konání druhé opravné zkoušky a dále v případech, kdy student požádá ředitele školy o přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení svých studijních výsledků. Tuto formu zkoušky lze dále použít v případě konání rozdílové zkoušky a v případech, kdy to stanoví akreditovaný vzdělávací program. (2) Komisionální zkouška se koná v termínu stanoveném ředitelem školy tak, aby byl stanovený termín studentovi oznámen alespoň 7 dnů před jejím konáním. Pokud je termín dohodnutý se studentem, není předchozí oznámení nutné. (3) Komisi jmenuje ředitel školy. (4) Komise je tříčlenná; předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, dalšími členy jsou zkoušející učitel, jímž je vyučující studenta danému předmětu, a přísedící, kterým je jiný vyučující téhož nebo příbuzného předmětu. (5) Výsledek zkoušky určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí pedagogické dokumentace studenta. (6) Student může v jednom dni skládat pouze jednu komisionální zkoušku. Výsledek komisionální zkoušky, který je konečný, sdělí předseda komise prokazatelným způsobem studentovi. Další přezkoušení není možné, s výjimkou případů, kdy tuto formu hodnocení stanovil akreditovaný vzdělávací program. (7) Student se může ze závažných důvodů z komisionální zkoušky omluvit nejpozději den před jejím zahájením. V takovém případě ředitel školy stanoví náhradní termín zkoušky. Z náhradního termínu zkoušky se lze omluvit pouze jednou. (8) Odstoupí-li student od zkoušky po jejím zahájení, nedostaví-li se ke zkoušce bez omluvy nebo nebyla-li jeho omluva uznána, anebo poruší-li závažným způsobem pravidla zkoušky, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně. Student se může ze závažných, zejména zdravotních, důvodů písemně omluvit i dodatečně, avšak nejpozději do 3 dnů od uplynutí termínu určeného pro vykonání zkoušky. (9) Konkrétní obsah a rozsah komisionální zkoušky vychází z akreditovaného vzdělávacího programu. Komisionální zkouška se koná formou ústní, písemnou, praktickou či kombinovanou. (10) Komisionální zkouška je veřejná s výjimkou písemné zkoušky a jednání zkušební komise o hodnocení studenta; praktické zkoušky jsou neveřejné v případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany zdraví a bezpečnosti práce.§ 32 Termíny konání absolutoria
změněno
změněno 1. 9. 2008 zákonem 323/2008 Sb.
Předchozí znění
§ 32 Termíny konání absolutoria (K § 103 zákona) (1)Nové znění
§ 32 Termíny konání absolutoria (K § 103 zákona) (1) Řádné termíny absolutoria stanovuje ředitel školy v období: a) v případě vzdělávacího programu studia v délce 3 nebo 4 roky od 1. do 30. června, b) v případě vzdělávacího programu v délce studia 3,5 nebo 4,5 roku od 2. do 31. ledna. (2) Termín opravné zkoušky stanovuje zkušební komise tak, aby bylo možné ji konat do šesti měsíců od konání řádného termínu absolutoria. (3) Náhradní termín absolutoria stanovuje ředitel školy tak, aby bylo možné jej konat do čtyř měsíců od konání řádného termínu absolutoria. (4) Řádné termíny, termíny pro opravné zkoušky a náhradní termíny musí být zveřejněny nejméně jeden měsíc předem na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup.§ 35 Výše úplaty
změněno
změněno 1. 9. 2008 zákonem 323/2008 Sb.
Předchozí znění
§ 35 Výše úplaty (K § 123 odst. 5 zákona) (1) Nejvyšší možná úplata za vyšší odborné vzdělávání (dále jen „školné“) za školní rok se u vzdělávacího programu stanovuje ve výši 3 000 Kč. (2) Ředitel školy může ve výjimečných případech snížit studentovi školné až do výše 50 % finanční částky uvedené v odstavci 1.Nové znění
§ 35 Výše úplaty (K § 123 odst. 5 zákona) (1) Nejvyšší možná úplata za vyšší odborné vzdělávání (dále jen „školné“) za školní rok se u vzdělávacího programu stanovuje ve výši 3 000 Kč. (2) Ředitel školy může ve výjimečných případech snížit studentovi školné až do výše 50 % finanční částky uvedené v odstavci 1. (3) Student, který je příslušníkem Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky a je mu uděleno služební volno při studiu13a), je od úplaty osvobozen.§ 42 Organizace ubytovacího zařízení
změněno
změněno 1. 9. 2008 zákonem 323/2008 Sb.
Předchozí znění
§ 42 Organizace ubytovacího zařízení (K § 122 odst. 5 zákona) (1) ŽáciNové znění
§ 42 Organizace ubytovacího zařízení (K § 122 odst. 5 zákona) (1) Žáci nebo studenti jsou v ubytovacím zařízení zařazováni do skupin. Každou skupinu vede vychovatel. Nejvyšší počet žáků ve skupině je 50. (2) Žáci a studenti se ubytovávají v pokojích odděleně podle pohlaví, popřípadě i podle věku.§ 48 Typy škol
změněno
změněno 1. 9. 2008 zákonem 323/2008 Sb.
Předchozí znění
§ 48 Typy škol (K § 7 odst. 3 zákona) Typy škol pro účely jejich označování jsou a) střední policejní škola, b) vyšší policejní škola, c) střední škola požární ochrany, d) vyšší odborná škola požární ochrany.Nové znění
§ 48 Typy škol (K § 7 odst. 3 zákona) Typy škol pro účely jejich označování jsou a) střední policejní škola, b) vyšší policejní škola, c) střední odborná škola požární ochrany, d) vyšší odborná škola požární ochrany.§ 48a Typy školských zařízení a podrobnosti o obsahu a rozsahu jejich činnosti
vloženo
vloženo 1. 9. 2008 zákonem 323/2008 Sb.
Nové znění
§ 48a Typy školských zařízení a podrobnosti o obsahu a rozsahu jejich činnosti (K § 121 zákona) (1) Typy školských zařízení jsou: a) školské účelové zařízení, b) středisko praktického výcviku. (2) Školské účelové zařízení zajišťuje v rámci studijních pobytů odborné služby, studijně pracovní služby formou školení, kurzů nebo odborných stáží pro příslušníky bezpečnostních sborů, zaměstnance bezpečnostních sborů a zaměstnance Ministerstva vnitra a dále i pro vojáky v činné službě a občanské zaměstnance ozbrojených sil. (3) Středisko praktického výcviku zajišťuje praktické vyučování a výcvik pro příslušníky Policie České republiky a zaměstnance Policie České republiky.§ 49 Společná ustanovení
změněno
změněno 1. 9. 2008 zákonem 323/2008 Sb.
Předchozí znění
§ 49 Společná ustanovení Ustanovení upravující střední vzdělávání, s výjimkou § 11 odst. 1 písm. a), b) a f), odst.Nové znění
§ 49 Společná ustanovení Ustanovení upravující střední vzdělávání, s výjimkou § 11 odst. 1 písm. a), b) a f), odst. 3 a 4, § 12 odst. 1 a 4 a § 13 odst. 3, se vztahují i na nástavbové studium a zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou.